Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Jana HRŮZOVÁ Ing. Oldřich ŠOBA, Ph.D. Znojmo, 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oldřicha Šoby, Ph.D. a uvedla v seznamu pouţité literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje. V Černíně dne 14. dubna 2013

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

4

5

6 Abstrakt Bakalářská práce Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku se zabývá analýzou studentských účtů ve vybraných bankách České republiky, Slovenska a Rakouska a jejich komparací. Teoretická část se věnuje analýze trhu jednotlivých zemí, je zde rozebrána struktura bankovního sektoru a dostupnost bankovních sluţeb vybraných států. V praktické části jsou srovnávány konkrétní studentské účty, které jsou dále vyhodnoceny dle předem stanovených kritérií. V závěru jsou uvedeny rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a stanoveno doporučení pro české banky. Klíčová slova: studentský účet, banka, bankovní produkty pro studenty Abstract The bachelor thesis Comparison of student bank accounts in the Czech Republic, Slovak Republic and Austria deals with the analysis of student accounts in selected banks in the Czech Republic, Slovak Republic and Austria and with their comparison. The theoretical part focuses on analysis of markets in individual countries, the structure of the banking sector and availability of banking services in selected countries.. In the practical part particular student accounts are compared and also evaluated according to criteria given in advance. In the final part the differences between individual countries are mentioned and the recommendation for Czech banks is suggested. Key words: student account, bank, banking products for students

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Platební styk Bezhotovostní platební styk Nástroje bezhotovostního platebního styku Běţný účet Studentský účet Analýza trhu České republiky Struktura bankovního sektoru Běţný účet a studentský účet Dostupnost bankovních sluţeb Analýza trhu Slovenské republiky Struktura bankovního sektoru Běţné účty a studentské účty Dostupnost bankovních sluţeb Analýza trhu Rakouska Struktura bankovního sektoru Běţný a studentský účet Dostupnost bankovních sluţeb Vyhodnocení analýzy trhů ČR, Slovenka a Rakouska Praktická část Banky České republiky Studentský účet Nákladovost studentských účtů Výběr studentského účtu dle nákladovosti Úroková sazba studentských účtů Platební karta Výběr platební karty Spořicí účet Výběr spořicího účtu Studentský úvěr... 44

8 Výběr studentského úvěru Přímé bankovnictví studentských účtů Výběr studentského účtu dle sluţeb přímého bankovnictví Pojištění Výhody studentských účtů Výběr studentského účtu Banky Slovenska Studentský účet Nákladovost studentských účtů Výběr studentského účtu dle nákladovosti Úroková sazba studentských účtů Platební karta Výběr platební karty Spořicí účet Výběr spořicího účtu Studentský úvěr Výběr studentského úvěru Přímé bankovnictví studentských účtů Výběr studentského účtu dle sluţeb přímého bankovnictví Pojištění Výhody studentských účtů Výběr studentského účtu Banky Rakouska Studentský účet Nákladovost studentských účtů Výběr studentského účtu dle nákladovosti Úroková sazba studentských účtů Platební karta Výběr platební karty Spořicí účet Výběr spořicího účtu Studentský úvěr Výběr studentského úvěru Přímé bankovnictví... 62

9 Výběr studentského účtu dle sluţeb přímého bankovnictví Pojištění Výhody studentských účtů Výběr studentského účtu Závěr Seznam pouţité literatury... 72

10 1 Úvod Vztah mezi bankou a klientem je oblast, která se dotýká všech z nás téměř kaţdodenně. Jen velmi těţce bychom hledali člověka, který nikdy nevyuţil ţádnou bankovní sluţbu, ať uţ je to uloţení peněz pro jejich zhodnocení nebo naopak přijetí úvěru pro různé účely nebo pouze pouţití bankovního účtu pro výběr výplaty, která je kaţdý měsíc zasílána zaměstnavatelem na naše konta. Existuje značné mnoţství bankovních institucí nejen v České republice, ale i v zahraničí, z nichţ si některou můţeme zvolit za svou banku. Stane se tak našim poradcem v případě problémů týkajících se financí nebo nám bude poskytovat informace o svých produktech, abychom se v nabídce bankovních sluţeb lépe orientovali a abychom si z nich mohli vybrat pouze ty, které opravdu potřebujeme a které nám usnadní ţivot. Sluţeb, které banky mohou poskytnout, je nespočet. A ruku v ruce s vývojem informačních technologií vznikají další bankovní produkty i nové způsoby jak vyuţit sluţeb dostupných jiţ dříve. Bankovnictví je oborem rychle se rozvíjejícím a proměnlivým, kde na významu nabývají především online způsoby jeho vyuţívání. Ty jsou méně nákladné finančně i časově, a to z jak ze strany banky, tak z pohledu nás, klientů. K tomu, abychom mohli sluţeb bank vyuţívat, je nezbytným krokem zaloţení běţného účtu. Banky nabízejí mnoho různých kont pro různé skupiny obyvatelstva, pro podnikatele či pro soukromou klientelu. Tato bakalářská práce se zaměří na studenty ve věku osmnáct aţ dvacet šest let, pro které banky vytvořily speciální studentské účty přizpůsobené právě pro potřeby této skupiny zákazníků. Studenti, ač to na první pohled nemusí být zjevné, jsou schopni stát se pro banku výhodnou investicí do budoucna, protoţe u nich existuje předpoklad, ţe po ukončení vysokoškolského vzdělání budou patřit k lidem s vyšším platovým ohodnocením a tyto peněţní prostředky uloţí právě u své banky. První část mé bakalářské práce se věnuje vymezení pojmu platební styk, významnou část tvoří bezhotovostní platební styk a jeho nástroje. Dále je charakterizován běţný 10

