Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?"

Štěpán Bartoš
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se se mnou nikdo nebavil a byla jsem odstrčená od kolektivu. Popravdě můžu si za to sama. Chovala jsem se jak cvok, ale chtěla jsem jen se zařadit. Být oblíbená. Místo toho jsem se odhodila až na dno. Jedna spolužačka mi tehdy řekla: Zkus se chovat přirozeně na svůj věk. Tak to byla rada nad zlato. Opravdu. Já jsem se nechovala tak, jak jsem měla. Nechtěla jsem tehdy skončit jako ta, na kterou si lidé ukazují a smějí se jí. Bojovala jsem s někým, koho jsme nemohla porazit. A teď na tom nejsem o moc lépe. Zatím jsem se moc nepředvedla, co se týká mojí povahy. Jsem jen obyčejná holka, co chce zapadnout, ale nikdy se jí to nepodaří. Vždy se dostanu tak na opačný konec. Teď procházím chodbou školy. Připadá mi, že jsem středem pozornosti. Konečně jsem našla třídu, ve které momentálně mám mít hodinu. Na chvíli si myslím, že jsem našla úkryt. To se změnilo. Sedla jsem si do první lavice. Nejsem nějak chytrá, v zadních lavicích nedokážu být. Ty patří výhradně třídní elitě a ty méně oblíbení většinou sedí v prvních. Před zvoněním do třídy ve skutečnosti vběhla přišla studentka. Nebyla zas tak hezká jako ty napudrované fifleny vzadu, ale měla určitou eleganci. Nemohla jsem si víc přát, než aby si sedla vedle mě. Ahoj, jsi nová že? Zeptala se mě najednou. Ahoj, ano jsem nová. Omlouvám se, jestli je tohle tvoje místo. Klidně si sednu jinam. Vysoukala jsem ze sebe. Ne to je v pohodě. Klidně seď. Mně tady nevadíš. A jsem Adéla. Opravdu mile se na mne usmála, za co jsem teda byla moc ráda,

Být oblíbená. Místo toho jsem se odhodila až na dno. Jedna spolužačka mi tehdy řekla: Zkus se chovat přirozeně na svůj věk. Tak to byla rada nad zlato. Opravdu.

2 Dobře. Ráda tě poznávám. Já jsem Terka. Terka to mi něco říká. Jsi odsud. Jako z města? Ano jsem. Začínám být zmatená, jak mě může znát? A pracuješ v kavárně Sladký Sen jako servírka? Opravdu netuším, jak to může vědět. Skoro nikdo mého věku tam nechodí. I když? Ne opravdu netuším. Jo, a jak to, že to ty víš? Občas tam chodím s babičkou. Tak možná mám jednu kamarádku, ale netuším. Tím, jak jsem ji poznala se mi zdá moc dobrá. Já se jí nedokážu v žádném případě rovnat. Občas jsem si s Adél povídala, ale ne já jsem oproti ní naprostá nula. Ona má ráda párty, adrenalin, kamarády. Já jsem naopak samotářka. No možná nejsem, ale chovám se tak. Nechci se lidem plést pod nohy. Chci být neviditelná. Odepisuju jí. Patří do jiné kategorie než já. Dneska jsem jí potkala v cukrárně. Ano je hezký den a kam jinam by mohla jít. Ale nepřišla s babičkou je tu sama. Ahoj, co se děje Zeptala jsem se jí a divila se, že dokážu mluvit s knedlíkem v krku. Ahoj, nic. Jsem naprosto v pohodě. Tak to jí nevěřím. Odešla jsem jí připravit zmrzlinový pohár. Nejspíš jí bylo líto, když jsem jen tak beze slova odešla. Musela si myslet, že mi na ní nezáleží. Za chvíli jsem k ní zase přispěchala. Tak a teď mi pověz, co se stalo Připadalo mi, že jsem jí trochu zvedla náladu. To potěšilo i mne. Konečně mě někdo neodbyl. No víš, moje babička onemocněla a já mám jenom strach. Moc děkuji za zmrzlinu. Tak tohle bylo to nejhezčí, co mi kdy kdo řekl.

