Absolventská práce MÓDA V PROMĚNÁCH ČASU

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice Absolventská práce MÓDA V PROMĚNÁCH ČASU Lenka Šenkýřová IX. A Vedoucí práce: Mgr. Jitka Zíková Školní rok 2010/2011

2 Prohlášení. Prohlašuji, ţe předloţená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. V Nové Bystřici dne Jméno autorky: Lenka Šenkýřová

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Jitce Zíkové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Tato práce s názvem Móda v proměnách času byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřená na vývoj a rozkvět módy v určitém období.

5 Obsah Úvod Móda gotiky Móda renesance Móda baroka Móda klasicismu a empíru Korzet Móda secese... 11, Móda 20. století Desátá léta 20. století Dvacátá léta 20. století Třicátá léta 20. století Čtyřicátá léta 20. století (doba 2. světové války)... 16, Padesátá léta 20. století... 17, Šedesátá léta 20. století Sedmdesátá léta 20. století Osmdesátá léta 20. století Devadesátá léta 20. století Závěr Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace Elektronické zdroje... 24, 25 Seznam příloh... 26

6 Úvod Dalo by se říci, ţe moje cesta k absolventské práci s názvem Móda v proměnách času nebyla zrovna hladká. Kdyţ nám pan učitel řekl, abychom začali přemýšlet a zvolili si téma, měla jsem rychle jasno.velký třesk. To je to, o čem se chci dozvědět něco víc. Jenţe pak přišel den, kdy se nás o hodině dějepisu paní učitelka Zíková zeptala, kdo by chtěl být pod jejím vedením. Ani jsem o tom moc nepřemýšlela a rychle zvedla ruku. Ale pak jsem se dozvěděla, ţe ona mi s velkým třeskem nepomůţe, to je totiţ obor někoho jiného. Zklamání, to je pocit, který mě v tu chvíli zachvátil. Ovšem přestupovat k jinému učiteli jsem uţ nechtěla. Přemýšlela jsem, na čem vlastně budu pracovat, ale pak se rozhodlo. Paní učitelka přinesla do třídy papírek, na kterém byla napsána témata. Ze spousty nabídek jsem si vybrala právě toto téma, kvůli prvnímu slovíčku móda, ta mě totiţ baví. Předem proto vím, ţe pro mne tato práce nebude utrpením, nýbrţ zpestřením. A o tom, ţe se naučím prezentovat své dílo, vyhledávat informace a řádně pracovat s počítačem, ani nemluvím. 5

7 Móda gotiky V období mezi 12. a 14. stoletím se lidé museli oblékat podle pravidel, aby nepobuřovali okolí. Pokud tento soubor pravidel nedodrţovali, museli platit peněţní pokuty, anebo byli dokonce vypovězeni z města. V oděvních pořádcích se psalo, jak se má která vrstva oblékat. Předepsané byly i barvy, mnoţství metrů a typy látek, které budou určité vrstvy lidu smět pouţít na zhotovení oděvu. Z muţské suknice vznikl kabátec doplněný úzkými samostatnými nohavicemi, které se připevňovaly v pase a končily buď u kotníků, nebo kryly celou nohu a na chodidle byly opatřené podešví. Nezbytným doplňkem oděvu byl plášť. Z gotické architektury vzešel ideál útlé ţenské postavy prohnuté do mírného S. Jednoduchý spodní oděv zahaloval celou postavu a měl úzké dlouhé rukávy. Svrchní oděv tvořil dlouhý řasnatý plášť. Ve 14. století se poprvé začaly objevovat výstřihy. Ţivůtek pomocí bočních švů a záševků těsně obepínal postavu, zapínal se na drobné knoflíky nebo se stahoval šněrováním. Sukně se vzadu protahovala do dlouhé vlečky. Zţenštilost muţské středověké módy se projevovala v hladce oholené tváři a účesech. Muţi začali pečovat o svůj vzhled celkově. Nakadeřené vlasy, které upravovali horkými ţelízky, pro ně nebyly nic nevšedního. Dívčí ozdobou hlavy se od 14. století stal vínek, byl to věneček z ţivých květů, nebo papírových a voskových imitací. Vdaná ţena zakrývala hlavu rouškou z jemného plátna, která rámovala obličej a zahalovala krk. Koncem 14. století se rozšířilo nošení čepců do špičatého tvaru, na které se napojoval dlouhý závoj. V 15. století byla v oblibě obuv zakončená různě dlouhou špičkou, aţ v jeho samotném závěru se ostré špičky bot zakulatily a vznikly tzv. kachní zobáky. Boty se nejčastěji zhotovovaly ze ţluté nebo černé kůţe. Šlechtičny se mohly pyšnit botami ze sametu, hedvábí nebo z jemných barevných kůţí. 6

