Zpráva o plnění Plánu rekonstrukce objektů v působnosti článku

Transkript

1 květen 2018 Zpráva o plnění Plánu rekonstrukce objektů v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti za rok 2017 a aktualizace výhledu naplňování závazku v budovách ústředních institucí do roku 2020 s upřesněním potřebné alokace finančních prostředků k dosažení tohoto závazku podle usnesení vlády ČR ze dne 21. září 2016 č. 840 ve znění usnesení vlády ze dne 21. března 2018 č. 189

2 Obsah 1 Důvod předložení Revize závazku ČR do roku 2020 v budovách ústředních institucí v souladu s čl. 5 směrnice Metodika stanovení závazku ČR v budovách ústředních institucí Přehled a analýza objektů ústředních institucí Stanovení závazku jednotlivých dotčených ústředních institucí a stanovení celkového závazku České republiky Výše dosažené úspory energie v budovách ústředních institucí za rok 2017 a hodnocení průběžného naplňování závazku ČR stanoveného v souladu s čl. 5 směrnice Finanční rámec realizace energeticky úsporných opatření v letech Závěr Přílohy Příloha č. 1 Základní přehled výše závazku jednotlivých institucí podle čl. 5 směrnice a jeho plnění Příloha č. 2 - Podrobný přehled výše závazku jednotlivých institucí podle čl. 5 směrnice a jeho plnění Příloha č. 3 Přehled plánovaných renovací dotčených institucí v letech Příloha č. 4 Přepočtové koeficienty

3 Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 Celkový počet a plocha objektů dle výchozího stavu (2014)... 8 Tabulka č. 2 Referenční spotřeba energie EPA,ref (v kwh/(m 2.rok)) pro různé Kategorie typu budov pro určení třídy energetické náročnosti Tabulka č. 3 Přehled ročního závazku podle čl. 5 směrnice a jeho plnění Graf č. 1 Podíl vyhovující a nevyhovující energeticky vztažné plochy (EVP)... 9 Graf č. 2 Plnění povinnosti zpracovat PENB Graf č. 3 Rozložení plochy budov dle typu budovy Graf č. 4 Vývoj plnění závazku v jednotlivých letech Graf č. 5 Poměr nevyhovujících budov VS a ostatních institucí

4 1 Důvod předložení Na základě usnesení vlády ČR ze dne 21. září 2016 č. 840 ve znění usnesení vlády ČR ze dne 21. března 2018 č. 189, kterým byl ministru průmyslu a obchodu uložen úkol předkládat každoročně do 31. května informaci o naplňování Aktualizace Plánu rekonstrukce objektů v působnosti článku 5 Směrnice pro rok 2016 s výhledem do roku 2020 (dále jen plán rekonstrukce ) a upřesnit potřebné alokace finančních prostředků v programu Nová zelená úsporám. V souladu se zadaným úkolem se překládaný materiál Zpráva o plnění Plánu rekonstrukce objektů v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti za rok 2017 a aktualizace výhledu naplňování závazku v budovách ústředních institucí do roku 2020 s upřesněním potřebné alokace finančních prostředků k dosažení tohoto závazku (dále jen zpráva o plnění závazku podle čl. 5 ) zaměřuje na zhodnocení realizace energeticky úsporných opatření v budovách ústředních institucí, tzn. institucí jmenovaných ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Výstupem materiálu jsou konstatování aktuálního naplňování povinnosti vyplývající z čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti (dále jen směrnice ) v následujících bodech: revidovaná výše závazku ČR a přehled závazků jednotlivých dotčených subjektů, výše úspory spotřeby energie za rok 2017, plnění závazku ČR za období a průběžné hodnocení naplnění závazku ČR podle čl. 5 směrnice do roku 2020, dostatečnost plánovaných energeticky úsporných opatření pro splnění závazku ČR podle čl. 5 směrnice do roku 2020 a potřeba finančních prostředků pro jeho splnění. Materiál byl připraven v součinnosti s dotčenými ústředními institucemi, které ministerstvo vyzvalo k revizi dat poskytnutých v období prostřednictvím Systému monitoringu spotřeby energie. Ústřední instituce poskytly zároveň s verifikací dat ministerstvu informace o již provedených úsporných opatřeních na budovách v jejich vlastnictví a užívání pro vyhodnocení pokroku naplňování závazku ČR. Pro vypracování materiálu byly dále stěžejní informace o chystaných záměrech realizovat další aktivity směřující ke snižování energetické náročnosti budov do roku

5 2 Revize závazku ČR do roku 2020 v budovách ústředních institucí v souladu s čl. 5 směrnice Čl. 5 směrnice stanoví, že členský stát zajistí, aby byla počínaje 1. lednem 2014 každoročně renovována 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání jeho ústředních institucí s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost. Tyto minimální požadavky si jednotlivé členské státy stanovují na základě článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (dále jako směrnice 2010/31/EU ). Tento článek byl transponován do ustanovení 7 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o hospodaření energií ) a vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ). Členské státy mají na výběr ze dvou možností, jak splnit povinnosti vyplývající z čl. 5 směrnice. Hlavní standardní přístup k plnění povinnosti je stanoven v čl. 5 odst. 1 směrnice, alternativní přístup k naplnění povinnosti je následně stanoven v čl. 5 odst. 6 směrnice. Očekává se, že oba přístupy povedou k rovnocennému cílovému snížení energetické náročnosti budov. Zvolený přístup ovlivňuje pouze způsob, jakým se daného cíle dosáhne. V rámci standardního přístupu je potřebné konkretizovat energetickou náročnost a energeticky vztažnou plochu všech budov, na něž se vztahuje čl. 5 směrnice. Identifikace těchto informací je však důležitá i pro stanovení závazku členského státu, který zvolí alternativní přístup plnění. Tyto údaje by měly být snadno dostupné díky požadavku čl. 12 směrnice 2010/31/EU. Jedná se o povinnost, jež byla transponována do 7a zákona o hospodaření energií, opatřit průkaz energetické náročnosti budov (dále jen PENB ) pro budovy, které jsou užívány orgány veřejné moci (od 1. července 2013 resp. 1. července 2015 pro budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m 2 ). Alternativní přístup umožňuje kombinovat různé způsoby snižování spotřeby energie v budovách ústředních institucí (změny chování uživatelů, rozsáhlé renovace, renovace malého rozsahu atd.). Mezi opatřeními, která může ČR využít při naplňování závazku čl. 5 směrnice alternativním přístupem, jsou opatření s ekonomickou návratností do 10 let např. rekonstrukce zdrojů tepla či otopné soustavy včetně zavedení účinné regulace, které je vhodné realizovat metodou Energy Performance Contracting (EPC), dále opatření s delší dobou návratnosti, tzn. stavebně technická opatření a taktéž opatření zaměřena na změnu chování při hospodaření s budovami, tzn. měkká opatření. 2.1 Metodika stanovení závazku ČR v budovách ústředních institucí V roce 2013 se Česká republika přihlásila k alternativnímu způsobu naplňování povinnosti povinné renovace budov ústředních institucí. V návaznosti na toto rozhodnutí byl usnesením 4

