Technická příprava inscenace

Transkript

1 JA N Á Č K O VA A KA D E M I E M Ú Z I C K Ý C H U M Ě N Í V BRNĚ D i d e l n í f k u l t A t e l i é r d i d e l n í h o m n ž e r s t í D i d e l n í m n ž e r s t í s e z m ě ř e n í m n j e i š t n í m n g e m e n t t e c h n o l o g i e Technická přípr inscence Bklářská práce A u t o r p r á c e : P e t r K o n i c o á Ve d o u c í p r á c e : d o c. M g r. J n K o l e g r O p o n e n t p r á c e : M g A. L e n k Te s á č k o á Brno 2016

2 B i b l i o g r f i c k y z á z n m K O N V I C O V Á, P e t r. Te c h n i c k á p ř í p r p ř e d s t e n í [ Te c h n i c l kdemie preprtion m ú z i c k y c h of stging]. umění Brno: Brně, Jnáčko Didelní fkult, A t e l i é r d i d e l n í h o m n ž e r s t í, r o k s Ve d o u c í d i p l o m o é p r á c e d o c. M g r. J n K o l e g r. Anotce Bklářská práce Te c h n i c k á přípr inscence podnáá o zniku inscence po jí technické stránce. Popisu zponí dnotliých složek umělecko- technického úku do inscenčních přípr dáá ucelený přehled šech činností, které musí proběhnout, by mohl zniknout inscence. oliňujících Práce znik tké inscence dotýká fktorů dokumentci, která průběhu přípr zniká. Annottion The title of this bchelor thesis is " Te c h n i c l preprtion of stging". The thesis dels with preprtion of production from the point of Its technicl side. It describes the inolement of the rious components of rtistic nd technicl deprtment in preprtion nd it lso gies comprehensie oeriew of ll ctiities tht must tke plce in order to deelop production. The thesis lso looks t fctors ffecting the cretion of the production nd documenttion, which is formed during the preprtion.

3 K l í č o á s l o ištní technologie, sětlo, zuk, umělecko- t e c h n i c k ý ú s e k, d i d e l n í p r o s t o r, i n s c e n c e, d i d l o K e yw o r d s s t g e t e c h n o l o g y, l i g h t, s o u n d, r t i s t i c n d t e c h n i c l deprtment, thetricl spce, production, thetre

4 Prohlášení Prohlšuji, že jm předkládnou práci zprcol smosttně použil n uedené prmeny literturu. Brně, dne 23. kětn 2016 Petr Konicoá

5 P o d ě k o á n í N t o m t o m í s t ě b y c h r á d p o d ě k o l d o c. M g r. J n u Kolegroi předeším z ho trpěliost, kterou mnou měl při edení této práce. Děkuji tké šem sým blízkým, kteří mě podporoli, pomáhli dík y kter ým jm práci mohl dokončit. Díky!

6 Obsh P ř e d m l u...9 Ú o d D r u h y d i d e l n í h o p r o s t o r u Ty p y d i d e l n í r c h i t e k t u r y D i d e l n í r c h i t e k t u r h i s t o r i c k á D i d e l n í r c h i t e k t u r m o d e r n í A r c h i t e k t u r n e d i d e l n í z d i d e l n ě n á V l s t n o s t i d i d e l n í h o p r o s t o r u A k u s t i k p r o s t o r u Te c h n i c k é z á z e m í Možnosti proozu budoy (dosttek prostoru pro z á z e m í, s k l d y, z k u š e b n y p o d. ) D r u h y d i d e l n í h o p r o o z u J e d n o s o u b o r o ý č i í c e s o u b o r o ý t y p d i d l S e r i á l o ý t y p d i d l S t g i o n O p e n i r s c é n E x p e r i m e n t á l n í d i d l o Prostor y di dl yu žíné při zkoušení relizci i n s c e n c e J e i š t ě H l e d i š t ě Z á k u l i s í p r o s t o r p r o o d b e n í t e c h n o l o g i í Z k u š e b n y Jeištní technologie (technické prostředky yužitelné k r e l i z c i i n s c e n c e ) S c é n i c k é o s ě t l e n í K o n e n č n í s ě t l I n t e l i g e n t n í s ě t l P r o j e k t o r y l s e r y S ě t e l n é p u l t y / O l á d c í k o n z o l e S t m í c í j e d n o t k y S c é n i c k é o z u č e n í S c é n i c k é t e c h n o l o g i e...3 2

7 4. 3 P r o j e k c e S p e c i á l n í e f e k t y B e z p e č n o s t p r á c e O r g n i z c e p ř í p r y i n s c e n c e Umělecko-technick ý tým přehled činností ho č l e n ů p ř i z n i k u i n s c e n c e Ve d o u c í u m ě l e c k o t e c h n i c k é h o p r o o z u ( t e c h n i c k ý n á m ě s t e k, s t g e m n g e r ) S ě t l o Z u k P r o j e k c e / t i t u l k y J e i š t n í t e c h n i k G r d e r o b R e k i z i t y V l á s e n k y, m s k y I n s c e n č n í t ý m D o k u m e n t y, ý t r n é p o d k l d y, j H r m o n o g r m p ř í p r y i n s c e n c e P ř í p r n á f á z e E x p l i k c e ( i n s c e n č n í p o r d ) P ř e d á c í p o r d V ý r o b s c é n y k o s t ý m ů Z k o u š e n í i n s c e n c e Te c h n i c k á d o k u m e n t c e S ě t l o S ě t e l n ý s c é n á ř L i g h t p l o t N s ě c o á k C u e l i s t Z u k Z u k o ý s c é n á ř Seznm použité techniky zkreslení prostoru ( s c h é m ) D t o ý n o s i č s e z u k o ý m i p o d k l d y J e i š t n í t e c h n i k ( p ř e s t b y, s t r o j e )...5 5

8 Te c h n i c k ý s c é n á ř N á k r e s s t b y s c é n y Z á k u l i s n í d o k u m e n t c e ( r e k i z i t y, g r d e r o b, m s k y l á s e n k y ) Z á ě r S e z n m c i t o n ý c h p r m e n ů S e z n m p o u ž i t ý c h p r m e n ů S e z n m p ř í l o h...6 2

9 P ř e d m l u Bklářská technických práce složek zbýá didle problemtikou při zniku práce inscence f k t o r y, k t e r é j e j i c h p r á c i o l i ň u j í. P ů o d n í m z á m ě r e m práce bylo popst inscence, jich Te n t o to specifické směr nepopsteln ým složek práci konkrétně přípry šk ukázl proozu umělecko-technického t ýmu s edoucím technického zjištění sětlo-zuk-stb-prokce rámci příliš bez předchozího didelního Po domluě složek dnotliých specifickým hledu do při práce žánrů. řádně do koordince činností prconíků zniku inscence. utork změřil n didelní prooz cestu, kterou ubírá celý technický t ý m p ř i z n i k u i n s c e n c e. Te n t o s m ě r s e u k á z l n t o l i k séb ytn ým, že yd l n smosttnou bklářskou práci. Práce ěnu komplexnosti koordinci činností technického t ýmu při zniku inscence. V prní části jsou uedeny fktory oliňující jich práci činnost celého didelního proozu. Didelním proozem rozumíme š e c h n y ú k o n y, k t e r é ú s t í p r i d e l n é u á d ě n í d i d e l n í c h inscencí. Odehráá n išti, hledišti, zákulisí, le i kncelářích. Jde o koordinci orgnizci šech fktorů, které dohromdy toří celek didl. Didelní prooz jko s yn tetizce složek ptrný u kždého d i d l, ť u ž č í t á d h e r c e, n e b o t ř i s o u b o r y. K ž d é didlo oliňoáno generčními dinečné práě mnoh ými rozdíly j.), sým fungoáním, fktory které (trdicí, ytáří tu které budoou, dinečnost originlitu kždého didl. Nicméně důležité změřit i n společné znky činnosti, které opkují musí proběhnout, by ůbec inscence zniknout. 9 či prokt mohly

10 Ú o d T t o b k l á ř s k á p r á c e j e z m ě ř e n n p o d r o b n ě j š í popis činností úzce souijících s technickou stránkou i n s c e n c e s f k t o r y, k t e r é j i o l i ň u j í. P r o t o ž e d i d l o fungu jko žiý orgnismus k ho proozu potřeb s yn téz různ ých p o s t u p y, procesů, které by nelze byly přesně popst dogmtickým osoby uspořádáním náodem pro orgnizci po stránce smotné technické přípry inscence. Fungoání didelních institucí sice názáno n dodržoání le běžný prooz dných předeším pridel přípr norem, didelních inscencí záleží n dnotli ých institucích smotn ých dnotlicích nich. Hlní myšlenkou práce možnost eliminot možné komplikce od smotného počátku při dodržoání jistých zákonitostí možné předcházet. Je ýsledků technického totiž mnoh ým důležitý problémům podrobný úku při dosttečně popis torbě činností inscence pro spránou koordinci komunikci s dlšími složkmi didl. Proto si tto práce dáá z úkol shrnout šechny f k t o r y, které oliňují inscence po dnotlié fktory dosttek pozornosti technické podmiňují stránce. podrobně i Je znik nesmírně prozkoumt před relizčního procesu. 10 smotn ým didelní důležité ěnot jim zčátkem

11 1 D ru h y d i d e l n í h o p r o s t o r u V této kpitole budou předsten y t yp y di delních budo prostorů, kterými můžeme tkt České republice. Při zniku inscence jsou prostory nedíln ým fktorem, který urču ýsledek oliňu nen znik, le i konečnou erzi celé inscence. Všechny didelní prostory mjí z technického pohledu sá určitá specifik můžeme dělit podle různ ých kritérií, ť už to jich fungoání, historie nebo npř. možnost dělení podle d i d e l n í r c h i t e k t u r y. Klitnímu při příprě proozu prostoru, lze e ytořit kterém předpokldy bude již odehrát. Znlost specifik di delních pro ozů, jich zámn ých zeb z toho do prostoru plynoucí oliňu jk hodné klitu rozmístění r ychlost prcoišť práce, tk mezilidské zthy celkoou tmosféru didle. (Hrbek, , s t r. 9 7 ) Následující kpitol bude zbýt předeším proozem didelní budo y jím technick ým yb ením, což Budou nedílnou důkldněji prostorů, e le i jich součástí oliňující předsteny znik nen inscence. dnotlié kter ých může znikt lstnosti, které oliňují druhy didelní umění, průběh přípr inscence Ty p y d i d e l n í r c h i t e k t u r y Až do souldu s Didelní hry 19. století drmtik rytmem proměn s psly yíl didelního ědomím, že zcel prostoru. budou hrát u r č i t é r c h i t e k t u ř e. ( B r u n, , s t r ). M á m e p r o t o s t á l e ý s o s t n é h i s t o r i c k é d i d e l n í b u d o y, k t e r é m j í s é 11

