VYHODNOCENÍ TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ PO PRVNÍM ROCE PŮSOBNOSTI NOVELY TRESTNÍHO ZÁKONÍKU V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb VYHODNOCENÍ TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ PO PRVNÍM ROCE PŮSOBNOSTI NOVELY TRESTNÍHO ZÁKONÍKU V ČESKÉ REPUBLICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Marie PLÍŠKOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zuzana NĚMCOVÁ Znojmo, 2011

2

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce paní Mgr. Zuzaně Němcové za odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce, za poskytnuté rady a metodické vedení. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí Probační a mediační služby ČR, středisko Znojmo, Mgr. Martě Pospíchalové za umožnění absolvování praktických stáží na tomto středisku, za poskytnutí podkladů a studijních materiálů a rovněž za velmi vstřícný přístup a pomoc při proniknutí do problematiky fungování a činnosti této instituce a konečně i za poskytnutí odborných konzultací při zpracování mé práce. Rovněž bych chtěla ocenit vstřícný přístup Okresního státního zastupitelství ve Znojmě při mých praktických stážích, zejména za umožnění praktických náslechů a účastí u jednání u Okresního soudu ve Znojmě a za poskytnutí odborných publikací.

4

5

6 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením fungování trestu domácího vězení po prvním roce působnosti novely trestního zákoníku v České republice.v teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, historie, právní úprava trestu domácího vězení, pojem elektronického monitorování, role probační a mediační služby při realizaci tohoto trestu a shrnutí způsobu fungování trestu v ostatních zemích světa.v praktické části popisuji zejména význam uložení tohoto trestu, přípravy k možnosti uložení trestu, a výkonu trestu, zejména z hlediska působení probační a mediační služby a vyhodnocuji efektivnost ukládání trestu. Dále srovnávám fungování trestu domácího vězení v České republice s evropským a neevropským pojetím trestu.v neposlední řadě se zabývám úvahou o dalších výhodách a možnostech využití systému elektronického monitorování a trestu domácího vězení. Klíčová slova Trest domácího vězení, probační a mediační služba, elektronický monitoring, institut předběžného šetření. Abstract This thesis deals with the evaluation of the functioning of a sentence of house arrest after the first year covered by the amendment of the Criminal Code of the Czech Republic. The theoretical part explains the basic concepts, history, the law sentence of house arrest, electronic monitoring concept, the role of the probation and mediation service in the implementation of this punishment and the summary of custodial sentence in the rest of the world. The practical part describes the importance of imposition of the penalty punishment, preparing for the possibility to impose punishment and imprisonment, especially from the viewpoint of the probation and mediation service, and evaluates the effectiveness of sentencing. In addition to comparing the functioning of the sentence of house arrest in the Czech Republic with European and non-european conception of punishment. Finally, I deal with reasoning about other benefits and eventuality to make use of electronic monitoring and the house arrest sentence. Keywords The punishment of house arrest, probation and mediation service, electronic monitoring, institute of preliminary investigation.

7 OBSAH 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Historie trestu domácího vězení Návaznost na právní úpravu platnou do roku Právní úprava trestu domácího vězení Trest domácího vězení obecně Probační a mediační služba České republiky Příprava k uložení trestu domácího vězení a předběžné šetření Smysl ukládání trestu domácího vězení Způsob výkonu trestu domácího vězení Kontrola výkonu trestu Náklady spojené s trestem domácího vězení Náklady spojené s výkonem trestu Náklady spojené s kontrolou trestu a elektronickým monitoringem Elektronický monitoring Fáze zavádění elektronického kontrolního systému v České republice Elektronický monitoring v zahraničí Trest domácího vězení v zahraničí Spojené státy americké a Kanada Anglie a Wales Francie Švédsko Nizozemí Rakousko Organizace NEUSTART působící v Rakousku Praktická část Jednotlivé kroky učiněné před a po uložení trestu Schéma jednotlivých fází ukládání trestu domácího vězení Fáze před uložením trestu Zjišťování podkladů pro možnost uložení a výkonu trestu domácího vězení Stanoviska institutu předběžného šetření Vyhodnocení postupu orgánů PMS v trestním řízení

8 9 Ukládání trestu domácího vězení Podmínky pro uložení trestu Přehled trestné činnosti, za kterou je trest domácího vězení ukládán Statistické údaje k možnosti uložení trestu Hodnocení efektivnosti ukládání trestu domácího vězení Postup po uložení trestu domácího vězení Nařízení výkonu trestu Kontroly vykonávané probační a mediační službou Namátková kontrola prováděná Probační a mediační službou, středisko Znojmo na konkrétním případě Hodnocení namátkové kontroly Porovnání fungování trestu domácího vězení v ČR s evropskými a neevropskými přístupy Porovnání fungování trestu domácího vězení v ČR s evropským pojetím trestu Americké pojetí trestu v porovnání s evropským pojetím Hodnocení fungování trestu v evropských a neevropských zemích Doporučení Závěr Seznam použitých zdrojů Monografie a seriálové publikace Internetové zdroje Multimediální zdroje SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

9 1 Úvod Vnitřně jednotný a logicky uspořádaný souhrn obecně závazných právních norem, které upravují vztahy mezi lidmi, jejich chování a způsob spolužití, které stanoví stát a jsou státem vynutitelné, se v moderní společnosti označuje právním řádem. Součástí právního řádu je i trestní právo, které upravuje a vymezuje skutkové podstaty jednotlivých protiprávních jednání trestných činů, stanoví podmínky trestní odpovědnosti a mimo jiné i druhy trestních sankcí, způsob jejich ukládání a výkonu těchto sankcí. Novelou trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., která je účinná od 1. ledna 2010 byl do soustavy trestů v České republice opět začleněn trest domácího vězení, který už na našem území před pár desítkami let fungoval. Jedná se o alternativní trest nespojený s výkonem odnětí svobody. Tento druh trestu byl zaveden i s ohledem na budoucí vývoj českého vězeňství tak, aby mohlo dojít ke snížení nákladů vynaložených na výkon nepodmíněných trestů. Tento trest má nejen represivní funkci, ale zejména i funkci výchovnou. Téma trestu domácího vězení mě při poslední praxi na Probační a mediační službě, středisko Znojmo zaujalo natolik, že jsem se rozhodla podat ucelený přehled dané problematiky. Právní systém, zejména problematika týkající se trestního práva mě zajímá už od střední školy, kdy jsem poprvé absolvovala praxi na středisku Probační a mediační služby ve Znojmě a na Okresním soudě ve Znojmě. Další praxi na probační a mediační službě a na Okresním státním zastupitelství jsem realizovala při studiu na vysoké škole, kdy jsem měla možnost do dané problematiky fungování státních orgánů proniknou více. V rámci praxe se mi podařilo účastnit se i namátkové kontroly trestu domácího vězení prováděné pracovníky Probační a mediační služby středisko Znojmo, kdy tento trest byl prozatím na Znojemsku uložen pouze v jediném případě

