Separace biodegradabiln ch sloek ze sm snho domovn ho odpadu

Transkript

1 Kompostovn bioodpadu Jaroslav V a Zpsoby nakldn s komunln m bioodpadem mohou pozitivn i negativn ovlivnit zkladn sloky ivotn ho prost ed. Tyto odpady jsou p edurúeny k ltkovmu nebo energetickmu vyuit. Tradiún technologi ltkov recyklace komunln ho bioodpadu je aerobn kompostovn, kter m je stabilizovan organick hmota bioodpadu udrovna v p rodn m kolob hu jako organick hnojivo a zrove jsou rostlinn iviny obsaen v bioodpadu vyu vny p i p stovn rostlin. T m je pozitivn ovliv ovna produkce sklen kov ch plyn a sniovna spot eba neobnoviteln ch surovin a energie na v robu syntetick ch hnojiv. Separace biodegradabiln ch sloek ze sm snho domovn ho odpadu V osmdest ch letech byla v esk republice na n kolika m stech provozovna technologie kompostovn biodegradabiln ch pod l sm snho domovn ho odpadu s vyuit m technologickho systmu Gondard. Sm sn odpad byl rozdrcen a na separaún ch linkch byly odstran ny nekompostovateln pod ly. Takto upraven dr komunln ch odpad byla aerobn kompostovna na zakldkch p ekopvan ch úeln mi nakladaúi. P úinou oput n tohoto zpsobu byla nadlimitn koncentrace cizorod ch ltek (zejmna t k ch kov) ve vyrobenm kompostu s nslednou kontaminac zem d lsk pdy a ohroen m potravinovho et zce. Zdrojem kontaminace bioodpadu cizorod mi ltkami byly nebezpeún sloky sm snho odpadu, zejmna monoúlnky, elektronika, teplom ry, lky, barvy a chemiklie, kter se do sm snho odpadu dostvaj nekzn obúan. Rovn v devadest ch letech vybudovan kompostrna na sm sn domovn odpad s technologi Voest Alpine v Lomnici nad Popelkou p es vekerou snahu provozovatel nespl uje poadavek nezvadnosti kompostu na obsah t k ch kov. Separovan bioodpad v t d c m zvod v Ostrav je t nadlimitn kontaminovn t k mi kovy. Snaha sn it kontaminaci bioodpadu p edfermentovn m nedrcenho sm snho odpadu nebo jeho biostabilizac a nslednou separac nezabezpeúila nezvadnost vyrobenho kompostu s ohledem na obsah t k ch kov (V` A 1991). Obdobn zkuenosti byly z skny i v zahraniú, kde je technologie kompostovn biodegradabiln ch pod l sm snho domovn ho odpadu provozovna pouze s c lem hygienizace, sn en objemu a stabilizace odpadu, kter je nsledn ukldn na skldky. Rovn ruún t d n sm snho odpadu, kter je provd no v n kter ch sttech, nen schopno zabezpeúit nekontaminovan bioodpad. Relnou cestou z skvn nekontaminovanho bioodpadu pro zem d lsk vyuit je separovan sb r odpad z domcnost. Bioodpad p i tomto separovanm sb ru je shroma ovn v ndobch 16

