PŘELOŽKA SILNICE I/13 V ÚSEKU DĚČÍN D8 (KNÍNICE)

Transkript

1

2 PŘELOŽKA SILNICE I/13 V ÚSEKU DĚČÍN D8 (KNÍNICE) posouzení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Objednatel: EIA SERVIS s.r.o. U Malše České Budějovice Zpracovatel: RNDr. Lenka Šikulová Držitelka autorizace k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, udělené Ministerstvem životního prostředí ČR rozhodnutím č. j /ENV/ /630/11; prodloužení autorizace rozhodnutím č.j /ENV/ /630/16. Ve Stromovce 715/6, Hradec Králové IČ: V Hradci Králové, dne 27. září Lenka Šikulová

3 OBSAH 1. Úvod Údaje o záměru Základní údaje Celková charakteristika záměru a popis navržených variant Technické řešení záměru Varianta A Chrochvická Varianta B Pastýřská Varianta C - Malšovická Předpokládaný termín realizace a doba provozu záměru Stanoviska orgánů ochrany přírody podle 45i odst. 1 ZOPK Použité podklady a zdroje a zhodnocení jejich dostatečnosti Údaje o vstupech a výstupech záměru Údaje o vstupech Údaje o výstupech Identifikace dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a dotčených předmětů ochrany Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a identifikace dotčených předmětů ochrany EVL Porta Bohemica EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch EVL Jílové u Děčína škola PO Labské pískovce Informace o dotčených předmětech ochrany Přírodní stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) Obecné informace Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Přírodní stanoviště Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Obecné informace Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Přírodní stanoviště 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Obecné informace Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Bobr evropský (Castor fiber)... 30

4 Obecné informace Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Netopýr velký (Myotis myotis) Obecné informace Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Datel černý (Dryocopus martius) Obecné informace Aktuální stav v PO a v dotčeném území Chřástal polní (Crex crex) Obecné informace Aktuální stav v PO a v dotčeném území Výsledky návštěvy a terénních šetření na území dotčených EVL a PO Údaje o provedených konzultacích Identifikace a popis očekávaných vlivů záměru Období výstavby záměru Období provozu záměru Přeshraniční vlivy Vyhodnocení očekávaných vlivů záměru Přírodní stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vyhodnocení vlivů záměru Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Celkové vyhodnocení významnosti vlivů Přírodní stanoviště Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Vyhodnocení vlivů záměru Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Celkové vyhodnocení významnosti vlivů Přírodní stanoviště 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Vyhodnocení vlivů záměru Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Celkové vyhodnocení významnosti vlivů Bobr evropský (Castor fiber) Hodnocení vlivů záměru Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Celkové vyhodnocení významnosti vlivů... 47

5 11.5. Netopýr velký (Myotis myotis) Hodnocení vlivů záměru Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Hodnocení významnosti vlivů záměru Datel černý (Dryocopus martius) Hodnocení vlivů záměru Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Hodnocení významnosti vlivů záměru Chřástal polní (Crex crex) Hodnocení vlivů záměru Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Hodnocení významnosti vlivů záměru Pořadí variant Opatření k prevenci, vyloučení nebo zmírnění negativních vlivů záměru Porovnání míry vlivu záměru bez provedení opatření s mírou vlivu v případě jejich provedení Závěr Použitá literatura Přílohy Příloha č. 1: Stanoviska OOP podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Pozn.: situace a podélné profily jednotlivých variant jsou uvedeny v podobě mapových příloh v měřítku 1: jako samostatná část Dokumentace EIA - J) Mapové listy

6 POUŽITÉ ZKRATKY DSP dokumentace pro stavební povolení DÚR dokumentace pro územní rozhodnutí EHS Evropské hospodářské společenství ES Evropské společenství EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita KÚ konec úseku MÚK mimoúrovňová křižovatka NDOP nálezová databáze ochrany přírody OOP orgán ochrany přírody ORL odlučovač ropných látek PO ptačí oblast PR přírodní rezervace ZCHD zvláště chráněný druh ZCHÚ zvláště chráněné území ZOPK zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ZÚ začátek úseku

7 1. ÚVOD Cílem předkládaného posouzení (dále také naturové posouzení ) je vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, jejich předměty ochrany a celistvost ve smyslu 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále také ZOPK ). Naturové posouzení je zpracováno na základě objednávky společnosti EIA Servis, s.r.o. se sídlem U Malše 20, České Budějovice. Předloženo bude jako součást přepracované dokumentace EIA. Dokumentace EIA byla vrácena k přepracování sdělením Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne (č.j. 769/ZPZ/2013) a s ohledem na došlá vyjádření bylo ze strany investora rozhodnuto o doplnění další varianty záměru, a to varianty Zelené ze studie AF - CITYPLAN (2015). Tato varianta byla proto doplněna do aktualizované technické studie (Valbek 2018), která je podkladem pro přepracování dokumentace EIA i zpracování naturového posouzení. Jde o variantu C (Malšovická). Podnětem pro zpracování naturového posouzení byla stanoviska příslušných orgánů ochrany přírody (dále také OOP ) podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., která byla vydána k výše zmíněné doplněné variantě záměru a ve kterých OOP nevyloučily významný vliv záměru samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality (dále také EVL ) nebo ptačí oblasti (dále také PO ), blíže viz kap. 3. Povinnost hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 vyplývá z evropské i národní legislativy. Na úrovni EU je to Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích) a Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Konkrétně čl. 6, odst. 3 směrnice o stanovištích stanoví, že jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. Pro rozhodnutí o realizaci je rozhodující, zda hodnocený plán či projekt nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality. Pro praktickou aplikaci článku 6 směrnice o stanovištích vydala Evropská komise metodická doporučení ve formě tzv. Guidance Documents (Anonymus 2000, 2001, 2007). Uvedená ustanovení směrnice o stanovištích byla do národní legislativy transponována 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Předložené posouzení je zpracováno v souladu s výše uvedenými právními předpisy a metodickými doporučeními, jeho obsah a členění odpovídá požadavkům vyhlášky č. 142/2018 Sb., která stanoví náležitosti naturového posouzení (účinnost vyhlášky od ). Při hodnocení byly zvažovány přímé i nepřímé vlivy záměru, které mohou nastat při jeho realizaci i provozu, a to včetně kumulativních a synergických vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů. Záměr je posuzován ve třech aktivních variantách: - Varianta A Chrochvická - Varianta B Pastýřská - Varianta C - Malšovická Nulová varianta (tj. nerealizace záměru) představuje zachování stávajícího stavu a není standardně hodnotitelná. Z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 lze konstatovat, že v případě nulové varianty by nedošlo ke vlivům, které byly v předkládaném hodnocení identifikovány pro variantu aktivní. Ve všech identifikovaných vlivech by tedy byla nulová varianta hodnocena stupněm 0, tj. bez vlivu. 6

8 2. ÚDAJE O ZÁMĚRU 2.1. Základní údaje Název záměru: Umístění záměru: Investor záměru: kraj Ústecký; okres Děčín, Ústí nad Labem; dotčená katastrální území Podmokly, Chrochvice, Vilsnice, Malšovice, Krásný Studenec, Horní Oldřichov, Martiněves u Děčína, Jílové u Děčína, Modrá u Děčína, Libouchec. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, Praha 4 Nusle 2.2. Celková charakteristika záměru a popis navržených variant Záměrem je přeložka silnice I/13, která je v úseku od mostu přes Labe v Děčíně směrem na Teplice vedena průtahem města v celkové délce cca 4,0 km a dále pak až do Libouchce souvislou zástavbou Jílového u Děčína, Modré a Libouchce. Z celkové délky cca 14,0 km prochází silnice v délce 11,8 km souvislou oboustrannou zástavbou. Komunikace je vedena v nevyhovujících směrových a místy i šířkových poměrech s omezením rychlosti. S ohledem na význam silnice I/13 je navržena přeložka silnice mezi dálnicí D8 (Knínice) a Děčínem. Silnice napojí oblast Děčína a České Lípy na dálnici D8 a má proto význam jak v místních vztazích, tak i pro zajištění regionálních a nadregionálních vztahů. V rámci aktualizované technické studie (Valbek 2018) jsou prověřeny tři varianty přeložky, které jsou také předmětem tohoto posouzení: Varianta A Chrochvická se odpojuje ze silnice I/62 v nové křižovatce na výjezdu z Děčína směrem na Ústí n. L. a stoupá údolím Chrochvického potoka do sedla mezi Popovickým vrchem a Kloboukem. Ze sedla koridor klesá k železniční trati Děčín Oldřichov u Duchcova a od konce Bynova (městská část Děčína) je koridor veden v souběhu s železniční tratí až do místa napojení na stávající silnici I/13 v lokalitě Malé Chvojno, jihozápadně od Libouchce. Varianta B Pastýřská se v Děčíně napojuje na stávající okružní křižovatku ulic Labské nábřeží, Čsl. Mládeže a Předmostí u podjezdu pod železniční tratí Děčín Drážďany. Koridor se vyhýbá zástavbě městské části Podmokly a je veden pod skalním masivem Pastýřské stěny, kříží Teplickou ulici, Jílovský potok a železniční trať Děčín Oldřichov u Duchcova, obchází zástavbu Horního Oldřichova a dále je veden v souběhu s železniční tratí až do místa napojení na stávající silnici I/13. Varianta C Malšovická je napojena na silnici I/62 v obci Malšovice, prochází Malšovicemi a stoupá podél silnice III/25380 směrem k Nové a Staré Bohyni a dále k úpatí Lotarova vrchu a odtud klesá směrem k Jílovému u Děčína, kde se na úpatí vrchu Výrovna napojuje na koridor předchozích dvou variant. Začátek úseku (km 0,0 staničení záměru) je shodný pro všechny varianty a leží u Malého Chvojna, jihozápadně od Libouchce. Celková délka přeložky silnice I/13 je 14,705 km pro variantu A, 14,442 km pro variantu B a 12,356 km pro variantu C (odpovídá staničení konce úseku). Přeložka je navržena v kategorii S11,5/70 s tím, že v místech dlouhých velkých podélných spádů jsou jízdní pruhy doplněné o přídatný pruh ve stoupání; intravilánový úsek varianty A od okružní křižovatky Chrochvice do KÚ (napojení na Vilsnickou spojku) je navržen v kategorii místní sběrné komunikace MS2 11,5/50 s šířkou jízdního pruhu 3,25 m (Valbek 2018). 7

9 Obr. 1: Trasy navrhovaných variant přeložky silnice I/13 v úseku Děčín D8 (Knínice), situační mapka. Pro detaily směrového vedení a podélné profily jednotlivých variant posuzovaného záměru viz mapové přílohy v měřítku 1:10 000, které jsou samostatnou částí Dokumentace EIA - J) Mapové listy Technické řešení záměru Varianta A Chrochvická Směrové vedení V ZÚ je trasa přeložky napojena na stávající silnici I/13 a je vedena cca až do km 5,2 v souběhu s železniční tratí na přilehlé straně k Libouchci s tím, že obchází plochu železniční stanice Libouchec a je vedena mimo zástavbu Modré a Libouchce. V km 5,2 trasa kříží železniční trať je vedena volným územím po úpatí kopce Výrovna až k místu křížení příčného z části zastavěného údolí Hornojílovského potoka, kterým prochází Javorská ulice (km 6,4). Mezi km 4,00 až km 6,00 je trasa vedena po úpatí kopce Výrovna. Jedná se o úsek trasy, který prochází ekologicky nejcitlivějším územím v komplikovaných terénních a geologických poměrech (plošná aktivní sesuvná území). Trasa je v tomto úseku upravena tak, aby nezasahovala do stávajícího lesního komplexu a byla vedena po okraji vymezené plochy sesuvů převážně na mostní estakádě. Od křížení údolí Hornojílovského potoka (km 6,4) je trasa opět vedena do souběhu s železniční tratí, ale na opačné straně než Jílovský potok, cca až do km 9,7. V tomto úseku trasa kříží řadu příčných údolí a vede přes plochy potencionálních sesuvů v jejich možné akumulační oblasti. Od km 9,7 trasa stoupá po okraji lesního komplexu severního svahu vrchu Klobouk, je vedena podél okrajové zástavby 8

10 lokality Horní Oldřichov směrem do sedla mezi Popovickým vrchem a Kloboukem. Průchod sedlem je navržen tak, aby omezil zásah do neporušené krajiny sedla. Je zde navržen tunel délky 870 m. Trasa je vedena prolukou mezi zástavbou městských částí Václavov a Krásný Studenec v místě křížení Hraniční ulice, směřuje směrovým obloukem o poloměru 500m do údolí Chrochvického potoka a je vedena mezi potokem a okrajovou zástavbou Václavova. V km 13,765 kříží Želenickou ulici a prochází obytnou zástavbou v délce cca 550 m. Trasa kříží železniční trať Děčín Ústí nad Labem Praha a navrženou mimoúrovňovou křižovatkou silnic I/13 a I/62 je napojena na silnici I/62. V KÚ je přeložka I/13 napojena na nově budovanou Vilsnickou spojku v Děčíně. Délka trasy varianty A Chrochvické je 14,705 km. Niveleta V ZÚ navazuje niveleta na niveletu stávající silnice I/13 a až do km 4,5 kopíruje stávající terén. V této části převažují násypy výšky 1-7 m. Podélné spády se v tomto úseku pohybují v rozmezí 1,21% 3,28%. Mezi km 4,5 km 10,4 niveleta kříží řadu příčných údolí a přechází přes sesuvná území (na úpatí Výrovny aktivní sesuvné území a mezi km 7,0 9,0 potencionální sesuvná území). Údolí jsou křížena soustavou mostních objektů s tím, že maximální hloubka výkopů je 9 m a výška násypů 7 m. Podélné spády na tomto úseku jsou v rozmezí 0,77% 3,23%. Od km 10,4 trasa směřuje a stoupá do sedla mezi Popovickým vrchem a Kloboukem cca do km 12,350. Část sedla podchází tunelem délky 870 m. Stoupání je ve sklonu 4,87% a niveleta v tunelu má sklon 2,61%. Ze sedla niveleta klesá územím mezi Chrochvickým potokem a okrajovou zástavbou Václavova k městské části Chrochvice do místa křížení s Želenickou ulicí (km 13,765). Klesání je v podélném spádu 6,58% na délku m. Od křižovatky s Želenickou ulicí niveleta dál klesá údolím Chrochvického potoka až k místu křížení s železniční tratí Děčín - Ústí nad Labem Praha. Niveleta I/13 podchází mostem pod tratí a je vedena mostem nad vlečkou a napojuje se na niveletu Vilsnické spojky. Při průchodu údolím Chrochvického potoka mezí železniční tratí a Želenickou ulicí je na částečnou ochranu stávající obytné zástavby navržena přesypaná galerie (variantně přesypaný tunel). Mosty Na trase přeložky je celkem je navrženo 25 mostů. Z toho je 20 mostů na přeložce I/13, 2 mosty přes přeložku I/13 a 3 mosty na větvích křižovatek. - km 0,805 Most přes Chvojenský potok, délka mostu 20 m, výška 6,5 m; - km 1,515 Most přes místní komunikaci, délka mostu 40 m, výška 6,5 m; - km 3,345 Most přes cestu, délka mostu 15 m, výška 7 m; - km 3,625 Most přes silnici III/26035, délka mostu 50 m, výška mostu 9 m; - km 4,125 Most přes cestu a Červený potok, délka mostu 40 m, výška 6,5 m; - km 4,595 Most přes údolí (sesuvné území), délka mostu 165 m, výška 10 m; - km 5,095 Most přes železniční trať, cestu a sesuvné území, délka 430 m, výška 22 m; - km 5,465 Most přes cestu, délka mostu 20 m, výška 8,5 m; - km 6,450 Most přes Javorskou ulici a Hornojílovský potok, délka 140 m, výška 15 m; - km 6,740 Most přes větev křižovatky, délka mostu 30 m, výška 11 m; - km 7,110 Most přes potok, délka mostu 15 m, výška 6 m; - km 8,350 Most přes přeložku polní cesty, délka mostu 20 m, výška 6,5 m; - km 8,500 Most přes Martiněveský potok, délka mostu 60 m, výška 34 m; 9