10 2 Cíl práce a metodika Bakalářské práce detailně popisuje nově vzniklý institut trestního práva v České republice, tzv. trest domácího vězení, který v České republice uzákonila novela trestního zákoníku účinná ode dne 1. ledna 2010, popisuje historický vývoj trestu, ujasňuje základní pojmy a právní úpravu trestu, objasňuje způsob kontroly výkonu trestu elektronickým monitorováním a vyhodnocuje fungování trestu v jiných zemích světa. Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnocení efektivity ukládání a výkonu trestu domácího vězení a srovnání aktuální situace fungování trestu v České republice v porovnání se zahraničními přístupy a zkušenostmi. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám historickým vývojem trestu domácího vězení v České republice, základním ujasněním pojmů a právní úpravou trestu, způsobem kontroly výkonu trestu formou elektronického monitorování, ekonomickými důsledky výkonu trestu, včetně nákladů spojených s výkonem trestu a v neposlední řadě charakterizuji fungování trestu domácího vězení v různých zemích světa. V praktické části provádím komparaci fungování trestu v České republice v porovnání s evropskými a neevropskými zeměmi. Hodnotím efektivnost ukládání trestu domácího vězení, a to na základě porovnání vynaložení ročních nákladů na odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody oproti ročním nákladům na odsouzeného k trestu domácího vězení, ale také na základě sledovaných stavů odsouzených k trestu domácího vězení v České republice v jednotlivých měsících. Dále se zabývám postupy a kroky činěnými Probační a mediační službou ČR při zajišťování podkladů pro možnost uložení trestu a při kontrole výkonu trestu domácího vězení, popisuji a hodnotím jednotlivé fáze trestu, sleduji počty uložených a realizovaných trestů domácího vězení v jednotlivých měsících, popisuji způsob kontroly trestu a průběh konkrétní kontroly výkonu trestu Probační a mediační službou střediskem Znojmo, dále vyhodnocuji aktuální situaci v ČR a zabývám se vlastními úvahami o dalších možnostech a výhodách monitorovacího systému a možným zefektivněním fungování trestu v České republice

11 Teoretická část 3 Historie trestu domácího vězení 3.1 Návaznost na právní úpravu platnou do roku 1950 Na území České republiky byl trest domácího vězení v minulosti ukládán podle zákona o zločinech, přečinech a přestupcích č. 117/1852 ř. z. ( 246) 1. Tento druh trestu byl zakotven v českém právním řádu a jeho znovuzavedení má i v současné době své opodstatnění. Text následujících paragrafů 246, 247 a 262 byl převzat ze znění zákona č. 117/1852 ř. z. (říšského zákona) 2. Jedná se o trestní zákoník vydaný dne 27. května 1852 na území habsburské monarchie za vlády císaře Františka Josefa I., který platil až do roku Vězení domácí Kromě těchto dvou stupňů vězení uznáno býti může také na vězení domácí buď jen na přípověď odsouzence, že se nevzdálí, anebo tak, že se mu postaví stráž. Vězením domácím zavazuje se odsouzenec, že se pod nižádnou záminkou z domu nevzdálí pod trestem, že by ostatní čas vězení přestáti musil ve věznici veřejné. Uložení tohoto trestu umožňovalo ponechání pachatele na svobodě. Tento však musel složit slib, že se nevzdálí z místa svého bydliště. Pokud soud tento slib nepovažoval za dostačující a s ohledem na osobu pachatele věrohodný, mohla být před příbytek odsouzeného postavena stráž. Možnost uložení tohoto trestu se vztahovala zejména na dosud bezúhonného pachatele a uložení tohoto trestu mělo odsouzenému umožnit zejména vykonávat své zaměstnání a zajišťovat tak obživu sobě a zejména své rodině. Trestní zákon z roku 1950 ani pozdější z roku 1961 tento druh trestu neznal. 247 Nejdelší a nejkratší doba vězení Zpravidla trvá nejkratší vězení čtyřiadvacet hodin ( 260 a 267), nejdelší šest měsíců. 1 KREJČIŘÍKOVÁ, Kateřina. Nový trest (trestní opatření) domácího vězení. Státní zastupitelství, 2009, roč. VII, č. 74, s ISSN s Komplexní systém pro práci s právními informacemi (ASPI) [databáze online]. Verze 13, vydáno Praha: Wolters Kluwer ČR (k/s MULTI), aktualizováno [cit ]

12 262 Kdy uloženo býti může domácí vězení Kromě toho může se místo vězení prvního stupně uložiti vězení domácí, když trestanec jest člověkem bezúhonné pověsti a když by vzdálen jsa od svého příbytku, nemohl si hleděti svého úřadu, svého obchodu, nebo svého výdělku. Vězením prvního stupně bylo myšleno klasické vězení, tedy vězení spojené s přímým výkonem trestu odnětí svobody, kdy pachatel byl fakticky omezen v osobní svobodě

