Prostorový zvuk a jeho využití v divadle, filmu a televizi

Transkript

1 . JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Didelní fkult At e liér udio izuální torb y didl Prostoroý zuk ho yužití didle, filmu teleizi Diplomoá práce Autor práce: BcA. Lukáš Nábělek Vedoucí práce: Ing. Dlibor Vlšín Oponent práce: Mgr. Aleš Záboj Brno 2015

2 Bibliogrficky záznm N Á B Ě L E K, L u k á š. P r o s t o r o ý z u k j e h o yu ž i t í D i d l e, f i l m u t e l e i z i. ( S u r r o u n d s o u n d n d i t s u s e i n t h e t e r, f i l m n d t e l e i s i o n ). B r n o : J n á č k o k d e m i e m ú z i c k ý c h u m ě n í B r n ě, d i d e l n í f k u l t, A t e l i é r u d i o i z u á l n í t o r b y d i d l, s., 0 p ř í l o h. Ve d o u c í d i p l o m o é p r á c e I n g. D l i b o r V l š í n. Anotce M g i s t e r s k á p r á c e s e z b ý á p r o s t o r o ý m z u k e m. J e h o s n í m á n í m n á s l e d n o u r e p r o d u k c í. Z k o u m á r o z d í l y m e z i j e d n o t l i ý m i m o ž n o s t m i s n í m á n í, p o s t p r o d u k c e n á s l e d n é r e p r o d u k c e p r o s t o r o é h o z u k u. Z á r o e ň z k o u m á i n f o r m o n o s t k u l t u r n í c h i n s t i t u c í o m o ž n o s t e c h yu ž i t í p r o s t o r o é h o z u k u p r o j e j i c h p l i k c e. Annottion T h i s t h e s i s d e l s w i t h s u r r o u n d s o u n d, i t s r e c o r d i n g n d s u b s e q u e n t r e p r o d u c t i o n. I t e x m i n e s t h e d i ff e r e n c e s b e t w e e n p r t i c u l r l t e r n t i e s o f r e c o r d i n g, p o s t p r o d u c t i o n n d f o l l o w i n g r e p r o d u c t i o n o f s u r r o u n d s o u n d. I t l s o e x p l o r e s i f t h e r i o u s c u l t u r l i n s t i t u t i o n s r e w r e o f t h e p o s s i b i l i t i e s t o u s e s u r r o u n d i n g s o u n d f o r t h e i r c t u l p p l i c t i o n s.

3 Klíčoá slo R e p r o d u k t o r P r o s t o r Z u k D o l b y D 3 z u k Te l e i z e P o s t p r o d u k c e A u r o Keyw ords L o u d s p e k e r S p c e S o u n d D o l b y 3 D s o u n d Te l e i s i o n P o s t p r o d u c t i o n A u r o

4 Prohlášení P r o h l š u j i, ž e j s e m p ř e d k l á d n o u p r á c i z p r c o l s m o s t t n ě p o u ž i l j e n u e d e n é p r m e n y l i t e r t u r u. V B r n ě, d n e L u k á š N á b ě l e k

5 Poděkoání N t o m t o m í s t ě b yc h r á d p o d ě k o l š e m s ý m p ř á t e l ů m c e l é s é r o d i n ě z j e j i c h p o d n ě t n é r d y p ř i p o m í n k y p ř i z p r c o á n í t é t o d i p l o m o é p r á c e. D á l e b yc h c h t ě l p o d ě k o t m é m u e d o u c í m u p r á c e I n g. D l i b o r o i V l š í n o i z j e h o t r p ě l i o s t, p o d n ě t n é r d y, p ř i p o m í n k y z č s, k t e r ý m i ě n o l.

6 Obsh Ú o d Z á k l d n í p o j m y F r e k e n c e z u k o ý c h l n R y c h l o s t z u k u I n t e n z i t n í m á n í z u k u I n t e r f e r e n c e S t o j t é l n ě n í H o m o g e n n í p o l e R e z o n n c e Historie ýoj yu žíání reprodukce zznmená ání p r o s t o r o é h o z u k u Z á z n m z u k u V ý o j z u k o é h o f i l m u V Č e s k o s l o e n s k u V ý o j D o l b y s y s t é m u P r o s t o r o ý z u k D o l b y D i g i t á l n í z p r c o á n í p r o s t o r o é h o z u k u V ý o j o s t t n í c h s y s t é m ů D i g i t l T h e t r e S y s t e m ( D T S ) S o n y D y n m i c D i g i t l S o u n d ( S D D S ) H e d - r e l t e d t r n s f e r f u n c t i o n A k u s t i k p r o s t o r u O b e c n é O l i n ě n í k u s t i k y A k u s t i c k é p r k y M ě ř e n í k u s t i k y Z á z n m z u k u O b e c n é Ž i é s n í m á n í M i k r o f o n y

7 4. 3 P o s t p r o d u k c e M o ž n o s t i r e p r o d u k c e P s y c h o l o g i e n í m á n í z u k u p r o s t o r u S y s t é m y p r o y u ž i t í k i n e c h S y s t é m S u p e r H i V i s i o n S y s t é m A U R O 3 D S y s t é m D O L B Y AT M O S V y u ž i t í p r o s t o r o é h o z u k u d i d l e J k é s y s t é m y l z e p o u ž í t Metody reprodukce následného nímání p r o s t o r u n e o p t i m á l n í c h p o d m í n k á c h d i d l Využití reprodukce prostoro ého zuku domácím p r o s t ř e d í Problemtik snímání následné reprodukce prostoroého zuku při záznmu didelních her k o n c e r t ů M e t o d y s n í m á n í r e p r o d u k c e J k t u h l e s k u t e č n o s t n í m á d i á k Z á ě r S e z n m p o u ž i t ý c h z d r o j ů

8 Ú o d V posledních letech kulturní instituce potýkjí stále menší náštěností. Snží tedy tuto situci ř ešit několik možnostmi. Jednou z těchto možností implementce moderních zukoých technologií, které j s o u r o z š í ř e n y o t k z n ý t ř e t í r o z m ě r. J d e o r e p r o d u k c i nímání prostoroého zuku. Dostupná česká problemtikou litertur prostoroého zuku zbýjící nebyl proztím ydán. Existují šk zhrniční publikce, jko 3D Sound for Virtul Relity nd Multimedi od Durnd R. Begult nebo Adpti e 3D Sound S ystems od John Gr. Ve l k ý m firm průkopníkem Dolby směr ýo Dnes n poli Lbortories, zejmén šk která filmoých obují silné zukoé udál zukoých konkurenční reprodukce dlouhá lét technologií. f i r m y, které otázkou prostoroého zuku tké zbýjí. Tre n d eliký. yužíání Dokzu prostoroého to zuku množstí oprdu íceknáloých r e p r o d u k t o r o ý c h s o u s t, k t e r é j s o u u r č e n y p r o y u ž i t í domácnosti, nebo pro neprofesionální instlce. Aktuální moderní systémy si kldou z cíl co nejpřesnější reprodukci prostoroého zuku. Hlním cílem nodit diákoi pocit, že j děj odehrájící n plátně, popřípdě n išti, přímou součástí obklopu. Diák ho

