Kladno strana 1

Transkript

1 Kladno strana 1 Matouš 7:1-2 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. 38 Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám." ZÁKON SETBY A ŽNĚ co člověk zaseje, to také sklidí Nejsme zemědělská společnost, ale tomuto principu rozumíme. Chci-li sklidit rajčata, musím zasadit semínko rajčat, pokud chci okurky, pak to budou semínka okurek. Protože chceme všechno rychle, sázíme často již vypěstované sazenice, ale i u nich platí stejný princip. Co zasadím, to také sklidím. Tento výrok není jen nějakou vymyšlenou teorií, ale věčným Božím zákonem. Jakým soudem soudíte, právě takovým budete souzeni. Ježíš řekl, že základním pravidlem života je odplata - "jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám." Pokud obratně nacházíte nedostatky u ostatních, pamatujte, že přesně stejně bude naměřeno i vám. To, co zaséváte, budete také sklízet. MYŠLENÍ čím naplňuji svou mysl, to mne formuje, utváří... strach, obavy, starosti nedůvěřivost, podezíravost, nespokojenost, kritika to jsou semínka, která mají velkou moc. Zakoření, rostou a vytváří můj charakter. Děje se to pozvolna, nenápadně. Stejně jako se semínkem, které zasadíme. Nejdřív není nic vidět, ale když přijdete za delší dobu, už je zde rostlina, s hlubokými kořeny, která má ohromnou sílu. Mnohdy se vymlouváme: jsem takový, to nejde změnit, mám to v genech... Ale důvod je jiný! Je zde něco, čím naplňujeme svou mysl, co na nás má vliv, proměňuje naše myšlení, naše postoje a tím i mění náš charakter. Základní otázka tedy zní: čím naplňujeme naši mysl? O čem přemýšlíme, jakým impulzům, informacím dovolíme, aby se v naší mysli zakořenily? Sdělovací prostředky, filmy, virtuální realita... Třeba filmy - jak jednoduché to dřív bylo, když byly ještě němé černobílé filmy, tak nedokonalé, že bylo všem jasné: to je pouze film, není to realita... Dnes je těžké oddělit realitu od světa fixe. Kdyby ve zprávách promítli část nějakého scifi filmu o globální katastrofě, nebo o přistání mimozemské civilizace na naši zemi, a seriozně by to okomentovali, kdo z nás by rozpoznal, že je to jen trik? Tak dokonalou technikou disponuje dnešní doba. Jsou známé případy, zvlášť mezi dětmi, kdy tato neschopnost oddělit realitu od fixe stála někoho život. Dítě, které v přesvědčení, že je superman vyskočilo z okna... puberťák, který vystřelil na kamaráda z pistole a pak byl šokovaný z toho, že ho zabil. Ve filmu se přece hrdina sebral a šel dál... CHARAKTER to, čím naplňujeme mysl, formuje náš charakter. strach, obavy, starosti - bázlivý, vystrašený človíček...

2 Kladno strana 2 nedůvěřivost, podezíravost, nespokojenost, kritika - samotář, který nikomu a ničemu nevěří (zvláštní je, že právě tato tipy lidí se dají nejlépe manipulovat...) násilí, nevraživost, předsudky, hněv, zloba - rasista, nepřizpůsobivý člověk schopný druhým ublížit pomluvy, posuzování, odsuzování, očerňování - drbna (nevím jak říci v mužském rodě), člověk, kterému nemůžete nic věřit a mohli bychom pokračovat Mezi myšlením a charakterem je úzké spojení. To jak myslím mě postupně proměňuje a určuje kým jsem. VZTAHY charakter ovlivňuje vztahy. V rodině, v zaměstnání, ve společnosti. Jsou lidé, kterým se vědomě vyhýbáme. Nechceme s nimi mít nic společného, a pokud se s nimi musíme setkat (často se takoví lidé na druhé lepí...) tak musíme zatnout zuby, abychom to vůbec přežili. Ale jdou jiní, v jejichž blízkosti je nám dobře. Setkání s nimi nás obohatí, povzbudí, motivuje. Dokonce jsem prožil, že setkání s některými lidmi dalo mému životu