Po stopách jednoho smutného výročí Kzrušení diecézních bohosloveckých učilišť a seminářů v roce

Transkript

1 STUDIA THEOLOGICA, III, jaro Po stopách jednoho smutného výročí Kzrušení diecézních bohosloveckých učilišť a seminářů v roce Zdeněk Demel Ačkoliv nejsem historik, přesto jsem se rozhodl napsat tuto historickou stať. Přivedly mě k tomu hned tři důvody. Prvním je to, že mě při bádání v Státním oblastním archivu v Třeboni tato záležitost velmi zaujala. Druhým důvodem je to, že v jubilejním roce 2000 uplynulo 50 let od zrušení diecézních bohosloveckých učilišť a seminářů. Konečně třetí důvod spočívá v tom, že Teologická fakulta Jihočeské univerzity sídlí v budově bývalého semináře Českobudějovické diecéze, který byl v roce 1950 také postižen zrušením. Uvedené zrušení následovalo po 11 likvidaci" mužských řeholí v dubnu roku 1950 a předcházelo vyklizení ženských klášterů na konci srpna a v průběhu září toho roku. 2 Jako první přípravný krok na akci zrušení seminářů a bohosloveckých učilišť můžeme hodnotit vynětí bohosloveckých fakult ze svazku univerzit. Stalo se tak vydáním zákona č. 58/1950 Sb. o vysokých školách dne Zrušení diecézních bohosloveckých učilišť a seminářů podobně jako 11 likvidace" řeholí pak probíhalo zcela podle podrobného plánu vypracovaného Státním úřadem pro věci církevní (SÚC). Dne jmenoval SÚC zmocněnce pro diecézní bohoslovecká učiliště a semináře. 3 V textu dopisu se uvádí, že k tomu 11 SÚC užívá svého práva dozoru nad bohosloveckými fakultami a učilišti ve smyslu 2 a 3 zákona ze dne č. 217 Sb. a 34 odst. 1 zákona ze dne č. 58". Podle dalšího textu dopisu se zmocněnci zejména ukládá, aby zajistil 11výchovu bohoslovců ke kladnému poměru (rozuměj k lidově demokratickému zřízení) a přesvědčil se, co bylo dosud po této stránce vykonáno". 1. O této smutné kapitole dějin církve v Československu pojednává Václav Vaško ve své knize Neumlčená: Kronika katolické církve v Československu po Druhé světové válce, díl II, Praha, Zvon 1990, s Díky archivním pramenům, autorovi Neumlčené tehdy nedostupným, však toto pojednání obsahuje více informací ohledně jednání ze strany režimu. 2. K vyklizení první části mužských řeholních domů došlo v noci z 13. na 14. dubna (srov. např. hlášení zmocněnce Státního úřadu pro věci církevní (SÚC) pro likvidaci kláštera františkánů v Bechyni z v: karton 369, sign , archiv Jihočeského krajského národního výboru v Českých Budějovicích GčKNV), Státní oblastní archiv Třeboň. Ostatní mužské řeholní domy byly vyklizeny z 27. na 28. dubna (srov. např. tajné směrnice SÚC určené okresním církevním tajemníkům - datum a spisová značka neuvedeny - v: karton 92, sign. neuvedena, archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň). Odvážení řeholnic z jejich domů začalo 28. srpna a pokračovalo ještě i v průběhu září. Odvezeny nebyly pouze řeholnice pracující v nemocnicích, za které tehdy ještě nebyla náhrada. Týkalo se to např. sester z Kongregace sv. Karla Boromejského, pracujících v českobudějovické nemocnici. V nemocnicích musely sestry ukončit pracovní poměr k a byly odvezeny do charitních ústavů. Srov. hlášení krajského církevruno tajemníka na KNV v Č. Budějovicích z a jeho situační zprávu za 2. čtvrtletí 1956 z , oboje v: karton 691, sign. neuvedena, archiv JčKNY, Státní oblastní archiv Třeboň. 3. Pro případ Českých Budějovic srov. dopis SÚC, č. j. 2292/50-I/1z V: karton 94, sign , archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň.