8 Móda renesance Vyjadřovala ideál rovnováhy jednotlivých částí těla. Je typická nákladnými a nádhernými tkaninami, jako jsou samet, brokát a hedvábí. Díky tomu, ţe móda byla přítomná a nezabývala se minulostí, byla velice přirozená. Raná renesance (15. století) dávala přednost štíhlé postavě, zatímco renesance 16. století jiţ znatelně rozšířila linie. Přešlo se na těţší a měkčí materiály. Díky zpomalování pohybu vypadal oděv důstojně. Zdůrazňovaly se velké plochy a jejich kontrasty. IN byl v této době silný a odhodlaný muţ se ţenou plných tvarů. Proto se tvary lidského těla odkrývaly anebo zdůrazňovaly. Ţeny nosily kloboučky zvané sella. V 16. století barety u vznešených muţů i ţen úplně převládly, muţský byl mělký, kulatý a střední velikosti, ţenský o něco širší, mnohdy zdobený. Ovšem chudší lidé měli hlavu často nepokrytou, ale s krásnými účesy s jemnými síťkami a s průhlednými závojíčky. Vrcholná renesance účesy u obou pohlaví zjednodušila. Španělská móda ţádala, aby byl co nejuţší pas, takţe vzniká tzv. "husí břich". Dalším symbolem je "okruží", neboli jakýsi samostatný límec, skládaný a bohatě škrobený. Spodním šatem ţen byla jednoduchá gamurra nebo cotta s dlouhým rukávem a svrchní elegantní cioppa. Často byla bohatě zdobená jasnými nebo světlejšími odstíny (ţlutá a červená). Úřední kroj muţů byl vţdy širší a delší. Pánský svrchní kabát byl nejdříve široký, pak se zúţil, ale rukávy zůstaly stále mohutné a tvořily hlavní ozdobu. Úzké nohavice punčochových kalhotek pokrývaly aţ ke kolenům svrchní kalhoty, podstatně širší a ozdobné. koţešinami. Zimarra - svrchní kabát nestejné délky s otvory pro paţe, který byl zdobený Oděv bohatých Italek v 16. století - dlouhá sukně, jeţ byla dole široká a do pasu se zuţovala, krátký ţivůtek, na němţ byl obdélníkový výstřih. Nejprve se sukně se ţivůtkem sešívala, později uţ ne. Bohaté rukávy byly určeny jako dekorace. Nezbytnou součástí byl kapesník, vějíř a parfemované rukavice. Šperky v této době nebyly zrovna lehké, ale těţké a dlouhé, např. zlaté řetězy a náhrdelníky. Na nohou se nosily koţené střevíce. Kaţdé pohlaví mělo určeno jejich výšku. 7

9 Móda baroka Všeobecně se pokládá za počátek barokní módy začátek třicetileté války. Název "barok" je francouzského původu a znamená zakřivený. Barokní móda zvýrazňovala plnou siluetu. Všichni chtěli být nádherní a okázalí. Módním srdcem Evropy se stala Francie. V této době nebyly ţádné modelky, a tak jejich úlohu plnily loutky. Byly asi 80cm vysoké a putovaly z Paříţe do Londýna a později do ostatních hlavních měst Evropy. Pánský barokní oděv se stal uvolněným s lehkými a měkkými vlněnými anebo hedvábnými látkami. Základní částí byl kabátec nečleněný s prodlouţenými šosy. Prostřiţené rukávy kabátce vyplňovala košile, jejíţ plátěný límec doplněný krajkou byl poloţený na ramena. Límec obohatila předchůdkyně kravaty v podobě stuhy, nebo žabó (nabíraná ozdoba z jemného plátna, či krajky zakrývající zapínání košile). Kalhoty byly měkké a sahaly ke kolenům, nebo aţ do poloviny lýtek, kde na ně navazovaly vysoké holínky se širokou a přehrnutou manţetou. Barokní plášť, který svou délkou sahal na kolena a který byl asymetricky aranţovaný přes jedno rameno, byl nejen nezbytnou součástí oblečení, ale i způsobu vystupování. Kavalíři nosili kadeřavé vlasy doplněné krátkým úzkým knírem a malou bradkou, nejčastější pokrývkou hlavy byl široký tvarovatelný klobouk. Všechna volná místa barokního oděvu zdobily stuhy, mašle a krajky. Dámský barokní oděv se vzdával španělského módního ideálu pomaleji neţ ten pánský. Ţivůtek šatů byl vyztuţen kosticemi a jeho linii vytvářela šněrovačka (na jednu šněrovačku aţ 1kg kostic). V módě byly výstřihy oválného nebo čtvercového tvaru. Rukávy se zkrátily aţ k předloktí a byly zdobeny krajkami. Sukně byla vpředu rozstřiţena a odkrývala sukni jiné barvy, která byla pod ní. To vše bylo zdobeno krajkami. Materiálem na šaty byl hlavně brokát, taft, hedvábí a damašek. 8