11 účet jako základ pro uskutečnění platebního styku a studentský účet, který představuje zvýhodněnou formu bankovního konta zaměřenou na mladé lidi. Rovněţ je provedena analýza finančního trhu třech evropských zemí, a to České republiky, Slovenské republiky a Rakouska. Zde se nacházejí odpovědi na otázky, jaká je struktura bankovního sektoru jednotlivých států, kolik zde působí bankovních institucí a jakých hodnot nabývá jejich bilanční suma. Na základě vyčíslení počtu bank, počtu bankomatů a dalších informací je vyhodnocena dostupnost bankovních sluţeb v analyzovaných zemích. Práce se věnuje statistikám z oblasti běţného a studentského účtu, konkrétně jsou zjištěny počty běţných účtů, nebo objemy peněţních prostředků na nich vázaných. Dále je nastíněn vývoj počtu vydaných platebních karet v jednotlivých letech a mnoţství provedených bezhotovostních transakcí. Druhá část této práce je jiţ zaměřena na konkrétní banky a dané bankovní produkty. Na základě zvolených kritérií jsou zde srovnány jednotlivé studentské účty, které poskytují vybrané banky v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Za kaţdým kritériem následuje vyhodnocení studentských účtů. Ve třetí části jsou definovány rozdíly mezi bankovními nabídkami pro studenty v jednotlivých zemích. Tento oddíl představuje rovněţ návrhy doporučení pro české banky. 11

12 2 Cíl práce a metodika Tato bakalářská práce si klade za cíl srovnat podmínky při výběru bankovního účtu v České republice, na Slovensku a v Rakousku pro cílovou skupinu osmnáct aţ dvacet šest let. Úkolem práce je zanalyzovat studentské účty v jednotlivých bankách, a to z pohledu klienta. Pro toto téma byly vybrány vţdy čtyři významné banky z určených států, které poskytují produkty pro mladé. V České republice se pozornost soustředí na studentské účty v České spořitelně, Komerční bance, ČSOB a GE Money Bank. Na Slovensku jsou to Slovenská sporiteľňa, VÚB, Tatra banka a Československá obchodná banka. A v Rakousku budou analyzovány studentské produkty v Raiffeisen Bank, Bank Austria, Erste Bank a Volksbank. Studentské účty jsou vyhodnoceny podle předem stanovených kritérií, jimiţ jsou nákladovost a úroková sazba. Hodnoceny budou rovněž vlastnosti a výhody platební karty, kterou klienti dostanou ke svému účtu. Dalším kritériem je to, zda banka nabízí svým zákazníkům spořicí účet nebo možnost využití studentského úvěru a za jakých podmínek, s jakými náklady nebo výnosy pro studenta. Stranou nezůstanou ani nabízené druhy pojištění, přímého bankovnictví a výhod, které se vztahují k účtům pro mladé. Na základě zjištěných údajů o bankovních produktech a jejich posouzení budou stanovena doporučení pro české banky. Ta se budou týkat výhodnosti účtu pro klienta z pohledu nákladovosti a výnosnosti a dále rozšíření škály nabízených doprovodných sluţeb k platební kartě a ke studentskému kontu. 12

13 3 Teoretická část 3.1 Platební styk Platební styk můţeme povaţovat za základní sluţbu, kterou poskytují banky svým klientům a která se uskutečňuje prostřednictvím bankovních účtů. Platební styk je peněţní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo spořitelních a úvěrních druţstev). 1 Platební styk můţeme členit podle několika hledisek. Dle teritoria transakce dělíme platební styk na tuzemský a zahraniční, podle pouţití doprovodných dokumentů na dokumentární a nedokumentární. Na základě smluvního postavení banky se platební styk člení na bezzávazkový a závazkový, podle počtu bank v transakci na vnitrobankovní a mezibankovní. Dle předmětu platebního závazku rozlišujeme platební styk obchodní a neobchodní, dle rychlosti platby standardní a expresní. A konečně s ohledem na způsob placení existuje platební styk hotovostní a bezhotovostní Bezhotovostní platební styk Tato práce se bude zabývat především bezhotovostní formou platebního styku. Bezhotovostní platební styk je vţdy zprostředkován bankami nebo spořitelními a úvěrovými druţstvy a probíhá mezi běţnými účty plátce a příjemce. Tedy bez pouţití hotových peněz. 1 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vydání. Management Press, Praha s. ISBN str POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, s. ISBN str

14 3.3 Nástroje bezhotovostního platebního styku Nástrojem platebního styku rozumíme druh instrumentu, na základě kterého banky a jiné instituce provádějí platební operace. K současným nástrojům bezhotovostního platebního styku, které banky vyuţívají, náleţí: příkaz k úhradě příkaz k inkasu hromadný příkaz k úhradě/inkasu trvalý příkaz k úhradě/inkasu platební příkaz pro zahraniční/přeshraniční platební styk šek bankovní platební karta Běžný účet Běţný účet patří mezi tzv. vklady na viděnou, to znamená, ţe s prostředky na něm uloţenými můţe klient v kterémkoli okamţiku disponovat. Smyslem těchto účtů je mít prostředky kdykoli k dispozici, zejména pro potřeby platebního styku jak hotovostního, tak i bezhotovostního. 4 Zřizování a vedení běţného účtu je základním a nejčastěji ţádaným produktem, který poskytují banky svým klientům. Běţný účet je základním stavebním kamenem pro poskytování bankovních sluţeb, na který pak navazují další sluţby banky, jako jsou např. komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, poskytování různých druhů úvěrů, zajišťování obchodů v oblasti investičního bankovnictví, poskytování sluţeb s vazbou na zahraničí apod. 5 3 MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, s. ISBN , str KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vydání. Computer Press, s. ISBN ,str SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: Bankovní institut, a.s., s. ISBN , str.27 14