novou hodnotu. Nedůvěřoval jsem si, byl jsem si nejistý, a setkání s druhým člověkem mi pomohlo najít stabilitu pro život a vědomí vlastní ceny. A to ne pro nějaká laciná, populistická slova. Setkání s takovým člověkem, jeho nepředstíraný zájem o mne, jeho fluidum jako by do mne vdechly novou chuť žít. Konkrétní případy...a jedná se o věřící, tedy ty, u kterých předpokládáme, že jejich mysl i charakter je formován Bohem... Bohunka, rád jsem chodil navštěvovat, nikdy jsem si nemusel říkat: nechce se mi... 3,5 roku v LDN, a přesto vždy usměvavá, vděčná, s vnitřním pokojem, zájmem o druhé. Když zemřela, sestřičky, které sloužily na oddělení měly v očích slzy. Milada, nikdo ji tu nechtěl navštívit, pokud jste se s ní setkali, byly to samé stížnosti, proud nespokojenosti, nevraživosti, kritiky, odsuzování druhých... Nikdo s ní nechtěl mít nic společného, i personál se jí vyhýbal, když byla v domově pro seniory. Kdybych měl tyto dvě ženy charakterizovat: potůček osvěžující vody - stoka Znám člověka, který stále poučuje, všemu rozumí, vždy musí mít poslední slovo, i když sám nic nedokázal... Je to utrpení hovořit s ním. A nejhorší je, že se ho nemůžete zbavit. Mluví, mluví, mluví... Naproti tomu je zde (v sále mezi námi) řada lidí, kteří něco dokázali, mohli by se chlubit a poučovat a přitom skromně mlčí, a spíš než něco dokazovat jsou ochotní sloužit. Ten zmíněný muž nemá přátele, dokonce ani vztahy v jeho vlastní rodině moc nefungují (manželka je otrávená, děti ho neberou vážně), ale on je spokojený sám se sebou. Soběstředný člověk... Vy jste obklopeni rodinou, přáteli, a možná vás udivuje, kolik i cizích lidí chce být ve vaši blízkosti. Proč, co na mne vidí, říkáte si? Přitahuje je Vše osobnost, Váš charakter, Ježíš, který je ve vás. MYSL - CHARAKTER - VZTAHY - SMYSL ŽIVOTA podle toho, čím naplňujeme mysl, proměňuje se náš charakter na základě našeho charakteru máme nebo ztrácíme vztahy s druhými lidmi vztahy jsou hybnou silou, která nám dává nebo bere smysl života Na začátku nám to nedojde. Je to přeci jedno, jaká semínka sázím do své mysli... Vlastní charakter je těžké posoudit, nemáme odstup, nevidíme se, a lidé? - ti nás vidí špatně! Teprve když začneme ztrácet vztahy, může nám to dojít... Pokud ztratíme vztahy, zjišťujeme, že nám uniká smysl života. Nemáme pro co žít. Nemáme pro koho žít. NAOPAK - pokud vztahy fungují, pak je život bohatý, krásný, má hloubku, má barevnost, a žít pro druhé v tom je ohromná síla!

3 Kladno strana 3 Stejný princip platí v oblasti sociální, finanční, rodinné, profesní (podnikatelské, zaměstnanecké), umělecké, sportovní a samozřejmě tento princip platí především v oblasti duchovní. Zatímco v těch prvních oblastech se to týká života na zemi, v duchovní rovině má princip setby a žně dopad na věčnost. I zde totiž platí: Co člověk zaseje, to také sklidí. Vraťme se k přečteným textům: Matouš 7:1-2 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. 38 Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám." Je to vyhrožování, zastrašování, vytváření pocitu viny, či strachu? NAPROSTO NE! Je to VÝZVA, Bůh nás nechce zastrašovat, ale chce nás motivovat! To není vyhrožování, strašení soudem, peklem... Je to apel, je to výzva k zamyšlení a případně ke změně! Co zasívat, aby to přineslo užitek? Aby to mělo pozitivní dopad? Aby to přineslo prosperitu, požehnání, nejen mě, ale i mé manželce, mým dětem, mému okolí, mé církvi, mé zemi, mému národu? Víte proč je dnes na polích tolik řepky? Protože zemědělci přemýšlí o tom, co zasít, aby prosperovali, aby