10 Móda klasicismu a empíru S příchodem klasicismu do módy (poslední třetina 18. století a počátek 19. století) se linie běţného oděvu ještě zjednodušily. Móda se totiţ zklidnila, takţe nepřinesla do dámského odívání ţádné novinky. Veškeré úlety - přes účesy, po široké krinolíny vymizely. Kdeţto u pánské módy změny nastaly. Koncem 18. století totiţ Francie (tedy i Evropa) převzala vzor pánského anglického oblečení. Kabát byl prostřiţený, aby se pánům lépe jezdilo na koni. Dále také do módy přišla krátká vesta, pohodlné kalhoty, vysoké boty a klobouk. Ke klasicismu také patří empir (první polovina 19. století), který je stupněm klasicismu a je to období císařství Napoleona Bonaparta. Dámská móda se snaţila přiblíţit kráse antické tuniky. To znamená, ţe se pas posunul aţ pod prsa. Základními látkami tohoto období byly bílé a světlé mušelíny, tyly, hedvábí. Ovšem toto příliš lehké oblečení způsobovalo mušelínovou nemoc ţenských vaječníků. To vedlo k tomu, ţe uţ koncem Napoleonovy vlády se znovu objevily teplejší látky, jako je samet, taft a brokát. Módním účesem je jednoduchý uzel, někdy i romanticky uvolněný. Přínosem bylo první rozlišování večerní a denní módy. Muţi pokračovali ve vývoji anglického typu oblečení. Jejich kalhoty se přibliţovaly těm, které nosíme dnes. Krátká vesta byla napodobeninou fraku - vepředu jen do pasu, vzadu byly dlouhé šosy, pod bradou bílá vázanka, která téměř omezovala pohyb hlavou. Dokonce vznikaly učebnice, jak tuto podivnou vázanku umělecky zamotat. K tomu se nosil veliký cylindr. 9

11 Korzet V období dospívání jsem zažila šok. Matka v té době příšerně ztloustla a jednoho dne přinesla domů černý elastický korzet se šesti mohutnými podvazky a zapínáním v rozkroku. Vytáhla tu hrůzu z krabice, v koupelně se do ní s hlasitým hekáním vecpala a potom se šla podívat do zrcadla, zda a jak moc to pomohlo. Viděla jsem ji naditou v korzetu, jak se přeměřuje krejčovským metrem a najednou mě zaplavila chladivá vlna touhy být v tom černém prádle uvězněná taky. Ale zbylo mi jen trnutí v útrobách, kdykoliv jsem věděla, že matka má pod šaty tělo upevněné v tom dokonalém hladkém krunýři. Představovala jsem si, jak má sevřené stále rostoucí břicho, jak její těžká ňadra podepřena odpočívají v něžném objetí vyztužených košíčků. Pod sukní jsem tušila napjaté podvazky a nesmírně jsem jí záviděla. Byla pro mě symbolem ženství. Některé ţeny či dívky o korzetu básnily, jiné ho proklínaly. Vţdyť co dobrého - tedy kromě vysněné postavy jim přinášel? Nemohly si sednout, protoţe korzet, který byl právě v módě (kolem roku ), jim sahal aţ do půlky stehen, tudíţ ţádné vysedávání neumoţňoval. Ţeny často omdlévaly, protoţe se v korzetu nedalo moc dobře dýchat. Nejenţe nošení šněrovačky bylo velmi nezdravé, ale mělo dokonce trvalé následky ocelové kostice deformovaly páteř a pevně sešněrovaný byl nejen hrudní koš, ale i játra a plíce. Svoboda dámského spodního prádla začíná aţ začátkem dvacátého století. Ovšem ne nadlouho korzet je součástí módy, tudíţ se neustále vrací. 10