12 genius loci. Ač problemtičtější tto didl doybot moderními technologiemi, splňují poětšinou zákldní potřeby šk pohled pro ětšinu žánrů. Postupem čsu n didelní prostory změnil. Didelní prostor zčl podléht drmtick ým te xtům, no ým žánrům měl jim sloužit, zároeň prošel historickým ýom zčl znikt různých budoách, které nebyly půodně určené pro didelní zčly společenské kin. Umělci oteřených umění. Proměňot s á l y, s k l e p n í exhibují i prostrnstích, n p r o s t o r y, č i přírodních či didlo býlá scenériích, ýstních sálech sk yn ích. Vžd y le nutné ybrné prostory uzpůsobit či doybit, by diákům mohl nbídnout plnohodnotný umělecký zážitek. Proto dnes tkááme nejčstěji s didelními prostory ribilními. Těmi, které mohou co nejíce přizpůsobit potřebám umělců. To pltí i o moderní didelní rchitektuře. Noá moderní budo plánoán stěn tk, by mohl nbídnout c o n e j í c e f u n k č n í p r o s t o r, t e c h n i c k o u y b e n o s t, l e b y b yl i uměleckým prkem sm o sobě Didelní rchitektur historická Historické didelní budoy ětšinou disponují elkým di delním sálem, kter ý b yl uzpůsoben pro různé žánry didelního umění, čili jich interiéru tká áme s klsick ým uspořádáním prostoru kukátkoého iště. Postupem i mrketingoé komornější, čsu strtegie který nbízel si šk yžádly to, co i elké moderní trendy prostor níc, scény n e m o h l y. P r o t o s e m ů ž e m e s e t k á t i s t z. m l ý m i s c é n m i, k t e r é znikjí z půodních prostorů jsou komornějších uzpůsobeny pro proktů i doproodných progrmů. 12 či improizoných konání specifických

13 1.1.2 Didelní rchitektur moderní Moderní di dl už počítjí s ribilitou náročn ými poždky dnešního umění. I didle totiž dnes potřeb relizot nen klsické didelní umění, le být diákoi blíž podmíněny experimentálními hlně blízkostí k u s y, diák. Je které býjí šk potřeb p o č í t t i s p r o s t o r y p r o e e n t o é k c e t y p u w o r k s h o p y, k o n c e r t y, s c é n i c k á č t e n í, j., k t e r é p k n e l k é m j e i š t i nemusí úplně ynikt. Už plánech tedy může počítt n e j e n s e l k ý m i d i d e l n í s á l y, l e z m ě ř i t s e i n p r o s t o r, který nbídne komornější tmosféru. T k o ý m i prostory mohou být nen mlé scény 1, le třeb i lépe ybené d o b ř e p ř í s t u p n é z k u š e b n y, k d e j s o u y u ž i t e l n é m o ž n o s t i prostředk y k zdn ým poždkům kce Architektur nedidelní zdidelněná Zdidelňují budoy s předpokldy pro uměleckou di delní činnost. Mnohd y jsou střícn ými podmínkmi ýhodná lokce nízké finnční nákldy než spráné d i s p o z i c e b u d o y. P r o t o j e t o m t o p ř í p d ě e l m i n u t n é zm yslet, jk ý prostor potřeb pro nše záměr y co še bude zpotřebí ke zdárnému zhotoení funkčního prostoru. Historické budoy tk slouží umění stále spíše enkoní izáží než funkčním didelním prostorem, p r o t o ž e j e e l m i s l o ž i t é d ě l t ý r z n ě j š í z á s h y d o b u d o y. I přesto můžeme tkt s ribilním prostorem, který možno měnit dle jistých dispozic. Což šk možné u b u d o, které muly projít ýrznějšími stebními úprmi, by tyto dispozice mohly nbídnout. 1 Ve smyslu druhého inscenčního prostoru, který nbízí k o m o r n ě j š í p r o s t o r p r o m e n š í p r o j e k t y ( p o h á d k y, s c é n i c k á č t e n í, pod.) 13

14 Koncepce didl děm íce scénmi Při rekonstrukcích již existujících didel po roce 1989 elmi čsto docházelo k ýrzným změnám prostoru. Využilo proprcoání možnosti měnit dispozice iště hlediště mezi pe n ým dnopohledoým uspořádáním ribilním blck boxem. V některých didlech došlo k tkoému posunu hrnic prostoru, že možné zrelizot přeměnu prostoru k ýše zmíněn ým i n prostor t yp u rén. Výrzn ým různých důodem prostorů ke zdidelňoání hledání toho úprám spráného prostoru pro didelní prooz. Je to z důodů migrce didelních souborů. Je fktem, že soubor působící určitém prostoru n který zykl ý nucen ho z nějk ých dů odů opustit, elmi čsto prostoru hledá prostor dosdnímu. yhoující Jink soubor odpoídjící snží totožný či co nejíce podobný prostor ytořit noě ybrných obktech. 1.2 Vlstnosti didelního prostoru Protože didelní prooz zniká musí fungot práě budoách různých typů chrkterů, potřeb prostory dotářet ybot tk, bychom nšich záměrů d o c í l i l i c o n e j l é p e. Ve š e c h t y p e c h p r o s t o r ů j e p r o o z didl možný, šk má sá specifik, která jsou určující pro yznění různých žánrů didl. V následujících specifik, n které podkpitolách nutno hodného didelního prostoru. 14 brát budou zřetel předsten při ýběru

15 1.2.1 Akustik prostoru Akustik rozsáhl ým ědním oborem, kter ý zkoumá zukoé y souislosti uzřeném prostoru. Akustikou didelní problemtice rozumíme znik, šíření přenos zuku dn ým prostorem ž k nímání lidskými s m y s l y. Jednotliými pro nás didle směry důležité tohoto tyto: ědního stební oboru jsou prostoroá kustik. Již minulé kpitole jsme zjistili, že jsou různé druhy prostoru, e kterých znikjí didelní inscence, díky jich rozmnitosti musíme řešit různé kustické p r o b l é m y. kustiky Nejčstěji to ndměrný prostoru, le hluk může ze být z hledisk soudního i hluk z technologick ých či stební enkoního zřízení budoy (hlučná zduchotechnik pod.) Prostoroá kustik pk řeší čsto nesrozumitelnost reprodukoné h u d b y, mlueného le i slo, nepříznié klitu podmínky při poslechu žié hudby pod. Je tedy nen nutné zmyslet nd zukoou n á r o č n o s t í p r o d u k c e, l e i y z k o u š e t d n ý p r o s t o r. P o k u d nějké kustické problémy prostoru obí, možné řešit nen klitním dozučením, le npříkld i kustickými úpr mi. Mnohé firm y dnes nbízejí prokt y n míru, le i možnost yu žití různ ých st ebních prků k u s t i c k é p o d h l e d y, k u s t i c k é s t ě n o é o b k l d y d e s k y, kustické záěsné prky mnoho dlších Te c h n i c k é z á z e m í Pod pojmem technickou technické ybenost zázemí didl nerozumíme rámci n ištních, sětelných či zukoých technologií. Předeším by to mělo znment obslužné střícnost možnosti didelního prostoru. 15 zákulisí Všechny tyto sociálně možnosti by

16 měly usndňot nen chod proozu didl, le ětšinou jsou i nedílnou součástí hldkého průběhu kždého p ř e d s t e n í. Te c h n i c k ý m y b e n í m z á z e m í d i d l t e d y rozumíme řádné umístění možnosti technické režie (zukoé sětelné kbiny či lie postu 2). Dále to prconí obrzoý přijímč prostor signální pro s osětlení, inspicientský kmeroým inspicient, s ystémem přípdně rozhls, pro i techniku přehled recepci didl, zukoé signály pro diáky jiné komunikční směry yužitelné pro obsluhu hlního didelního proozu. Smozřejmě ne šechny didelní prostory ším tímto ybením mohou nd ýše disponot, šk jmenon ým i improizoném či ždy užu ybením, jiném, úsporném třeb proedením. Je n dné produkci, co pro hldký chod zniku inscence i smotného předstení důležité nepostrdtelné. A rámci smotného technického ybení po stránce inscenční jde o ktuální technickou yb enost didl. Zd didlo disponu dosttečnou technikou k ytoření poždoného doybení díl. Jde přípdě i o možnosti získání rozšíření poždoné techniky možnost instlce jí funkčnost. Dále možnosti yužití ištních technologií při poždcích didelních thů, propdel, stájících t o č n y, scén le třeb nedisponu. i o p o n y, Je třeb kterou uážit mnoho dopředu, zd prostoru možné poždoné prostředky ytořit, nebo stli to prostor nedoolu jsou-li ůbec možnosti. 2 Prostor hledišti yhrzený pro zukoou sětelnou režii. 16 jiné

17 1.2.3 Možnosti proozu budoy (dosttek p r o s t o r u p r o z á z e m í, s k l d y, z k u š e b n y pod.) Při relizci ětších inscencí (muzikáloé či operní prokty) pro zázemí potřeb mít početnějšího dosttek hereckého prostoru nen nsámblu, le potřeb zjistit skldoý prostor pro uskldnění dekorcí, kost ýmů, zůstát zkušebny rekizit dlšího didelních yb ení, prostorách. Je které nemůže potřeb zjistit p r o h e r e c k é t n e č n í z k o u š k y, k o r e p e t i c e j. Pokud jsou tyto prostory době zkoušení potřeb, nutné i dosttečně dle potřeb s ystému pro technicky ybují poslech zjistit. zukoým ž po Jednotlié zřízením kompletní zkušebny (od udio ozučení korepetičních zkoušek), scénickými sětl y či náznko ou dekorcí rekizitmi. 17

18 2 D ru h y d i d e l n í h o p r o o z u Z orgnizčního pohledu elmi důležité strukturot didelní instituce z proozního pohledu. Jsou rozdíly mezi tím, nebo ícesouboroé, zd kolik didlo scénmi dnosouboroé didlo disponu, kceptotelnost hosto ání jin ých souborů, či zázdoá činnost lstního souboru. Je třeb s ystemtizo t činnost didl z hledisk drmturgického zázemí. rozpočtu, plánu, Jednotliá le z i specifik hledisk relizce mteriálně-technického didelních proozů totiž nemlé míře oliňu práci umělecko-technického týmu. Předpokldem funkčního didelního proozu dobrá komunikce koordince práce mezi dnotliými složkmi, relizoná s ědomím, že kždá indiidulit součástí t ýmu (souboru) ytářející společné dílo p o d s p o l e č n o u z n č k o u p r o n i. ( H r b e k, , s t r. 9 7 ) Při systemtizci didl šk musíme brát ohled n r ů z n é f k t o r y. Tr d i c e j e n š e m p r o s t ř e d í ý r z n ý f k t o r, k t e r ý o l i ň u j e z n i k s m o t n ý p r o o z d i d l. Při zniku obují inscence i jiných kulturních proktů nám stejné s l o ž k y, které pk můžeme strukturot různ ým způsobem. D l š í m ý r z n ý m f k t o r e m d n e š n í d o b y, k t e r ý ý r z n ě oliňu prooz didl mrketing PR. Pro elkou kulturní instituci, proozující celoroční činnost, jkou nesporně didlo předstu, nutné njít si sůj příběh, který instituci ziditelní přitáhne pozornost eřejnosti odborné i lické. - Z tohoto důodu pořádjí zcílené didl íce didelní či méně f e s t i l y, 18 pořádné přehlídky či progrmoě dnotlié