jim to přineslo zisk. A na řepku jsou státní dotace, zasadit jí se vyplatí. Byli by hloupí, kdyby tuto možnost nevyužili! Učme se od nich! Berme to jako příklad. Ano, je to dravý byznys, možná krátkozraký (řepky se nenajíme), nechme stranou otázku lobbingu a dalších věcí. Ale učit se můžeme. (Viz Luk. 16,1-8 nespravedlivý správce) Otázka zní: CO ZASÍVAT, když známe princip setby a žně? Určitě nebudeme do naší mysli zasívat: závist, pomluvy, hněv, pochybnosti, zlost, nevraživost, nenávist, strach, podezírání, pýchu, nespokojenost a další PLEVEL! Víme, že to by nás zničilo. Ale jsou přece rostlinky, které dávají užitek, tak se rozhodněme zasívat je. Mysl totiž nemůže být prázdná! A pokud nebudeme sázet, pak tam vítr (ale ne vítr Ducha svatého, spíš vítr nepřítele, satana) zanese všelijaký plevel... Co tedy zasívat? Pokoj, lásku, přátelství, smíření, odpuštění, zájem o druhého, soucit, pochopení, důvěru, naději, přímluvné modlitby, žehnání, praktickou pomoc (skutky lásky), milosrdenství... Matouš 7:1-2...jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Představte si, že soudíte soudem milosrdenství - jak Bůh bude soudit Vás? Měříte druhé mírou odpuštění, pochopení, lásky - jakou mírou bude měřit Bůh Vás? Není to úžasné zaslíbení: jakým soudem soudíte, jakou mírou druhé měříte, tak bude Bůh jednat s Vámi? Jako bychom slovo, které o nás Bůh jednou řekne mohli ovlivnit. Soud, kterým budeme souzeni je v našich rukou. Můžeme ho ovlivnit. Jsme-li nemilosrdní, i Bůh k nám bude nemilosrdný. Jsme-li velkorysí, i Bůh nám bude velkorysý. Když odpouštíme i Bůh nám odpustí. Co člověk zaseje, to bude sklízet!

4 Kladno strana 4 Tento duchovní princip - zákon setba a žně, je uveden slovy: Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat! Jinými slovy, nemyslete si, že pro Vaši krásnou tvář, perfektní postavu, líbivá slova, hluboké myšlenky, universitní vzdělání, tučné konto, šikovné ruce, brilantní mysl... pro vaše srdcervoucí modlitby v církvi, precizně přednesená kázání, emocionální svědectví, pro Vaše zvednuté ruce při uctívání, dokonce ani pro Váš hluboký pláč POHNETE BOŽÍM SRDCEM. To jsou dobré věci, ale na Boha neplatí. Bůh se nedivá na vnější projevy, ale zpytuje naše srdce. A pod jeho pohledem se nic neschová. Pro něho je podstatné to, co je uvnitř. Co vyrostlo v tvém srdci. Pýcha, nebo pokora? Soucit nebo odsuzování? Hořkost nebo odpuštění? Nespokojenost nebo vděčnost? Pomluvy, kritika a odsuzování, nebo milosrdenství? Bůh hledí k srdci. A platí: Jakubův 2:13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem. Náš život může být všelijak pokopaný, mnoho jsme toho pokazili, nezvládli, ale pokud jsme se rozhodli jít cestou milosrdenství,odpuštění, smíření... pak Bůh s námi bude jednat stejně. Zasloužili jsme si soud, ale milosrdenství vítězí nad soudem! Zasloužil jsem si soud, trest, ale na mém místě byl odsouzen Kristus, trest nesl za mne Ježíš a já dostávám milost! Milosrdenství vítězí v mém i tvém životě nad soudem. Jediná podmínka, že i ty jsi milosrdný! Zákon setby a žně. Bohu se nikdo posmívat nebude! Někdy Bůh zasáhne už tady a zemi, jindy se dozvíme rozsudek až na věčnosti. Ale na každého dojde! Každý sklidí to, co zasel. Buď trest, nebo milost. NEBEZPEČÍ jedno nebezpečí nám hrozí. Řekneme si, ano jestliže toto platí, tak se rozhodnu zasívat tak, abych na tom vydělal. Někomu něco dám, a dostanu víc. Zvlášť pokud tomu dám dobrou reklamu, bude to stoprocentní! Asi je nám všem jasné, že takto to nefunguje. To je vypočítavost, tu Bůh cítí na hony daleko! S tím si na