ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 «8 Ca 241/ ÚŘAD RADY ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: FTV Prima, spol. s r.o., se sídlem Praha 8, Na žertvách 24/132, zastoupen Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou v Praze 8, Sokolovská 49/5, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 10, Krátká 10, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne č.j.rpo/180/05, I. Žaloba se zamítá. takto: II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Žalobce se včas podanou žalobou dne domáhal zrušení rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne č.j. Rpo/180/05, kterým byla podle ust. 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za porušení 32 odst. 1 písm. g) téhož zákona uložena pokuta ve výši Kč. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaná uvedla, že provedla analýzu programu, který televize Prima odvysílala dne 15. října 2005 v rámci série pořadů s názvem Vy Volení od do hodin, ve kterém byla zjištěna nadměrná konzumace alkoholu a následné

2 pokračování 2 8Ca 241/2008 jednání v opilosti snižující lidskou důstojnost, pro děti nevhodná prezentace sexuální tématiky - zejména promiskuity jako běžné formy vytváření sexuálních vztahů a častá prezentace kouření některých soutěžících, tímto jednání podle žalované došlo k porušení povinnosti stanovené v 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 sb., podle něhož je provozovatel vysílání povinen nezařazovat do vysílání v době od hodin do hodin pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Analýza tohoto pořadu odkryla části pořadu, které dle uvážení Rady mohou ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, jednalo se především o tyto části pořadu: - Probíhá rekapitulace kubánského večera a opakují se i scény, které byly vysílány dne 8. října 2005 ve večerním čase - po splnění úkolu následuje kubánská party - tančí, popíjejí alkohol a s narůstající hladinou alkoholu v krvi se uvolňuje atmosféra. Rozdováděný Vladko se vrhá na Rosťu, kterého chce násilím líbat, Rosťa s Martinem se po sobě válí ve sprše (s erotickým podtextem), způsobem vyvolávajícím představy sexuálního poměru. Wendy láká k políbení Rosťu... Je patrno, že vše probíhá pod vlivem alkoholu. - Záběry, které již byly odvysílány dne 10. října 2005, ve kterých Emil chce rozšířit řady úchylné čtyřky", mj. probíhá křtění plácání zvonu po nahém zadku. Jsou používány vulgární výrazy. Někteří soutěžící stále kouří. Rada po provedené analýze došla k závěru, že se nepochybně jednalo pro děti nevhodnou prezentaci s ohledem na a) nadměrnou konzumaci alkoholu a následné jednání v opilosti, snižující lidskou důstojnost, b) hrubou, vulgární komunikaci, c) časté kouření některých soutěžících. Účastníku řízení bylo zasláno oznámení o zahájení správního řízení o uložení pokuty za porušení ustanovení 32 odst 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., které bylo doručeno dne a současně byl vyzván, aby se vyjádřil a popř. přednesl návrhy na doplnění řízení. Účastník se ve věci vyjádřil a navrhl zastavení správního řízení, konkrétně uvedl: K výtce Rady ohledně nadměrné konzumace alkoholu a následného jednání v opilosti, snižujícímu lidskou důstojnost, uvedl, že po 20. hodině, kdy se pořad vysílá, je obvyklé, že televizi sledují společně s dětmi rodiče, kteří jsou schopni dětem vše potřebné vysvětlit, a že opilství je častou součástí snímků či pořadů běžně vysílaných před hodin (např. Sněženky a machři nebo Světáci). K výtce Rady ohledně hrubé, vulgární komunikace uvedl, že užívání vulgárních výrazů ze strany soutěžících je v porovnání s každodenním životem jejich vrstevníků v normě. Připustil, že prezentace vulgarismů může být v určitých kontextech nevhodná a kultivaci chování neprospívající, na druhou stranu vyjádřil přesvědčení, že se četnost užívání vulgarismů v populaci následkem sledování Vy Volených nezvyšuje. K výtce Rady ohledně častého kouření některých soutěžících uvedl, že kouření je v České republice legální a zdravotní rizika, která z něj plynou, jsou společensky tolerována. Státní rozpočet každoročně počítá s nemalými příjmy ze spotřební daně z tabáku.

