hrají: MICHAL SINGER malíř J. H. KRCHOVSKÝ básník scénář a produkce VLASTIMIL SVATÝ režie PETR KRYŠTŮFEK

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "hrají: MICHAL SINGER malíř J. H. KRCHOVSKÝ básník scénář a produkce VLASTIMIL SVATÝ režie PETR KRYŠTŮFEK"

Bohumír Vacek
před 8 lety
Počet zobrazení:

2 SINGER / KRCHOVSKÝ

3 hrají: MICHAL SINGER malíř J. H. KRCHOVSKÝ básník scénář a produkce VLASTIMIL SVATÝ režie PETR KRYŠTŮFEK

4 MÉ RÝMY... - MOHU ZVÁT SVÉ BÁSNĚ SVÝMI? já jsem je nepsal; já byl napsán jimi...

5 ODĚNA AKORÁT DO HUSÍ KŮŽE chvěje se šeptajíc: Ne, ano, ne! vidí snad poprvé nahého muže? ne, vidí poprvé nahého mne

6 POSLEDNÍ PIVA HLT V BEZEDNO CHŘTÁNU poslední cigáro, vzestup a pád jdu spát a těším se na to, až vstanu abych se těšil zas, až půjdu spát

7 SPÍM A SNY MÁM SAMÉ HNUSNÉ proč, když vedle sebe usnem proč se nezdáš v mých snech ty? denně křičím ze sna: Pojď sem! přesto vstávám sám a zpocen s vlastní kůží za nehty...

8 CO JSEM TO MĚL FUJ, MOUCHU V PUSE! půl mouchy leze po ubruse svou druhou půlku asi hledá to je můj přesný obraz, běda! dívám se na ni v tklivé něze ještě chce žít! Furt ještě leze

9 NARÁŽEJE DO LIDÍ jdu liduprázdnou ulicí a nikdo mne v ní nevidí mám zatemnělou palici Nezářím a nemám světlo jen mé oči trochu žhnou ňáké zvíře si mě spletlo s vymlácenou lucernou Vydávám dnes jenom skřeky mluvit už mě uráží jdu se na most napít z řeky žízeň mám, i závaží

ňáké zvíře si mě spletlo s vymlácenou lucernou Vydávám dnes jenom

10 ZMIZELA JAKO SEN JAKO VŠE VYSNĚNÉ nebyla? Byla tu! Ještě mě škrábla! tři čáry jejího prvního písmene dotekem anděla znamení ďábla

11 PRÁZDNOTOU? ANI TOU NE... TMOU MÉ OČI ZEJÍ v tíživé vůni vadnoucích již orchidejí zrak čísi skrze cosi v sebe - nikam hledí prost otázek, pln nevýslovných odpovědí

12 JAKO BYCH ZASLECHL NĚJAKÉ VOLÁNÍ kdo by to moh však být? - Ve čtyři v noci... - snad vítr za domem honí se po pláních snad mám jen takový podivný pocit S trychtýřem na uchu vycházím na pavlač - snad něčí dítě řve, či vyje v domě pes? ne, tohle nebude psí ani dětský pláč to jen má pitomost volá až do nebes!

S trychtýřem na uchu vycházím na pavlač - snad něčí dítě řve, či vyje v domě

13 JAZYK MI LEZE Z ÚST A HLAVA SE MI TOČÍ nemohu snést ten pohled, pohled vlastních očí a stísňující, neodbytný pocit viny - já nejsem já. A nejsem ani nikdo jiný

14 KAŽDÝ SVOU CESTOU LÁSKA NENÍ nic pro nás, slabší povahy nestaví ani na znamení a život je jen pro vrahy Zabij mne, prosím! Abych ožil láska je smrti oslava po kapkách krev mi vlévá do žil a po litrech ji odsává

