Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomohli svými radami. při psaní této knížky nebo jinak přispěli k jejímu vzniku.

Transkript

1 m a r e k j u d a

2 Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomohli svými radami při psaní této knížky nebo jinak přispěli k jejímu vzniku. Děkuji Bětce, Borkovi, Davidosovi, Evě, Hance, Honzovi, Irce, Janě, Jarce, Jirkovi a jeho choti, Margit, Martině, Michaele, Páje, Rosťovi, Tomášovi, Vendovi a dalším. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

3 Marek Juda Špinavé triky

4 Tato knížka je volným pokračováním knihy Špinavé peníze. Její děj je smyšlený a veškerá podobnost s reálnými osobami nebo událostmi je náhodná. Copyright text 2012 Marek Juda Cover design 2012 Rostislav Sládek Photo 2012 Luděk Krušínský ISBN

5 Špinavé triky Prolog Rychlý člun letěl nocí po hřebenech vln. Měl vypnutá poziční světla, aby na sebe zbytečně nepřitáhl pozornost. Dva výkonné motory za sebou nechávaly pruh zpěněné vody. Občas se celý vznesl do vzduchu, aby vzápětí dopadl jeho laminátový kýl s tupým úderem zpět na hladinu. Nárazy otloukaly oba členy posádky navlečené do červených záchranných vest a házely jimi ze strany na stranu. Naštěstí to už neměli daleko. Na volném moři vyzvedli z nákladní lodě balík s metamfetaminovými tabletami a jeden menší kovový kufřík, které dostali za úkol dopravit k rybářskému molu. Tam si vše převezme další kurýr a oni se vrátí domů o něco bohatší. Už měli ty peníze skoro v kapse. Muž za kormidlem téměř cítil jejich vůni. Na chvíli se zasnil a představoval si nový dům na předměstí, symbol společenského postavení, na který šetřil. Jejich člun byl díky použitým plastovým materiálům a úzkému tvaru pro radary hlídkových lodí téměř neviditelný. Zvlášť, pokud bylo moře zvlněné jako nyní. Umožňoval jim proklouznout kolem nich a v případě potřeby snadno ujet. Jediné, čeho se báli, byly helikoptéry nebo léčka při předávce. Pro pašeráky drog měl zákoník jen jeden trest, trest smrti. Vlhký slaný vzduch jim čechral vlasy a kapky mořské vody jim ulpívaly na obličejích. Oba pečlivě sledovali obzor, aby se vyhnuli rybářským trawlerům vyrážejícím z přístavu. Jenže nebyli jediný téměř neviditelný objekt plující ve zdejších vodách. Před pár dny spadlo za bouře z obrovské dopravní lodě několik kontejnerů. Tmavé kovové kvádry o velikosti skříně nákladního vozu plně naložené levnou asijskou obuví se jen tak tak držely na hladině. Nad vodu vystupovala jen jejich nepatrná část, menší než u ledovce. Člun najel do hrany jednoho z nich rychlostí téměř sto kilometrů za hodinu, aniž by jeho posádka zpozorovala hrozící nebezpečí. Ocelový kontejner bez potíží rozerval laminátové dno plavidla po celé délce a utrhl jeden motor. Oba muži měli co dělat, aby se při srážce udrželi v otevřeném kokpitu. Člun se rychle plnil vodou. Řev motorů a svištění větru ustaly. Kapitán duchapřítomně vytočil telefonní číslo svého kontaktu, vychrlil na něj aktuální pozici podle palubní navigace a požádal o pomoc. Než stačili udělat cokoli dalšího, poto- 7