11 - km 8,885 Most přes potok, délka mostu 110 m, výška 27 m; - km 9,160 Most přes údolí s lesní cestou, délka mostu 150 m, výška 17 m; - km 9,455 Most přes údolí, délka mostu 80 m, výška 23 m; - km 9,850 Most přes údolí, délka mostu 120 m, výška 28 m; - km 10,565 Most přes údolí, délka mostu 40 m, výška 14 m; - km 11,340 Most přes Jelení potok, délka mostu 120 m, výška 20 m; - km 14,210 Most na trati č , délka mostu 80 m, výška 7 m; - km 14,280 Most na větvi křižovatky, délka mostu 30 m, výška 6,5 m; - km 14,460 Most přes vlečku, délka mostu 30 m, výška 7,5 m. Mosty na větvích křižovatek: - Křižovatka Jílové: - železniční most přes větev křižovatky, délka 20 m, výška 7 m; - most na větvi křižovatky přes Sukovu ul, dl. 20 m, výška 6,5 m; - most přes Jílovský potok, délka 20 m, výška 5 m. - Křižovatka Bynov: rekonstrukce stáv. mostu v Bynovské ulici přes Jílovský potok. tunely, galerie Tunel je navržen v místě průchodu trasy sedlem mezi Popovickým vrchem a Kloboukem na území CHKO České Středohoří tak, aby omezil zásah do neporušené okolní krajiny sedla. Délka tunelu je 870 m s výškou nadloží 6 34 m. Tunel je v přímé a podélném spádu 2,61%. Do části tunelu zasahuje přídatný pruh pro pomalá vozidla. V údolí Chrochvického potoka je trasa obklopena obytnou zástavbou. V části údolí je navržena ochrana zástavby přesypaným tunelem (varianta galerie) délky 230 m. Přeložky a úpravy dotčených komunikací - v km 0,500 v křižovatce Libouchec je navržena přeložka stávající I/13 v délce 100 m, kategorie S9,5 a přeložka přístupové komunikace ke stáv. objektu v délce 120 m, šířka 4 m; - v km 0,805 je navržena přeložka cesty v délce 120 m, šířka cesty 3,0 m; - v km 2,850 3,350 vpravo je navržená přeložka cesty v délce 500 m, šířka cesty 3,0 m; - v km 3,730 v křižovatce Modrá je navržena větev křižovatky v délce 120 m, kategorie S7,5; - v km 4,120 je navržena přeložka polní cesty v délce 85 m, šířka 4 m; - v km 4,900 je navržena přeložka cesty v délce 130 m, šířka 4,0 m; - v km 5,465 je navržena přeložka polní cesty v délce 180 m, šířka 3,0 m; - v km 6,380 je navržena přeložka ulice V Zeleni v délce 100 m, šířka 5,5 m; - v km 6,740 v křižovatce Jílové je navržena větev křižovatky v délce 540 m, kategorie S9,5; - v km 8,350 jsou navrženy přeložky polních cest v délce 450 m, šířka 3,0 m; - v km 9,1 9,4 vpravo je navržena přeložka lesní cesty v délce 300 m, šířka 3,0 m; - v km 10,400 v křižovatce Bynov je navržena větev křižovatky v délce 590 m, S9,5 a rekonstrukce Bynovské ulice v délce 290 m; - v km 10,505 je navržena přeložka lesní cesty v délce 330 m, šířka 3,0 m; - v km 11,660 je navržena přeložka polní cesty v délce 380 m, šířka 3,0 m Varianta B Pastýřská Směrové vedení Od ZÚ km 0,000 až do km 11,067 je směrové vedení této varianty shodné se směrovým vedením varianty A Chrochvická. V dalším pokračování trasa varianty B obchází jižní výběžek zástavby 10

12 Horního Oldřichova směrovým obloukem o poloměru 500 m a je vedena do souběhu s regionální železniční tratí tak, že nezasahuje do plochy zahrádek na konci Slovanské a Polské ulice v Děčíně a obchází je po severním okraji směrovým obloukem o poloměru 500 m. Protisměrným obloukem o poloměru 500 m kříží trasa údolí Jílovského potoka na rozhraní městských částí Podmokly a Dolní Oldřichov v Děčíně a tunelem délky 1130 m podchází masiv Pastýřské stěny a končí v Děčíně na nábřeží v místě stávajícího podjezdu pod železniční tratí Děčín Drážďany, resp. napojuje se do stávající okružní křižovatky Nábřeží. Levobřežní silnicí III/25852 je napojena do křižovatky silnic I/13 a I/62 na levém břehu Labe na předmostí mostu přes Labe. Součástí varianty B je i rekonstrukce stávající ulice Předmostí. Délka trasy varianty B Pastýřské je 14,442 km. Niveleta Od ZÚ km 0,000 km 11,000 je návrh nivelety shodný s variantou A Chrochvická. Od km 11,0 až do KÚ niveleta klesá s tím, že kříží Jelení potok, Albánskou ulici, a údolí Jílovskoho potoka s Teplickou ulicí. Po vykřížení údolí je niveleta navržena tak, že celá trasa až do napojení na okružní křižovatku Nábřeží (k podjezdu pod železniční tratí Děčín Drážďany) je vedena v tunelu. Podélné spády na tomto úseku jsou v rozmezí 3,5% 6.5%. Mosty Celkem je navrženo 26 mostů. Z toho je 21 mostů na přeložce I/13, 1 most přes přeložku I/13 a 4 mosty na větvích křižovatek. Mezi km 0,000 km 11,000 je návrh mostů shodný s variantou A Chrochvická, dále jsou navrženy: - km 11,300 Most přes Jelení potok, délka mostu 140 m, výška 18 m; - km 12,050 Most přes přeložku potoka, délka mostu 80 m, výška 19 m; - km 12,350 Most přes přeložku Albánské ulice, délka mostu 20 m, výška 7 m; - km 13,080 Most přes Jílovská potok a Teplickou ulici, délka mostu 170 m, výška 32 m; - km 14,380 Most na železniční trati č přes I/13 a přeložku ul. Čsl. mládeže, délka mostu 80 m, výška 7 m. Mosty na větvích křižovatek: - Křižovatka Jílové a křižovatka Bynov viz var. A Chrochvická; - Křižovatka Podmokly: žel. most na regionální trati, délka mostu 20 m, výška 7m. Tunely Tunel je navržen pod skalním masivem Pastýřské stěny v Děčíně Podmoklech tak, aby trasa přeložky silnice I/13 vedla mimo zástavbu města. Délka tunelu je m s výškou nadloží 6 92 m. Tunel je v přímé a ve směrovém oblouku o poloměru 500m. Podélný spád v tunelu je 3,5%. Přeložky a úpravy dotčených komunikací Mezi km 0,000 km 11,000 je návrh přeložek a úprav komunikací shodný s variantou A Chrochvická, dále jsou navrženy: - v km 11,350 11,800 vpravo je navržena přeložka cesty v délce 545 m, šířka cesty 3,0 m; - v km 12,300 12,900 je navržena přeložka Albánské ulice v délce 725 m, šířka vozovky 5,5 m; - v km 12,935 v křižovatce Podmokly je navržené prodloužení Pivovarské ulice do křižovatky v délce 570 m kategorie S9,5; - v KÚ je navržena rekonstrukce ulice Předmostí včetně nové OK v délce 500m. 11

13 Varianta C - Malšovická Směrové vedení Od ZÚ km 0,000 až do km 5,900 je směrové vedení této varianty shodné se směrovým vedením varianty A Chrochvická. V dalším pokračování trasa varianty C kříží ulice Hřbitovní a Poslední v Jílovém a je vedena podél východního okraje hřbitova, kříží údolí Hornojílovskéhé potoka směrovým obloukem o poloměru 500 m a je vedena kolem zemědělských objektů do sedla v lokalitě Obora odkud trasa směrovým obloukem o poloměru m je vedena v dlouhém tunelu a klesá k Malšovicím. Napojení do trasy stávající silnice III/25380 je směrovým obloukem o poloměru 500 m. Trasa je vedena kolem sportovního a rekreačního areálu v Malšovicích a dvěma protisměrnými oblouky je vedena přes výrobní a skladovou areálovou plochu, kříží železniční trať č Děčín Ústí nad Labem - Praha a je mimoúrovňovou křižovatkou napojena na stávající silnici I/62. Délka trasy varianty C Malšovické je 12,356 km. Niveleta Od ZÚ km 0,000 km je návrh nivelety shodný s variantou A Chrochvická. Od km 5,550 do km 7,300 niveleta stoupá do sedla v lokalitě Obora s tím, že kříží ulice Hřbitovní a Poslední a údolí Hornojílovského potoka. Podélné spády na tomto úseku jsou 0,8% a 3,8%. Od km 7,300 niveleta klesá až do křižovatky se silnicí I/62. Podélné spády jsou v rozmezí 2,18% 5%. V podélném spádu 5% je navržen dlouhý tunel délky 3,150 km. Mosty Celkem je navrženo 16 mostů. Z toho je 13 mostů na přeložce I/13, 1 most přes přeložku I/13 a 2 mosty na větvích křižovatek. Mezi km 0,000 km 5,550 je návrh mostů shodný s variantou A Chrochvická, dále jsou navrženy: - km 6,285 Most přes Hřbitovní a Poslední ulice, délka mostu 120 m, výška 9 m; - km 6,650 Most přes Javorskou ulici a Hornojílovský potok, délka 300 m, výška 29 m; - km 7,240 Most na místní komunikaci, délka mostu 35 m, výška 7 m; - km 11,900 Most přes silnici III/25330, délka mostu 20 m, výška 6,5 m; - km 12,175 Most přes výrobní areál, železniční trať č a silnici I/62, délka mostu 400 m, výška 15 m Mosty na větvích křižovatek: - MÚK silnic I/13 a I/67: mosty přes Račí potok na větvích MÚK, 2 mosty délky 30 m, výška 4 m. Tunely Tunel je navržen ve strmém svahu mezi Malšovicemi a Horním Jílovým v místě aktivních a uklidněných sesuvů. Délka tunelu je m s výškou nadloží 6 88 m. Tunel je třípruhový, je v přímé a ve směrovém oblouku o poloměru m. Podélný spád v tunelu je 5%. Přeložky a úpravy dotčených komunikací Mezi km 0,000 km 5,550 je návrh přeložek a úprav komunikací shodný s variantou A Chrochvická, dále jsou navrženy: - mezi km 7,0 7,5 jsou navrženy přeložky polních cest v celkové délce 550 m, šířka 3,0 m; - v km 7,240 je navržena přeložka místní komunikace v délce 120 m, šířka 5 m; - v km 10,845 v křižovatce je navržena přeložka silnice III/25380 v délce 90 m kategorie S7,5; - v km 11,670 v křižovatce je navržena přeložka silnice III/25380 v délce 60 m, kategorie S7,5; - v MÚK silnic I/13 a I/62 je navržena přeložka cesty v délce 210 m, šířka 5 m. 12

14 2.4. Předpokládaný termín realizace a doba provozu záměru Termín realizace záměru nebyl stanoven, záměr je navrhován jako trvalý. 3. STANOVISKA ORGÁNŮ OCHRANY PŘÍRODY PODLE 45i odst. 1 ZOPK Naturové posouzení je zpracováno na základě stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody podle 45i odst. ZOPK, která byla vydána k doplněné variantě C (Malšovická) záměru a ve kterých OOP nevyloučily významný vliv záměru samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Konkrétně se jednalo o stanovisko AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO České Středohoří vydané dne , č.j. SR/1412/UL/2017-2, ve kterém AOPK ČR nevyloučila významný vliv záměru na EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a EVL Porta Bohemica, a stanovisko Správy národního parku České Švýcarsko ze dne , č.j. SNPCS 03359/2017, ve kterém Správa nevyloučila významný vliv na ptačí oblast Labské pískovce. Krajský úřad Ústeckého kraje svým stanoviskem ze dne , č.j. 2696/ZPZ/2017/N-2705 významný vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO vyloučil. Všechna uvedená stanoviska podle 45i ZOPK jsou přiložena k tomuto hodnocení (příloha č. 1). 4. POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE A ZHODNOCENÍ JEJICH DOSTATEČNOSTI Posouzení vychází z technického popisu záměru zpracovaného v podobě aktualizované technické studie (Valbek 2018; použita byla průvodní zpráva a grafické podklady situace a podélné profily), výstupů geotechnického průzkumu (GeoTec-GS 2017), dokumentů z probíhajícího procesu EIA, stanovisek orgánů ochrany přírody podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. (viz kap. 3) a dalších odborných podkladů, které jsou uvedeny v seznamu literatury (kap. 16) a citovány na příslušných místech textu. Vymezení evropsky významných lokalit a jejich předmětů ochrany bylo použito v podobě odpovídající platnému znění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (tj. po novele nařízením vlády č. 207/2016 Sb.), vymezení PO Labské pískovce podle nařízení vlády č. 683/2004 Sb. Co se týče aktuálních biologických dat, použity byly výsledky podrobného biologického průzkumu, který byl proveden v letech pro potřeby posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA Servis 2015; EIA Servis 2018) a výsledky specializovaných průzkumů zaměřených na bobra evropského a chřástala polního provedených ve spolupráci s RNDr. Vlastimilem Kostkanem, Ph.D. v předjaří 2018 (bobr evropský) a v květnu a červnu 2018 (chřástal polní). Při zpracování posouzení bylo využito také dat z mapování biotopů ( a dat uložených v Nálezové databázi ochrany přírody ( ND AOPK ČR, 2018). Uvedené podklady a zdroje jsou dostatečné pro zpracování tohoto naturového posouzení. 13