něj nepřijdeme. To by byl výsměch. Ježíš nepřišel na tuto zem a nezemřel za nás z vypočítavosti, ale z lásky. Obětoval se za nás, aby nás zachránil, a ne aby z toho měl nějaký profit. Motivem nemůže být odměna, zisk. To nejde jako v politice - najdeme díru v zákoně a vyděláme na tom! Bůh hledí k srdci. Když dáváš, ať pravá ruka neví, co dala levá. Když se modlíš, jdi do pokojíka, zavři za sebou dveře. Pokud budeš mít obdiv u lidí, pak už jsi odměnu získal, a nečekej, že ještě něco dostaneš v nebi. Pokud jsi známý filantrop, máš odměnu, lidé o tobě mluví, píší se o tobě v novinách a tvá fotka zdobí tituly časopisů. Máš odměnu na zemi... Pokud chceš mít odměnu v nebi, jednej nezištně! Vaše odměna bude hojná! Víte jaká je to odměna? Budete syny Nejvyššího! 38 Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám." Syn a dcera Nejvyššího. Poneseme Boží charakter. Budeme podobní Ježíši. Všude kam přijdeme nás bude provázet pokoj, spolu s námi bude přicházet Boží království do tohoto hříchem poničeného světa. (Lukáš 17:21... Vždyť království Boží je mezi vámi!) Jaká je to čest, když sám Bůh řekne: jsi synem, dcerou Nejvyššího! Tak jako to řekl o Ježíši: Matouš 17:5 Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte. Ani neumím domyslet, co vše to znamená, když mne, Tebe Bůh prohlásí za svého syna! Hojná, nebeská, duchovní odměna, která není určena jen pro život na zemi, ale má přesah a věčnost!

5 Kladno strana 5 Vše začíná v naší mysli. Římanům 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Naplňujeme ji tím, co je dobré... Filipským 4:8 Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. využij mysl, dej ji příkaz... přímluvné modlitby praktická pomoc někomu čas na děti (partnera), investice do budoucnosti, dobrá sazenice... žehnej druhým Řekneš si,to jsou jen drobečky, drobnosti. Ale život se skládá z drobností, nemusíš chtít dělat jen velké věci. Drobnost pro tebe může být velká věc pro Boha! Rozhodni se, co bys chtěl tento týden udělat... David se jednou rozhodl: chci někomu prokázat milosrdenství, a někomu kdo si to nezaslouží. A začal hledat někoho z domu Saule... 2 Samuelova 9:1 David se zeptal: "Zdalipak zůstal ještě někdo ze Saulova domu? Rád bych mu kvůli Jónatanovi prokázal milosrdenství." Možná si řekneme, to nezvládnu, to je nad mé síly, proti všemu, co jsem doteď dělal. (Pepa Boudník, když něco pěkně udělal a pochválil jsem ho říkal: to se nenaučíš, s tím se musíš narodit!) Připomnělo se mi to v této souvislosti. Být synem nejvyššího, odpouštět, milovat, žehnat - to se nenaučíš, s tím se musíš narodit! Musíš se narodit znovu, z vody a z Ducha. Znovuzrození. Bůh ti dá nové srdce a novou, proměněnou mysl. A pro ni je snadné, přirozené dívat se, jednat, myslet jako Bůh! Pokud jsi se nenarodil znovu, pak pros Ježíše, ať vstoupí do Tvého života a dá Ti nové srdce, novou mysl. Pokud patříš Ježíši, Bůh ti ji dal, a ty jsi ji zaneřádil špatným, zasadil jsi tam špatná semínka, plevel, nevadí, dnes je čas udělat změnu. Ježíš je kdykoliv připraven plevel vytrhat, zahrádku vyčistit a pak je na Tobě, co tam zasázíš! Bible nám říká: pokud si to uvědomuješ, pokud Ti to Duch svatý ukazuješ, nic neodkládej, ale udělej to dnes. Nejde o to, co jsi zanedbal včera, ani nejde o to, že něco naplánuješ na zítra, jde o DNES! Dne se rozhodni poprosit Boha o novou mysl, srdce dnes se rozhodni poprosit, ať vše vyčistí a vrátit se k němu. DNES! Večeře Páně je výzvy, je podaná ruka, je příležitost nechat Boha, aby obnovil naše srdce, mysl, abychom byli syny a dcerami Nejvyššího!