VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza cestovního ruchu v Třebíči. bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza cestovního ruchu v Třebíči. bakalářská práce"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza cestovního ruchu v Třebíči bakalářská práce Autor práce: Lucie Březnová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2019

2

3 Abstrakt Bakalářská práce Analýza cestovního ruchu v Třebíči se zabývá analýzou aktuálního stavu potenciálu cestovního ruchu v Třebíči. V rámci této práce je popsán a analyzován aktuální stav cestovního ruchu ve městě Třebíč. Na konci práce jsou navrženy možné změny pro zkvalitnění tohoto potenciálu, případně jednotlivých služeb cestovního ruchu. Součástí práce jsou také zpracované výsledky dotazníkového šetření realizovaného v Třebíči a zpracovaná SWOT analýza. Klíčová slova analýza; potenciál; cestovní ruch; Třebíč; atraktivita; Abstract The bachelor thesis Analysis of tourism in Třebíč deals with analysis of tourism potential in Třebíč. This thesis describes and analyzes the current state of tourism in the town of Třebíč. At the end of the thesis are proposed possible changes to improve this potential or individual tourism services. The thesis also includes the results of a questionnaire survey realized in Třebíč and a SWOT analysis. Key words analysis; potential; tourism; Třebíč; attractiveness

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou mé bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května Podpis studenta/ky

5 Poděkování Především bych chtěla poděkovat RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za ochotné vedení práce, poskytnutí materiálů k práci a za cenné rady vztahující se k této práci. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí informačních center v Třebíči, Bc. Dagmar Juráňové, za ochotnou spolupráci a poskytnutí dat návštěvnosti a všem respondentům řízených rozhovorů, že si na mě udělali čas. Nakonec bych ráda poděkovala mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali po celou dobu mého studia na škole.

6 Obsah Úvod Motivace Cíl práce Rešerše literatury Užité metody Potenciál cestovního ruchu Primární potenciál cestovního ruchu Sekundární potenciál cestovního ruchu Terciární potenciál cestovního ruchu Základní charakteristika města Třebíče Historie města Třebíč Primární potenciál města Třebíče Přírodní předpoklady Kulturně-historické předpoklady Památky UNESCO města Třebíče Ostatní památky města Třebíč Sakrální stavby Meziválečná architektura Galerie, muzea a expozice Městské parky Kulturní akce ve městě Třebíč Třebíčské kulturní léto Sekundární potenciál města Třebíče Ubytovací zařízení v Třebíči Stravovací zařízení v Třebíči Dopravní infrastruktura Silniční doprava Autobusová doprava Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava Ostatní dopravní a sportovně-rekreační infrastruktura Pěší turistika Cykloturistika Naučné stezky

7 5.5 Turistická informační centra v Třebíči Turistické informační centrum Třebíč Turistické informační centrum Zadní synagoga Turistické informační centrum Bazilika TouristPoint Kulturní zařízení Sportovní zařízení Ekotechnická centra a zábavní parky Terciární potenciál města Třebíče Městský úřad Městské kulturní středisko Třebíč Zájmové sdružení právnických osob Rozvoj Třebíčska Destinační kancelář Třebíčsko Moravská Vysočina Projekt Třebíč Žije! Czech Jewish Experience Analýza návštěvnosti města Třebíče Vývoj počtu návštěvníků (turistů) Vývoj návštěvnosti atraktivit cestovního ruchu Vývoj návštěvnosti turistických informačních center Výsledky průzkumu návštěvnosti v Třebíči z roku 2014/ Charakteristika výběrového souboru respondentů (návštěvníků) Hodnocení cestovního ruchu v Třebíči respondenty (návštěvníky) Shrnutí výsledků návštěvnického průzkumu Strukturované (řízené) rozhovory Shrnutí výsledků řízených rozhovorů SWOT analýza cestovního ruchu v Třebíči Vlastní komentář Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Knižní zdroje Internetové zdroje Přílohy

8 Seznam obrázků Obrázek 2: Vývoj počtu návštěvníků atraktivit cestovního ruchu v Třebíči Seznam tabulek Tabulka 1: Značené turistické trasy procházející městem Třebíč Tabulka 2: Značené cyklotrasy procházející městem Třebíč Tabulka 3: Časy bohoslužeb v bazilice sv. Prokopa v Třebíči Tabulka 4: Otevírací doba TouristPointu v Třebíči Tabulka 5: Ceník služeb TouristPointu Tabulka 6: Vývoj počtu turistů v Třebíči Tabulka 7: Vývoj počtu turistů v České republice Tabulka 8: Počty vyplněných dotazníků v jednotlivých etapách výzkumu Tabulka 9: Nejlákavější aktivity pro respondenty Tabulka 10: Průměrná útrata respondentů Tabulka 11: SWOT analýza cestovního ruchu v Třebíči Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost TIC Třebíč v jednotlivých měsících Graf 2: Návštěvnost TIC Zadní Synagoga v jednotlivých měsících Graf 3: Návštěvnost TIC Bazilika v jednotlivých měsících Graf 4: Složení respondentů podle pohlaví Graf 5: Věkové složení respondentů Graf 6: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Graf 7: Vzdálenost bydliště tuzemských respondentů Graf 8: Druh dopravy zvolený pro návštěvu Třebíče Graf 9: Délka pobytu respondentů v Třebíči Graf 10: Opakovanost návštěv Třebíče Graf 11: Struktura respondentů podle doprovodu (s kým přijeli) Graf 12: Hlavní důvody návštěvy Třebíče Graf 13: Využití informačních zdrojů respondenty Graf 14: Struktura respondentů podle volby ubytovacího zařízení Graf 15: Struktura respondentů podle stravování v restauračních zařízeních Graf 16: Struktura projeveného zájmu o opakovanou návštěvu Třebíče Graf 17: Hodnocení úrovně a rozsahu poskytovaných služeb Graf 18: Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu Graf 19: Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu

9 Seznam použitých zkratek ATIC APOD. Asociace turistických informačních center a podobně A. S. akciová společnost ATD. a tak dále Č. číslo ČR KČ KM KPT. M M N. M. M2 MICE MKS MM NAPŘ. ORP OŽIŽIM PC Česká republika Koruna česká kilometr kapitán metr metr nad mořem metr čtvereční Meetings, Incentive, Congress and Events Městské kulturní středisko milimetr například obec s rozšířenou působností oživené židovské město Personal Computer R. roku S.R.O. SV. sdružení s ručením omezeným svatý 9

10 SWOT TIC TZN. TZV. UNESCO VŠPJ Strengths Weaknesses Threats Opportunity turistické informační centrum to znamená tak zvaně United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation 10

11 Úvod Třebíč je menší město, které okouzlí své návštěvníky svojí originalitou, přátelskostí a příjemnou atmosférou. Toto město je díky své nízké kriminalitě považováno za bezpečné a klidné. Je obklopeno krásnou přírodou, která se nachází nejen okolo města, ale i uvnitř v podobě městských parků. Nachází se zde také kulturně-historické atraktivity z nichž nejvýznamnější jsou památky UNESCO, a to nejen z hlediska cestovního ruchu. Tyto památky poukazují zejména na dřívější vzájemné soužití křesťanské a židovské kultury, a právě to městu dodává svoji jedinečnost. Třebíč však nenabízí jen kulturně-historické atraktivity, ale také kulturní, sportovní, ekotechnické nebo zábavní zařízení. Na své si tak přijde opravdu každý. Cílem mé bakalářské práce je právě v tomto městě analyzovat potenciál cestovního ruchu. První kapitola této práce bude tedy patřit popisu a dělení potenciálu cestovního ruchu. Tyto informace budu čerpat především z učebních textů. Poté budu pokračovat základní charakteristikou, ke které využiji ověřené webové stránky, především Městského úřadu Třebíč a Českého statistického úřadu. Na základní charakteristiku města bude navazovat jeho historie, která je velmi obsáhlá, neboť město Třebíč za dobu své existence postihlo několik změn či katastrof. I přes to, že to tak v jednu chvíli nevypadalo, město Třebíč nakonec vše překonalo a my se můžeme jeho krásami kochat dodnes. K popisu historie použiji především knihy Třebíč Dějiny města I. a II. Další kapitola bude obsahovat popis primárního potenciálu Třebíče, který budu čerpat z knih vydaných městem a z oficiálních webových stránek města a jeho institucí. Tato kapitola bude obsahovat přírodní předpoklady města Třebíče a úzkého okolí, kulturně-historické předpoklady, kterých je opravdu mnoho a kulturní akce, které město a jeho organizace pořádají. Následně popíšu sekundární potenciál, kterým je dopravní a sportovně-rekreační infrastruktura, materiálně-technická základna (ubytovací a stravovací zařízení), existence turistických informačních center a TouristPointu, kulturní, sportovní, ekotechnická a zábavní zařízení. 11

12 V práci nebude opomenut ani terciární potenciál v podobě organizací zabývajících se cestovním ruchem v Třebíči. Informace o obou potenciálech města budu čerpat opět z webových stránek města a jeho institucí a ze stránek Českého statistického úřadu. Protože je dalším mým cílem zjistit hlavní problémy, se kterými se město potýká, a navrhnout jejich řešení, další část práce se bude věnovat analýze vývoje návštěvnosti města, na kterou použiji data z turistických informačních center a návštěvnického průzkumu z roku 2014/2015, který mi byl poskytnut vedoucím práce. Tato část bude obsahovat především grafické znázornění získaných dat a jeho popis. Abych tato data ověřila a zároveň dostala i data nová, provedu strukturované řízené rozhovory nejlépe s představiteli města a podnikateli v cestovním ruchu ve městě. Další část práce se tedy bude týkat vyhodnocení těchto rozhovorů. Ze získaných informací a dat pak provedu SWOT analýzu. Po této analýze bude v práci uvedena diskuze a návrhy na řešení hlavních problémů, které zjistím. 12

13 Motivace Pro toto téma bakalářské práce jsem se rozhodla, protože mi je blízké. Město Třebíč je od mého narození mým místem bydliště a mám k němu citový vztah. Toto město je významné zejména tím, že se zde nachází památky UNESCO. Kromě nich se zde však nachází i spousta dalších atraktivit. Město Třebíč potenciál pro cestovní ruch rozhodně má, proto bych ho chtěla podpořit, zjistit problémy, se kterými se město potýká a navrhnout, jak ho zdokonalit, aby zde byl cestovní ruch posílen. S cestovním ruchem pak souvisí i příjmy pro město, které mohou být použity i pro lepší život jeho obyvatel jako jsem já. Cíl práce Analýza potenciálu cestovního ruchu ve městě Třebíč na základě dostupných primárních a sekundárních dat. Pojmenování hlavních problémů spojených s cestovním ruchem v Třebíči a návrhy řešení těchto problémů. 13

14 Rešerše literatury Klíčovým pojmem této práce je cestovní ruch. Obecné pojetí cestovního ruchu se vyskytuje v mnoha publikacích. Pásková a Zelenka (2002) vnímají cestovní ruch jako komplexní společenský jev, který zahrnuje aktivity účastníků cestovního ruchu, procesy budování a provozování zařízení cestovního ruchu, aktivity osob, které nabízejí a zajišťují služby cestovního ruchu a aktivity spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů cestovního ruchu včetně politických a veřejnosprávních aktivit. Čertík (2001) naopak vychází z pojetí cestovního ruchu dle UNWTO, která mluví o cestovním ruchu jako o činnosti osob spočívající v cestování a pobytech v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, přičemž účelem jejich cestování je využití volného času, obchod a jiné účely. Vystoupil, Šauer a Řepík (2017) ve svém odborném článku pojednávají o cestovním ruchu jako o interně propojeném systému jednotlivých segmentů nabídky, který je ovlivňován interakcí a preferencemi návštěvníků. Ke zjištění atraktivity daného území z hlediska cestovního ruchu analyzujeme jeho potenciál. Tento potenciál definují Zelenka a Pásková (2012) ve svém Výkladovém slovníku cestovního ruchu jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu, které jsou obvykle oceněny na základě bodovací škály. Tato hodnota je pak snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu." Po ekonomické stránce souvisí potenciál cestovního ruchu s infastrukturou cestovního ruchu, zejména s její kapacitou, strukturou a mírou využívání v sezóně i mimosezónu (Gúčik, 2004). Po geografické stránce je to způsobilost území poskytnout podmínky pro rozvoj (Mariot, 1983). Mariot (1983) pak rozděluje tuto způsobilost na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. Šauer, Vystoupil a Holešinská (2015) uvádí její dělení jako primární, sekundární a terciární potenciál. Toto nové pojetí jsem použila při psaní své bakalářské práce, protože je dle mého názoru k mému tématu vhodnější. 14

15 Analýzu potenciálu daného území můžeme provést pomocí marketingového výzkumu a marketingové situační analýzy destinace, které popisuje Jakubíková (2012) ve své knize Marketing v cestovním ruchu. Podle Kozla (2006): Marketingový výzkum představuje systematický a cílevědomý proces k opatření konkrétních informací. Jakubíková (2012) pak ve své knize uvádí tři nejčastější techniky sběru informací dotazování, pozorování a experiment. Pro zjištění aktuálního stavu potenciálu cestovního ruchu v destinaci je dle mého názoru nejvhodnější technika dotazování, proto jsem do své práce zahrnula návštěvnický průzkum a strukturované řízené rozhovory. Marketingová situační analýza destinace by podle Jakubíkové (2012) měla odhalit, co destinace očekává od rozvoje cestovního ruchu a jaký je vztah mezi rezidenty a návštěvníky/turisty. K této analýze se využívají komplexní analytické postupy jako je například SWOT analýza, a proto je tato analýza součástí mé práce. 15

16 Užité metody Sběr a vyhodnocení primárních dat z návštěvnického průzkumu z roku 2014/2015. Tento návštěvnický průzkum probíhal formou dotazníkového šetření (dotazování), které je jedním z technik sběru informací. Dotazování dále dělíme na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní dotazování může probíhat různě (osobně, písemně, telefonicky atd.) a využívá se při něm dotazník. Tato metoda se provádí na vzorku reprezentujícího cílovou skupinu. Výsledky pak můžeme zobecnit na celou cílovou skupinu. Kvalitativní dotazování probíhá formou hloubkového rozhovoru vedeného obvykle odborníkem a slouží k získání širokého spektra názorů (Jakubíková, 2012, s. 146). Abychom mohli provést toto šetření musíme vymezit výběrový vzorek. Technika výběru vzorku může být reprezentativní, náhodný výběr, kvótní výběr nebo nereprezentativní. Reprezentativní technika využívá vyčerpávající šetření formou zjišťování údajů od všech členů populace. Naopak při náhodném výběru informace zjišťujeme pouze od části základního souboru, který je vybírán systematickým výběrem nebo losováním. U techniky kvótního výběru vybíráme vzorek podle určitých kvót. Nereprezentativní techniku pak využíváme tehdy, kdy chceme získat nějakou novou a detailní informaci, která je ale těžko zobecnitelná na celou populaci (Jakubíková, 2012, s ). V případě tohoto návštěvnického průzkumu probíhalo kvantitativní dotazovaní náhodným výběrem. Sběr a vyhodnocení primárních dat na základě řízených rozhovorů. Rozhovor je forma kvalitativního dotazování. Podle formalizace rozlišujeme rozhovor volný, narativní, polostrukturovaný a strukturovaný. Při volném rozhovoru nepokládáme předem dané otázky, otázky vyplývají ze situace. Při narativním rozhovoru přesně dané otázky také nejsou. Předmětem tohoto rozhovoru je dané téma. Při polostrukturovaném rozhovoru si předem připravíme skupinu otázek či témat. Tyto otázky nemají dané pořadí a bývají prokládány doplňujícími dotazy. Při strukturovaném (řízeném) rozhovoru pokládáme předem dané otázky podle předem daného pořadí. Tyto otázky bývají většinou otevřené (Reichel, 2009, s. 110). 16

17 Sběr a vyhodnocení primárních dat z Českého statistického úřadu a z informačních center v Třebíči. Sběr a vyhodnocení sekundárních dat z knižních publikací, strategických dokumentů města Třebíče, z Českého statistického úřadu, z turistických informačních center v Třebíči a z ověřených internetových zdrojů. Zpracování SWOT analýzy města Třebíče. SWOT analýza patří mezi často používané metody situační analýzy v cestovním ruchu. V této analýze se zhodnocují silné a slabé stránky vnitřního prostředí a příležitosti a hrozby vnějšího prostředí, které jsou spojeny s určitým projektem nebo záměrem organizace, firmy či destinace (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011). 17

18 1 Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu je souhrn podmínek a předpokladů pro cestovní ruch v určitém území či regionu. Může zahrnovat jak vlastní potenciál daného území, tak i další faktory jako je například dopravní dostupnost nebo vzdálenost center poptávky. Po ekonomické stránce souvisí potenciál cestovního ruchu s infastrukturou cestovního ruchu, zejména s její kapacitou, strukturou a mírou využívání v sezóně i mimo sezónu (Gúčik, 2004). Infrastrukturu cestovního ruchu chápeme jako ubytovací, stravovací a další zařízení (Linderová, 2013). Z hlediska turismu vnímáme potenciál cestovního ruchu jako atraktivitu daného území lákající turisty a schopnost uspokojovat jejich potřeby. 1.1 Primární potenciál cestovního ruchu Primární potenciál se skládá z přírodního a antropogenního potenciálu. Přírodní potenciál zahrnuje atraktivitu reliéfu, klimatu, vodstva, biosféry a krajiny. Antropogenní pak zahrnuje atraktivitu hmotného i nehmotného, historického i současného antropogenního potenciálu (Šauer, Vystoupil, Holešinská a kolektiv, 2015). 1.2 Sekundární potenciál cestovního ruchu Sekundární potenciál se skládá z infrastruktury cestovního ruchu. Infrastruktura cestovního ruchu zahrnuje mimo jiné dopravní, ubytovací a stravovací možnosti, cyklostezky, naučné stezky nebo turistická informační centra (Šauer, Vystoupil, Holešinská a kolektiv, 2015). 1.3 Terciární potenciál cestovního ruchu Terciární potenciál se skládá z organizační struktury cestovního ruchu v destinaci cestovního ruchu, jejíž úkolem je příprava a tvorba produktů cestovního ruchu a jejich marketing (Šauer, Vystoupil, Holešinská a kolektiv, 2015). 18

19 2 Základní charakteristika města Třebíče Město Třebíč leží v samém srdci Evropy. Nachází se v jihozápadní části Moravy, uprostřed kopcovité Českomoravské vrchoviny. Město Třebíč s nadmořskou výškou 405 m n. m. má rozlohu 57,6 km2. Z údajů z roku 2018 žije v Třebíči obyvatel [1]. Město Třebíč je známé především díky památkám UNESCO. V současné době je však Třebíč nejen turistickým místem, ale také důležitým správním, hospodářským, politickým a kulturním centrem, a to jak v rámci regionu, tak i celé jihozápadní Moravy [2]. Město Třebíč se dělí na 17 částí, z nichž 10 se nachází v městské zástavbě a 7 v blízkém okolí. V městské zástavbě se nachází část Borovina, Horka-Domky, Jejkov, Nové Dvory, Nové Město, Podklášteří, Stařečka, Týn, Vnitřní Město a Zámostí. V okolí se nachází část Budíkovice, Pocoucov, Ptáčov, Račerovice, Řípov, Slavice a Sokolí (Město Třebíč, 2014). Město Třebíč spadá pod obec s rozšířenou působností (třetího stupně) Třebíč. Pod ORP Třebíč spadá 93 obcí, z nichž 3 jsou města (Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Třebíč). Toto ORP pak spadá pod okres Třebíč, ve kterém se nacházejí další 2 obce s rozšířenou působností (Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou. Okres Třebíč spadá pod kraj Vysočina, který je společně s Jihomoravským krajem součástí regionu soudržnosti Jihovýchod (tzv. NUTS II) (Město Třebíč, 2014). Kromě toho je Třebíč součástí dobrovolného svazku obcí Mikroregion Třebíčsko. Tento svazek sdružuje 9 samostatných obcí v okresu Třebíč (Třebíč, Trnavu, Střítež, Stareč, Okřešice, Mastník, Krahulov, Kožichovice, Čechočovice) [3]. 19

20 3 Historie města Třebíč První písemné zprávy o Třebíči jsou spojeny s datem 1101, kdy byl údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoltem Znojemským z rodu Přemyslovců založený benediktinský klášter. Tento klášter se nacházel v tehdejším Třebečském lese, jehož středem protékala řeka Jihlava. Založení kláštera souviselo především s politicko-mocenskými zápasy, a tak posléze klášter plnil nejen náboženskou funkci jako rodové pohřebiště, ale také sloužil jako opevnění a kolonizační prostředek (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). O tom, kdy přesně bylo město Třebíč založeno, se nedochovaly žádné písemné zprávy. Nepřímo to ale dokládá listina třebíčského opata Martina z roku 1277, ve které píše o Třebíči jako o městu. V této době byla Třebíč pravděpodobně poddanským městem církevní vrchnosti a spolu s majetkem benediktinského kláštera patřila ke komorním statkům českého krále. Ovšem o tom, jak to v této době skutečně v Třebíči bylo, neexistují žádné zmínky (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). Roku 1335 bylo městu Třebíč udělené důležité privilegium, které vydal markrabě moravský, Karel (císař Karel IV.), a které potvrdil jeho otec a zároveň český král Jan Lucemburský. Toto privilegium zvýhodňovalo nejbohatší vrstvu městského obyvatelstva. V této době byly vybudovány nové hradby a opevnění města, které dodaly městu středověký ráz. Ani opevnění města ani hradby se však nedochovaly (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). V první polovině 15. století v době husitských válek se Třebíč stala centrem české husitské vojenské moci. Tím utrpěl především třebíčský klášter, který byl již v té době oslaben válkami mezi markrabaty. Po husitských válkách byl tedy třebíčský klášter zadlužen. Město Třebíč však vzkvétalo. Velký důraz zde byl kladen na řemeslo. Panovníci Třebíč podporovali (zejména po obchodní stránce), město proto dobře prosperovalo, na rozdíl od jeho kláštera (Fišer, Nováčková, Uhlíř a 2004). Zlomový okamžik nastal v roce 1468 v době česko-uherských válek. V tomto roce přesněji 12. května 1468 byla Třebíč i s klášterem dobyta. Velkou katastrofu znamenal především požár, který schvátil předměstí i vnitřní město. Většina obyvatel byla buď zajata, nebo zabita. Na několik let přestalo město Třebíč úplně existovat (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). 20