19 u m ě l e c k é u d á l o s t i ( e s m y s l u e e n t u ). ( Š e s t á k, , s t r. 14) Ziditelňoání herců mediích (reklmách, riálech) může být jk fktorem pozitiním pro didlo, tk fktorem negtiním práě rámci proozu. Vznikjí tím komplikce hrmonogrmu či orgnizčně rámci kůli náročné lstního s yn tetizce dostupnosti lstních eenty jich didl. didelního Je pro tedy potřeb proozu zmyslet herců, prezentci i nd rámci těmito možnostmi záměry instituce. Rozlišume různé druhy didelního proozu, které oliňují dnotlié V následujícím činnosti přehledu při obí zniku proktu. zákldní didelní s t r u k t u r y, s e k t e r ý m i s e p r x i m ů ž e m e s e t k t n e j č s t ě j i. Vznik inscence složitou koordincí mnoh složek, které musí prokzot součinnost schopnost spolupráce. Je tedy důležité ymezit nen hrnice, le ědět jké ýhody neýhody dnotlié druhy proozu nbízejí. 2.1 Jednosouboroý či ícesouboroý typ didl Kulturní instituce t yp u Národního didl prcují s íce soubory e íce budoách. Proto zniká logistický problém s orgnizcí hldkým chodem pro ozu e šech b u d o á c h. K o č o n ý m p r k e m s e s t á á u m ě l e c k ý s o u b o r. Umělecko-technická složk didl ětšinou pe n ým p r k e m s ý c h b u d o. N e j č s t ě j i k o m b i n c e č i n o h r o p e r blet ( dnešní době proniká stále i operet pro elký zám může být součástí i muzikáloý s o u b o r, kdy z proozního hledisk hodné muzikál i operetu slučot j e d i n ý s o u b o r ). Ty t o i n s t i t u c e č s t o d i s p o n u j í i l s t n í m i dílnmi pro ýrobu dekorcí, kostýmů i rekizit. S tím pk 19

20 souijí skldocí p r o s t o r y, nebo i lstní dopr pro potřeby šech didelních budo souborů. O co jsou tedy dostupnější prostředky potřeby pro znik inscence, o to tedy složitější jich orgnizce komunikce celé instituce. 2.2 Seriáloý typ didl Jedná o t yp pro ozu, e kterém hr diná inscence po dobu jí žiotnosti. Předstení hrjí souisle, či pridelných blocích. Dnes riáloý typ didl yužíán Většinou tento přeážně typ didl pro muzikáloé zniká přímo produkce. pro dnou i n s c e n c i č i ž á n r. B u d o s e t e d y b u d u j e č i r e k o n s t r u u j e z určitým účelem, proto zniká i specifické technické ybení. Záměry k ybenosti didl bohužel omezují práě t yp y b udo rchitektur. V pmátkoě chráněn ých budoách jsou totiž jisté záměry možnosti poměrně o m e z e n y. Prooz tedy musí řešit nen nárzoou ýrobu u dodtele, le musí počítt i s uskldněním, rim smotnou existencí dekorcí, kostýmů i rekizit. V průběhu zniku inscence postupně znikjí i specifické poždky n zyšoáním techniku nároků nd může rámec ybení. docházet k A práě nedosttku osob pro obsluhu odbení technologií. 2.3 Stgion Pojmem stgion oznčoán didelní prostor b e z s t á l é h o s o u b o r u. Te n t o t y p d i d e l n í h o p r o s t o r u s l o u ž í předeším k uádění či dnorázoým pro ytáření zázdoých prezentcím noých proktů, inscencí. 20 le Většinou předstení není určen disponu

21 zákldním technick ým yb ením. Je to podobn ý přípd jko u riálo ého t ypu didl. Didelní prostor zniká historických budoách kulturních domech. Přestože u stgiony počítá s poměrně širokou škálou didelních kulturních ktiit, býá yben spíše zákldní technikou. 2.4 Open ir scén Je specifickým scénickým prostorem pod širým n e b e m. Ty t o p r o d u k c e b ý j í s e z ó n n í z á l e ž i t o s t í, u ž k ů l i podnebn ým podmínkám. Většinou dná o ytoření didelní tmosféry ť u budoných či improizoných p r o s t o r ů p r o h e r c e i d i á k y. P ř í k l d e m m o h o u b ý t l e t n í scény n oteřených hrdech zámcích přírodních či plenérech. jin ých historických Te c h n i c k é zázemí zniká ětšinou ž přímo pro dnou kci rámci produkce. Díky oblíbenosti letních kcí le stále čstějším em, že si mjitelé těchto prostor ytoří technický zákld, kterého nen smi yužíjí, le nbízejí j i rámci p r o n á j m u p r o s t o r. P k j e n j e d n o t l i ý c h p r o d u k c í c h, z d nbízené možnosti yužijí, nebo si yb ení ženou dle lstních potřeb. 2.5 Experimentální didlo Je formou didl, které splňu dnešní potřebu ytářet performnce různ ých podmínkách. Ať už jsou to pouliční didl, nebo inscence nedidelních prostorách jko jsou ýstní sál y či sk yně. Ošem i těchto přípdech potřeb lespoň zákldního technického yb ení. A to od zuko ých podkresů, přes s ě t e l n ý d e s i g n ž p o r ů z n é e f e k t y. J e t e d y n u t n é p ř i relizci tko ých to proktů elmi důkldně yp rco t 21

22 technické možnosti dného míst. Experimentální didlo můžeme rozdělit do skupin podle nich určit potřebnou techniku náročnost proktu. Didlo třetího druhu multidruhoý multižánroý t yp di dl ycházejícího z didl loutkoého. Didlo fyzické tneční didlem yj dřujícím poh ybem, což smo o sobě udáá jistá technická specifik. Didlo n filmu, multimediální prokcích či proktem sětelné show zložen ým nejčstěji kombinci s tnečním didlem. Pouliční di dlo, hppening site specific jsou prokty odíjící hlně od prostoru, kde znikjí. Improizční prokty jsou poměrně no ým st ylem, který proniká npříč didelním uměním. 22

23 3 P r o s t o r y d i d l yu ž í n é při zkoušení relizci inscence Pokud má zniknout didelní inscence, nutné brát potz, prostory kde inscence dnotlié zniká. prostory Budo oliňu stájí zásdními oliňují práci sými dispozicemi ybením. Didelní budo dá rozdělit n mnoho funkčních, šk dílčích částí (npř. n část technologickou, proozní, či prostory určené diákům). S c é n i c k ý m p r o s t o r e m r o z u m í m e p r o s t o r, e k t e r é m něco odehráá. Jsme zyklí, že inscence koná přeážně n išti. Diák pk určité zdálenosti oddělen konkrétním prostorem, hledišti. Ale není to žádn ým dogmtem. Stále čstěji dějoá link herce snží přiblížit co nejíce diákům. Proto můžeme tkt s tendencemi do hlediště, přesout nebo Smzááním i herce nopk přesně nám inscenční diák noé mezi přesunout ohrničeného oteírjí děj prostoru možnosti, diáky n iště. pro diák le i n á r o k y. Scénick ým prostorem ted y rozumíme už ne n iště, le eškerý p r o s t o r, e le znikjí i poždky dlší kterém n odehráá děj. technické Čímž zjištění eškerého hrcího prostoru, s čímž sponý i ptřičný prostor pro technologie jich obsluhu. 3.1 Jeiště Jeiště uskutečňoného, by místo b yl drmtického nímtelný , s t r ) 23 dě diákoi tk (Honzl,

24 Jeiště prošlo z dobu existence didl mnoh proměnmi stále čstějšími tendencemi zprostředkot diákoi co nejbližší nejutentičtější zážitek. Dnes již můžeme yužít elké rozmnitosti didelních prostorů. Jeiště, jk j známe z klsického kukátkoého didl, ustupu inscenátoři překonájí hrnice, tk klde důrz přeážně n ribilitu eškerého prostoru (iz Příloh A: Uspořádání hrcího prostoru). Vzámný ystupoli dekorcemi přirozeným, kontkt herců oteřených znikl ždy prostorech rekizitmi utentickým, mohli tm, kde nepřeplněn ých dnt orgnickým, nekonenčním způsobem. ( B r u n, , s t r ) Experimentální prostory mjí snhu přesunout diák co nejblíže, nejlepším přípdě přímo zhrnout do dě. Ty t o e x p e r i m e n t y š k z t r á c í i l u z í n o s t d i d l m ů ž o u stát technicky elmi náročn ými n odbení. 3.2 Hlediště H l e d i š t ě j e p r o s t o r e m p r i m á r n ě u r č e n ý m p r o d i á k y, šk dnešní době propojoání iště předstu komornější účinkujícími, s hojně yužíáno hledištěm. Pokud tmosféry možné přenést má mezi kci do principu režisér diákem hlediště, č i n o p k n j e i š t i y t o ř i t p r o s t o r p r o d i á k y. Z š e c h okolností by měl být diákům dopřán pocit jistého sociálního komfortu. Neopomenutelnou funkcí hlediště le zůstáá i ho funkce prostoru pro didelní technologie. Inscenční práci s prostorem hlediště šk může ztěžot i fkt, že čst ým prkem elece 3, která umožňu lepší iditelnost již zmíněný komfort. 3 Stupňoé yýšení hlediště. 24 diákům

