ROZHODNUTÍ. Účastníku řízení, Tomáši Pecinovi, adresa trvalého bydliště Vodičkova 681/18, Praha 1, datum narození 21.

Transkript

1 Tělo: H lavicka Tělo: Položky úkonu Doručeno dne: ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ Pplk. Sochora 27, Praha 7 tel.: , fax: posta@uoou.cz, *UOOUX00CXG5P* Čj. UOOU-09728/18-16 ROZHODNUTÍ Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen Úřad ), jako příslušný správní orgán podle 2 odst. 2 a 40 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a čl. 58 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), rozhodl dne 3. prosince 2018 o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků takto: Účastníku řízení, Tomáši Pecinovi, adresa trvalého bydliště Vodičkova 681/18, Praha 1, datum narození 21. dubna 1966, I. se v souvislosti se zpracováním osobních údajů prostřednictvím webových stránek ukládá povinnost: 1. ukončit zveřejňování osobních údajů Ing. Zdeňka Stary (ve formě zkrácené verze rozsudku Nejvyššího správního soudu České republiky) a Mgr. Oxany Antošové, Martina Urxe, Hany Osterové a Ing. Barbory Finové (ve formě přehledu soudních jednání) na webových stránkách a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, 2. ukončit zveřejňování osobních údajů účastníků soudních jednání, která již proběhla, na webových stránkách a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, 3. ukončit zveřejňování osobních údajů účastníků soudních jednání vedených před Nejvyšším správním soudem České republiky, po uplynutí 14 dní od zveřejnění předmětného rozsudku na úřední desce tohoto soudu, na webových stránkách a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, 1/18

2 II. a dále podle 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, povinnost nahradit náklady řízení ve výši Kč splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí bezhotovostním převodem na účet vedený u ČNB, č. ú /0710, variabilní symbol rodné číslo účastníka řízení, konstantní symbol Odůvodnění Správní řízení o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle 40 zákona č. 101/2000 Sb. bylo zahájeno příkazem Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen Úřad ) čj. UOOU-09728/18-2 ze dne 26. října 2018, který byl účastníku řízení, Tomáši Pecinovi, téhož dne doručen. Podkladem pro vydání tohoto příkazu byly podněty Ing. Zdeňka Stary, Mgr. Oxany Antošové, Martina Urxe a Hany Osterové doručené Úřadu v období od června do září 2018, jejichž předmětem bylo zveřejnění osobních údajů stěžovatelů na webových stránkách a to ve formě zkrácené verze rozsudku Nejvyššího správního soudu České republiky (dále jen NSS ) a v rámci přehledu soudních jednání. Další podklady byly opatřeny Úřadem dne 20. a 25. září a 5. října 2018 na základě 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), z uvedených webových stránek účastníka řízení, resp. webových stránek NSS, a Ministerstva spravedlnosti České republiky (dále jen MSpr ), Uvedeným postupem bylo zjištěno, že na webových stránkách účastníka řízení v sekci Přehled soudních jednání jsou zveřejňovány informace o soudních jednáních, která byla nařízena u všech vrchních, krajských, městských i okresních soudů, přičemž ke dni vydání tohoto rozhodnutí se jedná o více než záznamů. Obsahem informace zveřejňované ke každému jednání je identifikace příslušného soudu, označení jednací místnosti, datum a čas jednání, číslo jednací, titul, jméno a příjmení řešitele, druh jednání (jednání, vyhlášení rozsudku apod.) a titul, jméno a příjmení účastníků řízení (v případě fyzických osob). Součástí každého záznamu je pak odkaz na přehled průběhu řízení na webových stránkách MSpr ( Dále bylo zjištěno, že v sekci Archiv úřední desky NSS na webových stránkách účastníka řízení jsou zveřejňovány rozsudky NSS, a to jak zkrácené verze, tak anonymizované verze celého rozsudku včetně odůvodnění. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí se jedná o více než záznamů vztahujících se k rozsudkům NSS. Obsahem informace uvedené ke každému rozsudku je datum zveřejnění rozsudku, číslo jednací, oblast, které se předmětná věc týká a titul, jméno a příjmení účastníků řízení (v případě fyzických osob). Současně je zveřejněna zkrácená verze rozsudku NSS a v některých případech i anonymizovaná verze celého rozsudku včetně odůvodnění. V případě, kdy byla jednou ze stran soudního řízení fyzická osoba, jsou pak ve výroku zkrácené verze rozsudku NSS uvedeny osobní údaje tohoto účastníka v rozsahu jméno, příjmení a adresa bydliště a dále je zde uvedeno, jak NSS v dané věci rozhodl (tj. informace o výsledku řízení před NSS). Jestliže NSS v dané věci zveřejnil již také anonymizovanou verzi celého rozsudku, lze s pomocí informací uvedených v záznamu a identifikačních údajů ve zkrácené verzi rozsudku k dané fyzické osobě přiřadit také veškeré informace o předmětu a průběhu řízení. Z odkazů umístěných k jednotlivým záznamům zveřejněným na webových stránkách v přehledu soudních jednání a dále z veřejně dostupných informací 2/18