21 Od roku 1468 do roku 1490 existují o Třebíči pouze útržkovité zprávy. Je jasné pouze to, že od roku 1478 vlastnil Třebíč a část statků třebíčského kláštera vůdce panské jednoty Zdeněk ze Šternberka. V této době bylo město znovu vybudováno (Fišer, Nováčková, Uhlíř a 2004). Od roku 1483 našel v Třebíči útočiště před morem král Vladislav. Ten roku 1490 zastavil pozemkový majetek třebíčského kláštera Vilémovi z Pernštejna, aby vyřešil jeho situaci s dluhy. Třebíč se tak stala majetkem Pernštejnů. V této době se v Třebíči zavádělo rybníkářství a začal se opravovat klášter (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). Dalším důležitým mezníkem historie města byl rok V tomto roce byli z benediktinského kláštera vyhnáni poslední mniši, město se vymanilo ze správy církevní vrchnosti a dostalo se pod správu vrchnosti světské (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). Od poloviny 16. století vlastnili Třebíč páni Osovští z Doubravice. V době jejich vlastnictví zaznamenala Třebíč rozvoj a prošla několika změnami. Jednou z nich bylo to, že její náměstí nabylo renesančního rázu. Některé architektonické skvosty z této doby, jako je tzv. Malovaný dům nebo Černý dům, můžeme na třebíčském náměstí vidět dodnes (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). Na začátku 17. století zdědila třebíčské panství Kateřina z Valdštejna, a to po svém manželovi Smilu Osovskému. Třebíč se tak dostala do vlastnictví rodu Valdštejnů, kteří ji drželi až do roku 1945 (Fišer, Nováčková a Uhlíř, 2004). S třebíčskými dějinami se pojí i jméno Jan Amos Komenský, jeho druhá manželka Dorota byla totiž dcerou Jana Cyrila, který byl významným činitelem třebíčského bratrského sboru (Janák, 1981). V 17. století bylo v Třebíči významným řemeslem soukenictví, rychle ale vzkvétalo i ševcovství nebo tkalcovství. Rozvíjela se zde také doprava (Janák, 1981). V 18. století prožívala Třebíč opět těžké období. Postihly ji velké neúrody a propukl zde hladomor, který si vyžádal velký počet obětí [4]. V 2. polovině 18. století byla v Linci založena konkurenční soukenická manufaktura a tak se soukenický průmysl v Třebíči ocitl v krizi. Ve městě se tedy začala rozvíjet kožedělná výroba. Díky ní se během 1. poloviny 19. století stala Třebíč významným centrem kožedělného průmyslu. 21

22 Nejvýznamnější kožedělná výrobna patřila rodině Budischowských. Tomuto odvětví se ale věnovaly i dvě židovské rodiny, a to rodina Haskova a Subakova (Janák, 1981). V první polovině 19. století propukl v Třebíči mor mezi dobytkem, který zapříčinil, že se městské hospodářství dostalo do kritického stavu. Poté zde proběhla také protirobotní vzpoura, jejíž následkem byly katastrofální požáry, které město výrazně poničilo. Ve 30. letech 19. století postihla Třebíč velká povodeň a následně zde řádila i cholera [4]. 2. polovina 19. století byla pro Třebíč docela úspěšná. Nastaly zde důležité změny. Byl založen poštovní úřad a Měšťanská beseda, která byla první českou organizací třebíčské buržoazie. V tomto období bylo město Třebíč napojeno na železniční síť, a to v roce 1871 na trať Jihlava Znojmo a v roce 1886 na trať Brno Jihlava. Tato skutečnost výrazně prospěla především obchodu (Janák, 1981). Roku 1871 bylo v Třebíči založeno české gymnázium a roku 1882 byl ve městě dokončen proces národního obrození. Německou správu města tedy nahradila správa česká (Janák, 1981). V této době byla založena i Městská spořitelna nebo Národní dům. Významné bylo také postavení sousoší sv. Cyrila a Metoděje v roce 1885 [4]. Roku 1902 byla v Třebíči založena MUDr. Jaroslavem Bakešem nemocnice. Roku 1936 začaly v Třebíči vznikat budovy Baťových závodů (dnešní Borovina) [4]. Roku 1944 byly s městem spojeny dosud samostatné obce Podklášteří a Židovské město (čtvrť) (Janák, 1981). Následné období nacistické okupace (v letech ) se zapsalo do třebíčské historie jako vyhlazení židovských obyvatel [4]. Dalším důležitým obdobím pro Třebíč bylo následné období v letech , kdy výstavba vodního díla Dalešice a jaderné elektrárny v Dukovanech výrazně ovlivnila počet obyvatel Třebíče. Roku 1980 měla Třebíč o více než obyvatel více než roku 1921 [4]. V roce 2003 byla románsko-gotická bazilika sv. Prokopa spolu s třebíčskou židovskou čtvrtí včetně židovského hřbitova zapsána na seznam světové organizace UNESCO [5]. V roce 2004 byl v Třebíči otevřen pro turisty TouristPoint. 22

23 V roce 2014 byla v Třebíči otevřena Galerie Franta, díky Mistru Frantovi, který městu daroval část svých děl. V roce 2018 byl na seznam světové organizace UNESCO doplněn i zámek Třebíč jako součást komplexu baziliky sv. Prokopa [4]. 23

24 4 Primární potenciál města Třebíče Primární potenciál (nabídky) cestovního ruchu zahrnuje přírodní a kulturně-historické předpoklady označované také jako lokalizační předpoklady cestovního ruchu (Šauer, Vystoupil, Holešinská a kolektiv, 2015, s. 77). Za přírodní předpoklady cestovního ruchu považujeme krajinu destinace, její reliéf, přírodní zdroje, přírodní útvary, vodstvo, klima, flóru a faunu (Šauer, Vystoupil, Holešinská a kolektiv, 2015, s. 77). Za kulturní předpoklady jsou považovány atraktivní výsledky lidské činnosti. Jsou to historické památky, lidové tradice, folklór, umění, festivaly, zábavní akce a další (Janoušková, Hübelová a Chalupa, 2012, s. 116). 4.1 Přírodní předpoklady Město Třebíč se rozkládá na Třebíčské plošině (tzv. Třebíčském trojúhelníku), která se skládá ze syenitové žuly. Tato žula je velice tmavá a používala se například při výstavbě Baziliky sv. Prokopa. Též známé je naleziště vltavínů, které leží v jižní čtvrti města zvané Horka-Domky [6]. Geomorfologicky se území Třebíčska nachází v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Toto území leží na rozhraní 2 geomorfologických celků. Jeho jihovýchodní část náleží k Jevišovické pahorkatině a severozápadní část ke Křižanovské vrchovině. Po geologické stránce patří území Třebíčska k Českému masívu. Je to masív, který ztuhl pod povrchem, ale ne příliš hluboko, takže plášť, který ho kdysi kryl, byl narušen a odplaven. Tento masív je velmi starý, vznikl již v prvohorách za variského vrásnění (Ondráčková, 1980, s ). Město Třebíč patří do mírně teplé podnebné oblasti. Podnebí ve vyšších polohách (na severu a severozápadě) je drsnější a vlhčí, naopak na východě a jihovýchodě je podnebí sušší a teplejší. Ročně zde spadne v průměru 500 mm srážek. Průměrná roční teplota je okolo 7-8 C [7]. 24

25 Centrum města Třebíče leží v údolí řeky Jihlavy, které je hluboké 60 m. Do řeky pak stékají potoky, jejichž údolí rozdělují zbytek města. Severně od města je krajina rovinatá. Nachází se zde remízky, velké balvany a soustava rybníků. Naopak jižně od města je krajina zcela odlišná, zvedá se zde totiž sopečný masiv, který je součástí Stařečské a Jevišovické pahorkatiny [6]. V Třebíči a blízkém okolí se nachází několik zvláště chráněných území. Z národních přírodních rezervací je to Mohelenská hadcová step, což je skalnatá i travnatá step, která patří k nejzajímavějším rezervacím, a která svým významem přesahuje střední Evropu. Přírodními památkami Třebíče a jejího okolí jsou Ptáčovský kopeček s bohatým výskytem koniklece velkokvětého, Ptáčovské rybníky tvořené soustavou třech rybníků (Starého Ptáčovského rybníku, Nového Ptáčovského rybníku, rybníku Židlochu) a zachovaný komplex balvanů i skal, Syenitové skály, nacházející se u obce Pocoucov. Přírodní rezervace se zde nachází pouze jedna, nazývá se Hošťanka a je to lesní komplex jedlových porostů. V regionu Třebíčsko se pak nachází tři přírodní parky. Těmi jsou přírodní park Rokytná, přírodní park Střední Pojihlaví a Přírodní park Třebíčsko [8]. 4.2 Kulturně-historické předpoklady Památky UNESCO města Třebíče Jako památky UNESCO jsou označeny památky, které se považují za výjimečné a jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tento seznam vznikl za účelem tyto památky chránit. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví byla podepsána v tehdejším Československu v roce V současné době je na Seznamu 12 míst z celé České republiky. V Třebíči se nachází památky UNESCO rovnou dvě bazilika sv. Prokopa s třebíčským zámkem a židovská čtvrť s židovským hřbitovem [9]. 25

26 Bazilika sv. Prokopa Bazilika sv. Prokopa je postavena v románsko-gotickém slohu a patří bezesporu mezi nejpozoruhodnější klenoty evropského stavitelství. Na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO byla zapsána v roce 2003 spolu s židovskou čtvrtí. Bazilika byla původně zasvěcena sv. Benediktovi, v dalším století Panně Marii a od roku 1704 je zasvěcena sv. Prokopovi. Historie baziliky sahá až do 1. poloviny 13. století. Na místě dnešní baziliky stál od roku 1101 dřevěný klášterní kostel svatého Benedikta, o který se zasloužila moravská knížata Litold Znojemský a Oldřich Brněnský, a který byl vysvěcen pražským biskupem Heřmanem roku Až v letech dostal klášter podobu trojlodní Baziliky. Klášter byl v tomto období oporou církevní moci, střediskem vzdělanosti a vynikal i v umělecké činnosti. Od roku 1629 pak panství připadlo Valdštejnům, kteří jej drželi až do roku Právě Valdštejnové přistoupili na začátku 18. století k přestavbě chrámu. Přestavbu svěřili staviteli Františku Maxmiliánu Kaňkovi, který baziliku spolu s jejími sochami nechal zomítat, a nechal vystavět křížovou štukovou klenbu, která stavbě dodala specifický ráz. Další významné úpravy baziliky proběhly pod dohledem architekta Kamila Hilberta v letech , který se podílel i na výstavbě chrámu sv. Víta v Praze. Ten nechal sundat barokní omítku a vytvořil tak Bazilice syrový vzhled, jaký má dodnes. V současnosti je bazilika ve vlastnictví římsko-katolické církve. Jako každý kostel má i ona svého faráře pátera Jakuba Holíka. Pořádají se zde nejen bohoslužby, ale i křtiny, svatby nebo koncerty. Při vchodu do baziliky nás může upoutat její severní chrámová předsíň nazývaná jako PORTA PARADISI (Brána Rajská), která patří ke klenotům chrámu. Za předsíní se nachází samotná trojlodní bazilika, jejíž hlavní loď je rozdělena dvěma vítěznými oblouky do tří prostor a je osvětlena románskými okénky. V severní boční lodi se nachází opatská kaple. Tato kaple je vyzdobená raně gotickými nástěnnými malbami v podobě fresek s biblickou tématikou, které pocházejí z roku V jižní boční lodi se nachází tzv. procesní portál, který sloužil jako vstup pro mnichy z obytných budov do kláštera. 26

27 V západní části baziliky se nachází hudební kůr. Ve východní části pak můžeme spatřit velkou apsidu, která je zaklenuta třetí románskou křížovou klenbou. Hlavní oltář v bazilice je pseudogotický a je nový. Původně byla na jeho místě socha svatého Prokopa. Tento oltář byl v r vystavován v Paříži a v r v Římě na výstavě Světového křesťanského umění. Z obou výstav se vrátil s velkým úspěchem a s prvními cenami. Za oltářem se nachází tři románské rozety. Ta nejvzácnější má tvar 10-ti dílné růžice a může připomínat rozetu katedrály v Chartres nebo v Remeši. Nejpůvodnější částí chrámu je románská krypta, která se datuje k roku 1230 a má půdorys řeckého kříže. Tato krypta původně sloužila jako pohřebiště mnichů a dobrodinců kláštera, později však byly jejich pozůstatky odstraněny a koncem 16. století byla používána jako pivovarský sklep. V kryptě této baziliky se natáčely také filmy, např. trilogie od Jiřího Stracha Ztracená brána (poslední část), film Markéta Lazarová, trilogie o Janu Husovi nebo Návrat římského krále (interní materiál TIC Bazilika). Židovská čtvrť Židovská čtvrť je společně s židovským hřbitovem od roku 2003 druhou památkou UNESCO města Třebíče a patří k evropským unikátům. Třebíčské židovské památky jsou po Jeruzalému jediné židovské památky samostatně zapsanými na Seznam UNESCO [10]. Tato čtvrť se nachází v blízkosti benediktinského kláštera, kde sídlili židé již ve středověku. První písemnosti dokládají jejich přítomnost již k roku K ustanovení této části města, ale došlo až v roce 1723, kdy tehdejší majitel třebíčského panství, Jan Josef z Valdštejna, přikázal křesťanským obyvatelům městské části zvané Podklášteří prodat své majetky Židům, kteří zde bydleli. O čtyři roky později měla vrchnost v plánu výstavbu separačních zdí. Rozvoj židovského ghetta však určovaly také přírodní podmínky. Centrum židovského osídlení se nacházelo na dnešním Tichém náměstí a severně nad ním. Podél toku řeky Jihlavy pak byla zástavba, která tvořila přirozenou hranici židovského ghetta. Ze severu omezoval rozvoj ghetta skalní masiv Hrádku a západní část byla vymezena křesťanskými domy (Město Třebíč, 2006, s. 21). V židovské čtvrti se dochovalo 123 domů, úzké uličky, veřejné průchody, prampouchy, verandy a balkony (Město Třebíč, 2006). 27

28 V židovské čtvrti můžeme spatřit například Přední a Zadní synagogu, ke které patří Dům Seligmanna Bauera, židovský obecní dům, židovskou nemocnici, židovskou školu, rabinát, Subakovu koželužnu a spoustu dalších zajímavých a památkově chráněných domů. Přední synagoga Přední neboli Stará synagoga byla postavena v letech a nachází se na západním okraji židovské čtvrtě. V roce 1857 prošla synagoga novogotickou přestavbou z důvodu požáru, který schvátil synagogu původní (Město Třebíč, 2006, s. 21). Zadní synagoga Zadní neboli Nová synagoga byla postavena v roce Na konci 17. století však byla poničena, kvůli nelibosti tehdejší vrchnosti synagogu na žádost židovské obce rozšířit. Ta přikázala synagogu rovnou zbourat, což se sice nestalo, ale byla stržena její střecha. V důsledku toho budova synagogy velmi zchátrala (Město Třebíč, 2006, s ). Roku 1705 byla synagoga opět zastřešena a využívána k bohoslužbám. V této době byla její budova opravena a interiér byl vyzdoben barokní výmalbou, která je považována za nejkrásnější na Moravě (Město Třebíč, 2006, s. 27). Dům Seligmanna Bauera Před rokem 1798 byl vystavěn vedle zadní synagogy dům, dnes známý jako Dům Seligmanna Bauera. V tomto domě se nachází schodiště, které bylo využíváno jako vstup pro ženy na galerii synagogy. Majitelé domu se tehdy zavázali k trvalému udržování přístupu ženám na tuto galerii [11]. Dnes se v tomto domě nachází židovské muzeum, kde můžeme spatřit, jak bydlela židovská rodina v meziválečném období. V přízemí je hokynářství, v patře se nachází kuchyň a ložnice a na dvoře je expozice řeznictví. V upraveném podkroví domu se nachází přednáškový sál [12]. 28

29 Židovský obecní dům Židovský obecní dům (radnice) byl s největší pravděpodobností postaven někdy po roce Dnešní podobu však získal až po přestavbě v roce Tento dům sloužil nejen jako místo pro setkání představitelů obce, ale také jako archiv. Kromě archivu se zde nacházely kupecké krámy, studna nebo také ženská rituální lázeň (mikve). Tento dům patřil k nejdražším v židovském ghettu, byl dražší než obě synagogy (Město Třebíč, 2006, s. 29). Židovská nemocnice Budova židovské nemocnice s nápisem Krankenhaus je jednou z nejmladších budov třebíčského ghetta. Byla postavena v období Přebudována na židovskou nemocnici a chudobinec však byla až v 50. letech 19. století. Roku 1921 byl k budově přistavěn chlév. Od roku 1949 fungovala jako činžovní dům [12]. Židovská škola Židovská škola (cheder) původně speciální budovu neměla. Výuka se konala v soukromých domech. Budova byla pro účel školy byla pronajata až na začátku 18. století. Škole ale sloužila pouze část domu, a to světnice o velikosti cca 60 m2, světnice o velikosti 22 m2 a komora (Město Třebíč, 2006, s. 31). Rabínův dům Rabínův dům byl postaven v letech Patřil k nejstarším domům v židovské čtvrti. Původně však tento dům neměl s rabínem nic společného. Ve středověku totiž pro rabíny nebyl potřeba žádný speciální dům. Rabíni za svou duchovní a vzdělávací činnost žádnou odměnu přijímat nesměli, a tak vykonávali různá povolání. Na konci 17. století se však situace změnila a židovská obec se o ubytování svých rabínů začala starat. 29

30 V přízemí domu se původně nacházely dva kupecké krámy, v patře pak byla dostavěna světnice, komora a kuchyň. Nejstarším známým rabínem v Třebíči byl Aron Nepole (Město Třebíč, 2006, s. 29). Subakova koželužna Budovy koželužny se začaly postupně stavět v 18. a 19. století. Základem koželužny byla nevelká dílna využívaná na činění kůží. To bývalo od 17. století obvyklým řemeslem židovských obyvatel v Třebíči (Město Třebíč, 2006, s. 31). Tato dílna patřila rodině Subakových. Subakovi zde budovali nejprve menší dílny, až postupem času vznikla jednotná továrna. Subakova koželužna se stala významnou nejen v Třebíči, ale i v celé habsburské monarchii. Roku 1871 získala továrna privilegium mít na svém štítu císařský znak. Ve stejném roce se také účastnila pařížské světové výstavy (Město Třebíč, 2006, s. 31). V 90. letech 20. století byla budova továrny přestavěna na byty a depozitář Moravského zemského archivu (Město Třebíč, 2006, s. 31). Dům Samuela Ryšavého Jak již plyne z názvu, tento dům dříve patřil Samuelovi Ryšavému. Dům Samuela Ryšavého je asi nejnápadnější ze všech domů v židovské čtvrti. Dům má barokní jádro a válenou klenbu. Výjimečný je také pro svoji klasicistní fasádu pocházející z přelomu 18. a 19. století. Tu zdobí pilastry, reliéf kuželkové balustrády a koše s ovocem. K domu patří také pavlač, která je rozměrná, a stojí na sedmi kamenných noscích masivního vzhledu [13]. 30

31 Dům č. 10 Tento rozlehlý dům se nachází na Blahoslavově ulici a pochází z období století. V 18. století byl přestavěn a rozdělen na dva. V domě se nacházely dva kupecké krámy a mikve, která je veřejnosti přístupná dodnes. Od roku 1942 sloužil jako pekařská dílna. V letech byl znovu přestavěn, protože byl velmi zchátralý. Jádro domu je renesanční i barokní. Momentálně je dům sídlem firmy Kapucín Repro. Dům je díky přístupné a zachovalé rituální lázni (mikvi) součástí prohlídkové trasy s průvodcem [14]. Židovský hřbitov Židovský hřbitov je od roku 2003 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a to jako součást židovské čtvrti. Se svou se svou rozlohou m2 patří k největším a nejzachovanějším židovským hřbitovům v České republice (Město Třebíč, 2006, s. 43). Nachází se zde asi hrobů a náhrobků [15]. Židovský hřbitov byl zřízen krátce po tom, co vznikla třebíčská židovská obec. Původně se pravděpodobně nacházel poblíž kláštera, časem byl zřízen hřbitov nový (Město Třebíč, 2006, s. 41). Nový židovský hřbitov se nachází na severní straně Hrádku, což je asi 400 metrů od židovské čtvrti. První zmínka o novém hřbitově pochází z roku 1636, avšak podle dosavadních poznatků pochází nejstarší židovský náhrobek již z druhého desetiletí 17. století. Prvním datovaným náhrobkem na novém židovském hřbitově je náhrobek pocházející ze třicátých let 17. století (Město Třebíč, 2006, s. 41). Náhrobky ze 17. až 19. století jsou díly nejen židovských, ale i křesťanských kameníků. Nápisy neboli epitafy bývaly na náhrobcích do 19. století pouze hebrejské, později se začaly objevovat nápisy ve dvou jazycích, a to nejprve hebrejsko-německé a později i hebrejsko-české. Od 16. století jsou zde na náhrobcích k vidění i plastické reliéfy, které zobrazují tradiční židovské symboly a znaky, které symbolizují osobní nebo rodové jméno zesnulého, jeho povolání či rod kohenů nebo levitů (Město Třebíč, 2006, s. 43). 31

32 Hřbitov je rozdělen na dvě části na starší a mladší. Ve starší části hřbitova se nachází nejstarší náhrobky. Nejhodnotnější z nich jsou náhrobky barokní. Ty jsou zdobené rustikalizovanými ornamentálními prvky a rostlinnými motivy. V mladší části, která ke hřbitovu přibyla roku 1888, se nachází náhrobky nejvýznamnějších židovských rodin. V této části hřbitova můžeme spatřit také památníky obětí první světové války a nacistické genocidy (Město Třebíč, 2006, s. 43). Při vstupu na hřbitov se nachází obřadní síň z roku 1903, které je téměř intaktně dochována. Tato síň je jediná obřadní síň na Moravě, která je samostatně památkově chráněná (Město Třebíč, 2006, s. 43) Ostatní památky města Třebíč Zámek Třebíčský zámek se nachází na místě bývalého benediktinského kláštera a je nově (od roku 2018) doplněn na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako součást komplexu bývalého benediktinského kláštera, ke kterému patří i bazilika sv. Prokopa. Budovy tohoto kláštera vznikaly již od roku Nejdříve byly dřevěné, později kamenné. Po zániku kláštera byly jeho budovy (kromě kostela) přestavěny na zámek. Jednalo se především o budovy nacházející se u jižního boku baziliky. V těchto budovách se nacházela společná ložnice mnichů, jídelna, písařská dílna, kapitulní síň a šatna (Město Třebíč, 2006, s ). Severním směrem se nacházelo opatské sídlo, příbytek noviců a obydlí pro staré a nemocné mnichy. Na západě areálu pak stálo obydlí čeledi a nechyběly ani hospodářské stavby. Po výstavbě zámku sloužily tyto budovy stále svému původnímu účelu (Město Třebíč, 2006, s ). Na místě dnešního vnitřního nádvoří zámku se původně nacházel tzv. rajský dvůr, který uzavíraly klášterní budovy. V těchto budovách se nacházela kuchyň, pekárna, sklad potravin a nápojů, pivovar a pravděpodobně i vězení. Před závěrem baziliky se nacházel uzavřený hřbitov a studna (Město Třebíč, 2006, s ). 32

33 O konečnou přeměnu budov na renesanční zámek se zasloužil Smil Osovský z Doubravice, který patřil k nejvýznamnějším majitelům třebíčského panství. Z této doby se dochovaly na vnitřním zámeckém nádvoří kamenné náhrobky (Město Třebíč, 2006, s ). V letech proběhla barokní přestavba zámku, a to Františkem Augustinem z Valdštejna. Stavební úpravy trvaly až do 20. let 18. století. Jednou z hlavních změn bylo vybudování obdélníkového sálu, který měl mramorovou podlahu, a který se nacházel v prvním patře v západním křídle. V sále byla také doplněna rokoková výmalba, která představovala erby majitelů panství a jejich příbuzenstva (Město Třebíč, 2006, s ). Vstupní hranolovitá věž dokazuje, že v zámku proběhly i novorenesanční přestavby. Ve letech 20. století byly opraveny zámecké fasády. Dnešní podobu dostal zámek v roce 1944 a to nanesením sgrafitové rustiky (Město Třebíč, 2006, s ). V současné době se v tomto zámku nachází Muzeum Vysočiny Třebíč. Městská věž Třebíčská městská věž měří 75 metrů a její hodiny patří k největším v Evropě. Tyto hodiny byly na věž nainstalovány v roce 1960 a byly vyrobené ve Vyškově. Městská věž byla postavena zřejmě po skončení husitských válek (po r. 1335) jako důležitá součást opevnění města (Joura, 2010). Věž dříve sloužila jako místo, odkud se pozorovala různá nebezpečí např. požár nebo přibližující se nepřátelské vojsko. Ve věži se dříve nacházela také tzv. komora vší obce, kde byly shromážděny důležité dokumenty města a jeho cennosti. Při pozdějších opravách města byla věž upravena a zřízena místnost pro trubače a komora pro hodiny (Město Třebíč, 2006, s. 49). V roce 1577 postihl věž rozsáhlý požár. Při jejích opravách dostala novou pozlacenou makovici a věžní krov. Horní část věže byla opravena až spolu s výměnou hodin v roce V tomto roce byla věž rovněž propojena s kostelem sv. Martina (Město Třebíč, 2006, s. 49). 33