9 1 Zákldní pojmy Zuk zniká rozkmitáním částic látkoého prostředí šíří tímto prostředím tk, že si tyto kmitjící částice energii předájí. Rozkmitání částic látkoého prostředí m ů ž e m e y o l t n p ř í k l d p o m o c í s t r u n y, l i d s k é h o h l s u nebo tlesknutím. n bubínek V přípdě, (membránu) že zukoá sluchoého ln dopdne ústrojí, ýsledně něm dochází k podráždění nerů, které mozek yhodnotí jko zuk. 1.1 Frekence zukoých ln Frekence Je to počet kmitů udáá z dnotkách kundu. Lidské Hertz ucho (Hz). schopno rozpoznt zuky rozshu 16 Hz 20 khz. Nižší nebo yšší frekence infrzuk, ten lze tké požot jsou schopni zchytit z zuk. Nižší npříkld sloni, elryby nebo hroši. Pokud frekence zuku yšší než 20 khz, jde o ultrzuk. Te n jsou schopni yhodnotit n p ř í k l d d e l f í n i n e b o n e t o p ý ř i. Ve z t h u k r e p r o d u k t o r ů m jsou nejdůležitější frekence slyšitelné lidským uchem. Te d y 1 6 H z ž 2 0 k H z. P o m o c í f r e k e n c e l z e t k é u r č i t ýšku tónu. Čím frekence yšší, tím yšší i tón. Slyšitelné frekenční pásmo elice indiiduální. S rozmezím 16 Hz 20 khz počítá u dítěte kždých 10 let lidského ěku horní hrnice slyšitelného pásm snižu přibližně o 1 khz. Lidský sluch není stejně citliý n šechny frekence, nejcitliější pásmu od 1 khz do 4 khz

10 1.2 Rychlost zuku Jde o prostředí. rychlost šíření R ychlost zukoých zuku není ln látkoém konstntní. Záisí n teplotě prostředí, kterým šíří lhkosti. Čím ětší má prostředí hustotu, tím rychleji něm zuk šíří. Npříkld e sldké odě o teplotě 25 C rychlost zuku cc 1500 m/s e zduchu o stejné teplotě to pouze cc 340 m/s. Uedená hodnot pltí ýhrdně nuloé ndmořské ýšce. S rostoucí ndmořskou ýškou menší hustot zduchu, proto i r ychlost zuku zpomlu. 1.3 Intenzit nímání zuku Obecně běžném prostředí dá říct, že intenzit zuku o yšších kmitočtech menší, než intenzit zuku nízkých kmitočtů. Intenzit zuku klesá čtercem zdálenosti. Čím zuk zdálenější, tím méně obshu y š š í c h k m i t o č t ů, k t e r é j s o u c e s t o u u t l u m e n y. Lidský mozek dokáže yhodnotit ndnou d zukoé knály (leé pré ucho) může tk určit, odkud zuk přichází jk si dleko. Zukoou lnu, která dostne dříe do leého uch než do prého uch, mozek yhodnotí tk, že zdroj zuku nchází n leé strně. Čím později zuk dostne i k prému uchu, tím zdroj zuku íce leo. Zároeň do prého uch dostne zuk mírně utlumený. Útlum dán tím, že yšší frekence neohýbjí (proí stín hly). Zukoé lnění dopdá pod jiným zdálenosti působí tk menší intenzitou úhlem z ětší

11 1.4 Interference Jestliže postupují pružným prostředím dě nebo íce mechnických ln, dochází pk (pokud tkjí) k jich skládání neboli interferenci. Kmitání bodu užoném místě určeno superpozicí okmžitých ýchylek dnotliých lnění. Pokud lny tkájí s opčnou fází, zniká interferenční minimum při stejné mplitudě obě lny ruší. Pokud lny tkájí stejnou fází, tk zniká interferenční m x i m u m ( T r á b e k P o l, 2004, s t r. 9 8 ) 1.5 Stojté lnění Stojté lnění (neboli chění) zniká interferencí lnění o stejné mplitudě frekenci, která postupují proti s o b ě ( T r á b e k P o l, , s t r. 9 9 ) Stojté Rozibroáním lnění lze struny demonstrot (brnknutím nebo n struně. smyčcem) postupu ln ž n konec, kde odrzí, změní sou fázi održená ln sloučí s půodní lnou. Dochází tk k efektu, že strun má nejětší ýchylku kmitání uprostřed, ztí m co ých yl k kmitání směrem k okrjům zmenšu. Míst, kde nej ětší ých yl k, nzýjí k m i t n y, n o p k m í s t ů m, k d e j e ý c h y l k n e j m e n š í, s e ř í k á u z l y

12 Podobná situce nstáá i u zukoého lnění. Pokud dojde místnosti ke stojtému lnění, proí to ní různou hlsitostí. Neronost proí tím íce, čím ětší odrziost okolních odrzných ploch. Proto důležité ztlumení místnosti. Ilustrce 1:Stojté lnění Z d r o j : w w w. t e c h m n i. c z 1.6 Homogenní pole Při pohledu n obecný kustický prostor někdy hooří o t z. kde zukoá směsicí homogenním energie přímých poli. rozložen održených Je to zukoé íceméně zukoých pole, ronoměrně ln. Je dále d e f i n o á n t z. k r i t i c k ý S c h r o e d o r ů k m i t o č e t, n d k t e r ý m již pole homogenní nd kterým dozníání probíhá č á s t e č n ě p o d l e e x p o n e n c i á l y. Ř í k á m e, ž e s e p r o s t o r c h o á r e g u l é r n ě. ( T h o m n K m i l, , s t r. 1 3 ) 1.7 Rezonnce Rezonnce předmětů nstáá, stliže jich lstní frekence totožná s frekencí dopdjícího zuku. Pokud liem zuku znikne peném předmětu stojté - 7 -

13 lnění intenzit zuku dosttečná, předmět může rozpdnout ( T r á b e k P o l, 2004, Lukáš, 2013) s t r. 102) (Nábělek

14 2 H i s t o r i e ý o j yu ž í á n í r e p r o d u k c e z z n m e n á á n í p ro s t o r o é h o z u k u Č l o ě k n í m á p ř i r o z e n ě š e k o l e m s e b e. To s m é pltí i u zukoé informce, kterou nímá. Proto snží mnoho firem při ýoji no ých zukoých s ystémů přiblížit co nejíce informce relitě. není n Dojmu, že nhrná reprodukoná odysílná zukoá jko pouhá zukoá informce, le jko součást uměleckého mu celého udioizuálního díl. 2.1 Záznm zuku Prní funkční pokusy o záznm zukoé informce dtují do druhé poloiny 19. století. Nejstrším známým přístrom k záznmu fonutogrf. následné Te n t o přístroj reprodukci šk zuku, nesloužil le pouze k i z u á l n í m u z o b r z e n í z u k o é l n y. V ě d c i l b o r t o ř í c h tk měli popré možnost zkoumt skutečnou podobu zuku, mohli tk studot měřit zukoou křiku lidského hlsu či jiných zuků. Přístroj byl ptentoán březnu roku 1857 fungol n prostém principu činnosti lidského uch. Podsttnou soudkoitý část trychtýř, fonutogrfu který tořil simulol ppíroý ušní trubici zkončenou bubínkem. Jemný ppír n ho porchu tořil pružnou resonnční membránu, která bsorbol zukoé l n y. Membrán podsttě b yl spon npodobol ušní s tenkou k ů s t k y, hlou, tedy která kldíko, třmínek kodlinku. N hlu při zukoém lnění přenášely ibrce z membrány ty pk hl kmitáním r ý l d o s m ě s i j e m n é h o u h e l n é h o p r á š k u o l e j e. T t o směs byl tenkou rstou nnen n porchu hldkého - 9 -

15 ppíru nebo tké skl, které tořilo ýsledný nosič obrzu zukoých otáčelo ln. Jk pomocí z hodinoých z membrány ppír stočené strojů, p r u ž i n y, hl zobrzol přípdně n sklo jkou něj zukoou soustně známe sým třeb kmitáním linku. ( Fonoutogrf, , 1 ) Ilustrce 2: Fonoutogrf h t t p : / / w w w. l i d o k y. c z S prním skutečně funkčním prktickým řešením přišel ž ptentot Thoms Edison, Fonogrf. Fonoutogrfem Edourd-Léon který Zřejmě frncouzského Scott de si roku 1878 nechl stenogrf Mrtinille. nechl inspirot knihoník N rozdíl od fonoutogrfu jde o přístroj n záznm i reprodukci lidského hlsu, či jiného zuku