3 (zejména na které účastník řízení také provozuje) je pak zřejmé, že účastník řízení výše popsané informace o soudních jednáních čerpá z webových stránek MSpr ( Účastník řízení z tohoto zdroje pravidelně shromažďuje informace o nařízených soudních jednáních, následně tyto informace umístí na své webové stránky kde je nadále zpracovává (zveřejňuje), a to fakticky po neomezenou dobu. Na webových stránkách MSpr jsou zveřejňovány informace o soudních jednáních, která byla nařízena na následujících 30 dnů, tj. doposud se neuskutečnila. Informace obsahuje datum a čas jednání, místnost, titul, jméno a příjmení řešitele, druh jednání (jednání, vyhlášení rozsudku apod.), titul, jméno a příjmení účastníků řízení (v případě fyzických osob) a dále informaci o tom, zda se jedná o neveřejné zasedání a zda bylo jednání zrušeno. Poté, co předmětné jednání proběhlo, již nejsou tyto informace na uvedených webových stránkách MSpr dostupné. Na webových stránkách MSpr jsou pak zveřejněny informace o průběhu soudního řízení, tj. přehled jednotlivých událostí, které nastaly v průběhu řízení. K určité spisové značce jsou na těchto webových stránkách zveřejněny informace o stavu řízení (pravomocná věc/ nevyřízená věc) a průběhu řízení, tj. o typu události, která v daném řízení nastala (např. zahájení řízení, nařízení jednání, vydání rozhodnutí). Tyto informace jsou zde dostupné i poté, co je předmětné řízení pravomocně ukončeno, jejich obsahem nicméně nejsou v žádném stadiu řízení osobní údaje účastníků soudních řízení. Z uvedeného je zřejmé, že na základě informací zpřístupňovaných MSpr dochází ke zveřejnění osobních údajů účastníků soudních řízení pouze ve vztahu k soudnímu jednání, které bylo nařízeno, ale doposud neproběhlo. V této fázi pak lze spojit informaci o soudním jednání i s informací o průběhu řízení. V případě, kdy v dané věci žádné jednání nařízeno není, resp. věc je již pravomocně ukončena, jsou veřejně dostupné pouze informace o průběhu soudního řízení bez identifikačních údajů jejich účastníků. Co se týče rozsudků NSS, je zřejmé (již ze samotného názvu příslušné sekce webových stránek účastníka řízení Archiv úřední desky NSS a dále z informace o původní URL uvedené u každého z rozsudků umístěných v této sekci webových stránek), že účastník řízení shromažďuje rozsudky zveřejňované na úřední desce NSS, která je dálkově zpřístupněna prostřednictvím webových stránek tohoto soudu Takto shromážděné rozsudky, zkrácené i anonymizované verze, účastník řízení umístí na své webové stránky kde je nadále zveřejňuje (tj. zpracovává osobní údaje v nich uvedené), a to fakticky po neomezenou dobu. NSS na své úřední desce, a tedy i na webových stránkách vyhlašuje v souladu s 49 odst. 12 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, rozsudky vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění po dobu 14 dnů, jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby. Po uplynutí uvedené lhůty je zkrácená verze rozsudku z úřední desky sejmuta a je následně nahrazena anonymizovanou verzí rozsudku s odůvodněním. Identifikační údaje účastníků řízení jsou tak na úřední desce NSS (a na webových stránkách přístupné pouze po dobu 14 dní, a to pouze v podobě zkrácené verze rozsudku a nikoli současně s anonymizovanou verzí rozsudku, v níž je detailně popsán průběh řízení. 3/18

4 Účastník řízení tedy shromažďuje a dále zveřejňuje veřejně dostupné informace o jednání soudů a o rozhodovací činnosti NSS. Vzhledem k tomu, že předmětné informace zahrnují také osobní údaje účastníků soudních řízení, je účastník řízení ve vztahu k těmto informacím v postavení správce osobních údajů ve smyslu čl. 4 bod 7) nařízení (EU) 2016/679, neboť stanovil účel (informování veřejnosti o účastnících soudních jednání a o rozhodnutí NSS a archivace těchto informací) i prostředky (webové stránky tohoto zpracování osobních údajů. Na účastníka řízení se proto vztahují veškeré povinnosti, které mu na základě tohoto postavení z citovaného nařízení vyplývají. Ve vztahu k dalšímu zpracování zveřejněných osobních údajů je třeba předeslat, že český právní řád v 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb. upravoval zvláštní právní titul pro další zpracování oprávněně zveřejněných údajů, tedy výslovně umožnil jejich další zpracování i bez souhlasu subjektu údajů. Po účinnosti nařízení (EU) 2016/679 již nicméně citované ustanovení zákona č. 101/2000 Sb. použít nelze, neboť je zcela nahrazeno čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, který se jako pozdější a přímo účinný právní předpis použije přednostně. V současné době je tak nutno při dalším zpracování zveřejněných osobních údajů zvážit, zda lze aplikovat některý z právních titulů dle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Základním východiskem při dalším zpracování již zveřejněných osobních údajů je pak to, že veřejnost určitých údajů a priori nezakládá oprávnění k jejich dalšímu bezmeznému zpracování. Ostatně již v 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb. věta druhá byla upravena podmínka pro použití tohoto ustanovení spočívající v tom, že dalším zveřejněním nesmí být dotčeno právo subjektu údajů na ochranu soukromého a osobního života. Pro další zpracování osobních údajů účastníků soudních řízení získaných z informací zveřejněných MSpr nebo NSS pak přichází v úvahu pouze právní titul uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Dle citovaného ustanovení je možné osobní údaje zpracovávat pokud je to nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany. Současně však musí být splněna podmínka, že se nejedná o případy, kdy před zájmy správce mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů (spočívající v ochraně jejich soukromí a osobních údajů). Posouzení, zda je uvedená podmínka splněna je pak nezbytným předpokladem pro aplikaci čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Při postupu dle citovaného ustanovení tak správci de facto vzniká povinnost provést před zahájením zpracování osobních údajů analýzu či komparaci svých zájmů a zájmů subjektů údajů, tzv. balanční test. V rámci takového balančního testu je pak nezbytné poměřit zájmy správce a třetích osob se zájmy (základními právy a svobodami) dotčených subjektů údajů. Pokud zájmy subjektů údajů nepřevažují nad zájmy správce či třetích osob, je zpracování na základě čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 možné. V této fázi jsou posuzovány všechny okolnosti konkrétního zpracování, přičemž zájem subjektů údajů je hodnocen ve smyslu obecných, typických či rozumně očekávatelných zájmů dotčených osob. Oprávněný zájem správce musí být v prvé řadě zákonný, tedy v souladu s právními předpisy, a jasně formulovaný (nikoli spekulativní). Legitimním zájmem správce je např. zájem hospodářský, tj. zájem na zajištění ekonomické stránky jeho podnikatelské činnosti, současně může být dán také zájem veřejnosti na transparentní, snadno dohledatelné informace. 4/18