6 vlády ze 4. prosince 2013 č. 923 ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními členy vlády, vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy a generálním ředitelem Úřadu pro zastupování státu uložen úkol: vytvořit seznam budov v působnosti čl. 5 směrnice, zpracovat způsob organizace, financování a vyhodnocování realizace energeticky úsporných opatření v budovách ve vlastnictví státu užívaných organizačními složkami státu a státními organizacemi a předložit jej vládě do 28. února Vytvoření seznamu budov v působnosti čl. 5 směrnice souvisí se zvoleným způsobem výpočtu závazku ČR. I když není v případě alternativního přístupu požadováno vytvoření soupisu budov ve vlastnictví a v užívání ústředních institucí, umožňuje tento soupis zachovat rovnocennost přístupů pro nastavení závazku. Pro výpočet alternativního cíle úspory energie bylo tudíž využito standardního přístupu. Právě z tohoto důvodu bylo potřebné přistoupit k sestavení výše uvedeného seznamu budov. V rámci alternativního přístupu popsaného v čl. 5 odst. 6 směrnice lze cíl vypočítat na základě vhodných standardních hodnot spotřeby energie vyjádřených v kwh nebo jiných jednotkách energie vymezených referenčních budov ústředních institucí před renovací a po ní a podle odhadů plochy fondu budov ústředních institucí. K výpočtu bylo dále využito prvků stanovených ve směrnici o energetické náročnosti budov a související nákladově optimální metodiky, jmenovitě: typy referenčních budov, referenční hodnoty spotřeby energie u každého typu referenčních budov před renovací, referenční hodnoty nákladově optimální spotřeby energie u každého typu referenčních budov, po provedení stanovených opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Tento metodický přístup ke stanovení energetické náročnosti budov byl součástí již neplatné vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov (podrobněji v kapitole Stanovení závazku jednotlivých dotčených ústředních institucí a stanovení celkového závazku České republiky). Aby byla dodržena zásada, že objem dosažených v rámci alternativního přístupu má být ekvivalentní úsporám energie, kterých se dosáhne prostřednictvím 3% podílu renovace ( standardní přístup), byla nejprve stanovena spotřeba energie budov, které nesplňují požadavky, a dále pak úspora energie, která odpovídá rekonstrukci 3 % podlahové plochy při splnění požadavků na energetickou náročnost. Vzhledem k nekonzistentnosti obdržených dat různé typy PENB, resp. chybějící informace (kromě údajů o spotřebách 5

7 energie), byl pro stanovení plnění požadavků na energetickou náročnost zvolen jednodušší postup opírající se pouze o požadavky na spotřebu energie. se rovná třem procentům součinu měřené souhrnné spotřeby energie za rok 2014 (viz kapitola 2.3 Stanovení závazku jednotlivých dotčených ústředních institucí a stanovení celkového závazku České republiky) v budovách povinných ústředních institucí nesplňujících minimální požadavky na třídu energetické náročnosti, tzn. budov v třídě D, E, F a G a přepočtových koeficientů (viz příloha č. 4) pro výpočet dosažených přestupem do vyšší třídy energetické náročnosti budovy založených na příloze č. 2 vyhlášky. závazek = souhrnná spotřeba energie 2014/2017 koeficient Metodika pro výpočet závazku je navržena v souladu s dokumentem Pokyny ke směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES Čl. 5: příkladná úloha budov veřejných subjektů. 2.2 Přehled a analýza objektů ústředních institucí Jak bylo řečeno v předchozích kapitolách, i přestože ČR zvolila pro naplnění svého závazku podle čl. 5 směrnice alternativní přístup, pro stanovení závazku se vychází ze seznamu budov v působnosti čl. 5 směrnice. Takto vytvořený seznam umožňuje identifikovat budovy, které neplní požadavky na energetickou náročnost budov. Objekty pro vytvoření tohoto seznamu byly vybrány v souladu s postupy popsanými v pracovním dokumentu útvarů EK Pokyny ke směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES Čl. 5: příkladná úloha budov veřejných subjektů - ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Provádění směrnice o energetické účinnosti. Ústřední instituce jsou definovány přílohou IV směrnice o zadávání veřejných zakázek (2004/18/ES), která obsahuje seznam ústředních orgánů ve všech členských státech. V případě ČR se jedná o následujících 42 institucí: 1. Akademie věd ČR 22. Ministerstvo zahraničních věcí 2. Bezpečnostní informační služba 23. Ministerstvo zdravotnictví 3. Česká národní banka 24. Ministerstvo zemědělství 4. Český báňský úřad 25. Ministerstvo životního prostředí 5. Český statistický úřad 26. Národní bezpečnostní úřad 6. Český telekomunikační úřad 27. Nejvyšší kontrolní úřad 7. Český úřad zeměměřický a katastrální 28. Nejvyšší soud 8. Energetický regulační úřad 29. Nejvyšší správní soud 6