15 Banka přijímá na běţný účet peněţní prostředky v hotovostní i v bezhotovostní formě, provádí z běţného účtu domácí a zahraniční platby i výplaty v hotovosti. Všechny poskytované produkty a sluţby obchodních bank se váţou na existenci běţného účtu. 6 Sluţeb, které nám běţný účet nabízí, je celá řada. Nejvíce vyuţívané jsou především domácí platby, a to příkaz k úhradě a příkaz k inkasu. Velká část majitelů účtu vyuţije také platební kartu, kterou od své banky obdrţí, a to nejen k výběru hotovosti prostřednictvím bankomatu, ale i k provedení plateb v mnoha obchodech po celé ČR i v zahraničí. Velkou výhodou je i moţnost mobilních plateb a dobíjení kreditu. Banka nám poskytne také výpis z účtu, který je zaslán v tištěné nebo elektronické podobě, a na kterém jsou zachyceny všechny námi uskutečněné platební operace za daný měsíc. Zahraniční platba a hromadná platba jsou další moţné sluţby, které lze vyuţít. Banky nabízejí svým klientům k běţnému účtu i mnohé produkty, které nelze opomenout, například různá pojištění, spoření, úvěry či moţnosti investování. Běţný účet nám tedy slouţí ke snadnější manipulaci s penězi, v běţném ţivotě se s ním setkáváme při pro nás naprosto samozřejmých událostech, jako je například zaslání výplaty od zaměstnavatele. Avšak uloţení peněţních prostředků na běţném účtu nám rovněţ zajistí jejich vyšší bezpečnost ať uţ z krátkodobého hlediska (ztráta hotovosti) či z dlouhodobého hlediska (ztráta jejich hodnoty) Studentský účet Studentské konto je běţným osobním bankovním účtem určeným mladým lidem starším patnácti let, studujícím na střední, vyšší odborné či vysoké škole. Se studentským kontem je vţdy spojen větší či menší balíček produktů a sluţeb, který umoţní studentům správu jejich osobních financí za velmi výhodných podmínek. 8 6 MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, s. ISBN , str Co je to běžný účet? [online]. [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 8 BUKAČ, Petr. Studentské konto - kde a s jakými výhodami? [online]. c2003,[cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 15

16 Prvním rozdílem oproti běţnému účtu je, ţe studentské konto budou častěji zřizovat mladí lidé stejně jako nezletilé osoby. Je to dáno především zaměřením tohoto účtu na mladé klienty, tedy na cílovou skupinu okolo patnácti aţ dvaceti šesti let. Studentský účet mohou zřizovat i nezletilé osoby, avšak pouze za přítomnosti zákonného zástupce. Běţný účet nemůţe být zaloţen nezletilou osobou, ale lze jej zřídit pro osobu nezletilou. V tomto případě účet musí zaloţit zákonný zástupce, ale osoba nezletilá můţe disponovat s prostředky na účtu, zejména pokud jí byl svěřen platební instrument (nejčastěji platební karta či formy homebankingu). Vţdy je při zřizování účtu nezbytné předloţit průkaz totoţnosti jak ţadatele, tak zákonného zástupce. 9 Další a zřejmě největší odlišnost studentského účtu od běţného můţeme spatřovat v minimální nákladovosti jak na pořízení, tak na vedení účtu. Zdarma jsou nejen výběry z bankomatů a vyhotovení měsíčních výpisů, ale i některé platební transakce. Bez poplatku nebo zvýhodněné je rovněţ poskytnutí ostatních doprovodných sluţeb, jako je platební karta, internetbanking či různá pojištění. Klient si můţe dle své potřeby vybrat ty produkty, které nejvíce vyuţije a u těch má nárok na slevu, případně můţe tyto sluţby vyuţívat i zdarma. Výhodnější podmínky má i poskytování studentských úvěrů, moţnost přečerpání účtu či získání kreditní karty s určitým limitem. Student si můţe také zaloţit své vlastní spořicí konto. K studentskému účtu se dále váţí různé soutěţe o finanční odměny, bonusy v podobě vrácení poplatku i jiné slevy na všemoţné produkty a sluţby. Studentský účet je tedy značně výhodný, ale jeho majitel nemá všechny tyto prospěchy úplně zadarmo. Musí úspěšně studovat na střední či vysoké škole a pravidelně dokládat své bance potvrzení o studiu, jinak o všechny dosavadní slevy studentského konta přijde. 9 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: Bankovní institut, a.s., s. ISBN , str.29 16

17 3.6 Analýza trhu České republiky Struktura bankovního sektoru Struktura bankovního sektoru ČR je dlouhodobě stabilizovaná. Bankovní sektor České republiky tvořilo k celkem 44 bank a poboček zahraničních bank. Celkový počet 44 bankovních institucí tvoří čtyři velké, osm středních a šest malých bank. 10 Rozdělení podle bilanční sumy je následující: velké banky s bilanční sumou nad 250 mld. Kč střední banky s bilanční sumou 50 aţ 250 mld. Kč malé banky s bilanční sumou niţší neţ 50 mld. Kč 11 Tabulka č. 1: Počet bankovních subjektů v ČR Rok Banky celkem Banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Bilanční aktiva v roce 2011 činila 4 476,5 mld. Kč, coţ znamená zvýšení o 6,9 % oproti předchozímu roku. Rozhodující část tuzemského bankovního sektoru i nadále tvoří skupina čtyř velkých bank, jejichţ podíl na aktivech celého bankovního sektoru na konci roku 2011 dosáhl více neţ 57 %. 10 Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2011_cz.pdf> 11 Metodika České národní banky [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < anky/bs_ukazatele_metodika.html> 17

