Agenda trestu domácího vězení. Základní charakteristiky trestu a aktuální údaje k

Transkript

1 Agenda trestu domácího vězení Základní charakteristiky trestu a aktuální údaje k

2 Vývoj agendy trestu domácího vězení I Institut předběžného šetření Probační a mediační služba zpracovala za čtyři roky existence trestu a trestního opatření domácího vězení stanovisek k vhodnosti uložení trestu domácího vězení tzv. institut předběžného šetření (IPŠ) Od roku 2010 také Probační a mediační služba zpracovala tato stanoviska v 68 případech mladistvých pachatelů. Oproti předcházejícím obdobím došlo ke změně trendu doporučování trestu domácího vězení v mírnou převahu jeho nedoporučování s ohledem na vhodnost takto uloženého trestu. Podíl doporučujících či nedoporučujících IPŠ * Počet IPŠ dle krajů Kraj PHA STČ JČ ZČ SEČ VČ JM SM Počet Doporučeno Nedoporučeno 46% 39% 44% 54% 61% 56% 2011* * Pouze od září do prosince dospělí

3 Vývoj agendy trestu domácího vězení II Uložené tresty domácího vězení I Od roku 2010 bylo uloženo 1063 trestů a trestních opatření domácího vězení (TDV) a 71 opatření u podmíněných propuštění s podmínkou zdržet se v určené době ve svém obydlí nebo jeho části (PDV - 89/1 a 89/2). Ve 26 případech bylo nařízeno postoupení trestu na jiné středisko PMS. Vývoj TDV + PDV Počet TDV + PDV aktivně vykonáváno TDV + PDV uloženo celkem* Počet TDV + PDV Počet Rok Počet TDV + PDV dle krajů Měsíc/rok Kraj PHA STČ JČ ZČ SEČ VČ JM SM *,Včetně postoupených TDV + PDV ** Administrace amnestie Počet

4 Vývoj agendy trestu domácího vězení III Uložené tresty domácího vězení II Počet TDV PDV Měsíc/rok * Včetně postoupených TDV + PDV

5 Vývoj agendy trestu domácího vězení III TDV a spolupráce se soudy Z celkového počtu všech soudem uložených forem trestu domácího vězení zpracovala Probační a mediační služba institut předběžného šetření v 787 případech. V těchto případech trest doporučila uložit u 758 klientů a u 29 klientů tak neučinila. V případě 323 uložených trestů domácího vězení nebyla soudem vyžádána zpráva PMS k vhodnosti uložení trestu domácího vězení v rámci institutu předběžného šetření. V rámci vývoje ukládání toho trestu můžeme zaznamenat pozvolný trend snižování podílu uložených trestů bez stanoviska PMS. a) zvyšování důvěry soudců v objektivní zhodnocení možnosti úspěšného vykonání trestu PMS pro konkrétní osoby b) zejména od roku 2013 povinnost soudce nechat zpracovat stanovisko PMS k uložení trestu, pokud chce trest uložit trestním příkazem. Podíl domácího vězení s IPŠ Podíl (%) 100% 80% 60% 40% 20% 0% bez IPŠ s IPŠ Rok Porovnáme-li roční podíl doporučených stanovisek ku počtu doporučených uložených trestů, zjistíme, že mezi roky 2012 a 2013 došlo v rámci tohoto ukazatele k nárůstu shody o 18 p. b*., kdy v roce 2012 tento ukazatel činil 62 % a v roce 2013 činil již 80 %. Na základě těchto údajů můžeme tedy předpokládat, že dochází k nárůstu důvěry v institut předběžného šetření a tím i v práci PMS. * p. b. procentní body

6 Vývoj agendy trestu domácího vězení IV Uložené přiměřené povinnosti a omezení Za celé sledované období byly odsouzeným a propuštěným do domácího vězení zejména také uloženy tyto přiměřené povinnosti a omezení: Počet Podíl Povinnost kontaktu s PMS (pravidelný kontakt s probačním úředníkem) ,7 % Zákaz užívání omamných či psychotropních látek nebo konzumace alkoholu ,4 % Povinnost podrobit se vhodnému programu 16 1,5 % Náhrada škody podle 48 odst. 4 TZ ,0 % V případě uložených přiměřených povinností a omezení u uložených trestů sleduje Probační a mediační služba shodu mezi návrhem ze strany PMS a jejich uložení soudem. V rámci výše uvedených čtyř povinností a omezení, navrhovaných PMS k uložení, došlo k potvrzení průměrně v 76,4 % těchto návrhů. Od roku 2010 docházelo každoročně k nárůstu tohoto podílu z podílu 66,0 % až na hodnotu 78,1 % v roce Lze tak říci, že každoročně dochází ke sbližování názorů na ukládání přiměřených povinností a omezení mezi PMS a soudy.