8 9. Grantová agentura České republiky 30. Nejvyšší státní zastupitelství 10. Kancelář prezidenta 31. Poslanecká sněmovna PČR 11. Kancelář Veřejného ochránce práv 32. Senát PČR 12. Ministerstvo dopravy 33. Správa státních hmotných rezerv 13. Ministerstvo financí 34. Státní úřad inspekce práce 14. Ministerstvo kultury 35. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 15. Ministerstvo obrany 36. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 16. Ministerstvo práce a sociálních věcí 37. Úřad pro ochranu osobních údajů 17. Ministerstvo pro místní rozvoj 38. ve věcech majetkových 18. Ministerstvo průmyslu a obchodu 39. Úřad průmyslového vlastnictví 19. Ministerstvo spravedlnosti 40. Úřad vlády České republiky 20. Ministerstvo školství, mládeže 41. Ústavní soud a tělovýchovy 21. Ministerstvo vnitra 42. Podle čl. 5 odst. 1 směrnice se povinnost renovovat týká budov, které jsou jak ve vlastnictví, tak i zároveň v užívání ústředních institucí. Dále čl. 5 odst. 2 směrnice umožňuje vyjmutí budov: ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních institucí, které slouží k účelům národní obrany (hlavní důvod aktuálního snížení počtu budov), užívaných pro bohoslužby a náboženské účely. S ohledem na výše uvedené se z počtu 42 ústředních institucí povinnost renovovat budovy v jejich vlastnictví a užívání týká 37 ústředních institucí, tzn. že 5 ústředních institucí ze základního seznamu nenaplňuje obě podmínky zároveň (vlastnictví a užívání), případně je uplatněna výjimka podle čl. 5 odst. 2 směrnice. Jedná se o následující subjekty: Akademie věd ČR - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy, Bezpečnostní informační služba (BIS) - objekty byly vzhledem k jejich charakteru a na žádost BIS vyjmuty, Grantová agentura České republiky - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy, Kancelář prezidenta - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy, Ministerstvo vnitra - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy. Do počtu budov v působnosti čl. 5 směrnice nebyly dále zařazeny vybrané budovy Ministerstva obrany, které naplňují výjimku podle čl. 5 odst. 2 směrnice, tzn. že jsou ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních institucí, které slouží k účelům národní obrany. Z tabulky č. 1 vyplývá, že těchto 37 ústředních institucí vlastní a užívá 775 budov s energeticky vztažnou plochou větší než 250 m 2 o celkové energeticky vztažné ploše m 2. Z těchto 775 budov nesplňuje požadavky na energetickou náročnost budov, klasifikační třídu 7

9 C úsporná, 590 budov s celkově nevyhovující energeticky vztažnou plochou o velkosti m 2. Tabulka č. 1 Celkový počet a plocha objektů dle výchozího stavu (2014) Energeticky Počet Energeticky Počet vztažná Počet objektů ve vztažná plocha Instituce vyhovujících plocha nevyhovujících vlastnictví nevyhovujících objektů vyhovujících objektů a užívání objektů [m 2 objektů [m ] 2 ] Česká národní banka Český báňský úřad Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Energetický regulační úřad Kancelář veřejného ochránce práv Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní bezpečnostní úřad Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší soud Nejvyšší správní soud Nejvyšší státní zastupitelství Poslanecká sněmovna PČR Senát PČR Správa státních hmotných rezerv Státní úřad inspekce práce Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

10 Úřad pro ochranu osobních údajů ve věcech majetkových Úřad průmyslového vlastnictví Úřad vlády České republiky Ústavní soud Celkem Graf č. 1 Podíl vyhovující a nevyhovující energeticky vztažné plochy (EVP) Vyhovující EVP 34% Nevyhovující EVP 66% Pro stanovení, zda budova splňuje požadavky na energetickou náročnost budov, či nikoli, se vycházelo zejména z PENB. Při revizi dat poskytovaných průběžně ústředními institucemi bylo očekáváno, že v souladu se zákonem o hospodaření energií veškeré dotčené subjekty mají zpracované PENB pro budovy v jejich vlastnictví a užívání. Tento předpoklad zaručoval rovnocenný přístup k hodnocení všech budov. Po revizi dat je však možné konstatovat, že doposud nedošlo ke zpracování PENB pro všechny budovy. Oproti analýze stavu za rok 2016 se však počet zpracovaných PENB výrazně zlepšil. Oproti roku 2016 se v roce 2017 zvýšil podíl budov se zpracovaným PENB o 47 procentních bodů, což v celkovém měřítku znamená, že téměř 80 % budov, které v roce 2016 PENB zpracovaný neměly, tuto povinnost v roce 2017 naplnily. 9

11 Graf č. 2 Plnění povinnosti zpracovat PENB NE; 97; 13% ANO; 678; 87% Ze sběru informací o budovách vyplývá, že z celkové plochy budov tis. m 2 připadá 62,6 % plochy na administrativní budovy, budovy pro ubytování/stravování tvoří 21,9 % plochy a zbývajících 15,5 % připadá na ostatní budovy (budovy pro sport, kulturu, vzdělávání, zdravotnictví a jiný typ budov). Podrobné členění je uvedeno v grafu č. 3. Graf č. 3 Rozložení plochy budov dle typu budovy Ubytování/stravování 21,9 % Sport 0,2 % Vzdělání 1,9 % Ostatní 15,5 % Jiné 11,5 % Zdravotnictví 1,3 % Kultura 0,7 % Administrativní 62,6 % 2.3 Stanovení závazku jednotlivých dotčených ústředních institucí a stanovení celkového závazku České republiky Použitý výpočet závazného snížení spotřeby energie v budovách ústředních institucí je v souladu s doporučením EK, viz kapitola 2.1 Metodika stanovení závazku ČR 10