6 Marek Juda pilo se jim plavidlo pod nohama i se zásilkou pečlivě uloženou v podpalubí na přídi. Pomalu klesalo natočené bokem ke dnu a po cestě vypouštělo řetízky bublin. Oba muži se tiše houpali na černých vlnách několik kilometrů od světel mrkajících z pevniny. Mlčky uvažovali o tom, jak moc rozzuřený bude jejich šéf a jestli neměli raději zůstat v utopeném člunu. Cílová prémie Miláčku, a je opravdu nutné, abych se máčel v nějakém studeném bazénu, když se můžu všechno naučit u moře? zeptal se zpruzený Ajťák. Pořád si nemohl zvyknout na suverenitu, s jakou mu jeho krásná blonďatá dívka organizovala život. Měl ji velmi rád, takže se to pokoušel snášet. Velmi často přemýšlel o tom, proč si ho vlastně vybrala mezi tolika muži, kteří o ni pravidelně projevovali zájem. Zcela jistě to nebylo kvůli penězům. Ajťák byl ve skutečnosti poměrně zámožný člověk, ale pečlivě to tajil nejen před svou přítelkyní, ale před světem obecně. Souviselo to s ne zcela standardním způsobem, jakým zbohatl, když ještě pracoval v bance. Jeho zaměstnavatel se ho chtěl diskrétně zbavit, přestože nebyl z ničeho obviněn a ani na něj neměli žádné porušení interních předpisů. Nakonec se s ním šéfové dohodli a Ajťák dobrovolně odešel s tučným odstupným v kapse. Později investoval své peníze skrze krycí firmu registrovanou v daňovém ráji do nákupu domu s několika byty v turistickém centru na Floridě. Koupil ho díky finanční krizi velmi levně. Veškerý výnos nechával na účtech nastrčené firmy. Pro svoji osobní potřebu si nic nepřevedl a ani svůj dům nikdy nenavštívil. K životu mu zatím stačilo odstupné a doufal, že se mu výhledově podaří sehnat jinou práci. Měl v plánu nechat to tak dalších patnáct let, než budou jeho činy promlčené. Dál bydlel na střídačku ve svém panelákovém bytě a u své přítelkyně. Drahý, nepojedu s tebou přes půl světa, abych pak zjistila, že se bojíš strčit obličej pod vodu, namítla slečna věcně. 8

7 Špinavé triky Ajťák kradmo pozoroval její velká ňadra a představoval si, jak asi vypadají v neoprenu. Byla příliš velká k její štíhlé postavě, což se mu ale velmi líbilo. Občas si stěžovala, že ji z nich bolí záda, a dráždila ho tím, že si je nechá chirurgicky zmenšit. Nemyslela to vážně, ale bavilo ji sledovat, s jakou vervou jí to rozmlouvá. Věděla, že jí kolegové v bance i Ajťák přezdívají Barbína, a bylo jí to jedno. No jo, ale proč musím na ten kurz nádechového potápění. To přece není součást zkoušek, stěžoval si marně Ajťák. Trochu jsem ti upravila osnovy, culila se na něj Barbína. Se svým přístupem dřív nebo později pod vodou něco vyvedeš a začneš se topit. Bude pro nás oba mnohem snazší, když si to natrénuješ dopředu v bazénu, abys mi potom nepanikařil při ponoru. A ty ses už někdy topila? Já ne, jsem metodická a dávám si pozor. Tak já budu taky. Abych tě motivovala, dostaneš cílovou prémii. Pokud překonáš tři a půl minuty na nádech, udělám pro tebe v neděli večer úplně cokoli, co si budeš přát, svůdně se usmála. Ajťák se zamyslel. Fakt všechno? Ano. Takže mi třeba vymaluješ byt? vytáhl starý vtip. Pokud je malování bytu tvoje nejtajnější přání, udělám to. A můžu se podívat na internet pro trochu inspirace? Tři a půl minuty, zopakovala Barbína a dolila si víno. Pan X Pan X, jak mu říkáme, poskytuje služby čínské mafii, muslimským teroristům, politikům, policii, a někdy dokonce i nám v CIA, vysvětloval situaci starší distingovaný pán v konzervativním černém obleku, bílé košili a červené kravatě svému mnohem méně formálně oblečenému společníkovi. Za okny kavárny přecházeli rychlým krokem chodci a schovávali před studeným mrholením krky pod límce. 9

