Sb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER."

Jiřina Švecová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Sb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER. Jił N mec Podle statistick ch zdrojø obsahuj domovn odpady v N mecku tøm ł 40% bioodpadø. Płi rołn m v skytu 29 mili nø tun domovn ch odpadø (rok 1995), płedstavoval tento pod l 11,8 mili nø tun organick ch odpadø. Po skromn ch załætc ch na konci osmdesæt ch let, mnostv vytł d n ch a zpracovan ch bioodpadø z domovn ch odpadø postupn roste. Koncem roku 1996 bylo v N mecku na systømy tł d n bioodpadø zapojeno ji tøm ł 40 mili nø obyvatel. PlynulØ, hygienicky zajit nø tł d n a sb r bioodpadø jsou prvn m płedpokladem jejich efektivn ho zpracovæn a vyu væn. Zat mco sb r odpadø ze zelen nepłinæ podstatnø problømy, sb r a tł d n bioodpadø z domæcnost je provæzen dv ma nepł jemn mi faktory - rizikem zæpachu a v skytu Łerv kø. Płi realizaci systømø sb ru organick ch sloek domovn ch odpadø je nutnø tyto faktory co nejv ce eliminovat. Firma SSI SCH FER se dlouhodob zab væ v vojem a dodævkami vhodnøho vybaven pro œłely sb ru a tł d n domovn ch odpadø vłetn bioodpadø. Jej prov trævanø Compostainery røzn ch velikost, vyvinutø v prøb hu osmdesæt ch let ve spolupræci s univerzitou v Giesenu, dopln nø souborem mal ch kuchy sk ch nædob o obsahu 7 nebo 10 litrø se v provozu pln osv dłily a staly se płedstavitelem i pro jinø aplikace mylenky startu aerobn płem ny biohmoty ji płi jej m sb ru a shroma ovæn. Princip prov trævanø nædoby pro sb r bioodpadø - Compostaineru je na obr. 1. Poj zdnæ plastovæ nædoba mæ ve spodn ŁÆsti sklopn rot z nerezav j c oceli. Æst nædoby pod n m tvoł j mku pro shroma ovæn odkapævaj c vlhkosti. V œrovni rotu jsou v bołn ch st næch nædoby pł vodn otvory vzduchu. Jejich płesnø um st n i velikost jsou dæny dlouhodob mi zkuenostmi z provozu, otvory mus b t dobłe dimenzovæny k optimæln mu odpałovæn vlhkosti a jejich um st n mus omezovat vytøkæn shromæd nø kapaliny z nædre płi vyklæp n nædoby. St ny nædoby jsou uvnitł svisle ebrovæny. ebra zabra uj płilnut biohmoty ke st næm a ulehłuj trvalø proud n vzduchu podøl st n vzhøru k otvorøm ve v ku. Horn mi otvory v bołn ch st næch nædoby se mnostv proud c ho vzduchu dæle zvyuje. V ko s otvory je chræn no stł kou proti zatøkæn. V trac soustava nædoby tedy vyu væ kom novøho efektu a vloen bioodpad pod stæl m proudem vzdunøho kysl ku 6

Po skromn ch załætc ch na konci osmdesæt ch let, mnostv vytł d n ch a zpracovan ch bioodpadø z domovn ch odpadø postupn roste.