12 v budovách ústředních institucí. Závazek je počítán jako objem, který by byl dosažen ročním podílem renovace 3 % podlahové plochy. Při výpočtu se vycházelo z revidovaných informací 1 o budovách z roku 2014, u kterých byly určeny energeticky vztažné plochy a spotřeby energie. K této revizi došlo s ohledem na pokrok, který dotčené subjekty učinily za období při sběru informací o budovách v jejich vlastnictví a užívání. Revize dále zahrnovala detailní sběr informací o budovách a spotřebách energie Vězeňské služby ČR (dále jen VS ČR ) v reakci na zamítnutí žádosti ze strany EK o vyčlenění těchto budov z povinnosti renovace podle čl. 5 směrnice. V souladu s metodikou stanovení se vychází z celkové plochy budov tis. m 2. Z těchto budov jsou vybrány budovy, které nesplňují požadavky na minimální energetickou náročnost budov dle zákona o hospodaření energií. Základem pro stanovení, zda budova nesplňuje požadavky na minimální energetickou náročnost budov, je klasifikační zatřídění budovy uvedené v PENB. Z grafu č. 2 je zřejmé, že pro 13 % budov stále není PENB dostupný. Pro zatřídění budov, které nemají PENB, do tříd energetické náročnosti byly využity požadavky referenční hodnoty požadovaných spotřeb pro různé typy objektů (tabulka Referenční spotřeba energie EPA,ref (v kwh/(m 2.rok)) pro různé Kategorie typu budov pro určení třídy energetické náročnosti). Třída energetické náročnosti hodnocené budovy, která nemá PENB, se stanoví dle následující tabulky č. 2 pro vypočtenou měrnou spotřebu energie v kwh/(m 2.rok) na základě uvedených spotřeb, jejichž hodnota je zaokrouhlena na celé číslo, přičemž číslice 5 se zaokrouhluje směrem nahoru. Měrné spotřeby energie EPA v kwh/(m 2.rok) ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními, tedy EPA,ref. Použité referenční spotřeby jsou uvedeny v tabulce Kategorie typu budov. Tabulka č. 2 Referenční spotřeba energie EPA,ref (v kwh/(m 2.rok)) pro různé Kategorie typu budov pro určení třídy energetické náročnosti A B C * D E F G Druh budovy do od do Od do od do od do od Do od Rodinný dům Bytový dům Hotel a restaurace Administrativní Nemocnice Vzdělávací zařízení Sportovní zařízení Obchodní *Minimální požadavek EP A,ref 1 Revize proběhla na přelomu let 2017/

13 Jak již bylo uvedeno výše, závazek ročních se rovná třem procentům součinu měřené souhrnné spotřeby energie za rok 2014 v budovách povinných ústředních institucí nesplňujících minimální požadavky na třídu energetické náročnosti, tzn. budov v třídě D, E, F a G a přepočtových koeficientů (viz příloha č. 4) pro výpočet úspor dosažených přestupem do vyšší třídy energetické náročnosti budovy. Vzhledem k zamítavému stanovisku EK k žádosti o vyčlenění budov VS ČR z povinnosti renovace podle čl. 5 směrnice vychází závazek ročních připadající na budovy VS ČR ze souhrnné spotřeby roku 2017, kdy byl proveden také detailní sběr informací k fondu budov VS ČR. závazek = souhrnná spotřeba energie 2014/2017 koeficient Na základě tohoto výpočtu byl stanoven průměrný cíl objemu úspor dosažených v důsledku energeticky úsporných opatření v budovách ústředních institucí ve výši MWh/rok, viz tabulka č Výše dosažené úspory energie v budovách ústředních institucí za rok 2017 a hodnocení průběžného naplňování závazku ČR stanoveného v souladu s čl. 5 směrnice Z dat evidovaných v Systému monitoringu spotřeby energie vyplývá, že jsou zejména realizována následující opatření: opatření stavebního charakteru (výměna oken, úprava obvodového pláště, renovace otopného systému), výměna zdroje energie, výměna osvětlení. V roce 2017 se realizovala energeticky úsporná opatření na 21 budovách ústředních institucí a 15 areálech VS ČR s výslednou úsporou energie v roce 2017 ve výši MWh s celkovou investicí ve výši přibližně 168,3 mil. Kč. 12

14 Tabulka č. 3 Přehled ročního závazku podle čl. 5 směrnice a jeho plnění kumulovaně energie energie kumulovaně (plán - závazek) kumulovaně Finanční náročnost renovací [mil. Kč] ,2 195,0 103,9 168,3 362,1 895, , ,5 Z výše uvedených dat vyplývá, že v období let došlo k navýšení závazku z MWh na MWh, a to z důvodu zařazení budov VS ČR pod povinnost renovace. V důsledku zamítnutí výjimky pro budovy VS ČR ze strany Evropské komise 2 byla, jako kompenzace této povinnosti z období ve výši MWh, kdy nebylo se závazkem této instituce počítáno, tato výše přičtena k závazku pro období (viz níže). Při aktuálním rozložení závazku ČR podle čl. 5 směrnice lze konstatovat, že ČR nevzniká v jednotlivých letech významný deficit plnění. Pokud deficit vznikne, je kompenzován v následujícím roce. Z grafu č. 4 je dále zřejmé, že v letech dochází ze strany dotčených organizací k významnému navýšení zájmu o renovace. Dle provedené analýzy lze konstatovat, že v případě, že tyto záměry budou ze strany dotčených institucí realizovány, mělo by dojít k naplnění závazku ČR. Za podmínek, že by se podařilo realizovat veškerá opatření uvedená v příloze č. 3 materiálu, byl by přebytek v roce 2020 ve výši 51 %. V tomto ohledu je dále nutné konstatovat, že některá plánovaná opatření nemusí být např. z objektivních (administrativní a finanční zajištění) důvodů na straně dotčených institucí realizována a v těchto případech je tedy 2 Evropská komise svým vyjádřením ze dne 11. dubna 2016 (ENER.C.3/RH/ener.c.3.dir(2016) ) o zamítnutí výjimky pro budovy Vězeňské služby České republiky neschválila uplatnění vyjmutí budov VS ČR z povinnosti renovace dle čl. 5 směrnice. 13