15 5. ÚDAJE O VSTUPECH A VÝSTUPECH ZÁMĚRU 5.1. Údaje o vstupech Půda Trasa záměru prochází převážně nezastavěným územím, výstavba bude znamenat zábor ploch zemědělské půdy, lesních pozemků i ostatních ploch (viz Tab. 1). druh pozemku Tab. 1: Zábor pro jednotlivé navrhované varianty. varianta Chrochvická varianta Pastýřská varianta Malšovická ZPF 33,13 ha 32,26 ha 31,89 ha PUPFL 8,21 ha 9,14 ha - ostatní 0,95 ha 0,24 ha 0,03 ha celkem 42,29 ha 41,64 ha 31,92 ha Realizace záměru bude spojena i se záborem ploch na území EVL a PO, konkrétně pro jednotlivé varianty: Varianta A Chrochvická Konec úseku přeložky silnice I/13, resp. MÚK silnic I/13 a I/62 se dotýká hranice EVL Porta Bohemica, jedná se o zcela okrajový střet s územím EVL, k trvalému záboru na území EVL prakticky nedojde. Varianta B - Pastýřská Úsek cca km 13,150 km 14,350 prochází přes území PO Labské pískovce, jedná se o tunelový úsek přeložky silnice I/13. Faktický územní střet je omezen na místa portálů tunelu (oba portály leží na hranici PO v zastavěném, urbanizovaném území - východní portál v místě stávající zástavby v ulici Čsl. mládeže (zde by si výstavba vyžádala demolici tří objektů), západní portál ve skalní stěně nad ulicí Teplická) a na území PO bude také umístěn vzduchotechnický objekt tunelu (cca v km 14,100; poblíž stávajícího parkoviště zoologické zahrady), přístupová cesta k němu o délce 50 m vedoucí podél parkoviště ZOO a zpevněná plocha u vzduchotechnického objektu. Varianta C Malšovická Konec úseku přeložky silnice I/13, resp. MÚK se silnicí I/62 zasahuje do EVL Porta Bohemica, která v daném místě zahrnuje i území na levém břehu Labe, které bude přímo dotčeno výstavbou okružní křižovatky s větvemi MÚK a přeložkou místní komunikace. Úsek cca km 8,550 10,450 prochází přes území EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch, jedná se o tunelový úsek přeložky silnice I/13, oba portály tunelu leží mimo území EVL, na území EVL nejsou navrženy objekty, které by byly na povrchu terénu. Území EVL bude přímo dotčeno pouze realizací přeložky silnice III/25380, přeložka o délce 90 m částečně zasahuje do území EVL, dotčen bude lesní porost v levé části údolí Račího potoka, nad stávající silnicí. Suroviny, voda a energie Při výstavbě vzniknou nároky na suroviny odpovídající charakteru stavby (zejména zemní materiál, štěrkopísky, drcené kamenivo, materiál pro kryt vozovky, ocel, pohonné hmoty, oleje a maziva pro stavební mechanizmy a dopravní techniku a další). Množství je v této fázi projektové přípravy těžko definovatelné. Lze předpokládat, že nároky stavby na vodu a energie budou zajištěny ze stávajících vedení IS. V období provozu je třeba počítat se spotřebou pohonných hmot, olejů a maziv pro 14

16 mechanizmy údržby komunikace a spotřebou posypového materiálu zimní údržby. Ani v období výstavby ani v období provozu záměru se nepředpokládá odběr zdrojů, který by mohl ovlivnit soustavu Natura Nároky na dopravní infrastrukturu Lze předpokládat, že přeprava materiálu při výstavbě záměru bude probíhat po ploše trvalého záboru a s využitím stávajících komunikací, doplněných provizorními staveništními komunikacemi, zpevněnými polními cestami apod. Budování nových prvků dopravní infrastruktury na území EVL a PO a přeprava materiálu přes území EVL a PO se nepředpokládá Údaje o výstupech Ovzduší V průběhu realizace bude záměr představovat specifický plošný zdroj emisí znečišťujících látek do ovzduší, resp. přízemní vrstvy atmosféry, a to zejména v okolí stavebních dvorů, resp. v místech větší koncentrace stavebních prací (u portálů tunelu, kolem mostních objektů apod.). Emise budou vznikat v důsledku pohybu stavební mechanizace, za rozhodující zdroj emisí do ovzduší v době výstavby lze považovat zemní práce. Zejména během přípravy staveniště dojde ke zvýšení emisí prachu z provádění skrývek a nakládání a převozu zeminy. Intenzita těchto emisí je závislá na meteorologických podmínkách (vlhkost vzduchu, síla větru) a na vlhkosti plochy staveniště a přepravovaných sypkých materiálů. Odhad množství tuhých znečišťujících látek z odkryté plochy při skrývce není možný. Celkově se bude jednat o dočasný vliv. V období provozu bude navrhovaný záměr představovat liniový zdroj znečištění ovzduší. Charakteristickými emisemi z dopravy jsou především oxidy dusíku (NOx), tuhé znečišťující látky (TZL), oxid uhelnatý, alifatické uhlovodíky, aromatické uhlovodíky (např. benzen), polyaromáty (např. pyren, benzo(a)pyren, aj.). Z hlediska ochrany ekosystémů jsou za standardních provozních podmínek nejvýznamnější emise oxidů dusíku (NOx), pro které je podle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. imisní limit vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace 30 μg.m 3 (průměr za kalendářní rok). Dle rozptylové studie (Smetana 2018a) bude maximální hodnota koncentrace NOx v okolí navržených tras (ve vzdálenosti 20 m od osy komunikace) v nejméně příznivém případě (tj. při nejvyšší očekávané intenzitě dopravy (v km 11,0 12,2 varianty B) a stoupání 6,5 %) 5,8 μg.m 3. Podle imisních map ČHMÚ se roční koncentrace NOx v území pohybují pod hodnotou 19,5 μg.m 3 (klouzavý průměr za poslední hodnocené 5-leté období ). Ani v součtu imisního příspěvku dopravy po trase některé z přeložek se stávajícím pozadím proto nedojde nikde v území k překročení imisního limitu 30 µg.m 3. Konkrétně v JV části EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch, která leží v blízkosti trasy varianty C Malšovické (blízko úseku přeložky vedeného po povrchu terénu a blízko JV portálu tunelu) se roční průměrná koncentrace NOx pohybuje kolem 15,5 μg.m 3, takže i po případné realizaci záměru zůstane poměrně hluboko pod imisním limitem. Hluk a vibrace, světelné rušení Při výstavbě záměru budou stavební práce zdrojem hluku a vibrací. Na jejich vzniku se bude podílet zejména činnost těžkých stavebních strojů, používání speciálních technologií (např. při realizaci tunelu, ražení pilotů apod.) a provoz těžkých nákladních vozidel. Míra hlukového a případně světelného rušení bude závislá na harmonogramu prací, který není v současné chvíli znám. Lze předpokládat, že většina stavebních prací bude realizovaná během dne. Vlivy budou dočasné. 15

17 V období provozu bude hlavním zdrojem hluku a vibrací provoz silničních dopravních prostředků (zejména těžkých nákladních automobilů). Vibrace budou působit do vzdálenosti řádově metrů od komunikace a jejich vliv je nevýznamný. Pro odhad hlukového zatížení v období provozu jsou použity výstupy Hlukové studie (Smetana 2018b). V roce 2050 bude v denní době (06-22 h) hluková hladina 55 db zasahovat dle konfigurace terénu a nivelety navrhované silnice do vzdálenosti až kolem 100 m od osy komunikace, v noční době pak hluková hladina 45 db do vzdálenosti až kolem 120 m od osy komunikace. Lze tedy předpokládat, že hlukem může být negativně ovlivněno území EVL Porta Bohemica v místě napojení přeložky I/13 na silnici I/62 v jednotlivých variantách (lokální vliv). Pro předměty ochrany EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch je hluk irelevantní. Území dalších EVL ani území PO Labské pískovce nebude hlukem ovlivňováno. Hluk může negativně působit na citlivé předměty ochrany vyskytující se mimo vlastní území těchto lokalit, mezi citlivé předměty ochrany patří ptáci a netopýr velký. S osvětlením záměru během noci se nepočítá. Rušivým vlivem budou světlomety projíždějících vozidel, které v zatáčkách mohou zasahovat poměrně daleko od komunikace. Citliví jsou živočichové s noční aktivitou (chřástal polní, netopýr velký). Odpadní vody, odpady Během výstavby záměru budou vznikat odpadní vody v relativně omezeném množství, především ze sociálních zařízení staveniště (běžná komunální odpadní voda). Odpady budou naopak vznikat ve velkých množstvích, a to jako odpady vázané na vlastní demoliční a stavební činnost, které bude možno z většiny zařadit do kategorie ostatní odpady (O), a v menším množství také odpady vázané na provoz jednotlivých zařízení stavenišť, příp. stavebního dvora, z nichž většinu bude nutno zařadit do kategorie nebezpečné odpady (N). Množství odpadních vod a odpadů je v této fázi projektové přípravy těžko definovatelné. Nakládání s nimi a způsob využití či zneškodnění se budou řídit aktuálně platnou legislativou, vliv na soustavu Natura 2000 se nepředpokládá. Během provozu záměru budou vznikat odpadní vody jako z povrchu silnice odtékající srážkové vody (předpokládané znečištění úkapy ropných látek, zbytky posypových materiálů zimní údržby, otěry z pneumatik či úlety sypkých nákladů). Většinu znečišťujících látek lze z vod odstranit pomocí vhodných opatření (ORL, sedimentační nádrže), odstranit nelze rozpuštěné soli ze zimní údržby. Odvádění srážkových vod není v technické studii zpracováno a bude řešeno v dalších stupních přípravy záměru. Lze předpokládat, že srážkové vody budou zasakovány nebo odváděny kanalizací do recipientů - vodních toků křížených trasou přeložky nebo tekoucích v její blízkosti. Z toků na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí může být takto dotčen Račí potok, a to v JV části EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch (spíše ale až v úseku pod EVL) a tok Labe, kde však bude příspěvek záměru ke zvýšení koncentrace chloridů prakticky zanedbatelný vzhledem k vodnosti toku (bude docházet k velkému naředění). Lze předpokládat, že předměty ochrany EVL a PO nebudou chloridy z posypových solí použitých na přeložce silnice I/13 negativně ovlivňovány. 16

18 6. IDENTIFIKACE DOTČENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ A DOTČENÝCH PŘEDMĚTŮ OCHRANY 6.1. Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Lokality soustavy Natura 2000, které by mohly být dotčeny posuzovaným záměrem přeložky silnice I/13 v úseku Děčín D8 (Knínice), byly identifikovány s ohledem na jeho umístění a možné vlivy a rozsah jejich působení. Jedná se o: - PO Labské pískovce; - EVL Porta Bohemica; - EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch; - EVL Jílové u Děčína - škola. První tři uvedené lokality byly jako dotčené identifikovány v souladu se stanovisky AOPK ČR, Regionálního pracoviště Správa CHKO České Středohoří a Správy národního parku České Švýcarsko podle 45i ZOPK, poslední lokalita, tj. EVL Jílové u Děčína škola, jejímž předmětem ochrany je letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis), byla jako dotčená identifikována nad rámec vyjádření OOP (vydaná stanoviska OOP podle 45i ZOPK tuto EVL nezmiňují). Všechny uvedené lokality jsou v územním střetu alespoň s některou variantou posuzovaného záměru nebo leží v dosahu vlivů záměru. Vzájemná poloha záměru a výše uvedených lokalit soustavy Natura 2000 je patrná z následující mapky (Obr. 2). Obr. 2: Poloha záměru vůči lokalitám soustavy Natura Z mapky je patrné, že velmi blízko záměru (řádově stovky metrů) leží ještě EVL Libouchecké bučiny a EVL Východní Krušnohoří. Předměty ochrany EVL Libouchecké bučiny je několik typů přírodních 17

19 stanovišť, které nebudou realizací ani provozem záměru nijak dotčeny. Podobná je situace i v případě EVL Východní Krušnohoří, ani zde předměty ochrany přírodní stanoviště a tři druhy bezobratlých živočichů nebudou záměrem dotčeny. Další lokality soustavy Natura 2000 leží zcela mimo dosah vlivů záměru a nebudou jeho realizací a provozem dotčeny, což platí jak pro lokality ležící na území ČR, tak i mimo něj Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a identifikace dotčených předmětů ochrany EVL Porta Bohemica Základní údaje kód lokality: CZ biogeografická oblast: kontinentální rozloha lokality: 6111,3 ha Charakteristika EVL Lokalitu představuje řeka Labe se svým mimořádně hodnotným údolím, v celkové délce 60 km od Třeboutic (okres Litoměřice) po Prostřední Žleb (okres Děčín). Údolí, které je místy až 400 m hluboké, vzniklo zařezáváním velkého toku do pozvolna se zvedajícího terénu (antecedentní údolí). Je tvořeno prudkými svahy, které přecházejí v plošiny nebo vrchy a hřbety s hluboce zaříznutými přítoky Labe. Prudké svahy jsou holé skalnaté nebo lesnaté, vrchy a plošiny lesnaté. Na lesní enklávy navazují luční porosty. Přírodní stanoviště, která jsou předměty ochrany EVL Porta Bohemica, zahrnují suťové lesy a nelesní biotopy vázané na suťové svahy a skalní plošiny. S výjimkou sutí silikátových hornin (stanoviště 8150) se jedná o prioritní typy přírodních stanovišť. EVL zahrnuje tok Labe, který si v úseku pod Ústím nad Labem zachoval původní proudný charakter a je v současné době posledním relativně přirozeným zbytkem velkého toku na území ČR. Slouží jako migrační cesta lososu obecnému (Salmo salar) a hostí populaci bobra evropského (Castor fiber). Charakteristika dotčené části EVL Lokalita bude záměrem zasažena pouze zcela okrajově, dotčeno bude území na levém břehu Labe v místě napojení přeložky I/13 na stávající silnici I/62, a to ve variantách A a C (viz dále). Přeložka silnice I/13 ve variantě B Pastýřské je zakončena na stávající okružní křižovatce ulic Labské nábřeží, Čsl. Mládeže a Předmostí, která leží mimo území EVL. V případě varianty A Chrochvické bude dotčeno území na levém břehu cca v ř.km 743,7 při ústí Chrochvického potoka, na hranici EVL, která je zde vymezena prakticky pouze na toku Labe. Území je silně antropogenně ovlivněno, podél břehu Labe je vedena železniční vlečka a za jejím koncem navazuje pouze úzký pás území s porosty křovin a ruderální travnaté vegetace, kde se těsně k Labi přimyká stávající silnice I/62. Ta je vedena poměrně vysoko nad úrovní Labe, svah násypu je strmý, porostlý dřevinami. Na protějším břehu jsou nábřežní zdi areálu Českých loděnic, a.s.. 18