Tím, jak jsem ji poznala se mi zdá moc dobrá. Já se jí nedokážu v žádném případě rovnat. Občas jsem si s Adél povídala, ale ne já jsem oproti ní naprostá nula. Ona má ráda párty, adrenalin, kamarády.

3 Neboj, vše bude zase v pořádku. Mile jsme se usmála. Oplatila mi úsměv. A nechtěla bys jít se někam bavit? Už jsem se lekla, že řekne ne. Ale ráda. Kam bychom mohly jít? A sakra tak na tohle jsem nepomyslela. Byla jsem ráda, už nejsem sama. Myslím, U Jezera je dnes párty nechceš tam jít? No nic jiného než restaurace, kde se každý týden koná párty mě nenapadla. Není to tam, kam chodí všichni, kdo ve škole jsou populární? A jsem zase tam, kde jsem začala. Ano, je to tam, ale myslela jsem si, nebylo by to super? Užily bychom si. Nemusíš se obávat. Taky mám z toho strach. Není to pro mě jednoduchý, dřív jsem se odstrčila z kolektivu a moc toho lituji. Co kdyby to bylo dnes jinak. Mám takový dojem, že to stejné se stalo Adél. No dobře. Proč to nezkusit. Nemuselo by to být tak špatné. A asi bych ti to, Terko měla říct, ale sem jsem chodila kvůli tomu, že jsem neměla kam jinam jít. Posuzovala jsem lidi jen podle toho, jak vypadali a ne jak se chovali, a to je nemožné. Taky proto jsem za to zaplatila. Párkrát mi to dali spolužáci najevo a nakonec jsme se odstrčila na stranu, aby si ze mě neutahovali. Tak když jsem to slyšela, ne tomuhle já opravdu nemohu věřit, to nejde. Adél, tak to mi je líto. No prostě to jinak nešlo, Musela jsem ji obejmout. Ber to tak, že jsme na tom stejně. Dej mi půl hodinky já tady skončím a můžeme se jít připravit. Jo? Jasně. Teď to bylo upřímné. Za půl hodiny jsme vyrazily ke mně domů. Adél souhlasil, že si pučí moje věci. Byl to nejlepší čas s kamarádkou, jaký jsme mohli zažít. Opravdu hezky jsme se namalovaly a oblékly. Jen taktak jsme stihly autobus a za deset minut jsme byly tam. No páni tak tohle je to nejhezčí místo, jaké jsem kdy viděla. Vše tu svítilo jako na normální diskotéce, ale výzdoba

Není to tam, kam chodí všichni, kdo ve škole jsou populární? A jsem zase tam, kde jsem začala. Ano, je to tam, ale myslela jsem si, nebylo by to super? Užily bychom si. Nemusíš se obávat.

