sňatku s českou princeznou Doubravkou. Následovala christianizace do té doby pohanské země.

Transkript

1 Polská historie Existuje legenda o třech praotcích slovanských národů. Tři bratři Lech, Čech a Rus putovali se svými rodovými kmeny z původního slovanského usídlení v místech dnešní Ukrajiny (mezi řekami Vislou a Dněprem). Rus se přemístil na východ, zatímco zbylí dva bratři putovali se svými lidmi na západ. Lech se usadil v nížinách a založil zde svoje město blízko hnízda bílého orla (bílý orel je dnes ve znaku země). Čech šel dále na jih. Slovanské kmeny přišli do Polska v 6.stol. n.l. Prvními městy kmene Polanů byly Hnězdno a Poznaň, nejstarší hlavní město Polska. Zde také sídlila první královská dynastie Piastovců, která odvozovala svůj původ od bájného Piasta koláře, který založil dynastii, která vládla až do r Kmen Polanů obýval západní části dnešního Polska (Velkopolsko); Krakov byl ústředním sídlem kmene Vislanů. 966V r. 966 byl pokřtěn Měšek I. (příslušník piastovské dynastie, tvůrce polského státu) při příležitosti sňatku s českou princeznou Doubravkou. Následovala christianizace do té doby pohanské země. 997 V r. 997 umírá biskup Vojtěch. Pražský biskup Vojtěch se rozhodl jít na misii k pohanským Prusům žijícím v severním Polsku. Založil zde město Gdaňsk; později byl na své misii zabit. Jeho ostatky byly přeneseny do Hnězdna. Vojtěch se stal prvním polským světcem a o tři roky později bylo v Hnězdně zřízeno arcibiskupství V r byl Boleslav Chrabrý korunován prvním polským králem. Tento schopný panovník zbavil vlády Otu III. (římského císaře) a stal se pánem veškerého slovanského obyvatelstva. Oba panovníci se setkali při známém jednání v Hnězdně v r Boleslav zemřel rok po své korunovaci Od r do 1050 byly Poznaň a Hnězdno pustošeny při válečných výpravách českého knížete Břetislava toužícího po získání ostatků sv. Vojtěcha v Hnězdně. Královský dvůr se za vlády Kazimíra Obnovitele přesunul do Krakova V r dosáhl Boleslav Křivoústý několika vítězství v řadě nad německými vojsky. Podařilo se mu připojit rozsáhlé části Slezska a Pomořanska. Jeho politický program ovládnutí západních provincií byl zopakován rovněž po skončení druhé světové války při kampani za znovuzískání původně polských oblastí V r pozval mazovský kníže Konrád do severního Polska Řád německých rytířů, aby získal jejich pomoc proti nepoddajnému pohanskému kmeni pobaltských Prusů. Rytíři nebyli příliš úspěšní při křížových válkách, ale v Polsku (a v dnešní kaliningradské enklávě) začalo jejich panství vzkvétat. Němečtí rytíři se později stali vážným nebezpečím pro polský stát s podobně expanzivními ambicemi V r vpadli do Polska Mongolové (poté co zničili Kijev a Rusko) a způsobili velké škody v jižních částech země; nakonec byli zastaveni ve Slezsku V r nastoupil na trůn Kazimír Veliký a začalo tak zlaté období polského středověku. Byl rozsáhle přestavěn hrad Wawel a v r byla založena krakovská univerzita V r se spojily polská a litevská dynastie, aby čelily hrozbě ze strany Německých rytířů. Oba nezávislé státy byly spravovány jedním panovníkem z litevské dynastie Jagelonců; jako své hlavní město si zvolili Krakov V r proběhla u Grunwaldu jedna z největších středověkých bitev. Spojené polské a litevské síly zde zastavily rozpínavé ambice Německých rytířů; na jejich straně bojoval i Jan Žižka z Trocnova V r byla podepsána toruňská smlouva mezi Polskem a Řádem německých rytířů; Polsku se tak konečně podařilo získat vládu nad východním Pruskem a Gdaňskem. Historical map