13 4 Právní úprava trestu domácího vězení 4.1 Trest domácího vězení obecně Trest domácího vězení dále jen (TDV) je v České republice upraven zákonem č. 40/2009 Sb. účinného od jako samostatná sankce, kterou může uložit pouze soud. TDV je zakotven v novém trestním zákoníku jako samostatný druh trestu v ustanovení 60 tohoto zákona. Trest domácího vězení byl zaveden mimo jiné i s ohledem na současný stav vězeňství a s ohledem na budoucí vývoj, zejména kapacitní možnosti výkonu trestu spojeného s odnětím svobody. Dalším aspektem zavedení tohoto trestu jsou i omezené finanční prostředky určené pro vězeňství s přihlédnutím k rozpočtovým pravidlům a celkové ekonomické situaci v České republice. Uložení trestu nespojeného s přímým výkonem by mělo přinést v následujících letech finanční úspory. Nezaměnitelnou funkci vykonávají při realizaci TDV orgány Probační a mediační služby České republiky. Tato instituce provádí z titulu svého poslání prvotní úkony spojené s šetřením zaměřeným k posouzení a vyhodnocení vhodnosti uložení trestu a poté kontrolu plnění výkonu tohoto trestu, a to namátkovými kontrolami odsouzených. Ve srovnání s českou právní úpravou je trest domácího vězení v evropských zemích co do maximální výměry délky trestu limitován nižšími trestními sazbami. Nejčastějšími právními úpravami domácího vězení v evropských zemích jsou formy opatření, které nahrazují například zbývající trest odnětí svobody, nebo je TDV součástí podmínek spojených s podmíněným propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody. Domácí vězení se dá rovněž využít také jako náhrada vazby, tedy jako alternativní institut. Domácí vězení je v Evropě a ve světě využíváno jak samostatně, tak i v kombinaci s elektronickým dohledem. Podle ustanovení 60 trestního zákoníku ČR je horní hranice TDV stanovena na dva roky. Ve dnech, kdy odsouzený dochází do svého zaměstnání je výkon trestu omezen dobou od 20 hodin do 5 hodin ráno. 3 3 Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Domácí vězení [online]. listopad 2010, [cit ]. Dostupné z WWW: <

14 4.2 Probační a mediační služba České republiky Probační a mediační služba (dále jen PMS) byla v České republice zřízena zákonem č. 257/2000 Sb. Jedná se o organizační složku státu, která je sociální službou působící v rámci Ministerstva spravedlnosti ČR. Hlavním zaměřením této složky je práce s pachateli trestných činů (probace), ale i s oběťmi trestných činů v rámci mediace. Podle tohoto zákona zaměstnanci PMS provádějí probaci a mediaci ve věcech projednávaných v trestním řízení. Probací se rozumí organizování a vykonávání dohledu nad obviněnými, a odsouzenými kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně kontroly plnění uložených opatření, povinností a omezení, sledování chování osob ve zkušební době podmíněného odsouzení a podmíněného propuštění z výkonu trestu a konečně i individuální pomoc jednotlivým pachatelům trestné činnosti zejména v působení na něj tak, aby vedl řádný život. Mediací se rozumí mimosoudní zprostředkování řešení situace mezi pachatelem trestného činu a poškozeným směřující k urovnání konfliktního stavu. Probační a mediační služba se podílí na prevenci trestné činnosti. Probační a mediační služba mj. vytváří předpoklady k tomu, aby trestní věc mohla být ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo aby trest uložený soudem mohl být uložen a vykonán jako trest nespojený s přímým výkonem odnětím svobody. Svým působením umožňuje dále uplatnění alternativních postupů v trestním řízení, zejména tzv. odklony trestního řízení, kdy prvořadým cílem je zejména zajištění pohledávek poškozeného. Pracovníci PMS za tímto účelem poskytují pachatelům i poškozeným osobám odborné vedení při vzájemné komunikaci, sledují a kontrolují plnění uložených omezení a povinností směřujících k náhradě škody, dohlížejí na chování pachatelů. Spolupracují s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém takováto osoba žije a pracuje, a to s cílem aby v budoucím životě vedl řádný život. 4 4 Česko. Zákon č. 257 ze dne 14. července 2000 o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě). In Sbírka zákonů: Česká republika. 2000, částka 74, s Dostupné také z WWW: < ISSN s

15 4.3 Příprava k uložení trestu domácího vězení a předběžné šetření Jednou z důležitých činností probačního úředníka je realizování tzv. institutu předběžného šetření. Předběžné šetření spočívá ve spolupráci probačního úředníka s obviněným před samotným uložením trestu domácího vězení. Šetření směřuje ke zjištění důležitých informací a okolností umožňujících uložení tohoto trestu soudem. Jedná se zejména o ověření současných sociálních poměrů obviněného, analyzování jeho bytových podmínek a celkové rodinné situace, které mají vliv na doporučení k uložení TDV. Šetření směřující ke zjištění všech těchto podkladů pro rozhodnutí soudu je podmíněno souhlasem pachatele-obviněného k těmto úkonům. Šetření se uskutečňuje v případech, u kterých jsou splněny všechny zákonné podmínky umožňující uložení tohoto trestu. Probační úředník může po provedení analýzy rizik a potřeb obviněného a zjištění potřeb a zájmů oběti trestného činu navrhnout soudu rovněž uložení přiměřených povinností a omezení obviněnému Smysl ukládání trestu domácího vězení Následující znění 60 je převzato z nové právní úpravy platné v novém trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) 6. Podle tohoto ustanovení, může trest domácího vězení uložit soud až na dva roky, odsuzuje-li pachatele přečinu (tedy pachatele, který spáchal nedbalostní trestný čin nebo sice úmyslný trestný čin, ale takový, za nějž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let). Soud může uložit tento trest, jestliže vzhledem k povaze a také závažnosti spáchaného přečinu a vzhledem k osobě a poměrům pachatele, lze mít za uložení tohoto trestu postačí. Pachatel musí dát písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne potřebnou součinnost. 5 Probační a mediační služba České republiky. Domácí vězení [online]. leden 2011, [cit ]. Dostupné z WWW: < 6 Česko. Zákon č. 40 ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník. In Sbírka zákonů: Česká republika. 2009, částka 11, s Dostupné také z WWW: < ISSN s