25 Smozřejmě hlediště třeb zhrnout k technické příprě. Osětloči mjí k dispozici osětlení sálu, které oládjí, popř. dle poždků režisér ytoří osětlení speciální. Pro zukře pk tento prostor primární částí prconího ýkonu. Je třeb zbezpečit, by hlediště bylo funkčně klitně rozmnitostí ytoření ozučeno. reprodukčních efektního Dnešními možnostmi technologií prostoroého zuku z možné pomoci buď ětšího množstí reproduktorů, eentuálně dá prcot npříkld s yužitím ps ychokustik y Zákulisí prostor pro odbení technologií Určitě didelního důležité zákulisí zmínit při i proozní odboání prostory předstení. Je potřeb uědomit si, že potřeb yužít nemlý prostor mimo iště, le přitom dosžitelné zdálenosti. Te n t o p r o s t o r j e u r č e n ý n r y c h l é k c e j k o n p ř. p ř e l e k y herců, chystání le i umístění potřeb rekizit, potřebné prcot zázemí t e c h n i k y. doshu Při jich pro inspicient, práci s mikroporty přijímčů. V tomto prostoru ětšinou prcu pomocný zukř, který mimo jiné obstráá instlci ysílčů mikroportů n umělce. Te c h n i c k á r e ž i e Ve l m i diskutoným problémem stáá umístění z u k o é s ě t e l n é r e ž i e. Ve ě t š i n ě b u d o, k t e r é s e s t í j k o d i d e l n í p r o s t o r, s e p o č í t á s e z u k o o u s ě t e l n o u k b i n o u. J d e o p r o s t o r, z e k t e r é h o s e t e c h n i c k y o d b u j e předstení. Většinou to prosklená kbin nd úroní hlediště. To t o umístění použíá, by zukři osětloči měli přímý kontkt s ištěm mohli plynule 4 Možnosti oklmání lidského mozku zájmu prostoroého zuku. 25

26 smosttně odbot předstení. Problém šk nstáá e chíli, kdy zukoá sětelná kbin umístí práě z sklo ysoko nd úroeň iště. Zukř kusticky oddělen hlně u žiě hrného předstení zniká překážk I pro osětloče ho klitního určitě lepší nzučení. rintou mít přímý kontkt s ištěm. Většinou totiž musí umět zregot sětelnou změnou n bemenší poh yb herce. Opět ted y potřeb počítt s potřebmi techniky p o s t u p o t i p ř i z n i k u t ě c h t o p r o s t o r. dle poždků Je sice možné yužít kbiny přípdě potřeby přesunout zukře osětloče s technikou n improizoný liepost do hlediště, nicméně potřeb si uědomit, že relizce této možnosti komplikující pro prodej stupenek, protože tímto krokem yblokují míst půodně určen p r o d i á k y. 3.4 Zkušebny Protože zkoušení noé inscence n iště dostáá ž určité fázi dle hrmonogrmu didelního proozu, třeb yu žít i jin ých prostorů. V budoách existují buď přímo prostory určené ke zkoušení, nebo yužíá l t e r n t i, které splňují poždky n elikost ybení. Zkušebny mohou dělit nen dle elikosti, l e i t í m, p r o k o h o j s o u u r č e n y. Z k u š e b n m i m l u e n é h o s l o s e č s t o s t á j í r ů z n é p r o s t o r y, e k t e r ý c h h e r c i zkoušejí pro tnec text zákldní pohyboé p o t ř e b y. V ě t š i n o u jsou hereckou složky už mjí kci. sá o b l o ž e n y z r c d l y, Zkušebny specif ik tneční tyčí s možností položení bletizolu5. Zkušebny pro korepetice hudebních číl by z měly mít specifické kustické lstnosti. 5 Dnes už hooroé oznčení profesionálního tneční porchu. 26

27 Ve l k á didl smozřejmě zkušeben určených dnotliým didelní prostory prostorem, Většinou kde le pk šechny potřeb složkám musí složky prostory uprot dnotliě. 27 disponují množstím didl. spokojit dle n s Menší dním potřeb střídjí. kždou zkoušku

28 4 J e i š t n í t e c h n o l o g i e ( t e c h n i c k é p r o s t ř e d k y yu ž i t e l n é k r e l i z c i inscence) Zákldní ištních složkou při technologií, torbě které inscence didlo může souhrn nbídnout. V této kpitole budou popsány dnotlié složky ištních technologií yužíných k relizoní uměleckých záměrů inscenčního t ýmu. Není le cílem práce popst podrobně eškeré existující yužitelné technologie, cílem kpitoly shrnout dnotlié složky jich možnosti. Při zniku inscence nutné prcot s možnostmi dného prostoru ho technologického prku to nen s možnostmi stájícími, le nutno brát potz i dlší e e n t u l i t y, k t e r é m ů ž o u m o d e r n í, k ž d ý d e n s e y í j e j í c í technologie nbídnout. Dle dného i nd umístěním prostoru technologií. třeb Jink přem ýšlet dá prcot s technologiemi didle klsickém jink potřeb fungot kretiním prostoru, dnotliý prokt proměňu. Je který pro kždý tedy potřeb zmýšlet nd funkčností pořizoného yb en í, npř. možnosti nbídkách sttických či mobilních technologií. Žádné technické zřízení pk nesmí být smoúčelné, má sloužit sndnějšímu oládnutí dekorcí, by lépe, přesědčiěji relističtěji dlo zobrzit prostředí, které zobrzu utor rozhodume-li básnického i při díl středním drmtu. rozměru Proto didelního prostoru pro dnotliá technická zřízení, musíme uážit, jk jich yužime didelní prxi, máme dosti příkldů, které ukzují neuážené nákldné pořízení technického 28

29 zřízení, hož prxi neužíá, pridelně pro nedosttek prconíků obsluze proto, že si s ním r e ž i s é ř i ý t r n í c i s o u b o r u n e ě d í r d y. ( K o u ř i l, , s t r. 5 4 ) 4.1 Scénické osětlení Nezáisle ýrznou n n technickém žánru inscence nepostrdtelnou ybení didl, býá sětlo složkou. jkého ždy Záleží sětelného designu možno dosáhnout. Pokud to finnční možnosti didl doolují, dnešní přetechnizoné době možné ždy dokupot, ybot yl epšot sětelný prk noými t yp y sětel, oládcích prků sěteln ých pultů. Je šk nutné brát n zřetel hodnost ybení didl dle uáděného žánru, le třeb i lidského fktoru jkožto o b s l u h y. V následujícím dnoduchému textu zákldnímu budeme rozdělení ěnot sětelného oládcího zřízení, ze kterého yplýjí dlší potřeby ybení Konenční sětl Te n t o t yp sětel stále nejrozšířenější součástí sětelných prků. Jsou to zdro sětl, kde optická os zpridl obshu zrcdlo, zdroj čočku nebo soustu čoček. Sítidlo soustou čoček lze nzt prokčním r e f l e k t o r e m, k t e r ý m l z e t é ž p r o m í t t k l s i c k é d i p o z i t i y. ( G r e g o r i n i, , s t r. 2 2 ) 29

30 Nejčstěji tkááme sítidly t yp u PA R, reflektory typu FHR s PC čočkou 6, reflektor y t yp u GHR s Fresneloou čočkou, plošn ými sitidl y Flood lights (n y) nebo sítidly profilocími (trocími) Inteligentní sětl Jedná tktéž o sětl utomtizoná či moing lights. Jsou stále poměrně noým, šk již elmi oblíben ým ýrzoým prostředkem. Dájí možnosti, jké konenční sětl nemjí pohyb sětl i sětelného k u ž e l u, z m ě n u b r y, e f e k t y. N e n h r z u j í z á k l d n í s í c e n í k o n e n č n í m i s ě t l y, l e s t á j í s e r o n o c e n n ý m i p r t n e r y při zniku sětelného designu Proktory lry Jsou technologie, inscenčními které p r o s t ř e d k y. jsou Jsou méně spíše yužín ými efektoými sětly pomáhjícími umocnit ytořenou sětelnou tmosféru Sětelné pulty / Oládcí konzole Potřeb doedl eškeré ž dnoduchého k možnostem sětelné tkááme oládání oládt zřízení přeážně s progrmon ým z šech n dálku dnoho sětel podsttě míst. sěteln ými zřízením. Dlší yužitelnou nás Dnes pulty možností jsou pk počítče speciálními progrm y specifick ým připoním k oládné technologii. 6 Plnkonexní čočkou, tedy centroných ploch. 30 optickou soustou dou

31 4.1.5 Stmící dnotky Jsou regulční technikou k oládání intenzity dnotliých sětelných zdrojů. Součástí ybení didl by měly být dnotky jk sttické, tk i mobilní (můžeme n í m t i e s m y s l u r e z e r y, l e p ř e d e š í m j k o m o ž n o s t kretiního yj ádření nd rámec zákldních možností prostoru) Scénické ozučení Zákldním yb ením kždého prostoru elektrokustický řetězec (zdroj zuku zukoý pult reprodukce). Zdnodušeně řečeno, kžd ý prokt yu žíá hudebních podkldů, ruchů, či nzučení umělců. Dle prostoroé kustiky didl náročnosti proktů olí specifické elektrokustické ybení. Reproduktoroé sousty olíme kompletume dle zoleného prostoru ho kustických lstností. M i k r o f o n y, mikroporty roněž olíme dle potřeb použití inscenci. Jiný mikrofon použime n zpě jiný n ozučení nástrojů či snímání zuků (npř. z podlh y). Zukoé nosiče jich přehráče, ktuálně n e j p o u ž í n ě j š í j s o u d t o é z u k o é s o u b o r y ( W AW, M P 3 ). Dtoými pměťoé (Dropbox). nosiči krty Ty t o jsou nejčstěji stále zukoé flsh čstěji i soubory disc, hrd cloudoé jsou disc, úložiště odboány nejčstěji počítči speciálními přehráči. U zukoé techniky dá říct, že stárne nejr ychleji. A i proto jsou stále yužín ými nosiči i CD, MD jich přehráče. Práě proto potřeb ukládt 31 zukoé podkldy

32 dnotliých inscencí nen n nosič yužitelný e sém prostoru, le určitě j rchiot pro možnost přehrání, by npř. n zázdu nestlo, že podkldy jsou uloženy pouze n flsh disku nštíeném prostoru disponují pouze CD nebo MD přehráčem. Je tedy důležité sledot nen noé technologie, le i jich oblíbenost yužitelnost npř. nesporné ýhody cloudoých úložišť spočíjí možnosti mít přípdě dostupnosti internetu dt kdykoli k dispozici. Z u k o é p u l t y, t z. m i x á ž n í, j s o u l s t n ě t k o ý m řídícím centrem celého řetězce. Anlogoé pulty dnes již čstěji nhrzují pulty digitální. Liší nen ýrobci, e l i k o s t í, s ý m i p r m e t r y, l e h l n ě ú č e l e m p o u ž i t í. Zukoé procesory jsou zřízení, která uprují přijímn ý signál. Použíjí ted y pro práci zukoým signálem ho přeměny z různ ými ú č e l y. Efektoé procesor y nám npříkld umožňují zukoým podkldům, či reprodukonému slou dodát dlších npř. prostoroých efektů (hll, echo, j.) 4.2 Scénické technologie V didelních repertoároého strojní budoách, t yp u, scénické k rekonstrukci kde yužíjí technologie didelníci hr peně od didlo zbudoné rekonstrukce přizpůsobují možnostem y h ý b j í o m e z e n í m, k t e r á t e c h n o l o g i e s k ý t j í. ( K o l e g r, , s t r. 5 9 ) Záměrem scénické práce není technologie, detilně le spíše popisot dnotlié rozlišit možnosti p r o s t o r y p r o j e j i c h y u ž i t í. Te c h n o l o g i c k o u č á s t d ě l í m e n horní dolní sféru + orchestřiště. 32