3 pokračování 3 8Ca 241/2008 Rada považovala námitky účastníka řízení za obecné a nemající přímou souvislost s konkrétním pořadem odvysílaným dne a nepovažovala za nutné přesně definovat obecné pojetí morálky ve společnosti, neboť předmětem ochrany podle 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. není společnost, nýbrž pouze" všechny osoby mladší osmnácti let, tedy děti a povinností všech dalších je chránit tyto osoby před všemi škodlivými vlivy. Konzumace alkoholu, jakož i kouření, je obecně považována za zdraví škodlivé a právní řád České republiky zakazuje prodej a konzumaci alkoholu dětem a toto jednání definuje jako trestný čin v ustanovení 218 trestního zákona. Zákon o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky klade důraz na omezení dostupnosti tabákových výrobků, zakazují se takové formy prodeje, které neumožňují kontrolu věku kupujícího a jeho hlavním cílem je prevence vzniku závislosti na nikotinu u dětí. Pokud žalobce uváděl jiné nevhodné pořady a zmiňoval konkrétně film Sněženky a machři, Rada poukázala na skutečnost, že právě v tomto filmu jsou opilí mladiství po mejdanu" konfrontováni se svou učitelkou, jejíž názor je pro tyto děti velmi podstatný. Pokud však jde o odvysílaný pořad Vy Volení dne , prezentující nadměrnou konzumaci alkoholu, dospěla Rada kzávěru, že možné ohrožení spočívá mj. vtom, že děti nemají v pořadu zprostředkovanou žádnou možnost úvahy zaměřené na pochopení chování soutěžících a jeho nevhodnost právě ve vztahu k dětem. Rada konstatovala, že předmětné chování soutěžících naplnilo skutkovou podstatu správního deliktu dle 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Předmětné chování soutěžících, jak je zařazeno do vysílání, považuje zajednání negativní, když zásadní metodou osvojování vnějšího světa dětmi je nápodoba. Jednou z povinností provozovatele vysílání je v době od 6.00 do hodin nezařazovat pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, tato povinnost je objektivní a provozovatel proto nemůže odpovědnost za vysílané pořady přenášet na rodiče a zástupce dětí. Pokud účastník řízení poukazoval na to, že pro posouzení souladu konkrétního pořadu s ustanovením 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. je potřebné vyjádření odborníka a požadoval důkaz odborným stanoviskem nebo znaleckým posudkem, Rada nevyhověla žádosti o prodloužení lhůty k vyjádření, jednak z důvodu procesní ekonomie, a jednak protože chtěla ovlivnit další vysílání série a zabránit jejímu škodlivému působení na děti. Rada si ve věci reality show nechala vypracovat odborná vyjádření Pedagogické sekce Etického Fóra ČR, rámcový posudek PhDr. Jiřího Růžičky z pražské Vysoké školy psychosociálních studií a PhDr. Mgr. Jeronýma Klimeše, která byla zaslána žalobci a která konstatují možnost ohrožení fyzického, psychického a mravního vývoje dětí a mládeže pořady typu reality show. Rada v této souvislosti poukázala na závěry rozhodnutí Ústavního soudu č.j. II ÚS 396/05 ze dne 27. října 2005, v němž byl potvrzen názor Nejvyššího správního soudu, že o naplnění skutkové podstaty ohrožení psychického nebo morálního vývoje dětí je beze zbytku oprávněn rozhodnout správní orgán a soud, aniž by bylo namístě zjišťovat jakákoliv odborná vyjádření či znalecké posudky, a proto nepovažovala znalecký posudek pro posouzení věci za nezbytný. Rada v odůvodnění rozhodnutí zdůraznila, že nehodnotí chování soutěžících, nýbrž pořad, jak je vysílán účastníkem řízení. V daném případě provozovatel vysílá pořad, který ukazuje konzumaci alkoholu, kouření a chování v opilosti a toto považuje za normální, navíc se pořad vyvíjí prakticky pod přímým dohledem účastníka řízení, ten chování soutěžících