15 MWh nutné mluvit spíše o potenciálním objemu úspor. V případě, že by tato situace nastala u více ústředních institucí, mohlo by být plnění závazku ČR ohroženo. V současnosti je několik ústředních institucí, které i přes existující závazek a nevyhovující stav budov neplánují do roku 2020 žádná úsporná opatření. Tento stav vede ke snižování míry plnění povinnosti vyplývající z čl. 5 směrnice. Na druhou stranu je nutné říci, že výše dosažených je zvyšována aktivitou ústředních institucí, které nemusejí podle čl. 5 směrnice renovovat jimi vlastněné a užívané budovy, a i přesto investují prostředky do těchto aktivit. Další takovou skupinou jsou instituce, které realizují opatření nad rámec své povinnosti. V příloze č. 2 jsou podrobné přehledy závazků jednotlivých ústředních institucí a jejich plnění. Ze souhrnného přehledu uvedeného v tabulce v příloze č. 1 je zřejmé, že ne všechny ústřední instituce mají zájem renovovat, a to ani v případě, že jim povinnost nastala, resp. mají ve vlastnictví a užívání budovy, které nesplňují minimální požadavky na energetickou náročnost, a tudíž by měly poměrnou částí přispět k celkovému plnění závazku ČR. Graf č. 4 Vývoj plnění závazku v jednotlivých letech Vývoj plnění závazku v jednotlivých letech a plánované roční úspory energie Údaje o plánovaných projektech vyplývají z investičních plánů dotčených orgánů na období Úspory energie jsou buď převzaty z podkladů jednotlivých orgánů, nebo odborně odhadnuty na základě dostupných podkladů. Odhad úspor je konzervativní. Při skutečné realizaci budou pravděpodobně generovány vyšší úspory, než je předpoklad. Kromě úsporných opatření uvedených v tabulce č. 3 chtějí dotčené orgány dále realizovat do roku 2020 dalších 45 projektů za celkem 265,3 mil. Kč. Na základě nákladovosti již realizovaných opatření se v případě jejich realizace očekávají úspory ve výši MWh. Vzhledem k tomu, že tyto projekty prozatím nejsou vedeny ani v investičních plánech jednotlivých institucí, nebylo s nimi pro plnění závazku ČR v tuto chvíli uvažováno. 14

16 Rozdíl ve výši závazku v období oproti období je způsoben opětovným zařazením budov VS ČR do seznamu budov dotčených povinností renovovat každoročně budovy nesplňující minimální požadavky na energetickou náročnost. VS ČR má ve vlastnictví a užívání 447 budov s energeticky vztažnou plochou m 2. Z těchto budov nesplňuje minimální požadavky na energetickou náročnost 389 budov o energeticky vztažné ploše m 2. Po revizi dat uskutečněné na přelomu let 2017/2018 a detailním sběru informací jak o fondu budov VS ČR 3, tak o realizovaných a plánovaných úsporných opatření lze očekávat pokrytí závazku tohoto resortu. Graf č. 5 Poměr nevyhovujících budov VS a ostatních institucí Ostatní instituce; 201; 34% VS ČR; 389; 66% 4 Finanční rámec realizace energeticky úsporných opatření v letech Pro splnění celkového závazku ČR je potřebné, aby všechny ústřední instituce mající závazek dle článku 5 směrnice vynaložily úsilí na realizaci minimálně plánovaných energeticky úsporných opatření za podpory vlády ČR, která by měla zajistit dotčeným institucím potřebné finanční prostředky na realizaci těchto opatření alespoň v minimální míře stanovené čl. 5 směrnice. V období let se jedná o celkové prostředky ve výši cca 2,3 mld. Kč (v letech to bylo 498 mil. Kč). Tento objem prostředků je hlavní podmínkou pro realizaci potřebného množství energeticky úsporných opatření. S ohledem na nedostatek veřejných prostředků na realizaci úsporných opatření byl v minulosti zajištěn dodatečný zdroj financování, kterým se stal Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ) za podpory prostředků z programu Nová Zelená úsporám (dále jen NZÚ ). 3 Sběr informací proběhl v roce

17 Finanční prostředky z OPŽP a národních prostředků z programu NZÚ je možné kombinovat na základě 2. změny programové dokumentace NZÚ schválené usnesením vlády č. 955 ze dne 2. listopadu Výše poskytnuté dotace z OPŽP se odvíjí od celkové úspory energie z realizovaného opatření a může dosáhnout 35 %, 40 % anebo 50 %. V rámci kombinace financování s prostředky z programu NZÚ je možné navýšit pokrytí způsobilých výdajů o dodatečných 45 %. V případě realizace renovací prostřednictvím metody EPC je možné v rámci OPŽP získat bonifikaci ve výši 5 % uznatelných nákladů celého projektu. Resorty by měly v případech, kdy projekt splňuje podmínky čerpání prostředků z OPŽP 4, zajistit na podřízených resortech přednostní využívání této podpory před využíváním finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR. Na základě výše uvedených investičních plánů ústředních institucí v celkovém objemu 2,3 mld. Kč lze očekávat, že na základě současného nastavení veřejné podpory bude potřebné zabezpečit alokaci finančních prostředků na úrovni mil. Kč v programu OPŽP a dodatečných 620 mil. Kč v programu NZÚ 5. Je však nutné upozornit, že dotace z OPŽP a programu NZÚ je poskytována ex-post na přípravu projektu a žádosti o podporu. Prostředky na realizaci projektu jsou v případě OPŽP poskytovány formou souvztažného navýšení příjmů a výdajů a prostředky z programu NZÚ jsou převáděny do kapitoly příjemce podpory předem v ročních částkách. Jednotlivé resorty musejí mít tedy zajištěné vlastní prostředky ve výši nezpůsobilých výdajů a výdajů na dofinancování způsobilých výdajů (způsobilé výdaje podpora z OPŽP a NZÚ). Tato skutečnost se promítá do míry závaznosti plánovaných úsporných opatření. Některá opatření uvedená v příloze č. 3 jsou projekty ve fázi interního schvalování, a proto není jisté, zda je resorty budou realizovat, případně do jaké míry. Toto rozhodnutí závisí na tom, zda resort uvolní ze svých rozpočtů prostředky na zajištění těchto aktivit. U resortů s velkým počtem energeticky úsporných opatření s ohledem na množství budov v jejich vlastnictví a užívání, například Ministerstva obrany, VS ČR nebo Úřadu pro zastupování státu, je zásadní a nevyhnutelné, aby v rámci rozpočtů připravovaných pro následující roky byly zabezpečeny dostačující finanční prostředky. Rozsah finančních potřeb v případě těchto institucí značně přesahuje výši prostředků, kterou mohou na tyto aktivity uvolnit. Je důležité zdůraznit, že bez navýšení výdajové stránky rozpočtových kapitol těchto významných resortů bude pravděpodobnost splnění závazku ČR podle čl. 5 směrnice do roku 2020 podstatně snížena. Jak bylo uvedeno výše, realizace energeticky úsporných opatření plánovaných ze strany dotčených subjektů závisí na dostupnosti finančních prostředků. Nesplněním povinnosti 4 Specifický cíl 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie. 5 Odhad potřebných finančních prostředků vychází z celkového objemu finančních prostředků potřebných pro realizaci plánovaných investičních opatření ústředních institucí. V rámci výpočtu způsobilých výdajů se vycházelo z předpokladu, že 60 % z celkových investičních nákladů jsou způsobilým výdajem programu OPŽP, potažmo programu NZÚ. 16