34 V roce 1822 zasáhl věž opět požár, opravena ale byla až v roce Její nový kryt však dodnes patří mezi nejkrásnější věžní kryty v České republice (Město Třebíč, 2006, s. 49). Karlovo náměstí Karlovo náměstí v Třebíči s rozlohou m2 je jedním z největších náměstí v České republice. Toto náměstí vzniklo na přelomu 60. a 70. let 13. století a plnilo původně funkci tržiště (Město Třebíč, 2006, s. 51). Na náměstí se dříve nacházely domy s krásným průčelím a renesančními štíty, které tvořily jeho starobylý ráz. V roce 1822 však město postihl velký požár a většina domů dostalo vzhled měšťanských domů, které byly v té době běžné (Joura, 2012, s. 9). Do náměstí vedly 2 městské brány Jihlavská a Brněnská-Jejkovská. Jihlavská se nacházela na západní straně, a to do roku Brněnská-Jejkovská se nacházela na straně východní a byla odstraněna v letech Do roku 1887 se na náměstí nacházely také tři kašny, které byly napájené vodou z rybníků. Tyto kašny byly zdobeny sochami světců (Joura, 2012, s. 17). Náměstí je dnes po obou stranách lemováno domy s historickou fasádou a v jeho středu stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje (Město Třebíč, 2006, s. 51). Sousoší věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje Sousoší věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje se nachází na Karlově náměstí. O vytvoření tohoto sousoší bylo českou národní stranou v Třebíči usilováno od roku Aby však mohlo být postaveno, byla uspořádaná peněžní sbírka. V roce 1885 bylo sousoší slavnostně odhaleno (Město Třebíč, 2006, s. 51). 34

35 Malovaný dům Malovaný dům zvaný také Františkovský dům patří mezi nejkrásnější a nejznámější domy v Třebíči. Pochází z 16. století, kdy si jej nechal postavit italský obchodník s koloniálním zbožím, Francesco Calligardi (Město Třebíč, 2006, s. 53). Dům byl postaven v renesančním slohu a je bohatě zdoben sgrafity s loveckými výjevy a biblickými postavami. V průběhu doby byla jeho sgrafita zabílena, a tak nikdo netušil, jaká výzdoba se na fasádě domu nachází. Až jednou profesor třebíčského gymnázia Josef Kozlanský výzdobu objevil (Město Třebíč, 2006, s. 53). Ráblův dům Ráblův dům známý také jako Černý dům byl dům třebíčského měšťana, mydlářského mistra a rychtáře, Jana Rábla. Ten nechal původní dům přestavět a jeho fasádu vyzdobit sgrafity, které představují alegorii ctností jako je Víra, Milosrdenství, Naděje, Spravedlnost, Moudrost a Sláva, lovecké výjevy a římské císaře, Vespasiana a Tita. Nad portálem domu je vytesaný nápis: Požehnej, Hospodine, tomuto domu i všechněm v něm přebývajícím (Město Třebíč, 2006, s. 55). Dům U hradeb Průčelí domu U hradeb zdobí sgrafita v podobě renesančních psaníček ve dvou ozdobných pásech pocházející z roku Sgrafita byla odkryta roku 1969 (Město Třebíč, 2006, s. 55). 35

36 Větrný mlýn Větrný mlýn známý také jako Větrník byl vybudován Františkem a Karlem Budischowským v roce 1836, a to blízko železniční trati ve čtvrti Kanciborek. Mlýn původně sloužil pro koželužské potřeby, přesněji k mletí smrkové a borové kůry, které se používaly na tříslo užívané při činění kůží. Tuto funkci plnil do druhé poloviny 19. století. Poté sloužil do roku 1977 jako nouzový byt a následně byl upraven na technickou památku [16]. Větrný mlýn je několikapodlažní budovou holandského typu, a i když podle původního plánu měl být dřevěný, nakonec byl postaven z kamenného a cihlového zdiva. [16]. Opevnění města Opevnění, nacházející se na strategických vyvýšených místech okolo města, patřilo spolu s městskou věží a hradbami k obrannému systému Třebíče [17]. Z městských hradeb se dochovaly spíše menší části. Největší z nich se nachází na severním okraji centra. Dochované předsunuté opevnění města, tedy jeho zbytek, pak můžeme vidět na Hrádku. Nachází se zde část původně dvoupatrové kruhové kamenné věže, ve které se dříve nacházely střílny, a která byla obehnána příkopem a palisádou [17]. Kousek od ní se nachází kamenná mohyla, která byla postavena v roce V tomto roce to bylo totiž 500 let, co zemřel Jan Žižka z Trocnova, a tak byla postavena tato mohyla za účelem připomenutí této události [17]. 36

37 4.2.3 Sakrální stavby Kostel sv. Martina Kostel sv. Martina se začal stavět na konci 60. let 13. století mimo městskou zástavbu. Do města byl začleněn až později (Město Třebíč, 2006, s. 61). Původně byl postaven v gotickém slohu. Z této doby se dochovalo kněžiště a dvě pole křížové klenby. Z období pozdní gotiky pak pocházejí železné dveře, nacházející se v sakristii. Na těchto dveří můžeme vidět znak rodu Pernštejnů, kteří Třebíč v minulých dobách vlastnili (Město Třebíč, 2006, s. 61). Ve 40. letech 17. století byly v kostele provedeny barokní úpravy. V této době byl v kostele nainstalován oltář sv. Václava a varhany (Město Třebíč, 2006, s. 61). Na počátku 18. století byly ke kostelu přistavěny dvě kaple, sv. Anny a sv. Josefa. V stejném století byl kostel spojen s městskou věží (Město Třebíč, 2006, s. 61). V kostele sv. Martina původně sloužili své mše utrakvisté. Od roku 1630 jej převzali katoličtí duchovní, díky nimž byl farní kostel roku 1671 povýšen na děkanství (Město Třebíč, 2006, s. 61). Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětější trojice byl postaven v gotickém slohu, a to v polovině 15. století. V letech pak kostel prošel renesanční přestavbou. Další jeho přestavby proběhly v roce 1661 a týkaly se především věže a krovu. Roku 1701 byla u chrámu postavena věž s cibulovým krytem, a to díky přispění Karla Ferdinanda z Valdštejna, jednoho z tehdejších majitelů třebíčského panství. V této době byly v kostele nainstalovány také dva zvony. V roce 1775 byla rozšířena kostelní okna a upraven vnitřek s klenbou lodi (Město Třebíč, 2006, s. 63). 37

38 Chrám sv. Václava a sv. Ludmily Chrám sv. Václava a sv. Ludmily je pravoslavný kostel postavený v letech a má půdorys rovnoramenného kříže. Chrám navrhl O. V. Kolomacký, který byl knězem, projektantem a malířem. Kolomacký byl také autorem výzdoby tohoto chrámu. Sám vytvořil na jeho stěnách ikony a malby tzv. ikonostas, tedy stěnu se třemi vchody, která odděluje oltářní část od prostoru pro věřící (Město Třebíč, 2006, s. 65). U vstupního schodiště chrámu se nachází kamenná pamětní deska Vladyky Gorazda, prvního biskupa české pravoslavné církve, který byl v roce 1942 popraven nacisty. Kostel je zajímavý hlavně tím, že jeho báň je z pravého zlata (Město Třebíč, 2006, s. 65). Kapucínský klášter Kapucínský klášter byl dostavěn roku V Chrámu Proměnění Páně, který je klášterním i farním kostelem, však stavební práce probíhaly až do roku 1693 (Město Třebíč, 2006, s. 67). Tento klášterní komplex se nachází v prostoru jejkovského předměstí, kde dříve stával sbor Jednoty bratrské. Nová barokní zahrada kláštera tak záměrně překryla renesanční zahradu a pohřebiště Jednoty bratrské (Město Třebíč, 2006, s. 67). Klášter a kostel byl nejprve postaven v tradičním kapucínském stylu, který nebyl moc umělecky náročný. Fara zde byla zřízena roku Z výzdoby tohoto chrámu stojí za zmínku především obrazy obraz hlavního oltáře a obrazy z Kristova života (Město Třebíč, 2006, s. 67). V době kapucínského konventu (roku 1934) vznikla v tomto klášterním komplexu serafínská škola. Po roce 1950 sloužily budovy kláštera veřejným účelům. Kromě části nemocnice, zde sídlila i vojenská správa (Město Třebíč, 2006, s. 67). Ve 20. století byla zničena klášterní zahrada, a to z důvodu výstavby zimního stadionu, který ji částečně překrývá. Dnes v budovách kláštera sídlí katolické gymnázium (Město Třebíč, 2006, s. 67). 38

39 Evangelický kostel Evangelický kostel byl postaven v roce Tento secesní kostel se nachází na Bráfově třídě. Výstavbu tohoto kostela financoval spolek Bratrská jednota (Město Třebíč, 2006, s. 69). Vnitřek kostela je vybaven prostě. Nachází se zde pouze lavice ve třech řadách, kazatelna, situovaná naproti vchodu a malé varhany umístěné na kůru. Vedle kostela stojí tzv. Husův dům, který je farní budovou (Město Třebíč, 2006, s. 69). Kaple Povýšení sv. Kříže Kaple Povýšení sv. Kříže známá mezi místními lidmi jako kostelíček byla postavena v letech , a to v barokním slohu. Kaple je situovaná na Strážné hoře, odkud je krásný výhled na město. Stavitelem této kaple byl zámožný katolík Jan Fulík, který je i se svým synem v této kapli pohřben (Město Třebíč, 2006, s. 69). Kaple má křížový půdorys, obloukový portál a je členěna nárožními pilastry. Její střecha je stanového typu krytá šindelem. Nejzajímavější jsou symboly nacházející se na kapli. Těmi jsou kříž, lebka, zkřížené hnáty, úhelnice a letopočet (Město Třebíč, 2006, s. 69) Meziválečná architektura V Třebíči se kromě historických památek nachází také významné budovy pocházející z meziválečného období. Průmyslová stavba ÚP závodů Třebíč Průmyslová stavba ÚP závodů Třebíč je postavena v rondokubistickém stylu. Autorem této budovy je Josef Gočár, který byl nejvýznamnějším českým architektem v první polovině 20. století. Rondokubismus se zde nachází především v podobě stylizovaného sloupového řádu, který se nachází v administrativní části budovy, a v podobě kombinace obloučkového stylu s mohutnými římsami, která se nachází u výrobního křídla bývalého závodu [18]. 39

40 Budova městské spořitelny Budova městské spořitelny se nachází na Karlově náměstí. Tuto budovu navrhl známý architekt Bohuslav Fuchs, který byl zároveň architektem původních říčních lázní ve městě, dnes známých jako koupaliště Polanka [18]. Budova spořitelny je moderního stylu s typickými prvky funkcionalistické architektury. Jedním z těchto prvků je například soulad vnitřního a vnějšího vzhledu nebo použití skla a železobetonu [18]. Borovinské závody Stejně jako koželužská výroba, měla v Třebíči dlouholetou tradici i výroba obuvnická. Pokračoval v ní Tomáš Baťa, který v roce 1931 koupil borovinskou továrnu a v roce 1936 zde nechal vystavět Baťovi závody (Město Třebíč, 2006, s. 75). V areálu těchto závodů se nacházely dvě velké pětipodlažní budovy, které sloužily jako obuvnická a punčochářská výrobna. Tyto budovy, díky železobetonovému skeletu, režnému zdivu a velkým proskleným plochám, působily na svoji dobu velmi moderně (Město Třebíč, 2006, s. 75). V současnosti je tento areál z velké části zrekonstruovaný, ale původnímu účelu již neslouží (Město Třebíč, 2006, s. 75). 40

41 4.2.5 Galerie, muzea a expozice Galerie FRANTA Galerie FRANTA se nachází ve dvoře Národního domu, který je situovaný na Karlově náměstí. V galerii je umístěna stálá expozice od malíře, sochaře, grafika, a především třebíčského rodáka, Františka Mertla, který galerii svá díla daroval. Jeho umělecké jméno je FRANTA, proto je název galerie FRANTA [19]. Díla v této galerii jsou průřezem celoživotní autorovou tvorbou a patří ke světovým unikátům. Obrazy a sochy v galerii jsou vytvořeny jako reakce na negativní události ve světě, napětí v současné společnosti a jako protest proti násilí, ničení, lidské krutosti a odcizení se od harmonie a klidu [19]. Galerie Předsálí Galerie Předsálí byla otevřena v roce 2016 a nachází se před divadelním sálem v Národním domě na Karlově náměstí. V galerii jsou umístěny krátkodobé výstavy regionálních umělců [20]. Galerie Malovaný dům Malovaný dům, který se nachází na Karlově náměstí, je sám o sobě jeden z nejkrásnějších domů v Třebíči. Nachází se zde expozice Kaiserpanorama (předchůdce současného kina) a galerie výtvarného umění, kde probíhají krátkodobé výstavy regionálních umělců [21]. Muzeum Vysočiny Třebíč Muzeum Vysočiny Třebíč se nachází v třebíčském zámku. Návštěvníkům jsou zde k dispozici čtyři stálé expozice Svět neživé přírody, Svět portálů a bran, Valdštejnové na Třebíči a Lidé. Místa. Osudy. [22]. 41

42 Zámek Třebíč Ve východním křídle zámku se nachází galerie Tympanon s díly regionálních výtvarníků a fotografů. V zámecké konírně se konají krátkodobé výstavy a v Kamenném sále zámku jsou pořádány koncerty či odborné přednášky. V předzámčí se pak nachází interaktivní expozice Cesty časem, která pojednává o třebíčské historii. V zámeckém komplexu nechybí ani muzejní kavárna [22] Městské parky Ve městě Třebíč je kromě historických památek zastoupená i příroda, a to v podobě lesoparků, sadů či městských parků, v nichž se nachází řada památných stromů. [24]. Východně od centra se nacházejí Máchovy sady a na ně pak navazují sady Radostínské a Liščí. Tento pás městské přírody se táhne až k okraji města, kde se nacházejí Lorenzovy sady, které pokrývají celý jihovýchodní okraj města [24]. U starého hřbitova se nacházejí Tyršovy sady, které se spojují v jihozápadní části s Libušiným údolím sahajícím až na okraj Třebíče [24]. U třebíčského zámku se nachází zámecký park, bylinková zahrádka a zámecký příkop s ledovnou. Západním směrem se nachází park Polanka a Krajíčkova stráň [24]. Severním směrem od centra města se nachází Hasskova zahrada, která směřuje k židovské čtvrti. U židovského hřbitova se rozkládá lesopark Hrádek a za ním se nacházejí Masarykovy sady. K severnímu okraji Třebíče sahá park Hájek, západně od něj se pak nachází Jubilejní háj [24]. Parky jsou zde rozloženy rovnoměrně. V těchto parcích se nacházejí odpočívadla, lavičky a na vyvýšených místech i vyhlídkové altány [24]. 42

43 4.3 Kulturní akce ve městě Třebíč Třebíčské kulturní léto Třebíčské kulturní léto je multikulturní projekt, který sdružuje nejvýznamnější letní festivaly. Těmi jsou: festival Zámostí, Slavnosti růžového vína, Svatoprokopská pouť, Oživené židovské město, Filmy pro Karla IV. (venkovní filmové večery), Šamajim, Slavnosti tří kápí a Bramborobraní (přehlídka folklórních souborů) [25]. Letní kulturní festival Zámostí Letní kulturní festival Zámostí je festival týkající se především hudební tématiky. Tento festival se koná na třebíčské podzámecké nivě, která se nachází pod bazilikou sv. Prokopa [26]. Festival Zámostí je pořádán již od roku 1997 a bývá pořádán na začátku června. Každoročně se zde mísí různé hudební styly od rocku, po alternativní hudbu. Kromě podií zde bývá postaven i velký taneční stan [26]. Hudební vystoupení je doplněno i divadelními a výtvarnými performancemi. V areálu podzámecké nivy se v době konání tohoto festivalu nachází stánky nejen s občerstvením, ale i různými suvenýry [26]. Slavnosti růžového vína Slavnosti růžového vína jsou pořádány v Třebíči od roku 2015, a to vždy v polovině června. Probíhají na třebíčské podzámecké nivě stejně jako festival Zámostí a jiné kulturní události [27]. Účastníci mohou v průběhu tohoto festivalu ochutnat nejen různé druhy vína, ale také kvalitní kávu a široké spektrum chutných pokrmů, což není pro festivaly zcela obvyklé. Kromě tradičních degustací vína zde nechybí ani hudební produkce a doprovodný program jak pro dospělé, tak i pro děti [27]. 43

44 Oživené židovské město Oživené židovské město, lidově OŽIŽIM, je kulturně-historická slavnost, která se odehrává v třebíčské židovské čtvrti. OŽIŽIM probíhá obvykle druhý víkend v červenci [28]. V době této slavnosti se v třebíčském židovském ghettu navrací život. Úzké a křivolaké uličky jsou zaplněny židovskými obyvateli, na pořádek v ghettu dávají pozor četníci, potulní muzikanti zde hrají na flašinet, hokynáři nabízejí rozličný tovar a celá čtvrť je provoněná dobrotami. Radost kolemjdoucím rozdávají také kejklíři, kteří na ulicích židovského ghetta ukazují svá umění. Kromě toho všeho zde probíhá výuka izraelských tanců a hry nejen pro děti, ale i pro dospělé. Večer je pak uskutečněno venkovní promítání prvorepublikových filmů a nechybí ani podávání dobrého vína [28]. Festival židovské kultury Šamajim Festival židovské kultury Šamajim je pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael v České republice a je financován z příspěvku Nadačního fondu obětem holocaustu, který hradí dotace Ministerstva kultury ČR [29]. Festival Šamajim je v Třebíči každoročně pořádán již od roku 2004, a to na přelomu července a srpna. Tento festival bývá pořádán od pondělí do soboty v třebíčské židovské čtvrti. Festival zahrnuje různé přednášky, koncerty a divadla [29]. Středověké Valdštejnské slavnosti Slavnosti tří kápí Slavnosti tří kápí jsou velkolepé dvoudenní slavnosti k výročí zápisu do UNESCO. Konají se obvykle o víkendu v polovině srpna, a to na podzámecké nivě a nádvoří třebíčského zámku [30]. Slavnosti jsou zahajovány vytrubováním fanfár a střelbou z městské věže. Podzámecká niva je v době konání oslav proměněna ve středověké městečko. Nachází se zde historická tržnice a středověké krčmy. Probíhají zde vojenská ležení a šermířské turnaje. Nechybí ani skočná hudba. Oba večery slavností jsou také zpříjemněny koncerty [30]. 44

45 Další součástí těchto slavností je historický průvod městem s Valdštejnskými knížaty v kočáře, kteří jedou k radě města, aby ji pozvali na večerní koncert a ohňostroj. Ohňostroj a poslední večerní koncert pak slavnost uzavírá. Vstup na slavnosti je zdarma [30]. Ostatní kulturní akce Kromě výše uvedených akcí se zde pořádají i další zajímavé akce jako je Purim, Festival divadla herců, Třebíčské loutkařské jaro (krajská přehlídka amatérských loutkařských souborů), Jarní zámecká slavnost, Festival malých pivovarů v Třebíči, Halahoj Třebíčský půlmaraton, Polanka fest, Svatomartinské slavnosti a další [31]. 45

46 5 Sekundární potenciál města Třebíče Sekundární potenciál (nabídky) cestovního ruchu, označovaný také jako realizační předpoklady cestovního ruchu, zahrnuje předpoklady, které jsou nezbytné pro rozvinutí primárních zdrojů cestovního ruchu. Sekundární potenciál umožňuje svou existencí vlastní realizaci cestovního ruchu a rekreace (Šauer, Vystoupil, Holešinská a kolektiv, 2015, s. 77). Do sekundárního potenciálu řadíme dopravní předpoklady (komunikační sítě, dostupnost území), infrastrukturu cestovního ruchu (ubytovací, stravovací, kulturní, zábavní a sportovní zařízení) a další služby cestovního ruchu (Šauer, Vystoupil, Holešinská a kolektiv, 2015, s. 77). 5.1 Ubytovací zařízení v Třebíči Ve městě Třebíč se nachází celkem 18 hromadných ubytovacích zařízení. Třebíč může nabídnout ubytování ve 4* hotelech, ve 3* hotelech, ve 2* hotelu, v hotelech garni, v penzionech nebo v ostatních zařízeních jako je kemp v Poušově, Domov mládeže nebo Domov mládeže VOŠ a SŠVZZ Třebíč. Největšími z nich jsou Grand hotel**** a Hotel Atom*** [32]. 5.2 Stravovací zařízení v Třebíči V Třebíči je 66 stravovacích zařízení. Nachází se zde restaurace (např. restaurace Metropolis), pizzerie (např. pizzerie San Marco), bufety (např. bufet Slunečnice), bistra (např. Asijské bistro Wok Paradise), stánky s tzv. rychlým občerstvením, pohostinství (např. Lucky s Original Irish Pub), vinárny (např. kavárna a vinárna Salsa), pivnice (např. pivnice U Filipa), kavárny (např. kavárna Alacaffé), cukrárny (např. cukrárna a kavárna Pod Lampou) a čajovny (např. čajovna Zelený Drak) [33]. Některá stravovací zařízení nabízejí více služeb, například restaurační zařízení zároveň nabízí služby vinárny či kavárny apod. K řadě restaurací patří také venkovní terasa otevřená v letních měsících [33]. 46

47 5.3 Dopravní infrastruktura Město Třebíč má výhodnou polohu. Nachází se mezi městy Brno a Jihlava. Většina míst je přístupných po místních komunikacích, které se přímo napojují na hlavní dálnici D1 (Praha Brno Ostrava). Město Třebíč je pro návštěvníky dostupné silniční i železniční dopravou Silniční doprava Do Třebíče vedou silnice I. třídy č. 23 a silnice II. třídy č. 351, č. 360, č. 405 a č Silnice I. třídy č. 23 vede po trase Brno Náměšť nad Oslavou Třebíč Telč Jindřichův Hradec Písek. Silnice II. třídy č. 351 vede po trase Dalešice Třebíč Polná Chotěboř. Silnice II. třídy č. 360 vede po trase Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč Velké Meziříčí a je napojena na dálnici D1. Silnice II. třídy č. 405 vede po trase Jihlava Okříšky Třebíč. Silnice II. třídy č. 410 vede po trase Třebíč Želetava Jemnice [34] Autobusová doprava Městská hromadná doprava je v Třebíči provozovaná na 10 linkách a zajišťuje ji společnost ICOM transport a.s., která vlastní společnosti TRADO BUS, s.r.o. a TRADO MAD, s.r.o. V současné době se společnost snaží svůj vozový park postupně obnovit, a to bezbariérovými autobusy [35]. 47