20 Obr. 3: Varianta A Chrochvická. Poloha záměru vůči EVL Porta Bohemica detail územního střetu záměru s hranicí EVL Obr. 4: Varianta A Chrochvická. Území na levém břehu Labe v dotčeném místě při ústí Chrochvického potoka (foceno ze silnice I/62). V případě varianty C - Malšovické bude dotčeno území na levém břehu Labe cca v ř.km 745,6, těsně nad ústím Račího potoka. Prostor pod stávající silnicí I/62 je součástí EVL a má poměrně přírodní charakter, je zčásti zarostlý lužními dřevinami, zejména vrbovými křovinami a dále se uplatňují jasan ztepilý, javor jasnolistý, střemcha, svída aj. Zbytek plochy je tvořený částečně ruderalizovaným lučním porostem. Kosená část je lučního charakteru, druhově ochuzená, v nekosené části dominují mohutné trávy jako rákos obecný a sveřep bezbranný, ale také kopřiva dvoudomá, svízel přítula, ostružiníky aj. Vlastní břeh Labe je relativně pozvolný, břehové opevnění je z většiny překryté nánosy a přerostlé travobylinným porostem. Protější břeh má podobný charakter a je rovněž součástí EVL až po areál ČOV a průmyslové objekty (viz Obr. 5). 19

21 Obr. 5: Varianta C Malšovická. Poloha záměru vůči EVL Porta Bohemica detail územního střetu záměru s EVL Obr. 6: Varianta C Malšovická. Území na levém břehu Labe v dotčeném místě nad ústím Račího potoka. Identifikace dotčených předmětů ochrany Předměty ochrany EVL Porta Bohemica jsou čtyři typy přírodních stanovišť a dva druhy živočichů. Riziko možného ovlivnění posuzovaným záměrem bylo identifikováno v případě bobra evropského (Castor fiber), kdy v závislosti na variantě záměru může dojít k přímému zásahu do biotopu druhu. Ostatní předměty ochrany jsou vzhledem ke svému rozšíření v rámci EVL mimo dosah vlivů záměru. Přírodní stanoviště jsou vázána na strmé svahy labského údolí, skalní terasy a suťové svahy a plochy těchto stanovišť tedy leží zcela mimo dosah vlivů záměru. Losos obecný je vázán na tok Labe, přímo řeka Labe nebude realizací záměru dotčena. 20

22 Tab. 2: Předměty ochrany EVL Porta Bohemica a identifikace dotčených předmětů ochrany předmět ochrany možné ovlivnění posuzovaným záměrem 6110* Vápnité nebo bazické skalní stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena ne trávníky (Alysso-Sedion albi) výstavbou nebo provozem záměru 8150 Středoevropské silikátové sutě ne stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena výstavbou nebo provozem záměru 8160* Vápnité sutě pahorkatin a stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena ne horského stupně výstavbou nebo provozem záměru 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena ne svazích, sutích a v roklích výstavbou nebo provozem záměru losos obecný (Salmo salar) ne druh ani jeho biotop se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena výstavbou nebo provozem záměru bobr evropský (Castor fiber) ano v závislosti na variantě záměru dojde k přímému zásahu do biotopu druhu * Prioritní typ přírodního stanoviště EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch Základní údaje kód lokality: CZ biogeografická oblast: kontinentální rozloha lokality: 376,8554 ha Charakteristika EVL EVL leží jihozápadně od Děčína. Zahrnuje lesní komplexy vrchů Chmelník a Lotarův vrch, zbytky tzv. orchidejových luk, známých pod jménem Bohyňská lada, nacházející se jižně od vrchů na svazích levé strany údolí Račího potoka a luční porosty mezi oběma vrchy. Území je velmi členité a různorodé. V lesích Lotarova vrchu převládají hercynské dubohabřiny často v mozaice se suťovými lesy, štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (na svazích vrchu), nebo údolními jasanovo-olšovými luhy (při úpatí a svazích údolí Račího potoka). Údolní jasanovo-olšové luhy jako doprovod vodotečí se zde nacházejí v mozaikách s hercynskými dubohabřinami. Samotné luhy se vyskytují ve střední části lokality a tvoří tak spojnici lesních komplexů Lotarova vrchu a Chmelníku. Jinak střední část lokality mezi oběma vrchy tvoří převážně luční porosty, a to zachovalé ovsíkové louky, střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhká tužebníková lada a další typy vlhkých lučních biocenóz. Vrcholové partie Chmelníku pokrývají suťové lesy místy v mozaice s dubohabřinami, na samotném vrcholu se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin. Spodní části svahů pokrývají zejména mozaiky hercynských dubohabřin, acidofilních teplomilných doubrav, acidofilních a květnatých bučin. Severní a jižní úpatí lemují údolní jasanovo-olšové luhy. Na lokalitě se vyskytuje řada zvláště chráněných a významných druhů rostlin a živočichů. Charakteristika dotčené části EVL Lokalita bude záměrem zasažena pouze v případě realizace varianty C Malšovické. Záborem bude přímo dotčeno území na levém břehu Račího potoka v jihovýchodním cípu EVL, a to přeložkou silnice III/ Ve spodní části údolí má porost charakter jasanovo-olšového luhu (prioritní stanoviště 91E0), výše přechází do dubohabřiny (stanoviště 9170). 21

23 V těsné blízkosti JV části EVL je přeložka vedena v zářezu hloubky až 13 m a dále vstupuje do tunelu, hloubená část tunelu má délku 100 m, tunel je zde veden v hloubce cca m pod úrovní terénu, navazuje ražená část tunelu, vzhledem ke svažitosti terénu mocnost nadložní vrstvy rychle stoupá (viz také podélný profil, Obr. 12). Hluboký zářez a část tunelu, která je vedena v relativně malé hloubce pod úrovní terénu, mohou ovlivnit hydrologické poměry v JV části EVL. Obr. 7: Varianta C Malšovická. Poloha záměru vůči JV části EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a východní části PR Bohyňská lada. Obr. 8: Varianta C Malšovická. Interiér lesa v nivě Račího potoka v dotčeném místě nad silnicí III/25380 (vlevo); pastvina severně od Račího potoka, pohled na místo odbočení přeložky silnice III/25380, výše ve svahu lokalita plánovaného portálu tunelu mimo území EVL (vpravo) 22

24 Identifikace dotčených předmětů ochrany Předměty ochrany EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch je osm typů přírodních stanovišť. Riziko možného ovlivnění posuzovaným záměrem bylo identifikováno v případě stanovišť 6410, 9170 a 91E0*, a to vzhledem k přímému zásahu do ploch stanoviště a/nebo možnému ovlivnění změnou hydrologických poměrů v EVL. Ostatní předměty ochrany jsou vzhledem ke svému rozšíření v rámci EVL a svým ekologickým nárokům mimo dosah vlivů záměru. Úsek přeložky silnice I/13, který je v územním střetu s EVL je řešen jako tunelový, portály tunelu i veškeré pozemní součásti tunelu jsou umístěny mimo území EVL. Tab. 3: Předměty ochrany EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a identifikace dotčených předmětů ochrany předmět ochrany 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6210* Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9170 Dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) * Prioritní typ přírodního stanoviště možné ovlivnění posuzovaným záměrem ne ne ano ne ne ano ne ano stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena výstavbou nebo provozem záměru stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena výstavbou nebo provozem záměru vysoká citlivost vůči změnám hydrologických poměrů a narušení režimu podzemních vod stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena výstavbou nebo provozem záměru stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena výstavbou nebo provozem záměru přímý zásah do plochy stanoviště v údolí Račího potoka v JV cípu EVL stanoviště se nevyskytuje v části EVL, která bude dotčena výstavbou nebo provozem záměru přímý zásah do plochy stanoviště v údolí Račího potoka v JV cípu EVL, vysoká citlivost vůči změnám hydrologických poměrů a narušení režimu podzemních vod EVL Jílové u Děčína škola Základní údaje kód lokality: CZ biogeografická oblast: kontinentální rozloha lokality: 0,07 ha EVL tvoří půda základní školy v Jílovém u Děčína. Půdu obývá regionálně významná letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Nachází se uprostřed urbanizovaného území. 23

25 Charakteristika dotčené části EVL Lokalita nebude záměrem přímo zasažena, všechny tři posuzované varianty přeložky silnice I/13 jsou vedeny jižně od Jílového, k EVL se přibližují na vzdálenost cca 400 m. předmět ochrany Tab. 4: Předměty ochrany EVL Jílové u Děčína škola a identifikace dotčených předmětů ochrany netopýr velký (Myotis myotis) možné ovlivnění posuzovaným záměrem zábor potravního biotopu v trase přeložky, vyšší riziko kolizí ano netopýrů s dopravou na přeložce silnice PO Labské pískovce Základní údaje kód lokality: CZ biogeografická oblast: kontinentální rozloha lokality: ,18 ha Charakteristika PO Ptačí oblast zaujímá rozsáhlé území podél státní hranice s Německem o celkové délce 43 km, v nejširším místě má 17 km a leží mezi obcemi Tisá, Děčín, Česká Kamenice a Mikulášovice. Zahrnuje NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce a dále přesahuje východním směrem mezi Chřibskou a Krásnou Lípou. Jedná se o lesnaté území s množstvím skalních útvarů, které představuje unikátní lesoskalní krajinu s širokou škálou biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským na dně hlubokých roklí. Naprostá většina vodních toků má přirozený charakter, nachází se zde také několik významných rybníků, mokřadů a nivních ploch a velmi důležité postavení má i pestrá zemědělská krajina. Důležitou roli hraje koridor nezamrzající řeky Labe, který slouží jako významná migrační trasa a také jako zimoviště či odpočinkové místo pro tažné druhy. Díky rozmanitým typům prostředí je avifauna PO bohatá, hnízdění nebo velmi pravděpodobné hnízdění bylo prokázáno u více než 140 druhů ptáků. Výrazné skalní útvary, které jsou charakteristické pro území PO, slouží jako hnízdiště pro dva cílové druhy - sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a výra velkého (Bubo bubo). Další cílový druh datel černý (Dryocopus martius) je typickým lesním zástupcem a vzhledem k velké lesnatosti území je plošně a poměrně hojně zastoupen. Zemědělská krajina si dodnes uchovala značnou pestrost a díky tomu hostí řadu druhů typických pro toto prostředí, včetně čtvrtého kritériového druhu chřástala polního (Crex crex). Charakteristika dotčené části EVL Lokalita bude záměrem přímo zasažena pouze v případě realizace varianty B Pastýřské, která prochází tunelem pastýřskou stěnou, která je součástí PO. Oba portály tunelu leží na hranici PO, východní portál v místě stávající zástavby v ulici Čsl. Mládeže, západní portál ve skalním masivu nad ulicí Teplická. Na území PO bude také umístěn vzduchotechnický objekt tunelu s přístupovou cestou a zpevněnou plochou. Tyto objekty jsou umístěny v návaznosti na stávající parkoviště děčínské zoologické zahrady v území s porostem listnatého lesa tvořeným zejména bukem a javorem (v rámci aktualizovaného mapování biotopů porost klasifikován jako acidofilní bučina biotop L5.4). Ostatní varianty přeložky silnice I/13 (varianty A a C) nejsou v přímém územním střetu s ptačí oblastí. 24

26 Přeložka silnice od ZÚ až po Jílové (var. C), resp. Horní Oldřichov (varianty A a B) prochází podél jižní hranice PO, ve vzdálenosti kolem 200 m od této hranice, z velké části po lučních pozemcích a ve variantách A a B i přes lesní komplex na severním úpatí vrchu Klobouk. Obr. 9: biotop chřástala polního plochy v dotčeném území, mimo vlastní území PO Labské pískovce. Louky severně od Malého Chvojna (vlevo) a jižně od Libouchce (vpravo) Identifikace dotčených předmětů ochrany Předměty ochrany PO Labské pískovce jsou čtyři druhy ptáků a jejich biotopy. Možné dotčení bylo identifikováno v případě chřástala polního a datla černého, v obou případech vzhledem k přímému zásahu do biotopu druhu ležícího sice mimo vlastní území PO, ale využívaného ptáky, kteří jsou součástí populace obývající PO (v případě datla černého bude ve variantě B Pastýřské zcela okrajově dotčen i biotop na území PO). Tab. 5: Předměty ochrany PO Labské pískovce a identifikace dotčených předmětů ochrany předmět ochrany možné ovlivnění posuzovaným záměrem sokol stěhovavý (Falco peregrinus) ne populace druhu v PO nebude dotčena realizací záměru výr velký (Bubo bubo) ne populace druhu v PO nebude dotčena realizací záměru datel černý (Dryocopus martius) ano likvidace/degradace části biotopu (plochy mimo území PO, pro variantu B Pastýřskou i na území PO), vyšší riziko kolizí s dopravou na přeložce silnice chřástal polní (Crex crex) ano likvidace/degradace části biotopu (plochy mimo území PO), vyšší riziko kolizí s dopravou na přeložce silnice 25

27 7. INFORMACE O DOTČENÝCH PŘEDMĚTECH OCHRANY Posuzovaným záměrem mohou být ovlivněny tři typy přírodních stanovišť evropského významu stanovitě 6410 a 9170 a prioritní stanoviště 91E0, dva druhy savců bobr evropský a netopýr velký a dva ptačí druhy chřástal polní a datel černý. Níže uvedená tabulka poskytuje souhrnné informace o předmětech ochrany, které budou dotčeny posuzovaným záměrem v jednotlivých navrhovaných variantách. Tab. 6: Přehled dotčených předmětů ochrany dotčený předmět ochrany lokalita Natura Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch možné ovlivnění variantou záměru varianta C varianta C varianta C bobr evropský (Castor fiber) EVL Porta Bohemica varianty A, (B), C netopýr velký (Myotis myotis) EVL Jílové u Děčína škola varianty A, B, C datel černý (Dryocopus martius) PO Labské pískovce varianty A, B, (C) chřástal polní (Crex crex) PO Labské pískovce varianty A, B, C * Prioritní typ přírodního stanoviště Další text (kap ) poskytuje informace o dotčených předmětech ochrany, jejich rozšíření a ochraně v ČR a také o aktuálním stavu v zájmovém území, který je popsán zejména na základě výsledků terénních průzkumů provedených cíleně pro potřeby zpracování tohoto posouzení a dokumentace EIA, které byly doplněny o výsledky mapování biotopů ( data zaznamenaná v Nálezové databázi ochrany přírody ( ND AOPK ČR, 2018) a další dostupná data (konkrétně viz níže pro jednotlivé předměty ochrany) Přírodní stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) Obecné informace Prioritní typ přírodního stanoviště: ano Zařazení: listnaté opadavé lesy Převod na biotopy: T1.9 - Střídavě vlhké bezkolencové louky Charakteristika Středně vysoké, zapojené luční porosty s převládajícím bezkolencem (Molinia arundinacea) a hojným zastoupením dalších travin jako je metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kostřava luční (Festuca pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), sítina rozkladitá (Juncus effusus) aj. Diagnosticky významný je výskyt druhů indikujících střídavě zamokřené půdy, např. bukvice lékařské (Betonica officinalis), svízele severního pravého (Galium boreale subsp. boreale), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), srpice barvířské (Serratula tinctoria), komoráče olešníkového (Silaum silaus), čertkusu lučního (Succisa pratensis) aj. Běžně se vyskytují druhy vlhkých luk, např. pcháč bahenní (Cirsium palustre), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a krvavec toten (Sanguisorba officinalis), a druhy smilkových trávníků, např. psineček obecný (Agrostis capillaris), smilka tuhá (Nardus stricta), 26

