Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

Transkript

1 IV Připomínkové místo Ministerstvo dopravy K 63 Ministerstvo financí Připomínka Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Dle ustanovení 67b odst. 10 písm. o) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, který je navrhovaným zákonem rušen, mohli do zdravotnické dokumentace nahlíţet i inspektoři Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen Ústav ) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (zákon č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V navrhovaném znění 63 zákona o zdravotních sluţbách však mezi subjekty oprávněnými do zdravotnické dokumentace nahlíţet inspektory Ústavu nenajdeme. S uvedenou skutečností Ministerstvo dopravy nemůţe souhlasit a k navrhovanému znění 63 zákona o zdravotních sluţbách tak uplatňuje připomínku. Inspektoři Ústavu, jejichţ úkolem je zjistit příčinu letecké nehody ke své práci nezbytně potřebují informace o zdravotním stavu pilota, popř. i ostatních členů posádky, k tomu, aby mohli určit, zda faktický zdravotní stav nemohl přispět ke vzniku letecké nehody. Nahlíţení do zdravotnické dokumentace je tak nutnou podmínkou pro řádné splnění jejich úkolů souvisejících se zjišťováním příčin leteckých nehod. Bez tohoto oprávnění by si nebylo moţné jejich práci vůbec představit, neboť při zjišťování příčin leteckých nehod by nemohli vzít v úvahu zdravotní stav pilota a ostatních členů posádky, coţ by v mnohých případech mohlo vést k nesprávným závěrům. Ministerstvo dopravy proto poţaduje, aby oprávnění inspektorů Ústavu nahlíţet do zdravotnické dokumentace bylo zachováno a aby příslušné ustanovení bylo do návrhu zákona o zdravotních sluţbách zapracováno. Oproti platnému zákonu č. 20/1966 Sb., který v 69 ministerstvu zdravotnictví ukládá, aby zabezpečilo pohotové převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší dosaţitelné úrovni, předloţený návrh zákona Vypořádání Poţadavek doplněn do textu. částečně Do zákona doplněna kompetence MZ - pečuje o rozvoj lékařské vědy a o výzkumnou činnost v

2 negarantuje právo na zdravotní péči podle nejnovějších poznatků vědy. Návrh odkazuje pouze na standardy, kterými se rozumí doporučené postupy, které odpovídají současným poznatkům vědy. Tyto standardy tvoří, dle návrhu MZ, nebo jím pověřené organizace. Zveřejňovány mají být ve Věstníku MZ a způsobem umoţňujícím dálkový přístup. V návrhu se ale neuvádí, ţe tyto standardy budou pro lékaře závazné, pouze doporučující. Záruka kvalitní péče na úrovni současných poznatků vědy by měla být i nadále v zákoně garantována. Návrh pracuje s pojmem zdravotní sluţby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Upozorňujeme na skutečnost, ţe se nepředpokládá a z návrhů předloţených zákonů nevyplývá, ţe bude současně provedena novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který termín zdravotní sluţby nepouţívá a ani neumoţňuje jejich úhradu. V 13, zákona č. 48/1997 Sb., a následujících, se hovoří pouze o úhradách zdravotní péče a je jasně definováno, co je zdravotní péčí myšleno. Povaţujeme za vhodné poukázat také na to, ţe i Listina základních práv a svobod v č. 31 hovoří pouze o zdravotní péči. Předkladatel návrhu hodlá zachovávat a naopak nadále rozšiřovat národní registry dat o pacientech bez jejich souhlasu, bez jejich anonymizace či zakódování. Na tyto registry se nevztahuje zákon o ochraně osobních údajů. Podle našeho názoru je v těchto případech porušováno právo na soukromí, pokud je s těmito údaji, které slouţí pouze výzkumu nebo statistickým údajům, nakládáno bez toho, aniţ by o tom osoby, kterých se týkají, věděly. Tyto činnosti lze provádět na anonymizovaných datech. 1. Návrh zákona mezi druhy zdravotních sluţeb neuvádí a neupravuje činnost pohotovostní sluţby, která je v současnosti hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Poţadujme zavést její definici, organizaci a způsob fungování, popř. odkázat na předpis, kterým je tato sluţba definována a upravena. Ani v zákoně o specifických zdravotních sluţbách není o této sluţbě zmínka. oboru zdravotnictví; zabezpečuje pohotové převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší dosaţitelné úrovni. Standardy odborné zdravotní péče ponechány jako doporučené, neboť s ohledem na odlišnosti lidských bytostí je nelze učinit závaznými. Do práv pacientů doplněno, ţe při poskytování zdravotních sluţeb je postupováno v souladu se standary. Novela z. 48/97 Sb., je připravována a do vlády bude novelizace předloţena současně s návrhem zákona. Úprava vedení registrů bez souhlasu pacientů je zakotvena jiţ nyní v z. č. 20/66 Sb. Z. na ochranu osobních údajů se vztahuje na všechny registry - viz. 76 odst. 1. Rozsah osobních údajů, které se budou sbírat je uveden v 68. částečně Definice pohotovostních zdravotních sluţeb doplněna ( 6). Zákon neřeší způsob jejího fungování a organizivání. Změnou terminologie navrhovaného zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování, kdy zákon rozlišuje a) zdravotní péči, b) odbornou zdravotní péči a c) zdravotní sluţby, nastanou změny ve zdaňování, resp. osvobození od daně, u sluţeb podle 58 zákona o DPH. Po navrţené změně textu v 58 odst.1 Zdravotními sluţbami se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotní sluţby, zde schází bod b) 2/196 Definice zdravotních sluţeb uvedená v 2 upravena ( ZS se rozumí ) Odborná zdravotní péče je poskytována pouze jako ZS.

3 4 K 6 K 10 K 15 odst. 1 písm. a) odborná zdravotní péče. Odborná zdravotní péče je podle materiálu povaţována za zdravotní péči, k jejímuţ bezpečnému a účinnému poskytování jsou nezbytné odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků a poskytovat zdravotní péči můţe pouze poskytovatel zdravotních sluţeb, coţ by měla být také sluţba osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, která spadá pod 58. Navrhujeme proto, za bod 2 části šedesáté první, návrhu Změny zákona o dani z přidané hodnoty, v navrhovaném zákoně o zdravotních sluţbách vloţit slova odborná zdravotní péče. Uplatňujeme připomínku k 4, kde jsou nově dopravní zdravotní sluţby, zajišťující přepravu pacientů bez přítomnosti zdravotnického pracovníka se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, označeny za sanitní sluţby. Tyto sanitní sluţby spadají pod kód SKP Sanitní sluţby a podle Přílohy č.2 k zákonu o DPH spadají do sluţeb se sníţenou sazbou, tj. 9 % a nebudou tedy osvobozeny od daně z přidané hodnoty. Doporučujeme doplnit větu: za ambulantní zdravotní sluţbu se povaţuje také návštěvní sluţba Obsahuje chybná značení odstavců. Poţadujeme doplnit jesle, protoţe předpokládáme, ţe se bude stále jednat o typ zdravotnického zařízení, ve kterém budou poskytovány odborné sluţby. Domníváme se, ţe tato odborná sluţba by neměla být v budoucnu poskytována pouze soukromým sektorem, protoţe bude pro některé vrstvy obyvatel cenově nedostupná. Navrhujeme slova Vězeňské sluţby České republiky (dále jen Vězeňská sluţba ) a Bezpečnostní informační sluţby nahradit slovy ozbrojených sil a bezpečnostních sborů 7a) a vloţit novou poznámku pod čarou č. 7a, která zní 7a) 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.. Odůvodnění: Kromě Vězeňské sluţby ČR je poskytována preventivní a léčebná péče také v dalších bezpečnostních sborech včetně Celní správy České republiky, jakoţ i v ozbrojených silách, a to podle 7 a 8 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Podle návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o specifických zdravotních sluţbách se s účinností od bude jednat o poskytování pracovně lékařských sluţeb poskytovatelem pracovně lékařských sluţeb. Vzhledem k tomu, ţe zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších Řešeno v rámci doprovodného zákona. Sanitní sluţby budou vypuštěny. Návštěvní ZS není samostatných druhem ZS; je to výkon určitých činností, které poskytuje poskytovatel v rámci svého oprávnění na ambulantní ZS Jesle jiţ nadále nebudou zdravotnickými zařízeními nesystémové, neposkytují ZS. V roce 2007 bylo v ČR 49 jeslí jako zdravotnických zařízení a 182 ţivností péče o děti do 3 let věku. MZ bude vydávat oprávnění Vězeňské sluţbě, BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, poskytovatelům v působnosti Min. obrany, která neposkytují zdravotní sluţby široké veřejnosti. 3/196