8 Marek Juda Nikdo neví, kdo to je, jestli vůbec existuje nebo se jedná o skupinu osob, pokračoval. Je jako yetti, spousta lidí o něm mluví, ale nikdo ho zatím na vlastní oči neviděl. Pán v obleku se pobaveně zasmál vlastnímu vtipu. Mladší muž s krátce střiženými vlasy nehnul ani brvou. Jako vždy si sedl zády ke zdi. Jeho zrak přeskakoval mezi dalšími hosty v poloprázdné kavárně. Ne, že by někoho z nich vyhodnotil jako riziko, ale zvyk je železná košile. Pan X je apolitický a jde mu čistě o peníze. Jeho služby nejsou levné, ale je možné se na něj spolehnout. Nabízí outsourcing všech činností, které si doposud obstarávali zločinci sami. Dělá pro gangstery přesně to, co různé poradenské firmy, a je v tom velmi dobrý. Mladší společník ho poslouchal, aniž by dal najevo, co si o tom všem myslí. Seděl rovně jako pravítko. Nebyl vysoký, ale měl široká ramena. Až doposud jsme jeho činnost sledovali, ale nepatřil mezi naše hlavní cíle, pokračoval starší muž. Někdy nám byl i užitečný. Jenže blíží se volby a někteří kandidáti se snaží uhrát body poukazováním na naši nečinnost, nebo dokonce spolčování se s podsvětím. Minulý týden se mě na pana X vyptávali z jedněch novin. Pochopitelně jsem jim nic neřekl, ale jeho existence pro nás teď představuje závažný problém. On je teď váš jediný úkol. Brzy dojde k plánované obměně části agentů na stanici CIA v Kuala Lumpuru. Budete mezi posilami. Moc se nespoléhejte na něčí pomoc. Místní už si na spolupráci s panem X zvykli a každá změna bolí. Až ho najdete, nechte ho zatknout, zastřelit, ať ho přejede auto, to je jedno. Ale proveďte to nanejvýš diskrétně, ať stopy nevedou k nám. Průserová stanice Stanice CIA bývá součástí ambasády a její přesné umístění stejně jako identita pracovníků jsou tajné. Vedoucí stanice má obvykle diplomatický pas, ale například Jonathan Banks, šéf stanice CIA v Islámábádu, působil tajně bez krytí jako obchodník. Když na něj bylo vystaveno předvolání k pákistánskému soudu kvůli útokům bezpilotních letadel Predator na členy Tálibánu, musel rychle uprchnout ze země. 10 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