48 Dálkovou přepravu v Třebíči zajišťují společnosti ICOM transport a.s., TRADO-BUS s.r.o. (součást ICOM transport a.s.), TREDOS, spol. s.r.o., ČSAD Jindřichův Hradec a.s. (součást ICOM transport a.s.), ČSAD JIHOTRANS a.s., ZDAR, a.s., A-Z Bus, s.r.o., H.F. TOUR s.r.o., TOURBUS, a.s., Oldřich Řezanina, BK Bus, s.r.o., STUDENT AGENCY k. s. (Město Třebíč, 2014) Železniční doprava Železniční dopravu zajišťují v Třebíči České dráhy. Třebíčí vede železniční trať č. 240 a č Železniční trať č. 240 vede po trase Jihlava Třebíč Brno. Železniční trať č. 241 vede po trase Znojmo Třebíč Jihlava [34] Vodní doprava Vodní doprava je provozovaná nejvíce na Dalešické přehradě, která je poměrně blízko Třebíče. Vyhlídkové plavby po Dalešické přehradě se konají po celý rok. Kapacita lodě, jménem Horácko, která je k těmto plavbám využívaná, je asi 115 osob [36] Letecká doprava Letecká doprava není v Třebíči ani v jejím okolí rozšířená. U Třebíče letiště sice je, ale pouze sportovní. Toto letiště zabírá plochu 600 m2 a má 425 m dlouhou přistávací dráhou. Nejbližší větší mezinárodní letiště se nachází v Brně (70 km), Praze (191 km) a ve Vídni (158 km) [37]. 48

49 5.4 Ostatní dopravní a sportovně-rekreační infrastruktura Pěší turistika V okrese Třebíč je celkem 524,5 km značených tras pro pěší s 218 turistickými informačními místy a dvaceti velkoplošnými mapami. Turistické trasy jsou značeny podle důležitosti a významnosti různými barvami. Tyto trasy jsou spravovány Klubem českých turistů (Město Třebíč, 2014) Tabulka 1: Značené turistické trasy procházející městem Třebíč Barva trasy Směr trasy Červená Červená Řečice Pelhřimov Jihlava Třebíč Ivančice Radostice Třebíč Ptáčov Trnava Nárameč Budišov Oslava Modrá Zelená Žlutá Tasov Jabloňov Ořechov Osová Bitýška Záblatí Nové Sady Velká Bíteš Veverská Bitýška Tišnov Kunštát Letovice Boskovice Třebíč Okřešice Horní Vilémovice Rudíkov Nárameč Kojatín Pozďatín Studenecký rybník Třebíč Mastník Zdroj: Cykloturistika Cykloturistika se stává stále více oblíbenou složkou, a to nejen veřejné dopravy. Jako reakce na tento růst oblíbenosti jsou vytvářeny cyklotrasy a pro bezpečnost cyklistů také cyklostezky, které vedou mimo frekventované městské komunikace (Město Třebíč, 2014). 49

50 Cyklostezka Jihlava Třebíč Raabs Cyklostezka Jihlava Třebíč Raabs je označena číslem 26 a má nadregionální význam. Tato cyklostezka propojuje dvě největší města Vysočiny Jihlavu a Třebíč a vede až za hranice České republiky, do rakouského Raabs an der Thaya. Trasa cyklostezky má celkem 120 km, z toho 4 km stezky jsou vybudovány uvnitřměsta Třebíč. První etapa této významné cyklostezky byla otevřena v dubnu v roce 2010 (Město Třebíč, 2014). Číslo trasy 5106 Tabulka 2: Značené cyklotrasy procházející městem Třebíč Směr trasy Třebíč Trnava Nárameč Pozďatín Studenec Vícenice Náměšť nad Oslavou Skřípský mlýn Mohelno 5213 Třebíč Pozďátky Slavičky Klučov 401 Třebíč Klučov Lipník Zárubice Hrotovice dále na Moravský Krumlov 5103 Třebíč Kojetice Čáslavice Babice Moravské Budějovice Třebíč Krahulov Čechočovice Rokytnice nad Rokytnou Bítovánky Třebíč Nová Ves Přibyslavice Dolní Smrčné Panská Lhota Luka nad Jihlavou Jihlava Třebíč Budíkovice Benetice Svatoslav Horní Radslavice 103 Měřín Netín Radostín nad Oslavou Ostrov nad Oslavou Petrovice Zdroj: Město Třebíč,

51 5.4.3 Naučné stezky Naučná stezka Po stopách opatů a rabínů Naučná stezka Po stopách opatů a rabínů začíná na Karlově náměstí a propojuje nejcennější památky města Třebíče zapsané na seznamu UNESCO baziliku sv. Prokopa s třebíčským zámkem, židovskou čtvrť a židovský hřbitov. Stezka poodhaluje život obou náboženských komunit, ukazuje nejzajímavější místa a vypráví o historii židovských domů a křesťanské baziliky [38]. Délka stezky je 3 km. Stezka je vhodná nejen pro pěší, ale i pro cyklisty, kočárky a vozíčkáře. Součástí naučné stezky je také sběratelská hra. Návštěvníci si mohou koupit na všech turistických informačních centrech brožurku (cena 10 Kč) a nasbírat cestou po stezce tři razítka. Na posledním zastavení na ně pak čeká odměna v podobě magnetek města Třebíče [38]. Stezka na Pekelný kopec Značená stezka na Pekelný kopec vede od zdravotního střediska Poliklinika (ulice Vltavínská) k rozhledně na Pekelném kopci. Na konci cesty se pak návštěvníci mohou, podle instrukcí na informačních tabulích, vydat na kondiční pekelnou stezku. Délka stezky je 5 km. Stezka je vhodná nejen pro pěší, ale i pro kočárky a cyklisty s horskými koly [38]. Naučná stezka Bažantnice Naučná stezka Bažantnice začíná na kraji lesa u Třebíče a vede do lesního komplexu Dolní Bažantnice. Stezka vede návštěvníky alejí památných, státem chráněných lip, popisuje historii zdejších lesů, funkce lesa a informuje o bylinách, lesní zvěři a ostatních tvorech živočišné říše. Délka stezky je 3 km. Stezka je vhodná pro pěší [38]. 51

52 5.5 Turistická informační centra v Třebíči Ve městě Třebíč se nacházejí tři turistická informační centra TIC Třebíč, TIC Zadní synagoga, TIC Bazilika Turistické informační centrum Třebíč TIC Třebíč se nachází na Karlově náměstí v Národním domě. Zaměstnanci tohoto turistického informačního centra poskytují návštěvníkům z tuzemska i zahraničí bezplatné informace, a to z oblasti turistiky, kultury, dopravy, sportu, podnikání a služeb regionu [39]. Toto TIC poskytuje informace o návštěvní době památek ve městě a regionu, informace o autobusovém a vlakovém spojení, pomoc při výběru ubytování a stravování, předprodej vstupenek na koncerty, divadla a jiné kulturní akce a prodej upomínkových předmětů, turistických publikací, průvodců, map a pohlednic [39]. Dále toto informační centrum vytváří měsíční přehled s názvem Kam v Třebíči, což je přehled kulturních a společenských akcí a také zajišťuje předem domluvené prohlídky Karlova náměstí a Městské věže [39] Turistické informační centrum Zadní synagoga TIC Zadní synagoga se nachází v Třebíči u Zadní synagogy. Zaměstnanci tohoto turistického informačního centra poskytují prodej vstupenek a průvodcovské služby nejen v Zadní synagoze, ale také v židovském muzeu Seligmanna Bauera, v židovské čtvrti a židovském hřbitově. Toto TIC dále prodává vstupenky do galerie Ladislava Nováka, různé informační a propagační materiály a upomínkové předměty [40]. 52

53 Prohlídka židovské čtvrti Okruh I Tento okruh prohlídky zahrnuje prohlídku Zadní synagogy, Domu Seligmanna Bauera a prohlídku židovské čtvrti. Délka této prohlídky je cca 1,5 2 hodiny a probíhá pouze na základě objednání minimálně 2 dny předem a při minimálním počtu 5 platících návštěvníků [40]. Prohlídka židovské čtvrti Okruh II Tento okruh prohlídky zahrnuje prohlídku Zadní synagogy, Domu Seligmanna Bauera, prohlídku židovské čtvrti a židovského hřbitova. Délka prohlídky je cca 2 až 3 hodiny a probíhá pouze na základě objednání minimálně 2 dny předem, při minimálním počtu 5 platících návštěvníků [40] Turistické informační centrum Bazilika Turistické informační centrum Bazilika se nachází naproti bazilice sv. Prokopa. Zaměstnanci tohoto TIC poskytují veřejnosti především průvodcovské služby, a to přímo v této bazilice. Dále také poskytují prodej informačních materiálů a upomínkových předmětů [41]. Tabulka 3: Časy bohoslužeb v bazilice sv. Prokopa v Třebíči PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY V BAZILICE pondělí úterý středa čtvrtek 8.00 pátek sobota 8.00 neděle 7.00, Zdroj:

54 5.6 TouristPoint TouristPoint je nové zázemí pro turisty a cyklisty. Byl vybudován v prosinci r v blízkosti turistického informačního centra na Karlově náměstí. TouristPoint poskytuje návštěvníkům posezení, úschovu zavazadel, toalety a sprchy [42]. Třebíčský TouristPoint se pyšní certifikátem Cyklisté vítáni, což je celonárodní certifikační systém, který prověřuje nabídku a vybavenost turistických zařízení. Cyklisté zde mohou využít venkovní stojany na kola nebo uzamykatelnou úschovnu kol. Na požádání je zde k dispozici také základní nářadí k jednoduchým opravám kol nebo lékárnička [42]. Tabulka 4: Otevírací doba TouristPointu v Třebíči Otevírací doba TouristPointu květen, červen, září červenec, srpen říjen duben po pá 9:00 12:00, 12:30 18:00 so 9:00 12:00, 12:30 17:00 ne 9:00 13:00 po pá 9:00 12:00, 12:30 18:00 so, ne 9:00 12:00, 12:30 17:00 po pá 09:00 12:00, 12:30-17:00 so 09:00 13:00 Zdroj: Tabulka 5: Ceník služeb TouristPointu Ceník služeb WC 5 Kč Použití sprchy 30 Kč Půjčovné ručníku 30 Kč Záloha za ručník 30 Kč Úschova zavazadla nebo kola 30 Kč Zdroj:

55 5.7 Kulturní zařízení Divadlo a kino Pasáž Divadlo a kino Pasáž se nachází blízko centra Třebíče. Objekt Pasáž nabízí 5 sálů. Velký sál s kapacitou 523 míst. V tomto sále se konají větší reprezentativní společenské akce, konference, koncerty nebo divadla [43]. Malý sál s kapacitou 226 míst. V tomto sále se konají společenské a firemní akce, konference, přednášky nebo koncerty. Oba tyto sály plní i funkci kina [43]. Foyer s kapacitou zhruba 200 míst při stolové úpravě. Ve foyer se konají společenské a firemní akce, přednášky nebo prezentace [43]. Šatnový vestibul s kapacitou 150 míst při stolové úpravě. V tomto vestibulu se konají společenské a firemní akce, přednášky, prezentace [43]. Baletní sál s kapacitou cca 80 míst při stolové úpravě. V tomto sále se konají společenské a firemní akce, přednášky nebo prezentace [43]. Národní dům Národní dům se nachází na Karlově náměstí a pořádají se v něm různé společenské akce. V národním domě se nachází divadelní velký sál, malý sál a předsálí [44]. Velký sál poskytuje 304 míst v přízemí a 108 míst na balkoně. Konají se zde společenské akce, divadelní představení, koncerty, besedy, přednášky, plesy nebo firemní akce [44]. Malý sál poskytuje 90 míst a konají se zde společenské akce komorního charakteru, přednášky, besedy, prezentace, firemní akce. Předsálí má kapacitu 70 míst [44]. 55

56 Fórum Fórum se nachází vedle Pasáže. Sídlí zde nejen umělecká škola, ale také jsou zde pořádány různé větší i menší společenské akce. V budově Fóra se nachází velký sál s kapacitou 600 míst, který je využíván ke konání společenských nebo firemních akcí, slavnostních zasedání, koncertů, plesů apod. [45]. Kromě velkého sálu se zde nachází malý sál s kapacitou 120 míst, který je využíván pro společenské akce komorního charakteru (firemní prezentace, přednášky, besedy nebo prodejní akce). Nechybí ani předsálí, kde se nachází dvě šatny pro jeho návštěvníky. Předsálí také nabízí možnost pořádání prezentací [45]. Městská knihovna Třebíč Městská knihovna Třebíč se nachází na Karlově náměstí. V budově této knihovny se nachází dětské oddělení, oddělení pro dospělé, studovna, čítárna, hudební oddělení, zvuková knihovna, internetová studovna, PC učebna a regionální služby [46]. Knihovna má také dvě své pobočky, a to pobočku Modřínová, která se nachází na stejnojmenné ulici a pobočku Borovina, která se nachází v Okružní ulici v městské čtvrti Borovina. V městské knihovně jsou mimo jiné pořádány různé výstavy a besedy, konané většinou v hudebním oddělení [46]. Club Roxy Club Roxy se nachází ve čtvrti zvané Hájek v ulici Kpt. Jaroše. Tento klub se liší od jiných třebíčských klubů tím, že se zde kromě diskoték pravidelně pořádají koncerty slavných hudebníků. Klub je moderně vybaven a je otevřen každý víkend (pátek, sobota) ve večerních až nočních hodinách. Hudební klub B (Béčko Třebíč) Hudební klub B se nachází v ulici Vítězslava Nezvala, která je nedaleko centra města. V tomto klubu jsou pořádány večerní koncerty začínajících či méně známých kapel. Klub je otevřen pouze v termínech koncertů. 56

57 5.8 Sportovní zařízení Aquapark Laguna Aquapark Laguna se nachází v třebíčské čtvrti zvané Hájek. Dominantou tohoto aquaparku je tobogán měřící 132 metrů, který je částečně umístěn i mimo objekt budovy. Atraktivní je také venkovní slaný bazén, který je vyhřívaný, a tak je přístupný téměř celoročně. Kromě toho se v aquaparku nachází vířivky, protiproudy, perličkové lázně, parní sauna, bazény pro kondiční i rekreační plavání a bazén pro děti. V aquaparku nechybí ani AquaBistro poskytující návštěvníkům rychlé občerstvení a různé nápoje [47]. Součástí aquaparku je také wellness centrum s různými druhy saun, vodním vědrem, ochlazujícím bazénkem a Kneippovým chodníkem. Ve wellness centru se nachází i relaxační místnost a bar s různými nápoji [47]. V areálu aquaparku se mimo to nachází restaurace, kosmetika, masáže, soukromá vířivka a mnoho dalšího. Aquapark obklopuje krásná trávnatá plocha, které je využívaná zejména v letních měsících k relaxaci návštěvníků. Ve venkovním prostranství aquaparku je zřízeno také hřiště sloužící k plážovému volejbalu [47]. Wellness centra Wellness služby jsou mezi návštěvníky stále více populární. Kromě Aquaparku Laguna, kde jsou wellness prostory veřejné, je poskytuje např. centrum Niagara nacházející se blízko čtvrti Týn nebo wellness & spa Matangi nacházející se ve čtvrti Horka-Domky. Tato wellness centra nabízí soukromou vířivku nebo různé druhy saun. Centrum Niagara poskytuje navíc možnost ubytování [48]. Koupaliště Polanka Koupaliště Polanka funguje pouze v letních měsících. Dříve na tomto místě stály říční lázně. V areálu koupaliště se nachází tři bazény (dětský, plavecký a skokanský), skokanská věž, menší tobogán a obrovská travnatá plocha určená pro relaxaci a opalování. V komplexu tohoto koupaliště nechybí ani možnost občerstvení [49]. 57

58 Sportovně relaxační areál Na Hvězdě Sportovně relaxační areál Na Hvězdě se nachází blízko nákupního centra STOP SHOP ve čtvrti Horka - Domky. Tento multifunkční areál je zaměřen především na baseball a softball. Kromě toho může areál svým návštěvníkům nabídnout venkovní arénu pro míčové hry, lanovou pyramidu, venkovní posilovnu, dětské hřiště, hřiště na pétanque, skate park nebo in-line či běžeckou dráhu. Nechybí zde ani restaurace nacházející se v zázemí baseballového stadionu [50]. Zimní stadion Zimní stadion se nachází nedaleko centra města a chrámu Proměnění Páně. Na tomto stadionu probíhají především hokejové zápasy. V zimě je však stadion využívaný také pro veřejné bruslení. V letních měsících se zde zřídka konají také velké koncerty. Lanový areál Pavouk Tento venkovní areál se nachází u řeky Jihlavy na louce za koupalištěm Polanka. V areálu se nachází systém cest a překážek z lan a trámků, které jsou zavěšené na sloupech ze dřeva ve výšce 6 8 metrů. Kromě toho jsou zde nízké i vysoké lanové překážky nebo lezecká stěna. Návštěvníci si zde mohou vyzkoušet také střelbu z luků nebo projížďku na kánoích [51]. Wake park Wake park se nachází na západním okraji města na Borovinském rybníku. Vodní vlek wake parku nabízí dvě rychlosti podle zdatnosti každého jezdce [52]. 58

59 Bowling v Třebíči Bowling je stále více oblíbený sport zejména pro večery s přáteli. V Třebíči je hned několik míst, kde je možnost si ho zahrát. Bowling U Kmotra Bowling U Kmotra se nachází na okraji města blízko čtvrti Hájek. Tento podnik nabízí osm profesionálních drah a zapůjčení bowlingové obuvi. Bowling U Kmotra funguje také jako restaurace [53]. Bowling Koule Bowling Koule se nachází na okraji města směrem na Velké Meziříčí a nabízí čtyři bowlingové dráhy. Kromě toho tento podnik funguje také jako pizzerie [53]. Bowling Znojemka Bowling Znojemka se nachází pod vlakovým nádražím. Funguje spíše jako bar se čtyřmi bowlingovými dráhami. Podnik se nachází v patře a pod ním je diskotékový klub Znojemka [53]. Bowling DON Bowling DON se nachází v zábavním centru DON, kde jsou k dispozici dvě bowlingové dráhy. Toto centrum dále nabízí billiardové stoly, karambolový stůl, šipky i fotbálek. Všechny tyto aktivity jsou soustředěny v baru v přízemí centra. V prvním patře centra se pak nachází restaurace [53]. 59

60 Tenisová hala SPIN Tenisová hala SPIN se nachází v ulici Marie Majerové blízko čtvrti Hájek. Tato hala je krytá a nachází se v ní i šatny se sprchami. Hala nabízí možnost zapůjčení sportovních potřeb a prodej doplňků. V areálu SPINu se nachází také SPIN Pub s velkoplošnou obrazovkou a projektorem ke sledování sportovních přenosů. V létě je možnost si zde zahrát nohejbal, volejbal či pétanque [54]. Adventure golf Tento country golf club se nachází nedaleko Třebíče v obci zvané Střítež. Nachází se v interiéru, takže je přístupný po celý rok [55]. Adventure golf nabízí dráhy inspirované divokým západem a nechybí ani možnost občerstvení či posezení u krbu. Pořádají se zde také různé akce jako je posezení s živou hudbou či grilování [55]. 5.9 Ekotechnická centra a zábavní parky Ekotechnické centrum Alternátor Ekotechnické centrum Alternátor se nachází v areálu bývalých Baťových závodů v Borovině. V tomto science centru je kladen důraz především na spojení zábavy a tvůrčí činnosti. Nachází se zde stálé expozice ( Cesta elektřiny, Plnou parou vpřed!, Energie a náš svět, Věda na kouli, Boty a ponožky ) a dočasné výstavy [56]. Labyrint Labyrint je zábavní park pro rodiny s dětmi a nachází se v ulici Nad Zámkem. Tento zábavní park nabízí spoustu atrakcí a je navržený tak, aby s dětmi mohli na atrakce i rodiče [57]. 60

61 Dětský zábavní park Střítež Dětský zábavní park Střítež je zábavním a sportovním centrem pro rodiny s dětmi. Nachází se kousek od Třebíče v obci Střítež. Atrakce v tomto parku jsou vhodné pro děti i dospělé a mají různou míru obtížnosti. V areálu se nachází vnitřní herna, venkovní dětské hřiště, sportoviště, zoo koutek, restaurace i ubytování. Zábavní park je otevřen celoročně [58]. Mozkoherna Mozkoherna se nachází v židovské čtvrti v ulici Leopolda Pokorného. Návštěvníci mozkoherny trénují svou paměť, koncentraci, verbální myšlení, prostorovou představivost a logiku pomocí různých hlavolamů, karetních her, zvukového pexesa, pinballu nebo mindflexu. Programy mozkoherny připravuje Eva Fruhwirtová, která je trenérkou mozku [59]. Hvězdárna Třebíčská hvězdárna se nachází na jihozápadním okraji Třebíče, a to ve čtvrti Horka Domky. Hvězdárna nabízí za pomocí zkušeného demonstrátora program uvnitř v podobě zajímavé prezentace i venku v podobě sledování noční oblohy pomocí dalekohledu [60]. 61

62 6 Terciární potenciál města Třebíče Terciárním potenciálem cestovního ruchu je organizační struktura cestovního ruchu v destinaci (destinační management a veřejný sektor). Hlavní institucí, která se zabývá cestovním ruchem v Třebíči, je Městský úřad Třebíč a jeho odbory. Pod město Třebíč dále spadají dvě příspěvkové organizace Městské kulturní středisko Třebíč a Městská knihovna v Třebíči. Městské kulturní středisko Třebíč hraje v oblasti cestovního ruchu o něco větší roli. Toto středisko pořádá ve městě kulturní akce, zajišťuje provoz turistických informačních center a prohlídky významných třebíčských památek (především památek UNESCO). K rozvoji města Třebíče přispívá množství činností a aktivit. K těmto činnostem patří mimo jiné oblast propagace, která je důležitou a podstatnou složkou rozvoje. Vrcholným orgánem při rozhodování o propagační činnosti města je Městský úřad Třebíč. Je však nutné, aby při její tvorbě spolupracoval i s dílčími institucemi a organizacemi města. Jednou z těchto organizací je již zmíněné Městské kulturní středisko Třebíč. Další takovou institucí je zájmové sdružení Rozvoj Třebíčska, pod jehož vedením vznikla Destinační kancelář Třebíč. Na propagaci města se dále podílí agentura Czech Jewish Experience, nebo třeba i podnikatelé, tím, že v Třebíči realizují svůj podnikatelský záměr (Polendová, 2017). 6.1 Městský úřad Základní legislativní normou, kterou se ve své činnosti řídí obce, je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve zněních pozdějších předpisů. Své záležitosti spravuje obec samostatně. Státní správu město Třebíč vykonává v rozsahu tzv. přenesené působnosti. Hlavními koncepčními dokumenty města je dokument Strategický plán rozvoje města Třebíče (momentálně na období ) a územní plán. Tyto dokumenty určují další postup pro rozvoj města včetně cestovního ruchu (Město Třebíč, 2014). 62