16 V rozsudku stanoví soud povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech od 20:00 hodin do 05:00 hodin. Takto učiní, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení. Odsouzenému může být soudem povoleno navštěvování bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Soudem může být odsouzenému uloženo při výkonu tohoto trestu přiměřené omezení nebo povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život. Jedná se zejména o povinnosti podrobit se vhodným programům psychologického poradenství, uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku, veřejně se osobně omluvit poškozenému, podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek atd. Zpravidla odsouzenému bývá uloženo, aby podle svých možností a sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Trest může být ukládán i pachatelům, kteří jsou ve věku, který je blízký věku mladistvým. Podle ustanovení 61 trestního zákoníku, pokud nastane situace, že uložený trest domácího vězení je zmařen, tedy dojde k porušení povinností a omezení, je soudem uložen náhradní trest, kterým je trest odnětí svobody spojený s jeho přímým výkonem, a to na dobu až jednoho roku. Nedodržením podmínek trestu domácího vězení stanovených v 60 se rozumí zmaření trestu. V případě, že dojde ke zmaření trestu, soud rozhodne o výkonu celého náhradního trestu odnětí svobody a stanoví i způsob jeho výkonu Způsob výkonu trestu domácího vězení Nařízení výkonu trestu domácího vězení se stane vykonatelným okamžikem nařízení výkonu trestu, ve kterém soud určí místo výkonu trestu a čas započetí výkonu trestu. Předseda senátu soudu, který trest ukládá, stanoví počátek výkonu trestu tak, aby odsouzený měl dostatek času obstarat si své záležitosti. Místo výkonu trestu se stanoví v místě trvalého bydliště odsouzeného, případně v místě, kde se odsouzený zdržuje. Přihlíží se k jeho osobním a rodinným poměrům. Pokud je odsouzený v pracovním poměru, přihlíží se k místu výkonu 7 Česko. Zákon č. 40 ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník. In Sbírka zákonů: Česká republika. 2009, částka 11, s Dostupné také z WWW: < ISSN s

17 zaměstnání a také k možnostem dopravy do zaměstnání. Při nedodržení stanovených podmínek trestu nebo uložených přiměřených omezení a povinností má probační úředník nebo provozovatel elektronického kontrolního systému povinnost sdělit tuto skutečnost neprodleně příslušnému soudu, který výkon trestu nařídil Kontrola výkonu trestu Kontrola výkonu trestu je v České republice realizována pomocí namátkových kontrol, které provádí úředník Probační a mediační služby. Namátkovou kontrolu provádí probační úředník v místě výkonu trestu. Po návštěvě probačního úředníka v místě výkonu trestu je zpracována dokumentace o všech úkonech spojených s realizovanou kontrolou. Další důležitou součástí kontroly je vyhodnocování plnění soudem uložených omezení a povinností, které jsou směřovány k tomu, aby odsouzený vedl řádný život. Probační úředník dohlíží také na to, aby odsouzený průběžně hradil způsobenou škodu tak, jak mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu, a aby i jinak neporušoval podmínky trestu. Dojde-li k porušení podmínek výkonu trestu nebo neplnění omezení a povinností, je probační úředník povinen informovat soud. V následujících letech by kontrola měla být podpořena využitím elektronického kontrolního systému. Provozovatel elektronického kontrolního systému bude zajišťovat instalaci a deinstalaci elektronického kontrolního systému v místě výkonu trestu domácího vězení a také instalaci a deinstalaci zařízení na těle odsouzeného. Odsouzený bude řádně poučen o fungování a o nepřípustné manipulaci s elektronickým kontrolním systémem a dále s tím, že tímto systémem je po stanovenou dobu sledován, čímž se bude předcházet případnému nedodržení podmínek. 9 8 Česko. Zákon č. 41 ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník. In Sbírka zákonů: Česká republika. 2009, částka 12, s Dostupné také z WWW: < ISSN Česko. Ministerstvo spravedlnosti. Vyhláška č. 456 ze dne 11. prosince 2009 o kontrole výkonu trestu domácího vězení. In Sbírka zákonů: Česká republika. 2009, částka 145, s Dostupné také z WWW: < ISSN s

18 Náklady spojené s trestem domácího vězení 4.7 Náklady spojené s výkonem trestu Po vykonání trestu, bývá odsouzenému uložena povinnost uhradit náklady spojené s výkonem tohoto trestu, která činí 50 Kč za každý kalendářní den, ve kterém odsouzený alespoň zčásti tento trest vykonával. Soud vyzve odsouzeného, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy uhradil soudem vyměřenou částku a to na účet soudu Náklady spojené s kontrolou trestu a elektronickým monitoringem Zavedení elektronického monitoringu znamená, že na pohyb odsouzeného bude dohlížet elektronický kontrolní systém, zavedením tzv. náramků. Se zavedením elektronického kontrolního systému jsou spojeny nemalé pořizovací náklady. Předpokládá se, že pořízení náramků pro 700 osob by si vyžádalo ze státního rozpočtu částku asi 559 mil. Kč. Údaje ze statistické ročenky Vězeňské služby České republiky za rok 2007 uvádějí, že náklady na jednoho vězně ve výkonu trestu odnětí svobody za celý rok představují Kč. Pozitivem trestu domácího vězení jsou zejména nižší náklady na realizaci trestu ve srovnání s výkonem trestu odnětí svobody. Podle důvodové zprávy k novele trestního zákoníku jsou předpokládané roční provozní náklady na kontrolu jednoho odsouzeného k trestu domácího vězení v systému elektronického dohledu cca Kč. Porovnáním ročních nákladů na jednu vězněnou osobu a nákladů, kterých by bylo třeba na spuštění elektronického kontrolního systému, je zřetelný finanční rozdíl, který by v celkovém součtu mohl znamenat úsporu, díky níž by mohlo dojít k přerozdělení těchto financí do jiné potřebnější oblasti. 11 Den dohledu nad jedním vězněm by měl stát přibližně 300 Kč, ve vězení je to podle 10 Česko. Ministerstvo spravedlnosti. Vyhláška č. 458 ze dne 11. prosince 2009 o kontrole výkonu trestu domácího vězení. In Sbírka zákonů: Česká republika. 2009, částka 145, s Dostupné také z WWW: < ISSN s KREJČIŘÍKOVÁ, Kateřina. Nový trest (trestní opatření) domácího vězení. Státní zastupitelství, 2009, roč. VII, č. 74, s ISSN s

19 oficiálních údajů až Kč. Při předpokládaném počtu odsouzených by mělo být ročně uspořeno 750 mil. Kč. Domácí vězení spolufinancují i odsouzení, podle odhadů Ministerstva spravedlnosti by šlo o částku až Kč měsíčně BLANDA, Robert. Odstraní elektronické náramky přeplněnost českých věznic? České vězeňství, 2010, č. 1, s s