18 Tabulka č. 2: Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě (v %) Rok Banky celkem 100,0 100,0 100,0 Velké banky 57,7 58,0 57,2 Střední banky 13,6 13,1 19,0 Malé banky 5,5 6,4 1,6 Pobočky zahraničních bank 12,1 11,4 11,5 Stavební spořitelny 11,2 11,2 10,6 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Bankovní sektor ČR je tradičně orientován na klasické bankovnictví zaloţené na přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Základem růstu úvěrové emise jsou úvěry poskytované do sektoru domácností (obyvatelstvo a ţivnosti) a nefinančních podniků. Bankovní sektor jako celek disponuje dlouhodobě dostatečnými zdroji. K činily klientské vklady celkem 2 949,9 mld. Kč. Klienti stále vyhledávají zabezpečené uloţení svých finančních prostředků na bankovních účtech. Současně dávají klienti přednost vkladům na běţných účtech, jejich meziroční přírůstky oproti termínovaným vkladům jsou vyšší. Podíly sektorů na celkových vkladech se významně nemění. Tuzemské banky pravidelně dosahují zisk, jeho významnou část stále ponechávají ve svých bilancích ve formě nerozděleného zisku minulých období a rezervních fondů Běžný účet a studentský účet V České republice je běţný účet součástí nabídky všech klasických bank. Počet běţných účtů domácností činil v roce 2011 celkem tisíc. V roce 2011 pokračoval rychlejší růst počtu běţných účtů s vydanými platebními kartami a přístupem prostřednictvím PC. Z celkového počtu běţných účtů převýšil podíl účtů, k nimţ byl umoţněn přístup prostřednictvím platební karty, jiţ 70 %. Neustále se rovněţ zvyšuje podíl účtů s přístupem přes PC, který jiţ dosáhl bezmála 65 %. Pouze počty účtů bez elektronické obsluhy klesají absolutně i relativně a na konci roku 2011 tvořily jiţ méně neţ 10 % celkového počtu všech běţných účtů domácností Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2011_cz.pdf> 18

19 Tabulka č. 3: Běţné účty domácností (v tis.) Rok Běţné účty celkem Běţné účty s vydanými platebními kartami Běţné účty s přístupem přes PC Běţné účty s přístupem přes telefon Běţné účty bez elektronické obsluhy Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Mnohé z bank nabízejí svým zákazníkům rovněţ účet studentský. Počet studentských kont v ČR není sledován Českým statistickým úřadem a nenachází se ani v jiných dokumentech. Studentský účet je určen pro středoškoláky ve věku patnáct aţ osmnáct, respektive devatenáct let. Od osmnácti do dvaceti šesti, respektive dvaceti sedmi let je moţnost vedení studentského konta podmíněna denním studiem na některé z vysokých škol. Kaţdá banka má toto věkové omezení stanoveno trochu odlišně, nejdéle však je moţné mít zřízený studentský účet do třiceti let, samozřejmě s podmínkou prezenčního vysokoškolského studia. Některé banky ale nabízejí výhody studentského konta i absolventům vysokých škol do třicátého roku věku po předloţení diplomu z vysoké či vyšší odborné školy Dostupnost bankovních služeb Dostupnost bankovních sluţeb se v ČR mírně zvyšuje. Bankovní sektor připravil k obsluze svých klientů v České republice na konci roku 2011 celkem obchodních míst. Na jedno obchodní místo v tuzemsku připadalo ke konci roku 2011 přibliţně 5,1 tis. obyvatel České republiky, coţ je ve srovnání s předcházejícími obdobími více neţ o 3 % méně. Pravidelně se zvyšují počty bankomatů v ČR, stejně jako jejich dostupnost. V průběhu roku 2011 bylo připraveno k obsluze klientů o 181 bankomatů více neţ v předchozím roce, coţ představuje meziroční růst o 4,8 %. Banky se orientují 13 BUKAČ, Petr. Studentské konto - kde a s jakými výhodami? [online]. c2003,[cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 19

20 na samoobsluţné zóny, v nichţ je umístěno jiţ více neţ 21 % z celkového počtu bankomatů. V bankovním sektoru ČR se v průběhu roku 2011 zvýšil počet zaměstnanců o 1,8 % a na konci roku 2011 dosáhl osob. Banky stanovují personální politiku v souvislosti s rozšiřováním nabídky sluţeb prostřednictvím pobočkové sítě. Z celkového meziročního přírůstku evidenčního počtu nových pracovníků bankovního sektoru o 672 míst připadá 314 míst na zaměstnance v těch bankách, které teprve v roce 2011 začaly nově působit na trhu. Největším zaměstnavatelem v bankovním sektoru je skupina velkých bank s 66 % podílem na celkovém stavu zaměstnanců sektoru. Tato skupina čtyř velkých bank sníţila stavy zaměstnanců meziročně o 76 osob. Tabulka č. 4: Počet pracovníků, obchodních míst a bankomatů v ČR Rok Počet pracovníků , , ,0 Počet obchodních míst 1 998, , ,0 Počet pracovníků na 1 banku 968,0 955,0 905,0 Počet pracovníků na 1 obchodní místo 18,9 19,7 19,4 Počet obyvatel na 1 obchodní místo (tis.) 5,3 5,3 5,1 Počet obyvatel na 1 pracovníka 278,2 269,0 263,8 Počet bankomatů Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Banky s ohledem na potřeby klientů pokračují v rozšiřování nabídky produktů elektronického bankovnictví a v kamenných pobočkách se zaměřují zejména na produkty vyţadující individuální obsluhu klientů a poradenskou činnost. V bankách posiluje úloha osobních bankéřů. Různé formy elektronického bankovnictví a přístupy k účtu prostřednictvím platební karty, internetu nebo telefonu jsou klienty bank stále více vyuţívány. K tomu přispívá rovněţ aktivní poplatková politika bank, která podporuje a stimuluje další vyuţívání elektronického bankovnictví. Klienti stále více vyuţívají k bezhotovostním platbám jak platební karty debetní, tak i kreditní. Platební karty jsou stále více vyuţívány k platbám u obchodníků, kde dosahovala meziroční tempa růstu jak počtu, tak objemu transakcí, a to v ČR i v zahraničí dvouciferných hodnot. V ČR se zvýšily objemy plateb pomocí platební 20