63 Nejvyšším orgánem třebíčské samosprávy je městské zastupitelstvo. Starostem města je Mgr. Pavel Pacal, který má kompetence v oblastech samostatné působnosti jako je oblast financí, školství, krizového řízení, interního auditu nebo oblast vnějších vztahů. Místostarosty má město Třebíč tři. Jsou jimi Miloš Hrůza, Ing. Pavel Janata a Vladimír Malý. Tajemníkem města je Ing. Vladimír Kazda [61]. 6.2 Městské kulturní středisko Třebíč Městské kulturní středisko Třebíč je příspěvkovou organizací města a sídlí na Karlově náměstí v Třebíči. Ředitelkou MKS je Bc. Jaromíra Hanáčková. Logo tohoto střediska je Baví nás, bavit vás MKS řídí turistická informační centra v Třebíči, sestavuje kulturní přehledy, organizuje kulturní akce a zajišťuje prodej vstupenek [62]. 6.3 Zájmové sdružení právnických osob Rozvoj Třebíčska Zájmové sdružení právnických osob Rozvoj Třebíčska je právnickou osobou, která vznikla za účelem ochrany zájmů právnických osob. Sdružení bylo založeno 30. listopadu Právní způsobilosti pak nabylo zápisem do registru sdružení, který je veden u Okresního úřadu v Třebíči [63]. Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze, kterou tvoří všichni členové sdružení. Statutárním orgánem je představenstvo, které řídí činnost sdružení. Představenstvo sdružení je tvořeno předsedou Mgr. Pavlem Pacalem a místopředsedkyní Mgr. Hanou Škodovou. Předseda je volen členskou schůzí sdružení [63]. Příjmy sdružení jsou tvořeny členskými příspěvky, dotacemi, dary, příjmy z hospodářské činnosti a jinými příjmy. Za nesplnění svých povinností ručí sdružení celým svým majetkem [63]. 63

64 K předmětu činnosti tohoto sdružení patří tvorba, realizace a rozvoj regionálních projektů. S tím spojená je také spolupráce s ostatními subjekty včetně zahraničních subjektů, výzkumná a analytická činnost, tvorba vhodných podmínek pro usídlení firem, propagace regionu (např. prostřednictví médií či výstav), vývoj regionálních projektů a optimalizace součinnosti podnikatelů, obcí, hospodářské komory a agrární komory. Sdružení také vytváří podmínky pro všestrannou spolupráci se zahraničními subjekty a společný postup při prosazování požadavků malých a středních podnikatelů [63]. Sdružení Rozvoj Třebíčska vykonává také činnost destinační kanceláře, a to za účelem rozvoje regionu zaměřující se na cestovní ruch. Sdružení tak vytváří společensky i odborně uznávanou organizaci a platformu s cílem prosadit strategie a společný zájem, který s rozvojem cestovního ruchu v regionu souvisí [63]. V rámci propagační činnosti zpracovalo sdružení brožury pro Třebíčsko, Jaroměřicko, Hrotovicko, Jemnicko, Moravskobudějovicko a Náměšťsko. Sdružení také sestavilo zajímavé balíčky pro turisty. Tyto balíčky jsou různého charakteru a jsou uvedeny na webových stránkách sdružení. Mohou být pobytové, zážitkové nebo MICE (komplexní služby pro vzdělávací, prezentační i reprezentační akce firem, organizací a institucí) [64]. 6.4 Destinační kancelář Třebíčsko Moravská Vysočina Destinační kancelář Třebíčsko Moravská Vysočina byla založena v polovině července roku Zaštiťuje ji zájmové sdružení právnických osob Rozvoj Třebíčska a funguje především v rámci projektu Třebíč Žije! [65]. Jelikož je tato destinační kancelář úzce spjata s projektem Třebíč Žije! a se sdružením Rozvoj Třebíčska, závisí na tom i organizační struktura této kanceláře. Do vedení kanceláře tak zasahuje členská schůze a představenstvo, které tvoří organizační strukturu ve sdružení. Dalšími pracovníky pak jsou specialisté, kteří pracují na projektu Třebíč Žije!. Financování destinační kanceláře je totožné s financováním sdružení Rozvoj Třebíčska [65]. 64

65 Předmětem činnosti Destinační kanceláře Třebíč je marketing rozvoje cestovního ruchu. Úkolem kanceláře je koordinovat rozvoj cestovního ruchu na Třebíčsku a vyhledávat dotační příležitosti na marketing. Cílem této kanceláře je dosáhnout delšího pobytu turistů v této destinaci [65] Projekt Třebíč Žije! Jak je již výše uvedeno, projekt Třebíč Žije! byl zrealizován Destinační kanceláří Třebíč. Tento projekt má svůj incomingový tým, který vede Pavel Pacal. Specialistkami pracujícími v tomto týmu jsou Denisa Hájková a Petra Fortelná. Projekt má také specialistku cestovního ruchu, kterou je Lucie Floriánová. Incomingový tým tohoto projektu má za úkol podporovat místní podnikatele, připravovat prostředí pro nové investory, zlepšit koordinaci nabídky a poptávky pracovních míst a nabídku na pracovním trhu rozšířit. Projekt se dále snaží o to, aby v Třebíči zůstávali i mladí lidé a zakládali zde své rodiny [65]. Na webových stránkách projektu se nachází tři sekce - pro podnikatele, rezidenty a turisty. V sekci turisté se pak nachází další pod sekce - Třebíč žije památkami!, Třebíč žije sportem!, Třebíč žije příběhem Antonína Kaliny! a expozice FRANTA. Kromě toho se na těchto webových stránkách nachází i aktuality města Třebíče [65]. Tým projektu Třebíč žije! také vytvořil propagační dárkové předměty, jako jsou čokoládové pralinky s fotkou nebo symbolikou UNESCO památek, šátek z hedvábí, kravata, manžetové knoflíčky zdobené rozetou, běžecké funkční tričko, dres a kalhoty pro cyklisty, těžítko a puzzle s fotografiemi památek UNESCO. Tyto předměty jsou zabaleny v obalu s motivem rozety, která se nachází v bazilice sv. Prokopa [65]. 6.5 Czech Jewish Experience Czech Jewish Experience je agentura, která pořádá prohlídky židovské čtvrti, degustaci českých košer vín, pečení tradičního židovského cukroví, vystoupení židovských tanců spolu s workshopem, exkurze do pivovaru s ochutnávkou piva nebo připraví menu podle tradičních židovských receptů. Tato agentura sestavuje zážitkové balíčky, které jsou buď půldenní, jednodenní, a nebo dvoudenní [66]. 65

66 7 Analýza návštěvnosti města Třebíče 7.1 Vývoj počtu návštěvníků (turistů) Počet turistů je základním kritériem pro využití potenciálu města z hlediska cestovního ruchu. Turistou je návštěvník, který se v daném místě zdrží déle než 24 hodin a alespoň jednou zde přenocuje. V níže uvedených tabulkách můžeme vidět vývoj počtu turistů podle dat Českého statistického úřadu. První tabulka ukazuje vývoj počtu turistů v Třebíči, druhá ukazuje vývoj počtu turistů v České republice. Porovnáním tabulek můžeme zjistit, že průměrný počet přenocování v ČR stagnuje, zatímco ve městě Třebíč opět pomalu roste. Dále zde můžeme spatřit, že celkový počet hostů v Třebíči narostl v posledním sledovaném roce (oproti předchozímu roku) pouze nepatrně. Také zde vidíme, že město Třebíč je spíše turistickým cílem rezidentů (domácích návštěvníků) než nerezidentů (zahraničních návštěvníků). Hosté celkem Tabulka 6: Vývoj počtu turistů v Třebíči v tom rezidenti nerezidenti Přenocování celkem v tom rezidenti nerezidenti Průměrný počet přenocování (noci) , , , , ,5 Zdroj:

67 Hosté celkem Tabulka 7: Vývoj počtu turistů v České republice v tom rezidenti nerezidenti Přenocování celkem Zdroj: v tom rezidenti nerezidenti Průměrný počet přenocování (noci) 2,8 2,8 2,7 2,7 2,7 7.2 Vývoj návštěvnosti atraktivit cestovního ruchu Z následujícího grafu můžeme vidět, že vývoj návštěvnosti jednotlivých atraktivit cestovního ruchu v Třebíči je proměnlivý. V roce 2018 však výrazně narostla návštěvnost Turistického informačního centra Bazilika. Návštěvnost TIC Bazilika tak výrazně přerostla návštěvnost ostatních středisek cestovního ruchu ve městě. Ostatní třebíčská střediska cestovního ruchu však v tomto roce zaznamenala také alespoň nepatrné zvýšení návštěvnosti oproti r. 2017, kromě rozhledny Kostelíček, která v roce 2018 zaznamenala v návštěvnosti nepatrný pokles. Obrázek 1: Vývoj počtu návštěvníků atraktivit cestovního ruchu v Třebíči Zdroj:

68 Počet návštěvníků 7.3 Vývoj návštěvnosti turistických informačních center Následující grafy ukazují návštěvnost turistických informačních center v Třebíči v jednotlivých měsících za posledních 6 let. Jak můžeme vidět, Třebíč se jako většina destinací potýká s problémem sezónnosti. Jeho turistická informační centra zaznamenávají nejmenší návštěvnost během zimních měsíců. Naopak největší návštěvnost se v grafech promítla v červenci. Z těchto tří turistických informačních center je na tom po stránce sezónnosti nejlépe TIC Třebíč, které zaznamenává rozdíly (mezi návštěvností v sezóně a mimo sezónu) nejmenší (např. v roce 2018 zaznamenalo 1364 návštěvníků v lednu a návštěvníků v červenci). TIC Třebíč zaznamenává největší návštěvnost v období červenec listopad. Největší rozdíl (mezi počtem návštěvníků v sezóně a mimo sezónu) pociťuje TIC Zadní synagoga, které např. v roce 2018 zaznamenalo v lednu 340 návštěvníkůa v červenci návštěvníků. TIC Zadní synagoga zaznamenává největší návštěvnost v období červenec srpen. Jak můžeme vidět z dalšího grafu, třetí TIC (Bazilika) zaznamenává největší návštěvnost v období květen září Vývoj návštěvnosti TIC Třebíč Graf 1: Návštěvnost TIC Třebíč v jednotlivých měsících Zdroj: vlastní zpracování z dat MKS,

69 Počet návštěvníků Počet návštěvníků Vývoj návštěvnosti TIC Zadní synagoga Graf 2: Návštěvnost TIC Zadní Synagoga v jednotlivých měsících Zdroj: vlastní zpracování z dat MKS, Vývoj návštěvnosti TIC Bazilika Graf 3: Návštěvnost TIC Bazilika v jednotlivých měsících Zdroj: vlastní zpracování z dat MKS,

70 7.4 Výsledky průzkumu návštěvnosti v Třebíči z roku 2014/2015 Pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v destinaci je kromě přípravy zajímavých turistických produktů také nezbytné sledování vývoje poptávky a porovnávání charakteristik jednotlivých marketingových skupin návštěvníků. Struktura návštěvníků destinace a postoje návštěvníků k cestovnímu ruchu bývají zjišťovány marketingovými výzkumy. Cílem těchto výzkumů bývá segmentace trhu, která pomáhá destinačnímu managementu porozumět potřebám a přáním návštěvníků a následně zvolit takové marketingové přístupy, které povedou ke zvýšení počtu návštěvníků nebo k prodloužení délky jejich pobytu. To pak vede k vyšším celkovým příjmům pro destinaci a lepší návratnosti investovaných prostředků. Také dochází k minimalizování negativních dopadů cestovního ruchu na destinaci, a to zejména díky dosáhnutému lepšímu rozptýlení návštěvníků v čase a prostoru (Palatková, Zichová, 2011). Průzkum návštěvnosti na území města Třebíče byl součástí rozsáhlého dotazníkového šetření mezi návštěvníky Kraje Vysočina, které prováděla Vysoká škola polytechnická Jihlava na žádost krajské organizace Vysočina Tourism (Pachrová, Janoušková, 2017). Sběr dat probíhal od října 2014 do září 2015 ve třech časových etapách, a to na základě anonymního osobního dotazování návštěvníků v terénu na předem vybraných lokalitách. Velikost vzorku respondentů byla předem stanovena zadavatelem výzkumu, organizací Vysočina Tourism. Celkově bylo dotazováno 4280 respondentů, z toho 180 respondentů bylo dotazováno ve městě Třebíč (Pachrová, Janoušková, 2017). Tabulka 8: Počty vyplněných dotazníků v jednotlivých etapách výzkumu Výzkumné období (počty dotazníků) Celkem Destinace 1. etapa 2. etapa 3. etapa dotazníků (10/14 02/15) (03/15 06/15) (07/15 09/15) Třebíč Zdroj: Pachrová, Janoušková,

71 Dotazník obsahoval 22 různorodých otázek (otevřené, uzavřené atd.) a byl přeložen do pěti světových jazyků. Tazateli byli studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava, kteří byli řádně proškoleni, aby se do výsledků výzkumu nepromítly jejich osobní preference, a aby byl výběr respondentů opravdu náhodný. Velký důraz byl při sběru dat kladen na různorodost výběrového souboru, a na co největší zastoupení zahraničních návštěvníků. Výběr dále nesměl být jednostranný a vybraní návštěvníci nesměli tvořit homogenní skupiny. Data byla sbírána opakovaně ve všech dnech v týdnu a v různých časových obdobích, aby bylo předejito zkreslení výsledků (např. počasím). Veškeré následující tabulky a grafy v této kapitole jsem zpracovala samostatně na základě primárních dat, která mi byla poskytnuta VŠPJ Charakteristika výběrového souboru respondentů (návštěvníků) Z celkového počtu 180 respondentů bylo 50 % žen a 50 % mužů. Složení respondentů podle pohlaví 50% 50% muž žena Graf 4: Složení respondentů podle pohlaví Zdroj: vlastní zpracování,

72 Nejpočetnější věkovou skupinou respondentů byli lidé ve věku let (31,1 %). Druhou nejpočetnější věkovou skupinou respondentů byli lidé ve věku let (30,7 %). Na tyto dvě věkové skupiny by se tedy město Třebíč mělo zaměřit především. Mělo by jim přizpůsobit nabídku produktů i propagaci. Protože velkou část respondentů tvořily i děti a mládež (22,7 %), které obvykle nejezdí samy, měla by se destinace orientovat i na rodiny s dětmi. Děti jsou navíc důležitým segmentem pro budoucí rozvoj destinace cestovního ruchu, protože při získání pozitivního zážitku se z dětí mohou stát budoucí návštěvníci, kteří se budou do destinace vracet. Věkové složení respondentů 9% 7% 23% do 25 let let let 31% 30% let 60 a více let Graf 5: Věkové složení respondentů Zdroj: vlastní zpracování,

73 Následující graf vyjadřuje strukturu respondentů podle vzdělání. Nejvíce respondentů (82 %) má dokončenou střední školu s maturitou, z toho 14 % respondentů má navíc vystudovanou vysokou školu. U těchto respondentů platí, čím vyšší vzdělání, tím větší zkušenosti s cestováním, a tím vyšší nároky na poskytované služby, a to jak na jejich rozsah, tak i na jejich kvalitu. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů 14% 18% bez maturity s maturitou vysokoškolské vzdělání 68% Graf 6: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Graf č. 7 ukazuje, odkud respondenti do města Třebíče přijeli. Podle tohoto šetření je většina návštěvníků, kteří do Třebíče jezdí, české národnosti (97 %). Pouze zbylé 3 % respondentů byly ze zahraničí, proto by se město mělo zaměřit na lepší propagaci destinace v zahraničí, aby se návštěvnost města zahraničními návštěvníky zvýšila. Skoro polovina respondentů byla z okolí do 50 kilometrů. Více než čtvrtina respondentů byla ze vzdálenosti do 100 kilometrů a zbylých 24 % respondentů bylo ze vzdálenosti nad 100 kilometrů. 73

74 Vzdálenost bydliště respondentů 24% 29% 12% 35% do 20 km km km nad 100 km Graf 7: Vzdálenost bydliště tuzemských respondentů Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Nejvyužívanějším druhem dopravy je podle průzkumu silniční doprava. Jak můžeme vidět na grafu č. 8, nejvíce respondentů se do destinace dopravilo autem. To ovšem není zrovna nejšetrnější způsob dopravy k životnímu prostředí. Město Třebíč se navíc dlouhodobě potýká s nedostatkem parkovacích míst, a tak by mělo rozvinout a zkvalitnit infrastrukturu hromadné dopravy, především železniční, neboť podle průzkumu využilo vlak ke své dopravě do dané destinace pouze 7 % respondentů. Druh doprav zvolený respondenty 5% 2% 7% 13% 73% autem (na motocyklu) vlakem autobusem - linkovým autobusem - zájezd na kole Graf 8: Druh dopravy zvolený pro návštěvu Třebíče Zdroj: vlastní zpracování,

75 Jak potvrdil tento výzkum, město Třebíč se potýká s problémem jednodenní návštěvnosti. Více než polovina respondentů se ve městě zdrží pouze jeden den, bez noclehu (graf č. 9). Dalších 27 % respondentů se ve městě zdrží 1 2 noci. Zbylých 17 % pak zůstává v Třebíči déle. Délka pobytu návštěvníků v destinaci je důležitá zejména z ekonomického hlediska. Čím déle se v dané destinaci návštěvníci zdrží, tím více využijí místních služeb a zboží, a to pak vede k ekonomickému přínosu destinace a podpoře místních podnikatelů. Délka pobytu respondentů 2% 15% 27% 56% jednodenní (bez noclehu) 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší pobyt Graf 9: Délka pobytu respondentů v Třebíči Zdroj: vlastní zpracování, 2019 O opakovanost návštěv usiluje každá destinace. Opakovanost návštěv destinace je totiž dalším významným faktorem, který ovlivňuje přínosy cestovního ruchu. Jak zachycuje následující graf, většina respondentů (72 %) již region někdy navštívila. Z toho 40 % respondentů daný region navštívilo dokonce více než 3krát. 75

76 Opakovanost návštěv Třebíče 40% 28% ne ano 1-3x ano vícekrát 32% Graf 10: Opakovanost návštěv Třebíče Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Další otázkou v dotazníkovém šetření byla otázka, s kým respondent do Třebíče přijel zda sám, s partnerem či partnerkou, s malými dětmi nebo s dětmi staršími. Jak se ukázalo, více než polovina respondentů přijela s partnerem či partnerkou. Téměř pětina respondentů přijela sama. Téměř čtvrtina respondentů přijela s dětmi, a z toho více než polovina přijela se staršími dětmi. Nejméně respondentů přijelo s malými dětmi. Město by se mělo zaměřit na oba segmenty trhu na návštěvníky, vyhledávající dovolenou s partnerem a na rodiny s dětmi. Pro návštěvníky vyhledávající dovolenou ve dvou má město podle průzkumu velký potenciál, proto je důležité produkty a služby pro tento segment trhu stále zkvalitňovat a rozšiřovat, aby tyto návštěvníky město neztratilo. I když to výsledky tohoto šetření moc neprokazují, město má potenciál i pro segment rodiny s dětmi. Nachází se zde několik zábavních parků i prohlídky UNESCO památek upravené speciálně pro děti. Město by tak mělo zapracovat především na propagaci těchto atraktivit. 76

77 Struktura respondentů podle doprovodu 15% 19% 9% sám/a s partnerem, partnerkou s malými dětmi se staršími dětmi 57% Graf 11: Struktura respondentů podle doprovodu (s kým přijeli) Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Jedním z hlavních úkolů destinace je splnit očekávání návštěvníka. Z tohoto důvodu byly u návštěvníků města Třebíče zjišťovány důvody jejich návštěvy. Jak se ukázalo, nejčastějším důvodem návštěvy tohoto regionu je poznání (25 %). Hned po něm následuje turistika a sport (20 %) a relaxace (15 %). Nejméně respondentů jezdí do daného regionu kvůli zdraví (1 %), ovšem není se čemu divit, město Třebíč totiž nenabízí žádné ozdravné pobyty. Hlavní důvody návštěvy Třebíče 5% 11% 7% 1% 12% 21% 27% 16% poznání relaxace turistika a sport zdraví práce zábava nákupy návštěva příbuzných tranzit Graf 12: Hlavní důvody návštěvy Třebíče Zdroj: vlastní zpracování,

78 V tomto dotazníkovém šetření bylo dále zjišťováno, které aktivity jsou pro návštěvníky při pobytu v daném regionu nejlákavější. Každý respondent mohl uvést až 3 aktivity. Celkem bylo uvedeno 237 aktivit. Jak ukazuje následující tabulka, nejlákavější aktivitou pro návštěvníky (respondenty) je poznávací turistika. Na druhém místě se umístila pěší turistika a na třetím místě se umístila církevní turistika. Aktivitou, kterou neuvedl ani jeden respondent, je aktivita lyžování, zimní sporty. Tabulka 9: Nejlákavější aktivity pro respondenty Aktivita Počet respondentů poznávací turistika 62 pěší turistika 49 církevní turistika 30 společenský život, zábava 29 koupání, vodní sporty 19 návštěvy kulturních akcí 19 cykloturistika 13 péče o fyzickou a duševní kondici 12 návštěvy sportovních akcí 2 venkovská turistika 1 lyžování, zimní sporty 0 jiný aktivní sport 1 Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Na otázku, jaký zdroj informací návštěvníci Třebíče využili, odpovědělo překvapivě nejvíce respondentů příbuzní či známí (54 %). Dalším nejvíce využívaným zdrojem je podle respondentů internet (45 %), což odpovídá věkovému složení respondentů. Hned na to se pak umístil zdroj personál ve službách (42 %). Naopak nejméně využívané se ukázaly cestovní kanceláře a agentury (7 %). 78

79 Využití informačních zdrojů návštěvníky Informace od příbuzných či známých 54% Informace od personálu ve službách Internet Propagační materály, prospekty, průvodci apod. Média (články v tisku, rozhlas, TV) 27% 32% 42% 45% ano ne částečně Cestovní kanceláře a agentury 7% Turistická informační centra 21% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 13: Využití informačních zdrojů respondenty Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Dále byli respondenti dotazováni, zda jsou v Třebíči ubytovaní. Více než polovina z nich uvedla, že v Třebíči ubytovaní nejsou. 21 % respondentů uvedlo, že jsou ubytovaní ve 3* hotelech či více a 12 % respondentů, že je ubytovaných u známých či příbuzných. Nejméně respondentů volilo ubytování v hotelu s jednou nebo dvěma hvězdičkami, v hotelu garni nebo motelu. 79

80 Struktura respondentů podle volby ubytování hotel *** nebo více 21% hotel * nebo **, Garni, motel 1% penzion 53% 12% 3% 7% 3% kemp/tábořiště jiné hromadné ubytovací zařízení (turist. chata, ubytovna, hostel apod.) u známých/příbuzných nejsem ubytován/a Graf 14: Struktura respondentů podle volby ubytovacího zařízení Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Další otázka se týkala stravování v Třebíči. Při návštěvě Třebíče se více než tři čtvrtiny respondentů stravují ve zdejších stravovacích zařízeních, z toho 29 % se zde stravuje téměř vždy a 53 % se zde stravuje částečně ( jak kdy ). 80

81 Struktura respondentů podle stravování 19% 29% ano - téměř vždy částečně - jak kdy ne - téměř nikdy 52% Graf 15: Struktura respondentů podle stravování v restauračních zařízeních Zdroj: vlastní zpracování, 2019 Z další otázky, respektive výsledků z odpovědí, můžeme vyčíslit přímý ekonomický přínos návštěvníka Třebíče. Tento přínos můžeme určit v podobě průměrné útraty jedno návštěvníka za den (viz. následující tabulka). Z těchto výsledků vyplynulo, že 88 % respondentů utratí v Třebíči do Kč. Nejvíce respondentů pak utratí za den mezi dvěma až pěti sty korunami. Tabulka 10: Průměrná útrata respondentů Útrata (v Kč) Počet respondentů do 200 Kč Kč Kč tis. Kč 22 více než 2 tis. 9 Zdroj: vlastní zpracování,