5 Legitimní a oprávněný zájem správce sám o sobě nicméně k závěru o možnosti aplikace čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 nestačí. V rámci balančního testu je dále nutné posoudit, zda je dané zpracování nezbytné pro naplnění těchto oprávněných zájmů, tedy zda nelze stejného výsledku dosáhnout zpracováním menšího rozsahu osobních údajů, případně zcela bez osobních údajů. Minimalizace údajů je ostatně základní zásadou zpracování osobních údajů, která je v současné době vyjádřena v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 216/679. Poté je v rámci ověření vyváženosti nutné posoudit, zda zájmy a základní práva subjektu údajů nepřevažují nad oprávněnými zájmy správce. Přitom je nutné zohlednit zejména povahu a zdroj oprávněných zájmů správce, dopad daného zpracování na subjekty údajů, včetně přiměřeného očekávání subjektů údajů, a případná další ochranná opatření, která správce uplatňuje. S odkazem na povinnost vyjádřenou v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, který se na účastníka řízení jako na správce osobních údajů vztahuje, a dle kterého je jeho povinností doložit splnění základních zásad při zpracování osobních údajů (včetně doložení právního titulu pro předmětné zpracování), vyzval Úřad účastníka řízení dne 24. září 2018 k součinnosti ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb. Mimo jiné se Úřad účastníka řízení dotázal, zda provedl ve vztahu k osobním údajům zpracovávaným (zveřejňovaným) prostřednictvím webových stránek k účinnosti nařízení (EU) 2016/679 balanční test ve smyslu požadavků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. f) citovaného nařízení a případně s jakými závěry. Současně byl účastník řízení vyzván ke sdělení, jakým způsobem informuje subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů prostřednictvím webových stránek ve smyslu povinností vyplývajících správci z čl. 14 nařízení (EU) 2016/679. Před vydáním příkazu čj. UOOU-09728/18-2, dne 24. září 2018, účastník řízení Úřadu sdělil, že dle jeho názoru není v kompetenci Úřadu požadovat na základě 3 zákona č. 255/2012 Sb. jakékoli vyjádření. Proti příkazu pak podal účastník řízení dne 26. října 2018 odpor. Tím byl příkaz zrušen a Úřad v řízení pokračoval, o čemž byl účastník řízení vyrozuměn dne 31. října K předmětu řízení se pak účastník řízení vyjádřil ve stanovisku ze dne 3. listopadu Účastník řízení ve svém vyjádření uvedl, že Úřad k němu v řízení nepřistupuje neutrálně, ale snaží se jej očernit a vylíčit jej jako delikventa, který nedbá na ochranu osobních údajů a ignoruje oprávněné zájmy subjektů údajů. V této souvislosti se účastník řízení zmiňuje o ové komunikaci uživatelů webových stránek a JUDr. Jiřího Žůrka, ředitele odboru konzultačních agend Úřadu. Dále účastník řízení konstatuje, že předmětné zpracování osobních údajů bylo zahájeno až poté, co mu Úřad výslovně sdělil, že jde o zpracování v souladu se zákonem, a poté, co účastník řízení toto zpracování u Úřadu zaregistroval. Úřad pak dle účastníka řízení pochybil, když se skutečností, že předmětné zpracování osobních údajů účastník dříve registroval, ve svém příkazu nezabýval. Zmíněné sdělení Úřadu (čj. UOOU-07495/16-8 ze dne 26. srpna 2016) účastník řízení považuje za konzultaci, popř. souhlasné stanovisko k zamýšlenému zpracování. V této souvislosti pak účastník řízení podal námitku podjatosti JUDr. Ludmily Probstové, která uvedené stanovisko Úřadu dle jeho názoru vydala a současně vede toto správní řízení. Z postupu této oprávněné úřední osoby je dle účastníka řízení zřejmé, že se snaží informaci o svém předchozím stanovisku potlačovat a nelze na ni proto pohlížet jako na nestrannou a nepodjatou. 5/18

6 Účastník řízení dále namítl, že již v době, kdy mu Úřad zaslal sdělení čj. UOOU-07495/16-8 ze dne 26. srpna 2016, bylo Úřadu známo, že ke dni 25. května 2018 nabude účinnosti nařízení (EU) 2016/679. Úřad přesto účastníka řízení neupozornil, že předmětné zpracování osobních údajů bude dle názoru Úřadu v rozporu s tímto nařízením. Účastník řízení ve svém vyjádření dále konstatuje, že dle jeho názoru je skutečným účelem, pro který je toto řízení vedeno, odplata Úřadu za předchozí kritiku účastníka řízení na adresu Úřadu, přičemž blíže popisuje případy, kdy postup Úřadu kritizoval. V této souvislosti účastník řízení zdůrazňuje, že je osobou trestně i přestupkově bezúhonnou a vždy pečlivě dbal na to, aby dodržoval zákon i v oblasti ochrany osobních údajů. K právnímu základu zpracování osobních údajů, které je předmětem tohoto řízení, pak účastník řízení předeslal, že se nedomnívá, že by nařízení (EU) 206/679 toto zpracování osobních údajů zakazovalo. Účastník řízení v tomto směru odkázal na bod 50 recitálu nařízení (EU) 2016/679, v němž jsou uvedena východiska pro posouzení zpracování osobních údajů za jiným účelem, než ke kterému byly údaje primárně shromážděny. Dále odkázal na bod 158 recitálu tohoto nařízení, který se věnuje mimo jiné zpracování osobních údajů za účelem archivace ve veřejném zájmu. K tomu účastník řízení uvádí, že interpretace nařízení (EU) 2016/679, jak ji provedl Úřad v příkazu (tedy že subjektům provádějícím archivaci ve veřejném zájmu musí být tato činnost uložena jako povinnost či úkol dle zákona), není správná, neboť by znamenala absolutní zákaz zpracování osobních údajů pro všechny soukromé archivy zřízené podle 56 a násl. zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Dle účastníka řízení je základním východiskem pro jeho činnost čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky, podle kterého je jednání před soudem až na zákonné výjimky ústní a veřejné, a rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně. Veřejný výkon soudní moci pak dle účastníka řízení znamená, že jsou veřejně přístupná všechna soudní rozhodnutí, a že veřejnost je informována o všech nařízených veřejných soudních úkonech, včetně označení účastníků, a to jak v budově soudu na vývěskách před jednacími síněmi, popř. na monitorech, tak na internetovém portálu MSpr infosoud. Provozování webových stránek je dle účastníka řízení zcela v souladu s tímto principem, neboť zde nejsou zpracovávány žádné jiné informace, než ty, které pocházejí ze serverů příslušných státních orgánů (MSpr a soudů). Tyto informace jsou pak dle účastníka řízení zprostředkovány veřejnosti tak, aby bylo dosaženo vyššího stupně veřejné kontroly nad soudní mocí. Právním důvodem pro zpracování osobních údajů prostřednictvím webových stránek je tak dle účastníka řízení veřejný zájem na informacích o výkonu soudnictví a na ochraně oprávněných zájmů účastníků řízení i široké veřejnosti. V tomto kontextu účastník řízení odkazuje na ustanovení 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. a čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Současně uvádí, že citované ustanovení nařízení (EU) 2016/679 neprovádí přímou novelizaci (derogaci) 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. a může se aplikovat současně. Test proporcionality mezi zájmem veřejnosti na publicitě informací o proběhlých soudních jednáních a písemností vystavených na úředních deskách soudů a právem dotčených subjektů údajů na ochranu osobních údajů je dle vyjádření účastníka řízení primárně prováděn již původci osobních údajů, tedy MSpr a soudy. Důvodnost odstranění či anonymizace osobních 6/18