4 K 27, odst. 1 K 30, odst. 1 K 32 v odst. 1 K 32, odst předpisů se s účinností od ruší zákon č. 32/1957 Sb., povaţujeme za nezbytné v předkládaném zákoně o zdravotních sluţbách upravit pravomoc Ministerstva zdravotnictví k udělení oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb i jinému bezpečnostnímu sboru neţ je Vězeňská sluţba ČR, a také ozbrojeným silám. V případě neprovedení námi navrhované změny by rozhodovalo Ministerstvo zdravotnictví o udělení oprávnění pouze vybraným bezpečnostním sborům (Vězeňská sluţba ČR a Bezpečnostní informační sluţba) a k udělení oprávnění ostatním bezpečnostním sborům a ozbrojeným silám by byl příslušný krajský úřad. Takové rozdělení pravomocí povaţujeme za nesystémové. Doplnit, tak, aby bylo patrné, ţe nedochází k poklesu kvality poskytované péče, to znamená, ţe musí být výslovně uvedeno, ţe pacientovi bude poskytnuta péče odpovídající jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k současným poznatkům vědy. Doplnit v tom smyslu, ţe pacient musí být informován lékařem. Na konci místo zdravotnický pracovník vloţit lékař. zúţit okruh subjektů, kterým se dnes podávají informace bez souhlasu a vědomí pacienta (v zásadě bez souhlasu by mělo jít takřka jen o soud, policii). Není uvedeno, který právní předpis stanoví, ţe forma souhlasu s poskytnutím zdravotních sluţeb je písemná nebo pouze ústní. Pokud se ponechá na poskytovateli toto rozhodnutí, je to velmi riskantní, a to jak pro pacienta, tak i pro poskytovatele. odmítnutí z etických důvodů - Mělo by být zákonem stanoveno, ţe o takovém případu má být neprodleně informován zřizovatel, např. krajský úřad, aby rozhodl o tom, zda postup lékaře byl oprávněný, či nikoliv. V odst. 2 je velmi nekonkrétně vymezeno právo poskytovatele, které můţe být zneuţito v neprospěch pacienta. Poţadujeme konkretizovat. 4/196 Text zákona doplněn. Zákon obecně ukládá všechny povinnosti poskytovateli, s tím, ţe poskytovatel je můţe zajistit prostřednictvím zdravotnických pracovníků. Sdělení, které osob mohou být informovány o zdravotním stavu paicneta, můţe od pacienta získat a do zdravotnické dokumentace zaznamenat i zdravotní sestra. Nemusí to být pouze lékař. Ustanovení nevymezuje okruh subjektů, pouze vymezuje provázanost na jiné právní předpisy. Bude přeformulováno, aby byl vyloučen konflikt zákona s jinými zákony. Zákony (transplantační, specifické ZS) stanoví případy, kdy musí být vyţádán písemný souhlas. Jinak je ponecháno na rozhodnutí poskytovatele. Stejná úprava existuje jiţ dnes. Bude doplna poznámka pod čarou. Vedení evidence povaţujeme za nutné, neodkladné ZS nelze odmítnout. Obecné přešetření není účelné. Jak by krajský úřad posuzoval lékařovo svědomí nebo etické přesvědčení. V evidenci nebude uváděna identifikace

5 odst. 2 a 68, odst odst odst. 3 navrhujeme doplnit odstavec, který stanoví poţadavek na přísné sankce v případě dodatečných zásahů do zdravotnické dokumentace a vyvodí osobní zodpovědnost za případné nesrovnalosti. Stejně tak poţadujeme doplnit přísné sankce za porušení povinností v souvislosti s neopatrným a protizákonným nakládáním se zdravotnickou dokumentací, a s tím souvisejícím únikem citlivých dat o pacientech. Přinejmenším odkaz na zákony, které tyto sankce uvádějí. nahlíţet do dokumentace by neměli mít moţnost a další zaměstnanci, formulace je příliš vágní a zneuţitelná. Naopak by mělo být trendem zúţení počtu osob, které mají ke zdravotní dokumentaci přístup. poţadujeme vypustit odvolávku č.18 na zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, neboť se nejedná o cenu, ale o úhradu vynaloţených nákladů. Na úhrady se zákon o cenách nevztahuje. do NZIS se předávají osobní data bez souhlasu osob, kterých se údaje týkají. Domníváme se, ţe rozšiřování stávajících registrů o další, které jsou finančně náročné, jak na zřízení tak na jejich provoz, je nejenom neekonomické, ale především neetické. Způsob jakým jsou registry vedeny, byť jsou vedeny za účelem statistik nebo výzkumu, bez souhlasu osob, kterých se týkají, a především bez jejich anonymizace, není bezpečný a je zneuţitelný. Záměr MZ udrţovat mnoho národních registrů s osobními daty pacientů, kteří o tom nemají ani tušení, je velmi těţce obhajitelný. Ve většině států EU jsou data zpracovávána bez osobních údajů, v opačném případě pouze se souhlasem pacienta. doporučujeme vypustit druhou větu. Pověření zpracováním osobních údajů jinou právnickou osobu nemohou ovlivnit nositelé citlivých údajů, coţ je uvádí do pasivní situace. Navíc vzniká moţnost úniku citlivých informací, jak se jiţ v obdobných případech stalo. Následné zrušení uzavřené smlouvy jiţ nenapraví vzniklé újmy pacientům. navrhujeme, aby bylo doplněno, ţe pitva nebude ve vyjmenovaných případech provedena, jestliţe zákonný zástupce nebo osoba blízká vyslovili prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy poté, co se dozvěděli o smrti svěřence nebo příbuzného.. 5/196 odmítnutého pacienta. Je o následnou kontrolu, zda konkrétní poskytovatel neodmítá příliš často pacienty. Odmítnutý pacient můţe samozřejmě podat stíţnost. Pokud bude poskytovatel dělat úpravy jiným způspem neţ je stanoveno zákonem, tak porušuje zákon a vede ZD v rozporu. Ta toto je navázána sankce, popř. odejmutí oprávnění. Zůţení osob nahlíţejících do ZD je oproti současné právní úpravě výrazné. Dalšími zaměstnanci poskytovatele se myslí např. informatici, osoby, které vykazují poskytnutou péči zdravotním pojiš tovnám. Odkaz na pozn. pod čarou vypuštěn. Jde o stávající stav. Registry nejsou vedeny za účelem statickým. Pouze z nich lze tyto účely vyuţít a pak jsou anonymizovány. Zpracováním osobních údajů můţe MZ pověřit vţdy pouze právnickou osobu zřízenou nebo zaloţenou MZ, dnes plní tyto úkoly ÚZIS. Nejde tedy o jakoukoliv právnickou osobu. Poţadavek je jiţ uveden v 87 odst. 3 od pitvy lze ustoupit, ale musí být zřejmá příčina úmrtí a