82 Jak už bylo výše uvedeno, o opakovanost návštěv stojí každá destinace. Návštěvníci, kteří byli v dané destinaci spokojeni, se rádi vrátí. Kromě toho spokojený návštěvník doporučí destinaci i svému okolí a ušetří tak destinaci výdaje z marketingu. V rámci tohoto dotazníkového šetření bylo tedy také zjišťováno, zda návštěvníci Třebíče uvažují o tom, že svoji návštěvu zopakují. Dobrým předpokladem pro Třebíč je, že 65 % respondentů uvedlo, že o další návštěvě Třebíče uvažují 30 % respondentů by si návštěvu chtělo zopakovat v brzké době a 35 % respondentů uvažuje o návštěvě někdy v budoucnu. Pouze 8 % respondentů se do této destinace nejspíše nevrátí. Struktura projeveného zájmu o opakovanou návštěvu 8% 27% 30% ano - v brzké době ano - ale někdy později spíše ne nevím, nedokážu říci 35% Graf 16: Struktura projeveného zájmu o opakovanou návštěvu Třebíče Zdroj: vlastní zpracování,

83 7.4.2 Hodnocení cestovního ruchu v Třebíči respondenty (návštěvníky) V rámci dotazníkového průzkumu měli respondenti (návštěvníci Třebíče) možnost se podělit o svůj názor na cestovní ruch v Třebíči. Hodnocení úrovně a rozsahu poskytovaných služeb nám ukazuje graf č. 17. Jak se ukázalo, Třebíč je z pohledu návštěvníků vnímána jako čisté a cenově dostupné město s přijatelnou úrovní služeb a personálu. V tomto šetření se negativní názory návštěvníků příliš neprojevily. Ovšem ukázalo se, že služby v Třebíči jsou vnímány jako spíše dobré nikoliv velmi dobré. Je tedy stále, co zlepšovat. Hodnocení poskytovaných služeb Cenová úroveň služeb Péče o čistotu a pořádek Úroveň personálu ve službách cest. ruchu Služby pro lyžaře Služby pro cykloturisty Služby pro motoristy Úroveň veřejného stravování Ubytovací služby % 20% 40% 60% 80% 100% velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Graf 17: Hodnocení úrovně a rozsahu poskytovaných služeb Zdroj: vlastní zpracování,

84 V infrastruktuře a vybavenosti Třebíče již hodnocení vyšlo o něco záporněji. Nedostatky města se podle tohoto šetření projevují zejména v dopravní infrastruktuře. Moc dobře si u respondentů nevedly ani nákupní možnosti, hromadná doprava nebo příležitosti pro zábavu a společenské vyžití. Ani vybavenost regionu atrakcemi pro děti nebyla hodnocena příliš valně. To se ovšem mohlo změnit, jelikož šetření proběhlo v letech a zařízení pro děti vznikla až později (v roce Alternátor, v roce Mozkoherna, v roce Labyrint). Naopak nejlépe vnímají respondenti rozsah a dostupnost stravovacích kapacit. Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu Vybavenost regionu atrakcemi pro děti Příležitosti pro zábavu společenské vyžití Nákupní možnosti Vybavení regionu pro sportovní aktivity Dostupnost regionu hromadnou dopravou Dopravní infrastruktura Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit % 20% 40% 60% 80% 100% velmi dobře spíše dobře spíše špatně vemi špatně neumím posoudit Graf 18: Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu Zdroj: vlastní zpracování,

85 Další otázka se týkala hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v Třebíči. Jak ukazuje následující graf, nejvíce respondentů je spokojených s přátelskostí místních lidí k návštěvníkům. Výsledky z šetření, konkrétně z této otázky, se dají shrnout tak, že Třebíč je vnímána jako město s přátelským místním obyvatelstvem, průměrným životním prostředím, dobrým orientačním značení a dostatečným drobným prodejem občerstvení nebo suvenýrů. Naopak negativně byla respondenty vnímána nabídka programů pro volný čas a poskytování informací o regionu. Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu Přátelskost místních lidí k návštěvníkům Drobný prodej Nabídka programů pro volný čas Péče o bezpečnost návštěvníků Péče o životní prostředí Péče o památky a turistické atraktivity Místní orientační značení Poskytování informací o regionu % 20% 40% 60% 80% 100% velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Graf 19: Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu Zdroj: vlastní zpracování,

86 7.4.3 Shrnutí výsledků návštěvnického průzkumu Z výsledků návštěvnického průzkumu, který byl uskutečněný v letech 2014/2015, vyplynulo, že město Třebíč navštěvují především tuzemští návštěvníci ze vzdálenosti do 100 km a většinou se do této destinace dopravují autem. Třebíč je evidentně atraktivní spíše pro vzdělané lidi, kteří mají minimálně středoškolské vzdělání. Věkové složení většiny návštěvníků Třebíče je pravděpodobně do 49 let. Návštěvníci se většinou v Třebíči zdrží 1 3 dny (více než polovina je ale jednodenních návštěv). Nejčastějším doprovodem návštěvníků je partner či partnerka nebo jezdí sami. Účelem jejich návštěvy bývá poznání, turistika a sport nebo relaxace. Stravovací služby návštěvníci využívají ve většině případů alespoň občasně. Informace získávají především od známých či příbuzných nebo z internetu, což je vzhledem k věkovému složení návštěvníků odpovídající. Průměrná útrata jednoho návštěvníka Třebíče za den je do 1000 Kč. V hodnotících otázkách většina návštěvníků odpovídala budˇ neumím posoudit, nebo spíše dobře. Nejméně návštěvníci hodnotili odpovědí velmi špatně. Shrnutí odpovědí na hodnotící otázky je podrobněji popsáno u jednotlivých grafů. 86

87 8 Strukturované (řízené) rozhovory Řízené rozhovory uvedené v přílohách jsem provedla především za účelem ověření problémů města a názorů jeho návštěvníků, které jsem zjistila především z návštěvnického průzkumu 2014/2015. Tyto rozhovory byly provedeny s pěti respondenty. První rozhovor byl uskutečněn se dvěma respondenty místostarostou Třebíče, který je zároveň předsedou spolku Mikroregion Třebíčsko, Milošem Hrůzou a referentkou cestovního ruchu Ing. Lucií Floriánovou. Z tohoto rozhovoru vyplynulo, že zaměstnanci Městského úřadu Třebíč vnímají jako největší pokrok v rozvoji cestovního ruchu zlepšující se propagaci významných památek Třebíče a existenci Destinační kanceláře Třebíč. Naopak jako největší překážku rozvoje cestovního ruchu v Třebíči vnímají nevyužitý potenciál Karlova náměstí, absenci pěších zón, minimální zapojení subjektů zejména ubytovacích a stravovacích zařízení do certifikačních systémů a zároveň nízkou kvalitu služeb v těchto zařízeních. Nedostatečná je podle nich i spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a subjekty navzájem. K problému jednodenní návštěvnosti, se kterým se město potýká, se respondenti vyjádřili, že může být způsobena nižší informovaností návštěvníků o turistických cílech ve městě a také cílením především na památky UNESCO. Město Třebíč, respektive jeho vedení, se proto snaží vytvářet a zpřístupňovat stále nové turistické cíle. Proti sezónnosti město bojuje zpřístupňováním atraktivit a pořádáním nových kulturních akcí během celého roku. Názor respondentů na podporu města vůči podnikatelům cestovního ruchu je ten, že město se podle nich snaží tyto podnikatele podporovat. Nabízí jim každoročně zhotovení propagačních materiálů zdarma a poskytují Grantový program Cestovní ruch, který jim nabízí finanční prostředky na jazykové mutace webových stránek, výrobu probačních materiálů a digitální marketing. Na otázku, jak motivovat podnikatele v ubytovacích a stravovacích zařízení, aby se zapojili do certifikačních systémů, respondenti odpověděli, že by se to mohlo řešit výraznější propagací podnikatelských subjektů, kteří získají certifikaci nebo poskytováním speciálních grantů pro tyto subjekty. 87

88 Jelikož těmito respondenty byli jedni z hlavních lidí specializující se na cestovní ruch v Třebíči, byla jim položena také speciální otázka ohledně konkrétních projektů, kterými se vedení města Třebíče v současné době zabývá. Dozvěděla jsem se, že se právě chystá instalace informačního systému ve formě cedulí umisťovaných k významným místům Třebíče, které budou propojeny s webovými stránkami a tištěnou mapou. Dále se chystá reklamní kampaň formou tzv. rolling boardů, které budou umístěné v Praze. Kromě toho chce město Třebíč opravit a rozšířit interaktivní expozici Cesty časem, která se nachází v třebíčském předzámčí. Druhý rozhovor probíhal s ředitelkou Městského kulturního střediska Třebíč Bc. Jaromírou Hanáčkovou. Paní Hanáčková vidí největším pokrokem v rozvoji cestovním ruchu kvalitní turistická informační centra. Naopak jako největší překážku rozvoje cestovního ruchu hodnotí nekvalitní ubytovací a stravovací služby, jazykově nevybavený personál v těchto službách a dopravní dostupnost města v letních měsících. Na otázku sezónnosti paní Hanáčková odpověděla, že se snaží ji omezit, většina památek v Třebíči je otevřena celoročně. Bohužel, Třebíč není středisko zimních sportů, a proto je bojovat proti sezónnosti těžké. K problému jednodenní návštěvnosti se paní ředitelka vyjádřila tak, že Třebíč nedisponuje dostatečným množstvím památek, které by návštěvníka ve městě udržely. K tomuto problému podle ní přispívá také to, že město Třebíč je součástí poznávacích zájezdů, které mají ve svém programu více měst. Snaží se proti tomu bojovat rozšířením nabídky a vytvářením balíčků, které jsou zpracovány v rámci sdružení Rozvoj Třebíčska. Z tohoto rozhovoru jsem se dále dozvěděla, že vedení města se za poslední roky zaměřuje na cestovní ruch stále více. Úkazem toho je i přijetí specialistky na cestovní ruch Ing. Lucie Floriánové na radnici. Na otázku, jak motivovat podnikatele v ubytovacích a stravovacích zařízení, aby se zapojili se do certifikačních systémů, paní Hanáčková odpověděla, že by se měly vytvořit nějaké pobídky, které by zapojené podnikatele zvýhodnily a přinášely by jim větší zisk. 88

89 Třetí rozhovor jsem vedla s vedoucí turistických informačních center Bc. Dagmar Juráňovou. Její odpovědi byly téměř totožné s odpověďmi paní Hanáčkové. Doplnila bych jen odpověď na postoj představitelů města k cestovnímu ruchu. Ten jde podle ní hodně dopředu, jako největší pozitivum vnímá propagaci města na veletrzích, kterých se v současné době účastní incomingový tým Městského úřadu Třebíč. Další zajímavou odpověď od paní Juráňové jsem zaznamenala na otázku, Jak motivovat podnikatele v ubytovacích a stravovacích zařízení, aby se zapojili se do certifikačních systémů?. Podle paní Juráňové je postoj těchto podnikatelů takový, že nejsou ochotni něco měnit, a že si neuvědomují, že musí i oni sami k cestovnímu ruchu města přispět. Pro poslední rozhovor jsem si vybrala majitele hotelu Kocour Zbyňka Kováře. Tohoto respondenta jsem si vybrala, protože jsem chtěla zjistit názor podnikatele, který vlastní ubytovací zařízení (názor protistrany ). Otázky v tomto řízeném rozhovoru jsem trochu upravila, aby byly k jeho pozici adekvátní. Na otázku, co považuje za největší pokrok v cestovním ruchu v Třebíči mi pan Kovář neuměl moc odpovědět, dozvěděla jsem se, že pozitivně vnímá památky UNESCO nacházející se v Třebíči a potenciál vidí i v existenci říčních lázních Polanka, ovšem jeho provozování vnímá negativně. Naopak jako největší překážku rozvoje cestovního ruchu vnímá nedostatek kvalitní gastronomie, wellness hotelů, vícedenních akcí a absenci vysokokapacitních hotelů. Také mu přijde absurdní, aby v domě v židovské čtvrti, kde se nachází mikve, sídlila IT firma. Na otázku ohledně sezónnosti cestovního v Třebíči mi pan Kovář odpověděl, že k ní, podle něj, vede to, že v Třebíči není využití pro zimní sporty. A problém jednodenních návštěv turistů by vyřešil rozvojem sportovních aktivit. Poslední otázkou v tomto rozhovoru byla otázka Jak vnímá podporu představitelů města vůči podnikatelům v cestovním ruchu?. Tato otázka, respektive odpověď na ni, pro mě byla stěžejní. Dozvěděla jsem se, že pan Kovář tuto podporu vnímá jako nedostatečnou. Přístup vedení města je prý velmi negativní, a to nejen k podnikatelům, ale i k dopravní infastruktuře města. 89

90 8.1 Shrnutí výsledků řízených rozhovorů Výsledky řízených rozhovorů se shodují s názory návštěvníků uvedenými v návštěvnickém průzkumu z roku 2014/2015. Všichni respondenti řízených rozhovorů se shodli na tom, že překážkou rozvoje cestovního ruchu v Třebíči je především nízká kvalita a rozsah ubytovacích a stravovacích zařízení. Služby ubytovacích zařízení jsou nedostatečné a jejich personál není kvalifikovaný, zejména tedy po jazykové stránce, která hraje v cestovním ruchu velkou roli. Naopak pozitivně respondenti vnímají existenci a celoroční provoz památek nacházejících se v Třebíči, zejména těch, které jsou pod ochranou UNESCO. Jak bylo zjištěno ze statistik návštěvnosti, město Třebíč spolu s většinou měst se potýká s problémem sezónnosti. Podle respondentů řízených rozhovorů tato sezónnost plyne z toho, že Třebíč nemá dispozice k zimním sportům, proto v zimním období návštěvnost výrazně klesne. Sezónnosti se podle respondentů nedá zabránit. Další problém, se kterým se město Třebíč potýká, vyplynul z návštěvnického průzkumu. Je to problém jednodenních návštěv. Ten podle respondentů řízených rozhovorů plyne z nedostatku atraktivit ve městě a nedostatku vícedenních akcí. Vedení města Třebíč, konkrétně jeho organizace, se tento problém snaží vyřešit především zpracováním balíčků pro turisty. Postoj představitelů města Třebíče vůči cestovnímu ruchu se dle zaměstnanců v organizacích cestovního ruchu výrazně zlepšil. Přispělo k tomu především zřízení incomingového týmu městského úřadu a nástup Ing. Lucie Floriánové na pozici specialistky cestovního ruchu. Město Třebíč je díky tomu lépe propagováno na veletrzích a akcích spojených s cestovním ruchem. 90

91 Překvapivým výstupem těchto rozhovorů je však rozpor názorů mezi vedením města a podnikateli v cestovním ruchu. Řízený rozhovor byl sice veden pouze s jedním podnikatelem, ten ovšem mimo rozhovor odpověděl, že o tomto tématu často hovořil i s jinými podnikateli ubytovacích zařízení v Třebíči, kteří mají stejný názor. Vedení města a jeho organizace vnímají podporu těchto podnikatelů jako dostatečnou, podle nich se jim snaží vyjít vstříc a pomáhat jim se zkvalitněním jejich služeb. Podnikatelé prý ale nejsou moc ochotní jejich služby zkvalitňovat a celkově se nějakým způsobem podílet na rozvoji cestovního ruchu ve městě. Avšak podnikatelé to vnímají zcela jinak. Dle jejich názoru je k nim vedení města lhostejné až negativní a podpora zcela nedostatečná. 91

92 9 SWOT analýza cestovního ruchu v Třebíči Tabulka 11: SWOT analýza cestovního ruchu v Třebíči Silné stránky Slabé stránky Památky UNESCO Množství kulturních akcí zejména v letních měsících Existence zařízení pro rodiny s dětmi Celoroční provoz památek a turistických atraktivit Tři turistická informační centra Existence TouristPointu Čistá okolní příroda Množství značených tras pro pěší a cyklisty Dobrá dopravní dostupnost Poměrně rozsáhlá městská dopravní infrastruktura Bezpečné město (nízká kriminalita) Cyklostezka Jihlava Třebíč Raabs Řízení cestovního ruchu Nedostatek zeleně v centru města Nedostatečné využití potenciálu Karlova náměstí Absence obchodu s potravinami na Karlově náměstí Dopravní situace na Karlově náměstí Nedostatek parkovacích míst pro osobní automobily Nevzhledná zákoutí města Absence pěších zón Nedostatečná propagace města Nedostatečná nabídka doplňkových služeb ubytovacích zařízení Nedostatečná nabídka komplexních služeb pro pobyt Nedostatečné zapojení stravovacích a ubytovacích zařízení do certifikačních systémů 92

93 Příležitosti Rozšíření doplňkových služeb v ubytovacích zařízeních Rostoucí zájem o domácí cestovní ruch Zlepšení propagace města v ČR i v zahraničí Pořádání kulturních akcí na regionální úrovni Podpora cykloturistiky Podpora dopravní infrastruktury Spolupráce s organizacemi cestovního ruchu Hrozby Sezónnost cestovního ruchu Převažující počet jednodenních návštěvníků Dopravní uzávěrky v letních měsících Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců ubytovacích a stravovacích zařízení Větší náročnost návštěvníků na kvalitu a rozsah služeb zejména v ubytovacích zařízeních Získání dotací a finančních prostředků pro rozvoj města Zdroj: vlastní zpracování,

94 9.1 Vlastní komentář Jak můžeme vidět ve SWOT analýze, město Třebíč má množství silných stránek, ale také množství těch slabých. Jednou ze slabých stránek města je nedostatečné využití potenciálu Karlova náměstí, kavárny a restaurace jsou zde ve večerních hodinách zavřené a o víkendech je náměstí vylidněné, mrtvé. Pro cestovní ruch nehraje ani dopravní situace. Náměstím projede denně velké množství aut a v dopravní špičce se zde tvoří i kolony. Tato situace ruší návštěvníky při prohlídkách náměstí a omezená je taky jejich bezpečnost. Nedostatečná je i míra zeleně v centru města, která by město vizuálně vylepšila a navodila by zde příjemnější atmosféru. Na náměstí také chybí obchod s potravinami, takže jsou návštěvníci odkázáni na obchod Bauer, který prodává spíše nekvalitní potraviny nebo na stánky s rychlým občerstvením. O víkendech však i tyto stánky bývají zavřené. Jak bylo zjištěno v průzkumu, návštěvníci si stěžují na nedostatek parkovacích míst pro osobní automobily. Centrum města sice disponuje třemi většími parkovišti, mimo centrum je ale s parkováním problém. Problémem jsou také nevzhledná zákoutí města, jedná se zejména o čtvrť Kočičina, kterou obývají Romští obyvatelé. S těmito obyvateli se potýká i židovská čtvrť, což snižuje pocit bezpečí návštěvníků ve večerních hodinách. Možná to zní trochu jako rasismus, ale tito obyvatelé bývají velmi hluční a často posilnění alkoholem. Oproti situaci v Brně to však není až tak závažné. Městu chybí také pěší zóny. Pěší zóna se nenachází ani v židovské čtvrti, kde by to bylo předpokládáno. Slabou stránkou města je také nedostatečná nabídka komplexních služeb pro pobyt či nedostatečná propagace města zejména v elektronické podobě (na internetu). To pravděpodobně způsobuje, že více než polovina návštěvníků, stráví ve městě pouze jeden den, jak prokázal návštěvnický průzkum. 94

95 Může to však souviset také s tím, že úroveň a rozsah služeb ubytovacích zařízení není ve městě úplně ideální (např. zde chybí poskytování wellness služeb, které jsou v dnešní době poměrně vyhledávané). Naopak velkou předností města je existence památek UNESCO na jeho území, jejichž provoz je celoroční. Ve městě se nachází také tři informační centra, která poskytují své služby také po celý rok. Mimo to se v Třebíči pořádá množství různých kulturních akcí, což je silnou a slabou stránkou zároveň. Většina atraktivních akcí je totiž pořádána v letních měsících, což nahrává problému sezónnosti cestovního ruchu, se kterým se město potýká. Dříve se město potýkalo také s nespokojeností návštěvníků s vybaveností atrakcemi pro děti, a tak byla v posledních 4 letech zřízena pro tento segment nová zařízení. Tato zařízení jsou moderní, a zapojují nejen děti, ale i celou rodinu. 95

96 10 Diskuze Obecně se dá říct, že město Třebíč má velký potenciál cestovního ruchu. Asi nejdůležitějšími a nejvyhledávanějšími památkami v Třebíči jsou památky UNESCO. Konkrétně je to bazilika sv. Prokopa s třebíčským zámkem a židovská čtvrť s židovským hřbitovem. V třebíčském zámku se pak nachází také Muzeum Vysočiny Třebíč. Na území města se nachází také několik zachovalých kostelů, kde se konají nejen bohoslužby, ale i různé koncerty. To ocení zejména milovníci náboženské turistiky ( religion tourism ). Nechybí zde ani sportovní zařízení. Těmi nejdůležitějšími jsou asi aquapark Laguna, sportovně-relaxační areál Na Hvězdě a zimní stadion, kde se odehrávají hokejové zápasy. Kromě toho se v Třebíči nachází několik fitness zařízení nebo sportovních hal. Milovníci bowlingu pak jistě ocení, že je zde možnost si ho zahrát hned na několika místech. Tato místa jsou zároveň restauracemi nebo bary. Město poměrně nově disponuje i zábavními zařízeními pro rodiny s dětmi např. Ekotechnické centrum Alternátor nebo rodinný zábavní park Labyrint. Město nabízí svým návštěvníkům několik ubytovacích a stravovacích zařízeních. Pro využití volného času návštěvníků zábavou, může město Třebíč nabídnout různé kulturní akce (zejména v létě), divadelní představení nebo kino. O víkendech se jeho návštěvníci mohou jít pobavit také do místních disco clubů či barů. Z dat návštěvnosti turistických informačních center jsem zjistila, že se město dlouhodobě potýká s problémem sezónnosti. Důvodem může být hezké počasí, které při prohlídce židovské čtvrti a židovského hřbitova hraje velkou roli nebo zajímavé akce, které jsou v Třebíči pořádány v rámci programu Třebíčské kulturní léto. Dalším důvodem, proč lidé jezdí do Třebíče spíše v létě, pak může být i to, že lidé cestují hlavně v době dovolené, kterou si ve svém zaměstnáni vezmou. Vzhledem k tomu, že jim město mimo sezónu neposkytuje žádné výhody (např. v podobě slev), je pro ně tedy pohodlnější navštívit město v létě. 96