16 Dlším důležitým milníkem b yl ob roku 1889, kd y Emile Berliner yn lezl grmofono ou desku grmofon. Te n p ř e h r á l n o s i č e z p ů s o b e m m e c h n i c k o n l o g o ý m, kde strnoá kustického ých yl k tlku. oznčol Jeho okmžitou neýhodou b yl úroeň zpru elká ozučná troub (zukood), která byl později nhrzen reproduktorem. Otáčení desky b ylo zpočátku zjišťoáno péroým motorem, který nthol klikou. Později b yl péroý motor nhrzen motorem indukčním. Ne ýhodou b yl tké počátku délk možného záznmu. Necelé čtyři m i n u t y. Dlším zlomoým kdy ynlezl záznmu Gugliemo zuku. rokem Mrconi Vyu žil k stl s ystém záznmu rok 1930, mgnetického h l y, které zmgnetizoly dný úk záznmoého médi. Do 70. let 20. století použíly cíkoé mgnetofony pk k z e t o é m g n e t o f o n y. Optický záznm znikl s ýom zukoého filmu. Optická zukoá zukoého zukoé pásu. stopy prochází stop Záznm sětlem štěrbinou. hodného odpoídl tru s T tk, zznmenáán proádí konstntní zkrýán by osětlená hodnotě okrj exponoáním intenzitou, okmžité n stínem část která msky štěrbiny kustického tlku zznmenáného zukoého signálu. Pohyb stínu msky dán pohybem zrcátk, které pohybu přesně podle změn kustického tlku zznmenáného zuku. Zdrom sětl žárok, jíž sětlo soustředí pomocí kondenzoru (spojná čočk). Sětlo pk prochází mskou, dopdá n poh ybující zrcátko odráží od něj, prochází štěrbinou čočkou soustředěno n příslušné

17 místo filmoého pásu. (Výoj technických prostředků pro záznm zuku, 2015, 12) 2.2 Výoj zukoého filmu Z počátku Popřípdě j ýo filmu doproázel b yl film klírist, pouze který němý. měl mnohdy nelehký úkol. Mul čsto improizot tk, by náld hrné skldby byl n plátně. Využílo přehrál ybrnou souldu tké hudbu. s obrzoým obu Zde obshem grmofonu, docházelo k který nutnosti spustit zstit ybrnou zukoou nhráku přesně určený okmžik. Vznikl tk prní pokus o s yn chronizci obrzu zukem, která stl elkým úsklím při ýoji zukoého filmu. zukoá složk Pokud by přesně totiž nebyl y čsoě s á z á n y, by ýsledný produkt působit spíše rušiě. zcel noé umělecké i technické obrzoá o b o r y. mohl Vznikl y tké Umění filmoé hudby nebo filmoý zukř. Prním zukoým filmem stl film Jzzoý zpěák režisér Aln Croslnd, který b yl ntočen roku Te n t o s n í m e k b y l z u k o ě p ř e l o m o ý t o m, ž e s e z d e popré obily d i l o g y. Těch ošem bylo n několik. Přeážně byl film stále doplňoán doproodnou filmoou hudbou. Te n t o snímek produkol společnost Wrner Brothers, která z něj později dostl Oscr V Českosloensku V Českosloensku prní zukoý film odysíll ž 16. dubn Stlo tk k kině Ústí nd Lbem. O toto prenstí postrl hlně toárník Heinrich Schicht, který finnčně pomohl německé firmě Wolfrmfilm,

18 která krátký film yrobil. Prní slo ní pronesl sám pn toárník. Nešlo promítl snímek šk o hrný film. Prní Prze 13. srpn Loď komedintů. B yl hrný film to merický Nicméně prním českosloenským hrným zukoým filmem stl roku f i l m r e ž i s é r K r l A n t o n To n k Š i b e n i c e. F i l m b y l šk půodně němý, ozučen b yl ž následně e frncouzských filmoých teliérech. Film byl ozučen součsně do českého, německého i frncouzského jz yk. Využil k tomu dánská technik od ynálezců Petern Pouln. 2.3 Výoj Dolby systému Ilustrce 3: Ry Dolby w w w. d o l b y. c o m Ve l k ý m p r ů k o p n í k e m o b l s t i f i l m o é h o h u d e b n í h o zuku bezesporu firm Dolby Lbortories, kterou 1965 zložil Ry Dolby poté, co rátil ze sé stáže Anglii. Před sým odzdem do Anglie prcol e společnosti Ampex, kde ptřil do týmu, který yinul prní komerčně úspěšný s ystém zuku. T k z n é pro s yn chronizoný kdruplexoé záznm pásk y. Ty obrzu společně

19 s ideorekordéry od firmy Ampex použíl Českosloenská teleize. Jeho o yřešení společnost zásdního Dolby Lbortories problému tehdejšího snžil zukoého záznmu ho následné reprodukce. Tím problémem byl sttický šum, který přeážně oblsti yšších frekencí citelně rušil tichých nejnižší. celkoou psážích, Ještě Lbortories nhráku. kde téhož odstup roku, zložen, Nejýrznější co byl signálu b yl to b ylo od šumu společnost Dolby ytořen prní generce s ystému Dolb y NR 1. Systém snžil s nížit nežádoucí šum n co nejnižší minimum to tk, že nejproblemtičtější pásmo yšších frekencí (které n to nejnách ylnější) při záznmu zntelně zesílil. Nopk při reprodukci signál opět zeslbil n poždonou úroeň. Tím podřilo ýrzně omezit zeslbit nežádoucí šum. Vznikly tk erze Dolby A, Dolby B Dolby C. Dolby A fungol celou tk, že zukř nhráku do nhrácím několik studiu rozdělil frekenčních pám dnotliá pásm dle potřeby zesílil. Mul še zpst do protokolu, protože při následné reprodukci bylo potřeb dodržet stejné frekenční rozdělení. Kůli obtížnosti nstení celého s ystému Dolb y A uch ytilo přeážně profesionálních průmyslu. Dolby nhrácích tk stlo studiích synonymem e filmoém pro omezení šumu. Aby omezení šumu z nhráek mohlo yužít i d o m á c í m p r o s t ř e d í, z n i k l p o z d ě j i s y s t é m D o l b y B. Te n fungol n bázi utomtického rozdělení pouze yššího pásm. Problém o šem nstl přípdě, že záznm b yl 1 NR Noi Reduction (potlčení šumu)

20 přehráán n jiném zřízení něž byl zznmenáán. Mohlo d o j í t k n e ž á d o u c í m u z k r e s l e n í c e l é n h r á k y, k t e r á p k mohl znít ště méně klitně, než nebyl použit. Proto mul kd yb y s ystém Dolb y B ětšin sětoých ýrobců m g n e t o f o n u z k o u p i t l i c e n c e o d D o l b y, b y b y l y j e j i c h přehrá če komptibilní s nhrákou. S ystém Dolb y C b yl d o k o n l e j š í, l e b y l n t o l i k c i t l i ý n n s t e n í m e c h n i k y, ž e j e j p o u ž í l i p ř e á ž n ě l i d é p r o s é l s t n í ú č e l y. V roce 1986 znikl no ý s ystém pro profesionální sféru. Dolby ž o 25dB. SR. Pro Dokázl ho nežádoucí obroskou účinnost šum potlčit tk stl stndrdem pro filmoé společnosti nhrácí studi Prostoroý zuk Dolby Zejmén pro kinemtogrf y b yl prní systém Dolb y Stereo elkým přínom. Do té dob y b yl ětšin kinosálů ozučen pouze monofonně (pouze den zukoý knál). Jen e elkým doolit městech íceknáloý A to elice drhý si mohly zuk. Te d y mgnetický ty nejětší pouze systém d Cinem kinosály k n á l y. Scopeod společnosti Fox. Systém Dolby Stereo dokázl n den 35mm film zznment ne monofonní signál 2, jk bylo do té doby zykem, le stereofonní signál, kde leá prá poedlo strn poslechu odlišná. Později dokonce n j e d e n f i l m m ě s t n t č t y ř i k n á l y, k t e r é b y l y m t i c o ě z k ó d o á n y. 2 Zukoý signál, který má pouze den knál