7 údajů v návaznosti na delší dobu zpracování je podle účastníka řízení nutno posuzovat individuálně. Případy, kdy by zájem subjektu údajů na ochranu osobních údajů převážil nad zájmem veřejnosti na trvalé publicitě, budou však dle účastníka řízení výjimečné (např. po zahlazení odsouzení). Vzhledem k tomu, že informace o soudních jednáních jsou na webových stránkách účastníka řízení uchovávány až od poloviny roku 2016, nemůže podle účastníka řízení k takové situaci reálně dojít dříve než za několik let. V současné době tak dle jeho názoru vždy převáží veřejný zájem na publicitě zveřejněné informace nad zájmem subjektu údajů na jejím odstranění. Zcela výjimečné případy je účastník řízení dle svého vyjádření ochoten řešit i nyní, v případě stěžovatelů však důvody k takovému postupu neshledal. Jako příklad uvádí Mgr. Antošovou, která se dle účastníka řízení snaží před veřejností skrýt fakt, že byla pravomocně odsouzena za nedbalostní trestný čin s následkem smrti nezletilého dítěte, ačkoli současně působí jako úřední osoba projednávající přestupky. Jednání této stěžovatelky označuje účastník řízení za amorální a další zveřejňování jejích osobních údajů za oprávněné až do doby, dokud nebude její odsouzení zahlazeno. V této souvislosti účastník řízení odkazuje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. června 2018 ve věci M. L. et W. W. v. Německo, v němž tento soud odmítl poskytnout ochranu právu na soukromí (právo být zapomenut ) osobám, jež byly odsouzeny pro trestný čin spáchaný v roce 1993, a upřednostnil právo veřejnosti na informace. Dle účastníka řízení je tento rozsudek nutno vnímat tak, že tím spíše není důvodné odstranit informace o trestním rozsudku ve věci, kde odsouzení nebylo ještě ani zahlazeno, natož aby od něj uplynula srovnatelná doba. K povinnosti informovat subjekty údajů o zpracování osobních údajů, ke kterému prostřednictvím webových stránek dochází, pak účastník řízení uvedl, že tyto informace doposud na tyto webové stránky neumístil. Před vydáním rozhodnutí v tomto řízení tak nicméně hodlá učinit. Účastník řízení zprovoznil svůj systém v polovině roku 2016 a dle jeho vyjádření se těší u uživatelů velké oblibě. Konkrétně účastník řízení odkazuje na případy, kdy uživatelé jeho webových stránek až z tohoto zdroje zjistili, že je vedeno řízení, jehož jsou účastníky. Bez informací zpřístupněných na by se tyto osoby o soudním řízení a tedy o povinnostech, které jim byly uloženy, dozvěděly až v okamžiku nařízení exekuce. Celkově je v podle účastníka řízení v jeho systému registrováno přes 650 uživatelů a jen během měsíce října 2018 zaznamenal systém 220 tisíc dotazů. Tímto účastník řízení dokládá, že jde o internetovou aplikaci, o kterou je velký zájem a lze ji hodnotit jako mimořádně užitečnou a veřejnosti prospěšnou. Tuto službu přitom účastník řízení provozuje bezplatně a bez reklamy. V důsledku opatření uložených v příkaze Úřadu by systém účastníka řízení tuto svou užitečnost ztratil. K doložení veřejné podpory své činnosti pak účastník řízení navrhl důkaz y, které uživatelé jeho webových stránek zaslali (na žádost účastníka řízení v návaznosti na zahájení tohoto řízení) JUDr. Žůrkovi, včetně jeho odpovědí. Své vyjádření účastník řízení zakončil návrhem, aby na základě všech výše uvedených důvodů bylo správní řízení zastaveno. Na základě shromážděných podkladů a veřejně dostupných informací Úřad konstatuje, že není důvodné, aby se zásadně odchýlil od svého právního názoru vyjádřeného v příkazu čj. UOOU /18-2 ze dne 26. října 2018, neboť v rámci řízení nebyly předloženy ani označeny žádné 7/18

8 důkazy, které by takovou změnu postoje Úřadu opodstatnily. Úřad má proto i nadále za prokázané, že účastník řízení shromažďuje a dále zveřejňuje osobní údaje účastníků soudních řízení (účastníků nařízených soudních jednání a řízení před NSS), a že pro předmětné jednání účastníka řízení nelze zvažovat jiný právní titul než oprávněné zájmy účastníka řízení, příp. třetích osob ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. K posouzení legitimity a legality předmětného jednání účastníka řízení je proto nezbytné, aby Úřad vyhodnotil oprávněné zájmy účastníka řízení a třetích stran a komparoval je s mírou zásahu do práv subjektů údajů, jejichž osobní údaje jsou prostřednictvím webových stránek účastníka řízení zveřejňovány. Z vyjádření účastníka řízení a shodně na základě informací zveřejněných na i z podoby webových stránek (včetně absence reklamních či komerčních sdělení na těchto webových stránkách) lze dospět k závěru, že zájmem, který účastník řízení zveřejňováním osobních údajů na uvedených webových stránkách sleduje, je zájem veřejnosti na usnadnění vyhledávání informací o soudních jednáních a rozsudcích NSS a archivace těchto informací. Účastníku řízení naopak nelze přiznat oprávněný zájem v podobě (podílu na) zajištění veřejnosti soudních jednání a vyhlášení rozsudků. Tento zájem vyjádřený příslušnými procesními předpisy může naplnit pouze soud, který dané řízení vede, nikoli účastník řízení. Zpracování osobních údajů účastníkem řízení tedy nepřispívá k ústavní kautele spočívající ve veřejném výkonu soudní moci. Stejně tak nelze účastníku řízení přiznat oprávněný zájem pro další zpracování osobních údajů za účelem archivace dle bodu 50 či 158 recitálu nařízení (EU) 2016/679. Předně je nutno uvést, že recitály nařízení (EU) 2016/679 jsou toliko doprovodným (výkladovým) textem, bez normativní síly. Právní důvod pro zpracování osobních údajů je vždy nutno hledat v čl. 6 odst. 1 citovaného nařízení. Recitál 50 nařízení (EU) 2016/679 poskytuje podrobnější vysvětlení k testu kompatibility dle čl. 6 odst. 4 tohoto nařízení, když uvádí, že zpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu je zásadně slučitelné s účely, pro které byly osobní údaje původně shromážděny. Je však nutno dodat, že čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679 upravuje situaci, kdy osobní údaje k jinému účelu využívá tentýž správce. Citované ustanovení a tedy ani recitál 50 se tak předmětu tohoto řízení netýkají. Nařízení (EU) 2016/679 připouští, aby archivaci ve veřejném zájmu prováděly i soukromé subjekty, v souladu s recitálem 158 tohoto nařízení je v takovém případě ale nezbytné, aby tyto subjekty disponovaly pro dané zpracování zákonným zmocněním (tj. archivace jim byla uložena jako povinnost či úkol dle zákona). Účastníku řízení ovšem žádný právní předpis provádění archivace ve veřejném zájmu neukládá. Oprávněný zájem účastníka řízení a veřejnosti na usnadnění vyhledávání informací o soudních jednáních a o rozsudcích NSS je dále třeba komparovat s právem subjektů údajů na ochranu jejich osobních údajů, resp. ochranu jejich soukromého a osobního života. V tomto bodě je nutno odlišit dobu, po kterou trvá zveřejnění předmětných informací ze strany MSpr, resp. NSS, a kdy účastník řízení zpracovává stejný rozsah osobních údajů jako tyto dva subjekty, a dobu, kdy osobní údaje v primárních zdrojích již zveřejňovány nejsou. V prvém případě je možno zájem veřejnosti na usnadnění vyhledání informací považovat za minimálně stejné intenzity jako zájem dotčených osob (subjektů údajů) na ochraně jejich základních práv a svobod. Východiskem pro tento závěr je obecný princip veřejnosti soudních jednání, resp. jejich závěrů a dále skutečnost, že služba poskytovaná účastníkem řízení v této situaci spočívá v tom, že na jednom místě sdruží a ve strukturované formě poskytne veřejně 8/18