2 (Nov Paka) nebo v pytl ch oznaúen ch úrov m k dem (Luhaúovice). Bioodpad ze sb ru z individuln zstavby je zpravidla mn kontaminovn t k mi kovy ne obdobn sb r bioodpadu ze s dli. V tab. ú. 1 uvd m jakostn znaky komunln ho bioodpadu z databze mho pracovit ve srovnn se zahraniún mi autory (M LLER 1989) a s normativy na obsah cizorod ch ltek podle vyhlky ú. 271/98 Sb. o stanoven poadavku na hnojiva. Srovnn m daj o kontaminaci bioodpadu ze sm snho odpadu a ze separovanho sb ru vypl v, e pro zem d lsk úely vyhovuje pouze separovan sb r bioodpadu. Komunln bioodpad je dobr m zdrojem rostlinn ch ivin. V suin obsahuje 1,9-2,2 % dus ku, 0,2-0,4 % fosforu, 0,4-1,0 % drasl ku a 0,2-0,3 % ho ú ku. Obsah spaliteln ch ltek je v rozmez % suiny. Tab. ú. 1 : Koncentrace t k ch kov v rzn p ipravenm komunln m bioodpadu (prm rn hodnoty) ve srovnn s normativn mi poadavky na vyroben kompost v mg/kg suiny. Sledovan poadave bioodpad ze sm snho odpadu separovan sb r bioodpadu parametr k na hnojivo Gondard Gondard p edferment. Nov Nov SRN SRN (letn (zimn prosev Paka Paka Heidelberg Meinz obdob ) obdob ) As 10 29,8 30,8 0,3 0,5 3,2 3,3 x Cd 2 2,9 3,8 3,2 0,8 0,6 0,6 1,0 Cr ,3 131,8 55,6 4,1 10,6 60,0 19,4 Cu ,7 215,0 130,7 25,5 27,8 30,0 17,5 Hg 1 2,3 5,4 3,5 0,1 0,4 0,2 0,4 Mo 5 3,9 5,7 4,2 2,8 2,3 3,2 x Ni 50 25,6 19,6 16,7 7,9 6,7 12,0 14,4 Pb ,1 612,3 254,4 23,2 32,9 40,0 30,4 Zn ,3 1480,0 1268,0 262,0 236,0 190,0 90,4 Kompostovn bioodpadu je mon na kompostov ch zakldkch na volnm prostranstv na vodohospod sky zabezpeúen ploe nebo v biofermentoru. P i krechtovm kompostovn mus b t 17

3 bioodpad minimln dvakrt p ekopn, tak aby v prb hu zrn doshla teplota zakldky minimln 55 C po dobu del ne 21 dn. Hotov stabilizovan kompost je mon doshnout ji 35 dn po zaloen kompostu. Kompostovn je mon provd t bez p davku dal ch odpad nebo s % p davkem drcen stromov kry, d evn t pky z pr ez nebo s p davkem pilin, ale tak, aby pom r uhl ku a dus ku v úerstvm kompostu nebyl vy ne 35:1. Dle je mono kompostovat bioodpad v kontinuln ch nebo i diskontinuln ch aerovan ch biofermentorech po dobu 5-10 dn s dozrn m na zakldce po dobu cca dn. Mal mnostv bioodpadu (rodinn domky, s dlit ) je mono kompostovat za pomoci al. Vermikompostovn m je mono z skat velmi stabilizovan a agronomicky úinn kompost, kter nav c obsahuje auxinoidn ltky stimuluj c rst rostlin. Kompostovn bioodpadu v Nov Pace Kompostovn bioodpadu bych Vm cht l p edstavit na p kladu een TS Nov Paka, kter vzniklo z naeho popudu a technologick dokonalosti doshlo zsluhou b valho editele TS pana kva ila. Kompostovn bioodpadu je navzno na separovan sb r v Nov Pace a okoln ch obc ch, kde je rozm st no v ce ne 500 sb rn ch m st s maximln donkovou vzdlenost 60 m. Sb rn ndoby jsou na pap r, sklo, plasty, drobn elezo a bioodpad. Pro nebezpeún odpady je urúeno t n kolik des tek sb rn ch ndob. Souúst systmu je dot i ovna odpad, kompostrna a sklad. Kompostrna pou v leat kontinuln aerovan biofermentor V CHZ Brno (obdoba zahraniún ho systmu BAW). M tvar uzav enho boxu a je vybaven mechanismem na linern posun materilu a biofiltrem na úit n odplynu. V biofermentoru prob h fermentace p i teplot C 10 dn. Dozrvn na voln ploe trv 5 t dn. Vyroben kompost spl uje poadavky stanoven pro hnojiva a je registrovn u sttn zkuebny. Podobn een jsou zcela b n v Rakousku i v SRN, v R jde o ojedin lou zleitost. Kompostovn odpad z drby zelen Na rozd l od v R ojedin lho een kompostovn separovanho bioodpadu, ada technick ch slueb provozuje nebo buduje kompostrny na tzv. zelen odpady. Jde zpravidla o tzv. krechtov kompostovn s p ekopvn m nakladaúi nebo rotaún mi p ekopvaúi kompostu. Kompostuje se poseúen trva, sta ina, d evn t pka z pr ez, pleveln rostliny, odpad z tri, list apod. Surovinov skladba kompost b v dopln na dal mi biodegradabiln mi odpady z provozoven (v lisky ovoce, potravin sk odpady, odpady z ve ejnho stravovn, nezvadn kaly nebo zv ec feklie). Kompostovn mus b t provd no na vodohospod sky zabezpeúen ploe, jej po zen je finanún nroún. Proto doporuúuji pro toto kompostovn vyu t nepot ebn siln laby, 18