18 závazku podle čl. 5 směrnice o energetické účinnosti se ČR vystavuje riziku uložení sankce ze strany EK v případě, že by ČR nebyla schopna přijmout opatření k nápravě neplnění povinnosti. I přestože je každý konkrétní případ posuzován individuálně a stejně tak je navrhována výše sankce, lze konstatovat, že minimální paušální částka, kterou lze ČR uložit, je v současnosti EUR a že sankce uložené SDEU by v každém případě šly do řádů minimálně miliónů korun. 5 Závěr Na základě analýzy fondu budov ústředních institucí spadajících pod povinnost dle čl. 5 směrnice a reflektování požadavku Ministerstva spravedlnosti na přerozdělení závazku VS ČR v letech byl pro období revidován roční závazek ve výši MWh a pro období revidován roční závazek a nově stanoven ve výši MWh. Na revizi výše závazku má zásadní vliv opětovné zařazení budov VS ČR do základu pro jeho výpočet pro dané období. Dle provedené analýzy realizovaných a plánovaných opatření na podporu lze konstatovat, že pro naplnění celkového závazku ČR je potřebné, aby ústřední instituce vynaložily úsilí na realizaci plánovaných energeticky úsporných opatření evidovaných v systému monitoringu spotřeb za podpory vlády ČR. Rolí vlády ČR je zejména zajistit dotčeným institucím potřebné finanční prostředky na realizaci těchto opatření alespoň v minimální míře stanovené čl. 5 směrnice a zajistit odstranění administrativních a dalších bariér pro realizaci plánů renovace. Na základě investičních plánů ústředních institucí je odhadovaná výše celkových investičních výdajů na úrovni 2,3 mld. Kč. Je potřeba zdůraznit, že základním, v některých případech nikoli většinovým, zdrojem finančních prostředků pro pokrytí příslušných finančních potřeb na realizaci energeticky úsporných opatření jsou prostředky z OPŽP a programu NZÚ. Z provedené analýzy plánovaných investičních opatření vyplývá potřeba zabezpečit v rámci Operačního programu Životní prostředí alokaci finančních prostředků na úrovni mil. Kč a dodatečných 620 mil. Kč v programu Nová zelená úsporám. V případě nezpůsobilých nákladů, dofinancování způsobilých nákladů příp. nákladů na projekty nesplňující kritéria programů podpory by měly dotčené ústřední instituce uplatnit tyto požadavky při přípravě návrhů na rozpočet na příslušné rozpočtové období. Lze předpokládat, že zohlednění těchto požadavků by znamenalo zajištění finančních prostředků na úrovni mil. Kč ze státního rozpočtu. V následujícím období je dále stěžejní prověřit v rámci standardního rozpočtového procesu dostatečnost prostředků na pokrytí finančních potřeb na realizaci energeticky úsporných opatření institucí dotčených povinností podle článku 5 směrnice a v případech, kdy to bude nezbytné, v tom smyslu projednat a zajistit případné účelové navýšení rozpočtů těmto resortům na základě jejich žádosti podložené tímto materiálem (přílohovou částí). 17

19 6 Přílohy Příloha č. 1 Základní přehled výše závazku jednotlivých institucí podle čl. 5 směrnice a jeho plnění Instituce Závazek úspor energie ( ) Úspory energie ( ) (rozdíl úspory - závazek) Česká národní banka Český báňský úřad Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Energetický regulační úřad Kancelář veřejného ochránce práv Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní bezpečnostní úřad Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší soud Nejvyšší správní soud Nejvyšší státní zastupitelství Poslanecká sněmovna PČR Senát PČR Správa státních hmotných rezerv Státní úřad inspekce práce Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro ochranu osobních údajů

20 ve věcech majetkových Úřad průmyslového vlastnictví Úřad vlády České republiky Ústavní soud Celkem

21 Příloha č. 2 - Podrobný přehled výše závazku jednotlivých institucí podle čl. 5 směrnice a jeho plnění Česká národní banka energie závazek) , ,01 Český báňský úřad energie závazek) ,55 5, , ,45 Český statistický úřad energie závazek)

22 Český úřad zeměměřický a katastrální energie závazek) Energetický regulační úřad energie závazek) Kancelář veřejného ochránce práv energie závazek) , ,60 21

23 Ministerstvo financí energie závazek) , ,30 Ministerstvo kultury energie závazek) , ,68 Ministerstvo obrany energie závazek) ,18 156,93 30,35 55, ,98 720, ,88 22

24 Ministerstvo práce a sociálních věcí energie závazek) , ,00 51,40 Ministerstvo pro místní rozvoj energie závazek) Ministerstvo průmyslu a obchodu energie závazek) , ,60 23

25 Ministerstvo spravedlnosti energie závazek) , ,43 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy energie závazek) Ministerstvo zahraničních věcí energie závazek) ,50 1, ,00 24

26 Ministerstvo zdravotnictví energie závazek) 0,13 0,20 0 3, ,16 Ministerstvo zemědělství energie závazek) 0 0 5,93 3,63 39,21 45,55 2,00 96,32 Národní bezpečnostní úřad energie závazek) 25