12 Móda secese Označuje se jako belle epoque" neboli krásná epocha", která vznikla na přelomu 19. a 20.století. Pro secesi byla důleţitá geometrie a rostliny, v této době jimi totiţ byly zdobeny šaty. Sice do světa módy přicházely nové trendy, ale hlavně opakování z minulých období. Převáţně v ţenském oblečení. I přesto, ţe se ozvalo reformní hnutí, jehoţ cílem nebylo nic jiného, neţ odnaučit ţeny nosit korzety, tak i v tomto období našly své uplatnění - pomáhaly secesní esovité postavě. Také vzniká nový typ oděvu se zvonovou sukní, kterou doplňuje blůza se stojatým límcem. Střih sukně sice prošel mnoha proměnami, vţdycky se ale směrem dolů více či méně rozšiřoval. Denní oděv se stále přizpůsoboval současným potřebám a moderním trendům. Navzdory tomu byly večerní róby dominantní svou různorodostí materiálů a byly hotovými uměleckými díly. Prvním šikovným vynálezem tohoto období bylo rozdělení šatů na halenku a sukni. Bylo to praktičtější a umoţňovalo to kombinovat oblečení. Blůzička s kalhoty a sako tvořily dohromady denní oděv. Ovšem ta samá halenka s vhodnou sukní se dala pouţít jako slavnostnější oblečení. V secesní době se také začaly hojně nosit kostýmy. Skládaly se z dlouhé, hladké a úzké sukně, blůzy, přiléhavého kabátu a klobouku. I kdyţ byly oblíbené zejména jako cestovní oděv, tak se začaly prosazovat jako běţné denní oblečení. Večerní šaty mívaly na rozdíl od denního oděvu upjatého aţ pod bradu velkorysý dekolt, ve kterém tak krásně vynikaly nádherné secesní šperky. Šikovné dámy uměly s vlečkou, bez které se neobešla slavnostní toaleta pravé divy - kdyţ se zastavily, dokázaly ji nenápadným kopancem a popotaţením rozprostřít tak, aby v půvabné křivce doplňovala celkový dojem. Neodmyslitelnými oděvními doplňky byly malé, ale i rozměrnější klobouky, ozdobené sušenými květy, ovocem a vycpanými ptáky. Ty malé byly posazené na pečlivě vyčesaném drdolu a upevněné mašlí pod bradou. Dívky a ţeny se oprostily od mnoţství spodnic a ve výběru oblečení začaly klást důraz na pohodlnost a praktičnost. A tak se postupně vytvářel charakter moderní ţeny, jeţ se projevoval nejenom zkracováním sukní a nošením kalhot. Morálním vzorem byla 11

13 manţelka prvního prezidenta Charlotta Garrigue Masaryková, protoţe se oceňovala její moudrost, ušlechtilost i statečnost. Oproti dosavadnímu oděvu, který na přirozené tvary těla tolik nedbal, byl přechod k ladné křivce příjemnou změnou; křivka je pro secesi ostatně typická, najdeme ji v architektuře, umění i designu. V pánské módě se nic moc nezměnilo. Dalo by se říci, ţe pánský oděv přestal být zajímavý po skončení rokoka. Nosil se oblek klasického sloţení - košile, vesta, kalhoty a různé varianty saka. Rozvoj sportu s sebou přinesl i otázku sportovního oblečení. Pouze několik tradičních druhů sportu, jako byly lov a hon či jízda na koni, mělo své speciální oblečení. Téměř přesně na přelomu století, přesněji řečeno v letech , byla vynalezena podprsenka. Představil ji jeden francouzský módní dům a docela se podobala dnešní sportovní podprsence; měla široká ramínka, mírně nabírané košíčky a zapínání vpředu. 12

14 Móda 20. století Desátá léta 20. století Toto období je naprosto výjimečné, byla to doba radikálního přehodnocení objemu, hmoty, prostoru, barvy a mnoha stylů. Také se začalo experimentovat s abstrakcí. Paul Pioret přišel s novou linií šatů, kdy byla dámám uvolněna hruď, ale spoutány nohy. Mnohé šaty, které navrhl, vycházely z antiky a empíru, jejich vzhled byl ale mnohem méně romantický. Díky divadelní hře Šeherezáda nastal v roce 1911 velký převrat vše bylo laděno do orientální magie. Šaty měly široké výstřihy, jednoduché vzory prouţků, puntíků a minimální zdobení. Poté uţ byl plně raţen styl ART DECO. Tehdejší východní móda byla rozšířena širokými harémovými kalhoty, staţenými u kotníku, krátkou tunikou z transparentního zlatého lamé, v lemu vyztuţenou drátem (tvar lampového stínítka). Svět přišel k prvním lakům na nehty a k neslavně proslulému parfému Krev Francie (rudá barva, flakon ve tvaru srdce, ale také zakázaná výroba). Moţná se ptáte, proč dámy z dobrých filmů této doby tak trhavě cupitaly..je to korzetem, který sahal aţ ke kolenům. Ovšem byla prosazována i podprsenka, do této doby málo známá. Oblečení pro den začalo postupně přejímat funkčnější a reálnější prvky z pánského šatníku. Večerní šaty a toalety zůstaly okázalé a nákladné. Uţ v tomto období začal pes, nejlepší přítel člověka, tvořit módní doplněk. Barvy nadcházející sezony byly vybírány podle hvězd, ze kterých to vyčetl básník Max Jacob. Kupodivu se to vyplatilo, protoţe francouzské modely byly tak lákavé a ojedinělé, ţe je Spojené státy začaly kopírovat. 13