2 nezahn væ a tud nezapæchæ. OdpałovÆn m vlhkosti ztræc obsah nædoby na hmotnosti a zvyuje se vyuit pł pustnø nosnosti vozidel. Ji prvn typy nædob s usm rn n m pł stupem vzduchu, zkouenø v praxi asi płed dvaceti lety, płinesly pł zniv obrat v næzorech na reælnost plonøho a płitom hygienickøho sb ru bioodpadø. Odpørci, kteł takovø nædoby dosud k dispozici nem li, poukazovali na œdajnou n zkou œłinnost omezen zæpachu a naopak opticky v t v skyt Łerv kø, unikaj c ch z aerobn zahł vanø biohmoty, na lemu nædoby pod v kem. V deck v zkum proveden v roce 1991 Univerzitou Giesen a pozd ji Inen rskou spolełnost ve Witzenhausenu prokæzal, e præv v skyt zæpachu a Łerv kø jsou u modern ch typø Compostainerø SSI SCH FER redukovæny na minimum. PorovnÆn m døleit ch hodnot v voje obsahu kysl ku, teploty vloenø biohmoty a ztræty hmotnosti u tł rozd ln ch proveden nædob - Compostaineru SSI SCH FER, jednodue v tranø nædoby bez vnitłn ch eber a standardn uzavłenø nædoby bez v træn, byly płednosti Compostaineru prokæzæny. (Grafy prøb hu hodnot - obr. 2). V zkum vzniku zæpachu ukæzal u Compostaineru rovn v razn lep hodnoty (Graf obr. Ł. 3). Płiblin 40 mili nø n meck ch obłanø se ji pod l na systømech tł d n bioodpadø. Bez v tran ch Compostainerø by to nebylo monø. Shrnut : Pouze v maximæln provzdu ovanø nædob møe zał nat aerobn proces odbourævæn biohmoty. Teplota roste a na 50 0 Celsia płi minimalizaci vzniku zæpachu a v skytu Łerv kø. Compostainer biologicky a ekologicky umo uje ekonomicky płijateln 14 - denn cyklus odvozu. Poznatky z R: Sb r bioodpadø je zat m v plenkæch a to płesto, e i u næs płedstavuje tato frakce asi 1/3 celkovøho objemu domovn ch odpadø. Je to logickø, tł d n bioodpadø je nejv ce nærołnø na organizaci, vybaven a na dodrovæn urłen ch pravidel tł d n a sb ru. Bioodpad toti na rozd l od jin ch frakc (sklo, pap r, plasty) nelze dotł dit a jakøkoliv hrubø znełit n znehodnocuje celou ari. DøleitÆ je tø vzdælenost od m sta sb ru ke zpracovæn. Sb r je velmi citliv i na połas, zejmøna v zim a v horkøm løt. Kapacity zpracovæn jsou u næs zat m omezenø, a płi depresi zem d lstv je i odbyt produktø ze zpracovæn bioodpadø problematick. Legislativa zat m pł jem tøto frakce do sklædek nijak zvlæ neomezuje a prostø sklædkovæn za stævaj c ch cenov ch relac je stæle podstatn levn j ne komplikovan systøm tł d n a zpracovæn se vemi nærołn mi problømy, vłetn nutnosti døslednø kontroly jakosti produktø a limitø obsahø neorganick ch lætek v nich. 7

Odpørci, kteł takovø nædoby dosud k dispozici nem li, poukazovali na œdajnou n zkou œłinnost omezen zæpachu a naopak opticky v t v skyt Łerv kø, unikaj c ch z aerobn zahł vanø biohmoty, na lemu

3 N kterø experimenty, by œsp nø (napł. Praha-Ko k, s dlit M ln k), i ir provozn systømy (LuhaŁovice, P sek) jsou zat m pouze næznakem n kter ch cest, kter mi by se modern hospodałen s domovn mi odpady m lo ub rat. Firma SSI SCH FER je płipravena ke spolupræci s kad m zæjemcem o rozvoj tøto metody. Ing. Jił N mec Kontakt: SSI SCH FER s.r.o. Obchodn odd len Praha, Technika pro odpady (AT) Płet nskæ 1415, PRAHA 5 Radot n Tel. 02/ , Fax. 02/

mi by se modern hospodałen s domovn mi odpady m lo ub rat.

4 9

5 10

6 Obr. 3 11

Podobné dokumenty

Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu.

Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu. Jaime Munoz vod. Ekonomika jako v znamn prvek ovliv uj c spolełenskø hodnoty velmi podmi uje Łinnost v robn ch faktorø a stævæ se pro n a rozhoduj c. VhodnØ