2 62 Zdeněk Demel Další postup se pak řídil podle tajných pokynů pro zmocněnce SÚC na bohosloveckých učilištích a církevní tajemníky KNV". 4 Na úvod se dotyčným soudruhům vysvětluje smysl celé akce takto:.v souhlase s celou naší církevní politikou přistupujeme na konci školního roku k prokádrování posluchačů katolických fakult a diecézních učilišť. Tento úkol bude proveden v průběhu čtrnáctidenního kurzu politického školení, který bude zahájen na všech bohosloveckých učilištích " 5 Režim si rozhodně nepřál, aby tato akce vyvolala nějaký neklid, který by mohl vážně narušit celou církevně politickou situaci. Proto si soudruzi měli počínat velmi obezřetně a měli profesory a bohoslovce ujistit o tom, že se jedná pouze o obvyklé školení, podobné, jaké již proběhlo na všech bohosloveckých učilištích v září 1949". 6 Zmocněnec se měl ujmout funkce 26. června a probíhající školní rok se měl ukončit včetně celé potřebné agendy již následujícího dne (27. 6.) s tím, že zbývající zkoušky budou odloženy na začátek školního roku 1950/51. Dne 27. června byla ve 14 hodin svolána schůze bohoslovců, na které byli upozorněni, že jejich školní rok se kvůli politickému školení prodlouží o 14 dnů a že absolvování tohoto školení je předpokladem pro další bohoslovecké studium, resp. u těch, co dostudovali, předpokladem pro udělení státního souhlasu k jmenování do duchovní správy. Přednášky se konaly od 28. června do 7. července 7 a 8. července byl závěrečný test. Každého dne byla sice jen jedna přednáška (od8do10 hodin), po ní však museli bohoslovci v čase samostatného studia vypracovat písemné zhodnocení přednášky, alespoň na 2 stránky textu. Přitom se mělo zabránit tomu, aby reakční" bohoslovci ovlivňovali ostatní. Odpoledne se od 14 do 16 hodin konala diskuse a po ní následovaly kádrové pohovory s jednotlivými bohoslovci. Pro ně byly podkladem zejména dotazník a životopis, vyplněné bohoslovcem, zhodnocení politických přednášek, příp. zhodnocení filmu či knihy, pokud je zmocněnec bohoslovcům uložil. Podle Úkolů zmocněnce a zkušební komise" ve výše uvedených pokynech 8 mělo prokádrování bohoslovců vést k jejich rozdělení do 3 skupin: Skupina loajálních bohoslovců, od kterých očekáváme, že při pokrokovém vedení vyrostou ve vlastenecké kněze". Skupina jasně reakčních bohoslovců, kteří jsou sami střediskem nepřátelství a rozněcují odpor proti lidově demokratickému zřízení". Bohoslovci, kteří jsou uprostřed mezi skupinou vyloženě reakční a loajální. Tato skupina bude soustřeďovat největší masu bohoslovců". Z uvedeného vyplývá, že si režim chtěl zajistit loajálnost budoucího kněžstva, aby je mohl využít pro ovlivňování věřících, aby byli získáni pro budování socialismu". Bohoslovci, kteří byli pozitivně prokádrováni, mohli nastoupit od školního roku 1950/51 na Římskokatolickou cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu (CMBF) 4. Srov. karton 94, sign , archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň. Celkem 4 strany strojopisu, datum a spisová značka neuvedeny. 5. Tamtéž. Tehdy mělo být v Českých Budějovicích 74 bohoslovců. 6., Tamtéž. 7. Témata přednáš,ek: Politický vývoj v první republice", Od Mnichova k Únoru", N ový život za lidové demokracie", Ustava - vláda za lidové demokracie", Zemědělská politika", My a SSSR", Boj za mír'.', N aše církevní politika". 8. Viz pozn. č. 4.