15 Dvacátá léta 20. století Novou ţenu charakterizovala ptačí silueta s nakrátko ostříhanými vlasy. Lyţovala, hrála golf, řídila vůz, kouřila dlouhou cigaretu. Přes den se náruţivě vystavovala slunci, aby svá opálená záda předváděla v noci v tančírnách. Bledost totiţ působila směšně. Oděvy ale také ovlivňovaly kubistické objevy a z nich vycházející snaha zpodobňovat ţenské tělo v jednoduchém tvaru válce. A k tomu všemu měl i právě zrozený jazz svůj podíl na tom, jak se lidé oblékali. Do módy se dostávala béţová, odstíny hnědé, šedá, barva nevypálených cihel, nevýrazné barvy kamenů, a dokonce i bláta. Vedlejšími barvami byla oranţová, třešňově červená a zelená. Hodně se dbalo na průmyslovou výrobu a práci celkově a tak vzniká aerodynamický, strojově tvrdý stereotyp módy..štíhlá silueta, nezatíţena ţádnými zbytečnostmi. Ţeny byly konečně volné, dokonce si dovolily nechávat šít kostýmy u pánských krejčích. Chůze v šatech byla přirovnána ke stroji uvedenému do pohybu. Vše najednou tak oţilo. Oblečení pro dívky nebylo jenom kusem hadru, ale vnuklo jim nové myšleny. Oblečení pro pány ţádnou výraznou změnou neprošlo.. 14

16 Třicátá léta 20. století Období třicátých let bylo všestranně poznamenáno hospodářskou krizí a hrozbou války. Móda, která byla číslem jedna, se propadla aţ někam za první desítku. Bylo to tím, ţe americká vláda uvalila aţ devadesátiprocentní clo k původní ceně modelu, tudíţ se začaly kupovat výhradně domácí modely. V této době se začala všívat do modelu etiketa výrobce. Modely se vyráběly ve třech základních velikostech a spousta ţen si je musela nechat přešívat. Francouzská móda se docela rychle vzpamatovala a začala vymýšlet nové trendy. Sukně se zkrátily, od boků se rozšiřovaly a klesaly ke kotníkům. Pas se zvedl do původní polohy a byl výrazně štíhlejší, zdůrazněný vázačkou nebo páskem. Dlouhé upnuté rukávy a vyznačená ramena zvyšovaly eleganci protáhlé siluety. Asymetricky překříţený ţivůtek býval často doplňován bílou vestičkou do špičatého výstřihu. Ovšem po uplynutí pár let se do módy zase vrátila délka, a to nejen u šatů, ale i u vlasů. Ţeny si oblíbily šaty v kombinaci dvou barev - nosila se hnědá s růţovou, modrá s tyrkysovou, šedá se zastaralou modrou. Vynalezla se první umělá vlákna a materiály se nabízely pod různými jmény. V roce 1935 se objevuje první nylonové vlákno a s ním i první nylonky. Začaly se podnikat jednodenní nákupní výlety z Londýna do Paříţe a zase zpět. 15

17 Čtyřicátá léta 20. století V době války, tedy v letech , hrozil zánik módy, hlavně té paříţské. Kromě zatýkání Ţidů nastalo také uzavírání módních domů, módní centrum se mělo přesunout z Paříţe do Berlína nebo do Vídně, Hitler chtěl francouzskou módu začlenit do německé říše. Příděly materiálů byly zkráceny. Byla určena metráţ látky, která se kupovala na lístečky. Lidé si začali přešívat své staré oblečení. Na kabát se mohlo spotřebovat maximálně čtyři metry látky, na halenku jeden metr. Koţený pásek mohl být nejvíce čtyři centimetry široký. Výjimku mohly mít jen těhotné ţeny. Látky se dokonce zabavovaly krejčím, kteří měli doma zbytky z předešlých let. Ţeny přestaly nosit nylonové punčocháče, kterých byl nedostatek. Na lýtka si místo nich kreslily švy černou tuţkou nebo krémem na boty. Trvalou, na kterou neměly, si dělaly doma s pomocí cukru, který vtíraly do vlasů. Místo řasenky pouţívaly krém na boty. Zazou Hnutí, které prosazovalo opačné zákony neţ oficiální móda. Patřili do něj především mladí muţi "vyfintění hejskové", kteří oblékali dlouhá saka se spadlými rameny. Kalhoty měli staţené do trychtýře nad kotníky. Svůj bizardní vzhled doplňovali bílými ponoţkami a úzkými kravatami. Pouţívali křiklavé materiály a vlasy nad čelem si potírali brilantinou. Zazou bylo úzce spjato s hudbou, a to především s jazzovou. Těmto mladým pánům můţeme poděkovat za rozvoj módy pro mladé. Oblečením, které v této době nosili skoro všichni muţi, byly uniformy. Jedinou výjimkou byli Ţidé. Ti museli mít své běţné oblečení označené ţlutou hvězdou. Návrháři se vzbouřili a vzniká sdruţení Britské obchodní komory British Board of Trade, jeho úkolem bylo vytvořit kolekci prototypů, které měly splňovat poţadavky programu všestranného funkčního odívání Utility Clothing Scheme. Asi jediným pokrokem bylo, ţe do velkovýroby bylo vybráno dvaatřicet vzorů. Ovšem kdyţ do války v roce 1941 vstoupily Spojené státy americké, tak výbor pro válečnou výrobu vydal nařízení o všeobecných omezeních, které stlačilo spotřebu látky na minimum a módu si upravilo. Oblečení bylo například zbaveno veškerého ozdobného prvku a sukně byly co nejuţší a bez jakéhokoliv skladu. To navazuje na to, ţe lidé v tomto období trpěli nedostatkem látky. Zanikání módy se netýkalo klobouků, na ty bylo materiálu dost. Tím, co se dělo v Evropě, se začala módní zemí stávat Amerika. Uţ nemuseli jezdit to Paříţe pro nové trendy, převzali prvenství. 16