28 mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) a violka psí (Viola canina). Mechové patro s častějším výskytem druhů Calliergonella cuspidata a Climacium dendroides dosahuje zpravidla pokryvnosti v rozmezí %. Rozšíření a ochrana stanoviště Stanoviště se vyskytuje roztroušeně až vzácně od kolinního po submontánní stupeň po celém území ČR. Jde o extenzivně obhospodařované, střídavě vlhké nehnojené louky na oglejených půdách se silně kolísající hladinou podzemní vody. Z hlediska zásoby živin jde o půdy chudší až středně bohaté. Lokality se nacházejí na vyšších terasách údolních niv potoků a řek, v podmáčených svahových polohách, na obvodech rašelinišť nebo na odvodněných slatinách a rašeliništích. Louky jsou zpravidla jednou ročně koseny. Stanoviště 6410 je uvedeno v příloze 1 směrnice o stanovištích (92/43/EHS), v ČR je předmětem ochrany ve 63 EVL. Nejedná se o prioritní stanoviště. Biotop je ohrožován zejména eutrofizací v důsledku hnojení nebo atmosférického spadu dusíku, odvodňováním, opouštěním a následným zarůstáním pozemků Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Stanoviště 6410 se vyskytuje zejména na území PR Bohyňská lada, kde je součástí velmi cenného komplexu vlhkých lučních fytocenóz (orchidejových luk). Jedná se o zapojenější luční porosty s převahou kostřavy luční (Festuca pratensis), metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa), medyňku vlnatého (Holcus lanatus), čertkusu lučního (Succisia pratensis), s výskytem zvláště chráněných druhů - prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) Přírodní stanoviště Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Obecné informace Prioritní typ přírodního stanoviště: ne Zařazení: listnaté opadavé lesy Převod na biotopy: L3.1 Hercynské dubohabřiny L3.2 Polonské dubohabřiny L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny L3.3D Polonsko-karpatské dubohabřiny Charakteristika Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (stanoviště 9170) představují listnaté lesy v nadmořských výškách do 450 m, vzácněji až do 550 m n.m. na živinami bohatých, obvykle hlubších půdách na kyselých i bazických horninách. Hlavními dřevinami stromového patra jsou habr obecný a dub zimní nebo dub letní. Podíl hlavních dřevin kolísá v závislosti na způsobu obhospodařování v minulosti a vlhkostních poměrech, častá je příměs dalších dřevin. Keřové patro bývá dobře vyvinuto pouze v místech s rozvolněných stromovým patrem. V bylinném patře se pravidelně vyskytují druhy listnatých lesů běžné i v bučinách i teplomilnější mezofilní lesní druhy, na jaře před olistěním stromů se vyvíjí nápadný aspekt s geofyty. Mechové patro je vyvinuto nevýrazně. 27

29 Členění dubohabřin na jednotlivé biotopy odráží jejich geograficku diferenciaci, v Českém masivu jsou zastoupeny hercynské dubohabřiny (biotop L3.1). Jedná se o lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). V bylinném patře má významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška (Hepatica nobilis) a dále se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nicí (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis s. lat.) a řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky. Rozšíření a ochrana stanoviště Dubohabřiny jsou široce rozšířeným typem lesní vegetace v nížinách a pahorkatinách v celé ČR. Hercynské dubohabřiny (biotop L3.1) jsou nejčastějším typem přirozené lesní vegetace v Českém středohoří, Mostecké pánvi, Pojizeří, Polabí, podhůří Orlických hor, okolí Prahy, Českém krasu, na Křivoklátsku, v okolí Plzně, údolí Otavy a střední Vltavy, na obvodech Železných hor, v oblasti jihovýchodního okraje Českého masivu od Znojma po Brno a v podhůří Drahanské vrchoviny a Rychlebských hor. Stanoviště 9170 je uvedeno v příloze 1 směrnice o stanovištích (92/43/EHS), v ČR je předmětem ochrany ve 105 EVL. Nejedná se o prioritní stanoviště. Stanoviště je ohrožováno zejména převodem na jehličnaté kultury a přezvěřením. Při ochraně porostů je stěžejní zachování přirozené skladby stromového patra a udržování nízkých stavů zvěře Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Podle aktualizovaného mapování biotopů se na území EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch nachází 131,2089 ha dubohabřin (cca třetina území EVL). Těžištěm jejich výskytu jsou lesní porosty Lotarova vrchu a Chmelníku, ve vrcholových partiích a na příkrých svazích se dubohabřiny často nacházejí v mozaice se suťovými lesy, na úpatích vrchů a také na svazích údolí Račího potoka s jasanovo-olšovými luhy. V jihovýchodním cípu EVL, který bude záměrem přímo dotčen, se porost charakteru dubohabřiny vyskytuje výše ve svahu, podél pastviny. Dominantními dřevinami stromového patra je dub letní (Quercus robur) a habr obecný (Carpinus betulus), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javory (Acer pseudoplatanus, Acer campestre) aj. Podrost je částečně ruderalizován, ale se zastoupením typických bylin dubohabřin Přírodní stanoviště 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Obecné informace Prioritní typ přírodního stanoviště: ano Zařazení: listnaté opadavé lesy Převod na biotopy: L2.1 - Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana) L2.2A - Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty L2.4 - Měkké luhy nížinných řek 28

30 Charakteristika Jednotka zahrnuje lužní lesy v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Patří sem nezapojené vrbo-topolové porosty (měkký lužní les) rozšířené v záplavových územích větších řek a olšiny podél potoků a menších řek ve vyšších polohách. Charakteristicky se uplatňují nitrofilní a hygrofilní druhy. V EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch, kde bude přírodní stanoviště dotčeno, se vyskytuje biotop údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2A). Údolní jasanovo-olšové luhy se vyskytují na březích vodních toků, svahových lesních prameništích a v terénních sníženinách s vysokou hladinou podzemní vody dočasně vystupující nad půdní povrch, zejména ve středních polohách, ale zasahují i do nížin. Jedná se o třípatrové až čtyřpatrové porosty tvořené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a příměsí dalších listnáčů (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Prunus padus subsp. padus, v nižších polohách též např. Quercus robur, Tilia cordata). Keřové patro je často husté a druhově bohaté, s převahou zmlazených dřevin stromového patra. V bylinném patře převažují vlhkomilné lesní druhy, v nižších polohách je slabě vyvinutý jarní aspekt s orsejí jarní hlíznatou (Ficaria bulbifera), případně se sasankou hajní (Anemone nemorosa) nebo mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium). Rozšíření a ochrana stanoviště Lužní lesy jsou široce rozšířeným typem lesní vegetace v údolích toků po celém území ČR. Údolní jasanovo-olšové luhy se vyskytují podél vodních toků s výjimkou širokých úvalů velkých nížinných řek a břehů horských bystřin. Zejména v nížinách však tvoří vysoký podíl porosty nižší kvality, často jsou tyto porosty omezeny pouze na úzké lemy kolem toků. Hodnotnější porosty se vyskytují poměrně hojně hlavně ve vyšších nadmořských výškách. Stanoviště 91E0 je uvedeno v příloze 1 směrnice o stanovištích (92/43/EHS), v ČR je předmětem ochrany ve 96 EVL. Jedná se o prioritní stanoviště. Stanoviště je ohrožováno zejména narušením vodního režimu krajiny, kácením dřevin a výsadbou smrkových a jiných monokultur. Ochrana stanoviště proto spočívá v zachování přirozeného vodního režimu krajiny a přirozené dřevinné skladby porostů Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Podle aktualizovaného mapování biotopů se na území EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch nachází 32,1853 ha porostů charakteru jasanovo-olšového luhu. Lužní porosty se vyskytují zejména na úpatí vrchů, ve střední části lokality a v údolí Račího potoka, často mozaikách s hercynskými dubohabřinami. V jihovýchodním cípu EVL, který bude záměrem přímo dotčen, se porost charakteru jasanovoolšového luhu vyskytuje níže ve svahu, podél silnice. V porostu dominují jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), dále olše lepkavá (Alnus glutinosa), podrost je u silnice ruderalizovaný, v NDOP je z daného segmentu opakovaně uváděn nález lilie zlatohlavé (Lilium martagon). 29

31 7.4. Bobr evropský (Castor fiber) Obecné informace Charakteristika Bobr evropský (Castor fiber) je největší semiakvatický hlodavec Evropy. Je schopen obývat téměř všechny ekosystémy, ve kterých je přítomna otevřená vodní plocha, obývá toky i stojaté vody. Preferuje vody s dostatečnou hloubkou a omezeným kolísáním hladiny s dobře rozvinutými břehovými porosty vrb a topolů. Převažuje soumračná a noční aktivita. Bobr žije v malých sociálních jednotkách, které jsou označovány jako rodiny. Rodina je tvořena monogamním párem a běžně dvěma, někdy i třemi generacemi potomků. Průměrný počet jedinců v rodině je 5,5 (Vorel et al. 2013). Mláďata se rodí jednou do roka v dubnu až srpnu, v jednom vrhu jich je 2-5. Mladí bobři opouští rodinu na jaře před dovršením druhého, někdy třetího roku a migrují do nových neobsazených oblastí, případně svádějí kompetiční souboje v již existujících rodinách (Wilsson 1971, Müller-Schwarze et Sun 2003). Bobři obývají nory, které hrabou v březích, případně staví hrady. Na malých mělkých tocích staví hráze, čímž zvyšují hladinu vody a zajišťují tak bezpečnost východů ze svých nor nebo hradů. Bobří rodina obhajuje teritorium, které na vodních tocích mívá zejména v závislosti na potravní nabídce délku cca 1-5 km (Vorel et al. 2013). Bobr evropský je býložravec, jehož potravní spektrum se mění v průběhu roku. V rámci vegetační sezóny se živí převážně vodními i suchozemskými bylinami, případně i listy a mladými větvemi dřevin nebo může využívat polní plodiny (zejména kukuřici), koncem léta začíná v potravě dominovat kůra a lýko dřevin rostoucích kolem vodních toků. Zejména jde o druhy měkkých a tvrdých luhů, preferovány jsou vrby (Salix spp.) a topoly (Populus spp.), v menší míře konzumuje také další druhy dřevin (rody Alnus, Acer, Fraxinus, Quercus, Betula, Ulmus apod.) (Kostkan 2000). Na podzim se bobři zásobují potravou, kácení dřevin je nejintenzivnější od října do prosince. Při kácení preferují dřeviny o průměru do 12 cm. Rozšíření a ochrana druhu Na počátku 20. století byl bobr na pokraji vyhynutí, ve druhé polovině 20. století však došlo k oživení populací v Evropě i Asii. V současnosti zahrnuje areál rozšíření bobra Norsko, Švédsko, Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko, severní a střední Rusko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko a Českou republiku. Žije téměř na celém německém úseku Labe, v Meklenbursku a ve střední a západní části Německa v povodí Rýna. Velká populace žije v Bavorsku a Rakousku na Dunaji, Innu a jejich přítocích. Ve Francii se bobr postupně šíří k severu z původní populace na dolní Rhôně a z vysazené populace na Loiře. Repatriace proběhla i ve Švýcarsku, Dánsku, Maďarsku a Chorvatsku. Současný areál je disjunktní, ale jednotlivé populace se rychle propojují. Novodobá populace bobra v České republice začala vznikat v první polovině osmdesátých let, kdy na jižní Moravu začali migrovat první bobři z Rakouska. Na počátku devadesátých let byli další bobři vysazeni na střední Moravě a později postupně do Čech a na Moravu migrovali bobři z více směrů z jižního Polska a z Německa. Trvalá populace na českém dolním Labi vznikla po roce 1991, území bylo osídleno bobry migrujícími z Německa. V současné době obývá bobr Labe od Brandýsa n. L., jihozápadní Čechy, povodí Orlice, řeku Moravu s přítoky, řeku Dyji s přítoky a řeku Odru s přítoky. Postupně dochází k nárůstu početnosti a šíření bobra do nových oblastí. Celková početnost populace byla na konci roku 2010 odhadnuta na jedinců (Vorel et al. 2013), zatímco na konci roku 30