6 91 99 odst odst. 1 písm. d) (nyní písm. h) stíţnost podaná poskytovateli je velmi problematická. Je ţádoucí, aby směřovala neprodleně k nadřízenému orgánu. Nebo tomu, kdo nezávisle situaci posoudí. je uvedeno, ţe na vyřizování stíţností a námitek, podle této části zákona, se nepouţije správní řád. Uvedená část ale neobsahuje úpravu některých základních právních institutů, např. doručování, počítání času atd., tedy není jasné, jakým právním předpisem se bude řízení řídit. Doporučujeme doplnit, ţe správní řád se pouţije nebo uvést jakým způsobem bude řízení vedeno. slova je Vězeňská sluţba navrhujeme nahradit slovy jsou ozbrojené síly nebo bezpečnostní sbor a slova Generální ředitelství nahradit slovy ministerstvo (varianta 1) nebo odkazem na jednotlivá ministerstva, v jejichţ působnosti jsou ozbrojené síly a bezpečnostní sbory poskytující zdravotní sluţby (varianta 2). Odůvodnění: K šetření námitek proti vyřízení stíţnosti poskytovatelem, kterým nejsou ozbrojené síly nebo bezpečnostní sbor, je příslušný krajský úřad nebo ministerstvo, jestliţe mu byly námitky postoupeny podle 92 odst. 2. Domníváme se, ţe za účelem zajištění nestrannosti při šetření námitek proti vyřízení stíţnosti poskytovatelem, kterým jsou ozbrojené síly nebo bezpečnostní sbor, je třeba stanovit příslušnost orgánu k šetření námitek tak, aby jím byl orgán nacházející se mimo organizační soustavu ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, proti němuţ byla směřována stíţnost. navrhujeme slova Vězeňská sluţba nahradit slovy Generální ředitelství Vězeňské sluţby České republiky, Generální ředitelství cel a dále doplnit příslušné orgány dalších bezpečnostních sborů a ozbrojených sil, v nichţ jsou poskytovány zdravotní sluţby. Odůvodnění: Domníváme se, ţe příslušnost k provádění kontrolní činnosti a přijímání opatření by měla být stanovena ve vztahu ke konkrétním správním orgánům, které v rámci toho kterého bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil zajišťují poskytování zdravotních sluţeb K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ dosud se prohlídky těl zemřelých hradí z veřejného zdravotního pojištění. Podle našeho názoru není důvod, aby tomu v budoucnosti bylo jinak. V důvodové zprávě se píše, ţe tato zdravotní sluţba svým charakterem nenaplňuje činnost, která by měla být hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podle našeho mínění naplňuje, protoţe podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod se má z veřejného zdravotního pojištění hradit zdravotní péče a zdravotní pomůcky. Domníváme se, ţe prohlídky těl zemřelých 6/196 vyloučeny pochybnosti o zavinění třetí osobou Jiţ dnes šetří nejprve stíţnost poskytovatel. Ze zkušeností víme, ţe mnoho stíţností se takto vyřeší. Je to o komunikaci se stěţovatelem. Do zákona bude podle správního řádu doplněno ustanovení o doručování a počítání času. viz výše viz. výše vazba na vydání oprávnění Podle našeho názoru je důvod pro vyjmutí z úhrad z veřej. zp.

7 součástí zdravotní péčí jsou. Zdravotní péčí není podle našeho názoru pouze činnost směřující k uzdravení nemocného, ale jakákoli činnost zajišťující zdraví občanů. Kdyby tomu tak nebylo, součástí zdravotní péče by nemohla být ani preventivní opatření, která jsou naopak velmi významnou součástí zdravotní péče. Proto by podle našeho mínění měly prohlídky těl zemřelých být i nadále hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V kaţdém případě však je třeba toto hrazení v zákoně jasně upravit. Poţadujeme doplnit, ţe MZ počítá s tím, ţe tyto výdaje pokryje v rámci vládou schválených rozpočtových limitů kapitoly 335 MZ na léta U vyjádření celkového dopadu do státního rozpočtu ve výši 98 mil. Kč by mělo být uvedeno, zda se jedná o opakovaný výdaj. Předkladatel uvádí, ţe nově zaváděné registry si vyţádají investiční náklady v celkové výši 40 mil. Kč ze státního rozpočtu. Další náklady na podporu registrů lze odhadnout na 3 mil. Kč ročně. V materiálu by měla být obsaţena analýza objasňující, jak k uvedené výši nákladů předkladatel dospěl a jaká bude efektivnost vynaloţených investic ze státního rozpočtu. Poţadujeme opět uvést zdroj krytí těchto nákladů. Dále doporučujeme posoudit, zda s ohledem na rozsah navrhovaných úprav odpovídá skutečnosti následující citace: Ostatní části předkládaného návrhu zákona nemají hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty, neboť neřeší problematiku úhrady poskytovaných zdravotních sluţeb. Měly by být vzaty v potaz zejména dopady na veřejné rozpočty, pojišťovny a podnikatele. Náklady na zajištění prohlídek těl zemřelých z důvodové zprávy vypuštěny. Text důvodové zprávy doplěn. Důvodová zpráva posouzena. Ministerstvo kultury K 27 odst. 3 písm. j): Navrhujeme uvést předmětné ustanovení v tomto znění: přijímat ve zdravotnickém zařízení lůţkových a jednodenních zdravotních sluţeb duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboţenských společností nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen duchovní ) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na zdravotní stav pacienta, nestanoví-li jiný zákon jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech váţné poruchy zdraví, zhoršení jeho zdravotního stavu nebo váţného ohroţení ţivota. 7/196 částečně - Po projednání od připomínky ustoupeno Doplněno pouze vymezí duchovních. Nepřijata část za středníkem. Nelze např. z důvodu infekčních nemocí umoţnit návštěvy. Text upraven: Pacient má právo: přijímat ve zdravotnickém zařízení lůţkových a jednodenních zdravotních sluţeb duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboţenských společností nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen duchovní ) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a

8 K 35 odst. 4 písm. b): K 35 odst. 4 písm. c): K 47 odst. 1 písm. c): K 77 odst. 1 písm. d) bod 3.: Poţadujeme bez náhrady vypustit slova a aktivní. Navrhovaná dikce umoţňuje respektovat pacientovo přání, jehoţ důsledek je bezprostřední pasivní ukončení ţivota, tj. ukončení ţivota v důsledku nečinnosti. Z důvodu viz výše poţadujeme bez náhrady vypustit slovo aktivnímu. 1. Za slovo pacientovi vloţit slova nebo přímou spolupráci či účast při poskytnutí odborné zdravotní péče pacientovi a za slova její poskytnutí vloţit slova nebo spolupráce či účast při poskytnutí odporovali a vypustit slovo odporovalo. 2. Na konec ustanovení za slova pacienta navrhujeme vloţit slova a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí odborné zdravotní péče jinak. Odůvodnění: Je třeba zajistit, aby tzv. výhrada svědomí nebyla pouze formální, ale skutečnou garancí moţností zdravotnického pracovníka odmítnout poskytnutí odborné zdravotnické péče, ale také přímou účast nebo přímou spolupráci na poskytnutí takové péče. Je-li moţné, aby byl zdravotnický pracovník uplatňující výhrady svědomí zastoupen jiným zdravotnickým pracovníkem téhoţ poskytovatele, není důvod, aby byl k poskytnutí sluţby nucen pouze s odvoláním na skutečnost, ţe odmítnutím poskytnutí dané sluţby by došlo k ohroţení ţivota pacienta. Poţadujeme nahradit slova právní předpis slovem zákon. Body 1. aţ 3. stanoví jako předpoklad pro odběr tkání a buněk z těla zemřelého zákonnou úpravu. Není důvod, aby tomu bylo jinak v bodě 4. jinak a byl dáván prostor pro uplatnění podzákonných právních předpisů. K 79 odst. 1 Poţadujeme nahradit slova právní předpis slovem zákon. s ohledem na zdravotní stav pacienta, nestanoví-li jiný zákon jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohroţení pacientova ţivota nebo váţného poškození jeho zdraví, nestanoví-li jiný zákon jinak, Vypuštění slova aktivní by nedávalo smysl. Lékař mě nesmí odpojit např. od přístroje. Kdyţ si budu pacient přát neresuscitovat nebo nepodávat léky pouze udrţující ţivotní funkce, a přání bude respektováno, je to pasivní způsobení smrti organismu. viz. výše Doplnění je nadbytečné. Bude provázáno s povinnostmi poskytovatele zajistit jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele. Pokud by ale byl ohroţen ţivot pacienta a poskytovatel by nebyl urychleně schopen zajisit jiného zdravotnického pracovníka, nelze výhradu svědomí uplatnit. Úprava je v souladu s leg. pravidly; práva a povinnosti musí být vţdy stanovena zákonem 8/196