15 JIŽ BRZY ZHYNU... (Z LEGRACE...) co dělat... Inu, nedat se! Bůh s tebou, synu. I s tebou... i s tebou v nebi vyjebou!

16 NE, NECHCI NIC JEN SE MI STÝSKÁ PO TVÉM HLASE (ozvěna tvého jména tichem rozlehla se ) až do smrti jsem čekal na tvůj telefonát a čekám pořád Víc už ale nelze skonat

17 POSMRTNÁ MOJE MASKA NA MĚ ZE TMY MLASKÁ zdalipak ještě dýchá? Tajím dech... Je zticha

18 MARASMUS? ASKEZE?! UŽ MĚ TO NEBAVÍ! stejně tak celibát, ten mne sral po léta nevím, proč Březina nezůstal Jebavý může snad krásnější jméno chtít poéta?

19 NA VRATKÉ HLADINĚ PLUJÍ DVĚ LABUTĚ... tu a tam (po tom všem...) strništěm škrábu tě ty moje ubohá, rusalko bledá... - ach, Leda s labutí! ( S labutí - leda...)

20 A O CO SE TO JAKO SNAŽÍŠ? SYKLA čímž uhasila ten náš Požár těl... no, nevím, na co dosud byla zvyklá svlíknout i ji jsem ale možná měl

21 JSME SI BLÍZCÍ JAKO PRVE ač důvod je mi záhadou nosíš z kapek mojí krve náhrdelník pod bradou Starý věnec z mého hrobu usušilas na čele místo něj teď zdobí skobu polštář z naší postele V obálce máš moje vlasy starý obraz chmurný mezi ňadra schovala jsi klíček od mé urny Slova, která jsem ti říkal napsal někdo po zdech z naší lásky zbyl jen výkal uhořelý povzdech

22 UŽ TEĎ? SNAD V PŘÍŠTÍ VTEŘINĚ?! (a začlo to tak nevinně.) můj úd hluboko proniká v řiť houpacího koníka

23 JE ŠŤASTEN TEN, KDO V BLUDU ŽIJE a nedozví se ani v stáří že svět se točí kolem pyje a místo slunce kunda září

24 STRHANÁ PRÁZDNÁ SÍŤ, OSIŘEL OKNA KOUT kočka mi sežrala pavouka Jardu... jak se ho mohla ta bestie domáknout?!...lepší než stát se to v opačném gardu

25 VŠICHNI JSOU ZÁKEŘNÁ HLADOVÁ KLÍŠŤATA jsou na svých prdelích vzájemně přisátá a když se poslední na první zavěsí pak z jeho prdele vlastní krev saje si

26 UNAVEN K SMRTI NUDNOU ROLÍ sám sebe hrát, - že jsem... Chci spát předstírám spánek, tvář mne bolí vším, čím jsem byl, jsem nebyl rád Jak se mi zdá, nic se mi nezdá už nemám o čem dát si zdát na nebi bledne moje hvězda vším, čím jsem nebyl, byl jsem rád

27 JAK BUDE PO SMRTI? - TOBĚ DOST TĚŽCE... není co závidět; netěš se, - těš se! ale ne, duše má, čeho ses lekla - očistce, mučení, plamenů pekla? to je moc humánní, mírné a všední... Jak bude po smrti? Tak jako před ní

28 KDO RYCHLE DÁVÁ, DVAKRÁT DÁVÁ a vona hovno, prostě kráva tak jsem jí řekl: Víš co, hele? strč si jí teda do prdele!

29 VIDÍM SE V ZRCADLE... NE, ONO VIDÍ MNE svým skelným pohledem skleněný desky která se nesměje, a když, tak na jiné na ty se usmívá hezky, tak hezky Já svejma očima vidím jen obraz svůj nikdy se nespatřím v celý svý bídě chtěl bych bejt očima vlastního odrazu chtěl bych bejt zrcadlem, chtěl bych se vidět!