4 pokračování 4 8Ca 241/2008 ovlivňuje, stejně jako soutěžícím doplňuje zásoby alkoholu a cigaret. Účastník řízení zadává soutěžícím úkoly a za jejich splnění je posléze odměňuje (i alkoholem), tedy sám účastník řízení navádí, tedy ovlivňuje, soutěžící k určitému chování (viz kubánská party). i Pokud jde o míru zavinění, Rada uvedla, že vysílání pořadu VyVolení, jeho obsah, ovlivňování průběhu pořadu jev plné míře kontrolováno provozovatelem. Část pořadu je sestřih předchozího dne - je tedy zcela na rozhodnutí samotného provozovatele, jaké úseky z nahraného materiálu do vysílání zařadí. Bylo v možnostech provozovatele vhodně zvoleným způsobem korigovat možné ohrožení dětského diváka, např. slovním nebo písemným upozorněním, popř. vhodně zvoleným komentářem moderátora/ky pořadu, který do vysílání vstupoval živě. Nejedná se o první pořad ze série VyVolení a provozovatel již věděl, že Rada považuje některé typy chování účastníků za nevhodné a mohl je eliminovat, což neučinil. Účastník řízení pořad v této podobě tudíž zařadil do vysílání vědomě a úmyslně. Účastník řízení je provozovatelem televizního vysílání s celoplošnou působností (tj. více než 70 % obyvatel ČR) a sám tvrdí, že pořad má vysokou sledovanost cca dva miliony diváků (tj. jedna pětina občanů ČR). Rada potom považovala pokutu ve výši Kč za spáchání uvedeného správního deliktu za přiměřenou. Žalobce ve svém podání uváděl, že výrok žalovaného správního orgánu je nezákonný, neboť řízení, které mu předcházelo bylo v rozporu s 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., jakož i 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Dále Rada nerespektovala limitní ustanovení o výši pokuty podle 60 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Žalobce dále namítal, že Rada vydala rozhodnutí na základě nepodložených skutečností, když nesprávně vyhodnotila posuzovaný pořad a jeho dopad na fyzický, psychický a mravní vývoj dětí a mladistvých. Rada neposkytla žádné upozornění ve smyslu 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. ve vztahu k pořadu VyVolení, tedy ani k dílu odvysílanému dne 1. října 2005, ale ani nikdy dříve, nevydala, nikdy žalobci neposkytla lhůtu k nápravě tvrzeného porušení povinnosti. Žalobce poukazoval na rozsudek zdejšího soudu ve věci sp. zn. 8 Ca 2/2006, v němž se mj. uvádí, že předchozí upozornění na porušení zákona je nezbytnou podmínkou pro případné uložení pokuty. Dále bylo namítáno, že žalobci nebylo umožněno před vydáním rozhodnutí seznámit se s podklady k rozhodnutí a byla tak poskytnuta možnost k takovýmto podkladům se vyjádřit, dále, že odborná vyjádření předložená Radou se vůbec nedotýkají pořadu, pro který byla napadeným rozhodnutím udělena pokuta. Dále, že ve vedeném správním řízení nebylo nařízeno ústní řízení. Dále žalobce namítal, že nevhodnost je spatřována ve scénách z pořadů ze dne 8. a 10. října 2005, za které však už Rada pokutu jednou udělila, a to ve výši 1, Kč a 1, Kč, tedy pro stejný skutek byl žalobce sankcionován dvakrát. Žalobce dále namítal, že rozhodnutí bylo vydáno dne 25. ledna 2006, ale žalobkyni doručeno až dne 4. srpna Žalovaná Rada ve vyjádření k žalobě ze dne navrhla zamítnutí žaloby a v zásadě odkázala na odůvodnění rozhodnutí.