9 dostupné informace o soudních jednáních a nově vyhlášených rozsudcích NSS. Převzetím a dalším zveřejněním veřejných informací, pocházejících nadto přímo od primárního zdroje (MSpr a NSS), účastník řízení do práv subjektů údajů v zásadě nezasahuje více, než do jaké míry se tak děje již zveřejněním na webových stránkách MSpr a NSS. Shromáždění a strukturování informací představuje v této fázi službu veřejnosti, jejíž součástí je též zpracování osobních údajů účastníků řízení. Na tomto místě je nicméně nutno dodat, že na rozdíl od zdrojových webových stránek MSpr a NSS účastník řízení umožňuje u informací zveřejňovaných prostřednictvím indexování. Osobní údaje účastníků soudních řízení tak lze vyhledávat nejen přímo na webových stránkách účastníka řízení, ale i pomocí jiných vyhledavačů. Tímto postupem účastník řízení rozšiřuje okruh příjemců předmětných informací nejen o návštěvníky svých webových stránek, ale o uživatele internetu obecně. Situace se však zásadně změní v okamžiku, kdy určité soudní jednání již proběhlo anebo je daný rozsudek NSS považován za doručený (po 14 dnech vyvěšení na úřední desce). V této situaci již pominul důvod zveřejnění osobních údajů ze strany MSpr a NSS a zájem veřejnosti na informování o činnosti soudů lze naplnit i bez zpracování osobních údajů účastníků soudních řízení. Východiskem pro tento závěr je skutečnost, že primárním důvodem zveřejnění informace o konkrétním soudním jednání a jeho účastnících (tj. účel zpracování osobních údajů ze strany Mspr) spočívá v tom, že na základě těchto informací se veřejnost může daného soudního jednání zúčastnit. Poté, co předmětné jednání proběhlo, tento důvod logicky pomíjí. Důvod zveřejnění informací o soudním rozhodnutí na úřední desce NSS potom spočívá v naplnění zákonem stanovené podmínky pro řádné vyhlášení a doručení rozsudku. Tento důvod pak nelze slučovat s důvody pro zveřejnění anonymizovaných verzí rozsudků NSS, kterými je veřejnost informována o postupu a závěrech NSS, případně o postupu orgánů veřejné moci, kterých se rozsudky týkají, a současně je zajišťována jednotná aplikace právních předpisů. Jestliže tedy účastník řízení zveřejňuje osobní údaje získané od MSpr a NSS i poté, co primární účel tohoto zveřejnění pominul, zasahuje do práv subjektů údajů v míře, která již není opodstatněna jakýmkoli legitimním a oprávněným zájmem na straně účastníka řízení či třetích osob. V důsledku jednání účastníka řízení je možné (sdružením spisové značky a identifikačních údajů účastníka soudního řízení) dohledat rozsudek, který se dané osoby týká, anebo naopak zjistit identitu osoby, které se týká anonymizované rozhodnutí. V případě zveřejňování rozsudků NSS pak ke spojení informací o průběhu soudních řízení a informací o účastnících těchto řízení dochází přímo na webových stránkách účastníka řízení. Účastník řízení tím maří účel anonymizace soudních rozhodnutí zpřístupňovaných veřejnosti. Uveřejňování informací o tom, kterých soudních jednání se subjekt údajů v minulosti účastnil, přitom představuje významné riziko v podobě nepříznivých dopadů do práv těchto osob, a to jak v osobní, tak v pracovní sféře. Zejména v případě, kdy lze ze zveřejněných informací dovodit, že subjekt údajů byl účastníkem trestního nebo exekučního řízení mohou tyto informace vést k sociálnímu vyloučení dotčené osoby i jejích rodinných příslušníků, ztrátě zaměstnání a dalším negativním dopadům. Zásah do práv subjektů údajů je dále zvýšen tím, že zveřejňování informací na webových stránkách účastníka řízení není časově jakkoli omezeno (resp. je zřejmě omezeno pouze kapacitou úložiště využívaného účastníkem řízení). S delším časovým odstupem a zejména za 9/18