7 Základní charakteristiky domácího vězení I Výměra trestu domácího vězení I Jedním ze základních parametrů tohoto trestu je jeho výměra. Maximální výměra trestu může nabývat až 24 měsíců. Novinkou je, že v rámci přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení může být uložen až trest v délce 30 měsíců. Průměrná délka trestu v rámci agendy domácího vězení se od roku 2010 pravidelně mírně zvyšovala (8,5 2010; 8,6 2011; 8,9 2013). Výjimkou byl rok 2012, kdy z pohledu vývoje došlo ke skokovému nárůstu výměry trestu na hodnotu 9,7 měsíce. To bylo zejména způsobeno nárůstem uložených trestů ve výměře 12 měsíců na úkor trestů kratších 12 měsíců. Lze tedy předpokládat, že dochází k pozvolnému zvyšování závažnosti souzených věcí, kde je ukládán trest domácího vězení, a tím i k určitému prodlužování uložené výměry trestu. Mezi nejčetněji ukládané kategorie trestů patří stále trest 12 měsíční a 6 měsíční. Právě jejich koncentrace nejvíce ovlivňuje průměrnou výměru trestu (viz graf). Kategorie výměry trestů domácího vězení Podíl TDV + PDV (%) 30, , , ,0 10,0 5,0 0, Délka trestu

8 Základní charakteristiky domácího vězení II Výměra trestu domácího vězení II Rozložení počtu domácího vězení Počet Výměra trestu

9 Základní charakteristiky domácího vězení III Export dat TDV k Mezi nejčastější trestnou činnost, za kterou je domácí vězení ukládáno, patří stabilně trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a trestný čin krádeže. Ty dohromady tvoří každoročně přibližně polovinu trestných činů, za které je tento trest ukládán, pouze s tím rozdílem, že dochází ke snižovaní rozdílu mezi těmito dvěma kategoriemi trestných činů. Za sledované čtyřleté období můžeme pozorovat mírný nárůst podílu trestných činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Naopak výrazně se snížil podíl trestného činu výtržnictví. Mezi další trestné činy patří např. zanedbání povinné výživy, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody, ale např. i v jednotkách případů ublížení na zdraví. Struktura vybraných trestných činů* Rok % 31% 31% 25% 30% 23% 27% 26% 4% 11% 5% 7% 19% 7% 6% 8% 23% 8% 11% 8% 20% 8% 11% 24% Zdroj dat: AIS PMS * pouze TDV Podíl trestných činů (%)

10 Trendy v rámci agendy domácího vězení I Dopad amnestie na agendu trestu domácího vězení Amnestie prezidenta republiky ze dne měla největší dopad na agendu obecně prospěšných prací a právě na agendu domácího vězení, neboť v případě těchto trestů došlo k jejich absolutnímu ukončení na rozdíl od agendy dohledů, kde došlo jen k částečnému ukončení případů formou amnestie. V rámci agendy domácího vězení se jednalo o 384 trestů domácího vězení, 9 případů trestního opatření domácího vězení a 10 případů podmíněného propuštěná s uloženým domácím vězením. Celkem se jednalo tedy o 405 případů, což tvoří 36 % všech dosud uložených trestů a v rámci roku 2012 se jednalo o 70 % trestů domácího vězení. Za hlavní dopad amnestie na tuto agendu lze považovat vliv náhlé změny trestní historie velké části souboru pachatelů trestné činnosti, kterým byla amnestována a zahlazena část trestní minulosti. Trest domácího vězení je až na výjimky považován za nejpřísnější alternativní trest a je zejména ukládán v případech opakované trestné činnosti (krádež, zanedbávání povinné výživy atp.) nebo opakovaného porušování rozhodnutí soudu či jiného orgánu výkonné moci (maření výkonu úředního rozhodnutí). Zejména u těchto vybraných trestných činů ale došlo k amnestování, což bude mít za následek to, že pokud pachatelé zejména těchto amnestovaných trestných činů spáchají nový trestný čin, nebude soud tyto předcházející trestné činy považovat za relevantní (viz přitěžující okolnost 42p) a při jejich dalším soudním řízení bude ukládat nejprve mírnější alternativní tresty.