5 » pokračování 5 8Ca 241/2008 Z obsahu správního spisu je zřejmé, že správní řízení pro porušení zákona o vysílání jednáním popsaným ve výroku napadeného rozhodnutí bylo zahájeno oznámením čj. Rpo/180/05-V ze dne , jež bylo žalobci doručeno dne Žalobce se k věci vyjádřil svým přípisem ze dne Z obsahu správního spisuje dále zřejmé, že zástupce žalobce dne nahlížel do spisu žalované a byly mu pořízeny kopie mj.: odborné stanovisko Pedagogické sekce Etického fóra k VV a BB ze dnů , posouzení nebezpečnosti reality show VV a BB pro děti do 15 let (J. Klimeš), posouzení nebezpečnosti reality show VV a BB pro děti do 15 let (J. Klimeš) - dodatek, rámcový posudek tzv. reality show (PhDr. Jiří Růžička), VV a BB - reality show (Etické fórum ČR - pedag. sekce). Městský soud v Praze nařídil jednání, které se konalo dne , při němž zástupci žalobce i žalované setrvali na svých stanoviscích dříve písemně vyjádřených. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle ust. 75 s.ř.s. a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a proto ji zamítl rozsudkem č. j. 8 Ca 299/ ze dne 9. ledna Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti žalobce a napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 8 Ca 299/ ze dne 9. ledna 2007 svým rozsudkem č. j. 6 As 21/ ze dne 14. května 2008 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud především se zabýval konstrukcí skutkové podstaty správního deliktu, o který v posuzované věci jde. Podle 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání je provozovatel povinen nezařazovat v době od do hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, podle 60 odst. 3 písm. d) zákona o vysílání uloží rada provozovateli pokutu od Kč do 10, kč, pokud zařazuje do vysílání od do hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Právní úprava skutkových podstat správních deliktů je poznamenána větší obecností, než tomu je např. ve srovnání s trestnými činy, častějším používáním neurčitých právních pojmů či odkazovacích dispozic. V posuzované skutkové podstatě jde o nebezpečí abstraktní, tedy situaci, v níž konkrétní nebezpečí zpravidla vzniká, ale nezáleží na tom, zda skutečně vzniklo. Jde tedy o delikt ohrožovací, který je spáchán již vyvoláním možnosti vzniku následků, které má na zřeteli ustanovení 60 odst. 3 písm. d) zákona o vysílání. Ochrana dětí a mladistvých požívá záruk jednak předpisy ústavního pořádku, jednak v různých mezinárodněprávních instrumentech, k nimž Česká republika přistoupila. Podle odst. 1 věty druhé Listiny základních práv a svobod je zaručena zvláštní ochrana dětí a mladistvých. Dále Nejvyšší správní soud poukázal na čl. 16 Deklarace lidských práv, čl. 12 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 23 Mezinárodního paktu o

