Otázka č. 25. Dětská práva a jejich specifika v předškolním věku; vztah dětských práv a potřeb dítěte předškolního věku

Transkript

1 Otázka č. 25 Dětská práva a jejich specifika v předškolním věku; vztah dětských práv a potřeb dítěte předškolního věku Historie: Na začátku 20. stol. začínají vznikat mezivládní organizace, které se týkají práv dětí. Řešily se otázky obchodování s dětmi, ale i další. R Ženevská deklarace práv dětí, která odráží základní potřeby dítěte a stala se základem mezinárodní ochrany dětí, ale: nebyla mezinárodně právně závazná neměla všeobecně právní platnost stala se základem mezinárodní ochrany dětí Základní myšlenka deklarace zněla: Lidstvo je povinno dát dětem to nejlepší, co má! Základní požadavky: o zajistit dětem normální tělesný i duševní vývoj o zajistit pomoc dětem o příprava dítěte na samostatný život o ochrana dítěte před hospodářským vykořisťováním o výchova dítěte R Všeobecná deklarace lidských práv obsahuje články týkající se dětí, které zní: matka a dítě mají právo na zvláštní pomoc zrovnoprávnění dětí manželských a nemanželských z hlediska sociálně právní ochrany nezastupitelná role rodiny R Deklarace práv dítěte, která byla přijata Valným shromážděním OSN. Jedná se o ucelený dokument o právech dětí. Deklarace práv dítěte prohloubila Ženevskou deklaraci práv dětí. Skládá se z Preambule a 10 částí: antidiskriminační klauzule zásada rovného postavení všech dětí zásada vedení dítěte k porozumění, snášenlivost k bližnímu zásada používání zvláštní ochrany smyslem všech činností má být nejlepší zájem dítěte právo na jméno, státní občanství právo na přiměřenou výživu, lékařskou péči a bydlení právo na lásku, pozornost, porozumění právo na vzdělání

2 poskytnutí pomoci a ochrany dítěti před vykořisťováním, obchodem s dětmi R Evropská úmluva o právním postavení dětí narozených mimo manželství pro ČR vešla v platnost r každé dítě má stejná práva bez jakékoli diskriminace matkou dítěte je žena, která dítě porodila R Úmluva o právech dítěte přijata Valným shromážděním OSN v New Yorku, v r v ČR. Předním hlediskem je zájem a blaho dítěte. Obsahuje práva k přežití a ochraně zdraví Právo na život. Zákaz jakékoli diskriminace Dítě může být odděleno od rodičů proti jejich vůli pouze rozhodnutím soudu. Práva dětí dle Úmluvy: o právo na život o právo na jméno a státní příslušnost o právo znát své rodiče a právo na jejich péči o právo svobodně vyjadřovat své názory, právo na myšlení o ochrana před zneužíváním, násilím o právo na výhody sociálního zabezpečení a právo na životní úroveň, nezbytnou pro jeho celkový rozvoj o výchova dítěte má směřovat k rozvoji jeho osobnosti o právo na odpočinek a volný čas o postižené děti mají právo na zvláštní péči o právo na bezplatné povinné základní vzdělání Zákon o sociálně právní ochraně dětí Sociálně právní ochrana dítěte je vymezena jako ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. SPO se vztahuje na děti, které mají na území ČR trvalý pobyt, mají na území ČR povolen dlouhodobý pobyt, nebo podali žádost o udělení azylu. Sociálně právní ochrana se zaměřuje zejména na děti: jejichž rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu

3 které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami. Každý je oprávněn upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti R Rada Evropy vymezila syndrom CAN jako multifaktoriální syndrom. Podskupiny: tělesné týrání psychické týrání pohlavní zneužívání zanedbávání podávání alkoholu, drog a svévolné podávání inhibujících (utišujících) a stimulačních (povzbuzujících) látek systémové a institucionální týrání (týrání dětí svěřených OSPOD, DD, ) Fyzické týrání je vědomé tělesné ubližování dítěti, všechny nepřiměřené akty násilí na dětech, následkem je zranění dítěte, případně i smrt. Jde o pravidelné užívání tělesného trestání nebo převažující výchovný prostředek. Jedná se o nepřiměřené bití, kopání, vytrhávání vlasů, škrcení, dušení, popálení, nedávání stravy, odnímání spánku Psychické týrání je takové chování vůči dítěti, které má negativní dopad na citový vývoj dítěte, jeho osobnosti a sebehodnocení, negativně ovlivňuje rozvoj mezilidských vztahů v životě dítěte. Jedná se o odmítání dítěte, výhrůžky, nadávky, oddělení dítěte od vrstevníků Dochází až k citové deprivaci. Většinou provází všechny formy syndromu CAN a souvisí s potřebami dítěte, kde dochází k jejich neuspokojování. Potřeby dítěte podle Matějíčka: proměnlivost a kvalita podnětů potřeba určitého řádu a smyslu v podnětech potřeba společenského uplatnění a hodnoty (důležité pro vytvoření vlastní identity) potřeba budoucnosti a vlastní perspektivy potřeba prvotních emočních a sociálních vztahů (potřeba lásky, vztah matka - dítě = vytvoření bazálního vztahu, důležité pro budoucnost dítěte) často souvisí s předrozvodovou a porozvodovou situací - zatahování dítěte do konfliktu mezi rodiči; využívání dítěte jako svědka; získávání ho na svou stranu; negativní ovlivňování proti druhému rodiči; bránění styku s druhým rodičem - syndrom zavrženého rodiče

4 Sexuální zneužívání (označuje se také jako syndrom CSA) je každé nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu nebo chování, které vede k uspokojování potřeb zneuživatele, všechny formy chování se sexuálním podtextem. Zneuživatelem bývají často osoby příbuzné (strýc, otec, bratr), většinou působí na okolí dobrým dojmem. Formy: bezkontaktní (masturbace, obnažování, pozorování malého dítěte, umožnění pozorování soulože...) kontaktní (osahávání, líbání, sexuální styk...) komerční (dětská pornografie a prostituce...) (ve Stockholmu přijata Deklarace a plán činnosti proti komerčnímu zneužívání dětí, r v ČR Národní plán boje proti komerčnímu zneužívání) Zanedbávání znamená nedostatek péče. Formy: tělesné (nedostatečná léčebná péče, nedostatek j ídla, pití...) citové ve výchově a vzdělávání nedostatek dozoru nedostatečná lékařská péče - zanedbávání prevence,... šikanování = určitý druh agrese - fyzické, verbální ponižování, zesměšňování nepřiměřené vynucování poslušnosti vykonávání práce za silnějšího vydírání Systémové týrání znamená týrání dítěte systémem, který původně vznikl na jeho ochranu, např. zanedbávání v jeslích, nadměrná léčebná péče, nadměrné trauma při vyšetřování - opakované vyslýchání, úmyslné zatajování informací (např. právo vědět, že jsem adoptován) Sekundární viktimizace = opakování zraňování a vystavování dítěte psychické zátěži Jedná se o opakované výpovědi, nedůvěru ve výpovědi dítěte, obviňování dítěte, přenášení zodpovědnosti na dítě a odebrání dítěte z rodiny. Projevy Syndromu CAN opožděný vývoj nedochází do školy tržné, zhmožděné rány a poranění, zlomeniny, krvácení stres, šikana agrese zanedbanost duševní i citová sexuální hry, ohmatávání, manipulace v oblasti erotogenních zón Důsledky Syndromu CAN: Následky zneužívání se různí, záleží na způsobu zneužívání a na jeho délce, na vztahu mezi obětí a pachatelem a na dalších aspektech, jakým je také včasná intervence.