20 5 Elektronický monitoring Elektronický monitoring rozlišuje dva systémy a to aktivní a pasivní systém. Aktivní systém se skládá z vysílačky, přijímače a centrálního počítače a odsouzení jsou pod neustálou kontrolou, pokud se zdržují na určeném místě (obvykle se jedná o byt či dům). Při překročení určené vzdálenosti, která činí m je upozorněn centrální počítač. Pasivní systém ověřuje přítomnost odsouzeného pouze namátkově, zavoláním v nepravidelných dobách, což zařizuje centrální počítač. Zpětná hlášení odsouzeného jsou přezkušována identifikačním přístrojem. Jinou variantou jsou přenosné přijímače, které umožňují větší prostorový dosah. Tyto přístroje umožňují hlídacímu personálu přezkušovat přítomnost odsouzeného v místech mimo obydlí, například na pracovišti, a to diskrétně, aniž by došlo k bezprostřednímu kontaktu. Přezkoušení se provádí signály od vysílače k přijímači. 13 V České republice by elektronické sledování mělo být realizováno pomocí náramků. Elektronický systém bude odsouzené sledovat všude tam, kde se budou pohybovat. Původní návrh počítal jen s kontrolou přítomnosti na stanoveném místě ve stanovenou dobu. Podle článku uveřejněného v deníku Mladá fronta Dnes dne ministr Jiří Pospíšil po svém jmenování zrušil výběrové řízení na provozovatele systému. Podle jeho náměstka Františka Korbela bylo výběrové řízení koncepčně špatné a nevýhodné pro stát. Problém byl v neporovnatelnosti nabídek u provozovatelů elektronických systémů, systém neměl dostatečné územní pokrytí, škody způsobené na zařízeních měl platit stát a byly nastaveny poměrně nízké sankce pro provozovatele systému za porušení podmínek. Pokud by byl odsouzen například fanoušek fotbalu, který vyhledává rvačky na zápasech, tak by bylo vhodné mít jistotu, že se v okolí stadionu nebude v průběhu zápasu pohybovat. Elektronický systém kontroly by tedy měl zjišťovat, zda je dotyčný ve stanoveném čase v obydlí a zda nenavštěvuje zakázaná místa. Podle odhadů by do dvou let mělo být možné a reálné uložení trestu domácího vězení až pěti tisícům lidí. Kontrola výkonu trestu by měla být realizována pomocí elektronického 13 KREJČIŘÍKOVÁ, Kateřina. Nový trest (trestní opatření) domácího vězení. Státní zastupitelství, 2009, roč. VII, č. 74, s FARGHALI, Hany. Soutěž na,,náramky pro domácí vězně začne znovu: Do tří měsíců. Mladá fronta Dnes, 2011, , s. 21, ISSN

21 monitorování prostřednictvím signálu GPS. Nejčastější umístění náramku je na zápěstí nebo na kotníku. Ministerstvo spravedlnosti ČR plánovalo získat potřebné finance pro realizování elektronického monitoringu z fondů Evropské unie, ovšem dotaci nakonec nezískalo. Proto vypsala výběrové řízení až v březnu Fáze zavádění elektronického kontrolního systému v České republice Koncepce implementace trestu domácího vězení a elektronického kontrolního systému je doprovázena projektem, který je rozdělen na 3 fáze 16 : 1. fáze V první fázi je důležité zajištění namátkové kontroly, fáze potrvá od nabytí účinnosti trestního zákoníku, tedy od 1. ledna 2010, do zavedení elektronického kontrolního systému, jehož zavedení se předpokládá na rok V tomto období bude zajišťovat Probační a mediační služba podmínky pro uložení trestu, provádět namátkové kontroly a reintegrační činnost s odsouzenými. 2. fáze Ve druhé fázi půjde už o samotný elektronický monitoring odsouzených. Tato fáze bude probíhat v průběhu roku V tomto roce bude ověřenou zadávací formou řízení vybrán provozovatel elektronického monitoringu osob, který bude úzce spolupracovat s Probační a mediační službou při kontrole výkonu trestu domácího vězení. Bude také plně dokončen legislativní rámec trestu domácího vězení, který bude vycházet z osvědčené praxe v evropských zemích. 3. fáze Fáze je naplánována na období roku , kdy dojde k úplnému propojení aplikace trestu domácího vězení a elektronického monitorovacího systému s novými legislativními úpravami a činností Probační a mediační služby. Dojde ke komplexní implementaci do praxe české justice. 15 BLANDA, Robert. Odstraní elektronické náramky přeplněnost českých věznic? České vězeňství, 2010, č. 1, s s Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Domácí vězení [online]. listopad 2010, [cit ]. Dostupné z WWW: <

22 5.2 Elektronický monitoring v zahraničí Počátky elektronického sledování vznikaly na území USA. Na Floridě byl v roce 1984 zahájen program domácího vězení spojený s elektronickým monitoringem. Ve Velké Británii byl v roce 1989 zahájen projekt elektronického domácího vězení zejména u podmíněně propuštěných. Elektronický monitoring je od roku 1999 používán v celé Anglii a Walesu. Pod elektronickým dohledem je ve Velké Británii ročně až osob. V Evropě zavedlo elektronický monitoring také Švédsko (1994), Nizozemí (1995) a Belgie (1998). Ve Švýcarsku od roku 1999 v kantonech Bern, Basel-město, Basel-venkov, Tessin, Wadt, Ženeva a od roku 2003 v kantonu Solothurn začal fungovat projekt za účelem zavedení elektronického monitoringu. Ve Francii a Španělsku se s elektronickým dohledem jako formou výkonu trestu setkáváme od roku 2000, v Itálii od roku 2001 a v Portugalsku od roku V roce 2000 jako první německá spolková země začalo testovat elektronické náramky Hessensko a v roce 2008 přijalo Bádensko-Wüttembergsko návrh zákona pro zavedení elektronického sledování. V Horním Rakousku můžeme od ledna 2006 pozorovat pilotní projekt, který byl následně rozšířen do Vídně a Grazu. Od září 2009 lze trest domácího vězení s propojením elektronického monitorování uložit také pachatelům v Polsku. Ve většině vyjmenovaných zemí se využívá elektronické sledování u podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a bývá nazýváno též jako,,back-door programy. Dalšími programy jsou tzv.,,front-door programy, které jsou využívány pro odsouzené ke krátkodobému trestu odnětí svobody u méně závažných deliktů, například ve Švédsku. Tuto variantu zvolila také Česká republika KREJČIŘÍKOVÁ, Kateřina. Nový trest (trestní opatření) domácího vězení. Státní zastupitelství, 2009, roč. VII, č. 74, s ISSN s