6 pokračování 6 8Ca 241/2008 občanských a politických právech, jakož i ČI. 17 Úmluvy o právech dítěte, který uznává důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků a zajišťuje právo dítěte na přístup k informacím a materiálům z různých národních a mezinárodních zdrojů, zejména takovým, které jsou zaměřeny na rozvoj sociálního, duchovního a mravního blaha dítěte a také jeho tělesného a duševního zdraví. Podle téhož ustanovení smluvní strany povzbuzují tvorbu odpovídajících zásad ochrany dítěte před informacemi a materiály škodlivými pro jeho blaho. Nejvyšší správní soud tedy shledal všechny uplatněné kasační námitky nedůvodnými, nicméně dospěl k závěru, že napadený rozsudek trpí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů v otázce moderace trestu, a proto jej zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Městský soud ve svém rozsudku č. j. 8 Ca 241/ ze dne 7. srpna 2008 vyjádřil názor, že žalovaná Rada respektovala limitní ustanovení o výši pokuty podle 60 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., neboť podle citovaného ustanovení lze uložit pokutu od Kč do 10, Kč a pokuta ve výši Kč je v tomto zákonném rozmezí, resp. při jeho dolní hranici. Žalovaná v odůvodnění svého rozhodnutí kvýši uložené sankce uvedla, že účastník řízení je provozovatelem televizního vysílání s celoplošnou působností (více než 70 % obyvatel ČR) a sám ve svém vyjádření tvrdil, že pořad má vysokou sledovanost cca 2 miliony diváků. K závažnosti spáchaného deliktu žalovaná v odůvodnění uložené výše sankce mj. především uvedla, že se jedná o prezentaci několika závažných prvků - opilosti, vulgarity, nevhodnou prezentaci sexuálních námětů a kouření, to vše v poměrně silné intenzitě. Kubánská párty - tančí, popíjejí alkohol a s narůstající hladinou alkoholu v krvi se uvolňuje atmosféra. Vladko se vrhá na Rosťu, kterého chce násilím líbat, Rosťa s Martinem se po sobě válí ve sprše (s erotickým podtextem), způsobem vyvolávajícím představy sexuálního poměru. Wendy láká k políbení Rosťu... Pořad měl tentokrát kratší dobu trvání a tudíž závadného obsahu bylo méně. Z citovaného závěru odůvodnění rozhodnutí žalované soud dospěl k závěru, že žalovaná řádně a přesvědčivě zdůvodnila výši pokuty. Soud se s těmito důvody žalované ztotožnil a rovněž považuje uloženou pokutu ve výši Kč za přiměřenou. Pokud jde o návrh žalobce na moderaci trestu, neshledal soud důvody proto, aby mu mohl vyhovět a odkazuje v této souvislosti na citované závěry rozhodnutí žalované, v nichž je uložená výše sankce řádně zdůvodněná. Nelze mít proto pochybnosti o její nepřiměřenosti. Pokud se žalobce v závěru svého podání domáhal moderace uloženého trestu, neuvedl žádné zvláštní důvody, nýbrž pouze shrnul již dříve uplatněné žalobní námitky, které uplatnil vůči rozhodnutí žalované. Svůj návrh na moderaci trestu tedy nepodložil žádnými novými argumenty. Nicméně Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti žalobce a napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 8 Ca 241/ ze dne 7. srpna 2008 svým rozsudkem č. j. 6 As 41/ ze dne 25. března 2009 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud uvedl, že užitím moderačního práva ( 78 odst. 2 s.ř.s.) soud nahrazuje správní úvahu správního orgánu; podmínkou jeho užití je zjevná nepřiměřenost pokuty. Soud hodnotí přiměřenost pokuty zejména ve vztahu k podmínkám, které pro úvahu o výši pokuty stanoví zákon (v posuzované věci 61 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb.).