10 situace, kdy z původního zdroje tyto informace již dostupné nejsou, se intenzita tohoto zásahu dále zvyšuje. V tomto směru je v souladu s recitálem 47 nařízení (EU) 2016/679 zapotřebí zohlednit také přiměřená očekávání subjektů údajů, která vychází ze skutečnosti, že informace o nařízeném soudním jednání zveřejňované MSpr i zkrácená verze rozsudku NSS jsou veřejně dostupné pouze po omezenou dobu. Neméně podstatné je také to, že popsaným jednáním účastníka řízení dochází k zásahu do práv velkého množství subjektů údajů. A dále, že účastník řízení v důsledku indexování umožňuje vyhledání osobních údajů nejen na svých webových stránkách, ale i prostřednictvím jiných vyhledavačů, čímž zásadně rozšiřuje okruh příjemců těchto informací. Úřad s ohledem na uvedené tedy konstatuje, že u systematického zveřejňování tohoto rozsahu informací o soudních jednáních a vyhlášených rozsudcích (spolu s uvedením identifikačních údajů účastníků těchto řízení) ve chvíli, kdy tyto informace již byly odstraněny z původního zdroje, vždy převáží práva dotčených subjektů údajů nad zájmy správce, případně zájmy třetích stran. Pro takové zpracování tedy správci nikdy nemůže svědčit právní titul oprávněného zájmu dle čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Jak bylo již uvedeno, pro zpracování realizované účastníkem řízení nelze shledat ani jiný právní titul dle čl. 6 nařízení (EU) 2016/679, a účastník řízení tedy ve vztahu k osobním údajům účastníků soudních jednání, která již proběhla, a účastníkům soudních řízení před NSS, ve kterých byla zkrácená verze rozsudku již sejmuta z úřední desky, porušuje povinnosti správce vyplývající z nařízení (EU) 2016/679. Jako správce osobních údajů, shromážděných nikoli přímo od subjektů údajů, je účastník řízení dále na základě čl. 14 nařízení (EU) 2016/679 povinen informovat dotčené osoby o základních parametrech předmětného zpracování a dále o právech, která mohou subjekty údajů vůči správci uplatnit. Na základě čl. 15, 16, 17, 18 a 21 nařízení (EU) 2016/679 je účastník řízení dále povinen umožnit subjektům údajů uplatnit jejich práva na přístup, opravu či výmaz, omezení a námitku vůči zpracování jejich osobních údajů. V průběhu tohoto řízení účastník řízení umístil na webové stránky informaci o zpracování osobních údajů a o právech subjektů údajů. Účastník řízení uvádí identitu správce osobních údajů (účastníka řízení), včetně kontaktů na něj. Dále informuje o zdrojích, z nichž osobní údaje čerpá, a o rozsahu zpracovávaných osobních údajů. K právnímu titulu předmětného zpracování účastník řízení uvádí, že zpracování není založeno na souhlasu subjektu údajů, ale probíhá z titulu veřejné kontroly nad výkonem soudní moci a za účelem ochrany práv subjektů údajů a třetích osob. Dalším účelem, který účastník řízení uvádí je archivace a další zpřístupnění shromážděných informací. Ohledně práv subjektů údajů účastník řízení uvádí, že mají možnost se na něj obracet v případě, kdy zjistí jakékoli nepřesnosti. A dále, že mohou žádat o odstranění osobních údajů. Takové žádosti nicméně účastník řízení vyhoví (dle textu zveřejněné informace) obvykle pouze v případě, kdy se bude jednat o již zahlazený trest, resp. po pěti letech od právní moci rozhodnutí o přestupku. Vyhovění žádosti o odstranění osobních údajů pak účastník řízení podmiňuje doložením totožnosti subjektu údajů a doložením zahlazení trestu. Závěrem účastník řízení informuje o možnosti obrátit se na Úřad. V tomto směru došlo tedy ve srovnání se stavem v době vydání příkazu ke změně v tom směru, že účastník řízení učinil kroky ke splnění své povinnosti, která mu vyplývá z čl. 14 nařízení (EU) 10/18

11 2016/679 (neboť osobní údaje nezískává přímo od subjektů údajů). Popsanou informací účastník řízení naplnil požadavky uvedené v čl. 14 odst. 1 citovaného nařízení, není uvedena pouze výslovná informace o době, po kterou mají být osobní údaje zpracovávány. S ohledem na tuto skutečnost není účastníku řízení již ukládáno opatření spočívající v nápravě absence informací určených subjektům údajů. K informační povinnosti správců a k realizaci práv subjektů údajů je však třeba dodat, že práva subjektů údajů, resp. dostatečně transparentní informování o možnosti jejich uplatnění, má přímý vliv na aplikovatelnost právního titulu ve formě oprávněného zájmu správce. Skutečnost, že určité zpracování je obecně vyhodnoceno (na základě provedeného balančního testu) jako kompatibilní s požadavky čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679, neznamená, že v návaznosti na žádost subjektu údajů nebude správce povinen ukončit zpracování jeho osobních údajů. Je totiž nesporné, že v některých případech bude v zájmu (konkrétního) subjektu údajů zabránit dalšímu zpracování jeho osobních údajů, resp. zabránit zpracování osobních údajů v určité podobě. Na tuto situaci pak pamatuje nařízení (EU) 2016/679 tím, že upravuje širokou škálu práv subjektů údajů. Vůči zpracování osobních údajů založenému na čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 lze pak zejména uplatnit námitku dle čl. 21 tohoto nařízení, což vede ke vzniku povinnosti správce bez zbytečného odkladu ukončit zpracování a ke vzniku povinnosti dle čl. 17 citovaného nařízení, tedy povinnosti vymazat předmětné osobní údaje. Správce je oprávněn předmětné osobní údaje dále zpracovávat pouze v případě, že prokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování těchto osobních údajů, které převažují nad zájmy subjektu údajů. K prokázání závažných oprávněných důvodů tedy správce provádí opět posouzení či zvážení svých zájmů na straně jedné a zájmů subjektu údajů na straně druhé s tím, že v tomto případě zohledňuje zájmy určité konkrétní osoby (nikoli skupiny osob) a další zpracování osobních údajů je podmíněno převažujícím oprávněným zájmem na straně správce (nikoli tedy rovnocenným jako je tomu v případě základního balančního testu). Z podnětů, které Úřad obdržel, je pak zřejmé, že stěžovatelé se na účastníka řízení obrátili se svojí žádostí o ukončení zpracování jejich osobních údajů, a že účastník řízení těmto žádostem nevyhověl. Konkrétně Ing. Stara se na účastníka řízení obrátil em ze dne 19. června 2018, v němž požadoval ukončení zpracování svých osobních údajů zveřejněných na webových stránkách ve formě rozsudku NSS (sp. zn. 5 As 161/2016), tj. odstranění tohoto rozsudku nebo provedení anonymizace. Účastník řízení stěžovateli téhož dne odpověděl, že provozování svého systému zahájil na základě stanoviska Úřadu a po registraci zpracování. Další vyjádření ke zpracování osobních údajů stěžovatele, resp. vyřízení jeho žádosti o ukončení zpracování, pak účastník řízení odmítl. Stěžovatelka Mgr. Antošová se na účastníka řízení obrátila em dne 10. července 2018 s žádostí o ukončení zpracování svých osobních údajů na webových stránkách v přehledu soudních jednání. Účastník řízení na žádost stěžovatelky reagoval téhož dne s tím, že vychází z toho, že předmětné osobní údaje jsou zpracovávány oprávněně a v souladu se stanoviskem Úřadu, které si před spuštěním svého systému vyžádal. Také stěžovatel Urx žádal účastníka řízení o výmaz svých osobních údajů zveřejňovaných na webových stránkách v přehledu soudních jednání. Účastník řízení na tuto žádost reagoval tak, že se jedná o osobní údaje zveřejněné MSpr, které pouze převzal a jeho žádosti proto nevyhoví. 11/18