4 zem d lsk sloit nebo hnojit, p padn zabezpeúen plochy b val ch provozoven uheln ch sklad. Za zen kompostrny dokonal m t pkovaúem a technikou pro homogenizaci a p ekopvn kompost rovn n kdy p esahuje investiún monosti technick ch slueb. Proto jsme inicializovaly sluby v tto oblasti, kter nap. provd fi Agrofuture s.r.o. Star Hu u Dob e. Slubou je po zem republiky zajiovno komplexn zpracovn bioodpadu na komposty, substrty a mulúe, vúetn spoluprce p i odbytu produkt. Cena tto sluby je v rozmez Kú (plus DPH 5%) za 1 m 3 materilu se zahrnut m veker ch operac od p pravy odpad, a po hotov v robek. Sluba se provd mobiln linkou, jej souúst je i p ekopvaú zahraniún provenience. Zpsoby intenzifikace kompostovn bioodpadu P edpokladem dobrho prb hu kompostovn je pom r C:N v úerstvm kompostu cca 30-35:1. Optimln vlhkost úerstvho kompostu z drcenho bioodpadu je v rozmez 55-62% (V` A 1997). Monosti intenzifikace kompostovn s c lem rychl p em ny organick ch ltek odpad na ltky humusov provd me v poúteún hydrolytick fzi kompostovn. O jej m prb hu rozhoduje p i optimalizaci chemick ch a biologick ch parametr substrtu intenzita aerace. Nejlep prost ed pro tuto fzi nm zabezpeúuj aerovan kompostovac biofermentory (V` A 1998a). Teplota fermentace v tepeln izolovan ch biofermentorech v rozmez C nm zabezpeúuje úinnou devitalizaci patogenn ch mikroorganism a semen plevel a vy redukci obsahu vody a objemu materilu ne p i klasickm kompostovn v zakldkch. Nejúast ji jsou tyto bioreaktory konstruovny jako tepeln izolovan boxy, kontejnery nebo otúiv bubny pro diskontinuln provoz. Dal m typem jsou tunelov nebo v ov bioreaktory, kter jsou na vstupu prb n pln ny a na v stupu po dnech vychz ústeún zfermentovan produkt. P edpokladem dosaen pln stability substrtu je dal dozrn na zakldce po dobu minimln 1 m s ce. Zintenzivn n kompostovac ho procesu v biofermentorech zkracuje dobu dosaen stability o 2-3 t dny. V hodou modern ch biofermentor je automatick zen fermentaún ch proces a rovn úit n odplynu v biofiltru. Nhradou za bioreaktory lze s sp chem realizovat plochy pro kompostovn s nucen m provzdu ovn m. Podlo pro um st n zakldky kompostu je vybaveno soustavou aeraún ch kanl s rozvodem tlakovho vzduchu d rovan mi polypropylenov mi hadicemi. Dal m een m je odsvn plyn z podlo zakldky v v vou inicializuj c vstup úerstvho vzduchu do kompostov zakldky. Toto een umo uje sn en pachov ch zvad a filtraci odplynu v biofiltru. Intenzifikac klasickho kompostovn na zakldkch je mono doc lit zv en m frekvence p ekopvek a vyuit m frzov ch p ekopvaú. Na n kter ch kompostrnch bioodpadu se 19