4 byla jako ze starého filmu. Dohromady to vypadalo strašně hezky. Adél na tom byla stejně. Dokonce zůstala stát s otevřenou pusou. Musela jsem do ní strčit, jinak by se asi neprobrala. Tak tohle je to nejúžasnější! Tak tohle byla reakce mojí kámošky. Ano spletla jsem se, kopeme za stejný tým. Obě nás vyhrabaly ze dna oceánu. A obě jsme udělaly stejnou nepochopitelnou chybu. Já vím, a vůbec to nechápu. Zdálo se mi to, nebo jsme byly trochu středem pozornosti. Ahoj děvčata Otočila jsem se a pohlédla jednomu klukovy do očí. Myslím, že je z naší školy. Koutkem oka jsem zahlédla, jak se kolem Adél motá taky jeden. A taky někdo ze školy. Bohužel si nedokážu vzpomenout, jak je znám. Tak co nechtěli byste si dát s námi pití? Otázal se ten druhý. Jo proč ne. Podívala jsem se na Adél a kývla na souhlas. Kluci nás vzali k baru. Sledovala jsem je, jako ostříš, protože jsem věděla, co se stává na diskotékách, a proto jsem nechtěla začít si s drogami. Dostaly jsme Colu a byla jsem za to docela ráda. Opravdu jsme se dobře bavily. Můj starý život jsme hodila za hlavu a všímala si jen toho, co je teď, že mám super kámošku. A prozatím nemusím nic řešit. Tancovaly jsme až do čtyř do rána. Kluci jmenovaly se Jakub a Marek byli opravdu fajn. Marek nebyl až tak špatný na to, že si mě ve škole ani nevšimne, teď se točil jen kolem mě. Terko, možná bychom měly už jít? Je to divné, ale nebyla vůbec opilá. No mohly, už je docela pozdě. Zato já měla v sobě dvě piva. Ale no tak teď nikam jít nemůžete. Nechcete být tady do rána s námi. Ano tak ten byl naprosto nalitý. A najednou jsem vystřízlivěla. Popadla jsem zmatenou Adél a odtáhla jí na zastávku autobusu. Na kluky jsem ještě zavolala:

Já vím, a vůbec to nechápu. Zdálo se mi to, nebo jsme byly trochu středem pozornosti. Ahoj děvčata Otočila jsem se a pohlédla jednomu klukovy do očí. Myslím, že je z naší školy.

5 Tak zase někdy ve škole. Byla jsem ráda, že jsme už na zastávce. Byl to jeden z nejlepších večírků, na jakých jsem byla. Adél toho měla dost, bavila se to jo, ale teď byla zelená. Ani se nedivím, že za chvíli zvracela. Já mám žaludek jak na vodě. Po půl hodině doma jsme byly schopny jen jednoho: Umýt a spát. S tak příšernou bolestí hlavy jsem se ještě nikdy neprobudila. Adél ještě spí. Tak radši potichu odejdu do koupelny, než jí vzbudím. Musím na vzduch, tohle už nedám. Chci se jít projít kamkoliv. Vzala jsem si akorát mobil, poslala Adél sms a vyrazila. Jsem až moc zabraná do sebe, že jsem si nevšimla auta. V poslední chvíli jsme slyšela jen troubení křik Adél a pak už jsem byla na skle auta. Řidič vystoupil a okamžitě volal záchranku. Upadnout do bezvědomí, není moc příjemné. Ocitla jsem se mimo sebe. Necítím nic než volnost. Najednou otevřu oči. Bílé světlo mi je nepříjemné. Cítím zvláštní zápach, to se mi nelíbí. Vidění se mi pomalu začínalo zlepšovat. Terko? To bylo divné, slyším ji až moc z dálky. A to se skláněla se nade mnou, z druhé strany stáli rodiče. Nikdy mi nebylo lépe. Zase se mi začínaly klížit víčka, ale věděla jsem, že oni tady zůstanou. Někdy není dobré někoho soudit nebo se s ním porovnávat. Nemá to smysl. Stejně jsem nic nezměnila. A to, že jsem se odstrčila, byla jen a jen moje chyba. Z okraje společnosti, jsem se nakonec dostala skoro až na vrchol. Ostatní si mě začali všímat a já se přece jenom trochu stala sama sebou. Fajn bylo, že jsme poznala tu nejlepší kámošku a byla super. Za celou dobu jsem byla slepá, neviděla jsem to, co bylo stále přede mnou. A můžu si za to sama. Neměla jsme se starat jen o sebe, ale i o druhé. Největší chyba v mém životě.

Adél ještě spí. Tak radši potichu odejdu do koupelny, než jí vzbudím. Musím na vzduch, tohle už nedám. Chci se jít projít kamkoliv. Vzala jsem si akorát mobil, poslala Adél sms a vyrazila.

Podobné dokumenty

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově