I. festival zámeckých a klášterních divadel

Transkript

1 uvádějí I. festival zámeckých a klášterních divadel aneb Oslavy I. dekády Geisslers Hofcomoedianten a jejich nového barokně-divadelního stylu v prostorách bývalých zámeckých a klášterních divadel Královéhradeckého kraje Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten o. s. se svojí domovskou scénou v Kuksu již deset let úspěšně oživuje barokní kulturu v Čechách. Ve svém novém projektu se zaměřila na připomenutí bohaté kulturní tradice zámeckých divadel Královéhradeckého kraje. Za podpory Královéhradeckého kraje, Nadace Život umělce, Kulturní a sportovní nadace města Náchoda a města Jičína a ve spolupráci se správci a majiteli jednotlivých objektů bývalých zámeckých a klášterních divadel v Královéhradeckém kraji nabídne během srpnového týdne ( ) sérii několika představení a krátkých přednášek připomínajících divadelní tradici vybraných míst. Jedná se o celkem pět lokalit Královéhradeckého kraje s doloženým nebo dokonce dochovaným zámeckým či školním (klášterním) divadlem ze 17., 18. a 19. století.

2 Divácky úspěšný divadelní soubor Geisslers Hofomoedianten připomene v rámci jednodenní produkce divadelní historii každého ze zvolených míst. Ať už přímo v objektu divadla (pokud to současný stav umožňuje), nebo v jeho nejbližším okolí zahraje několik krátkých plenérových pouličních představení (Chůdařská trilogie v odpoledních hodinách), nabídne krátké přednášky o divadelní historii a podobě místního divadla fundovaným odborníkem (vždy před večerní inscenací) a program zakončí celovečerní inscenací vzniklou na základě barokní předlohy (Fitzli Putzli, Ambrosia, Andromaché, Don Juan). Jednotlivými místy s historickou divadelní tradicí v Královéhradeckém kraji jsou: nedochované jezuitské školní divadlo v Hradci Králové (dnešní Nové Adalbertinum Biskupská knihovna) nedochované jezuitské školní divadlo v Jičíně (areál jezuitské koleje, bývalých kasáren vojenské kino) nedochované benediktinské klášterní a školní divadlo v Broumově (areál Broumovského kláštera) částečně dochované zámecké divadlo v Náchodě (Státní zámek Náchod) obnovené lázeňské divadlo v Kuksu (Comoedien-Haus Kuks) I. festival zámeckých a klášterních divadel jde ruku v ruce s desetiletým výročím festivalu barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks, který na festival zámeckých divadel přímo navazuje, a především oslavuje desetileté působení divadelní společnosti Geisslers Hofcomoedianten, jejíž programovou vizí je nový barokně-divadelní styl v návaznosti na evropské kočovné divadelnictví a barokní šporkovskou dramaturgii. Na festivalu budou k vidění starší i nejnovější inscenace GH ověnčené řadou cen (činoherně-komická operní tragédie Andromaché, hororová divadelní road movie Fitzli Putzli, pouliční Chůdařská trilogie, inspirovaná třemi jazykovými kulturami německou, francouzskou a italskou, které ovlivňovaly barokní kulturu u nás). Ojedinělým divadelním zážitkem bude inscenace nejstarší dochované jezuitské hry Ambrosia formou netradiční divadelní výstavy připomínající osobnost sv. Ambrože. Představení se odehraje přímo v prostorách Broumovského kláštera (kostel sv. Vojtěcha), záštitu nad inscenací převzal pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka. V Náchodě a v Kuksu pak bude uvedena nejnovější inscenace Geisslers Hofcomoedianten Don Juan aneb Strašlivé hodování, inspirované unikátním nejstarším dochovaným manuskriptem loutkářské hry ve východočeském dialektu. Závěrečné představení festivalu se odehraje na domovské scéně Comoedien Hausu v Kuksu (v rámci festivalu Theatrum Kuks 2011), po němž se uskuteční neformální oslava desátých narozenin Geisslerů s (nejen) barokní hudbou, divadlem, jídlem, pitím a předáváním výročních cen Geisslers za přítomnosti dosavadních členů, spolupracovníků, kolegů, mecenášů, vzácných hostů, kritiků, obdivovatelů a věrných diváků. Cílem projektu je podpořit socio-kulturní i ekonomický rozvoj památkově chráněných a historicky a kulturně hodnotných objektů, připomenout opomíjenou bohatou divadelní tradici 17., 18. a 19. století v Čechách a v neposlední řadě rozšířit nabídku letních divadelních produkcí a festivalů Královéhradeckého kraje pro širokou veřejnost a s celokrajovou územní působností. Ambicí projektu je duchovně a společensky znovuobnovit a zrestaurovat místa s kulturně-divadelní tradicí ve východních Čechách a v následujících ročnících zapojit do programu i další lokace.

3 program I. festivalu zámeckých a klášterních divadel: Jičín (jezuitské školní divadlo v dnešním areálu kasáren Jezuitská kolej) 15,00 Křesťanské hodiny Valdštejnovo náměstí 16,00 Ptáčnice Valdštejnovo náměstí 20,00 Křesťanské hodiny areál kasáren (Jezuitská kolej) 20,15 úvod o jezuitském školním divadle v Jičíně a prohlídka původních prostor Jezuitské koleje 20,45 Fitzli Putzli - areál kasáren Broumov (Benediktinské klášterní a školní divadlo v Broumovském klášteře) 14,00 Hráč nádvoří kláštera 15,00 Hráč nádvoří kláštera 18,00 Křesťanské hodiny Mírové náměstí 20,00 Ambrosia + úvod o Benediktinském klášterním a školním divadle v Broumově - klášterní kostel sv. Vojtěcha Náchod (zámecké divadlo) 14,00 Ptáčnice nádvoří zámku 16,00 Křesťanské hodiny náměstí T.G.M. 20,00 Hráč Piccolominská zahrada, zámek 20,30 přednáška a prohlídka původních prostor zámeckého divadla v Náchodě v turionu 4. nádvoří 21,00 Don Juan zámecké sklepení Hradec Králové (jezuitské školní divadlo v prostorách Nového Adalbertina) 14,00 Křesťanské hodiny Velké náměstí 16,00 Ptáčnice Velké náměstí 20,00 Hráč nádvoří Nového Adalbertina 20,30 přednáška o jezuitském školním divadle v Hradci Králové v prostorách Biskupské knihovny 21,00 Andromaché nádvoří Nové Adalbertinum Kuks (Comoedien Haus lázeňské divadlo) 12,00 Křesťanské hodiny u Herkomanna v Kuksu 13,00 Hráč Comoedien Haus v Kuksu 14,00 Ptáčnice nad kaskádovým schodištěm v Kuksu 19,00 přednáška o Šporkově divadle v Kuksu a v Praze - Comoedien Haus 19,15 Don Juan Comoedien Haus Geisslers narozeniny: I. dekáda (hudba, jídlo, pití a divadlo) Comoedien Haus

4 anotace k uváděným inscenacím: Chůdařská trilogie Křesťanské hodiny Geisslers na chůdách I První část ze tří krátkých pouličně-chůdařských představení, které vycházejí ze tří jazykových kultur evropského baroka (německé, italské a francouzské). Všechny inscenace jsou bilingvní. Geisslers na chůdách I je pouliční prezentací barokního hodinového stroje (orloje), který původně stával v Praze a poté byl přemístěn do centra českého barokního umění do lázní Kuks ve východních Čechách. Vtipnou formou na klasických dřevěných chůdách je představeno deset výjevů na motivy biblických příběhů, které byly podle dobových pramenů součástí zmiňovaného hodinového stroje Křesťanských hodin. Geisslerovské znovuvybudování orloje je atraktivní pouliční představení doprovázené zasvěceným českoněmeckým výkladem (v případě zájmu i v dalších jazykových mutacích). hrají: Vendula Štíchová/Kateřina Bohadlová (chůdy), Martin Bohadlo (chůdy), Petr Hašek/Michaela Váňová a Kristýna Matějová /Blanka Vávrová překlad: Marie Skalická, Stanislav Bohadlo scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten Hráč Geisslers na chůdách II Druhá část dvojjazyčné chůdařské trilogie Hráč vychází z francouzsko-italské barokní kultury a stylově navazuje na česko-německé Křesťanské hodiny. Text Hráče (Le Joueur) je rozdělen do tří dějství a je typickým příkladem komického barokního intermezza, které bývalo součástí (a jakýmsi oddechovým časem) vážných tragických inscenací zejména opery. Hráč vypráví o věčném a nikdy neutuchajícím souboji mezi dvěma partnery - mužem a ženou. Jejich jednání se cyklicky opakuje jako pohyb oživlých figur na orloji. Původně italsko- francouzský veršovaný text byl teprve nedávno znovuobjeven v hospitální knihovně v Kuksu jako součást obsáhlé sbírky komických intermezz a parodií nového italského divadla vydaného v Paříži roku Geisslers Hofcomoedianten zde využívají prvky jarmarečního, pouličního a kramářského divadla, klasických dřevěných chůd, skákacích chůd a živého hudebního doprovodu na saxofon a buben. hrají: Vendula Štíchová/Michaela Váňová a Kateřina Bohadlová jako Serpilla, Kristýna Matějová a Martin Bohadlo jako Baiocco překlad: Kateřina Bohadlová, Stanislav Bohadlo

5 scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten dramaturgie a hudební korepetice: Stanislav Bohadlo Ptáčnice Geisslers na chůdách III Geisslers Hofcomoedianten vizuálně recitují báseň o nástrahách a úskalích milostných citů na dřevěných a skákacích chůdách. V této třetí a závěrečné části tzv. Chůdařské trilogie se Geisslers Hofcomoedianten zaměřili na italskojazyčnou kulturu, která vedle německé a francouzské významně ovlivňovala rozvoj barokního umění u nás. Z Itálie k nám vedle barokní opery, komedie dell arte, architektury či sochařství proudily také vlivy italské literatury zejména poezie. Na konci 16. století se v Itálii zrodil literární styl zvaný marinismus (podle jeho zakladatele Giambattisty Mariniho, ), který čtenáře omračoval a oslňoval ohňostrojem metafor, důvtipných kombinací a slovních hříček, mnohdy i na úkor obsahu. Marini měl řadu následovníků a napodobitelů, k nimž patří také italsky píšící, původem francouzský básník Gilles Menage ( ). Báseň La Bella Uccellatrice (Krásná ptáčnice) barvitě líčí příběh krásné nymfy, která svým zpěvem láká a do sítí chytá ptáčky. V jedné z pastí však uvízne mladý pastýř, pasoucí nedaleko na louce ovečky hrají: Kristýna Matějová, Vendula Štíchová/Michaela Váňová, Kateřina Bohadlová a Martin Bohadlo překlad a přebásnění textu: Kateřina Bohadlová kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten dramaturgie: Stanislav Bohadlo Don Juan aneb Strašlivé hodování juanovsky zlá folklórní hra na motivy východočeské loutkové hry z XVIII. věku Don Juan postava, která rezonuje téměř ve všech evropských kulturách (španělské, italské, francouzské, německé i české). Co se však stane, když donjuanství vpadne do jedné zapadlé vesnice ve východních Čechách, kde se sjíždějí bývalé kamarádky na svatbu jedné z nich? Dámská jízda po letech má svoje kouzlo i svoje úskalí, ale rozhodně je tam potřeba všechno prodrat! Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten, která se ve své dramaturgii orientuje na baroko a prosazuje nový barokně-divadelní styl, tentokrát sáhla po málo známém, velmi svérázném, neúplném a vůbec prvním dochovaném rukopisu východočeské loutkové hry z roku 1770 s původním názvem Strassliwi Hodowani nebo Don Jean, mordirz sweho pana bratra Dona Carlose v 3 dílích, nalezeném v archivu velkostatku Svobodných Hamrů. Výsledkem je donjuanovská stolní loutková hra s lidovými zpěvy, tanci, zvyklostmi a rčeními pro mladé, staré, citlivé i otrlé, slyšící i neslyšící, ale hlavně pro ženy! Český folklór v evropském měřítku! hrají: Vendula Štíchová, Blanka Vávrová, Václav Chalupa, Ivana Machalová/Marie Štípková, Kristýna Matějová a Martin Bohadlo

6 dle české loutkové hry z XVIII. věku sepsali Geisslers Hofcomoedianten dramaturgická spolupráce: Otakar Faifr produkce: Marie Kolářová, Tomáš Michálek, Otakar Faifr scéna: Geisslers Hofcomoedianten kostýmy: Kristýna Šrolová, Hana Stehlíková světla: Lukáš Brinda hudební aranžmá východočeských lidových písní a korepetice: Matija Solce Andromaché Geisslers matkám činoherně-komickou operní tragédii! Příběh bájné Andromaché se stal předlohou a námětem pro mnohá umělecká díla. Možná i proto se rozhodli Geisslers tento antický příběh matky, která je ochotna svému výtvoru obětovat vše, připomenout, vzít libreto barokní operní tragédie s fragmenty hudební partitury do své řezbářské dílny a vyřezat z něj činoherně-komickou operní tragédii. V nedávné době se našlo kompletní operní libreto Apostola Zena s dochovanými devíti áriemi a předehrou k Bioniho opeře Andromaché z roku Děj opery se odehrává v mytických dobách po dobytí Tróje. Andromaché, dcera thébského krále, je vdovou po trojském vládci Hektorovi, kterého zabil Achilles. Syn Achillův Pyrrhos, nový vládce Tróje, se však do své otrokyně Andromaché osudově zamiluje. Hnací silou dramatického příběhu je láska nejtrvalejší je však láska mateřská! Andromaché získala cenu za inscenaci na festivalu amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2009 a ve stejném roce na festivalu Divadelní Děčín obdržela cenu za inscenaci a za objevnou dramaturgii. Inscenace se dále stala zahajovacím inspirativním představením festivalu Loutkářská Chrudim hrají: Pyrrhos: Václav Chalupa, Andromaché: Kateřina Bohadlová, Odysseus: Martin Bohadlo, Hermione: Vendula Štíchová/Blanka Vávrová, Orestes: Aleš Pospíšil, Helenos: Kristýna Matějová, Zpívající model: Jana Klugarová Odehrává se v Tróji. překlad a přebásnění textů: Kateřina Bohadlová dramaturgie a transkripce: Stanislav Bohadlo úprava libreta : Geisslers Hofcomoedianten hudební aranžmá: Stanislav Bohadlo scéna: Geisslers Hofcomoedianten kostýmy: Kristýna Šrolová

7 Fitzli Putzli divadelní road-movie o cestě ze života do smrti Tři společensky úspěšní muži (František Š., Antonín Š. a Josef Š.) se vydávají na svoji vysněnou dovolenou do pozemského ráje. Výlet organizuje cestovní kancelář Fitzli Putzli, která své klienty veze na zasloužený odpočinek. Tentokrát se Geisslers inspirovali barokní rytinou z počátku 18. století, kterou si ve svém boji za pravdu a spravedlnost objednal majitel kukského panství, mecenáš umění a zakladatel loveckého řádu sv. Huberta, František Antonín Josef hrabě Špork ( ). V Kuksu ve východních Čechách doposud stojí socha Herkomanna od Matyáše Bernarda Brauna, která symbolizovala patrona všech špatných právníků. Herkomann však měl také pomocníka ďábelského notáře jménem Fitzli Putzli. Jeho socha stávala v Bokouši nedaleko Kuksu a bohužel se nedochovala. Nadešel čas, aby se Fitzli Putzli vrátil a s pomocí Času odhalil skutečnou Pravdu. Zajímá však pravda vůbec někoho? Kde nesvár, mrzutost a hádka vládne, dobře je mi. Tak zvrhlá rozkoš přinese bolestné utrpení. Fitzli Putzli Cena za inscenaci a zvláštní cena za scénografii na Východočeské přehlídce amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2010 Cena za herectví a cena za inscenaci na Divadelním Děčíně 2010 hrají: Fitzli Putzli Ivana Machalová/Marie Štípková/Vendula Štíchová, František Š. Martin Bohadlo, Antonín Š. Václav Chalupa, Josef Š. Aleš Pospíšil, Fitzli Putzli dámy: Kateřina Pomluvná Kateřina Bohadlová/Michaela Váňová, Blanka Falešná Blanka Vávrová, Kristýna Závistějíčková Kristýna Matějová, Čas Jana Klugarová/Tereza Sedláčková sepsali: Geisslers Hofcomoedianten spolupráce na scénáři: Otakar Faifr, Michal Novák, Martin Bohadlo a Petr Hašek kostýmy: Kristýna Šrolová a Hana Stehlíková scéna: Geisslers auto hudební dramaturgie a korepetice: Stanislav Bohadlo Ambrosia divadelně-interaktivní výstava Geisslers Hofcomoedianten zvou na netradiční inscenovanou výstavu, během níž diváci individuálně na vlastní pěst objevují a skládají jednu z nejstarších dochovaných jezuitských her na našem území. Pojednává o životě a díle sv. Ambrože a zprostředkovává autentický barokizující zážitek pokání. Divadelně-interaktivní výstava o sv. Ambrožovi a pokání císaře Theodosia pro 9 hereckých exponátů, jezuitský zpěv a kurátora vznikla podle stejnojmenné jezuitské hry sv. Edmunda Kampiána ( ), poprvé sehrané u příležitosti pražské korunovace císaře Rudolfa II. roku 1578.