9 Špinavé triky Stanice CIA v Kuala Lumpuru patří mezi ty menší. Pozornost k sobě přitáhla dvakrát. Poprvé, když se stal zástupce šéfa stanice Harold James Nicholson nejvyšším odsouzeným důstojníkem CIA pro špionáž a jediným v historii, který byl za ni odsouzen dvakrát po sobě. Dařilo se mu totiž prodávat Rusům tajemství i v době, kdy už seděl ve vězení. Podruhé pak, když stanice nepředala FBI důležité informace o zdejší schůzce teroristů Khalida al-mihdhara a Nawafa al-hazmiho z al-káidy, kteří pak unesli 11. září 2001 dopravní letadlo a nabourali s ním do budovy Pentagonu. Každý v CIA, kdo měl alespoň trochu na výběr, se snažil službě na této stanici vyhnout. Zkušební várka Pan X zuřil. Měl pro to dva velmi dobré důvody. Ti idioti utopili velkou zásilku drog, na kterou čekal jeho vážený klient. Způsobili mu tím škodu finanční, ale co bylo horší, utrpí také jeho pověst spolehlivého dodavatele, na které si tak zakládal. Bude mu trvat nejméně dva týdny, než zorganizuje dopravu dalších metamfetaminových tablet. Jeho zákazníci z nejdůležitější čínské mafiánské skupiny na ně netrpělivě čekali a jakékoli zdržení u nich vždy vyvolávalo agresivní nálady. Druhý důvod byl z dlouhodobého hlediska ještě mnohem závažnější. Vyrobit metamfetamin je celkem jednoduché. Stačí k tomu efedrin od barmských dodavatelů a malá dílna, třeba v přívěsu, která může dodávat i sto tisíc tablet denně. Thajci jim říkají yaba, šílená droga. Pilulky berou dělníci na dlouhých směnách v průmyslových podnicích, řidiči dálkových kamionů, studenti i návštěvníci diskoték. Problém je, že metamfetamin poškozuje srdce a játra, brání ve spánku, vyvolává paranoidní bludy a může způsobit i smrt. Pan X si nechal vyrobit vzorek nové syntetické drogy, která měla menší vedlejší účinky než tablety yaba, takže po ní umíralo méně zákazníků. Kromě toho způsobovala mnohem rychlejší závislost. Pan X financoval její vývoj. Měl to být jeho zlatý důl. Všichni ho o ni budou prosit a on díky ní získá velkou část trhu. Však ho také stál výzkum nemalé peníze. Když se podařilo otestovat první várku na návštěvnících jedné diskotéky v Šanghaji, nechal si poslat 11

10 Marek Juda veškeré dosud vyrobené zboží a recepturu, aby mohl zahájit její výrobu ve velkém. Chemik, který drogu vytvořil, vypadl hned druhý den nešťastnou náhodou z okna, takže už technologický postup nikomu neprozradí. Sám jednou žertoval, že u něj bude bezpečný jako v hrobě. A měl pravdu. Všechny vzorky i návod na výrobu teď spočívaly v kufříku na dně moře. Kdokoli je může vylovit a ukrást mu ovoce jeho práce. To nehodlal připustit. Zároveň si byl vědom, že kolem jeho osoby krouží policie, zvědavá konkurence, a dokonce i CIA, přestože se všemi z nich tolik let úspěšně spolupracoval. Nemohl si dovolit začít shánět nějakého hloubkového potápěče, protože by se to rychle rozkřiklo. Rozhodl se chvíli počkat, než se situace uklidní. Nádechové potápění Dámy a pánové, vítám vás na kurzu freedivingu neboli nádechového potápění, zahlaholil instruktor na skupinu svých oveček. Byl svalnatý, opálený a dobře naladěný. Kdo z vás se potápí s přístrojem? V pronajaté učebně vysoké školy se zvedlo několik rukou. Seděla v ní nesourodá skupina asi dvaceti osob, většinou mužů. Přihlásili se na kurz z různých pohnutek. Někteří toužili zjistit, kde jsou jejich hranice, pár se zajímalo o nádechové potápění jako o sport a jeden mladík byl fascinován představou lovení tropických ryb harpunou. Kdo si myslí, že potápění je adrenalinový sport? Je jedno, jestli s přístrojem, nebo bez něj. Onen mladík se chystal přihlásit, ale když zjistil, že by se jeho ruka ocitla nahoře sama, raději ji nechal dole. Správně. Potápění není adrenalinový sport. Kdo hledá vzrušení, ať si skočí z letadla. Pod vodou je třeba zachovat klid a snížit spotřebu vzduchu. Adrenalin je váš největší nepřítel. Dnes si dáme teorii a zítra ráno ji vyzkoušíme v bazénu. Mezitím budete hodně pít. Každý do sebe nalije za den dva litry 12