33 Horní sfér prostorem nd hrcí plochou nexpononějším místem e zbě n scénickou ýpru ( o p o n y, t h o á s o u s t, b o č n í z d n í ý k r y t y, s p e c i á l n í zedná zřízení, le i osětlocí bterie). Dolní sférou ětšinou oznčoáno še, co u m í s t ě n o p o d ú r o n í h r c í p l o c h y ( s t o l y, p r o p d l, t o č n y, prospektoý jf či smotná podlh iště). O r c h e s t ř i š t ě j e p r o s t o r u r č e n ý p r o o r c h e s t r. Interiéroé pr ky jsou funkčním doplňkem didelního prostředí (koncertní kustické mušle, podhledy h l e d i š t i, p r k t i k á b l y, j. ) 4.3 Prokce Stále čstěji didelním proozu yu žíjí prokce. Možností yužití této techniky mnoho. Může prezentot dokumentární prky inscencích, tj. promítání fotogrfií, ideí, dokresloní či nhrzoání scénogrfie pomocí grfiky (prokce či ideompping). Stále čstěji yužíáno kinetické prokce pro potřeby efektů n scéně typu p o ž á r, sníh, od. Oblíbenou součástí stáá i ži á prokce. Dlším prktickým yužitím této techniky možnost titulkoání. 4.4 Speciální efekty Nedílnou inscencí ž jsou historickou efektní součástí ýstupy didelních zbrněmi č i p y r o t e c h n i c k é o h ň o é k t i i t y. D n e š n í m o d e r n í d o b nám nbízí poměrně širokou škálu možnosti, kter ých režiséři rádi yužíjí. Můžeme tedy didlech tkt s efekty tmosférickými (kouř, déšť, pár, í t r, mlh), s n ě h o ý m i ( s n ě h o ý p o r y, p d j í c í s n í h, l e d ), p r t y e f e k t y 33

34 ( b u b l i n k y, k o n f e t y, pěn) již zmiňo n ými ohňoými ( ý b u c h y, p o c h o d n ě, h o ř á k y ) n e b o p y r o t e c h n i c k ý m i e f e k t y (ohňostro, ýbuchy). Je šk elmi nutné dodržot bezpečnostní pridl pro práci interiéru. 4.5 Bezpečnost práce V rámci bezpečnosti práce didle chápeme poinnosti proozotele e zthu k požární preenci, k reizím požárně k bezpečnostním bezpečnostních pridlům elektrick ých zřízení, strojních zřízení součsné pltné legisltiě České republice. Ve š k e r á z ř í z e n í d i d l e m ů ž e m e r o z d ě l i t d o d o u zákldních skupin elektrická strojní. Pro jich bezpečné použíání musíme dodržot jistá bezpečnostní pridl (poždky Probíhjí z á s d y. n nutné pridelně Je nutná klifikci) reize řádná jich eidence proškoloáni. Ve š k e r é obsluh pridelná zřízení údržb. změstnnci práce jsou didle n zřízeních odíjí od technických českých norem ČSN yhlášek7, které potřeb sledot řídit práci podle nich. Proozotelé občnsk ých steb didelních mjí zákonné prostor poinnosti dlších z hledisk požární bezpečnosti steb, tzn., že n ně spdá elké množstí íce či méně nákldn ých činností, které mují době žiotnosti dné stby proozu dodržot. (Fit, , s t r. 7 5 ) N protipožární ochrnu nutné myslet i při zniku scénogrfie, pokud počítá s ohněm efekty n išti. Všechny textilie, dekorce i kulisy by měly být nehořlé 7 Prání poždky n bezpečnost práce 34

35 či impregnoné proti zplnutí. Všechny tyto kce níc potřeb nhlásit požární ochrně, která při nich dbá n zýšenou pozornost (iz Příloh B C). 35

36 5 Orgnizce přípry inscence Období přípry inscence nejčstěji dlouhé šest ž osm týdnů (při náročn ých proktech ž dnácti týdnů), e kterém proběhnou eškeré činnosti, směřující ke zniku didelní inscence. při kter ých potřebné ke žiotnosti V prní předájí řdě nutné zkoušecímu informce procesu předstení. probíhjí Zkoušení p o r d y, podkldy následné relizci inscence zpočíná době, kdy jsou známy zákldní informce (iz Příloh D: Křestní list inscence) zčíná prcot n textu díl. Jednotlié zkoušky e ýsledný tr zčínjí zkoumjí inscenci jí formot možnosti (přípdná možnost zázdoých předstení). Před zčátkem zniku inscence nprosto nezbytné yprcot hrmonogrm zodpoědných zákldní z dnotliých jich t e r m í n y, relizci. které Je možno kroků osob potřeb stnoit sice následně ktulizot, nicméně nutné ytořit jistý rámec sled činností. Hrmonogrm nutný zprcoát dle zyklostí proozu didl, žánru či náročnosti proktu. Je potřeb dát prostor šem le zároeň šichni yprcoání sého n e p ř e k r ý l y, činnostem, měli dosttek úkolu. probíhá by Aby še prostoru dle mohly kooperot, pro klitní dnotlié fermnu, činnosti který ktulizoán dle potřeb tmníkem didl. 5.1 Umělecko-technický tým přehled činností ho členů při zniku inscence Celý tým umělecko-technického proozu stojí z tím, by kždá inscence klitně připril kždé j e d n o t l i é p ř e d s t e n í o d e h r á l o. Te n t o n e p o s t r d t e l n ý t ý m 36

37 může u menších už u diného specifických čloěk, nicméně proktů e zčínt ětších didlech pro náročnost obsluhy technologií jich můžeme npočítt ž d e s í t k y. V následujícím textu přehled šech umělecko-technick ých složek pozic, kter ými možno tkt. Didlo s yn tetickým uměním jk už jsme si nznčili, nefungu kždém didle stejně. Proto by nemělo b ýt nikdy n kombinci překpením, dnotliých když činností, či prxi n nrzíme jich úplnou bnci Ve d o u c í u m ě l e c k o - t e c h n i c k é h o proozu (technický náměstek, stge mnger) Ve d o u c í technického informce prconík, týmu týkjící který edení lidí. proozu zodpoědný z Shromžďu i spráy práci eškeré didl nebo prostoru. Koordinu celý tým při ho činnostech, předáá prcu s informcemi šech složek didl. Sledu hrmonogrm didl, le i dnotliých zkoušek dohlíží n jich průběh. dokumentce týkjící Měl by shromžďot šech inscencí i eškeré pro přípd zázdu, či komplikcí změn. Měl by mít obecný přehled kontrolu pro náznost logickou posloupnost šech činností Sětlo Činností osětločů nen klitně předstení nsítit připrit, le i odbit. s pozicemi popsn ými níže. 37 Můžeme tkt

38 Mistr os ětlo č hlní osětloč, zodpoídjící z práci sých kolegů, měl by mít přehled o šech inscencích proktech měl by být schopen šechn předstení odbit, kd yb y to b ylo nezb ytně nutné. Progrmátor ktuální pultů situcí. technologií Ve ( pultř ) elmi stáá, že r ychlém ne pozice ýoji šichni yžádná moderních osětloči jsou schopni klitně, le i sižně progrmot npjtých chílích zkoušení. nákupem Te n t o noého, sětelného pultu problém modernějšího, či způjčením nstáá přeážně tedy složitějšího neznámé technologie. P r o t o m ů ž e s i t u c i ř e š i t o s ě t l o č p r o g r m á t o r, k t e r ý pultu ujímá době nsěcoání proktu. Inscenci pultu nprogrmu e chíli, kdy prokt hotoý, j předáá kolegoi, který už zákldními znlostmi pultu kždé dnotlié předstení odbí. Štychř osob, která obsluhu po čs předstení s l e d o c í r e f l e k t o r, t z. b o ď á k č i f o l l o w s p o t. Sětelný designer u nás stále ště není úplně čstý pom. Je to osětloč n úroni scénogrf či ýtrník sětlem ýrznou předstení část. Od n nepodporu, počátku komuniku le s toří ho režisérem, le i scénogrfem kost ýmním ýtrn íkem ytáří tk ýrznou uměleckou složku inscence Zuk T t o s l o ž k o b s h u j e e l k é m n o ž s t í č i n n o s t í, k t e r é sm y o sobě můžou b ýt dokonce séb ytn ými profemi. V didle šk nejčstěji tkááme s Mistrem z uku, nž hlním zukřem odpoídjícím z práci sých kolegů strá o sěřené technologie. Zákldní činností 38

39 didelního zukře ozučení předstení zkoušek ytáření ruchů předstení předstit si le podkresoé kretiní dnešní práci h u d b y. Pod náročné od přípry ozučením době můžeme torby ruchů ž p o o z u č e n í ž i é h u d b y, z p ě u s l o. D o k o n c e j s o u i kurióznější p ř í p d y, kdy poždkem npř. ozučit r e k i z i t y. Zukři djí dělit do mnoh skupin dle specilizcí jich profesních nhráek, mix činností hudby), úpry hotoých ruchři studioí msteringoí nhráek loci zuků, zukři zukři určen ých koncertní pro (torb (koncoé distribuci), zukři (ozučení žiých koncertů kpel nebo žiých muzikálů), ke kterým ážou pódioí zukři či mikroportisté. Dá říci, že občs didle potřeb yužít kždou z ýše jmenoných specilizcí Prokce/titulky Oblíben ým trendem poslední dob y yužití prokcí inscencích noý směr uměleckých nbízí mnoho proktech. možností, Jko jk poměrně předstení ozláštnit yužít dlšího ýrzného uměleckého prku. Nicméně ětšinou nejde n o prezentci ntočeného m t e r i á l u r á m c i p ř e d s t e n í. Ve l m i č s t o s e p r o j e k t o r ů yužíá n umělecké yužití lie nsícení přenosu, to prostoru jk prokcemi, scénogrfického či sdělocího prku. Čím íce technologie použito, tím íce potřeb specilistů přímo n tyto prokce jich odbení, zponí obsluhu. Osětloči jsou menší míře schopni prokce obsloužit, pokud jde o promítání obrázků, ideí či titulků. Při náročnějších poždcích le potřeb dlší osob, která ětšinou strá nen 39