18 V roce 1944 spojenecká vojska osvobodila Paříţ a paříţská móda se pomalu, ale jistě znovu dostávala na vrchol. Začaly se objevovat nové tváře a pořádaly se nové a nové módní přehlídky. Vše se začalo vracet do starých kolejí. Padesátá léta 20. století Móda byla nazývána New look a kritiky byla nazývána jako módou nestvůrnou. Bylo to tím, ţe se opět vrátily nepřirozené tvary. Například podpůrné podprsenky, pevně utaţené pasy, boty na jehlách, které nohu deformovaly tak moc, ţe spousta ţen trpěla skoliózou páteře. Ovšem zastánci říkají, ţe Diorovy výtvory sice působily ţenám trýzeň, ale podstupovaly ji však dobrovolně. S padesátými léty se začala proměňovat struktura módy. Zmizela časově náročná a drahá řemeslná práce, která byla pro nově přicházející eleganci nevyhovující a vlastně i zbytečná. Dokonalé zpracovaní a důraz, který se kladl na kaţdý detail, brzy vymizel. Zrodil se veletrh modelové konference Prêt-à-porter [pretaporté] (český překlad: připraveno na nošení) to je oblečení, které se prodává jako konečný produkt ve standardních konfekčních velikostech. V roce 1951 představil Christian Dior ve své kolekci princesovou linii, šaty bez pasu, se švy pobíhajícími po celé délce, které se půvabně rozšiřovaly a končily v polovině lýtek. 17

19 Následovala silueta H a v polovině padesátých let konečně silueta A. Tvořily ji šaty se záhybem a kabátek se zapínáním, zvýrazněným dvěma řadami knoflíků. Sukně se postupně v lemu zuţovala aţ vznikla linie Y. Modelky začínají opouštět ateliéry; vzniká nový typ módní fotografie. Slavná americká manekýna Dovima (DOrothy VIrginia MArgaret) nalezená doslova na ulici odpověděla na otázku, jak se jí líbí v Africe opravdu zajímavě: Jsme přece v Egyptě, doufám, že nechcete říci, že ten je v Africe? Kdyby tomu tak bylo, požadovala bych samozřejmě daleko větší plat! Uţ z této odpovědi můţeme poznat, ţe toto povolání bylo luxusní a ţivily se jím jen určité typy ţen. 18

20 Šedesátá léta 20. století Jsou povaţována za nejrevolučnější období v historii módy tohoto století. Bylo to také poslední období módního diktátu. Hlavním cílem bylo šokovat. Věřilo se, ţe změny je třeba vítat, ţe nové je lepší neţ předchozí, ţe letošní barvy, materiály a tvary jsou zákonitě dokonalejší neţ ty z minulého roku. Nepřizpůsobit se hlavnímu módnímu proudu znamenalo zůstat mimo dějiny a pokrok, být vyvrţen. Nebylo to poprvé, co měli mladí lidé vlastní vkus v oblékání ( = styly ulice), ale bylo to poprvé, co určovali módní trendy a vymýšleli módní styly. Stalo se tedy neuvěřitelné..mladí měli svou vlastní módu! Nemuseli se oblékat jako jejich maminky či tatínkové. Díky dívce modelce jménem Twiggy se pozornost upoutala na nohy. Byla to tehdejší ikona světa, průsvitná, sladká jako cukr, nabitá sexappealem, s nevinnýma doširoka rozevřenýma očima, falešnýma jako její řasy. Bylo jí tehdy šestnáct let a uţ jí znal celý svět. Ale teď v současnosti, kdy je tváří jedné kosmetické značky, jí obyčejní lidé znají jenom z věty Ty jsi hubená jako Twiggy! Muţským ideálem se stal typ ďábelského chlápka, soubor všestranné zkaţenosti. V šedesátých letech byla na Carnaby Street (Velká Británie) polovina butiků pánských. Vášeň pro šaty souvisela s hudebními idoly. 19