97 Sezónnost však není jediný problém, se kterým se město Třebíč potýká. Dalším problémem spojeným s cestovním ruchem v Třebíči je délka pobytu návštěvníků. Podle návštěvnického průzkumu z roku 2014/2015 zůstává v Třebíči více než polovina návštěvníků pouze jeden den. Podle vedoucí informačního centra Bc. Dagmar Juráňové zaznamenává město v tomto ohledu v současné době zlepšení, tzn. stále více návštěvníků zůstává v Třebíči na vícedenní pobyty. S krátkodobým pobytem návštěvníků často souvisí i jejich názor, že v Třebíči není dostatečná nabídka volnočasových aktivit, který se promítl v návštěvnickém průzkumu. Tento názor však pravděpodobně nebude zcela aktuální. Město se stále rozvíjí a za tu dobu, co byl výzkum uskutečněný, byla ve městě vybudovaná různá zařízení jako je ekotechnické centrum Alternátor, rodinný zábavní park Labyrint nebo Mozkoherna v židovské čtvrti. Myslím, že aktuálním problémem města není nedostatek zařízení pro volnočasové aktivity, ale nedostatečné povědomí návštěvníků o těchto zařízeních. Jelikož město Třebíč poměrně dobře znám, výsledek těchto analýz potvrdil mé domněnky. Ovšem například problém sezónnosti je dnes poměrně častý a potýká se s ním mnoho míst, jak v České republice, tak i v zahraničí. Dle mého názoru, organizace, které mají na starost cestovní ruch v Třebíči, bojují s tímto problémem nedostatečně. Zabývají se spíše tím, jak zvýšit návštěvnost Třebíče celkově než tím, jak zvýšit návštěvnost Třebíče mimo sezónu. To potvrzují také statistiky návštěvnosti z minulých let, rozdíl mezi návštěvností v sezóně a mimo sezónu je totiž stále velký. 97

98 11 Návrh řešení a doporučení pro praxi Dopravní infrastruktura To, že se město Třebíč potýká s nedostatečnou dopravní infrastrukturou, vím nejen já jako obyvatel města, ale bylo to potvrzeno i v dotazníkovém šetření. Největším problémem ve městě je parkování. Město se zastavuje domy, ale větší parkoviště zde chybí. V centru města většinou ještě není až takový problém zaparkovat, nachází se tam totiž tři větší parkoviště (blízko Karlovo náměstí, na Karlově náměstí a naproti autobusovém nádraží na Komenského náměstí). Ovšem návštěvníci ubytovaní v ubytovacích zařízeních mimo centrum (např. hotel Atom) mohou mít problém najít parkovací místo, zejména denních hodinách. Dle mého názoru by se mělo město na tento problém soustředit více. Je třeba myslet i na to, že návštěvníci města Třebíče se nepohybují pouze v centru města. Vzhledem k tomu, že z důvodu prostorových možností většinu parkovišť v Třebíči rozšířit nelze, je řešením vybudovat vícepatrové parkoviště nebo parkovací budovy. Dalším řešením je nabádat návštěvníky k využití městské hromadné dopravy. Mohla by se zavést speciální autobusová linka (jezdící zejména v sezóně), která bude zastavovat pouze u hotelů a turistických cílů (památky, kulturní zařízení, sportovní zařízení apod.). Je ale potřeba, aby tato linka jezdila alespoň 2x za hodinu. Na zavedení této linky by mohl být použit Operační program Doprava na programové období

99 Karlovo náměstí Druhým problémem spojeným s dopravní situací je denní průjezdnost automobilů přes Karlovo náměstí. Denně zde projede opravdu hodně aut a v dopravní špičce se zde dokonce tvoří kolony. Další negativní stránkou náměstí je vzhled jeho středového ostrůvku, který působí velmi prázdně a nevzhledně. Dříve na tomto místě stály kašny, dnes se tam nachází pouze dlažební kostky. Ve středu náměstí chybí také zeleň, která se tam objevuje v poměrně malém množství. Na oba tyto body se však vedení města již začalo zaměřovat. V květnu roku 2016 dokonce zveřejnilo plán na potencionální revitalizaci tohoto náměstí. Tato revitalizace by měla pomoci ke zklidnění koncentrace dopravy a omezit ji pouze na severní část náměstí. Revitalizace také myslela na volný prostor, uvedený v předchozím odstavci, který by se měl zaplnit moderními kašnami s fontánou. Revitalizace by tedy měla dodat náměstí moderní ráz. Tato plánovaná revitalizace však do dnešních dnů neproběhla, ani se na ní nezačalo pracovat. Podle místostarosty Miloše Hrůzy tyto plány ztroskotaly kvůli nesouhlasu hygieny, památkářů a policie. Momentálně se projednává jedenáctá varianta této revitalizace, která by měla vyhovět všem podmínkám těchto sektorů. Tuto variantu také budou muset schválit vlastníci domů nacházejících se na náměstí, kteří jsou zároveň účastníky řízení, protože v důsledku této revitalizace se budou muset předělat i inženýrské sítě (kanalizace, voda, elektřina). Místo kašen, ať už moderních nebo historických, bude na náměstí vybudována sprcha, jejíž návrh vyhrál architektonickou soutěž. Voda tak na náměstí bude tryskat z kruhu, umístěného tři metry nad zemí, který se postaví na sloupy. Voda bude vyvěrat také ze země. Ať už jsou plány vedení města jakékoliv, dle mého názoru by se měla doprava na náměstí určitě omezit. Momentální dopravní zátěž kazí nejen dojem celého náměstí, ale také způsobuje hlučnost, která může turisty rušit při jejich prohlídce. Kromě toho i bezpečnost na náměstí touto dopravní koncentrací je výrazně snížena. Ovšem dodávat náměstí moderní ráz je podle mě chybné rozhodnutí. Naruší to totiž jeho historickou atmosféru a celkový dojem z náměstí. Možná, že vytvoření a následné dodání imitací historických kašen, které zde dříve stávaly, by byl lepší nápad. 99

100 Zároveň si také myslím, že by si náměstí zasloužilo trochu více přírody. Určitě by to vytvořilo dojem odpočinkového prostranství, což by bylo jistě výhodou. V současné době neexistuje žádný dotační program, který by město mohlo na kompletní revitalizaci použít. Podpora atraktivit CR ve městě Město Třebíč a jeho atraktivity cestovního ruchu mají velký potenciál. Je potřeba je však stále rozvíjet, zkvalitňovat a udržovat. Ve městě se nachází mimo jiné atraktivity také památky UNESCO bazilika sv. Prokopa s třebíčským zámkem a židovská čtvrť s židovským hřbitovem. Údržba a zkvalitnění těchto atraktivit by mělo být na prvním místě. Židovská čtvrť se momentálně potýká s problémem dopravní průjezdnosti a s nevzhledností jejich zákoutí. Potenciál cestovního ruchu by byl v této čtvrti zvýšen, kdyby zde byla omezena doprava a parkování, dopravní průjezdnost je pro návštěvníky rušivým elementem. Ideální řešení by bylo zavedení pěší zóny. V židovské čtvrti se nachází také chátrající domy. Kdyby byla provedena obnova těchto domů vedlo by to k vizuálnímu zlepšení této čtvrti. K této obnově by mohly být využity prostředky z programů Ministerstva kultury ČR z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón a z programu Podpora pro památky UNESCO. 100

101 Propagace města a jeho atraktivit Město Třebíč využívá ke své propagaci zejména tisk, v dnešní době je však návštěvníky nejvíce využíván internet. V první řadě by město mělo vylepšit své webové stránky. Město má několik webových stránek, na každé stránce je něco, např. na stránce trebic.cz jsou informace pro občany, o vedení města a o městu a jeho památkách, na stránce visittrebic.eu jsou zase informace o tom, co vše mohou návštěvníci v Třebíči dělat, o dopravní dostupnosti města apod. Na stránce trebicsko-moravskavysocina.cz je zase přehled kulturních a sportovních akcí pořádaných ve městě a balíčky služeb pro turisty. Chápu, že vzhledem k tomu, že trebicsko-moravskavysocina.cz je webová stránka sdružení Rozvoj Třebíčska, ale možná by mělo město sjednotit alespoň stránky trebic.cz a visittrebic.eu, protože lidé, co hledají místo rekreace se pak musí složitě proklikávat několika webovými stránkami, aby se o této destinaci něco dozvěděli. Další věc je ta, že webová stránka trebic.cz je dost nepřehledná, a proto i když je tam uvedený odkaz na stránku visittrebic.eu, potencionální návštěvníci se k němu nemusí dostat. Na nové webové stránce by pak měla být zmínka o již zmíněných balíčcích sestavených sdružením Rozvoj Třebíčska a agenturou Czech Jewish Experience a uvedený odkaz na jejich webové stránky, popřípadě ještě odkaz na webovou stránku projektu Třebíč žije!, která obsahuje nejnovější aktuality města Třebíče. Jako další nástroj propagace by město mohlo využít reklamu na sociálních síti (především na Facebooku popřípadě i Instagramu). Tyto dvě sociální sítě dnes využívá opravdu mnoho lidí a je dokázáno, že tato forma reklamy má opravdu výsledky. Propagovat by se zde mohly různé události města nebo sestavené balíčky pro turisty. Dále by město, popřípadě sdružení Rozvoj Třebíčska, mohlo více spolupracovat s místními podnikateli a sestavit pro turisty více balíčků obsahujících komplexní služby. Tyto balíčky by se pak mohly za zvýhodněnou cenu uvést na portálu slevomat.cz. Pokud by cena balíčků byla nižší v měsících, kdy má město problém s nízkou návštěvností, mohlo by to vést ke zvýšení návštěvnosti mimo sezónu a zároveň tak ke snížení sezónnosti. 101

102 Dále by tyto balíčky mohly obsahovat služby na více dní, aby návštěvníci v Třebíči zůstávali déle než jeden den. To by zároveň mohlo pomoci i podnikatelům, se kterými by město/sdružení spolupracovalo. Jak jsem uvedla výše, myslím, že aktuálním problémem města není nedostatek zařízení pro volnočasové aktivity, ale nedostatečné povědomí návštěvníků o těchto zařízeních. Proto si myslím, že by pomohlo v rámci další propagace vytvořit nějaký tištěný prospekt s informacemi o tom, co se dá v Třebíči všechno dělat, co navštívit apod. Tento prospekt by měl obsahovat zejména jakýsi seznam kulturních a sportovních zařízení v Třebíči. Prospekt by pak byl umístěn na recepce ubytovacích zařízení, ideálně i na jejich webové stránky a do informačních center. Něco podobného již funguje v podobě webových stránek visittrebic.eu, ale není tam úplně vše. Navíc někteří návštěvníci neradi něco složitě hledají na internetu nebo navštěvují pro získání každé nové informace informační centrum. Na zlepšení propagace by město mohlo využít dotační program Národní program podpory cestovního ruchu v regionech ( ), který obsahuje dva podprogramy, z nichž jeden je určen na marketingové aktivity v cestovním ruchu. 102

103 Závěr Cílem mé bakalářské práce Analýza cestovního ruchu v Třebíči bylo analyzovat potenciál cestovního ruchu ve městě Třebíč, zjistit hlavní problémy spojené s cestovním ruchem v Třebíči a navrhnout jejich řešení. První část této práce obsahuje popis jednotlivých potenciálů cestovního ruchu v Třebíči, které zahrnují téměř vše, co se v Třebíči nachází. Popisovala jsem přírodní předpoklady, kulturně-historické předpoklady, kulturní akce, dopravní infrastrukturu, materiálně-technickou základnu (ubytovací a stravovací zařízení), sportovně-rekreační infrastrukturu (pěší turistika, cykloturistika, naučné stezky), kulturní zařízení, sportovní zařízení, ekotechnická zařízení a zábavní parky. Dále jsem uvedla informace o všech turistických informačních centrech, které se v Třebíči nacházejí, o TouristPointu a organizacích, které se ve městě Třebíč zabývají cestovním ruchem. Protože jsem potřebovala zjistit přesné informace, využila jsem k tomu mnoho knižních publikací a ověřených webových stránek, především oficiálních stránek města a jeho institucí a stránek Českého statistického úřadu. Další částí práce je analýza návštěvnosti města Třebíče. K této jsem využila data z Českého statistického úřadu, kde jsem porovnala vývoj počtu turistů v Třebíči s vývojem počtu turistů v celé České republice. Další část analýzy jsem mohla provést díky ochotné vedoucí turistických informačních center, která mi poskytla data o vývoji návštěvnosti jednotlivých center. Z těchto dat jsem vytvořila grafy, které vyjadřují vývoj návštěvnosti turistických informačních center v průběhu posledních šesti let a provedla jejich analýzu. Tato analýza mi ukázala především problém sezónnosti, se kterým se město Třebíč stále potýká. Kromě toho jsem také zjistila, že návštěvnost v jednotlivých letech má především vzrůstající tendenci, což je určitě dobře. Dále jsem zpracovala poskytnutý návštěvnický průzkum, který byl uskutečněn ve třech etapách v letech 2014 a Data z tohoto průzkumu jsem převedla pro lepší představu na procenta a vytvořila z nich grafy. Tento průzkum mi poskytla vedoucí práce, a i když je tento průzkum 4 roky starý a od té doby v Třebíči proběhly nějaké změny, nebyly tak razantního rázu, aby to výsledky z průzkumu zcela znehodnotilo. 103

104 V tomto průzkumu jsem zjistila, že je město Třebíč vnímáno jako bezpečné město, vhodné především k poznávací turistice, s přijatelnou cenovou úrovní služeb a průměrnými ubytovacími zařízeními. Dobře jsou návštěvníky hodnoceny stravovací zařízení, které alespoň občasně využívá většina návštěvníků. Průměrně zde návštěvníci utrácejí do 1000 Kč. Z návštěvnického průzkumu jsem dále zjistila, že se město Třebíč potýká s problémem krátkodobé návštěvnosti, který může plynout ze špatně ohodnocené dopravní infrastruktury, z nedostatku komplexních služeb nebo volnočasového vyžití. Kromě toho návštěvníci špatně zhodnotili i způsob podávání informací o regionu a jeho propagaci. Poté jsem provedla řízené rozhovory s pečlivě vybranými respondenty, tak abych dostala objektivní zhodnocení určitých záležitostí (kladů a záporů města a jeho problémů souvisejících s cestovním ruchem) a to, jak ze strany vedení města, tak ze strany organizací ve městě působících a podnikatelů, kteří v Třebíči provozují svoji podnikatelskou činnost (související s cestovním ruchem). Výstupy z rozhovorů jsem pak uvedla v další části této práce. V předposlední části práce jsem zpracovala ze zjištěných informací a dat SWOT analýzu cestovního ruchu v Třebíči, kterou jsem sestavila do tabulky a následně jednotlivé body vysvětlila pomocí vlastního komentáře umístěného pod tabulkou. Nakonec jsem si vybrala hlavní problémy/nedostatky související s cestovním ruchem v Třebíči, které byly ve SWOT analýze mimo jiné uvedeny a zpracovala návrhy na jejich zlepšení či odstranění. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat potenciál cestovního ruch, pojmenovat hlavní problémy spojených s cestovním ruchem v Třebíči a navrhnout řešení těchto problémů. Dle mého názoru byl tento cíl splněn. 104

105 Seznam použité literatury Knižní zdroje ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 2001, Praha: OFF, 350 s. ISBN FIŠER, Rudolf, Eva NOVÁČKOVÁ a Jiří UHLÍŘ. Třebíč: Dějiny města I. 2004, Vyd. 2. Třebíč: Blok, 241 s. ISBN GÚČIK, M. a kol. Krátky slovník cestovného ruchu. 2004, Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism. ISBN JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2012, Vyd. 2. Praha: Grada Publishing, 320 s. ISBN JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města II. 1981, Brno: Blok, 222 s JANOUŠKOVÁ, Eva, Dana HÜBELOVÁ a Petr CHALUPA. I. Geografie v přehledu a cvičeních pro studeny cestovního ruchu. 2012, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 133 s. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí: počtvrté. 2010, Třebíč: Amaprint-Kerndl, 191 s. ISBN JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí: popáté. 2012, Třebíč: Amaprint-Kerndl, 195 s. ISBN KOZEL, Roman a kol. Moderní marketingový výzkum. 2006, Praha: Grada Publishing, 277 s. ISBN X. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: Základy a právní úprava. 2013, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 265 s. ISBN MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. 1983, Bratislava: Veda. MĚSTO TŘEBÍČ. Třebíč: Historie a památky. 2006, Třebíč: Apage, 87 s. MĚSTO TŘEBÍČ. Strategický plán rozvoje města Třebíče pro období : Analytická část: Profil města Třebíče. 2014, 2016, Třebíč, 74 s. [cit ]. 105

106 ONDRÁČKOVÁ, Svatoslava. Třebíč: Příroda Třebíčska. 1980, Brno: Blok, 93 s PACHROVÁ, Stanislava a Eva JANOUŠKOVÁ. Vybrané výstupy marketingového průzkumu mezi návštěvníky Kraje Vysočina: destinace UNESCO. 2017, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. PALATKOVÁ, Monika, ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: Turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 2011, Praha: Grada. ISBN PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. Cestovní ruch Výkladový slovník. 2002, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. Cestovní ruch - Výkladový slovník. 2012, Praha: Linde a. s. ISBN POLENDOVÁ, Michaela. Propagace (promotion) destinace Třebíč. 2017, České Budějovice. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Ing. Marie Švarcová, Ph.D. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 2009, Praha: Grada, 184 s. ISBN RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 2011, Praha: Grada Publishing, 216 s. ISBN ŠAUER, Martin, Jiří VYSTOUPIL, Andrea HOLEŠINSKÁ a kolektiv. Cestovní ruch: Učební text. 2015, Brno: Masarykova univerzita, 479 s. VYSTOUPIL JIŘÍ, ŠAUER MARTIN, REPÍK ONDŘEJ. Quantitative Analysis of Tourism Potential in the Czech Republic. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2017, 65(3):

107 Internetové zdroje [1] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [2] Třebíč žije! [online]. Třebíč: Městský úřad Třebíč, 2015 [cit ]. Dostupné z: [3] Mikroregion Třebíčsko [online]. Třebíč: Mikroregion Třebíčsko, c2012 [cit ]. Dostupné z: [4] Třebíč: O Třebíči [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2019 [cit ]. Dostupné z: [5] České dědictví UNESCO: Třebíč-Historie [online]. Litomyšl: České dědictví UNESCO [cit ]. Dostupné z: [6] Místopisný průvodce: Třebíč [online]. Valašské Meziříčí: WANET [cit ]. Dostupné z: [7] Český statistický úřad: Charakteristika okresu Třebíč [online]. Jihlava: Krajská správa ČSÚ, 2019 [cit ]. Dostupné z: [8] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2011 [cit ]. Dostupné z: on&animal=&vegetable=&on_page=&sort=&category=1&send=vyhledat#anchor [9] České dědictví UNESCO: Dvanáct českých divů světa [online]. Litomyšl: České dědictví UNESCO [cit ]. Dostupné z: [10] České dědictví UNESCO: Třebíč-Představení [online]. Litomyšl: České dědictví UNESCO [cit ]. Dostupné z: [11] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: 107

108 [12] FIŠER, Rudolf a Lenka MATOUŠKOVÁ. Památky UNESCO kraje Vysočina: Židovské město katalog[online]. Třebíč: Krajský úřad kraje Vysočina [cit ]. Dostupné z: [13] FIŠER, Rudolf a Lenka MATOUŠKOVÁ. Památky UNESCO kraje Vysočina: Židovské město katalog[online]. Třebíč: Krajský úřad kraje Vysočina [cit ]. Dostupné z: [14] FIŠER, Rudolf a Lenka MATOUŠKOVÁ. Památky UNESCO kraje Vysočina: Židovské město katalog[online]. Třebíč: Krajský úřad kraje Vysočina [cit ]. Dostupné z: [15] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [16] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [17] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [18] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [19] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [20] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [21] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [22] Zámek Třebíč [online]. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč [cit ]. Dostupné z: 108

109 [23] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [24] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [25] Třebíčské kulturní léto 2019: Třebíč se baví! [online]. Třebíč: Městské kulturní středisko Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [26] Zámostí: Letní kulturní festival Třebíč [online]. Třebíč: Zámostí, c2019 [cit ]. Dostupné z: [27] Slavnosti růžového vína [online]. Třebíč: Slavnosti růžového vína, c2019 [cit ]. Dostupné z: [28] Oživené židovské město [online]. Třebíč: MKS Třebíč [cit ]. Dostupné z: [29] Šamajim festival židovské kultury Třebíč [online]. Třebíč: TIC Zadní synagoga, c2019 [cit ]. Dostupné z: [30] Třebíčské kulturní léto 2019: Slavnosti tří kápí [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: program/slavnosti-tri-kapi/ [31] TŘEBÍČSKO MORAVSKÁ VYSOČINA [online]. Třebíč: Rozvoj Třebíčska, c2017 [cit ]. Dostupné z: [32] Český statistický úřad: Hromadná ubytovací zařízení České republiky [online]. Jihlava: Krajská správa ČSÚ, 2019 [cit ]. Dostupné z: [33] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [34] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: 109

110 [35] ICOM transport a.s.: TRADO MAD [online]. Třebíč: ICOM transport, 2012 [cit ]. Dostupné z: [36] Dalešická přehrada [online]. Třebíč: Dalešická přehrada, c2018 [cit ]. Dostupné z: [37] Západomoravský aeroklub Třebíč [online]. Třebíč: Západomoravský aeroklub Třebíč, c2017 [cit ]. Dostupné z: [38] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [39] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [40] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [41] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [42] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [43] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [44] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [45] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [46] Městská knihovna v Třebíči [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, c [cit ]. Dostupné z: [47] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: 110

111 [48] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [49] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [50] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [51] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [52] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [53] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [54] Tenisová hala SPIN [online]. Třebíč: VIA ALTA [cit ]. Dostupné z: [55] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [56] Alternátor [online]. Třebíč: Alternátor [cit ]. Dostupné z: [57] Labyrint [online]. Třebíč: Labyrint Třebíč, c [cit ]. Dostupné z: 111

112 [58] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [59] Visit Třebíč: Turistický portál města Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2017 [cit ] Dostupné z: [60] DDM Třebíč: Hvězdárna Třebíč [online]. Třebíč: Dům dětí a mládeže Třebíč [cit ]. Dostupné z: [61] Třebíč: Vedení města [online]. Třebíč: Město Třebíč, c2019 [cit ]. Dostupné z: [62] MKS TŘEBÍČ: Městské kulturní středisko [online]. Třebíč: MKS Třebíč, 2019 [cit ]. Dostupné z: [63] Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 2018 [cit ]. Dostupné z: [64] TŘEBÍČSKO MORAVSKÁ VYSOČINA [online]. Třebíč: Rozvoj Třebíčska, c2017 [cit ]. Dostupné z: [65] Třebíč žije! [online]. Třebíč: Městský úřad Třebíč, 2015 [cit ]. Dostupné z: [66] COMPLETE YOUR CZECH JEWISH EXPERIENCE.COM [online]. Třebíč: Czech Jewish Experience, c2019 [cit ]. Dostupné z: 112

113 Přílohy Příloha A Tabulky Příloha B Obrázky Příloha C Dotazník Příloha D Strukturované (řízené) rozhovory Příloha A.1 Tabulka ukazující otevírací doby turistických informačních center a památek v Třebíči Zdroj:

114 Příloha A.2 Tabulka ukazující vstupné památek v Třebíči Zdroj:

115 Příloha A.3 Tabulka zobrazující seznam hromadných ubytovacích zařízení v Třebíči Seznam ubytovacích zařízení ve městě Třebíč Název Adresa Kategorie Sezónní provoz Počet pokojů Počet míst pro stany a karavany GRAND HOTEL Třebíč, Vnitřní Město, Karlovo nám. 133 Hotel **** celoroční provoz 51 až 100 žádné HOTEL KOCOUR Třebíč, Podklášteří, Žerotínovo nám. 19 Hotel **** celoroční provoz 10 a méně žádné HOTEL ATOM Třebíč, Nové Dvory, Velkomeziříčská 640 Hotel *** celoroční provoz 51 až 100 žádné HOTEL SOLASTER Třebíč, Stařečka, V. Nezvala 93 Hotel *** celoroční provoz 11 až 50 žádné HOTEL ZLATÝ KŘÍŽ Třebíč, Vnitřní Město, Karlovo nám. 19 Hotel *** celoroční provoz 11 až 50 žádné HOTEL ALFA Třebíč, Horka- Domky, Znojemská 1235 Hotel ** celoroční provoz 11 až 50 žádné HOTEL JOSEPH 1699 Třebíč, Zámostí, Blahoslavova 85 Hotel garni celoroční provoz 11 až 50 žádné HOTEL U ČERNÉHO ORLA Třebíč, Vnitřní Město, Karlovo nám. 17 Hotel garni celoroční provoz 11 až 50 žádné KRUŠOVICKÁ PIVNICE A PENZION Třebíč, Nové Dvory, Nad Babou 90 Penzion celoroční provoz 10 a méně žádné PENSION ELIŠKA Třebíč, Horka- Domky, Eliščina 209 Penzion celoroční provoz 10 a méně žádné Zdroj: vlastní zpracování z dat

116 Příloha A.3 Tabulka zobrazující pokračování seznamu hromadných ubytovacích zařízení v Třebíči Seznam ubytovacích zařízení ve městě Třebíč Název Adresa Kategorie Sezónní provoz Počet pokojů Počet míst pro stany a karavany PENSION VIS Á VIS Třebíč, Jejkov, Smila Osovského 10 Penzion celoroční provoz 11 až 50 žádné PENZION BENZ Třebíč, Horka- Domky, Bezručova 571 Penzion celoroční provoz 11 až 50 žádné PENZION POD KOSTELÍČKEM Třebíč, Horka- Domky, Dobrovského 911 Penzion celoroční provoz 10 a méně žádné PENZION U SYNAGOGY Třebíč, Zámostí, Subakova 43 Penzion celoroční provoz 10 a méně žádné AUTOCAMPING POUŠOV Třebíč, Stařečka, Poušov 849 Kemp letní provoz 11 až až 50 APARTMÁNY VRANOV Třebíč, Horka- Domky, Zahradníčkova 1375 Ostatní zařízení letní provoz 10 a méně žádné DOMOV MLÁDEŽE Třebíč, Nové Dvory, Manž. Curieových 734 Ostatní zařízení celoroční provoz 51 až 100 žádné DOMOV MLÁDEŽE VOŠ A A SŠVZZ TŘEBÍČ SŠVZZ TŘEBÍČ Třebíč, Podklášteří, Žižkova 505 Zdroj: vlastní zpracování z dat Ostatní zařízení celoroční provoz 51 až 100 žádné 116

117 Příloha B.1 Obrázek zobrazující geografickou mapu okresu Třebíč Zdroj:

118 Příloha B.2 Obrázek zobrazující logo Třebíče Zdroj:

119 Příloha B.3 Obrázek zobrazující znak Třebíče Zdroj:

120 Příloha B.4 Obrázek zobrazující organizační strukturu Třebíče Zdroj:

121 Příloha B.5 Obrázek zobrazující baziliku sv. Prokopa v Třebíči Zdroj:

122 Příloha B.6 Obrázek zobrazující třebíčský zámek Zdroj:

123 Příloha B.7 Obrázek zobrazující židovskou čtvrť v Třebíči Zdroj:

124 Příloha B.8 Obrázek zobrazující židovský hřbitov v Třebíči Zdroj:

125 Příloha B.9 Obrázek zobrazující trasu naučné stezky Po stopách opatů a rabínů Zdroj:

126 Příloha B.10 Obrázek zobrazující Karlovo náměstí v Třebíči (současný vzhled a vzhled zveřejněné plánované revitalizace) Zdroj:

127 Příloha B.11 Obrázek zobrazující Karlovo náměstí v Třebíči (současný vzhled a vzhled zveřejněné plánované revitalizace) Zdroj:

město s historií průvodce památkami

město s historií průvodce památkami město s historií průvodce památkami Bazilika sv. Prokopa Se stavbou románské baziliky se začalo ve 30. letech 13. století a bazilika byla zasvěcena Panně Marii. Stavba byla během staletí několikrát poškozena,

Více

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH (11. 13. STOLETÍ) Obrazová dokumentace Vypracoval Mgr. David Mikoláš 5. prosince 2010 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KLENBA 1 klenební pas 2 abakus 3 krychlová hlavice

Více

EQUITANA - Tipy na pěší výlety

EQUITANA - Tipy na pěší výlety EQUITANA - Tipy na pěší výlety Zámek Březnice www.zamek-breznice.cz Původně gotická tvrz staročeského rodu Buziců z 1. pol. 13. st., která byla v průběhu 16.-17. st. přestavěna na renesanční zámek Jiřím

Více

TR VYSOČINA. Iveta Hennetmairová. Iveta Hennetmairová. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

TR VYSOČINA. Iveta Hennetmairová. Iveta Hennetmairová. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám TR VYSOČINA Iveta Hennetmairová Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová,

Více

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky:

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: European Heritage Days (Dny evropského dědictví) 2015 V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: Městská šatlava dům čp. 11 Budovu dalo město přistavět k zámku směrem

Více

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_375_VES_15 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Velká města Kraje Vysočina

Velká města Kraje Vysočina Velká města Kraje Vysočina Vypracování: o Krátké informace k velkým městům Kraje Vysočina Třebíči, Havlíčkovu Brodu, Žďáru nad Sázavou o Kontrolní úkoly: 1) Multiple Choice 2) Informační prospekt pro turisty

Více

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky:

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: European Heritage Days (Dny evropského dědictví) 2016 V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: Městská šatlava dům čp. 11 Budovu dalo město přistavět k zámku směrem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Znojmo, 21. října 2015 www.zdravamesta.cz/ps2015 Akce byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the

Více

Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR

Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR 06. 02. 2012, Brno Připravil: PhDr. Jitka Brešová, CSc. Tento projekt byl podpořen finančními prostředky z EU Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR Tato prezentace vznikla jako výstup

Více

POUTNÍ MÍSTO PANNY MARIE VE SKÁLE

POUTNÍ MÍSTO PANNY MARIE VE SKÁLE Městys Spálov Městys Spálov leží v oblasti přírodního parku Oderské vrchy na hranici krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Z Ostravy i Olomouce se k nám dostanete pohodlně za necelou hodinku a rázem se

Více

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 05.03.2014 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky, památky UNESCO v krajích ČR Materiály jsou určeny

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

Zámek Fryštát. Zámecký park

Zámek Fryštát. Zámecký park Zámek Fryštát Empírový zámek je unikátní historickou stavbou v jinak industriálním prostředí karvinského regionu. Původně původně středověká gotická tvrz ze 14. století. V hlavní a vedlejší zámecké budově

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Podpora a perspektivy církevní turistiky

Podpora a perspektivy církevní turistiky Podpora a perspektivy církevní turistiky KONFERENCE EVROPSKÉ KULTURNÍ STEZKY SV. CYRILA A METODĚJE PERSPEKTIVY CYRILOMETODĚJSKÉ STEZKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Mgr. Roman Kubín, Biskupství brněnské Představení

Více

MIKROREGION MORAVSKOBUDĚJOVICKO SAKRÁLNÍ STAVBY

MIKROREGION MORAVSKOBUDĚJOVICKO SAKRÁLNÍ STAVBY MIKROREGION MORAVSKOBUDĚJOVICKO SAKRÁLNÍ STAVBY Mapa území mikroregionu Častohostice Zvěrkovice Velký Újezd Zobrazení hranic mikroregionu Moravskobudějovicko s vyznačením sakrálních staveb Žijeme ve středoevropské

Více

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31 OBSAH Předmluva prezidenta republiky Václava Klause 16 Předmluva arcibiskupa pražského Mons. Dominika Duky 17 Úvodem 21 1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

Více

SZ UHERČICE OBNOVA ZÁMECKÉHO AREÁLU

SZ UHERČICE OBNOVA ZÁMECKÉHO AREÁLU INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SPECIFICKÝ CÍL 3.1: ZEFEKTIVNĚNÍ PREZENTACE, POSÍLENÍ OCHRANY A ROZVOJE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ KOLOVÁ VÝZVA Č. 52: REVITALIZACE VYBRANÝCH PAMÁTEK II. SZ UHERČICE OBNOVA

Více

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce proti průmyslové civilizaci Secesi charakterizuje přesycenost

Více

Klášterní okruh Trasa: Délka: Časová náročnost:

Klášterní okruh Trasa: Délka: Časová náročnost: Klášterní okruh Trasa: Jihlava Brtnice Telč Nová Říše Délka: 48 km Časová náročnost: 2 dny Jihlava je od Prahy vzdálena 130 km, a pokud využijete dálnici D1, tak za hodinu a půl budete v krajském městě

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Marketingový plán 2019

Marketingový plán 2019 Marketingový plán 2019 Zkrácená verze - Jde o výtah klíčových částí plánu ve vztahu k partnerským eventům Plná verze MP2019: https://czechtourism.cz/nase-sluzbypro-vas/marketingovy-plan/ _ 07.09.2018 1

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Renesance a Jindřichův Hradec

Renesance a Jindřichův Hradec Renesance a Jindřichův Hradec ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

1. AKTUALIZACE PROGRAM ROZVOJE MĚSTA MORAVSKÝ KRUMLOV NA OBDOBÍ LET

1. AKTUALIZACE PROGRAM ROZVOJE MĚSTA MORAVSKÝ KRUMLOV NA OBDOBÍ LET 1. AKTUALIZACE PROGRAM ROZVOJE MĚSTA MORAVSKÝ KRUMLOV NA OBDOBÍ LET 2016-2022 1. aktualizace Programu rozvoje města byla projednána a schválena Zastupitelstvem města Moravský Krumlov na jeho 17. zasedání

Více

MENDELU , Kunovice

MENDELU , Kunovice CMS v JMK MENDELU 13. 6. 2018, Kunovice OBSAH PREZENTACE 1 2 3 4 PŘEDSTAVENÍ PARTNERA REGIONÁLNÍ PRACOVNÍ SKUPINA ÚZEMÍ ROZVOJE CM STEZKY PŘEDCHOZÍ VÝSLEDKY 1 PŘEDSTAVENÍ PARTNERA STRANA 1 MENDELOVA UNIVERZITA

Více

Strategický plán rozvoje obce Němčice

Strategický plán rozvoje obce Němčice Strategický plán rozvoje obce Němčice na období 2011-2015 Obec Němčice Němčice 53 384 11 Netolice IČ: 00250554 Schváleno zastupitelstvem obce Němčice dne 22. 03. 2011 1 Obsah: 1. Historie obce, památky,

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY ČESKÁ GOTICKÁ VRCHOLNÁ ARCHITEKTURA EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky Architektura za Karla IV. Karel IV. roku 1356 povolal do svých

Více

POUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE

POUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE POUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE Štěpán Sittek Arcibiskupství olomoucké Církev a turismus Poslání Církve: uchovávat a vykládat zjevené pravdy Boží, hlásat evangelium,

Více

UNESCO ČESKÉ DIVY SVĚTA

UNESCO ČESKÉ DIVY SVĚTA Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 UNESCO

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_350 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: březen 2013 Číslo projektu:

Více

Kraj Vysočina. Pardubický kraj. November 07, DUM VL 14, Pardubický kraj, Kraj Vysočina.notebook

Kraj Vysočina. Pardubický kraj. November 07, DUM VL 14, Pardubický kraj, Kraj Vysočina.notebook Pardubický kraj http://commons.wikimedia.org/wiki/file%3apardubick%c3%bd_kraj_in_czech_republic.svg Kraj Vysočina http://commons.wikimedia.org/wiki/file:kraj_vysocina.svg 1 Pardubický kraj leží ve východních

Více

Název školy: Základní škola Bavorov, okres Strakonice. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název: VY_32_INOVACE_06_02_Praha

Název školy: Základní škola Bavorov, okres Strakonice. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název: VY_32_INOVACE_06_02_Praha Název školy: Základní škola Bavorov, okres Strakonice Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0716 Autor: Jana Vlčková Název: VY_32_INOVACE_06_02_Praha Téma: Hlavní město Praha Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Více

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová Lokalizační faktory rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z

Více

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s.

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s. 30. 9. 2007 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Regionální informační centrum v Dolních Počernicích s veřejně přístupným internetem byl předložen ve 3. výzvě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 Regionu

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. Barokní perla

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. Barokní perla Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín Barokní perla INVALIDOVNA BAROKNÍ KLENOT V BLÍZKOSTI CENTRA PRAHY Rozsáhlý historický objekt ležící v širším centru Prahy s výbornou dopravní dostupností. Komplex navrhl

Více

PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB

PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB PROKONZULTA, a.s. Křenová 26, 602 00 Brno tel. +420 543 255 515, info@prokonzulta.cz PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB Areál zámku - zámeckého hotelu v Mostově na Chebsku, v klidné přírodní lokalitě při

Více

Wawel + katedrála + zámek

Wawel + katedrála + zámek Wawel + katedrála + zámek Wawel je nízké návrší - 228 metrů nad řekou Vislou a na něm stojí královský hrad, zámek a katedrála. Návrší bylo kontinuálně osídlené už od pravěku, jak potvrdily četné archeologické

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_126 Datum: 28.2.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_126 Datum: 28.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7. tříd, školní

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

Situační analýza Muzea hraček Lednice

Situační analýza Muzea hraček Lednice JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Katedra Dramatických umění Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management

Více

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3.

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. května 2018 Základní koncepční dokumenty pro cestovní ruch Aktualizace

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

rozloha: km počet obyvatel: počet okresů: 12 krajské město: Praha hejtman: Zuzana Moravčíková znak kraje

rozloha: km počet obyvatel: počet okresů: 12 krajské město: Praha hejtman: Zuzana Moravčíková znak kraje Středočeský kraj 2 rozloha: 11 014 km počet obyvatel: 1 287 277 počet okresů: 12 krajské město: Praha hejtman: Zuzana Moravčíková znak kraje okresy: Benešov,Beroun,Kladno,Kolín,Kutná Hora,Mělník,Mladá

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika ČESKÁ GOTIKA 1 ČESKÁ GOTIKA Raná gotika = přemyslovská (13.století) vláda Přemysla Otakara II. a Václava II. - zakládaní měst, hradů a velkých klášterů, kamenný most v Písku Vrcholná gotika = lucemburská

Více

PRŮVODCE. vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN

PRŮVODCE. vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN PRŮVODCE vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN mě bere 0 100 200 300 400 500 600 m Map Design &, 2015 www.mapdesign.eu DETI DĚTI CHILDREN Trasa D pro nejmenší Route Trail D D for for the youngest

Více

Regiony NUTS. Turistické regiony. Turistické oblasti Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko REGIONY, DESTINACE, ATRAKTIVITY NUTS 0-5

Regiony NUTS. Turistické regiony. Turistické oblasti Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko REGIONY, DESTINACE, ATRAKTIVITY NUTS 0-5 Regiony REGIONY, DESTINACE, ATRAKTIVITY Ing. Lenka Červová, Ph.D. NUTS turistické regiony turistické oblasti mikroregiony euroregiony NUTS Turistické regiony NUTS 0-5 Turistické oblasti Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko

Více

Kategorie A ( třída ZŠ)

Kategorie A ( třída ZŠ) 1. Jak se jmenuje architektonický prvek, typický pro středověké duchovní stavby, kterým se do gotické stavby vstupovalo? a) Portál b) Rozeta c) Fiála 2. V průběhu 11. a 12. století se mnohé evropské, ale

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Geografie cestovního ruchu

Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Přednášející: Ing. Lenka Půlpánová, Ph.D., KMG kancelář H-643 (5. p.) e-mail: lenka.pulpanova@tul.cz konzultační hodiny: úterý 7:30-8:30 + po dohodě

Více

Moravský Krumlov okr. Znojmo. č.p. 60. Sokolovna

Moravský Krumlov okr. Znojmo. č.p. 60. Sokolovna Moravský Krumlov okr. Znojmo č.p. 60 Sokolovna Název objektu Adresa Palackého č.p. 60, Moravský Krumlov K. ú. / Moravský parcela č. Krumlov, parc.č. 31/1 Architekt Oskar Poříska Stavitel Eduard Oškera

Více

Venkovská turistika v České republice

Venkovská turistika v České republice Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU22 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU22 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/ Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU22 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Jana Paulusová Fišerová Datum: 6. 1. 2012 Ročník: 1. 9. Vzdělávací oblast: Umění

Více

Investiční příležitost - Opočno

Investiční příležitost - Opočno Objekt bývalého soudu a zámeckého pivovaru v Opočně - č.p. 2 Strana 1 z 9 Objekt č.p. 2 - základní informace součástí objektu jsou bývalá budova soudu a bývalý zámecký pivovar, spolu s areálem opočenského

Více

HOSTINNÉ. Trasa č. 3 Okolo Hostinného. 6,5 km Hostinné Poštovní Dvůr Hostinné. Trasa:

HOSTINNÉ. Trasa č. 3 Okolo Hostinného. 6,5 km Hostinné Poštovní Dvůr Hostinné. Trasa: HOSTINNÉ Trasa č. 3 Okolo Hostinného Trasa: Značení KČT: Občerstvení: Poznámky: 6,5 km Hostinné Poštovní Dvůr Hostinné (značeny počáteční 2 km) v letních měsících u splavu při dešti jsou stezky kluzké

Více

Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007

Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007 Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007 Družstvo: Třída: Část A Gotika ve světě 1. Kdo nechal postavit první gotický kostel? a) opat kláštera v Saint Denis Suger b) zakladatel

Více

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage. Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro

Více

Staré Město u Uherského Hradiště, kód:

Staré Město u Uherského Hradiště, kód: Staré Město u Uherského Hradiště Identifikační údaje Lokalita Staré Město u Uherského Hradiště Obec Staré Město Okres Uherské Hradiště Kraj Zlínský kraj Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště,

Více

městskou památkovou zónu Gabrielův dům /1/ rodný dům Theresy Kronesové morový sloup se sousoším sv. Trojice

městskou památkovou zónu Gabrielův dům /1/ rodný dům Theresy Kronesové morový sloup se sousoším sv. Trojice BRUNT Á L Bruntál Na území České republiky je Bruntál pravděpodobně nejstarším městem z hlediska institucionálního. Z tzv. Uničovské listiny krále Přemysla I. Otakara z r. 1223 lze usoudit, že Bruntál

Více

Slovácké centrum kultury a tradic. Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21

Slovácké centrum kultury a tradic. Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21 Slovácké centrum kultury a tradic Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21 Zdůvodnění stavby Prezentace kulturních hodnot Centrum kultury a tradic na místo komunálu Navázání na odkaz

Více

Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Pap015 Vypracoval(a),

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MATERIÁLY DRUHY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

8 Přílohy Seznam příloh:

8 Přílohy Seznam příloh: 8 Přílohy Seznam příloh: 1) Fotodokumentace 2) Katastrální mapa 3) Stavební vývoj 4) Výkresová dokumentace 5) Park a drobná architektura 65 8.1 Fotodokumentace Veškerá fotodokumentace pochází z archivu

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Velhartice, okr. Klatovy

Velhartice, okr. Klatovy Velhartice, okr. Klatovy hrad P NPÚ NS **** Hrad stojí na vysokém ostrohu, obtékaném říčkou Ostružnou, jihovýchodně od města (1). GPS: 49 15 47.409 N, 13 23 58.859 E Hrad je poprvé zmiňován roku 1318,

Více

Lipník nad Bečvou. Rozloha MPZ _ 11,86 ha Počet památek _ 94 (z toho 87 v MPZ)

Lipník nad Bečvou.     Rozloha MPZ _ 11,86 ha Počet památek _ 94 (z toho 87 v MPZ) Lipník nad Bečvou 1 Rozloha MPZ _ 11,86 ha Počet památek _ 94 (z toho 87 v MPZ) Střešní zahrada. Dodnes originální úprava terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla zámku. V době svého vzniku

Více

9 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. 1. Lipová alej vedoucí k úpatí kopce se Skalkou.

9 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. 1. Lipová alej vedoucí k úpatí kopce se Skalkou. 9 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA 1. Lipová alej vedoucí k úpatí kopce se Skalkou. 2. Kaple sv. Máří Magdalény na Skalce, Kryštof Dientzenhofer, 1692 1693, pohled z východu. 54 3. Zámek, Mníšek pod Brdy, pohled z jihovýchodu.

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM. kulturní krajina areálu v proměnách času

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM. kulturní krajina areálu v proměnách času NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM kulturní krajina areálu v proměnách času Miroslav Kroulík, listopad 2012 1. OBDOBÍ OD POČÁTKŮ STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ DO R. 1560 (1142) 1352 první

Více

DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN

DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN 011-01 1. Úvod do studia. Vybrané kapitoly z filosofie předmět 1. Úvod do filosofie. Dějiny filosofie.. Filosofie krásy. Estetika. 3. Etika.. Kognitivní religionistika.

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

1. Klášter Břevnov: prohlídka kláštera o cca 90 minut o s průvodcem v 11:00, 14:00 a 16:00 hodin o součástí prohlídky barokní bazilika sv.

1. Klášter Břevnov: prohlídka kláštera o cca 90 minut o s průvodcem v 11:00, 14:00 a 16:00 hodin o součástí prohlídky barokní bazilika sv. 1. Klášter Břevnov: prohlídka kláštera o cca 90 minut o s průvodcem v 11:00, 14:00 a 16:00 hodin o součástí prohlídky barokní bazilika sv. Markéty (Dienzenhofer!), románská krypta z 11. století a barokní

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Oblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu

Oblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu KRUPKA TĚŽBA CÍNU PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY Oblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu První písemná zmínka o místě nebo hoře,

Více

Pražský hrad. Created by zisava

Pražský hrad. Created by zisava Pražský hrad Dojeďte tramvají č. 22 na zastávku Pražský hrad. Dejte se doleva a za necelých 5 min. přijdete na II. nádvoří. Dojeďte tramvají č. 22 na zastávku Pohořelec. Za 10 minut chůze dojdete na Hradčanském

Více

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí.

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí. RADNICE Radnice v Jáchymově je vynikajícím dokladem pozdně gotického renesančního stavitelství z l. poloviny 16.století. Přes všechny pozdější stavební úpravy si zachovala původní dispozici pozdně gotické

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.17.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-

Více

Nejstaršími objekty na území města jsou sakrální budovy.

Nejstaršími objekty na území města jsou sakrální budovy. Urząd Miasta Racibórz https://www.raciborz.pl/czech/pamatky_ratibore/printpdf Památky Ratiboře Nejstaršími objekty na území města jsou sakrální budovy. V roce 1205 byl založen v blízkém sousedství náměstí

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

V roce 2008 obec byla přijata do Mikroregionu Táborsko.

V roce 2008 obec byla přijata do Mikroregionu Táborsko. 1 Obsah programu Obsahem programu je pokračovat v práci našich předchůdců, prohlubovat a zefektivňovat výkon samosprávy ve všech oblastech kulturního, společenského a hospodářsko-ekonomického života v

Více

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY * Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1. 07/1. 4. 00/21.2712 Šablona: VY_32_INOVACE_1_09_Vv Ročník: 3., 4. a 5. Datum vytvoření: 11. 4. 2013 Datum ověření ve výuce: 24.

Více

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Zámek čp. 26 v Hošťálkovech Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Hošťálkovy Letecký snímek areálu zámku V celém okrese Bruntál unikátně dochovaný zámek Hošťálkovy čp.

Více