2 B: RANÝ NOVOVĚK 1525 V r byl Řád německých rytířů sekularizován a stal se vazalem Polska. O století později uděluje polský král braniborským vévodům nástupnické právo ve východním Prusku, což vedlo k ustavení obrovského pruského vlivu o dvě století později V r došlo ke kopernikovské revoluci. Polský učenec Mikuláš Koperník publikoval dílo De Revolutionibus. Vypracoval zde heliocentrickou teorii, podle které se země otáčí kolem své osy a jednou za rok oběhne kolem Slunce. V 16. stol. bylo ještě stále všeobecně přijímáno, že Země je středem univerza. Heliocentrická teorie byla později potvrzena Galileo Galileem. Kolem r Kolem r měl Gdaňsk více než 30 tisíc obyvatel, Krakov 15 tisíc a Poznaň 5 tisíc. Vratislav (Wroclaw) měla 20 tisíc obyvatel, ale Slezsko v té době patřilo k českému království. Varšava byla dosud pouze malé město v mazovské provincii. Většina polského zahraničního obchodu probíhala prostřednictvím svobodného města Gdaňsku; kolem 70 procent polského exportu tvořilo obilí (žito) a 30 procent dobytek a kožešiny. Gdaňsk byl jediným městem, které produkovalo nábytek, hodiny, kamna a cenné zboží V r bylo v Lublinu Polské království spojeno s Litevským velkovévodstvím v jednu unii; součástí Polska byla i Ukrajina. Touto unií se Polsko stalo největší evropskou zemí V r švédský král a nově zvolený král Polska, Zikmund III. Vasa (syn Jana III Vasy), přesunul parlament a dvůr do Varšavy, aby byl blíže Švédsku a středu království V r došlo k bitvě u Klutsjina. Poláci zde porazili ruského cara. Vladislav, Zikmundův syn, byl v Moskvě korunován carem to byl vrchol polské moci. Následovalo množství válek s ukrajinskými kozáky, Švédy a Turky, na které padlo 90 procent státních finančních zdrojů V r bylo zavedeno Liberum Veto projev rozsáhlých svobod, kterým se těšila polská šlechta. Jediný hlas mohl být překážkou pro přijetí jakéhokoli zákona polským parlamentem. Politický systém se tímto dostal do vleklé krize a díky tomu se v Polsku objevil experiment s republikánskou formou vlády. Osm procent populace tvořila často zbídačená šlechta; odhaduje se, že až 120 tis. šlechticů nemělo žádnou půdu ani majetek V r začaly Švédské války (tzv. Potopa ). Karel X. se zmocnil Varšavy a Krakova. Varšava byla několikrát dobyta a znovu získána; zahynulo 80 procent její populace. Čenstochová zázračně odolala; mír byl nakonec uzavřen v Oliwě v r V r proběhla legendární bitva o Vídeň (druhé obležení Vídně). Polskému králi Janu III. Sobieskemu se podařilo rozdrtit Turky vedené Karou Mustafou. Zachránil obležené město a definitivně ukončil expanzi Otomanské říše V r byla ukončena Velká severní válka vedená proti Švédům. I když bylo Švédsko poraženo, dostalo se Polsko pod ruský vliv V r se stal polským králem Stanislav Poniatowski; byl to osvícený vladař, který se marně pokoušel zastavit kolaps země V r proběhlo první dělení Polska: okrajové části si mezi sebe rozdělili Rusko, Prusko a Rakousko. C: MODERNÍ DOBA 1791 V r přijal polský král Stanislav Poniatowski novou ústavu; jednalo se o druhý dokument tohoto druhu - následovala bezprostředně po americké ústavě. Trůn se stal dědičným a bylo zrušeno liberum veto V r došlo ke Kosciuszkovu povstání. Tadeusz Kosciuszko sváděl tuhé boje proti Rusům a Prusům. Následujícího roku byly však ztraceny Varšava a Krakov, které pro sebe získaly Rusko a

3 Rakousko. Tato událost je známá jako třetí dělení Polska a v jeho důsledku bylo Polsko zcela vymazáno z mapy V r se odehrála první Napoleonova invaze do Polska. Poláci viděli v Napoleonovi naději a podporovali ho v jeho tažení do Ruska. Rok nato vzniklo polonezávislé Varšavské vojvodství V r se v Zelazowě Wole narodil nejznámější polský klavírní skladatel Fryderyk Chopin. Po roce 1830 musel strávit závěrečných osmnáct let svého života v exilu V r po Napoleonově porážce u Waterloo začalo období Svaté aliance mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem; toto sdružení usilovalo o odstranění všech radikálních hnutí. Car Alexandr I. udělil Polsku ústavu a začalo existovat tzv. Varšavské království bylo však řízené Ruskem V r byl Adam Mickiewicz, nejznámější polský básník, poslán do exilu a do Polska se už nikdy nevrátil; zemřel r na Krymu V r proběhlo v Polsku Listopadové povstání. Toto ozbrojené vystoupení proti ruské nadvládě bylo zcela potlačeno v září V r byla Varšava spojena železnicí s Vídní; ve stejném roce došlo v rakouské části Polska ke zrušení nevolnictví V r vypuklo Lednové povstání proti Rusku V r byl ve Varšavě vytvořen Polský národní svaz. D: 20. STOLETÍ 1914 V r začala I. světová válka; většina jejích bitev proběhla na východní frontě (která se později měla stát jižní částí polského území) V r došlo během listopadu k vyhlášení nezávislosti Polska. Maršál Jozef Pilsudski se stal vůdcem země. Mladý stát měl nestabilní hranice a proběhla řada válek a nepokojů se sousedními zeměmi: bolševickou Ukrajinou, Německem, Litvou a Československem. Byl zde totiž všeobecný trend vytvořit na historických a národních principech tak velké země, jak jen to bylo možné. V r se odehrál varšavský zázrak - polská armáda zastavila postup bolševické armády do střední Evropy. Polsko získalo rozsáhlá území na východě; později obsadilo Vilnius a s Československem si rozdělilo rakouskou část Slezska V r byla vytvořena moderní polská ústava. Polsko se stalo republikou (do r. 1926), byla zreformována národní banka, ve Slezsku se začalo s těžbou uhlí a byl postaven první polský přístav v Gdyni. Přesto byla země nestabilní a o rok později byl ve Varšavě spáchán atentát na prvního prezidenta Narutowicze. Aby zavedl pořádek, zorganizoval Jozef Pilsudski v r puč září 1939 nařídil Hitler bombardování Westerplatte v Gdaňsku a začala tak II. světová válka. 17. září napadl východní Polsko také Sovětský svaz; Polsko bylo během měsíce poraženo. K těmto událostem došlo v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop podepsaného 23. srpna - tento pakt zavazoval k neútočení mezi Německem a Sovětským svazem V r vypuklo povstání ve varšavském ghettu. Byla to hrdinská akce židů uzavřených v malém varšavském ghettu, která však neměla naději na úspěch. Následoval hromadný transport židů do koncentrčních táborů v Treblince a v Osvětimi. Ze 450 tisíc lidí, kteří byli původně natěsnáni do malého prostoru ghetta, přežilo pouhých 300 a ghetto se zcela proměnilo v rumiště srpna 1944 vypuklo Varšavské povstání. Hlavní město bojovalo hrdinsky dva a půl měsíce, poté bylo nuceno kapitulovat. Nacisté se pomstili ukrutným způsobem - srovnali prakticky celou Varšavu se zemí V r bylo Polsko konečně osvobozeno ruskou Rudou armádou a vláda se vrátila z londýnského exilu. Země se ale postupně ocitla pod ruskou nadvládou. Po Postupimské konferenci se