21 Ilustrce 4: Ilustrce 4: Konfigurce Dolby 5.1 https :// comm ons.wikim ed i.org Složitější pokročilejší systém, zejmén pro k i n o s á l y, s e j m e n o l D o l b y S t e r e o 7 0 m m S i x T r c k, k t e r ý b yl určený záznmu knálů) pro íce 70mm f i l m y. knálů zde Mimo (možnost popré obil rozšířenou ž šesti možnost nezáislých smosttný knál pro b s o o u s l o ž k u n h r á k y. D n e s j e z n á m n p ř í k l d j k o ý s t u p p r o s u b w o o f e r. S t o p p r o b s o o u s l o ž k u n h r á k y nemul Dný být přímo přehráč zznmenná yužil stopy leé n filmoém pré, od pásku. kterých odfiltrol eškeré frekence nd 120 Hz. Pro domácí použití byl yinut systém Dolby S u r r o u n d. Te n y u ž í l š e c h p ř e d n o s t í D o l b y D i g i t l. M o h l tké mticoě zkódot mezi knály leé pré strny knál pro Dilogoá dilogoou stop stopu dnes nebo známá efektoou nejíce jko stopu. středoá reproduktoroá soust, která umístěn mezi prou leou. Může tké zniknout smícháním signálů leé p r é s t r n y. P o t é s e l e m u s í c e l k o á h l s i t o s t u p r i t

22 tk, by celý zukoý s ystém fungol komplexně. Efektoá stop použíá přeážně n reprodukci ruchů, zuků jiných zpridl z možných zukoých posluchče podnětů. (diák). Dlším Umísťu ýojoým s t u p n ě m s e s t l D o l b y P r o L o g i c. Te n y u ž í l š e c h ý h o d s ystému Dolby Stereo. Ve l k o u ýhodou byl možnost z k ó d o t í c e k n á l o ý z u k d o j e d n é s t e r e o s t o p y, t k j nhrát n VHS, teleizního signálu. potřebolo n popřípdě Nproti konci šířit pomocí Dolby celého běžného Surround, řetězce dný které d e k o d é r, poedlo konstruktérům do Dolby ProLogic II městnt č i p, k t e r ý n h r d i l c e l ý d e k o d é r. Ve s ě t ě d o m á c í h o p o u ž i t í to b yl e l k ý p ř e r t. Vr c h ol e m íc e s to p é ho z á zn m u p r o teleizní Dokázl filmoé zkódot yužití i stl stereofonní Dolby ProLogic efektoou stopu. II. Tím pádem možnost přenášených stop zrostl n pět Digitální zprcoání prostoroého zuku S příchodem digitálního záznmu přenosu ideo udio signálu znikl Dolby Digitl. Vznikl souběžně s formátem DVD Video. Znčně zýšil klit celého poslechu i záznmu. S ystém obsáhl ž pět smosttných stop. Leá, centrální, prá, leá efektoá zdní prá efektoá zdní. Všechny knály dokázly přenést celé slyšitelné frekenční spektrum. Od 20 Hz ž po 20 khz. Vznikl tk známý model 5.1, který hojné míře použíá dodnes. Jedničk znmená smosttnou bsoou složku, která omezen pouze pod 120 hz. Přeážně pro domácí yužití b yl yinut s ystém Dolby Digitl 5.1 EX. Te n dokázl zkódot i zdní centrální efektoou dnotku. S tímto systémem bylo tedy možné dosáhnou konfigurce

23 reproduktoroých soust ž 6.1 nebo dokonce 7.1. V d o m á c í m p r o s t ř e d í s e t y t o s y s t é m y p ř í l i š n e u c h y t i l y. S ý o j e m Bl u - R y d i s ků z n i kl s ys t é m D ol b y Tru e HD. Te n yužíá kompresní Te n p o d p o r u j e ysokou bezztrátoý klitu ž formát šesti MLP 3. smosttných knálů 192 khz 24 bit ž osmi smosttných knálů klitě 96 khz 24 bit. Přestože zukoá klit u tohoto formátu bezesporu ýborná, mnoho Blu-Ry filmu tkto nebylo nhráno. Systém ujl spíše u formátu DTS-HD. 2.4 Výoj osttních systémů Dlší společnosti zbýjící záznmem reprodukcí prostoroého zuku nemusí být nutně mldší než společnost Dolby Lbortories, le ětšin prcu n zdokonlení ýoji prostoroého zuku krtší dobu. Pro počet zlepšení knálů klity Při kdrofonním znikl re produkce npř. záznmu zuku kdrofonní mikrofony snímjí zětšil s ystém. přední i z d n í p r o s t o r p o u ž í j í s e č t y ř i r e p r o d u k t o r y. K p ř e n o s u j e m o ž n é p o u ž í t č t y ř i s m o s t t n é k n á l y, n p ř. s y s t é m C D 4. Te n t o s y s t é m š k n e u m o ž ň u j e j i n ý n e ž č t y ř k n á l o ý mgnetický záznm. (Šrámkoá, 1986, 91) Digitl Thetre System (DTS) Společnost Digitl Thetre S ystem (DTS) zložil roku 1990 Berd společně s režisérem Steenem Spielbergem. Chtěli docílit dokonlého zuku, likož (podle Spielberg) do té doby žádný systém nedoshol poždoný ch klit. Výoj tohoto systému zčl roce V té smé 3 Meridin Losless Pcking

24 době zčl n s ystému společnost Dolby Dolby Digitl. Lbortories Společnost DTS prcot šk sůj s ystém předstil už roku 1993, kd y j režisér Ste en Spielberg použil do sého filmu Jurský prk. Oproti tomu s ystém Dolb y Digitl obil ž roku I když systém použíá ztrátoou kompresi, doshu ýsledků jko u bezztrátoé kompre. Je to díky možnosti yužití ysokého dtoého toku, který mximálně 1536 kbit/s. Spodní rintou dtoého toku 768 kbit/s, což nejčstěji yužíný dtoý tok pro formát DVD ideo. Nejmodernější rintou DTS DTS 96/24. Jde o ysokou klitu zuku o rozlišení 24 bitů frekenci 96 khz. Te n t o DVD udio. formát Jelikož použíá dná o tké pro ztrátoou systém kompresi, možné nstit kompresní poměr od 4:1 ž po poměr 8:1. Stejně jko u systémů Do lby může i DTS nbídnou řdu možných konfigurci. Nejčstější jsou DTS 5.1 D T S - E S M t r i x Te n p o u ž í á p o d o b n ý s y s t é m j k o Dolby Digitl 5.1 EX to tk, že zdní prostřední knál součástí obou zdních knálů, nebo pouze dnoho z nich. V DTS-ES Discrete 6.1 zdní prostřední knál zkódoán smosttně. Lze j tké přehrát n domácím kině konfigurci 7.1 tk, že dný knál použime buď z leého nebo prého zdního reproduktoru. Neméně obyklým s ystémem tké DTS NEO:6, který fungu n podobném že ze stereo principu jko nhráky Dolby dokáže do konfigurce 5.1 nebo Pro Logic rozkódot II tk, zuk

25 2.4.2 Sony Dynmic Digitl Sound (SDDS) Ilustrce 5: Ilustrce 5: Konfigurce 7.1 systému SDDS https :/ /cs.wik ipedi.org Jk již náze systému npoídá, dná o systém y i n u t ý s p o l e č n o s t í S o n y. O p r o t i s y s t é m ů m D o l b y D T S s e j e d n á o s y s t é m, k t e r ý j e k p o u ž i t í j e n p r o k i n o s á l y. Jedná konfigurci. totiž o (pro domácí Jde sice o konfigurci yužití) 7.1, nezyklou le s jiným s ystémem umístění dnotli ých reproduktoro ých soust než u konkurence. Sest reproduktoroých soust plátnem efektoých umístěných dou z co nejěrnější diákem. umístění skládá umístěných z z promítcím reproduktoroých Výhodou nímného tohoto zuku pěti z soupr s ystému předních reproduktorů. Diák má dom dokonlého stereo obrzu dosženého pečliým rozložením smícháním zukoé s t o p y d o p ř e d n í c h p ě t i r e p r o d u k t o r o ý c h s o u s t. Ve l k á řd kino sálů ošem nedisponu dným počtem reproduktoroých soust umístěných z plátnem. Pro tyto