23 6 Trest domácího vězení v zahraničí 6.1 Spojené státy americké a Kanada Během 80. let se ve Spojených státech amerických začalo užívat první moderní pojetí trestu domácího vězení tzv. house arrest/home confinement. Záměrem zpočátku nebyla náprava pachatele, ale spíše se kladl důraz na jeho potrestání a omezení. V roce 1986 se zde začalo využívat při kontrole odsouzených elektronické sledování a počet elektronicky monitorovaných osob vzrostl na několik tisíc. V USA a Kanadě je v současné době uplatňován tzv. back-end typ domácího vězení, kdy se odsouzený domácímu vězení podrobuje po odpykání trestu odnětí svobody. Předpokládá se, že toto opatření snižuje opětovné spáchání trestného činu. V USA rozlišují systémy elektronického monitoringu: tzv. aktivní systém, který je vhodný k nepřetržitém monitoringu, a tzv. pasivní systém, který stanovuje odsouzenému, aby se po určité době na výzvu ohlásil. 18 Osoby odsouzené k domácímu vězení nosí na kotníku umístěný náramek s monitorem, tzv. speciální elektronické zařízení, které přenáší signál GPS k telefonu. Tento telefon je napojen na policejní ústředí, a upozorní úřady v případě, že se nositel automaticky přesune mimo jeho povolený dosah. Domácí vězení může také umožnit "přestávky", kdy je vězňům dovoleno navštěvovat pravidelné návštěvy u lékaře, docházet do zaměstnání, do školy, a také do kostela. V těchto případech, je monitor na kotníku dočasně odpojen nebo přeprogramován tak, aby uživateli umožnil přesunout se na určitou vzdálenost bez porušení pravidel. 19 Osoba, která je v kontaktu s elektronickým monitorovacím zařízením, tedy pomocí náramku nebo jinou formou je sledována 24 hodin denně. Soud určuje, do jaké míry budou odsouzení omezeni, pro každý případ stanovuje soud individuální podmínky. Klient (odsouzený) musí uhradit poplatek související s výkonem trestu domácího vězení, poplatek je stanoven 18 Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Zkušenosti ze zahraničí [online]. listopad 2010, [cit ]. Dostupné z WWW: < 19 Wisegeek. What is House Arrest? [online]. c , [cit ]. Dostupné z WWW: <

24 na základě výše příjmu odsouzeného. 20 Některé programy v USA, které využívají elektronického sledování, jsou považovány za velmi úspěšné, protože téměř všichni odsouzení a ti, kteří se do programu zapojili, dodrželi uložené podmínky a povinnosti. Jiné obdobné programy vykazovaly pouze 50 % míru úspěšnosti. 21 V evropských zemích se elektronický monitoring zaváděl mnohem později. Evropské pojetí se od amerického v mnohém liší. Jedná se především o důraz kladený na nápravnou funkci trestu, kdy odsouzený absolvuje různé účinné rehabilitační programy, které jsou zaměřené na osobnost pachatele. Elektronické sledování se v zemích Evropské unie uplatňuje v určité formě ve Velké Británii, Francii, Belgii, Nizozemí a Švédsku. 6.2 Anglie a Wales Od roku 1991 bylo domácí vězení v Anglii a Walesu zavedeno jako samostatný trest. Elektronické sledování se v Anglii a Walesu v současné době používá ve dvou případech. První z nich se nazývá Domácí vazba (Home Detention Curfew), byla zavedena v lednu 1999 a používá se v případě způsobilých vězňů, kteří mohou být propuštěni až 60 dnů před skončením vazební části jejich trestu. V prvním roce fungování bylo při zavedení tohoto programu propuštěno více než vězňů, z nichž 95 % úspěšně dokončilo příkaz k domácí vazbě. Zbylých 5 % bylo povoláno zpět k výkonu trestu odnětí svobody. Druhým používaným případem je Příkaz k zákazu vycházení (Curfew Orders), který je realizován od prosince Příkaz k zákazu vycházení uplatňuje elektronické sledování jako alternativní trest ukládaný soudem. Příkaz byl uzákoněn v trestním zákoníku z roku 1991, načež trvalo osm let, než tento příkaz mohly po přísných zkušebních procesech soudy začít využívat. Maximální možná délka soudního příkazu je 6 měsíců. V tomto příkazu může být určena doba realizování příkazu na 1 7 dnů v týdnu v rozsahu 2 12 hodin denně. Před 20 The Questions and Answers Encyclopedia. What is home confinement? [online]. c2011, [cit ]. Dostupné z WWW: < 21 ZVEKIC, Ugljesa, et al. Probace: poznatky ze zahraničí. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, s. ISBN s

25 vydáním příkazu se musí soud ujistit (prostřednictvím zprávy z přípravného řízení), že je navržená adresa pro výkon příkazu k zákazu vycházení vhodná. Uložení tohoto příkazu musí též zohlednit náboženské vyznání, zaměstnání a vzdělávání Francie Francie má elektronicky monitorovaný trest domácího vězení. Domácí vězení má charakter alternativy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku o délce nepřekračující jeden rok. Žádost o přeměnu nepodmíněného trestu v domácí vězení může soudu podat sám odsouzený nebo návrh může podat státní zástupce. V domácím vězení může osoba setrvat maximální možnou dobu 4 měsíce. Francouzi nahrazují stejně jako Britové domácím vězením vyšetřovací vazbu Švédsko Švédsko zavedlo back-end typ elektronické kontroly, která nahrazuje krátké testy do tří měsíců odnětí svobody. K uložení trestu domácího vězení je nutný souhlas odsouzeného i souhlas dospělých příslušníků jeho domácnosti Nizozemí Velmi pozoruhodný je i model používaný od roku 2000 v Nizozemí, který je zde spojený s intenzivní péčí o nápravu pachatele. Domácí vězení v Nizozemí je součástí širšího rehabilitačního programu odsouzeného, který má být podmíněně propuštěn z výkonu trestu 22 DERKS, Jack, et al. Probace v Evropě. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, s. ISBN s Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Zkušenosti ze zahraničí: americký vs. evropský model [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 24 Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Zkušenosti ze zahraničí: americký vs. evropský model [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <

26 odnětí svobody. Po vykonání části trestu odnětí svobody následuje tzv. otevřené vězení, ze kterého dochází odsouzený do zaměstnání. K uložení trestu je nutný souhlas obviněného i členů domácnosti, ve které odsouzený žije. Maximální možná délka trestu domácího vězení se pohybuje v rozmezí 12 až 16 týdnů Rakousko Podnětem k zavedení trestu domácího vězení v Rakousku byly dle tamějšího tisku a také dle politických představitelů alarmující počty vězňů. Je uváděno, že k bylo v rakouských věznicích osob (v České republice činil roku 2006 počet odsouzených a v roce 2007 vzrostl počet odsouzených ještě o 468 osob). Náklady na jednu osobu ve vězení za jeden strávený den činí v Rakousku 100 EUR. Náklady na elektronický monitoring na jeden den pro jednu osobu činí 42 EUR. V Rakousku byly realizovány pilotní projekty za účelem zavedení elektronického sledování do praxe. Elektronické sledování bylo realizováno u podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody a u krátkodobých trestů (kdy odsouzenému hrozí trest odnětí svobody do 6 měsíců). Na plnění uložených podmínek trestu dohlíží elektronické monitorování pomocí elektronických náramků, ale také probační pracovníci instituce NEUSTART. V první fázi modelového projektu v Rakousku elektronický monitoring fungoval na principu satelitní navigace v dopravě. Sledovaný byl vybaven vysílačem v podobě náramku, který mu byl umístěn na nohu. Náramek byl propojen se satelitem a takto šlo sledovat pohyb odsouzeného. Maximální délka pro elektronické sledování při podmíněném propuštění stanovená vyhláškou činila 6 měsíců. V praxi však uložená délka činila většinou 3 4 měsíce. V rámci druhé fáze došlo ke změně technického zařízení z důvodu častých poruch a chybných hlášení systému. Namísto satelitní techniky dochází ke sledování pomocí telefonní linky. Spočívá opět v nošení náramků na nohou, tyto jsou napojeny na telefon. Snímače pohybu jsou nainstalovány v bytě a na pracovišti. Signály jsou už dostatečně silné na to, aby se alarm 25 Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Zkušenosti ze zahraničí: americký vs. evropský model [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <

27 z ničeho nic nespustil sám Organizace NEUSTART působící v Rakousku Organizace NEUSTART je obdobou Probační a mediační služby fungující v České republice. Poskytuje právní pomoc, která spočívá v pomoci delikventům, pomoci obětem trestných činů a v neposlední řadě se zabývá prevencí. Dále řeší konflikty, zabývá se probací a spolupracuje na elektronickém sledování domácího vězení. V její kompetenci jsou mj. i obecně prospěšné práce, pracovní poradenství, pomoc mládeži a škola sociální práce a prevence KREJČIŘÍKOVÁ, Kateřina. Nový trest (trestní opatření) domácího vězení. Státní zastupitelství, 2009, roč. VII, č. 74, s ISSN s NEUSTART. Willkommen bei NEUSTART! [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <

28 Praktická část 7 Jednotlivé kroky učiněné před a po uložení trestu Pro přehlednější pochopení problematiky níže předkládám vývojové schéma, které mapuje problematiku vztahující se k jednotlivým fázím trestu. V prvním bodě je rozebrána fáze postupu před uložením trestu, která se týká zejména tzv. institutu předběžného šetření pracovníků probační a mediační služby v přípravném trestním řízení a soudů. Ve druhém bodě se zabývám samotným uložením trestu včetně podmínek a dalších omezení uložených soudem a hodnotím postup jednotlivých orgánů, jejich oprávnění a přínos pro aplikaci trestu a sleduji počty odsouzených k trestu domácího vězení. Ve třetím bodě se zabývám postupem státních orgánů, zejména pracovníků probační a mediační služby po uložení trestu, kdy dochází k nařízení výkonu trestu a popisuji průběh namátkové kontroly prováděné probační a mediační službou středisko Znojmo, které jsem se osobně účastnila. Schéma jednotlivých fází ukládání trestu domácího vězení Institut předběžného šetření Fáze před uložením trestu Vyšetřování přípravné řízení Uložení trestu Postup po uložení trestu (Kontrola výkonu trestu)

29 8 Fáze před uložením trestu 8.1 Zjišťování podkladů pro možnost uložení a výkonu trestu domácího vězení V přípravném řízení je v souvislosti s uložením trestu domácího vězení důležitá činnost probačního úředníka, která je zaměřena zejména na realizování tzv. institutu předběžného šetření (dále jen IPŠ). Tento institut znamená uskutečňování spolupráce mezi úředníky probační a mediační služby a obviněným ve fázi před rozhodnutím soudu o jeho vině a před uložením trestu. Takto se děje v těch případech obviněných, u kterých jsou splněny zákonné podmínky pro možnost uložení tohoto trestu a zároveň vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a vzhledem k osobě a poměrům pachatele lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu. Zjišťování možnosti uložení a výkonu TDV, tedy realizování tzv. institutu předběžného šetření, vyžaduje od probačního úředníka provedení základní analýzy rizik a potřeb klienta (pachatele) a zjištění potřeb a zájmů klienta (oběti trestného činu). TDV vyžaduje ze strany probačních úředníků všech středisek vzájemnou spolupráci a metodické vedení směřující k rozlišení případů, kdy je realizace IPŠ vhodná nebo žádoucí, a naopak rozpoznat případy, kdy vhodná není. Trest domácího vězení je ovšem možné uložit i přes nedoporučení ze strany PMS ČR, neboť konečné vyhodnocení závažnosti spáchaného skutku a formy uložení trestu je plně v pravomoci soudu. Úkolem institutu předběžného šetření je: Zjistit základní informace k osobě obviněného. Zjistit jeho současnou životní situaci (rodina, práce, zdravotní stav, finanční situace příjmy a výdaje, bydliště úroveň bydlení, počet členů v domácnosti, denní režim). Seznámit se s okolnostmi spáchaného trestného činu pachatelem z hlediska možných rizik. Zjistit postoj pachatele ke spáchanému trestnému činu a míru jeho odpovědnosti za řešení jeho následků. Zjistit potřeby a zájmy poškozených (obětí trestného činu). Uvážit a rozpoznat, zda je uložení TDV vhodné, identifikovat případná rizika znemožňujících vykonání trestu a také motivaci pachatele k podrobení se vykonání trestu v případě, že mu trest bude uložen