32 2015 to bylo již přes 6000 jedinců. Bobr je velmi přizpůsobivý druh, je značně odolný vůči rušivým vlivům a vykazuje poměrně vysoký stupeň synantropizace, neboť je schopen trvale sídlit na okrajích či dokonce v intravilánech velkých měst. Běžně obsazuje člověkem významně pozměněné nebo uměle vytvořené biotopy. Bobr evropský je uveden v příloze 2 a 4 směrnice o stanovištích (92/43/EHS). V ČR je předmětem ochrany v osmi EVL: CZ Kateřinský a Nivní potok, CZ Labské údolí, CZ Strážnická Morava, CZ Niva Dyje, CZ Soutok Podluží, CZ Litovelské Pomoraví, CZ Morava - Chropyňský luh. Jedná se navíc o zvláště chráněný druh, který je ve vyhlášce 395/1992 Sb., v platném znění, uveden v kategorii silně ohrožený. Bobr je v současné době ohrožován zejména zásahy do toků a jejich okolí (úpravy břehů, kácení břehových porostů), případně také střety s dopravou. Populace bobra však rychle narůstá, jedná se o šířící se druh Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Bobr evropský pronikl na Labe do úseku mezi jezem Střekov a státní hranicí u Hřenska začátkem devadesátých let a postupně vytvořil dnes již stálou populaci, kterou tvoří 11 až 14 rodin (teritorií), jejichž hranice jsou v terénu dobře patrné (počet jedinců nelze jednoduše stanovit, proto se zjišťují jednotlivá teritoria). Z toho 3-4 teritoria leží v EVL Labské údolí, zbytek v EVL Porta Bohemica. Počet rodin je stabilní a lze říci, že bobr v daném území osidluje prakticky všechny vhodné plochy a toto území je bobry využito na 100 %. Největším rizikem pro stávající populaci je proto zánik stanovišť, který může znamenat zánik teritoria dané bobří rodiny. Migrace a šíření populace dále proti proudu Labe je omezena vodním dílem Střekov, které představuje prakticky nepřekonatelnou překážku. Pro popis aktuálního stavu populace bobra evropského v dotčeném území byla použita data uložená v databázi NDOP a zejména pak vybrané výsledky z průzkumů provedených RNDr. Vlastimilem Kostkanem, Ph.D. v letech podle standardní metodiky schválené AOPK ČR pro kvantitativní průzkum populací bobra v evropsky významných lokalitách (viz (Vorel et al. 2013), jejichž cílem bylo zmapování bobřích teritorií na Labi v EVL Porta Bohemica a v EVL Labské údolí. V obou EVL je bobr předmětem ochrany. Použity byly výsledky pro úsek od Malšovic po soutok Labe a Ploučnice. V daném úseku bobr osidluje území na soutoku Labe a Ploučnice a vlastní tok Labe a jeho břehy. Rozšíření bobra a rozsah teritorií je patrný z následujících mapek (Obr. 10). Na Jílovském, Chrochvickém ani Račím potoce, v jejichž údolích jsou vedeny jednotlivé varianty posuzovaného záměru, bobři nežijí. Jílovský potok je silně regulovaný, prakticky vydlážděný a Chrochvický i Račí potok jsou příliš malé a strmé, než aby bobrům poskytly vhodné biotopy pro osídlení. Pokud by vhodné byly, zcela jistě by do nich bobři již nastěhovali. Jak je již uvedeno výše, bobří populace na dolním českém Labi trpí nedostatkem biotopů i migračních cest pro další expanzi a každý další vhodný biotop by byl jistě využit. 31

33 Obr. 10: Výskyt bobra evropského v letech dle průzkumů Dr. Kostkana ve vztahu k hodnocenému záměru. Polygony ohraničují teritoria jednotlivých rodin, tečky jejich střed, kterým je buď v terénu nalezená, v zimě rodinou obývaná nora (nebo hrad či polohrad), anebo místo největšího soustředění ostatních pobytových stop Netopýr velký (Myotis myotis) Obecné informace Charakteristika Netopýr velký je původně jeskynním druhem, v našich podmínkách však letní kolonie samic osídlují především půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Zde lze nalézt často i několik set až tisíce jedinců. Samice se v letních úkrytech objevují v průběhu dubna. Mláďata se rodí začátkem června, v průběhu července se osamostatňují a od začátku srpna se letní kolonie rozpadá. Jako zimoviště využívá tento druh nejrůznější typy podzemních prostor jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží apod. Zde se netopýři ukrývají ve štěrbinách nebo volně visí na stěnách a stropě, někdy vytvářejí i velké shluky. Hlavní potravu netopýra velkého tvoří velké druhy brouků (zejména z čeledi střevlíkovitých), které sbírá většinou ze země. Hlavním potravním biotopem netopýra velkého je les bez podrostu, ale může využívat i jiné biotopy, zejména sady se sečenými trávníky, pastviny, čerstvě posečené louky, pole apod. (Bartonička et Rusiński 2010; Bendová 2015). Pravidelné přelety většinou nepřesahují 20 km, příležitostně však migruje i na větší vzdálenosti (až 390 km). Nejvyšší stáří u netopýra velkého, zjištěné kroužkováním, je 37 let (Andreas et al. 2010). 32

34 Rozšíření a ochrana druhu Západo-palearktický druh. Areál sahá od Pyrenejského poloostrova až po Ukrajinu, Turecko, Izrael, Libanon a Sýrii, vyskytuje se také v severní Africe. Chybí na Islandu, Britských ostrovech a ve Skandinávii. V České republice se vyskytuje prakticky na celém území státu. Hojnější je v nižších a středních nadmořských výškách, zimuje však i ve vyšších polohách. Po výrazném populačním poklesu během druhé poloviny 20. století pokračuje celková obnova populací, na některých zimovištích je dokonce dosahováno vyšších početností než před poklesem (Anděra et Hanzal 2017). Netopýr velký je uveden v příloze 2 a 4 směrnice o stanovištích (92/43/EHS). V ČR je předmětem ochrany v 85 EVL. Jedná se o zvláště chráněný druh, který je ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, uveden v kategorii kriticky ohrožený. V červeném listu řazen v kategorii NT (téměř ohrožený) (Anděra et Hanzal 2017). Z lidských aktivit jej může ohrožovat zejména rušení na zimovišti, nevhodné opravy či úpravy střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie Aktuální stav v EVL a v dotčeném území Půdu školy využívá během jarních a letních měsíců početná kolonie netopýra velkého. Kolonie zde má vhodné podmínky, trend početnosti populace je vzrůstající (od roku 1999 vzrostla početnost z 500 jedinců na 1600 jedinců zjištěných v roce 2012) (Doležalová 2013). V území dotčeném realizací záměru se nachází (potenciální) potravní biotopy netopýra velkého. Budova školy ani její bezprostřední okolí nebudou záměrem přímo dotčeny Datel černý (Dryocopus martius) Obecné informace Charakteristika Datel černý je všeobecně známý pták střední velikosti, nápadný svým černým zbarvením s červenou skvrnou na hlavě. Jedná se o stálého ptáka, pro některé jedince jsou ovšem typické potulky. Přelety někdy do značných vzdáleností podnikají mladí ptáci v prvním roce života. Datel černý dává přednost smíšeným a jehličnatým lesům, zahnízdí však i v lesích listnatých včetně lužních. Optimálním biotopem jsou staré smíšené porosty, ve kterých dosahuje nejvyšší hustoty. Vyskytuje se hlavně ve větších lesních komplexech v horách i nížinách, ale zahnízdí i v malých lesích v otevřené krajině a v příměstských lesích. Přítomnost datla je podmíněna přítomností vhodných silnějších stromů pro tesání dutin, strukturou lesa a dostatkem potravy. Potrava je téměř výhradně živočišná, zejména ve dřevě žijící brouci a mravenci, včetně larev a kukel. Většina složek potravy datla žije v jehličnatých stromech. Datel obsazuje velké teritorium, takže hnízdní hustoty jsou nízké. Hnízdí v dutině stromu, kterou většinou samec sám vytesává. Dutina bývá používána po řadu let, některé páry však zhotovují každoročně novou. Nejčastějším hnízdním stromem je buk. Tok, projevující se častým bubnováním a voláním, začíná (v závislosti na počasí) již v únoru a vrcholu dosahuje v březnu - dubnu. Další nižší vrchol hlasové aktivity nastává v září říjnu (Hora et al. 2010). Vejce jsou snášena v dubnu květnu, na vejcích sedí dní oba rodiče, a také se podílejí na péči o mláďata. Ta vyletují ve stáří dní, rodiči jsou voděna ještě 1 2 měsíce a pak jsou vypuzena z revíru (Hudec, Šťastný et al. 2005). 33

35 Rozšíření a ochrana druhu V Evropě se rozkládá necelá polovina světového areálu datla černého. Druh chybí pouze na Britských ostrovech a větších částech Pyrenejského a Apeninského poloostrova. Evropská populace datla je velká, párů. Na území EU hnízdí zhruba čtvrtina evropských datlů černých, ve většině států jsou stavy stabilní nebo se zvyšují. Totéž platí i pro území ČR, kde početnost populace roste od počátku 90. let minulého století, což zřejmě souvisí s pronikáním druhu do nížinných lesů a okolí měst. Datel je v současné době rozšířen po celém území ČR, od nížin až do hor, stav jeho populace je příznivý (Hora et al. 2010). Datel černý je uveden v příloze I směrnice o ptácích (2009/147/ES). V ČR je předmětem ochrany v šesti ptačích oblastech. Populace datla černého v ČR se nachází v příznivém stavu a dlouhodobě není ohrožena lesním hospodařením. K zániku hnízdišť může místně docházet rozsáhlejším kácením porostů v mýtním věku Aktuální stav v PO a v dotčeném území Aktuální početnost populace datla černého v PO Labské pískovce se pohybuje kolem párů. Datel hnízdí v PO plošně ve všech typech lesů, a to i v malých ostrůvcích bučin a dříve odlesněných plochách v imisní oblasti. Klíčový význam však mají listnaté porosty, zejména bukové. Pro popis aktuálního stavu populace datla černého v dotčeném území byla použita data ze zoologického průzkumu provedeného pro účely zpracování dokumentace EIA v letech (EIA Servis 2015; EIA Servis 2018). Datel byl opakovaně zaznamenán na lokalitě Horní Oldřichov, v lesním komplexu na severním úpatí kopce Klobouk. Lesní porost má charakter květnaté bučiny s prvky dubohabrových hájů, na prudších svazích až suťových lesů. Území leží řádově nižší stovky metrů od hranice PO. Hnízdění v trase navržené silnice nebylo prokázáno, nicméně lze očekávat v přilehlém území a v trase přeložky ho nelze vyloučit v budoucnosti Chřástal polní (Crex crex) Obecné informace Charakteristika Chřástal polní je menší pták z čeledi Rallidae. Na většině těla převládá rezavohnědé zbarvení, hřbet je podélně, břicho příčně skvrnité. Přední část krku a hruď jsou šedavé, křídla hnědá. Žije skrytě v trávě, odkud jen zřídka vylétá. Aktivní je převážně navečer a v noci, samci se ozývají za soumraku a v noci dvoutaktním skřehotáním. V potravě převládá živočišná složka (hmyz a jiní drobní bezobratlí), rostlinnou složku tvoří různá semena. Jedná se o tažný druh, na hnízdiště přilétá koncem dubna a v květnu, odlet na zimoviště v subsaharské Africe probíhá v září až říjnu. Hnízdí zejména na loukách, především extenzivně a nepravidelně obdělávaných či dlouhodobě nekosených od nížin až do vyšších poloh. Důležitým faktorem je přítomnost mokřin, pramenišť a drobných krajinných struktur (kamenné snosy, vrbové křoviny apod.), které po případném pokosení luk poskytují vhodná refugia. Výjimečně vyhledává i polní kultury (jetel, vojtěška, obilí), úhory a ruderální stanoviště. Rozhodující je výška vegetace nad 20 cm, která poskytuje plachým ptákům úkryt, a nepříliš hustá vegetace, která jim umožňuje pohyb. 34

36 Počet volajících samců se na jednotlivých lokalitách v průběhu hnízdní sezóny mění. Důvodem je vysoká nestálost samců na lokalitě, spojená se sociálním systémem druhu, ale také management hnízdních biotopů (kosení, pastva). Samci obsazují teritoria a hlasitým voláním lákají samice. Párové pouto je krátkodobé (průměrně 7 10 dnů). Po snesení prvních vajec samci samice opustí a lákají další samice buď v okolí, nebo se mohou přemístit až stovky kilometrů od místa předchozího hnízdění. Hnízdo má podobu důlku v zemi vystlaného listím a stébly trav. Samice snáší 8-12 vajec, na kterých sedí dní, mláďata z prvního hnízdění vodí zhruba dva týdny, pak vytvoří pár s dalším samcem a snese druhou snůšku. Mladí chřástali začínají létat ve věku 5 týdnů (Hudec, Šťastný et al. 2005). Rozšíření a ochrana druhu Chřástal polní obývá větší část Evropy, přičemž jeho evropský areál představuje více než 50 % areálu světového. Jeho populace je odhadována na až párů, avšak z toho 75 % párů připadá na Rusko. Populace v EU se podílí na celoevropské populaci zhruba 10 % (Hora et al. 2010) V rámci ČR jsou centra současného výskytu chřástala polního v pohraničních pohořích a jejich podhůřích. Osídleny jsou také některé nížinné oblasti (např. soutok Moravy a Dyje), pahorkatiny a bývalé vojenské újezdy. Početnost na počátku tohoto století byla odhadnuta na párů, zatímco na konci 80. let to bylo pouhých párů (Šťastný et al. 2006). Populace chřástala polního v ČR se nachází v příznivém stavu. Po výrazném vzestupu od počátku 90. let 20. století je celostátní populace víceméně stabilní. Chřástal polní je uveden v příloze I směrnice o ptácích (2009/147/ES). V ČR je předmětem ochrany v deseti ptačích oblastech. Jedná se navíc o zvláště chráněný druh, který je ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, uveden v kategorii silně ohrožený. V červeném listu řazen v kategorii VU (zranitelný) (Šťastný et al. 2017). Chřástal polní je ohrožován zejména nevhodnými způsoby hospodaření. Vliv má nevhodný management luk (zejména kosení luk v době hnízdění, seč výkonnou mechanizací), rozvoj intenzivní pastvy dobytka, ale také upuštění od hospodaření. Dalším faktorem je ztráta biotopu v důsledku výstavby zejména průmyslových areálů, rekreačních objektů, větrných elektráren apod Aktuální stav v PO a v dotčeném území Aktuální početnost populace chřástala polního v PO Labské pískovce se pohybuje kolem volajících samců. Jádrovými oblastmi jsou Petrovice Rájec s kontinuálně vysokými počty zjištěných chřástalů, Sněžník, Libouchec, Mikulášovice, Krásná Lípa, Vysoká Lípa, Všemilská planina a Mezná. Pro popis aktuálního stavu populace chřástala polního v dotčeném území byla použita data z průzkumu provedeného ve spolupráci s RNDr. Vlastimilem Kostkanem, Ph.D. v trase navrhované přeložky silnice I/13 (všech tří variant) v termínech /31. 5 a / (průzkum probíhá v noci) metodikou uznávanou AOPK ČR jako oficiální metodika pro průzkum výskytu chřástala polního v ČR (Pykal 2006). Získaná data byla doplněna o data zaznamenaná v NDOP a výsledky průzkumů provedených v roce 2017 zpracovatelem dokumentace EIA (EIA Servis spol. s.r.o.). Z dostupných dat je zřejmé, že nejbohatší populace chřástala polního se v rámci dotčeného území a jeho okolí nachází především od Jílového přes Libouchec (zejména na levém břehu Jílovského potoka až pod zapojený les, tedy už v PO Labské Pískovce) a dále po obou stranách stávající silnice I/13 od Libouchce směrem k obci Žďárek a za ní k Bánovu a Habrovicím. Výskyty uvedené v NDOP zde zachytávají mnoho pozorování i v prostoru stávající okružní křižovatky a mimoúrovňového napojení silnice I/13 na dálnici D8. Výstavba této dálnice byla zahájena v roce 2005, do provozu byla uvedena v 35