4 značně proměnily hranice Polska. Celá země se posunula o km na západ. Původně polské oblasti na východě byly začleněny do Sovětského svazu a jeich obyvatelé se museli přestěhovat do původně německých měst na západě: do Vratislavi (Breslau), Gdaňsku (Danzig) a Štětína (Stettin) V r byla podepsána Varšavská smlouva, aby se tak vytvořila protiváha vůči NATO. Zahrnovala SSSR, východní Německo, Polsko, Československo, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Albánie byla členem pouze krátce. Ve stejném roce byl dokončen obrovský Palác kultury Stalinův propagační dar Polsku V r došlo k masovým protisovětským nepokojům v Poznani. Vyšla najevo pravda o Stalinových činech a začíná období socialistického revizionismu V r hráli v Paláci kultury ve Varšavě Rolling Stones října 1978 byl krakovský biskup Karol Wojtyla zvolen papežem a přijal jméno Jan Pavel II. Stal se prvním neitalským papežem od 15. stol. Hlavními tématy jeho pontifikátu bylo přinesení církve blíže k lidem, apoštolské cesty a úcta k životu V r se nenápadná stávka, ke které došlo v Gdaňsku, rozšířila do celé země. Hnutí odborové organizace Solidarita začalo v gdaňských docích. Toto hnutí mělo politické i ekonomické cíle a téměř ihned zázračně zíkalo 10 miliónů členů. Jeho vůdcem byl mladý elektrikář Lech Walesa, který později v r obdržel Nobelovu cenu míru prosince 1981 bylo komunistickým prezidentem generálem Wojciechem Jaruzelskim vyhlášeno stanné právo. Byl zaveden zákaz vycházení a kontrolu nad zemí vykonávala armáda; v Polsku začal silný represivní dohled nad veřejným a společenským životem. Komunističtí představitelé později vysvětlovali, že to bylo nutné, protože Sovětský svaz mohl provést invazi do země - stejně jako se to stalo v r v Československu V r proběhla vyjednávání u kulatého stolu a komunistická strana byla přinucena svolit ke konání svobodných voleb. Volby skončily drtivým vítězstvím nekomunistické strany Solidarita vedené Lechem Walesou a Tadeuszem Mazowieckim. Všichni noví poslanci byli kandidáti Solidarity a Mazowiecki se stal prvním nekomunistickým premiérem od konce II. světové války. O rok později byl Lech Walesa zvolen prezidentem Polska,; vydržel však pouze jedno volební období a byl poražen bývalým představitelem komunistické strany Aleksandrem Kwasniewskim. Dřívější komunisté se znovu ustavili jako SLD (Sociální demokraté). Kwasniewski byl velmi populárním prezidentem a zůstal ve své funkci maximální možnou dobu stanovenou ústavou. V listopadu 2006 byl nahrazen pravostředým Lechem Kaczynskim V r byla rozpuštěna Varšavská smlouva a definitivně skončilo období studené války V r bylo Polsko přijato do NATO a začal tak proces začleňování do západních struktur května 2004 se Polsko zároveň s devíti dalšími kandidátskými zeměmi stalo členem Evropské unie. Je obtížné předvídat, co Polsku přinese evropská budoucnost. Ať už ale bude Evropa čímkoli, Polsko v její historii vždy hrálo viditelnou (a často nezáviděníhodnou) roli. Většina obyvatel Evropy EU podporuje; doufejme, že se tento ambiciózní projekt prokáže jako úspěšný a že bude pro svět přínosem dubna 2005 utrpělo Polsko (a vlastně celý svět) velkou ztrátu, když v Římě zemřel polský papež Jan Pavel II. Na konci r a před svou smrtí trpěl papež mnoha nemocemi, ale cítil se být zavázán setrvat ve svém úřadě. Až do své smrti nadále zasahoval milióny lidí na celém světě; oslovoval i ty, kdo nebyli věřícími katolíky byl pro ně vzorem ve své živé lásce a víře. Svět dal najevo svůj zármutek v posledních hodinách života tohoto pozoruhodného člověka; milióny lidí na celém světě seděly u televizí a rádií, čekaly na nové zprávy a modlily se za něj. Jan Pavel II. byl natolik výjimečný člověk, že nový papež Benedikt XVI. již zahájil proces, který by měl vést k jeho blahořečení.

5 2005 V říjnu 2005 porazil pravostředý politik Lech Kaczynski, dřívější starosta Varšavy, Donalda Tuska, kandidáta liberálů, a stal se novým prezidentem Polska.