11 Trendy v rámci agendy domácího vězení II Formy ukončení domácího vězení V rámci sledovaného období lze nyní s odstupem času hodnotit i vykonatelnost uložených trestů resp. podíl rozhodnutí soudů o přeměně trestu domácího vězení na odnětí svobody. Zejména s ohledem na to, zdali uloženému trestu předcházel institut předběžného šetření. V rámci prvních dvou let, kdy bylo možné trest domácího vězení ukládat jako další formu alternativního trestu tvořil podíl přeměněných trestů hodnotu necelých 25* % v roce 2010 a 17* % v roce Podíl za rok 2012 nelze vyhodnotit, neboť ho stěžejně ovlivnila amnestie prezidenta republiky a tresty, které měly nebo mohly být přeměněny v rámci doby výkonu se staly fakticky pozitivně vykonanými. Zajímavé srovnání mezi roky 2010 a 2011 nám poskytují údaje o podílu přeměněných trestů v případech, kdy byl trest předjednán a doporučen a v případech, kdy byl trest uložen bez zpracovaného stanoviska PMS. Nepředjednané tresty mají zhruba o 15 p. b.** větší podíl přeměněných trestů. Průměrný podíl přeměněných trestů Podíl (%) IPŠ Dop. bez IPŠ 27 Rok * Nejsou započítány tresty, kdy došlo k postoupení spisu na jiné středisko, souhrnnému trestu, amnestii a úmrtí ** Rozmezí p. b. s ohledem na započítání či nezapočítání několika amnestovaných trestů

12 Legislativní rámec agendy domácího vězení I V rámci českého justičního systému se domácí vězení vyskytuje v šesti základních formách. Zákon č. 40 / 2009 Sb. 60 TZ trest domácího vězení jako samostatně stojící trest Zákon č. 40 / 2009 Sb. 89 odst. 1 TZ kvazi domácí vězení I jako soudem uložená přiměřená povinnost při podmíněném propuštění současně s dohledem na počátku zkušební doby Zákon č. 40 / 2009 Sb. 89 odst. 2 TZ kvazi domácí vězení II Zákon č. 40 / 2009 Sb. 57a TZ přeměna TOS jako soudem uložená přiměřená povinnost podmíněně propuštěnému podle 88 odst. 2 jako přeměna trestu odnětí svobody na trest domácího vězení forma propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po výkonu poloviny trestu. Zákon č. 40 / 2009 Sb. 65 odst. 2a TZ přeměna OPP jako přeměna trestu obecně prospěšných prací na trest domácího vězení Zákon č. 40 / 2009 Sb. 69 odst. 2a TZ přeměna PT jako přeměna peněžitého trestu na trest domácího vězení Výkon domácího vězení je upraven trestním řádem Zákon č. 141 / 1961 Sb. 334 a g TŘ výkon trestu domácího vězení Zdroj dat: Zákon č. 40/2009 Sb.

13 Legislativní rámec agendy domácího vězení II Kdy je možné trest domácího vězení uložit? Vzhledem k závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele až na dvě léta jako samostatný trest i vedle jiného trestu v případě, že je důvodné, že postačí uložení tohoto trestu a pachatel dá písemný slib, že bude plnit parametry tohoto trestu jako samostatný trest, kdy uložení jiného trestu není třeba Jaké jsou parametry trestu? Povinnost odsouzeného zdržet se v soudem stanoveném časovém období v určeném obydlí v pracovních dnech a ve dnech pracovního klidu a volna s přihlédnutím k pracovní době a cestě do práce s přihlédnutím k péči o nezletilé děti s přihlédnutím k osobním a rodinným záležitostem Soud může povolit pravidelné návštěvy bohoslužeb a náboženských shromáždění. Zdroj dat: Zákon č. 40/2009 Sb.