37 roce Přesto zde nedošlo k zásadnímu ústupu chřástalů kromě mírné tendence posunu od dálnice D8 směrem ke komunikaci I/13 a za ni k Velkému Chvojnu. V rámci průzkumů provedených pro účely posouzení vlivů plánované přeložky silnice I/13 byl v roce 2017 výskyt chřástala polního potvrzen u Libouchce, Jílového, Martiněvsi a na loukách severně od Nové Bohyně. Při průzkumu v roce 2018 bylo při květnové návštěvě zaznamenáno celkem 11 volajících kohoutků. Nejvíce odezev bylo zachyceno v úseku od Malého Chvojna do Libouchce, a to devět volajících samečků. Zajímavostí je několik zaznamenaných výskytů v bezprostřední blízkosti stávající silnice I/13, případně přímo u zástavby rodinných domů. Další jeden volající samec byl zaznamenán u hřbitova v Jílovém, poslední záznam je z luk nad Malšovicemi. Zde už nálezů v NDOP není tolik a i naše jednotlivé záznamy potvrzují spíše ojedinělý výskyt. Při červnové kontrole byli zjištěni pouze čtyři vokalizující samci, z toho tři na stejných místech jako v květnu. Dokumentované výskyty chřástala polního jsou patrné z níže uvedené mapky (Obr. 11). Na rozdíl od starých záznamů v NDOP nebyla v letech 2017 a 2018 potvrzena přítomnost chřástalů u Krásného Studence a v roce 2018 ani na loukách u Martiněvsi. Vzhledem k biologii a ekologii druhu to však není příliš podstatné, neboť za stěžejní je třeba považovat přítomnost vhodného biotopu extenzivně obhospodařovaných luk v daném území. Obr. 11: Porovnání výsledků nálezů chřástala v NDOP a zjištění z let 2017 a

38 8. VÝSLEDKY NÁVŠTĚVY A TERÉNNÍCH ŠETŘENÍ NA ÚZEMÍ DOTČENÝCH EVL A PO Výsledky průzkumů a terénních šetření, které byly provedeny v dotčeném území, jsou uvedeny u jednotlivých dotčených lokalit soustavy Natura 2000 (viz kap. 6.2; charakteristika dotčené části EVL/PO) a u jednotlivých dotčených předmětů ochrany, vždy v části věnované popisu aktuálního stavu přírodního stanoviště/populace druhu v EVL/PO a v dotčeném území (viz kap. 7). 9. ÚDAJE O PROVEDENÝCH KONZULTACÍCH Aktuální stav populací dotčených druhových předmětů ochrany bobr evropský a chřástal polní v zájmovém území i vlastní hodnocení vlivů posuzovaného záměru na tyto druhy byly konzultovány s RNDr. Vlastimilem Kostkanem, Ph.D., který se významnou měrou podílel i na terénních průzkumech a byl detailně obeznámen s podobou záměru. Problematika hodnocení vlivů silnice vedené v blízkosti území PO Labské pískovce na chřástala polního byla také konzultována v roce 2017 při zpracování naturového posouzení pro záměr přeložky silnice I/13 v úseku Děčín Manušice (zpracováno podle objednávky ŘSD, správy Liberec) s Mgr. Martinem Pudilem, poznatky z konzultace byly využity i při zpracování tohoto naturového posouzení. Problematika možného ovlivnění netopýra velkého byla konzultována s doc. Mgr. Tomášem Bartoničkou, Ph.D. 10. IDENTIFIKACE A POPIS OČEKÁVANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU Při posuzování vlivů záměru je nutné rozlišovat vlivy v období výstavby záměru a jeho provozu. V zásadě lze předpokládat níže uvedené vlivy, které jsou relevantní dotčeným lokalitám soustavy Natura 2000 a dotčeným předmětům ochrany (přírodní stanoviště 6410, 9170 a 91E0*, bobr evropský, netopýr velký, datel černý a chřástal polní). Vlivy jsou identifikovány pro všechny předkládané varianty posuzovaného záměru, pokud níže v textu není uvedeno jinak Období výstavby záměru Přímý zásah do plochy stanovišť a biotopů druhů a jejich likvidace či narušení: výstavba záměru bude znamenat zábor území v trase plánované silnice. Dotčeny budou i plochy přírodních stanovišť 9170 a 91E0 na území EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch (pouze ve variantě C Malšovické) a plochy, které jsou biotopem chřástala polního a datla černého a potravním biotopem netopýra velkého, tedy předmětů ochrany lokalit Natura 2000 ležících v bezprostřední blízkosti záměru. Trasa přeložky I/13 ve všech posuzovaných variantách končí v Děčíně u Labe, což může znamenat i zábor biotopu bobra evropského. Riziko narušení hydrologických poměrů: v okolí přeložky bude docházet ke změnám proudění a úrovně hladiny podzemní vody, a to zejména v důsledku realizace zářezů a tunelů. Přímá mortalita: v období výstavby nelze vyloučit neúmyslné usmrcování živočichů v prostoru stavebních prací a příjezdových cest. Fragmentace území: výstavbou silnice dojde k fragmentaci území (viz níže vlivy v období provozu). Rušivé vlivy: živočichové budou ovlivňováni rušivými vlivy způsobenými hlukem, vibracemi a světlem ze stavební činnosti a provozu těžkých nákladních vozidel. S pohybem osob a techniky je třeba počítat v prostoru staveniště i podél příjezdových cest. 37

39 Znečištění: při realizaci stavebních prací bude docházet k emisím znečišťujících látek do ovzduší, vegetace v širším okolí staveniště bude ovlivňována zvýšenou prašností. Intenzitu a plošný dosah vlivu nelze předem definovat, neboť jsou závislé na meteorologických podmínkách (vlhkost, srážky, síla větru), bude se jednat o dočasné vlivy. Stavební činnost bude také spojena s rizikem havarijního znečištění horninového prostředí a vod v blízkosti staveniště Období provozu záměru Fragmentace území: nový úsek silnice I/13 jako liniová stavba způsobí fragmentaci dotčeného území z pohledu kontinuity biotopů i s ohledem na migrace živočichů. Trvalé změny hydrologických poměrů: zejména v okolí tunelů a úseků silnice vedených v zářezech může dojít k trvalým změnám proudění podzemních vod. Lze očekávat, že tunely a zářezy budou fungovat jako drenáže odvádějící vodu ze svého okolí. Přímá mortalita: na nově zprovozněném úseku silnice může docházet ke kolizím živočichů s projíždějícími auty. Rušivé vlivy: provoz na silnici bude spojen se vznikem hluku a vibrací. Intenzita těchto vlivů bude kolísat během dne. V noci bude nižší, ale přidá se navíc světelné rušení. Znečištění: provoz nového úseku silnice bude spojen s produkcí znečišťujících látek, které se budou dostávat do ovzduší a na povrch terénu v blízkosti nové komunikace. Znečišťující látky se dále budou dostávat do povrchových vod spolu s dešťovými vodami odváděnými ze silnice do recipientů. Technická studie, která je podkladem k hodnocení, neobsahuje podrobnější informace o odvodnění, vzhledem k výčtu dotčených předmětů ochrany nejsou tyto informace stěžejní Přeshraniční vlivy Vzhledem k poloze a charakteru záměru lze přeshraniční vlivy vyloučit, a to pro všechny předkládané varianty posuzovaného záměru. 11. VYHODNOCENÍ OČEKÁVANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU Vlivy záměru z hlediska jejich rozsahu a významnosti jsou vyhodnoceny ve vztahu k jednotlivým dotčeným předmětům ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Při hodnocení jsou zvažovány přímé i nepřímé vlivy záměru, které mohou nastat při jeho realizaci i provozu, a to včetně kumulativních a synergických vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů. Hodnocení dbá principu předběžné opatrnosti. Významnost vlivů je hodnocena podle níže uvedené stupnice, která vychází z metodického materiálu vydaného ve Věstníku MŽP XVII/11/2007 (Roth 2007). Tab. 7: Stupnice použitá pro hodnocení významnosti vlivů (zdroj: Roth (2007)). hodnota termín popis -2 významný negativní vliv Negativní vliv podle odst. 9 45i ZOPK. Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 45i ZOPK). Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. 38

40 Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. -1 mírně negativní vliv Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv. Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 bez vlivu Záměr nemá žádný prokazatelný vliv. + pozitivní vliv Příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu Přírodní stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vyhodnocení vlivů záměru Stanoviště 6410 v EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch může být dotčeno realizací záměru ve variantě C Malšovické. Plochy stanoviště nejsou v územním střetu s trasou přeložky, ani neleží v její bezprostřední blízkosti (vzdálenost od trasy přeložky je cca 300 a více metrů), takže přímé vlivy záboru a znečištění (prachem, depozicí oxidů dusíku apod.) lze hodnotit jako nulové. Plochy stanoviště mohou být ovlivněny v souvislosti s možnými změnami proudění a úrovně hladiny podzemní vody v širším okolí nově budované silnice, neboť stanoviště 6410 je velmi citlivé vůči změnám hydrologických poměrů. Podle zprávy z předběžného geotechnického průzkumu (GeoTec 2017), který je součástí technické studie (Valbek 2018), je povrchový horizont zemin v zájmovém území silně nasycený vodou. Vysoká nasycenost zemin vodou, svažitost terénu a komplikovaná geologická a tektonická stavba v zájmové oblasti je příčinou iniciace sesuvů. Celé území Bohyňských lad a jeho okolí a větší část území EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch je vymezeno jako aktivní nebo potenciální plošný sesuv, případně území s (dočasně) uklidněnými svahovými nestabilitami (tomu odpovídá i vegetace oblasti, kdy pomalé půdní sesuvy zabraňují postupnému šíření vysokostébelných trav na lokalitu a umožňují spolu s prováděným managementem lokality výskyt nízkostébelných společenstev trav, na která je vázán výskyt vzácných druhů vstavačovitých a dalších ZCHD rostlin). Zmíněný mělký horizont je saturován infiltrací atmosférických srážek a směr proudění je určován gravitačně podle morfologie kvazi-nepropustného podloží. Režim proudění podzemních vod je proto potenciálně ovlivněn ve všech úsecích, kde je projektovaná přeložka vedena v zářezu, nebo v tunelu. Lze předpokládat, že všechny zářezy do jisté míry ovlivní režim proudění podzemní vody mělce pod povrchem. Zářezy mohou být pro proudění podzemních vod ve směru spádu terénu bariérou, nebo mohou fungovat jako drenáže (v závislosti na stavebně technickém řešení), v obou případech jsou oblasti pod (výškově) ovlivněny větší mírou odvodnění. Území EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch bude tímto jevem negativně ovlivněno ve svém JV cípu toto území leží pod zářezem o hloubce až 13 m, který je projektován před portálem tunelu. Plochy stanoviště 6410 se v tomto území nevyskytují. Podle zprávy GeoTec (2017) jsou z hlediska ovlivnění podzemních vod tunely obecně menším rizikem než zářezy. Přeložka silnice vstupuje do tunelu v ploše pastviny u zmíněného JV cípu EVL. Hloubená část tunelu má délku 100 m, niveleta je v této části v hloubce cca m pod úrovní terénu. 39

41 Navazuje ražená část tunelu, kde vzhledem ke svažitosti terénu mocnost nadložní vrstvy rychle stoupá, kolem km 10,0, kde je trasa vedena ve svahu nad PR Bohyňská lada, už je niveleta cca 60 m pod úrovní terénu (viz Obr. 12). Je pravděpodobné, že vlhké biotopy na území Bohyňských lad jsou dotovány srážkovou vodou, resp. vodou odtékající ze svahu mělko pod povrchem - viz také výše a nasvědčuje tomu i fakt, že v území nejsou evidovány prameny. Přesto však ovlivnění nelze zcela vyloučit, neboť o režimu podzemích vod v uvedených hloubkách v daném geologickém prostředí nejsou k dispozici detailní údaje a určité ovlivnění vodního režimu v mělkém horizontu změnami proudění podzemní vody v důsledku realizace tunelu možné je. Podle předběžného geotechnického průzkumu oblast Bohyňských lad spadá do zóny možného ovlivnění, která byla vymezena jako oblast, kde mohou působit indukované účinky navrhované stavby na horninové prostředí v podobě přetvoření, účinky ovlivňující vodní režim vč. podmínek majících vliv na jímání podzemních vod a účinky na stávající zástavbu (GeoTec 2017). Případná rizika pravděpodobně bude možné zmírňovat vhodnými geotechnickými opatřeními, ale s ohledem na kvalitu biotopů orchidejových luk a jejich citlivost vůči hydrologickým změnám je vliv hodnocen jako negativní. Obr. 12: Varianta C Malšovická: výřez z podélného profilu - úsek přeložky silnice I/13 procházející v blízkosti a přes území EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch. Ostatní posuzované varianty, tj. varianta A Chrochvická a varianta B Pastýřská jsou trasovány zcela mimo EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a jsou bez vlivu na stanoviště 6410 v této EVL. 40

42 Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Analýzou informačního systému EIA nebyly zjištěny žádné další konkrétní záměry s negativním dopadem na EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a stanoviště Území spadá do hydrogeologického rajonu základní vrstvy, Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část (4612), jehož aktuální kvanitativní stav je hodnocen jako nevyhovující (Plán dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe, 2015) a který je jedním z hydrogeologických rajónů, na které byl zaměřen projekt Rebilance zásob podzemních vod (web projektu: závěrečná zpráva pro hydrogeologický rajon 4612: Česká geologická služba (2016)). AOPK ČR zpracovala vrstvy biotopů s vazbou na vodu v rozsahu detailně hodnocených rajonů, včetně výběru prioritních území s cennými ekosystémy. Vybrané prioritní lokality jsou takové, u kterých je známé nebo předpokládané výraznější přímé ohrožení vodního režimu antropogenními činnostmi. Hydrogeologický rajon 4612 obsahuje jednu vybranou lokalitu, která byla identifikována jako prioritní z regionálního hlediska, s cennými ekosystémy z hlediska jejich vazby na podzemní vodu, a to právě PR Bohyňská lada. Biotopy s vazbou na podzemní vodu (vlhké pcháčové louky a střídavě vlhké bezkolencové louky tj. naturové stanoviště 6410) jsou vyvinuty na menšině území, ale z důvodu zachování mozaikovitosti biotopů je lokalita citlivá vůči narušení vodního režimu a aridizaci. V rámci projektu bylo zjištěno pravděpodobné ohrožení lokality čerpáním podzemních vod pro potřeby města Děčín a pro zemědělství a průmysl (pravděpodobně puklinový oběh vody). S ohledem na tuto stávající zátěž, která může navíc nabývat na závažnosti v souvislosti s probíhajícími změnami klimatu, se realizace varianty C Malšovická, která by byla spojena s dalšími riziky pro vodní režim lokality, jeví jako nevhodná a její vliv je proto hodnocen jako významný negativní Celkové vyhodnocení významnosti vlivů Varianta A Chrochvická a varianta B Pastýřská: vedeny zcela mimo EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch, vliv na stanoviště 6410 je hodnocen jako nulový (0). Varianta C Malšovická: riziko ovlivnění hydrologických poměrů na území EVL, vliv na stanoviště 6410 je hodnocen jako významný negativní (-2) Přírodní stanoviště Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Vyhodnocení vlivů záměru Stanoviště 9170 v EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch bude dotčeno realizací záměru ve variantě C Malšovické. Konkrétně realizace přeložky silnice III/25380 bude spojena s kácením dřevin a přímým zásahem do ploch stanoviště 9170 v jihovýchodním cípu EVL (viz Obr. 7). Stavbou přeložky bude přímo dotčeno cca 400 m 2 lesního porostu, který má charakter duhohabřiny, jedná se o cca 0,03 % celkové plochy stanoviště v EVL, což je hluboko pod hranicí 1 %, které je obvykle používáno za hranici významného negativního vlivu. Dotčené plochy zároveň nejsou v rámci EVL výjimečné, takže není třeba uplatňovat přísnější kritéria. Vliv přímého záboru lze hodnotit jako zanedbatelný. Další plochy biotopu mohou být degradovány výraznějšími změnami hydrologických poměrů (dubohabřiny nejsou na tyto změny tak citlivé). K takovým změnám může dojít v blízkém okolí zářezu, který je projektován v úseku před portálem tunelu, a v okolí tunelu vedeného nehluboko pod úrovní terénu (hloubená část tunelu o délce 100 m). Dotčeny budou porosty dubohabřin v JV části EVL a za 41