7 pokračování 7 8Ca 241/2008 S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 16/ ze dne 21. srpna 2008 uvedl, že za rozhodná kritéria lze považovat jedině kritéria vztahující se k osobě pachatele, takto vymezeným požadavkům na úvahu Městský soud v Praze při aplikaci moderačního oprávnění nedostal, jakkoli by bylo lze přijmout metodu, kterou posoudil výši pokuty z hlediska zákonných kritérií, nelze akceptovat způsob s vypořádání argumenty žalobce. Nejvyšší správní soud tedy přisvědčil stěžovateli, že Městský soud v Praze neúplně, byť nikoli ještě nutně nesprávně, hodnotil podmínky rozhodné pro výši pokuty, zejména nehodnotil argumenty tvrzené žalobcem. Žalobce ve svém podání se domáhal snížení uložené pokuty z těchto důvodů: - žalobce ihned po zahájení prvního správního řízení pro nevhodnost pořadu podnikl řadu kroků, kterými se snažil vyjít žalované vstříc; - v pořadu jsou vytýkána nikoliv nová jednání či chování soutěžících, nýbrž již jednou sankcionovaná rozhodnutími žalované Rpo 143/05 a Rpo 144/05; - kouření, alkohol ani sexuální tematika nejsou podstatou pořadu vyvolení; - moderátorka i ostatní soutěžící vyjadřují názory na vytýkané chování, kterými se distancují čije odsuzují; - znalecký posudek prof. Weisse zastává stanovisko, že tento pořad není pro děti nevhodný. Žalobce v inkriminované věci je sankcionován za spáchaný správní delikt, tj. porušení povinnosti uložené mu ustanovením 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání, za konkrétní porušení odpovědnosti. Pokud znovu namítal, že podnikl kroky, jimiž se snažil vyjít žalované Radě vstříc, mohl soud pouze znovu konstatovat, že učinil toliko opatření, směřující k plnění jeho zákonné povinnosti vyplývající ze zákona, nicméně spáchal delikt ohrožovací, který je spáchán již vyvoláním možnosti vzniku následků, které má na zřeteli ustanovení 60 odst. 3 písm. d) zákona o vysílání. Pokud žalobce znovu namítal, že nevhodnost je spatřována ve scénách z pořadů ze dne 8. a 10. října 2005, za které však už Rada pokutu jednou udělila, a to ve výši 1, Kč a 1, Kč, tedy pro stejný skutek byl žalobce sankcionován dvakrát, musel soud tuto námitku odmítnout stejně jako již učinil při meritorním rozhodování. Žalobce je sankcionován za nový skutek spočívající v novém odvysílání sestřihu uvedených pořadů v jiném dni a jiném čase v sobotu dne od do hod. Nedošlo tedy k porušení zásady ne bis in idem. Pokud žalobce znovu namítal, že podstatou pořadu není kouření, alkohol ani sex, musel soud i tuto námitku znovu odmítnout, neboť v odvysílaném pořadu bylo možno seznat prezentaci několika závažných prvků - opilosti, vulgarity, nevhodnou prezentaci sexuálních námětů a kouření, to vše v poměrně silné intenzitě. Kubánská párty - tančí, popíjejí alkohol a s narůstající hladinou alkoholu v krvi se uvolňuje atmosféra. Vladko se vrhá na Rosťu, kterého chce násilím líbat, Rosťa s Martinem se po sobě válí ve sprše (s erotickým podtextem), způsobem vyvolávajícím představy sexuálního poměru. Wendy láká k políbení Rosťu...

8 pokračování 8 8Ca 241/2008 Pokud žalobce namítal, že moderátorka i ostatní soutěžící vyjadřují své názory na vytýkané chování, kterými se distancují či je odsuzující, neuvedl konkrétní skutečnosti, kterými mi doložil toto své tvrzení, a proto musel soud i tuto námitku odmítnout. é Pokud se žalobce znovu dovolával znaleckého posudku prof. Weisse, poukazuje Městský soud v Praze na ustálenou judikaturu Nej vyššího správního soudu, že žalovaná Rada byla oprávněna sama zkoumat, zda obsah vysílaného pořadu mohl ohrozit vývoj dětí, a že posouzení mimoprávních (morálních) hodnot naší společnosti na daném stupni jejího vývoje představuje tzv. quaestio iuris (viz ve věcech sp. zn. 6 As 16/2004, 8 As 62/2005, 6 As 43/2007, 6 As 21/2007), sniž se ztotožňuje, a proto musel i tuto žalobní námitku znovu odmítnout. V inkriminované věci je tedy nesporné, že žalobce