3 STUDIA THEOLOGICA, III, jaro v Praze, jediné místo v Čechách a na Moravě, kde se od té doby mohli připravovat katoličtí bohoslovci na kněžství. Z dalších archivních materiálů JčKNV lze vyčíst, že se jen velmi málo bohoslovců ze zrušených bohosloveckých učilišť přihlásilo k pokračování ve studiu na CMBF v Praze, a Vaško uvádí, že ze všech českých a moravských diecézí ve školním roce 1950/51 nastoupilo místo předpokládaných 1000 jen 138 bohoslovců. 9 Nenastoupili tedy ani mnozí z těch pozitivně prokádrovaných. Podle církevních tajemníků to prý bylo proto, že jim profesoři z dosavadních bohosloveckých učilišť namluvili, že budou muset během studia vystoupit z církve. S velkým neúspěchem dopadl také nábor do 1. ročníku CMBF mezi studenty gymnázií. Tento nábor režim připravoval současně se zrušením diecézních bohosloveckých učilišť a seminářů, jak o tom svědčí tajný dopis SÚC, adresovaný všem krajským církevním tajemníkům. 10 V dopise se mimo jiné píše, že podle průzkumu přicházelo ročně do duchovní správy v českých a moravských diecézích na 150 novosvěcenců a tento trend chtěl režim zajistit i pro nejbližší léta. Samozřejmě, že chtěl zaručit jejich prosocialistickou formaci, a proto se chystal vydat úpravu vysokoškolského zákona tak, aby se bohoslovecké studium dostalo plně do kompetence SÚC. 11 Protože režim považoval obsazení 1. ročníku za důležitý politický úkol, prodloužil oktavánům termín přihlášek až do konce června 1950, navíc však dal možnost přihlásit se ke studiu na fakultě také septimánům s tím, že na podzim absolvují asi šestitýdenní kurz ukončený maturitou, která bude mít stejnou platnost jako normální maturita. Při náboru se měly zdůraznit výhody studia bohosloví: díky státnímu stipendiu a příspěvkům církve bude studium zcela bezplatné a bude jen čtyřleté. Toto čtyřleté studium hodlal režim uspořádat tak, že už během prvních dvou ročníků získají bohoslovci znalosti potřebné k výkonu duchovní správy a k vyučování náboženství na školách. Pro církve to mělo mít tu 11 výhodu", že budou moci světit bohoslovce už po první státní zkoušce a posílat je do praxe. Zkrácením studia režim zřejmě sledoval zhoršení úrovně přípravy nových kněží. Snahu zaměřit první dva roky studia prakticky a zbývající dva roky pojmout jako teoretickou nadstavbu, režim zdůvodňoval nedostatkem kněží. A kněžím určeným pro vesnickou pastoraci mělo stačit dvouleté, prakticky orientované studium. 12 Když se ukázala agitace kněží do 1. ročníku CMBF v roce 1950 zcela neúspěšnou, ujala se náboru církevní oddělení KNV ve spolupráci s okresními církevními tajemníky. Ti navštěvovali gymnázia a spolu s řediteli se snažili provést výběr vhodných 9. Srov. pozn. č. 1, op. cit., s Srov. dopis: Zajištění posluchačů teologie na rok 1950/51" z , č. j. 239/ v: karton 94, sign , archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň. 11. Dne vyšlo vládní nařízení č. 112/1950 Sb. o bohosloveckých fakultách, jímž je veškeré římskokatolické bohoslovecké studium v českých zemích soustředěno do římskokatolické bohoslovecké fakulty v Praze( 1). O výchovu bohoslovců v duchu lidově demokratickém a v souladu se zásadamí církve pečuje státní správa spolu s církvemi ( 4). Rozhodování ve věci studijních a zkušebních plánů, studijních a zkušebních řádů, studijních osnov, způsobu přijímání studentů rozhoduje SÚC přihlížeje k návrhům fakultní rady a zástupců příslušných církví". Srov. pozn. č. 1, op. cit., s Srov. pozn. č. 1, op. cit., s CMBF, zastupovaná Janem Merellem, proti tomu protestovala hned na první poradě se zástupci SÚC, která se konala počátkem července Protestovala i během dalších porad o prázdninách a trvala na tom, že bude-li studium zkráceno na čtyři roky, budou studijní plány stejné jako byly na teologické fakultě Univerzity Karlovy a bude ponechán stejný počet hodin jednotlivých disciplin jako při pětiletém studiu. Srov. pozn. č. 1, op. cit., s