40 o zponí speciálních odbení, efektů, le dotáček podílí práci i n torbě e speciálních grfických progrmech Jeištní technik Je t ým osob, který nejpočetnější skupinou didelním prostředí. V didelní historii od jího počátku tkááme scénickými technologiemi technick ými ymoženostmi. Ale stejně jko tenkrát ni d n e s n e o b e j d e b e z l i d s k é o b s l u h y. H l n í z o d p o ě d n o u osobou ištní mistr. Zodpoídá nen z orgnizci šech techniků při šech stbách, přestbách p ř í p r á c h s c é n y, l e z o d p o í d á i z t e c h n o l o g i e j e j i c h s t. V n e p o s l e d n í ř d ě j e t o l e č l o ě k, k t e r ý k o n z u l t u j e šechny nárhy scénogrfů ýtrníků k relizci kulis dekorcí. Jednotliými činnostmi t ýmu jsou stěč kulisák strojník Grderob Oblékči nejčstěji dělí n pánskou dámskou část náplň jich činnosti strost o eškeré kostým y oděy rámci proktu. Jde předeším o údržbu textilií (prní, žehlení, zšíání), popř. jich úpru. Složitost některých kostýmů občs znemožňu smosttnost herců při jich oblékání, proto grderob ypomáhá při jich instlci n herce. Stejně tk grderob přítomn z á k u l i s í ( č i d o k o n c e t ř e b i s k r y t n j e i š t i ) p ř i t z. r ychl ých pře lecích, kd y herec nestíhá jít pře léknout do sé štny rámci rychlého sledu ýstupů n išti. 40

41 5.1.7 Rekizity Rekizitmi rozumí še, co dostne n išti do kontktu s hercem. Rekizitou tedy rozumí še od nábytku, ž po jídlo nebo zířt n išti. Rekizitář má z úkol tyto předměty udržot e stu poždoném pro relizci proktu. Umisťu ěci n scénu, či z scénou dle poždků dné situce. Rekizitář přítomen kcím zákulisí ykonáá pomocné kce jko npř. házení rekizity od rekizit herce z láek přebírá. n iště, Vše česání či odíjí zákulisí od kce záleží n domluě s hercem V l á s e n k y, m s k y P r u k y, k l o b o u k y, líčení herců, lepení umělých ousů, umělých nosů či brdic, nebo kré š r á m y. To n porchoě shrnuto umění uměleck ých mskérů mskérek. Jejich úkolem nen herce líčit, le ti ze stré školy p r u k y, licousy či ousy stále yrábějí. V jiných přípdech pruky i ousy obdnájí u specilizon ých prodejců. Nedílnou součástí šk jich udržoání česní. 5.2 Inscenční tým Pro znik kždé inscence klíčoý spráný ýběr inscenátorů kolektiu umělců, který dáá obrz směr celé inscenci. V čele toho týmu žd y osob, či spíše o s o b n o s t r e ž i s é r. R e l i z u j e s k r z e o s t t n í s o u m y š l e n k u utorem inscence. Podsttné tedy, by si tto osob kolem be soustředil sprá n ý t ým lidí uměl ho motiot. Je důležité, by režisér byl osobou ůdčí, měl dosttek nen odborn ých, le i orgnizčních schopností. V hudebním didle, přeážně 41 opeře, by měl být

42 zásdní rolí role dirigent, který předeším relizu zápis skldtele. Režisér le stále předstu hlní roli e scénickém proedení díl. V tnečním didle to pk choreogrf, který toří ýkld díl. P r t n e r y, k t e ř í j s o u š k p o d e d e n í m r e ž i s é r, j s o u scénogrfie, hudb, torb kost ýmů, umělecká prokce či drmturgie. Kždá dnotliá složk, která lstně i smosttn ým uměleck ým dílem, pk propoju den celek inscenci. Dlšími členy inscenčního t ýmu stájí, záislosti n žánru náročnosti inscence, k o r e p e t i t o r, s b o r m i s t r, s i s t e n t r e ž i e n e p o s l e d n í ř d ě inspice či nápoěd. Při zniku inscence pk kždý člen inscenčního t ýmu kooperu složkmi techniky rámci sého oboru. Stále ště stájící noinkou, tým, která jsou už pozice šk jko čstěji rozšiřu sětelný designer (le i sound designer či stge mnger). Jsou to prconí posty pro nás České republice poměrně noé učíme s nimi prcot. O to složitější při tkoém strukturoání pk může být, osětločů, že při light relizci by designer šk obí měl být z brán řd jko práopltn ý člen inscenčního t ýmu. Tu t o p r o b l e m t i k u s e s n ž í o b j s n i t J n H o n s Š u š k l e b e sých skriptech: V českém uměleckém prostředí není obor didelní lighting design kceptoán jko smosttná umělecká činnost, le umělecké t o r b y. jko Ve podpůrný sětě ýtrný šk spekt chápán jko s m o s t t n ý o b o r u m ě l e c k é t o r b y, y u ž í j í c í j k z n l o s t i t e c h n i k y, technologick ých sofistikon ých znlosti postupů komplexních scénogrfické torby ( Š u š k l e b, , s t r. 7 ) 42 zřízení dnes i systémů, umělecké elmi tk k r e t i i t y.

43 5. 3 D o k u m e n t y, ý t r n é p o d k l d y, j. Potřebnou souhrn dokumentcí eškerých inscence. V díl, zniku podkldů činoherní drmtického ke potřebných inscenci inscence kterým k relizci nejdůležitější postupně text prcu od kterého odíjí še osttní. Alterntiou textu notoý záznm či prtitur hudební inscenci. Pomocnou dokumentcí potřebné pk jsou informce náznkoé t e x t y, ideozáznmy šechny mohou odborné (mohou m t e r i á l y, být y u ž í á n y, texty sloužit které či u přináší jko npř. fotodokumentce torby choreogrfie tnečním didle). Scénogrf s ýtrníkem předkládjí pro předstu postupně různé rinty scénického nárhu nákresy kostýmů, které následně přeprcoájí tk, by znikl plnohodnotná dokumentce pro jich relizci. Te d y od nákresů scény postupně dostááme k počítčoým izulizcím, mketám scény e ýsledku řádnou dokumentci určenou pro ýrobu. K nárhům kost ýmů postupně přikládjí zorky látek, mír y herců j. Do souboru předstení jko křestní o proedení dokumentů potřeb list zhrnout inscence, nehořlé potřebn ých i ýrobní potrzocí ú p r y, ýjimky pro znik dokumentci listiny (dohod pro relizci ohňo ých či p yro technick ých efektů, td. (iz. Příloh y D G). 43

44 6 Hrmonogrm přípry inscence Následující kpitol má z úkol shrnout šeobecně známé použíné pojmy během zniku inscence. Opět pltí, že ne ždy můžeme tkt zkouškmi přesně tkoém pořdí U dnotliých přesně procesů tkoém pojmenoání. jsou zrelizoány zniku t y z k o u š k y, k t e r é j s o u r á m c i ž á n r u, p r o s t o r u, r e l i z c e, le i orgnizce potřeb. 6.1 Příprná fáze Příprná důležitá proto, potřebné fáze že informce pro umělecko-technický rámci důležité ní pro t ým předájí šechny přípru smotné inscence Explikce (inscenční pord) Explikce prním tkáním inscenčního týmu s umělecko-technickou složkou didl edením didl. Hl ni m yšlenkou explikce předstit inscenční t ým, p r o j e k t j e h o z á m ě r. P ř e d k l á d j í s e ý t r n é k o s t ý m n í n á r h y, d i s k u t u j e s e o r e k i z i t á c h, t e c h n i c e, m o ž n o s t e c h prostoru proozu dlších poždcích. Explikce by měl být zčátkem konstruktiní komunikce mezi inscenčním relizčním týmem. V tuto chíli nutné yřešit, nkolik předst režisér ho t ýmu dá podmínkách dného didl relizot. Jde tedy nen o ýrobní či technickou náročnost, le i o stránky finnční orgnizční. Řeší tedy možnosti nákupů, kretiního yužití skldů fundusů didel či způjčení. Je potřeb domluit konečné termíny schálení dodání šech p o d k l d ů, k t e r é j s o u n e x p l i k č n í p o r d ě p r o j e d n á á n y. 44

45 6.1.2 Předácí pord Schálené přípdně přeprconé mteriály znou předloží n předácí pordě. Po domluě šech zinteresoných osob konečné zhotoení termíny nd poždky domloují dodání. Jsou stnoeny z e ř e j n ě n y k o n e č n é i n f o r m c e p o d k l d y, s e k t e r ý m i j e následně nutné prcot npř. herecké obszení, mteriál y dekorcí kost ýmů j. Specifikují poždky n techniku efektoá s ě t l, p y r o t e c h n i k, s p e c i f i c k é n h r á k y r u c h y, p r o j e k c e d o t á č k y, t d. V nejlepším přípdě by měl být předsten technický relizční tým, inscence, který t ým mohl by bude úzce fungot podílet n zniku komunikot již od smého počátku zkoušení (zukř, osětloč, ištní m i s t r, l e i o s o b y z o d p o í d j í c í z r e k i z i t y č i k o s t ý m y ). Vym ě ř o c í zk ouš k Pokud n předácí pordě dojde k nějkým pochybnostem či nejsnostem rámci relizce dodných nárhů dném prostoru, ypisu yměřocí zkoušk. T ým si projde přímo inscenční prostor zodpoědn ými prconíky proberou eškeré možnosti, dokud nenleznou řešení nstlého problému. Je to možnost yu žití prostoru n yzkoušení k ýběru spráné možnosti relizce poždků. 6.2 Výrob scény kostýmů Z orgnizčního hledisk můžeme didelní ýrobu generálně didlem rozdělit ýrobu n ýrobu proozonou dodtelskou. 45 Ob smotn ým způsoby mjí

46 některé principy shodné, zejmén pk plánoání termínů kroků ýroby dekorcí náznosti n drmturgický plán termíny p r e m i é r.... V ýrobu dekorce e lstních dílnách yužíjí jk ícesouboroá didelní těles, čsto hrjící oblstní několik s c é n y, didelních kde klifiko n ými budoách, didelní technici řemeslníky tk menší jsou schopn ými zároeň sépomocí j e d n o d u c h é d e k o r c e y r o b i t. ( P e t r, , s t r. 2 5 ) Po zdní šech dokumentcí poždků, ť dílnám krejčonám nebo dodtelské firmě, by neměl ustt komunikce s tůrčím t ýmem. Je potřeb konzultot jisté kroky náležitosti, neznikly by problémy následně ycházející z dném prostoru neznlosti lehko dostupn ých informcí. 6.3 Zkoušení inscence V následující kpitole jsou popsány fáze zkoušení i n s c e n c e j e d n o t l i é z k o u š k y, s e k t e r ý m i s e m ů ž e m e rámci různ ých žánrů tkt. Prní fází zkoušení inscence t z. zkoušení tkáním od stolu V činohře prním impulm inscenčního t ýmu s herci čtená zkoušk. Herci jsou známeni záměry inscenátorů zčínjí znmot s textem, ho ýkldem jkým způsobem j budou chtít pojmout. V hudebních inscencích účinkující znmují s prtiturmi dirigent ysětlí sé hudební nstudoání to jsou zkoušky orchestrální (zkoušení sboroého zkoušek, pouze hudebního těles) kdy těles), korepetice. dnotliě 46 sboroé Korepetice zpěáci (ť (zkoušení jsou už typ operní