26 sály dokáže být tto nhrák rozkódoán do tří předních reproduktoroých s o u s t, kterými ětšin kino sálů yben. Dom už není sice tk dobrý jko u originálního rozložení, le stále Neýhodou tohoto jde o systému elice klitní bnce íce s ystém. efektoých knálů (jsou pouze d, le i to u přeážné ětšiny kinosálů dostčující) Hed-relted trnsfer function Hed-relted reprodukce prostoroého reproduktoroých Při yužití signálu této reproduktoroé pouze zuku soustě, komplikonější uch Te d y jk to u ps ychologie dné klsického mnohem páru. zukoého zuku běžné Vyu žíá dou stereo umístění dného systém pouze běžného o proces. zukoého signálu. yužití pozice Jde (HRTF) z zesílením poslechu. lidského function s o u s t. funkce nedělá stereo trnsfer složitější zde nímání f yziologie směroosti Umístění dného zuku do prostoru proádí tk, že dné reproduktoroé soustě dný zuk (npříkld ýstřel) oze s menším zpožděním než druhé reproduktoroé soustě (simulu zdálenost od zdro s proením stínu ntočením hly), dosáhne dolehne zukoá reproduktoroá potichu fázoého ln soust (simulce útlumu posunu jiný (n okmžik reproduku hlsitosti kždé c yklu), dný ucho dn ýstřel zukoého íce signálu záislosti n zdálenosti, kterou zukoá ln urzil) dlšími nezbytnými dosáhnou npříkld úprmi. dojmu, že Těmito dný úprmi zuk lze ozl z diákem (posluchčem), nebo kdekoli jinde kolem něj. Te n t o s y s t é m s e z d á b ý t j k o n e j e f e k t i n ě j š í, l e n r z í m e

27 zde n mnoho problemtických fktů. Npříkld už při torbě tkoé nhráky musíme počítt s tím, kde bude diák přesně reproduktoroými dět, úhel soustmi musí mezi být dnotliými 30-45, jink situoání zukoých signálů neproí. Nejširší oblst yužitelnosti tohoto s ystému ukázl oblsti p o č í t č o ý c h h e r, k d e s e p o č í t á p ř e á ž n ě s t í m, ž e h r á č má při hrní nszená sluchátk

28 3 A k u s t i k p ro s t o r u Problém kustiky zákldní problemtikou elkého m n o ž s t í p r o s t o r. A ť u ž j d e o k i n o s á l y, d i d l, k u l t u r n í s t ř e d i s k n e b o i k o n c e r t n í s á l y. J e p o t ř e b s i u ě d o m i t, že kždý didelní nebo i hudební st yl yždu odlišnou kustiku prostoru. Proto unierzální prostory nebýjí ždy hodným řešením. Jen pro předstu. Pokud dný sál určen npříkld pro operu, e které elice důležitou součástí tkoá kustik, b y b yl operní zpě ák sl yšet i poslední řdě hlediště, musí kustik prostoru splňot u r č i t é p r m e t r y. A ť j d e o r ů z n é k u s t i c k é o d r z n é d e s k y n e b o j i n é k u s t i c k é p r k y, k t e r é u m o ž ň u j í š í ř e n í z u k o é l n y, p o p ř í p d ě j e j í d e k á t n í z e s í l e n í. P o d o b n ě t o p l t í tké pro sály určené pro činoherní didlo. Výjimkou jsou sály určené pro muzikáloé, nebo jiné hudební didlo, kde nedílnou součástí zpě nebo mluení n mikrofony m i k r o p o r t y. Čsto zde tké prcu s kpelou, popřípdě orchestrem, který nutné dekátně zesílit. Nen z důodu slyšitelnosti oproti hlsitosti zpěů, le tké kůli dnotnosti celkoého poslechoého nímání dného díl. Zde jisté míře tké důležitá nosná kustik prostoru, le s tím rozdílem, že ne ždy chtěná tk ysoká odrzoost zukoých ln, jko třeb při opeře nebo činohře. Využíá menší odrzi osti, to z důodu čsté reprodukce čsté zukoé informce z iště. Podobný princip pltí tké u sálů určených p r o h u d e b n í y s t o u p e n í. Ve l k ý r o z d í l j e n p ř í k l d u s á l ů hodných n reprodukci ážné klsické hudby koncertů moderní hudby jko npříkld popoá, rockoá nebo jzzoá hudb

29 Sé kde lstní tké kustické počítá s prmetry reprodukcí mjí i zukoé k i n o s á l y, informce. Zejmén sálech, kde yužíá reprodukce prostoroého zuku. nebo Společnosti DTS) mjí (jko npříkld čsto přesně Dolby Lbortories určené podmínky p r m e t r y, j k é m u s í d n ý s á l s p l ň o t. J i n k nedostne poolení, by reprezentol, dný sál že yu žíá dné technologie. 3.1 Obecné Proozoání či umělecké, uzřeném h u d b y, přeážně neoddělitelně prostoru. té spono Účinek klsické, ážné šířením zuku s uzřeného prostoru n zukoý m obil už čloěk skyních pleolitu. Uzřený prostor dál čloěku nenom pocit bezpečí, le tké prodlužol zesilol ho hls. Zákonitosti odrzu pohlcoání zuku znli už středoěcí stitelé z ej m é n j i ch ná s l ed o n í c i. Ti p o t o m s ý m i r o m án s k ý m i bzilikmi, gotickými le i operními ktedrálmi didly či brokními utonomními c h r á m y, hudebními sály y t o ř i l i p r o s t o r y, k t e r é k u s t i c k ý m i l s t n o s t m i ý r z n ě oliňoly ýoj hudby zukoého myšlení eropském regionu po instrumentální nenom řdu stletí. hudební dobou produkoného pro dozuku Vo k á l n í zároeň byl jí následně silně determinoán záislosti nímného též tónu, n le ýšce tké přítomností rušiých odrzů či neronoměrného rozložení zukoé energie. Postupně mezi hudbou, prostorem sluchoým mem posluchče ytořil zth, ze kterého ypl yn ul řd subktiních empirických později pozntků obktiních kritérií budoucích kustiky hudebních prostorů, tj. koncertních sálů, operních dómů,

30 skrálních obktů, le i nhrácích studií, zukoě režijních místností či dlších účeloých prostorů pro žié proozoání hudby či poslech hudebních nhráek. Prostoroá kustik ědní disciplín, z jíhož zkldtele požoán Wllce Clement Sbine ( ). Disponu dnes moderními prostředky jk pro měření kustických lstností stájících hudebních prostorů, tk pro simulci těchto lstností při nrhoání p r o s t o r ů n o ý c h ( Vo n d r á š e k M r t i n, , s t r. 7 ) Dlo by n šptnou kustik říct, že dobrou. Ale může být kustiku hodná to silně (nebo i lze dělit pouze zádějící. nehodná) Dná pouze pro dnou situci, ystoupení nebo reprodukci. 3.2 Olinění kustiky Nejčstěji p r k y. Lze lze přímo částečně olinit uprit kustiku kustiku kustickými prostoru tké rozmístěním, popřípdě yužitím dlších reproduktoroých s o u s t. Nstájí filhrmonie ystupu npříkld situce, (koncertu) mimo že orchestr koncertní sál. Npříkld n různých letních, enkoních koncertech nebo Open ir že koncert kustických festilech. odehráá odrzných e Čsto nstáá olném prostoru, prků. Spoléhá situce, tedy bez pouze n zukoý signál reprodukoný soustmi reproduktorů jich rozmístěním. U poslechu klsické ážné hudby posluchč zyklý n poslech dném prostředí. C o ž j s o u k o n c e r t n í s á l y. Z d e d o c h á z í k e l k é m u m n o ž s t í odrzu od bočních zdních stěn sálu tím k onomu optimálnímu zyklému poslechu. N koncertě e olném prostoru tento nelze zcel nhrdit, le možnost