svým jednáním v sobotu dne od do hod. spáchal správní delikt, tj. porušení povinnosti uložené mu ustanovením 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání. Z tento skutek byl žalovanou Radou sankcionován pokutou ve výši Kč. Podle 60 odst. 3 zákona o vysílání lze uložit pokutu od Kč do 10, Kč a pokuta ve výši Kč je v tomto zákonném rozmezí. Podle 61 odst. 2 zákona o vysílání při ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy. Podle 61 odst. 3 zákona o vysílání Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání a k výši případného finančního prospěchu. Městský soud v Praze při rozhodování o možnosti moderace respektoval limitní ustanovení o výši pokuty podle 60 odst. 3 zákona vysílání, podle něhož lze uložit pokutu od Kč do 10, Kč a dospěl k závěru, že pokuta ve výši Kč je při jeho dolní hranici. Žalobce je provozovatelem televizního vysílání s celoplošnou působností (více než 70 % obyvatel ČR) a sám ve svém vyjádření ve správním řízení tvrdil, že pořad má vysokou sledovanost cca 2 miliony diváků. Odpovědnost žalobce vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy je tedy značná. V inkriminované věci je žalobce sankcionován za to, že jako provozovatel televizního vysílání vysílal sestřih dvou TV pořadů z večerního vysílání, za které byl samostatně sankcionován z důvodu porušení 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání, vytvořil tímto postupem zcela nový upravený program, který potom vysílal v sobotu v poledne, tedy rovněž v novém vysílacím čase, nelze zde spatřovat identitu skutků, a to nejen pokud jde o objektivní stránku, ale i subjektivní stránku, neboť v tomto inkriminováném případě provozovatel vysílání byl již dobře seznámen s obsahem pořadů, neboť se nejednalo o přímý přenos, a z nich potom vytvořil vědomě a úmyslně třetí pořad, němž zachoval pro mládež nevhodný obsah. Inkriminovaný pořad obsahoval prvky způsobilé ohrozit psychický či mravní vývoj dětí a mladistvých, a žalobce tak jeho odvysíláním dne v době před hodinou porušil zákaz zakotvený v 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb. Ve věci je přitěžující okolnost, že inkriminovaný pořad byl vysílán v sobotu mezi až hodin, tedy v době, kdy děti obvykle sledují pohádky nebo jiné dětské televizní pořady.

9 pokračování 9 8Ca 241/2008 Pokud jde finanční prospěch žalobce, musel přisvědčit závěru žalované rady, že zvýšená sledovanost přinesla žalobci finanční prospěch, avšak konkrétní finanční prospěch nelze prokázat důkazními prostředky, a proto tato skutečnost neměla na stanovení výše pokuty vliv. Městský soud v Praze se ve svém meritorním rozhodnutí řádně vypořádal se všemi žalobními námitkami způsobem, s nímž se Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č.j. 6 As 21/ rovněž ztotožnil. Tímto rozsudkem se Městský soud v Praze znovu vypořádal s žalobcovou žádostí o moderaci uloženého trestu, v níž neuvedl žádné zvláštní důvody, nýbrž pouze shrnul již dříve uplatněné žalobní námitky, které uplatnil vůči rozhodnutí žalované. Svůj návrh na moderaci trestu tedy žalobce nepodložil žádnými novými argumenty, přesto se s nimi soud znovu vypořádal právě a pouze s pohledem na možnost moderace. Městský soud v Praze dospěl znovu k závěru, že trest nebyl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, a že nejsou dány žádné důvody pro upuštění od něj nebo jeho snížení v mezích zákonem dovolených. Městský soud v Praze byl při svém rozhodování v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným Nej vyšším správním soudem ( 110 odst. 3 s.ř.s.), a proto ve věci rozhodl tak, že žalobu podle ust. 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. 60 odst. 1 s.ř.s. a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozsudku není kasační stížnost přípustná ( 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s.). V Praze dne 28. května 2009 JUDr. Slavomír Novák,v.r. předseda senátu