4 64 Zdeněk Demel studentů. Ale ani jejich houževnaté úsilí nebylo o mnoho úspěšnější. Z kraje České Budějovice uvádí jen církevní tajemník okresu Tábor, že se podařilo získat studenta reálného gymnázia v Táboře. A ten opravdu vyhovoval" výběrovým kritériím, neboť byl členem KSČ i ČSM. Pro studium na CMBF se rozhodl kvůli rozhádaným rodinným poměrům a též proto, že v kněžství spatřoval především politickou práci. Církevní tajemník jej hodnotí jako silně nábožensky založeného" a doporučuje, aby s ním strana udržovala kontakt, aby se během studia nedal zviklat". 13 V následujících letech býval nábor do 1. ročníku CMBF podobně neúspěšný, ačkoliv úsilí režimu bylo veliké. Ba bylo tak veliké, že to až zaráželo. Tak církevní tajemník okresu Vodňany uvádí ve svém hlášení, že otec jednoho studenta byl velmi překvapen, že komunisté agitují pro studium na CMBF. Přitom církevní tajemník poznamenává, že student byl navržen ke studiu asi jenom proto, že propadl" a že ve své práci z ruštiny uvedl, že se chce stát knězem. 14 Krajský církevní tajemník v hlášení, ve kterém shrnoval výsledky uvedené ve zprávách okresních církevních tajemníků, musel konstatovat naprostý nezdar náboru v kraji České Budějovice pro rok Píše, že jednak studenti sami nemají chuť a jednak že jsou odrazováni od studia kněžími. Při náboru v Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích se jeden student vyjádřil, že čeká, až se to obrátí", a že v době, kdy je náboženství utlačováno, nepůjde na studie ani on ani jeho spolužáci. 15 Ačkoliv se režim na počátku padesátých let horlivě snažil o nábor na CMBF, rozhodně to nebylo z obavy o budoucí nedostatek kněží. Naopak, později, když už zájem o studium stoupl, byl zaveden numerus clausus a na něm se, jak je obecně známo, trvalo až do pádu totalitního režimu v roce Svědčí o tom např. Pokyny k provádění směrnic pro přijímací řízení na Římsko-katolickou cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích pro studijní rok 1957/58". 16 Tyto pokyny vydalo Ministerstvo školství a kultury a byly určeny pro zmocněnce tohoto ministerstva při konsistořích. Hned na začátku se v nich uvádí, že Ministerstvo školství a kultury sdělí zmocněnci, kolik uchazečů z diecéze může být toho roku přijato. První povinností zmocněnce bylo, aby po termínu stanoveném pro přijímání přihlášek z nich vypsal bližší údaje a neprodleně zažádal o kádrové materiály přihlášených. Zmocněnec nesměl připustit, aby konsistoř odesílala přihlášky na fakultu bez jeho souhlasu. Uchazeči nevyhovující kádrově, nebo proti kterým měl námitky sám zmocněnec, krajský církevní tajemník nebo jiné orgány", museli být z dalšího řízení vyřazeni a zmocněnec měl vhodným způsobem" o tom informovat ordináře. Přihlášky uchazečů kádrově vyhovujících a v počtu odpovídajícím kvótě stanovené ministerstvem pro diecézi pak posílal zmocněnec jako důvěrný spis přímo tajemníkovi fakulty. V materiálech každého uchazeče mělo být vyjádřeno stanovisko krajského církevního tajemníka k jeho případnému studiu na fakultě. Pokud se počet uchazečů hodně 13. Srov. dopis z , zn I/5, karton 94, sign , archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň. 14. Srov. hlášení z , zn. I/ /D, karton 376, sign , archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň. 15. Srov. hlášení krajského církevního tajemníka na KNY v Českých Budějovicích (datum a zn. neuvedeny), karton 376, sign , archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň. 16. Šlo o 11 pokynů na 3 stranách ze dne , č. j. 0220/57-taj. V: karton 690 (sign. neuvedena), archiv JčKNV, Státní oblastní archiv Třeboň.

5 STUDIA THEOLOGICA, III, jaro lišil od stanovené kvóty, musel se zmocněnec dohodnout s ministerstvem na dalším postupu, tedy na případném převodu uchazečů do jiné diecéze. Přitom zmíněné kvóty platily jako interní informace pro zmocněnce a ordinářům se nesměly sdělit. V konečné fázi rozhodoval o počtu uchazečů za jednotlivé diecéze zástupce ministerstva v přijímací komisi. O tom, že existuje nějaký numerus clausus, se však nemělo mluvit. V pokynech se dále uvádí, že když nebude chtít ordinář dát některému uchazeči povolení ke studiu za jinou diecézi, nemá ho zmocněnec přemlouvat. Pak ale uchazeč, nebude-li ho možno přijmout za vlastní diecézi, nemůže na fakultě studovat. Dalším úkolem zmocněnce bylo, aby 11 vhodným způsobem" vysvětlil ordináři případy přihlášených, jejichž přihlášky byly z fakulty vráceny jako nevhodné" nebo jim přišlo zamítavé rozhodnutí po absolvování přijímacího řízení. Závěrem lze říci, že režim chtěl zrušením diecézních seminářů a bohosloveckých učilišť a soustředěním studia bohosloví jen do jednoho místa nad ním získat naprostou kontrolu. Ta se týkala jak obsahu a kvality výuky, tak i uchazečů a jejich počtu. Režim usiloval o zajištění prosocialistické formace bohoslovců kromě jiného tím, že zařadil do studijních plánů výuku marxismu-leninismu 17 a na CMBF dovolil učit jen těm, kdo byli pro režim přijatelní, přitom jejich odborná kompetence byla druhořadá. Přístup ke studiu bohosloví byl značně ztížen a zavedený 11 numerus cla usus" měl za cíl trvale snižovat počet kněží. 17. Srov. pozn. č. 1, op. cit., s. 208.