31 j z části simulot. A to přidáním sousty reproduktorů. Minimálně z posluchče. Do těchto reproduktoroých s o u s t m ů ž e z u k ř p ř i d t p o u z e z e f e k t o n ý z u k. Te n t o z u k s i m u l u j e z d n í s t ě n u z p o s l u c h č e m. T t o s t ě n fungu podsttě tké jko reproduktoroá soust. Odráží určitý do této zuk. Určitou reproduktoroé zukoou sousty z informci. diákem Signál musí být dekátně zpožděný (o délku mezi reproduktory hlní reproduktoroou dozukoého soustou) efektoého s hodnou signálu, který kombincí simulu onen dozuk koncertním sále. Čsto tento způsob simulce kustického prostředí může yu žít přípdě, že zdní části hlediště posten elece 4 pro d i á k y. Pokud přítomnost zdních reproduktoroých soust nechtěná (hlně z izuálního hledisk), můžou dné reproduktoroé sousty umístit pod diáky pod eleci. Jejich umístění šk le bude e stejném směru jko hlní reproduktoroá soust. Z diáky poté umístí odrzná ploch, od které zukoá informce z těchto reproduktoroých soust odrzí. Pokud tento zuk optimální hlsitosti, plní pouze úlohu simulce prostoru. Diák j nenímá jko mjoritní. Diák tedy o umístění těchto reproduktoroých soust nemusí ůbec ědět. Podobným způsobem lze umístěním reproduktoroých simulot kustiku tké soust po bocích hlediště nebo části pro posluchče. Akustiku předměty (i prostoru lidé), s rozmístěním 4 oliňují které jsou eškerých určité zde míře eškeré u m í s t ě n y. Nejíce komponentů J d e o k s k á d o i t ě z y š u j í c í s e p r o s t o r p r o d i á k y prcu

32 nhrácích studiích, kde jsou poždoány t y n e j p ř í s n ě j š í p o d m í n k y. Akustiku prostoru lze oliňot několik z p ů s o b y. Pohlcením určitých zukoých frekencí, jich zesílením či rozptýlením. 3.3 Akustické prky Existu elké množstí druhy kustických prků mteriálů. Absorpční (bsorbot) určité mteriály množstí dokáží zukoých ln. pohltit Existují m t e r i á l y p r o p o h l c e n í p o u z e n í z k ý c h f r e k e n c í. To j s o u t z. b s o é p s t i. V y r á b ě j í s e n e j č s t ě j i z k u s t i c k é p ě n y, skelné ty nebo kustického molitnu. Jejích umístění býá zpridl k nejětší dokonce rozích kumulci k situci, místnosti. bsoých kdy Zde frekencí. zesílení totiž dochází Může bsoých dojít frekencí rohu místnosti ž o 12 db yšší, než jiných částech místnosti. Ilustrce 6: Akusticky uprená místnost h t t p : / / w w w. l f c o u s t i c. c z

33 3.4 Měření kustiky Měření poměrně kustiky strou, prostoru šk ědní moderními disciplínou technologiemi metodmi toto odětí může p yšnit ž s rozom moderních zukoých ýpočetních technologií. Zákldní chrkteristikou, popisující lstnosti uzřených prostorů z hledisk prostoroé k u s t i k y, dob dozuku, což dob, která upl yne od okmžiku ypnutí zdro z uku do okmžiku, poklesne šk o kdy hldin 60 db hodnot kustického oproti doby půodní dozuku tlku hldině. prostoru Při nezjišťu měření sledoáním celého poklesu o 60 db, nýbrž pouze n zákldě části tohoto poklesu. Existu Podle zoleného dob dozuku několik způsobu způsobů yh odnocení oznču. Nejčstěji dozuku T30 (yhodnocen yh odnocení. z poklesu o pk zjištěná použíá dob 30 db), dlšími užínými jsou doby dozuku T 20, T10 (T20 yhodnocen z poklesu o 20 db, T10 yhodnocen z poklesu o 10 db) t z. počáteční dob dozuku EDT (yhodnocen z počátečních 10 db poklesu). Ašk různými klitu dob dozuku, z p ů s o b y, uzřeného uplynulých ni b yť zdlek prostoru detiletích yhodnocená nepopisu beze zbytku. definoán několik kustickou Proto řd b yl dlších chrkteristik, z nichž některé jsou sice s dobou dozuku d o z n č n é m í r y k o r e l o á n y, p ř e s t o š k p o p i s u j í i t k o é spekty kustického choání prostoru, o nichž hodnoty doby dozuku dosttečně ( Vo n d r á š e k, , 9 ) neyp oídjí.

34 K měření šesměroého odkud nejčstěji při z kustiky zdro zuku, produkci který zukoá orchestřiště, nejčstěji umístěn informce popřípdě yužíá z šíří. pódi. místě, Te d y Snímá s e n ě k o l i k š e s m ě r o ý m i m i k r o f o n y, k t e r é j s o u u m í s t ě n y do předem definoných pozic. Pro přesnější měření pro p ř i b l í ž e n í p o s l e c h u d i á k s e p o u ž í á t z. u m ě l á h l s torzem. Ilustrce 7: Umělá hl w w w. n e u m n n. c z

35 4 Z á zn m z u k u Nutnost zznment zuk přinesl nejíce rozoj komunikčních technologií kinemtogrfie. A to již n konci 19. století. Šlo o snhu co nejěrněji zznment originální zuk (zukoé lnění) následně tento záznm reprodukot. O tom, že nednlo o dnoduchá zřízení, sědčí fkt, kolik nedokonlých nedokončených ynálezů oboru záznmu nepřijto eřejností jk zuku b ylo odbornou, tk nedokončeno, komerční nebo dnoduše nefungolo tk, jk mělo. 4.1 Obecné Záznm zuku dtu od konce 19. století. Přesněji od roku 1877, kdy merický ynálezce Thoms Al Edison zhotoil prní použitelný přístroj n záznm zuku. Phonogrf. Šlo čistě o mechnický záznm zuku. V tomto přípdě o mechnický hloubkoý záznm zuku. Záznm byl odpoídl ryt hlou do ktuálnímu álečku kustickému hloubk drážky tlku. Dlším ynálezem oblsti mechnického záznmu b yl grmofon. Te n š k n r o z d í l o d P h o n o g r f u y u ž í l m e c h n i c k ý strnoý záznm ktuálnímu zuku. kustickému Strnoá tlku ých yl k zukoé odpoídl n h r á k y. Te n t o s ystém uch ytil téměř n celé 20. století, kd y ho prní poloině b yl hojně yu žíán i profesionální prxi. Ze zčátku pouze monofonně, později tké stereofonně. Te n t o z á z n m b y l s t r n o ě - h l o u b k o ý d o k á z l h o s e j m o u t i monofonní grmofon. N kždé strně yryté drážky byl zznmenná dn stop grmofon sníml součet obou těchto knálů, které následně yh odnotil jko dě

36 s m o s t t n é s t o p y. S t e r e o f o n n í g r m o f o n d o k á z l s n í m t dnotlié stopy zlášť. Dlším ýojo ým krokem b yl optický záznm zuku, k t e r ý z n i k l s o u b ě ž n ě s e z n i k e m z u k o é h o f i l m u. Te d y přibližně e 20. s yn chronizce letech 20. zukoého obrzoým. Prním b yl záznm hustotní, století. záznmu použitým kdy typem hustot Nutností záznmem optického černého byl záznmu pole byl úměrná ktuálnímu kustickému tlku zukoého signálu. Te n t o z á z n m b y m ě l š k p r o b l é m s p ř e s n o s t í z p ě t n é reprodukce s jím zkreslením. Proto yinuly dlší z p ů s o b y. Kzihustotní záznm obdobou hustotního záznmu, kde hldin ktuálního kustického tlku dán h u s t o t o u p ř í č n ý c h č r. Z j e d n o d u š e n ě s e t o m u t o p r i n c i p u mezi odbornou eřejností říklo tké hustotní záznm, protože půodní hustotní styl záznmu již nepoužíl. Ilustrce 8: Optické záznmy http: //f yz ik.jreich l.com