9 písm. d): K 80 odst. 2 Navrhujeme za slova známek ţivota a vloţit slovo současně. Je třeba předejít výkladovým problémům a moţnému obcházení vůle zákonodárce v praxi. viz výše K 89 odst. 1: Navrhujeme za slova ve spalovně poskytovatele vloţit slova odděleně od odpadu. Technicky by bylo nerealizovatelné. Spalovna by se musela zastavit, vyčistit a pak teprve spalovat biologický odpad. Min. obrany Obecně K 10 Vojenská zdravotnická sluţba je určena ke komplexnímu zdravotnickému zabezpečení příslušníků ozbrojených sil na území České republiky i mimo ně. V případě potřeby se vojenská zdravotnická sluţba účastní zahraničních mírových a humanitárních misí (v současné době například polní nemocnice v mezinárodních silách ISAF, která je určena k odborné lékařské pomoci raněným a nemocným v průběhu bojových činností i mimo ně a ke krátkodobé hospitalizaci nemocných a raněných). Vzhledem ke specifickým úkolům polní nemocnice jako zdravotnického zařízení a Vojenské zdravotní sluţby je nezbytné, aby bylo jejich zvláštní postavení v zákoně o zdravotních sluţbách výslovně upraveno. MO dodatečně navrhlo doplnění nového odst. do 2: Organizaci, výkon a kontrolu zdravotní péče v ozbrojených silách, včetně zřizování vojenských zdravotnických zařízení, upraví ministerstvo obrany po dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.. V ustanovení 10 poţaduji na konci doplnit písmeno k), které zní: k) polní zdravotnická zařízení ozbrojených sil České republiky poskytující zdravotní sluţby v zahraničních operacích v souladu s mezinárodními smlouvami.. Odůvodnění: Polní zdravotnická zařízení jsou samostatným typem zařízení, která působí mimo území České republiky k zabezpečení úkolů ozbrojených sil České republiky, resp. Armády České republiky. Zákonem navrhované dělení zdravotnických zařízení nepokrývá celé spektrum 9/196 V případě MO je problematika organizace ZSL a zřizování ZZ jiţ upravena zákonem č. 220/1999 Sb. ( 90) a zákonem č. 221/1999 Sb. ( 94); návrh zákona se prolíná s citovanými zákony v otázce kontroly. Text 2 odst. 5 upraven po dohodě s MO: Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb je moţné poskytovat zdravotní sluţby ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil České republiky umístěných v zahraničí a za krizových situací i na území České republiky. Zákon se týká vnitrostátního prostoru, zz na území ČR. text upraven viz. výše

10 K 15 ROZPOR K 24 K 42 K 44 odst. 2 poskytovatelů zdravotních sluţeb pro Armádu České republiky. Návrh ustanovení 15 neumoţňuje Ministerstvu obrany organizovat, řídit a kontrolovat poskytování zdravotních sluţeb ve své působnosti. Z důvodů specifik poskytování zdravotních sluţeb zdravotnickými zařízeními Ministerstva obrany ozbrojeným silám České republiky a jejich příslušníkům poţaduji doplnit do 15 nové písmeno c), které zní: c) Ministerstvo obrany, jde-li o poskytování zdravotních sluţeb státem ve zdravotnických zařízeních Ministerstva obrany.. Odůvodnění: K zabezpečení specifických úkolů ozbrojených sil České republiky, resp. Armády České republiky, je nutné zachovat i nadále pravomoc Ministerstva obrany k výstavbě zařízení poskytujících zdravotní sluţby pro potřeby Armády České republiky, dále k vydávání oprávnění, řízení a kontrole zařízení v působnosti Ministerstva obrany. MO dodatečně navrhlo do 15 odst.1 doplnit nové písmeno c), které zní: c)ministerstvo obrany, jde-li o poskytování zdravotních sluţeb státem ve vojenských zdravotnických zařízeních.. Pro zohlednění úkolů ozbrojených sil České republiky v zahraničí poţaduji v ustanovení 24 odst. 5 doplnit větu Neplatí pro zdravotnický personál pracující v zařízeních Ministerstva obrany.. Odůvodnění: Není moţné vyhovět tomuto poţadavku a zabezpečit zahraniční operace ozbrojených sil České republiky, kde lékaři poskytují zdravotní sluţby obdobně jako na území republiky. Návrh 42 upravuje povinnosti poskytovatele zdravotní péče na území České republiky bez ohledu na mezinárodní smlouvy pro vojenské operace v zahraničí. V souladu s výše navrhovaným doplněním 10 a 15 navrhuji ustanovení 42 odst. 1 doplnit o nový text, který zní: Povinnosti poskytovatele poskytujícího zdravotní sluţby příslušníkům ozbrojených sil České republiky působících mimo území České republiky a příslušníkům ozbrojených sil jiných států stanovuje Ministerstvo obrany jako orgán udělující oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb.. Dále poţaduji 42 upravit tak, aby stíţnosti pacientů poskytovatel zaslal nejen krajským úřadům, ale i dalším úřadům, které rozhodují o udělení oprávnění o poskytování zdravotních sluţeb, tzn. Ministerstvu zdravotnictví a nově také Ministerstvu obrany. Odstavec 2 poţaduji uvést v tomto znění: (2) Poskytovatel můţe dále odmítnout poskytnout pacientovi konkrétní zdravotní sluţby tehdy, bylo-li by jejich poskytnutí v rozporu s jeho etickým přesvědčením nebo svědomím. Neposkytne-li poskytovatel pacientovi konkrétní zdravotní sluţbu 10/196 Připomínka nepřijata Text upraven na základě výsledků jednání na MO: O udělení oprávnění rozhoduje MZ, jde-li o poskytovatele zdravotních sluţeb poskytujícího zdravotní sluţby pouze vojákům v činné sluţbě, ţákům a studentům vojenských škol, občanským zaměstnancům ozbrojených sil České republiky a jejich rodinným příslušníkům a vojenským důchodcům, Následně MO vyslovilo nesouhlas s tímto zněním a poţaduje, aby všem poskytovatelům v působnosti MO vydávalo oprávnění právě MO. Jde o přerušení poskytování zdravotních sluţeb poskytovateli, ne zdravotnickými pracovníky. Tento zákon řeší poskytování ZS na území ČR. viz. výše Poskytovatelé budou zasílat seznam stíţností orgánu, který jim udělí oprávnění tedy KÚ nebo MZ. částečně Po projednání od připomínky ustoupeno Poskytovatel, který jiţ jednou přijal pacienta do péče a odmítne mu poskytnout určitý výkon z etických