27 Nejvyšší kontrolní úřad energie závazek) 0, ,50 6,00 7,06 Nejvyšší soud energie závazek) Nejvyšší správní soud energie závazek)

28 Nejvyšší státní zastupitelství energie závazek) Poslanecká sněmovna PČR energie závazek) Správa státních hmotných rezerv energie závazek) 0 2, , ,16 27

29 Státní úřad inspekce práce energie závazek) 0 24,01 0 2,36 9,14 69, ,42 Státní úřad pro jadernou bezpečnost energie závazek) , ,90 Úřad pro ochranu osobních údajů energie závazek) , ,19 28

30 energie závazek) 0,36 2,66 10,13 11,92 14,07 21,81 34,20 95,15 Úřad průmyslového vlastnictví energie závazek) 0 1,04 0 9,15 2,42 1, ,81 Úřad vlády České republiky energie závazek) 0 0 9,43 0, ,51 29

31 Ústavní soud energie závazek) , ,12 energie závazek) ,08 49,75 410,05 35,43 554,31 Pozn.: V přehledu nejsou uvedeny instituce s nulovým závazkem, které zároveň nerealizují žádné renovace (tj. Český telekomunikační úřad, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Senát PČR, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). 30

32 Příloha č. 3 Přehled plánovaných renovací dotčených institucí v letech Instituce Specifikace objektu Název projektu Plánovaná investice [tis. Kč] Plánovaný rok realizace Předpokládané úspory [MWh/rok] Poznámka Český báňský úřad Praha 1, Kozí 748 Český úřad zeměměřický a katastrální Český úřad zeměměřický a katastrální Český úřad zeměměřický a katastrální Kancelář veřejného ochránce práv Ministerstvo kultury Ministerstvo kultury Úsporný projekt - stavební úpravy administrativního objektu Praha, Pod sídlištěm 1800 Dodatečné zateplení budovy a výměna oken Praha, Pod sídlištěm 1800 Rekonstrukce osvětlení v budově Praha, Pod sídlištěm 1800 Rekonstrukce chlazení a instalace dveřních clon v objektu Brno, Údolní 658 Opatření ke snížení energetické náročnosti budovy Praha 1, Maltézské náměstí 471 Praha 6, Milady Horákové 220 Ministerstvo obrany Brno, Šumavská 4 Ministerstvo obrany Brno, Šumavská 4 Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany Hradec Králové, Třebešská 1575 Praha 10, Sobotecká 2327/9 Rekonstrukce objektu s cílem snížení energetické náročnosti Rekonstrukce objektu s cílem snížení energetické náročnosti Brno, kas. Šumavská bud.č.5 - opatření ke snížení energetické náročnosti budov Brno, kas. Šumavská, bud.č.3 - opatření ke snížení energetické náročnosti budov Nový areál FVZ UO kateder, Hradec Králové, opatření ke snížení energetické náročnosti budov Praha - budova AHNM Sobotecká, opatření ke snížení energetické náročnosti budov , investice neuvedena, investice neuvedena Ministerstvo obrany Brno, Tř. gen. Píky 2 Budova určena k demolici - administrativní b. č Úspora nevznikne Ministerstvo obrany Brno, Tř. gen. Píky 2 Budova určena k demolici - administrativní b. č Úspora nevznikne Ministerstvo obrany Praha 3, U památníku 1600/2 Ministerstvo obrany Praha 6, Generála Píky 1 Celková rekonstrukce b.č Praha - kasárna gen.píky - administrativní budovy rekonstrukce

33 Ministerstvo obrany Praha 6, Vaníčkova 128 Rekonstrukce b.č.1 a 2 s důrazem na energetické úspory Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo průmyslu a obchodu Brno, Terezy Novákové 1947 Snížení energetické náročnosti budovy Plzeň, Kollárova 942 Snížení energetické náročnosti budovy Praha, Na Poříčním právu Snížení energetické náročnosti budovy Praha, Podskalská 1290 Snížení energetické náročnosti budovy Praha 2, Gorazdova 1969 Rekonstrukce budov Gorazdova 24 a Dittrichova 21 za účelem snížení energetické náročnosti Ministerstvo spravedlnosti Praha, Legerova 1825 MSp-rekonstrukce a oprava objektu Legerova Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Praha 2, Palackého náměstí 375 Praha 2, Palackého náměstí 375 Provedení energeticky úsporných opatření v budově Ministerstva zdravotnictví Zateplení stropů a podlah Ministerstvo zemědělství Brno, Kotlářská 931 Klimatizace Ministerstvo zemědělství Pardubice, Boženy Němcové 231 Ministerstvo zemědělství Přerov, Wurmova 606 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství Rokycany, Klostermannova 635 Rychnov nad Kněžnou, Jiráskova 1320 Snížení energetické náročnosti budovy Rekonstrukce elektroinstalace v budově MZe, Wurmova 606/2,Přerov Kompletní oprava elektroinstalace Oprava střešního pláště budovy Ministerstvo zemědělství Svitavy, Olomoucká 1097 Modernizace plynové kotelny Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství Ústí nad Orlicí, Tvardkova 1191 Jindřichův Hradec, Pravdova 837 Zateplení budovy MZE Rekonstrukce elektroinstalace budovy MZe, Pravdova 837/II, Jindřichův Hradec Ministerstvo zemědělství Náchod, Tyršova 59 Rekonstrukce oken a balkonových dveří Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství Strakonice, Palackého náměstí 1090 Šumperk, Nemocniční 1852 Strakonice, Palackého náměstí 1090 Zateplení budovy Snížení energetické náročnosti budov MZe v Šumperku (!souhrnně za tři objekty, tj. A+B+C) Rekonstrukce osvětlení Nejvyšší kontrolní úřad Slapy, Přestavlky 288 Výměna vnějších výplní otvorů učební části