21 Sedmdesátá léta 20. století Na počátku sedmdesátých let se toho moc nedělo, jediné změny proběhly asi v délce šatů; z mini na midi a maxi. Pak se ale doba vzpamatovala a vytýkalo se jí, ţe si libovala v kýči a nevkusu. Hlavními tématy doby bylo retro, etno, válka, práce, ale také ohlíţení se za minulostí. Známá herečka Jane Fonda propagovala tendenci vyuţívat oděvních přebytků z armádních skladů. Nosila vysoké pevné boty a různé součásti uniformy. Moţná to bylo ovlivněno reakcí na přehnanou zálibu v etnických prvcích a folklóru (batikovaná trička, ovinovací sukně, koţené kabáty, mexické halenky, afghánské šaty a účes afro ) Výrobci konfekce nabízeli celou škálu stylů od vysloveně mladistvého, nebo hippiovského aţ po usedlou klasiku. Dlouhé šaty soupeřily s dţínami. Právě denimové oblečení je pro tuto dobu nejtypičtější. Dţíny oprané, potrhané, vyšívané, záplatované, v rozmanitých tvarech, zvonové, mrkvové, cigaretové, bokovky, kalhoty s botami na tlusté podešvi vypadaly, jako kdyby je na tělo někdo nasprejoval. Dţíny prostě nejlépe symbolizovaly změnu ţivotního stylu. V pouličních stylech našlo zakrátko inspiraci mnoho narcistických homosexuálně zaloţených muţů, kteří byli poměrně zámoţní, neboť je netíţily tradiční poţadavky na muţskou kapsu. Neţivili rodinu, nemuseli kupovat dům, mohli se oblékat do nákladných obleků. Sama definice muţství vzala za své (funky, glam, punk, B-boys, skater). Nejdůleţitější roli hrála moderní hudba, takţe diskotékové šílenství s sebou přineslo pruţné legíny dokonale obepínající nohy a ve výrazných fluorescenčních barvách (elektrická modř, stříbrná lurexová boa). Trička potištěná exotickými vzory a body-dresy. 20

22 Osmdesátá léta 20. století Móda osmdesátých let přinesla zajímavé prvky vycházející z japonských tradic a s nimi dorazila touha míchat oděvy odlišných kultur. Široké pásky přes dlouhé svetry a blýskavé materiály. To všechno byly hity osmdesátých let - a dnes tomu není jinak. Sakům velel známý Giorgio Armani. Pro tuto módu jsou typické aţ jevištní balonové sukně a přehnaně velká ramena symbolizující nenasytnost. V podstatě jsou tu neomezené moţnosti, nosilo se opravdu vše moţné i nemoţné. Toto období se leskne slávou a úspěchy a do všeho mluví peníze. Móda je divoká, s erotickým nábojem a minimalistická. Kdyţ se mě někdo zeptá, co mě napadne pod pojmem 8O. léta, musím odpovědět: Bláznivost, kýč a návrat módy. 21

23 Devadesátá léta 20. století Naprostou novinkou a hitem se v tomto období stávají topmodelky. Patří mezi jedny z nejbohatších a nejobdivovanějších lidí světa, např. Cindy Crawford, Claudia Schiffer, Naomi Campbell nebo Linda Evangelista. Jejich přítomnost byla ţádaná na kaţdé důleţitější akci. Svět byl zachvácen reklamou a tomu se museli podřizovat i návrháři. Uţ nejde jen o jejich šaty, protoţe aby se udrţeli, museli se ukazovat vţdy a všude, kde jen bylo moţné pokud moţno ve společnosti krásných ţen a muţů. Móda začíná být inspirována pouličním stylem grunge po vzoru legendárních kapel jako Nirvana, Alice in Chains, Pearl Jam nebo Soundgarden se mladí oblékají do poničeného, vytahaného a vybledlého oblečení. Návrháři tohoto oblečení si účtovali velice vysoké ceny. Ovšem lidem se přestalo chtít dávat vysoké sumy za "hadry jako ze sekáče", tudíţ návrhářům začínají kruté časy. Idolem se stávají vychrtlé modelky (Kate Moss) a to je jedna z hlavních příčin stále aktuálních problémů s rozšiřující se anorexií. Módní svět se rozdělil na dva tábory. První byl tvořen lidmi, kteří se chtějí oděvem odlišit a být originální, a druhý těmi, kteří si chtějí ţít poklidně svůj ţivot a nevybočovat z davu. 22