8 Geisslers touto inscenací usilují o návrat dramatického umění zpět do kostelů, kde bylo evropské středověké divadlo doma. Barvitý a různorodý herecký jarmark do každého svatostánku! Nebojme se kostelů a zpytujme svědomí! Kdo je přece bez viny? Cena za divadelní projekt na festivalu Audimafor 2011 v Hradci Králové, vítězná inscenace 50. Šrámkova Písku herecké exponáty v podání: informující Ivany Machalové/Marie Štípkové, stepující Blanky Vávrové, tančící Venduly Štíchové/Michaely Váňové, loutkářské Kristýny Matějové, melodramatického Václava Chalupy, dell artovské Kateřiny Bohadlové, zpívající Terezy Sedláčkové, artistního Martina Bohadla a Aleše Pospíšila jako kurátora Ambrože zpěv: vokální soubor Cum Ardore s využitím překladu Petra Polehly sepsali: Geisslers Hofcomoedianten úprava textu: Petr Hašek dramaturgická spolupráce: Michal Novák a Otakar Faifr scénografie a grafický design: Michal Novák asistent režie: Štěpán Macura hudební spolupráce: Stanislav Bohadlo a Michael Pospíšil fotografie k jednotlivým inscenacím na

9 O sdružení: Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten vznikla v roce 2002 s cílem navázat na významnou barokní divadelní tradici v Kuksu (na dvoře hraběte F. A. Šporka působila divadelní skupina stejného jména). Na konci srpna 2002 se ve své novodobé historii soubor poprvé představil na nultém ročníku festivalu Theatrum Kuks s inscenací Amor tyran. Soubor čítající osm členů si zvolil za svou stálou scénu právě Šporkův Kuks a prkna nového Comoedien-Hausu. Na slavnou barokní éru navazuje svým repertoárem orientovaným na původní barokní texty s vazbami na Kuks, tzv. šporkovskou dramaturgii, které alternativně v souladu s vlastní divadelní poetikou inscenuje a uvádí jako obnovené premiéry. Od roku 2002 se účastní divadelních přehlídek a soutěží po celé republice, ze kterých si již odvezl řadu ocenění. Dále také s úspěchem vystupoval na festivalech v Rakousku, Maďarsku (zvláštní uznání poroty na mezinárodním divadelním festivalu v Kazincbarcice 2008), Itálii (2009), Polsku (2010). Od sezóny 2009/2010, po ukončení studia většiny členů na Katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní akademie múzických umění v Praze, se soubor profesionalizuje. Kromě jedné až dvou inscenací připravovaných a premiérovaných v letních měsících se Geisslers Hofcomoedianten rozhodli pravidelně nazkoušet další inscenace během klasické divadelní sezóny. Soubor však nadále zůstává věrný své úzce orientované dramaturgii zaměřené na období baroka a na barokní pohled na svět. Divadelní činnost GH se dělí do tří základních dramaturgických linií: První z nich navazuje na tradiční letní inscenace kukského baroka, které vychází z dochovaných textů a uměleckých děl z lázní Kuks nebo se inspirují životem jejich zřizovatele a mecenáše hraběte Šporka. Tyto inscenace jsou již tradičně premiérované v srpnu na festivalu Theatrum Kuks. Další dramaturgickou linií Geisslers Hofcomoedianten jsou zájezdové inscenace klasických barokních textů (Moliére, Goldoni, Calderón, Holberg, Corneille, Gozzi, ) inscenované s ohledem na osvětovou kočovnou činnost po divadlech celé ČR. Zatím poslední dramaturgická sekce souboru by se dala nazvat inspirace barokem, tudíž nebarokní předlohy inscenované barokně (vyhledávání barokních témat, propojování barokních a nebarokních textů, využití barokních principů inscenování a forem barokního divadla apod.). Více o souboru, jeho členech, historii a inscenacích na

10 organizační tým festivalu: MgA. Petr Hašek - umělecký ředitel festivalu , petr@geisslers.cz Otakar Faifr hlavní manažer festivalu , otakar@geisslers.cz Marie Kolářová produkce , marie@geisslers.cz Tomáš Michálek produkce, PR, sponzoring , tomas@geisslers.cz