11 K 47 odst. 1 písm. c) K 100 ROZPOR z důvodu výkonu práva podle tohoto odstavce, sdělí pacientovi kontakt na jiného poskytovatele. Pro výkon práva ze strany poskytovatele nesmí být poskytovatel jakkoliv diskriminován, krácen na svých právech, ani činěn právně odpovědným. Poskytovatel nemůţe odmítnout poskytnutí zdravotních sluţeb pacientovi, pokud by došlo k ohroţení jeho ţivota nebo váţnému poškození jeho zdraví.. Odůvodnění: Povaţuji za nezbytné, aby bylo právo poskytovatele zdravotních sluţeb odmítnout provádět výkony, které jsou v rozporu s jeho etickým přesvědčením nebo svědomím, doplněno o výslovnou záruku, ţe z důvodu odmítnutí výkonu odporujícímu etickému přesvědčení nebo svědomí, nesmí být daný poskytovatel ţádným způsobem diskriminován a nesmí mu být pro výkon tohoto práva způsobena ţádná újma. Dále nesouhlasím s tím, aby poskytovatel musel zajistit odmítnutému pacientovi jiného poskytovatele, který úkon provede. Má-li pacient moţnost obrátit se na kteréhokoliv poskytovatele, není důvod, aby první zvolený poskytovatel, který výkon zdravotní sluţby odmítnul, zajišťoval jiného poskytovatele, nejde-li o situaci ohroţení ţivota. Mimo jiné by to znamenalo nepřiměřenou časovou zátěţ pro poskytovatele. Poţaduji písmeno c) uvést v tomto znění: c) odmítnout poskytnutí odborné zdravotní péče pacientovi nebo přímou spolupráci při poskytování odborné zdravotní péče pacientovi v případě, ţe by její poskytnutí nebo spolupráce či účast při poskytování odporovala etickému přesvědčení nebo svědomí zdravotnického pracovníka, s tím, ţe je povinen ihned informovat o této skutečnosti poskytovatele. Pro výkon tohoto práva nesmí být zdravotnický pracovník krácen na svých právech nebo diskriminován. Zdravotnický pracovník nemůţe odmítnout poskytování odborné zdravotní péče pacientovi, pokud by odmítnutím došlo k ohroţení ţivota pacienta.. Odůvodnění: Podle čl. 3 odst. 3 LZPS nesmí být nikomu způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Povaţuji proto za nutné, toto právo zdravotnického personálu odmítnout poskytnutí odborné zdravotní péče, jestliţe by to bylo v rozporu s jeho etickým přesvědčením nebo svědomím doplnit o výslovnou záruku, ţe pro odmítnutí poskytnutí odborné zdravotní péče z důvodu etického přesvědčení nebo svědomí, nesmí být daný zdravotnický pracovník ţádným způsobem diskriminován, nesmí mu být uloţena ţádná sankce, ani způsobena ţádná újma, a ani nesmí být diskriminován při přijetí do zaměstnání. Vloţit větu: K šetření námitek proti vyřízení stíţnosti poskytovatelem, kterým je Vojenská zdravotnická sluţba, je příslušné Ministerstvo obrany. Odůvodnění: Současné znění 100 nedovoluje řešit stíţnosti na poskytování zdravotních sluţeb Ministerstvu obrany v souvislosti s poţadavkem na změnu 15 týkající se poskytování zdravotních sluţeb Ministerstvem obrany. 11/196 důvodů nemůţe dát pacientovi pouze seznam jiných poskytovatelů, musí mu přímo dohodnout provedení odmítnutého výkonu. Do textu doplněno, ţe poskytovatel, který je fyzickou osobou, zajistí jiného poskytovatele, pokud si pacient sám nezvolí jiného poskytovatele a dále podle připomínky doplněno, ţe poskytovatel nesmí být diskriminován Poţadavek doplněn. Připomínka nepřijata Na jednání na MO došlo k dohodě, ţe šetřit stíţnosti bude správní orgán, který vydal oprávnění. MO s tímto řešením souhlasilo. Následně MO vyslovilo nesouhlas a na připomínce

12 K 101 aţ 110 K 111 K 122 odst. 2 MPSV K 2 Zdravotnická zařízení v zahraničních operacích slouţí především pro příslušníky ozbrojených sil, kde civilní právnická osoba nemůţe posoudit kvalitu poskytované péče. Navrhuji proto do 110 doplnit odstavec 3, který zní: (3) K hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných sluţeb Vojenskou zdravotnickou sluţbou v zahraničních operacích je Ministerstvo obrany. Pro jeho postupy se pouţijí ustanovení 101 aţ 110 obdobně.. Odůvodnění: Specifické úkoly, příp. ochrana utajovaných informací neumoţňuje přístup civilním kontrolním orgánům do všech zařízení v působnosti Ministerstva obrany. Do ustanovení 111 odst. 1 poţaduji doplnit písmeno e), které zní: e) Ministerstvo obrany, jde-li o zdravotní sluţby poskytované ve zdravotnickém zařízení Ministerstva obrany.. Odůvodnění: Specifické úkoly, příp. ochrana utajovaných informací neumoţňuje přístup civilním kontrolním orgánům do všech zařízení v působnosti Ministerstva obrany. Zákon ukládá nestátním zdravotnickým zařízením povinnost do 24 měsíců od počátku platnosti zákona znovu získat registraci. Státní zdravotnická zařízení tuto povinnost nemají. Jedná se tak o neodůvodněné rozlišování zdravotnických zařízení - diskriminaci, coţ můţe znamenat hrozbu likvidace některých nestátních zdravotnických zařízení. Z těchto důvodů poţaduji v 122 odst. 2 zrušit. Podle současné právní úpravy - 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 109/2006 Sb., poskytují zdravotní péči také zařízení sociálních sluţeb s pobytovými sluţbami, jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační péči o pojištěnce v nich umístěné. Podle 17a zákona o veřejném zdravotním pojištění uzavírají zdravotní pojišťovny s těmito zařízeními sociálních sluţeb zvláštní smlouvy za účelem zajištění věcného plnění, a to za podmínky, ţe toto zařízení prokáţe, ţe uvedená zdravotní péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky zařízení, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání. Zdravotní péče poskytovaná zařízeními sociálních sluţeb je zvláštní ambulantní péčí ( 22 písm. e) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Návrh zákona o zdravotních sluţbách, kterým bude zákon o péči o zdraví lidu zrušen, však obdobnou úpravu poskytování zdravotní péče zařízeními sociálních sluţeb neobsahuje. Podle návrhu zákona lze zdravotní sluţby poskytovat pouze na základě 12/196 trvá. Jde o dobrovolný proces. Tento zákon řeší poskytování ZS na území ČR. částečně Moţnost kontroly vyplývá jiţ ze samotné zřizovatelské funkce. Ponechán obecný princip, tedy kontroluje ten, kdo vydává oprávnění. Do zákona doplněno, ţe MO vykonává kontrolu ve ZZ mimo území ČR. Státní ZZ budou muset získat oprávnění do 12 měsíců. Upraveno v odstavci 3. Všichni poskytovatelé musí splnit stejné podmínky, získání oprávnění je po splnění podmínek nárokové. částečně Nadále v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., bude zařízením sociálních sluţeb umoţněno poskytovat ošetřovatelské a léčebně rehabilitační ZS bez získání oprávnění. Poskytovatelé sociálních sluţeb se budou muset zaregistrovat u krajského úřadu. Zákon stanoví, které z povinností poskytovatelů ZS budou muset splnit (vedení zdravotnické dokumentace, personální zabezpečení a věcné a technické vybavení).