12 Stěžovatelka Osterová se obrátila přímo na Úřad s tím, že zpracování svých osobních údajů na webových stránkách (v přehledu soudních jednání) označila za neslučitelné s požadavky na ochranu osobních údajů. S ohledem na způsob vyřízení obsahově totožných žádostí předchozích stěžovatelů Úřad stěžovatelku nevyzval, aby uplatnila svoji námitku nejprve u správce účastníka řízení, neboť tento postup by zjevně k nápravě nevedl. Podnět Ing. Finové byl Úřadu postoupen Obvodním soudem pro Prahu 7, na který se stěžovatelka obrátila se svým požadavkem na ukončení zpracování osobních údajů na webových stránkách (v přehledu soudních jednání). Úřad stěžovatelku informoval, že může ve vztahu k předmětnému zpracování osobních údajů uplatnit námitku dle čl. 21 nařízení (EU) 2016/679, nicméně s ohledem na způsob vyřízení obsahově totožných žádostí předchozích stěžovatelů nepovažuje Úřad za nezbytné vyčkat případného uplatnění tohoto práva a reakce účastníka řízení. K výše popsaným žádostem stěžovatelů pak lze souhrnně uvést, že bez ohledu na to, jak je označili, jedná se fakticky o námitky ve smyslu čl. 21 nařízení (EU) 216/679, neboť směřují proti zpracování osobních údajů, které je (resp. zdánlivě je) založeno na právním titulu dle čl. 6 odst. 1 písm. f) citovaného nařízení. V takové situaci je povinností správce zpracování osobních údajů, kterých se námitka týká, buď bez dalšího ukončit, anebo omezit a provést nový balanční test, v tomto případě zaměřený na střet oprávněných zájmů správce a konkrétního subjektu údajů. Jak již bylo uvedeno výše, zpracování osobních údajů by bylo nadále možné pouze za předpokladu, že by správce dospěl k opodstatněnému závěru, že na jeho straně jsou závažné oprávněné zájmy, které převažují nad zájmy a právy subjektu údajů, případně, že takové zpracování je nezbytné pro výkon či obhajobu konkrétních právních nároků. V kontextu výše uvedeného, tedy že účastníku řízení nesvědčí pro posuzované zpracování osobních údajů žádný právní titul ani v situaci, kdy vůči němu dotčené osoby svá práva neuplatňují, je pak zřejmé, že tím spíše v návaznosti na konkrétní námitky (resp. žádosti o ukončení zpracování osobních údajů) nemohl účastník řízení dospět k závěru, že na jeho straně jsou dány závažné a oprávněné zájmy, převažující nad zájmem stěžovatelů na ochraně jejich osobních údajů. Z odpovědí adresovaných stěžovatelům je pak zřejmé, že účastník řízení žádné zdůvodnění svých zájmů ve vztahu k zájmům dotčených osob neprovedl, pouze odkázal na veřejný charakter zdroje, ze kterého čerpal, a dále odkázal na blíže nespecifikované stanovisko Úřadu či konzultaci. Tím účastník řízení porušil povinnost správce odpovídající právu subjektu údajů upravenému v čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679. K argumentům účastníka řízení uvedeným v jeho vyjádření ze dne 3. listopadu 2018 (viz výše) je předně nutno uvést, že Úřad zahájil a vede řízení se správcem osobních údajů, u něhož má za to, že postupuje v rozporu s povinnostmi uvedenými v nařízení (EU) 2016/679, což patří plně do kompetence Úřadu v souladu s citovaným nařízením ve spojení se zákonem č. 101/2000 Sb. Samotný výkon právními předpisy svěřené kompetence nelze dle Úřadu považovat za diskriminaci či difamaci účastníka řízení. Účastník řízení neuvádí, z čeho konkrétně vyvodil závěr, že k němu Úřad v tomto řízení nepřistupuje neutrálně. V této souvislosti pouze odkazuje na ovou komunikaci uživatelů webových stránek s JUDr. Žůrkem (ředitelem odboru konzultačních agend Úřadu). Tento argument je však dle Úřadu zcela bez souvislosti s předmětem tohoto řízení, natož aby představoval doklad o zaujatém přístupu Úřadu k účastníkovi řízení. JUDr. Žůrek není oprávněnou úřední osobou v tomto řízení, tj. nepodílí se na žádných úkonech v jeho průběhu a nemá žádný vliv na rozhodnutí. Obsah 12/18