30 Po zjištění všech potřebných informací institutem předběžného šetření vypracuje probační úředník stanovisko mapující všechny okolnosti a informace potřebné k uložení TDV. Dále probační úředník nebo asistent vypracuje závěrečné stanovisko, ve kterém jednoznačně určí, zda je uložení trestu domácího vězení pachateli vhodné a zda uložení TDV doporučuje či nedoporučuje. Toto stanovisko poté předá příslušnému soudu a státnímu zastupitelství, které na pachatele podalo návrh na potrestání nebo obžalobu. Ke svému postoji, tedy k doporučení nebo nedoporučení uložení trestu TDV, je nutné uvést argumenty a odůvodnění takovéhoto postoje. Dalšími vhodnými doporučeními ve stanovisku mohou být navrhované přiměřené povinnosti a omezení vedoucí k tomu, aby klient vedl spořádaný život. Ukázka stanoviska PMS k možnosti uložení TDV a záznamu z návštěvy v místě bydliště realizované v rámci institutu předběžného šetření je k nahlédnutí v příloze č. 1 a č. 2. Trestní zákoník ani trestní řád ve svých ustanoveních se zakomponováním PMS ve fázi před uložením či nařízením TDV výslovně nepočítá, ale zároveň ho však ani nevylučuje. PMS může podle svého zákona zahájit činnost i z jiného podnětu než jen z podnětu učiněného orgány činnými v trestním řízení. Nicméně je důležité, aby probační úředník měl na paměti dvě zásadní skutečnosti: pachatel se spoluprací s probačním úředníkem musí vyslovit svůj souhlas, orgány činné v trestním řízení musí být o vstupu PMS do případu informovány, neboť konzultace k případu a vzájemná informovanost je nezbytně nutná

31 8.2 Stanoviska institutu předběžného šetření Graf č. 1: Stanoviska institutu předběžného šetření dle krajů k doporučení 100 nedoporučení Praha StřČ JČ ZČ SČ VČ JM SM celkem celkem IPŠ Zdroj: Aktuální výsledky monitoringu (interní materiál Probační a mediační služby ČR) 28 Důvody, které mohly vést v jednotlivých krajích k nedoporučení trestu: Nevhodnost bydliště (ubytovna, nemá stále bydliště). Obviněný je nekontaktní (nemá adresu trvalého bydliště, bezdomovec). Nevhodné zaměstnání (pracuje v zahraničí, směný provoz). Špatná rodinná situace (konflikty v rodině, špatné rodinné vztahy a vazby). Nesouhlas obviněného s podmínkami výkonu trestu a s formou uloženého trestu. Trest domácího vězení je pro obviněného příliš přísný. Nepříliš dobrá aktuální finanční situace obviněného (nebyl by schopen hradit náklady spojené s výkonem trestu). 28 Interní materiál Probační a mediační služby ČR. Aktuální výsledky monitoringu k datu

32 8.3 Vyhodnocení postupu orgánů PMS v trestním řízení Postup v trestním řízení ve fázi před uložením trestu dle mého názoru velice dobře zastává probační a mediační služba, kdy její působnost a činnost může soudům ještě před samotným uložením trestu objasnit, zda je jeho uložení pro konkrétní osobu vhodné či nikoliv. Tímto se předejde případným rizikům, kdy by mohlo dojít k situaci, že obviněný nebude trest akceptovat a tedy ani řádně vykonávat nebo pro něj bude tento druh trestu neúčelný či nevhodný a nesplní tak svou výchovnou funkci. Tím mám na mysli, že PMS zjistí, že obviněný např. nemá vhodné podmínky k bydlení nebo se může dokonce jednat o bezdomovce, který žije,,na ulici, a nemůže tedy trest domácího vězení řádně vykonávat. Soud nemá takové prostředky, aby mohl sám zjišťovat tyto podrobné, ale pro způsob potrestání pachatele velice důležité a klíčové informace. Zjišťování těchto podmínek např. orgány policie by znamenalo neúměrné a neefektivní zatížení těchto orgánů. Pro pachatele je uložení TDV výhodnou a šetrnější formou trestu, neboť takto odsouzený pachatel má možnost dále docházet do zaměstnání, nedojde k oddělení rodinných vztahů a vazeb a může i nadále finančně zajišťovat svoji rodinu a děti. Přínosem pro společnost se tak může stát i přetrvávající vazba odsouzeného na běžný život včetně plnění každodenních povinností, jako je řádná docházka do zaměstnání, řádné placení výživného a pravidelných splátek, výchova dětí, případně studium a zvyšování odborné kvalifikace

33 9 Ukládání trestu domácího vězení 9.1 Podmínky pro uložení trestu Aby soud mohl rozhodnout o tom, že je trest domácího vězení vhodná forma potrestání, a aby trest mohl uložit, musí být splněny podmínky, kterými jsou: Pachatel spáchal čin, který je kvalifikovaný jako přečin (vysvětlení pojmu přečin viz kapitola 4.4). Soud dospěl k závěru, že postačí uložení trestu domácího vězení, a to i vedle jiného trestu a zejména i s přihlédnutím k osobě pachatele a jeho dosavadní bezúhonnosti. Písemný slib pachatele, že se ve stanovené době bude zdržovat na předem určené adrese a při výkonu kontrol úředníky probační a mediační služby poskytne potřebnou součinnost. 9.2 Přehled trestné činnosti, za kterou je trest domácího vězení ukládán Pro představu a k většímu proniknutí do dané problematiky přikládám materiály 29 získané od Probační a mediační služby ČR, které obsahují výčet trestných činů, za které lze trest domácího vězení uložit. Jedná se o skutky kvalifikované jako trestný čin přečin: 337 Maření výkonu úředního rozhodnutí (34 %), 205 Krádež (15 %), 358 Výtržnictví (12 %), 274 Ohrožení pod vlivem návykové látky (10 %). 29 Interní materiál Probační a mediační služby ČR. Aktuální výsledky monitoringu k datu