43 hranicí EVL v blízkosti portálu tunelu. Stejné plochy budou rovněž ovlivněny znečištěním při realizaci stavebních prací (zejména prašnost při provádění zemních prací, velkou koncentraci prací lze předpokládat v blízkosti portálu tunelu; dočasný vliv) i při provozu nového úseku silnice, který bude spojen s produkcí znečišťujících látek, z pohledu vegetace je podstatná zejména vyšší předpokládaná depozice oxidů dusíku. Roční průměrná koncentrace NOx však i po případné realizaci záměru zůstane v daném území poměrně hluboko pod imisním limitem, který stanoví zákon č. 201/2012 Sb., v platném znění pro ochranu ekosystémů a vegetace a významné dopady na vegetaci se proto nepředpokládají. Uvedené vlivy lze hodnotit jako mírně negativní z pohledu stanoviště 9170 v EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch. Ostatní posuzované varianty, tj. varianta A Chrochvická a varianta B Pastýřská jsou trasovány zcela mimo EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a jsou bez vlivu na stanoviště 9170 v této EVL Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Analýzou informačního systému EIA nebyly zjištěny žádné další záměry s negativním dopadem na EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a stanoviště Kumulace vlivů posuzovaného záměru s jinými spolupůsobícími faktory se nepředpokládá Celkové vyhodnocení významnosti vlivů Varianta A Chrochvická a varianta B Pastýřská: vedeny zcela mimo EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch, vliv na stanoviště 9170 je hodnocen jako nulový (0). Varianta C - Malšovická: při výstavbě likvidace části stanoviště (setiny procenta celkové výměry stanoviště v EVL), možné vlivy hydrologických změn, prašnosti a znečištění v JV cípu EVL; vliv na stanoviště 9170 je hodnocen jako mírně negativní (-1) Přírodní stanoviště 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Vyhodnocení vlivů záměru Prioritní stanoviště 91E0 v EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch bude dotčeno realizací záměru ve variantě C Malšovické. Kácením dřevin a přímým zásahem do ploch stanoviště 91E0 v nivě Račího potoka v JV cípu EVL v místě přeložky silnice III/25380 by bylo dotčeno cca 400 m 2 porostu, což je cca 0,09 % celkové plochy stanoviště v EVL. Přeložkou silnice III/25380 bude porost fragmentován, takže lze předpokládat, že celý jihovýchodní cíp EVL (tj. v místě přeložky a za ní) bude z pohledu ochrany stanoviště v rámci dané EVL ztracen. Plocha celého dotčeného cípu lesního porostu nad stávající silnicí je cca 2000 m 2, přibližně ze dvou třetin má tento porost charakter jasanovo-olšového luhu, jedná se o cca 0,3 % celkové plochy stanoviště v EVL. Uvedená čísla se pohybují pod hranicí 1 %, které je obvykle používáno za hranici významně negativního vlivu. Dotčené plochy zároveň nejsou v rámci EVL výjimečné, takže není třeba uplatňovat přísnější kritéria. Vliv lze hodnotit jako mírně negativní. Další plochy biotopu mohou být degradovány změnou hydrologických poměrů na území EVL. Vlivy jsou zde obdobné jako v případě stanoviště 6410, neboť jasanovo-olšové lužní lesy jsou obdobně citlivé vůči změnám hydrologických poměrů. Podrobnosti jsou uvedeny v kap Postiženy mohou být lužní porosty v nivě Račího potoka (významné dotčení lze předpokládat v JV části EVL pod projektovaným zářezem, portálem tunelu a hloubenou částí tunelu, zde by mohlo být podstatně 42

44 dotčeno cca 0,8 ha biotopu, tj. téměř 2 % celkové rozlohy v EVL), ale i porosty ve svahu nad oběma částmi PR Bohyňská lada, celkem tedy značná část ploch na území EVL. Vlivy je hodnocen jako významný negativní. Ostatní posuzované varianty, tj. varianta A Chrochvická a varianta B Pastýřská jsou trasovány zcela mimo EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a jsou bez vlivu na stanoviště 91E0 v této EVL Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Analýzou informačního systému EIA nebyly zjištěny žádné další záměry s negativním dopadem na EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch a stanoviště 91E0. Relevantní je možná kumulace vlivů posuzovaného záměru se stávajícími riziky, která pro lokalitu plynou z čerpání podzemních vod pro potřeby města Děčín a pro zemědělství a průmysl v rámci hydrogeologického rajonu 4612 (Česká geologická služba 2016) více viz kap S ohledem na tuto stávající zátěž, která může navíc nabývat na závažnosti v souvislosti s probíhajícími změnami klimatu, se realizace varianty C Malšovická, která by byla spojena s dalšími riziky pro vodní režim lokality, jeví jako nevhodná a její vliv na prioritní přírodní stanoviště 91E0, které je velmi citlivé vůči změnám hydrologických poměrů, je proto hodnocen jako významný negativní Celkové vyhodnocení významnosti vlivů Varianta A Chrochvická a varianta B - Pastýřská: vedeny zcela mimo EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch, vliv na stanoviště 6410 je hodnocen jako nulový (0). Varianta C Malšovická: při výstavbě likvidace části stanoviště (desetiny procenta celkové výměry stanoviště v EVL), riziko ovlivnění hydrologických poměrů na území EVL; vliv na stanoviště 91E0 je hodnocen jako významný negativní (-2) Bobr evropský (Castor fiber) Hodnocení vlivů záměru Posuzovaná trasa přeložky I/13 začíná u Malého Chvojna a prochází územím jižně od stávající komunikace směrem k Labi. Varianta B - Pastýřská sleduje údolí Jílovského potoka prakticky až k jeho ústí do Labe, další dvě varianty se oddělují u Jílového a za Horním Oldřichovem, prochází různě dlouhými tunely do údolí drobných vodotečí, ve variantě A - Chrochvické se jedná o Chrochvický potok, ve variantě C - Malšovické je to údolí Račího potoka. Ve všech třech variantách se pak přeložka I/13, v místech napojení na silnici I/62 dostává až na samotný břeh Labe. Vlivy na populaci bobra evropského, ve všech posuzovaných variantách, lze zcela vyloučit na Jílovském, Chrochvickém i Račím potoce. Na žádné z těchto tří vodotečí bobři nežijí, neboť zde nemají vhodné biotopy k osídlení. Populace bobra evropského proto může být ovlivněna pouze realizací koncové části přeložky v místě jejího napojení na silnici I/62 na břehu Labe. Ve všech třech posuzovaných variantách se na Labi v daném místě bobři více či méně pravidelně vyskytují. Ve variantě A - Chrochvické se přeložka silnice I/13 připojuje na silnici I/62 v místě, která byla v letech 2015 a 2017 zařazena do teritoria bobra. Podobný výsledek (teritorium) zde zachycuje i záznam z NDOP. Toto teritorium není potvrzováno pravidelně a pravděpodobně je osídlováno jen dočasně, mladými páry, které zde přezimují, ale nezůstávají zde trvale. Důvodem je zřejmě nedostatek potravních zdrojů na obou březích Labe, kde je vegetace nesouvislá a na pravém břehu je dlouhý úsek (asi 500 m) doků, kde bobři nemají ani potravu, ani možnost úkrytu. Tato lokalita zřejmě 43

45 pro bobry není klíčová z hlediska reprodukce, ale je významná pro migraci a přezimování. Vliv varianty A Chrochvické na bobra evropského lze vyhodnotit jako mírně negativní s možností dalšího zmírnění negativních vlivů vhodným načasováním prací a tím, že během výstavby záměru nebude nijak zasahováno do bermy ve vzdálenosti nejméně 10 m od břehové linie Labe v okolí ústí Chrochvického potoka (to je dle projektových podkladů (Valbek 2018) vzdálenost paty náspu v napojení přeložky silnice I/13 na silnici I/62) viz také návrhy opatření (kap. 13). Při dodržení navržených opatření lze vlivy na bobra evropského hodnotit jako zanedbatelné (nulové). Provoz křižovatky už nebude bobry negativně ovlivňovat. Obr. 13: Detail koncové části přeložky silnice I/13 ve variantě A Chrochvické vs. vymezení bobřího teritoria na Labi. Ve variantě B - Pastýřské se přeložka silnice I/13 napojuje na pobřežní komunikace přímo proti soutoku Ploučnice a Labe, což je území, které je velice stabilně a dlouhodobě bobry osídleno. Významné je, že bobři mají veškeré zdroje na poměrně malém prostoru kolem toku Ploučnice a mezi Ploučnicí a Labem a jak prokázaly průzkumy v letech , vymezení jejich teritoria se mezi jednotlivými roky prakticky vůbec nemění (viz Obr. 14). Naopak na levém břehu Labe bobři nemají prakticky žádnou potravu (snad kromě občasné letní pastvy na trávě). Levý břeh v tomto místě tvoří široká zatravněná berma, prakticky bez jakýchkoliv dřevin. Otevřený prostor současně neposkytuje vhodné možnosti úkrytu zvířat při vyrušení. Vliv výstavby a následného provozu komunikace I/13 ve variantě B - Pastýřské na populaci bobra evropského lze hodnotit jako nulový. 44

46 Obr. 14: Detail koncové části přeložky silnice I/13 ve variantě B Pastýřské vs. vymezení bobřího teritoria v ústí Ploučnice. Ve variantě C - Malšovické sestupuje přeložka silnice I/13 k Labi v místech, kde byla teritoria bobra opakovaně prokázána ve všech letech mapování ( ) a záznamy v NDOP dokládají i výskyty před rokem Z toho vyplývá, že tento úsek Labe tvoří pro bobra vhodný a proto pravidelně využívaný biotop. V tomto místě, na levém břehu Labe, jsou nad i pod ústím Malšovického potoka téměř souvislé keřové porosty vrb (hlavní potravní zdroj bobra) a podobné souvislé porosty jsou i na pravém břehu. Podle detailu křižovatky, napojující přeložku silnice I/13 na silnici I/62 (viz Obr. 15), je nejblíže břehové linii větev okružní křižovatky pokračující jako místní komunikace vedoucí pod železniční trať a dál do průmyslového areálu a Malšovic. Ta ve vzdálenosti m sleduje břeh Labe, a to v úseku dlouhém přibližně 160 m. V tomto případě bude mít na bobry mírně negativní vliv výstavba této komunikace, která bude spojena s kácením náletových dřevin na břehu Labe. Při stavbě komunikace i celého napojení silnic I/13 a I/62 budou bobři rušeni stavebními pracemi. Rušivé vlivy na bobry působí zejména v době rozmnožování a zimování, takže tento vliv lze zmírnit vhodným načasováním prací 1. Provoz křižovatky už nebude bobry negativně ovlivňovat, silnice I/62 mezi Ústím nad Labem a Děčínem je na mnoha místech ve stejné i menší vzdálenosti od bobry trvale osídlených lokalit. 1 Pro variantu C - Malšovickou nebylo příslušné opatření v kap. 13 nakonec navrženo, neboť tuto variantu nelze realizovat s ohledem na významné negativní vlivy na předměty ochrany a celistvost EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch. 45

47 Obr. 15: Detail koncové části přeložky silnice I/13 ve variantě C Malšovická vs. vymezení bobřího teritoria na Labi Vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů a vlivů spolupůsobících faktorů Vlivy posuzovaného záměru na bobra evropského se mohou kumulovat s vlivy jiných záměrů, kterými bude dotčen úsek Labe pod Střekovem, tj. v EVL Porta Bohemica i v EVL Labské údolí (daný úsek Labe obývá jedna bobří populace). Ze záměrů, které jsou aktuálně připravovány, je to především Plavební stupeň Děčín, jehož vlivy na populaci bobra evropského budou s nejvyšší pravděpodobností významně negativní (takto byl vyhodnocen v rámci procesu SEA Koncepce vodní dopravy, proces EIA není zatím uzavřen). Výstavba jezu a realizace aktuálně navrhovaných environmentálních opatření přímo zasáhne zejména bobří rodiny v Loubí (profil jezu) a v ústí Ploučnice, kde jsou plánovány rozsáhlé terénní úpravy, a v menším rozsahu i jinde (pod profilem jezu, při ústí Jílovského potoka, v Křešicích). Závažné vlivy budou na bobra evropského působit v době výstavby jezu a přidružených opatření. V případě posuzovaného záměru přeložky silnice I/13 byly zejména pro variantu C Malšovickou také identifikovány negativní vlivy působící v době výstavby přeložky, resp. jejího koncového úseku a napojení na silnici I/62, a proto by nebylo vhodné pokud by došlo k časovému souběhu uvedených stavebních prací 2. Populace bobra evropského na dolním českém Labi je negativně ovlivňována, resp. limitována stísněnými prostorovými poměry a nedostatkem vhodných biotopů v antropogenně silně ovlivněném labském údolí. Migrace do nového prostoru prakticky není možná (výše po proudu je migračně 2 Příslušné opatření, resp. podmínka, že nesmí dojít k časovému souběhu výstavby MÚK silnic I/13 a I/62 a stavby Plavebního stupně Děčín, resp. jeho částí, které mohou negativně ovlivnit populaci bobra evropského, nakonec nebylo navrženo, neboť variantu C Malšovickou nelze realizovat s ohledem na významné negativní vlivy na předměty ochrany a celistvost EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch. 46