13 ové komunikace JUDr. Žůrka s uživateli webových stránek účastníka řízení, tj. fakticky soukromé názory těchto osob, nemá pro toto správní řízení jakýkoli význam. Návrhu účastníka řízení na doplnění dokazování touto ovou komunikací proto Úřad nevyhověl. K tvrzení účastníka řízení, že předmětné zpracování osobních údajů konzultoval s Úřadem, resp. si k němu vyžádal stanovisko lze uvést, že účastník řízení se 21. června 2016 obrátil na Úřad s podáním nazvaným žádost o stanovisko ke zpracování osobních údajů. Účastník řízení žádal o stanovisko k otázce zpracování osobních údajů získaných z informačního systému MSpr infosoud a infojednání, konkrétně zda se dle Úřadu jedná o porušení zákona č. 101/2000 Sb. v případě, kdy jsou údaje z těchto systémů automaticky přebírány a v agregované podobě dále zveřejňovány na internetu. Účastník řízení odkázal i na konkrétní webové stránky, které takto údaje zpracovávají. Dále se účastník řízení zajímal, zda by se o porušení citovaného zákona jednalo v situaci, kdy by tato služba byla rozšířena o možnost fulltextového vyhledávání podle jména účastníka řízení. Úřad, v souladu se svými kompetencemi dle zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 500/2004 Sb. vyhodnotil podání účastníka řízení dle jeho obsahu jako podnět k uplatnění dozorových kompetencí (poskytování ad hoc stanovisek na žádost zákon č. 101/2000 Sb. Úřadu neumožňuje a s ohledem na obsah podání účastníka řízení, které se týkalo obecného posouzení zákonnosti zpracování osobních údajů, resp. zpracování prováděného subjekty odlišnými od žadatele účastníka řízení, se nemohlo jednat ani o konzultaci, která se z povahy věci týká vlastní záležitosti žadatele). Úřad vyhodnotil popsané zpracování osobních údajů a následně podnět účastníka odložil, o čemž jej také dne 26. srpna 2016 vyrozuměl. Úřad účastníku řízení sdělil, že jeho podnět byl odložen, neboť prostřednictvím webových stránek, na které poukazoval, nejsou poskytovány jiné informace, než jaké je možné získat z portálu Justice.cz. Takové jednání bylo Úřadem vyhodnoceno jako postup v souladu s 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., přičemž není rozhodné, zda další subjekty oprávněně zveřejněné informace dále zpřístupnily stejnou formou jako jejich původce anebo formou agregovanou. Obdobně není dle názoru Úřadu v rozporu s požadavky zákona č. 101/2000 Sb. pokud by některý z provozovatelů služeb přebírajících informace z portálu Justice.cz rozšířil možnosti vyhledávání např. i podle jména účastníka soudního řízení. Z uvedeného vyplývá, že podnět účastníka řízení se týkal zpracování osobních údajů, které bylo obdobné povahy jako zpracování, které je předmětem tohoto řízení. Avšak účastník řízení v době, kdy se na Úřad obrátil, osobní údaje prostřednictvím ještě nezpracovával, a ve svém podnětu tento svůj úmysl nezmínil (uvedl, že mu jde toliko o zjištění právního názoru Úřadu, případně jeho rozhodovací praxe). Z vyrozumění, které Úřad účastníku řízení zaslal dne 26. srpna 2016, proto nelze jakkoli dovozovat, že by snad Úřad posoudil jeho (budoucí) jednání jako odpovídající zákonu č. 101/2000 Sb. či nařízení (EU) 2016/679. Prezentovat vyrozumění Úřadu (týkající se obecného posouzení dané otázky, resp. posouzení činnosti subjektů odlišných od účastníka řízení) jako stanovisko ve věci zpracování osobních údajů prostřednictvím je proto krajně zavádějící. Za této situace (kdy se účastník řízení nijak nezmínil o tom, že hodlá sám zpracování osobních údajů provádět, natož aby blíže svůj záměr popsal) není ani zřejmé, proč by měl Úřad účastníka řízení vyrozumět o potenciálním rozporu jeho činnosti s požadavky nařízení (EU) 2016/679, jehož účinnost (resp. použitelnost) následovala cca 21 měsíců po zaslání vyrozumění. Ohledně oznámení zpracování osobních údajů, které účastník řízení podal na základě 16 zákona č. 101/2000 Sb., a které Úřad registroval pod č , lze uvést, že účastník řízení 13/18

14 v tomto svém podání Úřadu oznámil, že zamýšlí zpracovávat osobní údaje (jméno a příjmení účastníků soudních řízení, přehled nařízených a uskutečněných soudních jednání v daném řízení, zkrácené neanonymizované a úplné anonymizované znění rozhodnutí NSS) za účelem archivace a agregace údajů zpřístupňovaných na internetovém portálu MSpr a na webových stránkách NSS, a to automatizovaně (internetovým serverem a včetně možnosti vyhledávání. Z podaného oznámení tak nejsou patrné právě ty aspekty, které Úřad v tomto řízení považuje za zásadní tedy fakticky neomezená doba uchovávání osobních údajů a stejně tak časově neomezené sdružování zkrácených a plných verzí rozsudků NSS. Na okraj pak lze uvést, že registraci oznámeného zpracování není možné považovat za schválení předmětného zpracování osobních údajů v tom smyslu, že by byly aprobovány veškeré aspekty této činnosti. Smyslem této povinnosti bylo umožnit Úřadu reagovat na zcela zjevně nezákonný úmysl v oblasti zpracování osobních údajů pokud možno ještě dříve, než dojde k jeho samotné realizaci. Skutečnost, že Úřad na základě oznámení účastníka řízení nezahájil řízení podle 17 zákona č. 101/2000 Sb., vedoucí případně k nepovolení oznámeného zpracování, nelze vykládat tak, že je předmětné zpracování ve své současné podobě v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679. O námitce podjatosti JUDr. Probstové, kterou účastník řízení vznesl v souvislosti s vyřízením jeho podnětu ze dne 21. června 2016, rozhodla dne 12. listopadu 2018 ředitelka odboru kontrolního tak, že JUDr. Probstová není vyloučena z účasti na tomto řízení, neboť nemá žádný osobní zájem na výsledku řízení, žádný vztah k účastníkovi řízení a nad rámec svých pracovních povinností ani žádný vztah k dané věci. Rozklad, který účastník řízení proti tomuto usnesení podal, nemá odkladný účinek a nebrání tedy dalšímu projednávání věci. K argumentaci účastníka řízení, že předmětné řízení je odplatou za předchozí kritiku Úřadu, lze uvést pouze tolik, že účelem tohoto řízení je zajištění nápravy stavu, který je dle zjištění Úřadu v rozporu s požadavky nařízení (EU) 2016/679. Tato činnost je plně v kompetenci Úřadu, resp. je jeho hlavním úkolem, pro který byl zřízen. Skutečnost, že účastník řízení je doposud osobou trestně i přestupkově bezúhonnou nehraje žádnou roli při rozhodování Úřadu, zda zahájit řízení směřující k nápravě závadného stavu a nijak nevylučuje případný závěr Úřadu, že v posuzovaném případě postupuje účastník řízení v rozporu s právními předpisy. Ohledně argumentace účastníka řízení k právnímu základu posuzovaného zpracování lze odkázat již na výše uvedené. Z žádného ustanovení nařízení (EU) 2016/679, natož pak z některého z recitálů, nelze dle Úřadu dovodit právní titul pro zpracování osobních údajů v podobě, kterou realizuje účastník řízení na svých webových stránkách. Účastník řízení odkazuje na body 50 a 158 recitálu nařízení (EU) 2016/679 a dovozuje z nich své oprávnění provádět archivaci osobních údajů ve veřejném zájmu. Takové zpracování osobních údajů je však přípustné i podle citovaných bodů recitálu pouze, je-li určitý subjekt k takové činnosti zmocněn na základě zvláštního právního předpisu. Samotné prohlášení účastníka řízení nemůže vést k tomu, že jeho činnost bude považována za archivaci ve veřejném zájmu. V tomto směru není na místě ani argument zákonem č. 499/2004 Sb., který upravuje mimo jiné postup správních úřadů na úseku archivnictví a práva a povinnosti při výběru a uchování archiválií. V 56 a násl. zákona č. 499/2004 Sb. je upravena možnost (nikoli povinnost) fyzických a právnických osob zřídit soukromý archiv. Z kontextu citovaného ustanovení a celého zákona č. 499/2004 Sb. je pak zcela zřejmé, že obsahem takového soukromého archivu jsou archiválie pocházející z činnosti zřizovatele daného archivu, případně předané do archivu jejich původcem, nikoli informace shromážděné z veřejně dostupných zdrojů. Uvedený zákon 14/18