13 K 2 odst. 3 písm. b) oprávnění. Uvedená platná právní úprava ve zdravotnických předpisech navazuje na 36 zákona o sociálních sluţbách, ve kterém je explicitně vyjádřeno, ţe poskytovatel sociálních sluţeb je povinen zajistit zdravotní péči osobám, kterým poskytuje pobytové sluţby podle 34 odst. 1 písm. c) aţ f) zákona o sociálních sluţbách. Tuto povinnost plní formou zvláštní ambulantní péče, a to prostřednictvím zdravotnického zařízení nebo vlastních zaměstnanců, pokud jde o ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Naproti tomu mají zdravotnická zařízení ústavní péče moţnost poskytovat sociální sluţby podle 52 zákona o sociálních suţbách. V tomto případě se pouze zaevidují na registračním místě místně příslušného krajského úřadu, neplní registrační podmínky jako poskytovatelé sociálních sluţeb a mají moţnost ţádat o dotace ze státního rozpočtu na dofinancování sociálních sluţeb. Z tohoto důvodu trváme na dosavadní úpravě, tzn. dodrţení speciálně upravených reţimů, a to jak pro zdravotnická zařízení poskytující sociální sluţby, tak pro pobytové sociální sluţby poskytující zdravotní péči. Poţadujeme zachovat ujednané výjimky ve věci registrací při prolínání poskytování zdravotní a sociální péče a ve věci finančního krytí této péče. V opačném případě bychom museli trvat na tom, aby se zdravotnická zařízení poskytující sociální péči registrovala jako poskytovatelé sociálních sluţeb, a to se všemi právy a povinnostmi. Poţadujeme doplnit písmeno b) a uvést je ve znění: b) posuzování zdravotního stavu fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti podle zvláštních právních předpisů x), x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Po dohodě s MPSV do 2 odst. 1 doplněno: Za zdravotní péči se povaţuje i posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Vymezení činnosti posudkové sluţby pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti v zákoně zcela chybí. Posudková sluţba vykonávaná lékařskou posudkovou sluţbou rezortu MPSV a v rezortech obrany, vnitra a spravedlnosti je zdravotní péčí, která je však vykonávána zaměstnanci státní správy. Proto je třeba doplnit výjimky. Upraveno - viz. výše nejedná se o zdravotní sluţbu ve smyslu návrhu zákona (jejímţ cílem je ovlivnit zdravotní stav pacienta nebo posuzované osoby v případě plp), jedná se o posuzování nároku na sociální dávku 13/196

14 nebo výhodu, a to podle jiných předpisů neţ zdravotnických s výjimkou, kdy zákon tuto činnost svěřuje léčícím lékařům (nárok na nemocenské, na odškodnění, na nemoc z povoláí) I v rezortech tuto činnost vykonávají jiní lékaři neţ ti, kteří léčí. Není účelné, aby zákon o zdravotních sluţbách definoval oprávnění k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení. Je však nezbytné, aby tento zákon vytvořil vazbu obou systémů. Zde uvedené odůvodnění se týká i následujících připomínek, viz zejména MPSV k 4 odst. 3 písm. e), kde se jedná se o obdobnou úpravu podle 21 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto ustanovení se dlouhodobě dovozovalo, ţe i činnost lékařské posudkové sluţby vykonávané v resortu práce a sociálních věcí, tedy mimo zdravotnická zařízení, je součástí léčebně preventivní péče (v terminologii zákona č. 20/1966 Sb.). Tomu ostatně odpovídá i moderní úprava vzdělávání lékařů podle zákona č. 95/2004 Sb., která s posudkovým lékařstvím počítá jako se samostatnou odborností. V příkladném výčtu právních předpisů v poznámkách pod čarou by měl být rovněţ uveden zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, protoţe navrhované změny se týkají posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení jako celku - tedy se budou týkat s účinností od 1. 1, 2009 nejen důchodového pojištění ( 8 zákona č. 582/1991 Sb.), ale i nemocenského pojištění ( 53 aţ 80 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Absence zákona o nemocenském pojištění v byť jen demonstrativním výčtů zákonů by mohla způsobit zbytečné pochybnosti vzhledem k samostatné právní úpravě posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění v zákoně o nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění je (vedle důchodového) organickou součástí sociálního zabezpečení. MZ nepočítalo s tím, ţe by posudkářům v resortu MPSV vydávalo oprávnění. Po dohodě s MPSV upraveno viz. výše. viz. výše 14/196

15 K 2 odst. 4 K 2 odst. 5 K 2 odst. 7 K 4 odst. 3 písm e) K 11 odst. 3 Na konci první věty poţadujeme doplnit slova a odkaz: nebo není-li poskytování zdravotní sluţby stanoveno zvláštním právním předpisem, například posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. x) x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.. Na konci první věty poţadujeme doplnit slova a odkaz: a pro posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. x) x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.. Navrhujeme na konec odstavce doplnit slova a odkaz: a pro posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti podle zvláštních právních předpisu. x) Není důvodné, aby posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti probíhalo v pouze v zařízeních splňujících všechny poţadavky zdravotnického zařízení. Poţadujeme doplnit bod 3 včetně odkazů ve znění.: zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně právní ochrany dětí, sociálních sluţeb, hmotné nouze, úrazového pojištění posuzovaného lékaři podle jiných právních x) xx) předpisů a zaměstnanosti je upraveno zvláštními předpisy x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů xx) Zákon č. 95/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle navrhovaného ustanovení se příspěvek na úhradu zaopatření dítěte sníţí v případě, ţe by příjem osob povinných výţivou dítěte po zaplacení příspěvku poklesl pod součet ţivotního minima domácnosti a částky potřebné na úhradu skutečných započitatelných nákladů na bydlení stanovených podle poznámky pod čarou č. 6 v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. viz. výše viz. výše viz. výše viz. výše Kritérium pro určení nákladů na bydlení doplněno. 15/196