21 karty proti konci roku 2010 celkem o 18,5 % a mimo ČR dokonce o 26,3 %. Celkový objem plateb u obchodníků na konci roku 2011 jiţ přesáhl 25 % celkového objemu transakcí prováděných platebními kartami, coţ je o 2,6 p. b. více neţ na konci roku 2010 a o 5,2 p. b. vyšší hodnota oproti konci roku Klienti stále více vyuţívají sluţbu pro drţitele platebních karet cash back, která jim umoţňuje pohodlný výběr hotovosti přímo u obchodníků. 14 Tabulka č. 5: Počet a objem transakcí platební kartou Rok Počet transakcí (v mil): platby u obchodníků v ČR 47,660 57,256 69,908 platby u obchodníků mimo ČR 2,966 4,219 5,607 Objem transakcí (v mld. Kč): platby u obchodníků v ČR 46,507 53,701 63,616 platby u obchodníků mimo ČR 5,473 6,773 8,553 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Zajímavostí je, ţe platební karty do Československa dorazily aţ roku 1968, kdy se cestovní kancelář Čedok stala obchodním zástupcem společnosti Diners Club. Zahraniční návštěvníci mohli své platební karty pouţít v síti hotelů, vybraných restaurací a v nevelké síti obchodů (ČSA, Tuzex, vybrané prodejny skla, suvenýrů apod.) 15 Dnes je v oběhu téměř deset milionů karet, konkrétní čísla udává následující tabulka. Tabulka č. 6: Počet vydaných platebních karet (v tis.) Rok Počet vydaných platebních karet celkem Pramen: JUŘÍK, Pavel Platební karty. Ilustrovaná historie placení, str Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2011_cz.pdf> 15 JUŘÍK, Pavel. Platební karty. Ilustrovaná historie placení. 1. vydání. Nakladatelství Libri, Praha s. ISBN ,str

22 3.7 Analýza trhu Slovenské republiky Struktura bankovního sektoru Bankovní sektor na Slovensku je zdravý a stabilní i přes to, ţe byl v roce 2011 vystaven několika rizikům, která přicházela převáţně z externího prostředí a která souvisejí s dluhovou krizí států eurozóny. Vývoj ve více státech eurozóny byl ovlivněn kombinací třech dominantních rizik dluhovou krizí států, zpomalováním, respektive poklesem ekonomického růstu a stabilitou bankovních sektorů v jednotlivých zemích. Přitom kaţdé z uvedených rizik rozdílnou měrou ovlivňovalo i na finanční sektor na Slovensku. Zmíněná rizika, kterým byl bankovní sektor vystavený, byla zmírněna jeho velmi dobrou finanční pozicí. Celkový zisk za rok 2011 byl o přibliţně třetinu vyšší neţ v předcházejícím roce. Zároveň významnou část tohoto zisku plánují domácí banky ponechat ve formě vlastních zdrojů. Banky na Slovensku, na rozdíl od bankovních sektorů jiných států, vykazují relativně silnou pozici v likviditě. Úvěrové aktivity financují primárně z vkladů svých klientů, coţ činí sektor méně citlivým na poměrně nestabilní zdroje z finančních trhů. 16 Bankovní sektor Slovenské republiky tvořilo v roce 2011 celkem 40 subjektů, z toho největší počet zaujímají banky (celkem čtrnáct) a pobočky zahraničních bank, kterých působí na slovenském finančním trhu sedmnáct. Podrobnější členění udává tabulka č. 7. Bankovnictví je rovněţ nejpočetněji zastoupený sektor, zaujímá celých třicet procent finančního trhu Slovenské republiky (viz tabulka č. 8) Tabulka č. 7: Počet bankovních subjektů na Slovensku Rok Banky z toho stavební spořitelny 3 3 Pobočky zahraničních bank Platební instituce Analýza slovenského finančného sektora za rok 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 22

23 Pobočky zahraničních platebních institucí - - Instituce elektronických peněz 3 3 Pobočky institucí elektronických peněz - - Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Správy o činnosti útvaru doh ladu nad finančným trhom Národnej banky Slovenska [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Tabulka č. 8: Procentní zastoupení sektorů finančního trhu pro rok 2011: Sektor Procentní zastoupení Bankovnictví 30 % Pojišťovnictví 59 % Kapitálový trh 4 % Doplňkové důchodové spoření 2 % Mimo působnost NBS 3 % Jiné 2 % Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Správy o činnosti útvaru doh ladu nad finančným trhom Národnej banky Slovenska [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Celková aktiva slovenských bank tvoří více neţ 50 mld., coţ je patrné z grafu č. 1 Graf č. 1: Aktiva ve finančním sektoru (mld. EUR) Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Analýzy slovenského finančného sektora za rok 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. 23