14 Legislativní rámec agendy I kvazi domácího TDV I a vězení II III Kdy je možné povinnost domácího vězení uložit? I : Při podmíněném propuštění může soud současně s dohledem stanovit ve stanovené časti zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, přiměřenou povinnost trestu domácího vězení II : Podmíněně propuštěnému podle 88 odst. 2 může soud uložit přiměřenou povinnost trestu domácího vězení Jaké jsou parametry této povinnosti? Přiměřená povinnost podmíněně propuštěnému, aby se zdržoval v určeném čase ve svém obydlí nebo jeho části Zdroj dat: Zákon č. 40/2009 Sb.

15 Legislativní rámec agendy přeměny domácího TOS v vězení TDV IV Kdy je možné přeměnu trestu odnětí svobody na trest domácího vězení uložit? Soud může po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Jaké jsou parametry trestu? Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení; nejvyšší výměrou trestu domácího vězení stanovenou v 60 odst. 1 soud není vázán. Zdroj dat: Zákon č. 40/2009 Sb.

16 Legislativní rámec agendy přeměny domácího TOS v vězení TDV V Kdy je možné přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest domácího vězení uložit? Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek za podmínek 60 odst. 1 na trest domácího vězení. Jaké jsou parametry trestu? Každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den domácího vězení, maximálně na dvě léta. Zdroj dat: Zákon č. 40/2009 Sb.

17 Legislativní rámec agendy přeměny domácího TOS v vězení TDV VI Kdy je možné přeměnu peněžitého trestu na trest domácího vězení uložit? Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, může jej soud přeměnit za podmínek 60 odst. 1 na trest domácího vězení Jaké jsou parametry trestu? Náhradní trest domácího vězení až na dvě léta. Zdroj dat: Zákon č. 40/2009 Sb.

18 Legislativní rámec rámec agendy výkonu domácího trestu vězení VII Výkon domácího vězení - Zákon č. 141 / 1961 Sb. 334 a g a) Po právní moci rozsudku o uložení trestu je výkon trestu nařízen a je konkretizován počátek a místo výkonu tohoto trestu. b) Kontrolu výkonu trestu zajišťuje PMS ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému. c) Nedodržování podmínek výkonu trestu domácího vězení sdělí probační úředník bezodkladně příslušnému soudu. d) Z důležitých důvodů je možné výkon trestu na potřebnou dobu odložit nebo přerušit. e) Z důležitých důvodů může být místo a určení doby výkonu trestu změněno. f) Od výkonu trestu nebo jeho zbytku může být upuštěno za určitých podmínek. g) O přeměně trestu domácího vězení v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. + Odsouzený je povinen hradit náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení. Zdroj dat: Zákon č. 141/1961 Sb.

19 Činnost PMS v v agendě rámci trestu domácího vězení Institut předběžného šetření IPŠ Probíhá v rámci přípravného řízení a řízení před soudem nebo v případě podmíněného propuštění a přeměny trestu odnětí svobody v rámci Smyslem IPŠ je posoudit vhodnost uložení a výkonu trestu domácího vězení u obviněného prostřednictvím těchto úkonů: úvodní konzultace s obviněným návštěva v místě bydliště pachatele zpracování stanoviska k možnosti uložení a výkonu trestu domácího vězení Výkon trestu domácího vězení Po rozhodnutí soudu o uložení trestu PMS či propuštění z výkonu odnětí svobody zjišťuje informace potřebné k projednání podmínek pro nařízení trestu domácího vězení Samotný výkon trestu domácího vězení pak obnáší proces provádění návštěv u klienta resp. provádění namátkových kontrol výkonu trestu v takové frekvenci, odpovídající rizikům možného maření výkonu trestu u konkrétního klienta. Tyto kontroly mohou být v případě potřeby doplněny konzultacemi na středisku.

20 Vytvořil: Mgr. Michal Karban Ve spolupráci s: Mgr. Bc. Miroslav Seidl Použitá literatura: Zákon č. 40/2009 Sb. Zákon č. 141/1961 Sb. Zdroj dat: AIS PMS Kvantitativní monitoring TDV