34 Nejvyšší kontrolní úřad Slapy, Přestavlky 288 Rekonstrukce kotelny Správa státních hmotných Kostelec nad Černými Lesy, BOLETEX - zateplení provozní budovy rezerv Bošice 0 Správa státních hmotných Olomouc, Sladkovského Olomouc Holice - rekonstrukce budovy D - Národní rezerv 201 centrum zásob humanitární pomoci Správa státních hmotných Praha 4, Olbrachtova 1677 TZH rekonstrukce administrativní budovy Olbrachtova rezerv Státní úřad inspekce práce Ústí nad Labem, centrum, Stavební úpravy budovy SNP 2720 Státní úřad inspekce práce České Budějovice, Vodní 21 Rekonstrukce sociálního zařízení a inspekčního pokoje Úspora nevznikne Státní úřad inspekce práce Jihlava, Třída Legionářů Zateplení střešního pláště budovy Státní úřad inspekce práce Karlovy Vary, Svahová Rekonstrukce budovy Státní úřad inspekce práce Plzeň, Schwarzova 2617 Zateplení střešního pláště budovy Státní úřad inspekce práce Praha, Kladenská 103 Nástavba budovy vč. zateplení střechy Státní úřad inspekce práce Praha-Žižkov, Nám. Rekonstrukce budovy Barikád 1122 Trutnov, Horská 5 Rekonstrukce topení v sídle OP Trutnov Semily, Bítouchovská 1 Kladno, nám. 17. listopadu 2840 Výměna dřevěných špaletových oken za eurookna s trojsklem -3. NP Oprava kotelny Benešov, Poštovní 2079 Zateplení pláště Vsetín, Pod Vršky 27 Olomouc, Jeremenkova 1263 Výměna plynového kotle, zateplení podlahy střešního prostoru Výměna zbývající části oken v průčelí budovy, rekonstrukce kotelny s kondenzačními kotli

35 Ostrava, Lihovarská 1335 Zateplení střechy a vybudování zádveří vstupu do budovy sídla Jeseník, Lipovská 125 Zateplení podlahy střešního prostoru Nový Jičín, Husova 1079 Modernizace kotelny- tepelné čerpadlo s kondenzačním kotlem Jihlava, Tolstého 1914 Zateplení budovy bloku A a B, včetně střechy Brno, Příční 116/8 Zateplení severní štítové stěny budovy C Brno, Příční 116/8 Zateplení dvorní stěny budovy C Semily, Bítouchovská 1 Havlíčkův Brod, Štáflova 2003 Teplice, Husitská 1071 Česká Lípa, Děčínská 389 Klatovy, Randova 167 Uherské Hradiště, Svatováclavská 568 Brno, Příkop 818, budova A Výměna dřevěných špaletových oken za eurookna s trojsklem -1. a 2.NP Zateplení objektu Zateplení podlahy půdy minerální vlnou tl. 200 mm v pochozím provedení (rošt, výplň minerální vlna, Zateplení podlahy půdních prostor izolačním materiálem o min. tl. 20 cm + paropropustná folie Výměna plynového kotle za kondenzační, výměna svítidel za LED osvětlení Zateplení objektu Zateplení obvodového pláště budov A a B

36 Úřad průmyslového vlastnictví Úřad průmyslového vlastnictví Liberec, nám. Dr. E. Beneše 585 Výměna oken Rakovník, Na Sekyře 2123 Zateplení pláště Kladno, nám. 17. listopadu 2840 Beroun, Politických vězňů 20 Praha 6, Antonína Čermáka 1057 Praha 6, Antonína Čermáka 1057 Zateplení pláště Zateplení pláště Výměna zářivkových svítidel za LED osvětlení Výměna zářivkových svítidel za LED osvětlení Brno, Jihlavská 12 Brno - končetinové vany České Budějovice, Goethova 1 Horní Slavkov, Hasičská 785 Horní Slavkov, Hasičská 785 Výměna zdrojů osvětlení GŘ OL - varná technologie Oprava obj. č. 1 - výměníková stanice + MaR Liberec, Pelhřimovská 3 Dodávka velkokuchyňské technologie Malé Svatoňovice, Odolov 41 Malé Svatoňovice, Odolov 41 Malé Svatoňovice, Odolov 41 Výměna osvětlovacích těles Výměna osvětlovacích těles Výměna osvětlovacích těles Mírov, Mírov 27 Mírov - plynový varný kotel Mírov, Mírov 27 Oprava rozvodů tepla Mírov, Mírov 27 Oprava oken Moravská Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 34a Moravská Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 34a VZT kuchyně Oprava svítidel na chodbách

37 Moravská Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 34a Oprava svítidel na chodbách Opava, Olomoucká 2287 Modernizace vzduchotechniky Oráčov, Oráčov 159 Oprava osvětlení Plzeň, Klatovská 202 Dodávka velkokuchyňské technologie Plzeň, Klatovská 202 Oprava vnitřního osvětlení I. Etapa Plzeň, Klatovská 202 Oprava vytápění Skuteč, Vítězslava Nováka 611 Skuteč, Vítězslava Nováka 611 Stráž pod Ralskem, Energetiků 321 Stráž pod Ralskem, Jižní 267 Stráž pod Ralskem, Máchova 200 Stráž pod Ralskem, Máchova 260 Teplice, Daliborova stezka 2233 Výměna osvětlení Výměna osvětlení Oprava osvětlení Oprava osvětlení Oprava osvětlení Oprava rozvodů TUV Teplice - rekonstrukce plynové kotelny Znojmo, Dyjská 4 Oprava podhledů VK + LED osvětlení Znojmo, Dyjská 4 Znojmo - kotelna Žatec, Hlavní 2 GŘ OL - dodávka mycích strojů Žatec, Hlavní 2 Oprava UT Bečov, Bělušice 66 Bělušice - rekonstrukce plynové kotelny Brno, Jihlavská 12 Brno - rekonstrukce plynové kotelny Břeclav, Za Brankou 3087 Břeclav - rekonstrukce plynové kotelny Chomutov, Všehrdy 26 Energeticky úsporný projekt "EPC" Jiřice, Ruská cesta 444 Energeticky úsporný projekt "EPC" Lubenec - Drahonice, Drahonice 41 Moravská Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 34a Kondenzační kotelna - Drahonice Ostrava - VZT kuchyně