24 Závěr roku byl doprovázen zpomalením úvěrů domácnostem, avšak vývoj poměru úvěrů ke vkladům nezaznamenal zásadní změnu. Během roku 2011 nadále lineárně rostl. V roce 2011 byl celkový objem nově poskytnutých úvěrů domácnostem na úrovni 1,62 mld. srovnatelný s rokem Celkový objem vkladů domácností v roku 2011 narostl a dosáhl tak úroveň 25,2 mld Běžné účty a studentské účty V posledních pěti letech narostl na Slovensku počet klientů bank o více neţ půl milionu, coţ znamená i nárůst nejvíce rozšířeného bankovního produktu, kterým je běţný účet. Zatímco v roce 2003 vlastnilo na Slovensku osobní účet 59 procent obyvatel, v současnosti je to aţ 80 procent. Potenciál k vyuţívání úplně nových produktů je hlavně mezi mladými lidmi. Klientský vztah s bankou mělo v roce 2007 osmdesát jedna procent populace, v současnosti je bankovní populace na úrovni 88 procent, rostl však i počet obyvatel v produktivním věku. Lidé mají klientský vztah převáţně s jednou bankou. Těch, kteří vyuţívají produkty dvou bank, je na Slovensku necelá pětina. Klientem více bank je na Slovensku minoritní čtyřprocentní podíl obyvatel. Na Slovensku není klientem banky jiţ pouze 12% obyvatel starších 15 let, pro srovnání, v Polsku nemá téměř třetina obyvatel ţádný bankovní vztah. Na slovenském trhu mají nejsilnější postavení dlouhodobě tři banky, a to Slovenská sporiteľňa, VÚB a Tatra banka, jejichţ klienty je více jak 80% obyvatelstva. 17 Jak ukazuje graf, je na bankovních účtech Slovenské republiky uloţeno asi 1,2 mld. EUR. 17 Gfk Slovakia Tlačové správy Banková populácia na Slovensku stúpa [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: 24

25 Graf č. 2: Meziroční změny v objemu finančních aktiv domácností (mld. EUR) Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Analýzy slovenského finančného sektora za rok 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Účty pro mladé jsou většinou pro věkovou kategorii od 18 do 26 let. Pokud je někdo mladší 18 let, jeho účet je spojen s účtem rodiče. Ten můţe rozhodovat o limitech pro výběr kartou, ale i o jiných operacích na účtu. Jaké výhody tedy mají účty pro mladé? V první řadě studentské účty jsou vedeny bankou bez poplatku nebo jen s minimálními poplatky. Ani za zaloţení účtu se často neplatí. Banky také nabízejí studentům lepší úroky z vkladů, neţ by měli na klasických běţných účtech. Některé banky poskytují k studentským účtům i zaloţení úvěru na financování studia. Studenti dostanou zvýhodněnou úrokovou sazbu a mají moţnost splácet jistinu z úvěru aţ po skončení studia. Vstřícně se chovají banky i při vydávání platebních karet, které poskytují bez poplatků. Často jsou jejich karty spojené s výhodami, kdy mají mladí lidé slevy při nákupech ve vybraných obchodech, u vstupů do muzeí či na jiné kulturní akce. Banky poskytují studentům slevy i při placení kartou nebo při pouţívání internetbankingu Študentské účty [online]. Poslední revize 2009 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 25

26 3.7.3 Dostupnost bankovních služeb Dostupnost bankovních sluţeb na Slovensku neustále roste. Slováci stále častěji upřednostňují platbu kartou před platbou v hotovosti. A také díky tomu se meziročně zvýšil počet bankomatů o 41 na a počet platebních terminálů o 519 na kusů. Vzrostl rovněţ počet i objem transakcí realizovaných v bankomatech a terminálech. Prostřednictvím bankomatů zrealizovali drţitelé karet v minulém roce 88,77 milionů výběrů v celkovém objemu přes 10 mld.. Slováci z bankomatu vyberou průměrně 123 a průměrná suma jedné platby uskutečněné prostřednictvím terminálu 31. V porovnání statistik s minulým rokem byly zachyceny trendy, podle kterých se počet výběrů z bankomatů sniţuje, lidé si však vybírají vyšší sumy. Naopak, klienti bank stále častěji platí kartou u obchodníků a prostřednictvím karty hradí i niţší sumy. Zvyšuje se počet plateb skrze POS terminály. V roce 2011 byl počet transakcí na terminálech přes 113 milionů. Hodnota zrealizovaných transakcí převýšila 3 mld.. Průměrná hodnota jedné platby prostřednictvím terminálu dosáhla hodnoty 37,61 na kartu. Tabulka č. 9: Počet bankomatů a platebních terminálů Rok Počet bankomatů Počet POS (point of sale) Počet výběrů z bankomatů (v mil.) 86, , ,770 Objem výběrů z bankomatů (v mld. EUR) 9, , , 978 Počet transakcí na POS (v mil.) 84, , ,341 Objem transakcí na POS (v mld. EUR) 3,160 3,574 3,581 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Štatistika SBA DataBanka [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Banky se dlouhodobě snaţí sniţovat náklady, a proto motivují své klienty k bezhotovostním transakcím. Práce z hotovostí totiţ patří mezi nejnákladnější. Těmto snahám nahrává i trend, ţe si Slováci stále více zvykají platit platební kartou Slovenská banková asociála Slováci si stále viac zvykajú platiť platobnou kartou. [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 26