47 či činoherní) připrují n sé hudební ýstupy pouze s korepetitorem, ětšinou u klíru. V této fázi můžeme rámci technické přípry změřit n zukoou stránku. Nstáá chíle, kdy by již r e ž i s é r m ě l ě d ě t, j k é h u d e b n í n h r á k y ( z u k y, e f e k t y ) bude potřeb yrobit zukřem řeší jich finální podobu. Zukř má pk čs n zprcoání do poždoné p o d o b y, než bude nezbytné zčít nhráky použít rámci zkoušení. Fáze zkoušení n zkušebně Je to fáze zkoušení omezeném prostoru s náznkoou dekorcí rekizitmi. Herci s režisérem hledjí ýrz rytmus inscence. N zkušebně může prcot zukoými podkld y hudbou. Fáze zkoušení n išti N išti zčíná zkoušet e chíli, kdy potřeb přenést nzkoušené předstení ze zkušebny zčít u p r o t n e l i k o s t p o d m í n k y, k t e r é j e i š t ě p o s k y t u j e. Ve s l o ž i t ě j š í m p r o o z u s e ř e š í i o t á z k o r g n i z č n í, č i l i s e zkoušky n n išti. išti Je tedy tým domloují potřeb dle účelná pro režisér náznkoé či specifick ých scénogrfií, npříkld již nezbytné hotoé možností proozu komunikce, zčít zkoušet dekorci. n Většinou složitým kdy išti, týká terénem jko šikm, práce s točnou, propdl pod. Zkoušk technická (montážní) Zkoušk probíhá e chíli, kdy dílny či dodtel doezou připrenou scénu do didl. Montážní zkoušk ryze technickou, kdy 47 dodné kulisy dekorce

48 montují potřeb postit uprot pro potřeby proozu. Z přítomnosti scénogrf, edoucího t e c h n i k y, le stu technik scénu Scénogrf i zodpoědné dle ištního mistr, osoby ýroby dodných z dokumentcí. dohlíží snží koopercí yu žít prostoru d i d l p r o p l á n o n ý z á m ě r. T t o z k o u š k m u s í p r o b í h t dosttečném předstihu, by bylo možné odhlit problémy nesronlosti přípdně dekorce rátit n přeprcoání. Jeištní mistr stí scénu dle dokumentcí zpisu postup stení dekorcí, zkreslu znčky n dnotlié č á s t i s c é n y, t o š e p r o p ř í š t í s t b y. Ř e š í s e i ú l o ž n o s t s c é n y. U nd jich ětších kusů možnostmi dekorcí rozložení může diskutot přípdného složení uložení. Řeší postup přesteb během předstení, popř. i čsoá náročnost přesteb během předstení. Ve c h í l i, k d y j e d e k o r c e o f i c i á l n ě p ř e d á n, p ř e c h á z í p o d s p r á u i ú d r ž b u m í s t n í t e c h n i k y. Zkoušk sícená Režisér z přítomnosti scénogrf osětloče musí projít celé předstení dle scénáře sdělit poždky n osětlení. Osětloč pk scénu připrí s režisérem ytoří prní erzi t z. sětelného scénáře změny dnotliých sěteln ých náld n nrážk y či herecké kce. Osětloč si zkreslí mpu sětel, čili kde který sětelný zdroj umístěn km jk sítí. Většinou tto sětelná zkoušk probíhá bez herců n prázdném išti, kdy spránost sěteln ých změn nrážek oěřu při oěřocí zkoušce. U ětších náročnějších proktů pk n išti mohou herce 48 zstupot figurnti

49 s tkoou příprou pk možno ronou sítit generální z k o u š k y. Zkoušk zukoá I zukřem si musí režisér projít celý scénář, by si řekli, kdy připrené nhráky zuky pouštět. Zukoá zkoušk relizu si projít dnotlié u ětších scény proktů, kombinot kdy npř. třeb nhráky ruchy s orchestrem. Nebo důležitá dosttečná zukoá zkoušk u muzikáloých proktů, kdy nutné si nzučit žiou kpelu projít funkčnost nstení mikroportů. U žiých muzikáloých proktů pk neznmená zukoá zkoušk n dnu kci rámci příprné fáze inscence, le nutno počítt s tím, že zukoá zkoušk musí proběhnout před kžd ým předstením. Zkoušk orchestrální Orchestrální těleso pod edením dirigent zkouší odděleně, tk i tdy potřeb čs prostor pro hrání orchestru s osttními složkmi inscence. Zkoušk kostýmo á Ab y předešlo komplikcím spon ým zhledem funkčností kostýmů, koná kost ýmo á zkoušk. Kost ým průběžně hercům ši zkoušet, nicméně n tělo záleží n chodí si ho druhu inscence. Nen ěrné kopie historick ých kost ýmů b ýj í důodem, že nzkoušené kce musí rušit proedení kůli složitosti kost ýmu, e herec stát spíš šněronou pro nemožnost kterém může loutkou. T k t é ž u poh ybo ých tnečních proktů potřeb kost ýmech 49

50 yzkoušet náročnější choreogrfii, by následně mohlo prcot buď n kost ýmech nebo n záměrech inscenátorů. Je potřeb, by tto zkoušk probíhl e sětlech inscence (tedy ze kterých které e f e k t y. nejlépe zkoušce sícené). kostýmy šijí, mjí totiž různé didelních Nejlepším použíné po sětlech řešením mteriály n kostýmo é mohou od počátku zkoušce lstnosti, ytořit konzultot L á t k y, nechtěné s dílnmi relizce, neodhlilo zbytečně by mnoho nechtěn ých efektů. Zkoušk rnžocí Ve l k é množstí rekizit, kostýmy či líčení, l e i p ř e s t b y, t o b ý j í j e d n o t l i ě p ř i p r o n é s l o ž k y inscence kždá tto složk potřebu určitý prostor pro zčlenění do herecké kce. Arnžocí zkoušk nbízí prostor pro koordinci šech těchto složek, by průběh předstení b yl následně nčsoání specifick ých co nejplynulejší. kcí Řeší r ychlé p ř e l e k y, nej hodnější umístění šech rekizit, kter ými herci musí prcot, spolupráce rekizitáře n kcích, to še mezi dnotliými přestbmi scény změnmi dekorce. Pokud to lze, může zkoušk probíht bez sětel či zuku. Zkoušk o ěřocí (pro ěrk) Oěřocí zkoušk má pk z úkol proěřit souhru šech složek d o h r o m d y. Se sětly zukem, hercem kostýmu přest bách dle již předem připren ých sledů oěřu, zd še fungu. Režisér bedliě sledu s o u h r u š e c h s l o ž e k, b y s e u k á z l y š e c h n y n e d o s t t k y, které třeb ště odstrnit. 50

51 Zkoušk hlní Poslední zkoušk před generálkoým týdnem, která má z úkol proěřit připrenost následných generálek šech zjištěn ých npren ých ch yb. Generálkoý týden Je posledním t ýdnem před premiérou. Generální zkoušky už by měly probíht po technické stránce jko hotoé předstení. Stál ým opkoáním již celého předstení zdokonlu plynulost šech kcí režisér b y měl ěno t už n hereckým kcím. Pojm y eřejná generálk pro eřejnost předpremiér mjí jsou z pk úkol zkoušky proěřit oteřené interkci smotn ým di ákem. Premiér Uz írá c yklus zkoušení přípry inscence. Tímto zršením oficiálně slnostně prokt prezentu eřejnosti. Stáá součástí repertoáru eškeré činnosti ndále usilují o tutéž klitu po celou dobu žiotnosti inscence. 51

52 7 Te c h n i c k á d o ku m e n t c e Při zniku prconíků kždé zniká inscence technická z potřeb dokumentce. technických V součsné době není dné, jk b y tkoá dokumentce měl yp dt. Je šk tořen potřebou uchot zniklou podobu inscence po jím prním uedení hlně k hldkému p r ů b ě h u p ř i j e j í m u á d ě n í. T t o yužíá ždy k technická dokumentce pridelnému uádění titulu k osobní potřebě technického prconík, by předstení b ylo uáděno stále téže podobě klitě jko při premiéře. Nutností pk stáá, kd yž třeb yézt inscenci n zázd či technickou část inscence přebírá noý prconík, který nepodílel n jím zniku. Proto důležité dokumentci ést zodpoědně tkoé formě, b y mohl předt b yl pochopen jin ým prconíkem. 7.1 Sětlo Následující dělení sětelné dokumentce není dogmtem, které by bylo yužíáno nezbytně kždém didle kždým osětločem. Následné dělení spíše ukázk toho, dokumentce co by ideálně měl/mohl n dnotlici, jk si kompletní obshot. sětelnou sětelná Vždy dokumentci šk ytoří kterých možností či kombincí yu ži (iz Příloh H: Sětelná dokumentce) Sětelný scénář Pro technickou dokumentci zprcu text hry ho nejktuálnější podobě, tk by odpoídl textu, nž zzní n nrážky či išti. kci Protože n technik išti, potřebu 52 regu e n sloní hře dobře

53 orientot. Následně si do sého scénáře osětloči d ě l j í s é p o z n á m k y z z n m e n á j í j e d n o t l i é ú k o n y. Jednotný text důležitý e chíli, kdy potřeb sdnotit úkony kce Sětelný šech, scénář s osětločem odít od zčne mjí dného zznčoány kdo n znikt určitou textu sětelné předstení e chíli, předstu, či kce. změny jsou kdy která Do podílejí. režisér zčne scénáře záislé jsou n t z. nrážkách. Do scénáře poznčeno, jká sětelná změn proběhne záislosti n ětě, pohybu či jiné nrážce, k t e r o u u r č í r e ž i s é r. V o p e r n í c h č i p o h y b o ý c h i n s c e n c í c h scénář nhrzu hudební prtitur Light plot Je dokument, kde jsou zkreslen šechn použíná sětl prostoru. Do sětelného prku potřeb si poznčit typ sětl, umístění sětelný knál. Light plot by měl zniknout e chíli, kdy těsně před inscence smotnou dosáhl premiérou, určitého bodu připrenosti již ěnu n úprám jko fokuní sětel (pouze pohyb sětelného pprsku po scéně, nikoli přeěšoání sětelných zdrojů) Nsěcoák Vzniká jko doplněk light plotu, km zpisu či zkreslu, které sětlo plní jkou funkci. Jde o přesné určení t yp u sětl, ho knálu popisu, km jk má iris8 s í t i t, p ř í p d n ě s e z z n č u j e b r e n ý f i l t r, k l p k y, či t yp gob9. speciálně, 8 Mechnická umístěných Te n t o možné součástk, do kruhu. dokument ho není zhrnout skládjící Uzírjící sětl tím zužují emitoný pprk. 53 do nutné z light ytářet plotu. dnotliých lmely omezují Je lmel průchod