16 K 11 odst. 5 K 22 a 23 K 27 odst. 3 písm. e) a dalším ustanovením návrhu 27 odst. 3 písm. e) bod 1 S touto úpravou nelze souhlasit, neboť pojem skutečně započitatelné náklady na bydlení není v zákoně o pomoci v hmotné nouzi vůbec obsaţen. Je tudíţ zcela nejasné, o jaké náklady na bydlení se jedná. Doporučujeme jako kritérium pro určení nákladů na bydlení zváţit pouţití částky normativních nákladů na bydlení podle 26 odst. 1 a 28 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2002 Sb. (nařízení vlády č. 367/2007 Sb.), případně částky doloţených odůvodněných nákladů na bydlení, nejvýše však do úrovně stanovených normativních nákladů. V navazujícím odstavci 5 se sice počítá s vydáním prováděcího předpisu, podle kterého by se stanovila výše příspěvku, ale toto zmocnění je zcela nedostatečné, nestanoví ţádný zákonný rámec, z něhoţ by měl prováděcí předpis (navíc, aniţ by se stanovila jeho forma) vycházet. Úprava zmocňovacího ustanovení je v rozporu s Ústavou. Pokud jde o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je tato navrhovaná právní úprava zcela nedostatečná a nelze ji v této podobě akceptovat. V návrhu schází úprava toho, zejména v případě zániku oprávnění smrtí poskytovatele, jakým způsobem bude zajištěna péče o dítě v dětském domově pro děti od tří let věku. Nelze pominout skutečnost, ţe řada těchto dětí bude v tomto domově umístěna na základě rozhodnutí soudu a bude třeba se také s touto skutečností vypořádat. Kdo, popř. který orgán, bude v takovém případě problémy řešit. V návrhu zákona obecně je nepřesně a nejasně upraven postup při poskytování zdravotních sluţeb nezletilým osobám. Je třeba naprosto jasně stanovit, kdy je třeba nezbytný souhlas (rozhodnutí) zákonného zástupce dítěte, ve kterých případech je moţné jej nahradit jen rozhodnutím soudu a ve kterých případech jej můţe nahradit souhlas jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do péče. Je také třeba přesně vymezit, kdo se rozumí osobou, jíţ bylo dítě svěřeno do péče. V ustanovení 27 odst. 3 písm. e) bod 1. navrhujeme upravit definici pěstouna nebo jiné osoby v tom směru, ţe se jím rozumí pěstoun nebo jiná osoba, do jejíţ péče byl pacient svěřen na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Do vymezení pěstouna nebo jiné osoby by měly spadat nejen osoby, jimţ jsou děti svěřeny pravomocným rozhodnutím soudu, ale rovněţ další osoby zajišťující náhradní péči o děti v souladu s rozhodnutím příslušného orgánu zejména osoby, do jejichţ péče bylo dítě svěřeno předběţným opatřením soudu, které je vykonatelné bez ohledu na právní moc, a dále osoby, kterým bylo dítě svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče budoucích osvojitelů (předadopční péče) podle 69 odst. 2 zákona o rodině nebo péče osoby, která má zájem stát se pěstounem (předpěstounská péče) podle 45b odst. 2 zákona o rodině. Všechny uvedené osoby zajišťující náhradní péči o děti i z jiného titulu, neţ je pravomocné rozhodnutí soudu, jsou standardně povaţovány za jiné osoby odpovědné za Do zmocnění doplněno: a to s přihlédnutím věku dítěte a jeho specifickým potřebám. doplněno, ţe pokud by zemřela fyzická osoba, nebo zanikla právnická osoba a nikdo nepokračuje, umístení dětí zajistí KÚ v samost. působnosti. V případě kaţdé nezletilé osoby musí být souhlas zák. zástupce (výjimka potraty). Pokud bude názor nezletilého a zák. zást. v rozporu, stanoví soud opatrovníka. Bude vyspecifikováno, kdo je osoba, které bylo dítě svěřeno do péče. ustanovení upraveno 16/196

17 K 28 odst. 1 písm. a) K 28 odst. 2 písm. f) výchovu dítěte viz např. vymezení osoby odpovědné za výchovu dítěte v 6 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (touto osobou se rozumí osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu), vymezení osoby odpovědné za výchovu v 2 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (touto osobou se rozumí rodiče nebo jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu) nebo v zákoně č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu atd. V úpravě volby poskytovatele v případě dětí svěřených do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc navrhujeme vypustit podmínku, ţe se jedná o děti svěřené do péče tohoto zařízení na základě pravomocného rozhodnutí soudu, a ponechat pouze vymezení, ţe jde o děti svěřené do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na základě rozhodnutí soudu. V souladu s 42 odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, se dítě umísťuje do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, přičemţ se dále nespecifikuje forma soudního rozhodnutí ani se nestanoví poţadavek na právní moc rozhodnutí soudu. V mnoha případech jsou tak děti v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc umístěny na základě usnesení soudu o nařízení předběţného opatření, které je vykonatelné bez ohledu na podání případného odvolání a nabytí právní moci usnesení. Povinností zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je pak podle 42a odst. 1 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb. zajišťovat pro všechny děti umístěné v tomto zařízení poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, včetně primární zdravotní péče. Ustanovení navrhujeme uvést ve znění: osoby, jejichţ zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování sluţeb v oblasti zaměstnanosti x) a pro účely sociálního zabezpečení xx) x) 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, xx) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Není jasné, co konkrétně předkladatel míní sluţbami v oblasti zaměstnanosti a posuzování pro účely poskytnutí dávek a mimořádných výhod. Pod čarou je sice odkaz na zákon č. 582/1991 Sb., a zákon č. 435/2004 Sb., avšak v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se termín posuzování pro účely dávek a mimořádných výhod nevyskytují. Navrhujeme text upravit do srozumitelné legislativně odpovídající podoby. K 33 odst. 5 Domníváme se, ţe by v tomto odstavci mělo být explicitně vyjádřeno, o jakého svědka by v případě podpisu záznamu mělo jít. Jde především o popsanou situaci, a to, ţe pacient z důvodu svého zdravotního stavu nebude schopen vyjádřit souhlas, nesouhlas s poskytovanými sluţbami apod. Pokud poskytovatel sám má zaznamenat jeho ustanovení upraveno ustanovení upraveno Svědkem můţe být jakoukoliv osobu. Není účelné, aby byla stanovena podmínka zdravotnického pracovníka např. v ordinaci, kde bude jen 1 lékař 17/196

18 K 36 odst. 2 K 37 nepochybný projev vůle do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a společně se svědkem záznam podepsat, mělo by se jednat o jasně definovanou osobu, která bude navíc nezávislá na poskytovateli zdravotnické sluţby. Poţadujeme vypustit slova součástí ţádosti je prohlášení ţeny, ţe se hodlá zříci své rodičovské zodpovědnosti. V návrhu zdravotnického předpisu nelze zakotvit povinnosti, které z hlediska věcného patří do oblasti rodinného práva, které také upravuje pravidla týkající se rodičovské zodpovědnosti a také postupu při svěřování dítěte do péče jiných osob. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, nezná institut zřeknutí se rodičovské zodpovědnosti. Ve smyslu zákona o rodině náleţí rodičovská zodpovědnost od narození dítěte automaticky kaţdému rodiči, který má plnou způsobilost k právním úkonům. Rodičovskou zodpovědnost můţe rodič pozbýt pouze rozhodnutím soudu o zbavení rodiče rodičovské zodpovědnosti podle 44 odst. 3 zákona o rodině, dále v důsledku omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům anebo rozhodnutím soudu o osvojení dítěte podle 63 a násl. zákona o rodině. Pokud jde o osvojení, můţe rodič dítěte platně udělit souhlas k osvojení dítě nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte v souladu s čl. 5 odst. 4 Evropské úmluvy o osvojení a 68a zákona o rodině, a to písemnou formou před soudem nebo příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Je tak vyloučeno, aby součástí ţádosti o provedení porodu utajeným způsobem případně bylo prohlášení rodiče týkající se osvojení dítěte. Navrhovaná úprava činí dojem, ţe jde o přípravu k moţné manipulaci s dítětem tak, aby na základě této informace byly na dítě upozorněny určité osoby, popř. aby bylo některým osobám umoţněno s matkou jednat. V ustanovení 37 odst. 1 písm. d) navrhujeme za slovo týrání doplnit slovo zneuţívání. S ohledem na ustálenou definici syndromu týraného, zneuţívaného a zanedbávaného dítěte (syndrom CAN) se pojmy týrání, zneuţívání a zanedbávání dítěte zpravidla pouţívají v jednom slovním spojení. Obdobně navrhujeme za slovo týráním doplnit slovo zneuţíváním v ustanovení 37 odst. 2 písm. d). V úpravě poskytování zdravotních sluţeb navrhujeme řešit rovněţ případy, ve kterých je nezbytné provést určitý zdravotní výkon u nezletilého pacienta v situaci, kdy sice nejde o bezprostřední ohroţení ţivota dítěte, ale kdy je zdravotní výkon nutný ke zlepšení zdravotního stavu nezletilého pacienta nebo k vyloučení zhoršení jeho zdravotního stavu, a zákonní zástupci nezletilého pacienta (případně jiné osoby či zařízení ve smyslu 41 návrhu zákona) odmítají souhlas k provedení potřebného zdravotního výkonu udělit. V praxi jiţ takto došlo i k velmi závaţným případům, kdy rodiče např. odmítali udělit souhlas s provedením ortopedické operace u dítěte, kterému bez provedení operace hrozila invalidita, nebo s provedením operace u dítěte s vrozenou srdeční vadou apod. Tyto situace pak musí řešit soud ustanovením opatrovníka dítěti na základě 37 a 83 by tato podmínka nemohla být splněna. Shodně řešeno jiţ dnes v z. 20/66 Sb. Nejde pouze o utajení porodu, ale ţene se chce dítěte zříci. Nezasahuje do z. rodině. Prohlášení ţe se chce vzdát je i z výchovných důvodů, aby ţena jiţ předem věděla, ţe se zříká dítěte. Při vypuštění by hrozil prodej dětí. Bude upraveno, ţe ţena prohlásí, ţe nehodlá pečovat o dítě. Poskytovatel v těchto případech oznámí případ soudu a ten ustanoví opatrovníka. 18/196