27 Platebními kartami se minulý rok uskutečnilo 219 milionů transakcí, coţ je o 28 milionů více neţ v předcházejícím roce. Celkový objem transakcí kartami byl ve výši 15,5 miliard, coţ znamená, ţe jedna transakce kartou měla průměrnou hodnotu Tabulka č. 10: Počet a objem transakcí platební kartou Rok Počet transakcí kartami debetní (v mil.) 164, , ,354 Objem transakcí kartami debetní (v mld. EUR) 12,400 13,249 14,796 Počet transakcí kartami kreditní (v mil.) 12,829 12,900 14,138 Objem transakcí kartami kreditní (v mld. EUR) 0,686 0,662 0,724 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Štatistika SBA DataBanka [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. První platební kartu v bývalé ČSFR vydala v roku 1988 Ţivnostenská banka a byla akceptovaná v síti obchodů Tuzex. A od poloviny roku 1989 vydávala Česká štátna sporiteľňa svým klientům k sporoţirovým účtům karty k výběru z bankomatů. 21 V současnosti je na Slovensku vydaných 5,35 milionu platebních karet, novinkou se staly bezkontaktní platební karty, kterých se za rok 2011 vydalo 392 tisíc. 22 Tabulka č. 11: Počet vydaných platebních karet (v tis.) Rok Počet karet všechny Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Štatistika SBA DataBanka [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. 20 Slovenská banková asociála Z bankomatu si priemerne vyberieme 123 eur. [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 123-eur.html> 21 Zdruţenie pre bankové karty Slovenskej republiky - História platobných kariet [online]. [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 22 Slovenská banková asociála Z bankomatu si priemerne vyberieme 123 eur. [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 123-eur.html> 27

28 3.8 Analýza trhu Rakouska Struktura bankovního sektoru Rakouský bankovní sektor tvoří mnoho bankovních skupin. Nejhojněji jsou zastoupeny tzv. Raiffeisen banky a akciové banky, významné jsou rovněţ spořitelny. Dále se zde vyskytují hypoteční banky, Volksbanky, stavební spořitelny a několik ostatních bank. K existovalo v Rakousku 824 bank, z toho 30 poboček zahraničních bank. Celkový počet bankovních institucí klesl o 19, coţ znamená následování trendu minulých let. Zejména v oblasti decentralizovaných sektorů (Raiffeisenbanky, spořitelny a Volksbanky) se počet bank sníţil z 660 na 648, protoţe došlo k další konsolidaci. Tabulka č. 12: Počet bankovních institucí v Rakousku Rok Akciové banky Spořitelny Raiffeisenbanky Volksbanky Hypoteční banky Stavební spořitelny Investiční společnosti Odstupné fondy Směnárny/finanční instituce přenosu Pobočky zahraničních bank Celkem Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Raiffeisen sektor rozšiřuje své vedoucí postavení na trhu, měřeno objemem obchodů dosáhl na konci roku 2011 jednatřicetiprocentní trţní podíl. Za ním následuje sektor akciových bank (25,7%) a spořitelen (16,8%). Jaký podíl na rakouském finančním trhu zaujímají jednotlivé skupiny bank, udává následující tabulka. 28

29 Tabulka č. 13: Trţní podíl jednotlivých bankovních skupin v roce 2011 Banky Trţní podíl Raiffeisenbanken 31 % Aktienbanken 25,7 % Sparkassen 16,8 % Hypothekenbanken 9 % Volksbanken 7,1 % Bausparkassen 2,4 % Sonderbanken 8 % Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Celková bilanční suma činila v roce 2011 devět set devadesát osm miliard EUR, coţ znamená poprvé po dvou letech nárůst, a to o 4,6%. Největší míra růstu byla zaznamenána u Raiffensen sektoru, a to o 10,2% a stejně tak u stavebních spořitelen (o 10,1%). Největší pokles byl pozorován u bankovního sektoru hypoték (-2,7%). Na straně aktiv rakouského bankovního sektoru měly v roce 2011 největší podíl úvěry a půjčky nebankovním subjektům, druhou největší část celkových aktiv tvořily pohledávky vůči bankovním institucím. Největší část pasiv tvořily závazky vůči nebankovním subjektům. Přesný vývoj trhu rakouského bankovního sektoru v letech můţeme vidět v tabulce níţe. Tabulka č. 14: Bilanční aktiva na úrovni jednotlivých odvětví (v milionech EUR) Rok Bilanční aktiva celkem Aktienbanken Sparkassen Hypothekenbanken Raiffeisenbanken Volksbanken Bausparkassen Sonderbanken Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. 29

30 Přítomnost dceřiných společností velkých rakouských bank na trhu střední, východní a jihovýchodní Evropy je rovněţ pozoruhodná. Celková bilanční suma těchto společností činí 270,1 miliard EUR Běžný a studentský účet Podle Oesterreichische Nationalbank činí celková finanční aktiva rakouských domácností 475 miliard EUR, z toho mají Rakušané na účtech uloţena 4% svého finančního majetku, to je tedy 19 miliard. 24 Graf č. 3: Finanční majetek domácností k 30. červnu 2012 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank - Statistik und Melderservice - Die aktuelle Zahl [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Co se týče bankovních účtů pro mladé, mají v Rakousku studenti dvě moţnosti, jak si zaloţit výhodný účet. Mohou si vybrat z nabízených bezplatných běţných účtů (Girokonto) nebo si zaloţí účet studentský. Takovéto účty jsou určeny přímo pro potřeby a moţnosti studentů. Tyto nabídky jsou většinou omezeny na studenty, kteří 23 Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < b0a589d673a4d3e37c9d2db2f9f0f46b> 24 Oesterreichische Nationalbank - Statistik und Melderservice - Die aktuelle Zahl [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 30