11 Špinavé triky vody. Budeme dělat přestávky, abyste mohli chodit na záchod. Komu se nebude chtít na záchod, ten málo pije. Je vám to jasné? Všichni zabručeli, jako že ano, někteří si poslušně přihnuli z donesených lahví. Ještě o tom budeme mluvit, ale zítra ráno, prosím, nalačno, dobře hydratovaní, ale žádný čaj, kávu nebo kocovinu. Kofein zrychluje srdeční tep, plný žaludek vám brání se pořádně nadechnout. Já sám nejím před závody jeden den. Vás nebudu trápit, tak prosím lehkou večeři a bez snídaně. Část frekventantů kurzu potichu frfňala. Takže, jak zní nejdůležitější zásada freedivera? Nikdo si netroufl tipnout, aby se hned na začátku neztrapnil. Hlavní je pod vodou dobře vypadat, sdělil jim instruktor a prohrábl si vlasy. Pak je tu ještě jedna podobně důležitá věc. Bublináři, to jsou ti s přístroji, vás nikdy nesmí vidět vylézat z vody. Dal žákům čas, aby obě rady strávili. No, a další pravidlo zní, nikdy se nepotápějte sami. Ani v bazénu, ani ve vaně, nikde. Něco se posere, vy zemřete, nebo si poškodíte mozek a strávíte zbytek života v posteli ve vegetativním stavu. Jak se u nás říká, bude z vás zelenina. Pokud se snažil získat pozornost svých žáků, dokonale se mu to povedlo. Tak a teď si probereme poškození organismu tlakem, takzvaná barotraumata, hypoxii, black out, sambu a úrazy vodními živočichy. Ajťák se opřel do židle. Pořádně se napil minerálky z PET lahve a přemýšlel, co všechno bude s Barbínou provádět, pokud tenhle kurz přežije ve zdraví. Moc těm řečem o sambě a black outu nerozuměl, ale něco mu říkalo, že se asi nejedná o nic příjemného ani bezpečného. 13

12 Marek Juda Nováček Dobrý den, pane Watsone, vítejte na palubě, přivítal nováčka zástupce šéfa stanice CIA v Kuala Lumpuru. Když mu podal ruku, vrátil se zpět do velkého koženého křesla za svým stolem. První, co agenta Watsona zarazilo, byla fotografie rodiny na stole. Byla totiž obrácená směrem k návštěvníkům. Působilo to lacině a na efekt. Na zdech visela celá řada zarámovaných diplomů a ocenění. Vedle nich obrázek zástupce šéfa stanice v maskovací uniformě s útočnou puškou vybavenou podvěšeným granátometem. Vypadalo to jako kancelář bývalého vojáka, jenž se stal úspěšným manažerem. Jenže nic z toho nebyla pravda. Watson si svého šéfa před nástupem trochu proklepl. Nikdy nesloužil v ozbrojených složkách. Neměl na to fyzicky ani mentálně. Watson věděl, že šéf vystudoval daňové poradenství, neúspěšně podnikal, a když strýček Sam nabídl možnost pracovat pro vládu, zvolil jistotu státního zaměstnance. Tipoval, že ho v dětství spolužáci šikanovali pro jeho nevysokou postavu a malé sebevědomí. Masivní stůl představoval hradbu pana domácího před návštěvníky. Všiml si také, že židle pro návštěvy je neobvykle nízká, zatímco křeslo za stolem nezvykle vysoko. Další drobný trik, jak ukázat hostům, kdo je tady pánem. Rozhodl se neseznámit ho se svým úkolem týkajícím se likvidace pana X, protože mu nevěřil. Ptal jsem se vás, jakou jste měl cestu, přerušil tok jeho myšlenek zástupce. Dobrou, děkuji, vrátil se na zem Watson. Zavrtěl se na své malé židli, protože měla navíc velmi nepříjemný sedák a podivně tvarovanou opěrku zad. Nejspíš si ji zástupce šéfa stanice vybral proto, aby se u něj hosté zbytečně dlouho nezdržovali. Ještě se se svým nadřízeným nestačil poznat a už ho Watson začínal mít plné zuby. 14