30 DŮM VE TMĚ, V DOMĚ TMA, DŮM NA SAMOTĚ a ve tmě já, a ve mně tma; sám v domě na klíně chovám týden mrtvé kotě - zemřelo steskem, asi dva dny po mně

31 NE, TOHLETO UŽ SNÁŠET NELZE to už je pod mou důstojnost to přesáhlo už všechny meze už dávno byl čas dupnout: Dost! Dost, a už ani slovo více nebo to skončí neštěstím jediná možnost - rozejít se! teď akorát mít ještě s kým

32 ČTYŘI SVĚTOVÉ STRANY? ne, je jich mnohem více snad leda čtyři stěny zlomené svitem svíce Čtyři prázdné stěny a na nich tentýž obraz šepot, vzlyky a steny skok, pád a znovu odraz

33 SVĚT, V KTERÉM ŽIJI, BEZTAK VŮBEC NENÍ tak jako vše, s čím mám co do činění - spoléhat jenom na svůj zrak - jak hloupé! zrcadlo slepne, amalgam se loupe a tak jak obraz můj v něm je jen zdáním jsem přeludem i já, před ním i za ním...

34 NEBUDU SPROSTÝ, BUDU VLÍDNÝ a nesnížím se k niveau hovad - čekám tvůj dopis (už dva týdny...) abych jej mohl ignorovat

35 POD BÍLOU ZDÍ tmou zaštěkali psi... přichází všední temný výjev z apokalypsy: Za chvíli ozvěny všech kroků odezní... o úzkost opřeny postavy obcházej na cestě podél zdí křik rodící stařeny ozývá se z parku a synek tmy debilní měsíc uléhá do kočárku... vytí psů vychází zespod a ohlašuje dobu: čas zavírání hospod a otvírání hrobů...

36 JSEM HRSTKA PRACHU ZE SVÝCH KOSTÍ jsem chladný popel bez urny a průvan, přízrak nestvůrný mne rozfoukává po místnosti - A kde jsi ty? Tvá ruka, kde je?! jen tichý vzdech se ozval tmou jsem popel, jenž už nezahřeje tvou ruku větrem rozvátou

37 ZAS JEDNOU MLUVÍM S DÍVKOU MLČKY, BEZ FALŠE byť přímočarých výkladů se jindy lekám leč naše oči prozrazují beztak vše: ty chceš tam něco a já chci zas tohle někam... jen pro jistotu očima se ještě ptám zda právě teď a právě tohle tam

38 ZA SMRTÍ TEČKA, DVOJTEČKA, ČI OTAZNÍK... vznik, život, zánik... Konec, nebo znova vznik? odpověď neznám; nechci ji znát, zatím ne - zemřu-li, ztratím život! Ne, on ztratí mne...

39 osoby a obsazení: M. SINGER Výrazný umělec. Realizuje se v malbě, kresbě, grafice, kolážové tvorbě i užitém umění. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách významných státních a veřejných institucí, současně patří k vyhledávaným autorům mezi soukromými sběrateli. Více na J. H. KRCHOVSKÝ Vlastním jménem Jiří Hásek. Básník, jenž má kořeny v pražském undergroundu, datuje své první sbírky k počátku 80. let. Aktivně publikuje po roce V roce 1992 obdržel prestižní Cenu Revolver Revue. Stylizace jeho poesie má velice blízko k dekadenci. P. KRYŠTŮFEK Výtvarník, majitel grafického studia. Mimo užítou grafiku se věnuje volné tvorbě. Na tomto poli se účastnil několika výstav doma i v zahraničí. Více na V. SVATÝ Jednatel agentury Zlatý Had, která v současné době zastupuje M.Singera obchodně. Dále provozuje stejnojmennou vinárnu a pořádá kulturní akce spojené s gastronomií. Více na

40 vydal ZLATÝ HAD o.s. Vodní 567/7, Praha 5 Provozovna: Plaská 617/4, Praha info@zlatyhad.cz tel: grafická úprava Kryštůfek v roce 2011 vydání první

41 zdroje na vnitřní straně obálky (reprodukce nejsou vůči sobě v reálném poměru velikostí)

Podobné dokumenty

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na