31 jsou ve věku do 27 let. Při zakládání účtů je nutné předloţit potvrzení o studiu. Studentský účet můţe být získán za výhodných podmínek. Vedení účtu, výpisy, transfery, trvalé příkazy, Maestro karty a individuální poradenství jsou obvykle zdarma, moţným nadstandardem jsou kreditní karty, osobní úvěry, on-line bankovnictví, vysoké úrokové sazby a uvítací dárky Dostupnost bankovních služeb Jak udává následující tabulka, počet bankomatů v Rakousku kaţdým rokem narůstá, coţ značí neustále lepší dostupnost bankovních sluţeb. V roce 2011 mohli klienti bank vybrat své peněţní prostředky v 8246 bankomatech, coţ je o 2,6% více neţ předcházející rok. Tabulka č. 15: Počet bankomatů Rok Počet zařízení Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank - Übersicht Tabellenangebot Bankomat Anzahl Geräte und deren Auslastung [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Ačkoli klienti měli moţnost vyuţít koncentrovanějšího umístění bankomatů, bylo v roce 2011 provedeno o 7% méně výběrů hotovosti neţ v roce To bylo doprovázeno poklesem hodnoty výběru hotovosti přibliţně o 8%. Následující tabulka ukazuje vývoj výběrů z bankomatů v letech 2010 a Fachgruppe Geld - Girokonto für Studenten Studentenkonto [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < 26 Oesterreichische Nationalbank Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < und_bankomat-karte_beliebteste_zahlungsmittel_in_oesterreich.jsp#tcm: > 31

32 Tabulka č. 16: Výběry z bankomatu Rok Změna v % Počet transakcí (v mil.) 150,68 139,73 7,30% Objem transakcí (v mld. EUR) 19,12 17,56 8,20% Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Vyuţívání online bankovnictví zaznamenává neustálý růst, roste i počet bezhotovostních plateb, avšak tento způsob placení je aţ na druhém místě. Hotovost je pro rakouské obyvatelstvo stále první volbou, které dává přednost největší podíl obyvatel. 84 % Rakušanů platí několikrát týdně hotovosti. Podle posledního průzkumu OeNB na téma peněţní prostředky platí nejvíce obyvatel peněţní hotovostí (alespoň jednou týdně). Dalším populárním platebním prostředkem je platební karta. Podíl drţitelů debetních karet, kteří pouţívají své karty několikrát týdně, činí téměř 40 %. Asi čtvrtina obyvatel platí kartou jedenkrát týdně. Méně časté je placení kreditní kartou. Pouze 6 % drţitelů kreditních karet uvedlo, ţe je pouţívá k zaplacení několikrát týdně. A 15 % obyvatel platí kreditní kartou jedenkrát za týden. Drtivá většina drţitelů kreditních karet je pouţívá alespoň jednou za měsíc (40 %) nebo dokonce méně (35 %). V oběhu celého eurosystému bylo k 31. prosinci 14,9 mld. kusů bankovek (888,6 mld. ) a 97,8 mld. kusů mincí (23,1 mld. ). Tabulka č. 17: Počet a objem transakcí platební kartou Rok Změna v % Počet transakcí (v mil.) 316,85 328,62 3,70% Objem transakcí (v mld. EUR) 15,87 16,50 4,00% Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit ] Na konci roku 2011 bylo v Rakousku v oběhu 8,3 milionů karet, na konci minulého roku jich bylo téměř 8,1 milionů, coţ představuje nárůst o více neţ 2 miliony karet za rok. Rakušané více pouţívají platební karty k platbám za výrobky a sluţby, objem uskutečněných transakcí zaznamenal nárůst o 3,7%, vyšší je i celková hodnota 32

33 transakcí, a to o 4,0% oproti roku Vývoj platebních transakcí v letech 2009 aţ 2011 ukazuje tabulka č. 18. Tabulka č. 18: Počet vydaných platebních karet (v tis.) Rok Počet platebních karet Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank - Übersicht Tabellenangebot Bankomat Anzahl Geräte und deren Auslastung [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. 3.9 Vyhodnocení analýzy trhů ČR, Slovenka a Rakouska Ve finančním sektoru České republiky, Slovenka i Rakouska působí značné mnoţství bankovních institucí, které zajišťují obyvatelstvu dobrou dostupnost poskytovaných sluţeb. Pokud budeme srovnávat strukturu bankovního sektoru na základě počtu institucí, které působí na finančních trzích jednotlivých zemí, je Rakousko zemí, kde je bankovní sektor zastoupen největším mnoţstvím bank. Zde si obyvatelé mohou vybrat z celkového počtu 824 bankovních subjektů. Na kaţdou s těchto bank tak připadá obyvatel Rakouska. Na Slovensku je činných 40 bankovních institucí, z nichţ na kaţdou připadá obyvatel. Srovnatelné mnoţství bank se vyskytuje na finančním trhu České republiky, a to 44, v přepočtu na obyvatele můţe být klientem kaţdé banky obyvatel, coţ je téměř dvojnásobek neţ v případě Slovenské republiky. Počet bankovních institucí v analyzovaných státech udává graf č Oesterreichische Nationalbank Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit ]. Dostupné na World Wide Web: < und_bankomat-karte_beliebteste_zahlungsmittel_in_oesterreich.jsp#tcm: > 33

34 Graf č. 4: Počet bankovních institucí v jednotlivých zemích Pramen: Vlastní zpracování V České republice existuje tisíc běţných účtů, počty bankovních kont na Slovensku a v Rakousku nebyly zjištěny, avšak dostupnou informací je, ţe Slováci mají na svých účtech uloţených 1,2 mld. a objem peněţních prostředků rakouského obyvatelstva na bankovních účtech činí 19 mld.. Co se počtu bankomatů týče, jejich mnoţství stále roste a jsou rovněţ nejvíce koncentrovány v Rakousku. Zde jich mohou klienti bank vyuţít 8 246, na jeden bankomat tak připadá obyvatel. V České republice bychom nalezli bankomatů, kde z jednoho bankomatu vybírá průměrně lidí. Na Slovensku se nachází 2 404, kde je výsledek jeden bankomat na osob srovnatelný se stavem v České republice. Graf č. 5: Počet bankomatů v jednotlivých zemích Pramen: Vlastní zpracování 34