37 Dlším možným Jedná o záznmem záznm plochoý. záznm, kde část plochy černá část bílá. Aktuální kustický tlk záznmu úměrný poměru těchto dou b r e. názem Te n t o způsob mplitudoý. zukoá stop záznmu Je znám to podobný zobrzu npříkld tké způsob, pod jkým nhrácích progrmech n počítčích. N filmoých pách mohl být tento záznm Doustrnný dokáže buď zznmenán tk nepřesnosti fungu následně n dnostrnný následné podobném nebo doustrnný. s yme tricky edle eliminot drobné reprodukci. Pro principu be ch yb y předstu: jko symetrický nes ymetrický signál, kterým lstně plocho ý záznm. Přestože šechny druhy záznmu byly hojně y u ž í n é e s é d o b ě t o b y l y e l i c e p o k r o k o é z p ů s o b y, stále s bou nesly jistá omezení. A to hlně nemožnost zpětné opry nebo přemzání. To yřešil myšlenk m g n e t i c k é h o z á z n m u z u k u. T t o m y š l e n k s e z r o d i l j i ž e 30. letech 20. století. Prní mgnetické záznmy p r o á d ě l y n o c e l o é p á s k y. Ty b y l y o š e m p r o s o u m l o u trnliost páskem feromgnetickou s menší klitu záznmu rstou z nhrzeny mgneticky čm trdé l á t k y. D o s á h l o s e t í m m n o h e m ě t š í t r n l i o s t i z á z n m u. Dlším ylepšením předmgnetizce, zukoého b yl která záznmu posunul mnohem dál. ysokofrekenční ýslednou Přesto, že klitu náze mgnetofon byl půodně obchodně chráněná znčk firmy Te l e f u n k e n, z ž i l s e t e n t o n á z e p r o e š k e r á z ř í z e n í, která uměl číst zznmenát záznm tento mgnetický

38 Postupem čsu mgnetický záznm yl epšil zdnodušil ntolik, že stl běžným i mtérské prxi. A klit těchto zyšol. Nejětší 20. století trá mtérských pokrok do zřízení nstl dnešní d o b y. druhé Jk stále poloině záznmu nlogoého, tk záznmu digitálního signálu. I přes zdánliou dokonlost mgnetického záznmu hledly stále zznment. noé Kldly p o s t u p y, jk zukoou stále ětší nároky informci n počet dnotliých zukoých stop, n mlé zkreslení záznmu n klitu ýsledné reprodukce. N tyto poždky bylo odpoězeno informce. znikem Jedná digitálního o záznmu skládání zukoé digitální informce (kombince dniček nul). Ač může zdát, že digitální záznm mnohem klitnější než záznm nlogoý, opk může být mnohdy prdou. Protože digitální záznm zznmenáá n dnotlié kousky celého průběhu z u k o é l n y, k d e ž t o n l o g o ý z á z n m z z n m e n á á t u t o informci celou. Ošem pro lidské ucho tento rozdíl elice mlý tedy ho při dobře pořízené zznmenné nhráce ni nepozná. Spíše než n tento průběh lidské ucho íce náchylné nedokonlosti, které n edlejší zniknou při šumy osttní pořízení zpětné reprodukci nlogoého záznmu. 4.2 Žié snímání Pro klitní záznm následnou klitní reprodukci zukoého signálu elice důležitý prní prek celého elektrokustického řetězce. zukoého mikrofonem. elká řd signálu dnotliých A t yp ů to Pro smotné tyto účely konstrukcí snímání existu mikrofonů.

39 J e d ů l e ž i t é s i u r č i t, c o b u d e ý s l e d k e m z u k o é s t o p y. R o z d í l n ě s e p ř i s t u p u j e k z á z n m u k o n c e r t u, d i d e l n í h r y, hudebního didelního předstení, mlueného slo, hrného filmu nebo k přímému přenosu. Nejsou to zdlek šechn y t yp y možných zznmenáných situcí, le dno mjí společné. Ke kždé dnotlié situci musí p ř i s t u p o t i n d i i d u á l n ě. T k é j e d ů l e ž i t é s i p ř e d e m u r č i t, jkém formátu bude ýsledná zukoá nhrák. Zd jde o mono záznm, stereo záznm nebo záznm prostoroého zuku Mikrofony Existují různé konstrukce mikrofonů. D ynmický, kondenzátoroý, elektronkoý, páskoý mnoho dlších. Kždý mikrofon má tké sé frekenční pásmo, e kterém schopen zukoý signál zprcot. To důležité si uědomit, likož nehodný ýběr mikrofonu může elice I l u s t r c e 9 : S d m i kro f o n ů p ro pros toroé s ním ání w w w. d p m i c r o p h o n e s. c o m

40 negtině olinit ýslednou zukoou klitu Detilní popis dnotliých konstrukcí n h r á k y. f yzikálních principů snímání mikrofonu není témtem této diplomoé p r á c e, p r o t o s e o m e z í m e p o u z e n o b e c n é p ř í p d y. Pokud má být cíloou nhrákou zukoá stop, která směřu snímný prostor do do dou íce zukoých knálů, můžeme mluit o prostoroém snímání. Podmínkou pro záznm prostoro ého (íceknáloého) zuku yu žití minimálně dou směroých mikrofonů, popřípdě speciálních mikrofonů určených pro záznm prostoroého z u k u. P o k u d z z n m e n á á m e d ě s m o s t t n é s t o p y, j d e o stereo záznm s oblibou zukoé yu žíjí Ilustrce n h r á k y. speciální 10: V moderní surround Mikrofon pro s ním ání pros toroého z uku h t t p : / / w w w. b r o d c s t e r i n f o. n e t době m i k r o f o n y.

41 Te n t o surround mikrofon dokáže snímt celý prostor kolem něj lstním rozestěním nitřních komponentů (popřípdě lstním lgoritmem) dokáže yslt i několik n e z á i s l ý c h z u k o ý c h s i g n á l ů. E x i s t u j í t k o é m i k r o f o n y, které zznmenájí zuk přímo do rozložení 4.0, 5.1, 7.1 či 8.1 s ystému. Výrobou tko ých mikrofonů zbýjí n p ř í k l d f i r m y S e n n h e i s e r, H o l o p h o n e, D PA M i c r o p h o n e s n e b o D i r k B r u n e r. N e e x i s t u j e j e d n o t n ý p r i n c i p s n í m á n í prostoroého zuku dním mikrofonem. Jelikož jde o techniku poměrně mldou, snží kždá firm, která zbýá ýom ýrobou tkoýchto mikrofonů pro snímání prostoroého zuku, ymyslet lstní postupy p r i n c i p y, j e j i c h ž ý s l e d k e m j e c o m o ž n á n e j j e d n o d u š š í použití s důrzem n co možná nejyšší klitu zukoého záznmu. Ve filmoém prům yslu tento typ prostoroého mikrofonu použíá ž posledních letech. Neznmená to ošem, že by dříe neyužílo prostoroého zuku. Stejně jk přeážné ětšině noých filmů, tk i elké množstí strších prostoroého snímku zuku, b ylo yužíjící ch snímáno několik možnosti m i k r o f o n y. Není ýjimkou, že kompletní íceknáloá zukoá stop toří ž postprodukčně e zukoém studiu. 4.3 Postprodukce Postprodukce důležitou součástí proces, který finlizce nesporně kždého elice filmoého teleizního snímku. Zukoá postprodukce má několik částí. Prní, d i l o g y. snd Úpr zznmenány nejdůležitější dilogů, kontktně, které etpou, jsou popřípdě jsou mluené při ntáčení nstne nutnost