5 zakldka zakr v kompostovac plachtou, kter je porzn pro v m nu plyn s okol m, ale dob e tepeln izoluje zakldku a zabra uje vstupu srek do zakldky. Vysok intenzifikace kompostovn byla dosaena pouit m bioprepartu Oxygentor (V` A 1998b), kter jsme z skali k ov en od firmy Sanbien s.r.o. Praha 5. Mikrobiologick kultura dopln n hydrolytick mi enzymy pochz od firmy Sanitree International z Jihoafrick republiky. Tento prepart jsme pouili p i kompostovn krtk seúe parkov trvy s p davkem 10% krod evn hmoty a 10% zv ec ch fekli. Kompostovn bylo provedeno v 50 l aerovan ch pokusn ch biofermentorech a to jak s pouit m prepartu, tak bez prepartu. Ji druh den po zaloen experimentu byla teplota kombinace s aplikovan m prepartem vy o 10 C ve srovnn s kontrolou. T et den se tento teplotn rozd l zv il na 15 C a varianta s prepartem doshla 57 C a v dal ch dnech zaúala postupn klesat. Po 7 dnech od zaloen experimentu byla u zraj c ho kompostu s aplikovan m prepartem travn hmota ji jen mlo znateln a kompost vykazoval slab pa enitn zpach. V t dob byla na kontroln variant bez prepartu, vykazuj c teplotu 42 C, v substrtu struktura travn hmoty zcela patrn. Po 14 dnech od zaloen pokusu klesla teplota kombinace s prepartem na teplotu okol a substrt byl dokonale p em n n na stabilizovan kompost, co bylo potvrzeno biozkoukou vodn ho v luhu, kter neobsahoval dn fytotoxick produkty. V tto dob kontroln kombinace stle fermentovala p i teplot 38 C a m ra stabilizace, kter byla u kombinace s pouit m bioprepartu dosaena za 2 t dny, byla dosaena a za 32 dn od zaloen. Takov zkrcen doby zrn kompostu se nm zat m nepoda ilo doshnout dn m jin m mikrobiologick m nebo enzymatick m prepartem. Zv r V budoucnosti by se bioodpad nem l vyskytovat na skldkch odpadu. P i separaci tuh ch domovn ch odpad by se nem lo zapom nat na separaci bioodpadu. Rovn odpady z drby zelen by m ly b t kompostovny a p em n n organick hmota bioodpad a obsaen rostlinn iviny by m ly zabezpeúovat rodnost zem d lsk nebo parkov pdy. Literatura M LLER G.: Biom ll sammeln und kompostieren. Umwelt 4, 1989 : pp V` A J.: Kompostovn separovan shroma ovanho a sm snho tuhho domovn ho odpadu a regionln zpsoby een. In: Aktuln problmy p i zachzen s tuh mi odpady II pp : , Spoleúnost pro ivotn prost ed, Praha

6 V` A J.: V roba a vyuit kompost v zem d lstv, Institut v chovy a vzd lvn MZe, 1997, 38 pp. V` A J.: Je kompostovn odpad v esk republice perspektivn technologi? Nov venkov, No.4, 1998, pp V` A J.: Uiteún mikroorganismy z jin Afriky. Biom, No.3, 1998, p. 3 Ing. Jaroslav V a, CSc. V zkumn stav rostlinn v roby Drnovsk 507, Praha 6 Ruzyn tel.: 02 / , fax: 02 / vana@hb.vurv.cz 21