19 K 38 odst K 41 zákona o rodině. Navrhujeme proto, aby zákon o zdravotních sluţbách zakotvil povinnost poskytovatele zdravotních sluţeb dát soudu podnět k ustanovení opatrovníka dítěti v případě, ţe zákonný zástupce nezletilého pacienta odmítá v rozporu s právem dítěte na ochranu svého zdraví a příznivého vývoje udělit souhlas k provedení zdravotních výkonů, které jsou nezbytné ke zlepšení zdravotního stavu dítěte nebo k vyloučení zhoršení jeho zdravotního stavu. Omezovací prostředky lze pouţít pouze tehdy, pokud pacient ohroţuje svoje zdraví a ţivot nebo zdraví jiných osob. V ţádném případě nelze tyto prostředky pouţít na ochranu majetku poskytovatele či pacienta nebo jako nástroj zajišťující bezpečnost pacienta. V případě, ţe by tyto prostředky byly uţity v případě ochrany majetku, je nadřazen majetek nad zajištěním základního lidského práva svobody pohybu. Toto ustanovení je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Pouţití těchto prostředků musí být vţdy nařízeno lékařem nebo o něm musí být neprodleně informován a poţádán o souhlas. Proto poţadujeme větu první v tomto smyslu přeformulovat. Domníváme se, ţe o pouţití omezovacích prostředků má být informován i zákonný zástupce pacienta či osoba blízká. Jedná se o zásah do osobní svobody, soukromí a svobody pohybu a z tohoto důvodu by měl být prokazatelně informován i zákonný zástupce či osoba blízká. Vhodným způsobem by bylo například seznámení zákonného zástupce či blízké osoby se záznamem o pouţití omezovacího prostředku. Bez moţnosti oznámení uţití omezujících opatření osobě nezávislé na zdravotnickém zařízení postrádá oblast omezujících opatření jakýkoli nezávislý korekční systém, kdy bude zajištěno uţití těchto opatření pouze v jasně daných případech. Obdobně jako v připomínce k 28 odst. 1 písm. a) návrhu zákona navrhujeme v úpravě práv a povinností zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc vypustit podmínku, ţe vymezená práva a povinnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc se vztahují k dětem svěřeným do péče tohoto zařízení na základě pravomocného rozhodnutí soudu, a ponechat pouze vymezení, ţe jde o děti svěřené do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na základě rozhodnutí soudu. V souladu s 42 odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí se dítě umísťuje do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, přičemţ se dále nespecifikuje forma soudního rozhodnutí ani se nestanoví poţadavek na právní moc rozhodnutí soudu. V mnoha případech jsou tak děti v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc umístěny na základě usnesení soudu o nařízení předběţného opatření, které je vykonatelné bez ohledu na podání případného odvolání a nabytí právní moci usnesení. Povinností zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je pak podle 42a odst. 1 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb. zajišťovat pro všechny děti umístěné v tomto zařízení poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, včetně primární zdravotní slova ohroţení majetku vypuštěna částečně Doplněno, ţe poskytovatel informuje zákonného zástupce o pouţití omezujících prostředků bezodkladně, pokud o to zák. zástupce poţádal. ustanovení upraveno 19/196

20 K 42 odst. 2 písm. e) a g) K 42 odst. 4 písm. b) K 42 odst. 6 K 53 péče. Podle našeho názoru nelze povaţovat za dostatečné umístění takovýchto informací jen na veřejně přístupném místě zdravotnického zařízení, ale informace tohoto obsahu musí být na veřejně přístupném místě i v době uzavření zdravotnického zařízení, a tedy i vně objektu, kde je zdravotnické zařízení. Je dnes obecnou praxí zdravotnických zařízení, ţe takovéto informace jsou na nástěnce u vchodu do objektu, či areálu, ale pacient je nepřečte, protoţe objekt či areál je uzamčen a informace je nedostupná. Navrhujeme za slovo předat vloţit slova uchazeči o zaměstnání a slova úřadu práce za slovy lékařský posudek vypustit. Při vypořádání připomínek k věcnému návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování bylo předkladatelem návrhu garantováno, ţe v paragrafovaném znění návrhu zákona bude obsaţena povinnost poskytovatele zdravotních sluţeb zajistit předání informace úřadu práce o tom, ţe pacient, který je uchazečem o zaměstnání, není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání. Stanovení této povinnosti je důleţité zejména proto, ţe se zrušením vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, by zůstalo právně neupraveno posuzování dočasné pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání, vedených v evidenci úřadu práce. Povinnost poskytovatele zdravotních sluţeb tak, jak je navrţena v 42 odst. 4 písm. b), by však v praxi značně administrativně i finančně zatěţovala poskytovatele zdravotních sluţeb, nehledě na to, ţe zde není stanoveno v jaké lhůtě má takto poskytovatel učinit. Uchazeč o zaměstnání by tak musel úřad práce informovat o tom, ţe navštívil svého poskytovatele zdravotních sluţeb, který rozhodl o tom, ţe je dočasně práce neschopen a tudíţ není schopen poskytovat úřadu práce součinnost při zprostředkování zaměstnání, a lékařský posudek o této skutečnosti bude zaslán úřadu práce dodatečně přímo poskytovatelem zdravotních sluţeb. Navíc by se tak zvýšily výdaje na poštovné poskytovatele zdravotních sluţeb. Jeví se proto logickým, ţe poskytovatel zdravotních sluţeb předá předmětný lékařský posudek přímo uchazeči o zaměstnání a bude pak na něm, aby nemoţnost poskytovat součinnost úřadu práce doloţil sám. Je nezbytné doplnit text o písmeno c) ve znění: zajistit pobyt průvodce nezletilého dítěte mladšího 6 let při přijetí do zdravotnického zařízení podle indikace buď spolu s dítětem přímo na lůţkovém oddělení nebo v ubytovacím prostoru zdravotnického zařízení. Pobyt průvodce hradí pojišťovna, u níţ je pojištěno doprovázené dítě. Tato úprava se zcela ztratila navrhovaným zrušením zákona č. 48/1997 Sb. V ustanovení 53 navrhujeme na konci vypustit slova a to do 2 měsíců od narození dítěte. Ţena, která poţádala o provedení porodu utajeným způsobem, by měla mít moţnost kdykoliv poţádat o otevření zapečetěné zdravotnické dokumentace, jelikoţ se jedná zpracování osobních údajů týkajících se její osoby a jelikoţ je tato ţena i přes 20/196 Informace budou vyvěšeny na místě ZZ, které je pro pacienty veřejně přístupné. Upraveno tak, ţe poskytovatel předá pacientovi lék posudek. Zákon č. 48 se neruší, bude novelizován. Zákon o ZS stanoví obecné právo na přítomnost průvodce nezletilého pacienta. Z. 48/97 Sb. stanoví, do kolika let dítěte bude doprovod průvodce hrazen z veřej. zp. text vypuštěn