24 Závěr I přes to, jak jsem se obávala, ţe cesta k závěru pro mě nebude vůbec lehká, byla jsem mile překvapena. Absolventská práce není v ţádném případě procházka růţovou zahradou, ale dá se zvládnout bez větších problémů. Nakonec jsem vlastně ráda za to, jaké téma jsem si zvolila, protoţe to pro mě bylo docela přínosné a naučné. Nejvíce mě bavilo sledovat, jak byla móda ovlivněna politikou, hudbou a různými událostmi, které se přihodily. Je neuvěřitelné, jaké mnoţství nových směrů a stylů se během jednoho století, vystřídalo. Všichni můţeme vidět, ţe se móda vrací, ale pojmenování stylů nám nic neříká. Třeba takový B-boys, to je předchůdce dnešního hip hopu. V 21. století nám dredaři a punkeři připadají zcela normálními obyvateli naší Země, ale v minulém století tomu tak nebylo. Na osoby, které propagovaly tyto styly, hleděli ostatní s odstupem. Takţe jsem se dozvěděla spoustu nových informací, naučila jsem se zpracovávat text, a to je docela velký pokrok, protoţe to pro mě vţdy byla španělská vesnice. Také jsem si zkusila vypracovat a poté vyhodnotit dotazník. A hlavně mi absolventská práce pomohla k tomu, ţe jsem více trpělivá a hned vše nevzdávám. Doufám, ţe se mi podařilo zajistit kvalitní a skutečné informace, z nichţ jsem vypracovala své články. Byla bych ráda, kdyby má absolventská práce pomohla někomu, kdo se tímto oborem chce zabývat a přinesla mu uţitek z těchto informací. 23

25 Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace 1. Máchalová, J.,Dějiny odívání Móda 20. století, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, Hlaváčová K., Česká móda Zrcadlo doby, Zlín: Nakladatelství Tigris, Historie v obrazech česká kultura,olomouc: Media DIDA,2004. Elektronické zdroje hphrase=all _Gotika.html

26

27 Seznam příloh Příloha A Dotazník Příloha B Obrázky vývoje korzetu Příloha C Obrázky zmíněných módních stylů Příloha D Obrázky 21. století (kresba a fotografie)

28 Příloha A Dne 14.března 2011 jsem rozdala v sedmé třídě dotazníky, které jsem sama vypracovala za účelem zjistit, jaký mají ţáci k módě vztah. 1. JE PRO VÁS MÓDA DŮLEŽITÁ? Pro více jak polovinu je móda důleţitá, ostatním je to jedno. 2. a) VYZNÁTE SE V MÓDNÍCH STYLECH PŘEDEŠLÝCH STOLETÍ? 2. b) POKUD ANO, JAKÝ VÁS OSLOVIL? Na otázku, která je z hlediska mé absolventské práce nejdůleţitější, jsem nedostala moc pozitivní odpovědi. Převaţují ti, kteří se přiznali, ţe předešlé módě nerozumí.a ti, co si myslí, ţe se moţná vyznají, neuvedli ani jeden příklad.moţná je to tím, ţe je neoslovil ţádný styl, jak jeden z ţáků uvedl. 3. JSTE RÁD/A ZA DNEŠNÍ MÓDU? Myslela jsem si, ţe na této otázce se ţáci shodnou, avšak opak je pravdou. Většina byla rozhodnuta, ţe je pro ně dnešní móda samozřejmě důleţitá, čtvrtina sází na pohodlnost a dvěma ojedinělým je to jedno. 4. CO BYSTE JÍ VYTKLI? OVŠEM POKUD BY NĚCO TAKOVÉHO BYLO. U této otázky dvacet lidí nic nenapadlo. Těch zbylých pět se shodlo, ţe dnešní móda není moc kvalitní, ani pohodlná. 5. a) SNAŽÍTE SE ŘÍDIT NĚJAKÝM STYLEM? 5. b) POKUD ANO, ANEBO BYSTE CHTĚL/A, TAK JAKÝM? Chtěla jsem, aby se sedmáci u této otázky zamysleli a zeptali se sami sebe. Nevím, jestli se mé přání vyplnilo, ale většina ţáků se ničím neřídí. Dva by chtěli a zbylí se řídí stylem rockovým, punk rockovým, hip hopovým, anebo chtějí vypadat jako Barbie. 6. ADVOKÁT MŮŽE MÍT TEPLÁKOVOU SOUPRAVU, POPELÁŘ MŮŽE CHODIT V OBLEKU...SOUHLASÍTE S TAKOVOUHLE VOLNOSTÍ? Vůbec jsem nevěděla, jak na tuto otázku budou ţáci reagovat, proto jsem ani nemohla být překvapena, ţe pro třináct dětí je tato moţnost hloupostí, osm dětí by to takto zřejmě chtělo a čtyři jsou zásadně proti.

29 Příloha B Napoleonská podprsenka 1803 Korzet z roku 1720 Rok 1878 Rok 1890

30 Příloha C Gotický pár Barokní pár Renesanční ţena Renesanční muţ Secesní pár

31 Příloha D - kresba 1956