5 Výzkumy popsaly fyzické a psychologické následky. Po fyzické stránce jsou to zranění, včetně smrti. Zanedbávání péče má za následek zpomalení ve vývoji dítěte. V psychické a sociální oblasti obětí tělesného násilí lze pojmenovat několik nepříznivých následků: negativní sebepojetí a nízké sebevědomí dítěte; zvýšená úzkostnost, neustálý strach, sklony k depresi; sebevražedné chování; zvláštnosti v chování jako výrazná vzdorovitost dítěte, vynucování si pozornosti dítětem za každou cenu, poruchy pozornosti, hyperaktivita, impulzivita, provokativní chování, nerespektování a porušování soukromí jiných osob a nedostatečná kultura mezilidské komunikace...); nedůvěru k jiným lidem až nápadnou ostražitost v chování (jakoby neustálá připravenost k obraně); obtíže při navazování přátelských a partnerských vztahů; neschopnost prožívat blízkost (intimitu) s druhým člověkem; perfekcionistický vztah k vlastnímu tělu (přehnaně úzkostlivá péče o vlastní zevnějšek) anebo pocit odporu či odcizenosti ke svému tělu; poruchy příjmu potravy, četné zdravotní obtíže; sociálně deviantní projevy v chování (abúzus alkoholu a drog, šikanování, agresivní chování, promiskuita, delikventní jednání apod.). Uplatňování tělesných trestů při výchově s sebou nese nebezpečí pro vývoj osobnosti dítěte. Tělesný trest totiž: porušuje jeho tělesnou integritu tresty na primitivní úrovni vyvolávají u dítěte primitivní reakce a brzdí tak vývoj osobnosti důležitá je spravedlnost a srozumitelnost potrestání, která u ritualizovaných výprasků často chybí vždy je provázen stresem vede k naučenému postoji bezmoci, poslušnosti a podřízenosti dítě se naučí akceptovat fyzické násilí jako metodu řešení obtížných životních situací a v budoucnu mu může sloužit jako návod k jejich řešení zvyšuje pohotovost dítěte k agresivnímu chování opakuje-li se, je rizikem pro útěk dítěte od rodiny opakuje-li se nebo jsou-li tělesné tresty kruté, jsou rizikem pro rozvoj sebepoškozujícího chování. Psychické týrání s sebou přináší následky jak v psychosociální oblasti, tak v chování dítěte: tělesné, duševní nebo citové opoždění ve vývoji, neschopnost učit se ze zkušeností, rozumové schopnosti dítěte nebývají dostatečně využívány, ve škole proto mívají často horší prospěch, než odpovídá jejich skutečnému nadání, chudá slovní zásoba, chybí potřeba komunikace v důsledku nedostatečné stimulace a kontaktu s matkou-či jinou důvěrně blízkou osobou, citová plochost, nedůvěřivost, impulzivita, afektivní výbuchy,

6 nápadná pasivita nebo naopak agresivita v chování, vyjadřování obav, že je nikdo nemá rád, neustálý strach z potrestání, nízké sebevědomí nebo naopak nerealistické vytahování, tendence k sebeobviňování, sebeubližování, nepřiměřené obavy z každé nové situace, neurotické projevy (kousání nehtů, kroucení či vytrhávání vlasů, cucání prstů apod.), nepřiměřené reagování na bolest (dítě hystericky reaguje při sebemenším podnětu nebo naopak chová se, jakoby bolest vůbec necítilo), vznik závislostí (na drogách), poruchy příjmu potravy, deprese, děti bývají častěji nemocné, mívají více úrazů, větší sklon k obezitě, známky nejistoty ve vztazích s druhými lidmi nebo neschopnost navazovat a udržovat přátelské vztahy s druhými, celkově povrchní vztahy k lidem, nedostatek empatie, nedůvěra k dospělým lidem, kteří se jim snaží pomoci nebo se s nimi snaží spřátelit, či naopak přílišné lpění na těchto lidech a projevování až patetické vděčnosti za každou pozornost, vyhýbání se kontaktu s rodinou (dítě málo pobývá doma, často tráví čas raději např. v rodině svého kamaráda). S účinností od platí ohledně trestného činu týrání svěřené osoby oznamovací povinnost, jakož i povinnost překazit jeho páchání. To lze učinit oznámením. Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného činu. Oznámení je nutno učinit orgánům činným v trestním řízení policii nebo státnímu zastupitelství.