13 Špinavé triky Falešný Palestinec Život na stanici CIA v Kuala Lumpuru probíhal bez větších překvapení. Agenti sledovali činnost svých čínských a ruských protějšků a monitorovali občasné návštěvy islámských radikálů z celého světa, kteří se zde rádi mezi sebou scházeli. Snažili se proto získat mezi místními islamisty tajné spolupracovníky. Tu a tam se jim to povedlo ať už uplácením, nebo vydíráním. Z přesvědčení pro CIA žádný zdejší muslim nepracoval. Netušili, že do Malajsie dorazil na výpomoc člen Muslimského bratrstva. Nechával si říkat Ibrahim el-ghazzawy, ačkoli nepocházel z palestinské Gazy, ale z Egypta, kde jeho soukmenovci nedávno vyhráli parlamentní i prezidentské volby. Občas také používal příjmení al-filasteenee, Palestinec. Obě jména zvolil tak, aby mu všeobecná podpora Palestinců mezi Araby pomohla v jeho svatém boji proti Izraeli, Spojeným státům a vůbec celému hříšnému Západu. Ačkoli patřil k většinovým sunnitům a šíity považoval za odpadlíky od opravdové víry, dostalo se mu odborného vzdělání v šíitském Íránu a působil nějaký čas také v Libanonu jako člen Hizballáhu. Strana Alláhova o sobě sice prohlašuje, že se jedná o politickou organizaci, ale standardní politické strany nemají v arzenálu rakety středního doletu ani neunášejí cizince. V každém případě je její kontrašpionáž považována mezi teroristickými organizacemi za nejlepší a Ibrahim byl dobrým žákem. V bazénu Brzy ráno v neděli, hned po dechových cvičeních a strečinku těla a plic, naskákali budoucí freediveři do bazénu, aby si vyzkoušeli v praxi to, co se včera snažili pochopit v teoretické rovině. Rozdělili se do dvojic. Na Ajťáka vyšlo, že bude nejprve zajišťovat parťáka a k trhání rekordů se dostane v druhé várce. První desítka kurzistů se rozdýchala pomocí série cviků, které měly za cíl je uklidnit, snížit tepovou frekvenci srdce a připravit tělo i mysl na to, co je čeká. Namočením obličeje do studené vody u nich došlo k vyvolání reflexu 15

14 Marek Juda potápějících se savců, kdy srdce zpomalí tep a tělo omezí krevní oběh v končetinách ve prospěch srdce a mozku. Na pokyn se zhluboka nadechli, položili se na hladinu břichem dolů a svěsili ruce volně ke dnu. Někteří leželi v klidu, jiní se začali po chvíli kroutit a škubat sebou. Když už jim nedovolila vůle vydržet déle pod vodou, zachytili se rukama za okraj bazénu, postupně se jeden po druhém vynořili a prudce dýchali. Nikdo neomdlel ani neměl jiné potíže. Když přišla řada na Ajťáka, začínal cítit chlad pronikající přes jeho tenký neopren. Zhluboka vydechl a pak do sebe nacpal tolik vzduchu, kolik ho byly jeho středně velké plíce schopny pojmout. Zavřel oči, ruce pustil pod sebe a snažil se na nic nemyslet. Kolega se ho letmo dotýkal prsty na zádech. Brzy mu začala být zima. To bylo špatně. Tělo si vyrábí teplo třesavkou, přičemž spotřebovává kyslík a ten byl zrovna úzkoprofilové zboží. Plác. Partner ho lehce pleskl po zádech. První minuta. Ajťák mu ukázal, že je o. k. Znovu prošel všechny svaly a snažil se je uvolnit. Zima se mu zakousla do celého těla. Nemyslel na nic. Měl zavřené oči. Přišel první výrazný stah bránice. Reflex spuštěný hromadícím se oxidem uhličitým říkal tělu, že je třeba se nadechnout. Snažil se to ignorovat. Plác, další minuta. Tak aspoň nebudu za pitomce, napadlo ho. Teď už budou signály přicházet po půl minutách. Další křeč v hrudníku. Tohle už přestávala být legrace. Jeho tělo se na hladině kroutilo a nadskakovalo. K tomu se do něj zakusovala zima víc a víc. Teď už to byl jen boj vůle a snaha zachovat si tvář. Plác, dvě a půl minuty. Ještě chvilku, nutil se. Potřeba nadechnout se už byla nesnesitelná. Nezbylo mu než se začít vynořovat. Zachytil se rukama okraje bazénu a pomaličku skrčil nohy pod sebe, aby se postavil na dno. Do toho přišlo další plácnutí, tři minuty. Postupně se posouval ke kraji, ale hlavu držel stále pod vodou. Hrudník sebou škubal, ale mysl už věděla, že se blíží konec utrpení. Najednou ho napadlo, že jestli omdlí, nebude se jeho pokus počítat. Plác, tři a půl minuty. Klepal se čím dál víc. Pomalu vztyčil hlavu z vody a prudce zhluboka dýchal. Ještě něco, vzpomněl si. Sundal si masku z obličeje, vyloudil na tváři nucený úsměv a zvedl do výše pravou ruku se signálem o. k. Jsem z vody, jsem v pohodě. Instruktor se na něj chvíli díval, načež mu oznámil: Tři čtyřicet dva, a přesunul se k další dvojici. 16 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