42 dilogy dotočit e studiu. Poté nstne práce s ruchoou zukoou složkou s hudbou. V přípdě, že finální zukoá složk má být schopn íceknáloé reprodukce, postprodukce filmoé zukoé stopy složitější náročnější. Je nutné si určit, pro jkou konfigurci má být Zd pro klsické zukoá stereo systémy složk 5.1, 7.1 určen. nebo jiné l t e r n t i y. V p o s l e d n í c h l e t e c h s e y u ž í á s y s t é m ů j k o Dolby Atmos nebo systém Auro 3D od společnosti Brco (íce kpitole S ystémy pro yu žití kinech). V drtié ětšině filmoých zukoých stop klden důrz n dnoduchou stereo konfigurci. Leou prou přední reproduktoroou soustu, kdy jsou do těchto dou k n á l ů u m í s t ě n y p ř e á ž n é ě t š i n ě e š k e r é d i l o g y. Č s t o jsou doplněny centrálním reproduktorem. Do efektoých zukoých knálů soust, (leá nzýná prá tké zdní surround reproduktoroá reproduktoroá soust) jsou mícháány přeážně ruchy doplňující zukoé informce. Vhodné ymíchání zukoé nhráky jí následné umístění do prostoroého zuku umožní hodnou loklizci dnotliých zukoých prků. Ve š k e r é techniky míchání zukoých stop do prostoroého zuku mují mít dno společné. Musí ždy hodně fungot i do konfigurce 2.0 (stereo), nebo dokonce do mono konfigurce. Nejíce to pltí přípdě, že film s yu žitím prostoro ého zuku promítán pomocí teleize. Musí být srozumitelný teleizorech, které ždy dobře jistot, zukoě umožňují že dný znějící i pouze (mono) signálu (stop y) film bude n strších reprodukci dnoho

43 Postprodukce e zukoých progrmů. íceknáloého studiích z zuku pom oci Nejrozšířenějším probíhá profesionálních progrmem pro míchání z u k o é s t o p y j e p r o g r m P r o To o l s o d s p o l e č n o s t i A i d. Mimo jiné umožňu mix zukoé složky od stere, přes 5. 1 k o n f i g u r c i, ž p o í c e k n á l o é z u k o é s l o ž k y. N e n í to smo bou diný progrm určený pro míchání zukoé s l o ž k y, le mezi nejrozšířenější. progrmy jko filmři Mimo Pro Cub, To o l s filmoými můžou REAPER, FL být studii použity Studio, Logic n e b o j i n é p r o f e s i o n á l n í p r o g r m y. I l u s t r c e 11 : P r o To o l s h t t p : / / w w w. s n i t t s t u d i o. h u Specifické j e D o l b y AT M O S mují multiknáloé nebo konkurenční postprodukčně f o r m á t y, Brco uprot e AURO jko speciálních zukoých studiích, která jsou přímo určen pro míchání í c e k n á l o é h o z u k u p r o t y t o f o r m á t y

44 5 Možnosti reprodukce Pro reprodukci zukoého signálu jsou protně určeny r e p r o d u k t o r y, které jsou šk nedílnou součástí celého e l e k t r o k u s t i c k é h o ř e t ě z c e. Te n o b s h u j e š e c h n y č á s t i. Od zdro dnotlié mixážní zuku (mikrofon, propojocí pult ho DC k b e l y, přehráč...), některých příslušenstí, koncoé přes přípdech zesiloče, ž p o s m o t n ý r e p r o d u k t o r. N e p s n é p r i d l o ř í k á, ž e c e l á zukoá soust (elektrokustický řetězec) hr tk, jko ho nejslbší součást. Zákldním zuku řešením systém reproduktoroé n loklizci prostoroého Surround sousty dilogů) sound, (ty jsou zdní íceknáloého který toří určeny přední zejmén r e p r o d u k t o r y. Ty b yl y zpočátku určeny pouze pro nození pocitu prostoroého zuku (pouze jko efektoé knály). Později, s dokonle jší technikou, b ylo již možné yu žít jisté směro osti. Filmo ý zukř mohl postupně zčít umísťot dnotlié zuky (le t k é d i l o g y ) n e j e n d o p ř e d n í c h r e p r o d u k t o r o ý c h s o u s t, le tké do zdních. Bylo tk docíleno jisté rozšířené směroosti. Vše šk odehráá (reproduku) pouze dné horizontální s y s t é m y. Ty i z ertikální roině. umožnily r o i n y. Dá B yl y nímt tedy tedy yinuty zukoou mluit o noé informci 3D zuku (iz. kpitol 5.2) 5.1 Psychologie nímání zuku prostoru Lidský sluch má přesnější loklizci zukoého signálu horizontální roině méně přesnou loklizci e ertikální roině

45 Obecně běžném prostředí dá říct, že intenzit zuku o yšších kmitočtech menší, než intenzit zuku nízkých kmitočtů. Intenzit zuku klesá čtercem zdálenosti. Čím zuk zdálenější, tím méně obshu y š š í c h k m i t o č t ů, k t e r é j s o u c e s t o u u t l u m e n y. Lidský mozek dokáže yhodnotit ndnou d zukoé knály (leé pré ucho) může tk určit, odkud zuk přichází jk si dleko. Zukoou lnu, která dostne dříe do leého uch než do prého uch, mozek yhodnotí tk, že zdroj zuku nchází n leé strně. Čím později zuk dostne i k prému uchu, tím zdroj zuku íce leo. Zároeň do prého uch dostne zuk mírně utlumený. Útlum dán tím, že yšší frekence neohýbjí (proí stín hly). Zukoé lnění zdálenosti dopdá pod působí jiným tk úhlem menší z ětší intenzitou. ( N á b ě l e k, , s t r. 6 ) U nižších frekencí urču směroost zukoého signálu obtížněji, mnohdy to ž nemožné. Je to dáno tím, že nižší frekence mjí delší lnoou délku, která s e t e d y p ř í l i š n e p r o j e í n e l i k o s t i l i d s k é h l y. Z t o h o t o důodu lze počítt do ozučocí sousty (i íceknáloé sousty) soustou. pouze Jde s dnou přeážně o bsoou domácí reproduktoroou yužití, le tké pro yužití menších kinosálech. 5.2 Systémy pro yužití kinech Hlním průkopníkem zároeň užitelem p r o s t o r o é h o o z u č e n í j s o u k i n o s á l y. S ý o j e m 3 D o b r z u b ylo logickou nutností, b y zuk přiblížil prostoro ému optickému mu diák tk dostl pocit kompletní

46 prostoroé iluze informce. I když ětšin kinosálů yben prostoroým zukem kombincích 5.1, 7.1 podobně, přestlo to pro stále náročnějšího diák s t č i t. V z n i k l y t e d y s y s t é m y, k d e j e m o ž n é s m ě ř o t z u k n d d i á k, l e t k é p o d d i á k. Tr e n d e m p o s l e d n í d o b ě nbídnout diákoi oprdu 3D prostoroý dom. A to ne pouze oliněním reproduktoroých soust hlsitostí (npříkld do dnotliých 25 kusů), le p o u ž i t í m e l k é h o m n o ž s t í r e p r o d u k t o r o ý c h s o u s t, k t e r é jsou umístěny po celém kinosále podle přesně určených pozic S y s t é m S u p e r H i Vi s i o n I l u s t r c e 1 2 : S u p e r H i Vi s i o n h t t p : / / w w w. l c d - c o m p r e. c o m Jde nejspíš o prní s ystém, který yu žíá rozmístění reproduktoroých soust e íce roinách. Obshu celkem 22 knálů d LF knály (subbsoé knály). Kromě knálů horizontální roině, které jsou t ypické p r o j i n é s y s t é m y, p ř i d á á t k é h o r n í h l d i n u k o l e m c e l é h o publik spodní hldinu. Spodní hldin umístěn pouze před posluchčem. Zukoý mistr má tedy možnost