54 n kždém osětloči, jk podrobně, zodpoědně či přehledně chce dokumentci ytořit Cue list Vzniká ze sětelné dokumentce jko poslední úzce souisí sěteln ým scénářem. Jde lstně o znm sětelných změn, e kterém jsou zznmenány hodnoty dnotliých sěteln ých zdrojů, které toří dnou sětelnou změnu. Cue list zniká býá součástí pměti sětelného pultu, n kterém inscenci ytáříme. Je hodné ho mít uložen i celkoé dokumentci, to pro yužití při didelních zázdech. Při těchto kcích nutno cue list ytářet n místním sětelném pultu znou potřeb j co nejíce přiblížit půodní erzi. 7.2 Zuk Součástí zukoé dokumentce nejsou n dokumenty j k o z u k o ý s c é n á ř s e z n m n á k r e s p o u ž i t é t e c h n i k y, součástí této dokumentce musí být i přiložený dtoý nosič, n kterém ncházející šechny trcky potřebné k odbení předstení. Součástí rchioných mteriálů by měl být přípdě digitálních pultů i nhráek nosič zálohon ými mteriály (iz Příloh I: Zukoá dokumentce) Zukoý scénář Zde to obdobné jko u scénáře sětelného. Zukř si po domluě s režisérem podrobně do textu zpisu, kdy pouští dohodnutý zuk či hudbu, zpíná mikrofony pod. 9 Je to šblon umístěná přední části zdro sětl, použíá k troní emitoného sětl. 54

55 V přípdě digitálních pultů možné nrážky si pultu zpisot ro nou ke zukoým změnám. Je to prktická lstnost, kterou noější digitální pulty běžně nbízejí Seznm použité techniky zkreslení prostoru (schém) Protože kždá inscence sm o sobě jink náročná čítá jiné poždky n zukře, dobré udělt si nen znm použíné techniky dném předstení, le s jistou přesností hodné si technologie zkreslit dném prostoru Dtoý nosič zukoými podkldy Ke zukoému scénáři obykle přikládá i dtoý nosič. T d y záleží n didelním proozu, který t yp přehráčů použíjí (CD, minidisk, flsh disk či cokoli j i n é h o ). N o s i č o b s h u j e e š k e r é n h r á k y, k t e r é s e b ě h e m i n s c e n c e p o u ž í j í. J s o u t o h u d e b n í p o d k l d y, z u k o é e f e k t y, r u c h y, p o d J e i š t n í t e c h n i k ( p ř e s t b y, s t r o j e ) Jedná poh ybu o kompletní scénických dokumentci technologií. k montáži Kompletní koordinoná práce šech členů ištní techniky záleží n dokonlém předáání eškerých informcí pok ynů. Ačkoli při spoléhá ištních ětšinou n přestbách pokyny pohybu inspicient, který strojů dáá čs ědět, která změn kdy proběhne, třeb poznámek kždého dnoho technik pro smosttnou uědomělou činnost. 55

56 Te c h n i c k ý s c é n á ř V tomto přípdě zniká ychází technický scénář z potřeb inscence. Jeištní mistr si zpisu, kdy jk třeb rozpohybot ištní stro či k u l i s y. Posléze tento technický scénář nmnoží šem, kterých poh yb strojů či přestby týkjí. Ti si pk uprují scénář i poznámky dle lstních potřeb, by předstení probíhlo co nejplynuleji Nákres stby scény Je přesné inscence zkreslení prostoru, dlší technický částí popis jsou stby zkreslené podrobnosti znčky n išti, které odpoídjí znmu kulis, dekorcí i nábytku. Scénogrf n půdor ysu rámci didl. podkldů T t o dodáá uprená řez scény doku mentce poté slouží kromě toho k opětoné montáži stení celé s c é n y. Celou dokumentci může doplňot i fotodokumentce celé scénogrfie Z á k u l i s n í d o k u m e n t c e ( r e k i z i t y, grderob, msky lánky) Z d e n e n í p o t ř e b p r c o t s e s m o t n ý m t e x t e m h r y. Akce, což jsou npříkld p ř e l e k y, přeměny rekizit n scéně pod., hlídá izu inspicient předstení. Důležitou dokumentcí jsou šk znmy použíných ěcí potřeb (znm y rekizit, kost ýmů, pruk). Nedílnou součástí by le měl být podrobný popis, s rekizitmi jkém mjí či být kost ým y stu nložit pod. jkým způsobem km Možností nchystt, pk tké fotodokumentce. Npř. pro lánky msky fotogrfické 56

57 předlohy pro přesnost líčení účesů při kždém uádění inscence. 57

58 Z á ě r I přes různorodost umělecko-technické Činnost práce technického s ystemtizcí didelních jich t ýmu rozdílností proozů nedílnou práě struktur součástí. tk jko jsou oliněn jiné složky didelní instituce. Ale přes šechny možnosti fungoání, které tto pestrost nbízí, nutné dodržot zákldní principy posloupnost činností, které jsou uedeny této bklářské práci. Práce spektů poukzu relizční i n nutnost dokumentce dodržení pro jí jistých použíání rchici. Cílem této práce činnosti souijící šechny f k t o r y, Protože předcházení inscence které zásdní. teoretickému b ylo soupisu přehledně znikem oliňují problémů Relizce činností shrnout předstení ho hldký může být inscence stále šechny žiým ukázt průběh. pro znik le oproti orgnismem, u kterého potřeb b ýti stále e střehu čelit nstl ým, přes šechnu snhu nástrhám (iz Příloh připrenost neodrtiteln ým, J: Ukázk relizce inscence Véodkyně kuchřk). Ale i pouhé známení zákldní problemtikou přípry inscence může ulehčit zefektinit práci nen technickému t ýmu, le i tomu orgnizčnímu. 58

59 S e zn m c i t o n ýc h p r m e n ů BRAUN, Kzimierz. Didelní p r o s t o r. Prh: Akdemie múzických umění, ISBN GREGORINI, Bedřich, Jindřich SRSTKA. Zákldy didelní FA M U HAMU]. Prh: + činnosti: Akdemie GREGORINI [AMU = Jiří DAMU múzick ých + umění, Didelní fkult, ktedr produkce, ISBN HONZL, zápisník. Jindřich. Prh: Slá Družstení bíd práce, didel: režisérů Orbis pictus (Družstení práce). HRBEK, Dniel. Budoání didl. V Prze: Knt pro AMU, Disk (Akdemie múzických umění Prze). ISBN KOLEGAR, Jn. Historie scénick ých technologií. 2. yd. Brno: Jnáčko kdemie múzick ých umění Brně, I S B N KOUŘIL, M i r o s l. O mlém išti. Prh: Orbis, PEJCHA, Jiří Jn ŠKUBAL. Zuk didle: učební texty pro ýuku předmětu Zákldy scénického zuku. Brno: Jnáčko kdemie múzických umění Brně, ISBN PETR, Jn. Orgnizce didelní ýroby: (technická relizce scénických nárhů). Brno: Jnáčko kdemie múzických umění Brně, ISBN ŠESTÁK, Jiří. Didlo - kultur - podmínky: (osobní zkušenost). V Prze: KANT 59 pro AMU, Disk

60 (Akdemie múzick ých umění Prze). ISBN ŠUŠKLEB, Jn. Aplikoný lighting design: hled do oboru sětelného designu. Brno: Jnáčko kdemie múzických umění Brně, ISBN

61 S e zn m p o u ž i t ýc h p r m e n ů ČERNÝ, Jiří. Zákldy rchitektonického scénického sícení. Prh: Akdemie múzických umění, Didelní fkult, ISBN DVOŘÁK, Jn. Mlý sloník mngementu didl: příručk pro produkční, o r g n i z á t o r y, studenty p r o d u c e n t y, depty studi m n ž e r y, didl, kultury u m ě n í. P r h : P r ž s k á s c é n, Te t r o l o g i e. I S B N DVOŘÁK, Jn. Kretiní mngement pro didlo, neb, O didle jink: kpitoly k témtu relizce didl. 2. y d. P r h : P r ž s k á s c é n, Te t r o l o g i e. I S B N X. DVOŘÁK, Jn. Mngement didl - ntologie textů: čítnk k témtu V tomto souboru relizce yd. 2. didl Prh: českých Pržská zemích. scén, Te t r o l o g i e. I S B N M O R A N, N i c k. S ě t e l n ý d e s i g n : p r o d i d l o, k o n c e r t y, ýsty žié kce. Prh: Institut umění Didelní úst e spolupráci s Institutem sětelného designu, ISBN PA C O V S K Ý, J r o s l. Než zedne opon: O didle o Hmletoi. Prh: Albtros, Obkti (Albtros). PRAŽÁK, Albert. Interpretce scénogrfického p r o s t o r u. P r h : I S V, M é d i. I S B N

62 S e zn m p ř í l o h Příloh A: Uspořádání hrcího prostoru Příloh B: Bezpečnostní dokumentce Impregnce dekorce Příloh C: Bezpečnostní dokumentce efekty předstení Příloh D: Křestní list inscence Příloh E: Výtrné nárhy scénogrfie Příloh F: Výtrné ná rh y kost ým y Příloh G: Relizční dokumentce Příloh H: Sětelná dokumentce Příloh I: Zukoá dokumentce P ř í l o h J : Te c h n i c k á p ř í p r p ř e d s t e n í V é o d k y n ě kuchřk didle Redut 62

63 Příloh A: Uspořádání hrcího prostoru

64

65 Příloh B: Impregnce dekorce Bezpečnostní dokumentce

66 Příloh předst ení C: Bezpečnostní dokumentce efekty

67 Příloh D: Křestní list inscence

68 Příloh E: Výtrné nárhy - scénogrfie

69 Příloh F: Výt rné ná rhy kostýmy

70

71

72 Příloh G: Relizční dokumentce

73

74 Příloh H: Sětelná dokumentce

75