15 Špinavé triky Ty vole, z tebe šly vlnky až na břeh, jak ses klepal, potěšil ho kolega. Byla mi zima, procedil Ajťák. Zuby mu drkotaly o sebe. Musel hned z vody do tepla. Vysoukal se na kraj bazénu, kde ze sebe sundal neopren. Našel topení a přitiskl se k němu zády. Třesavka za chvíli ustala. Uvědomil si, že těsně splnil Barbíniny kvalifikační předpoklady pro večer plný fantazie, ale byl tak vyčerpaný, že se z toho nijak neradoval. Objektivně vzato, jednalo se o průměrný výsledek. Kromě paní se dvěma a půl minutami, které dal kurz její manžel za trest, dosáhli všichni ostatní časy mezi třemi a čtyřmi minutami. Jednou jsem chtěl zkusit, jaké to je, když omdlím při dušení, prozradil jim instruktor. Klekl jsem si a nechal kamaráda, aby mě zezadu škrtil. Než jsem omdlel, viděl jsem takovou žlutou mlhu a všechny nepříjemné vjemy zmizely. Topení je hrozné, protože se vás tělo snaží vyprudit k nějaké činnosti, abyste si zachránili život. Když už to vzdá, nechá vás na pokoji a cestu vám zpříjemní docela pěknými pocity. No to je teda útěcha, napadlo Ajťáka. Máme tu hitparádu smrti. Utopení získává druhou příčku hned za milosrdným umrznutím a daleko před hnusným upálením. Večer dorazil Ajťák k Barbíně zcela vyčerpaný. Beze slova jí podal diplom s vyznačeným časem a šel si nalít pivo. Gratuluji, pochválila ho slečna. Jak se ti to líbilo? Masochismus, odpověděl mezi dvěma loky Ajťák. Ale aspoň se teď nemusím několik dní mýt. Už jsi přemýšlel o tom, kam chodí všichni ti freediveři na záchod, když jsou celý den v bazénu a hodně hydratují? nadhodila Barbína. Že by? Přesně tak. Jdi se nejdřív vysprchovat a pořádně vyper všechny věci. Ach jo, postěžoval si Ajťák. O jedno pivo a půl hodiny později se mu už klížily oči. Barbína na něj čekala, jak slíbila, naaranžovaná v posteli. Měla na sobě průhlednou košilku a šibalský výraz na tváři. Ajťák jí dal pusu, otočil se na bok a okamžitě usnul. Dívka se pobaveně zasmála, protože něco takového předpokládala. Sáhla do nočního stolku, kde měla přichystanou knihu Uvězněná od Marcela Prousta. Ajťák nebyl první, koho na kurz poslala. 17