Mezirezortní komise VODA SUCHO aneb BEZ VODY TO NEPŮJDE!!!

Transkript

1 Mezirezortní komise VODA SUCHO aneb BEZ VODY TO NEPŮJDE!!! Petr Kubala Ministerstvo zemědělství ČR, 20.května 2019 Motto: Končí vodní blahobyt v ČR?

2 Meziresortní komise VODA-SUCHO podzim 2014 komise založena za účelem vypracování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky (dále jen Koncepce) březen společné jednání meziresortní komise VODA-SUCHO ke Koncepci červenec 2017 Koncepce schválena usnesením vlády ČR č. 528 ze dne podzim 2017 jaro 2018 prodloužení mandátu činnosti komise a aktualizace personálního obsazení komise prosinec zpracování každoroční zprávy o postupu naplňování úkolů z Koncepce jednotlivými rezorty - na vědomí ministrům MŽP a MZe prosinec 2022 zpracovat a předložit vládě na vědomí informaci o naplňění Koncepce

3 Úlohou komise je zejména: koordinovat činnosti odpovědných resortů při naplňování opatření z Koncepce evidovat a vyhodnocovat realizovaná opatření navrhovat jiná opatření v souvislosti s aktuální hydrologickou situací identifikovat finanční nároky pro realizaci opatření a jejich potenciální dopad na státní rozpočet zpracovávat a předkládat dokumenty o plnění Koncepce na vědomí dotčeným ministrům/vládě ČR a nyní i stálé komisi Senátu VODA - SUCHO

4 Komise by dále měla zejména: apelovat na včasné zahajování realizační fáze jednotlivých opatření z Koncepce (např. pilotní řešení v ploše povodí, na zemědělské půdě, v úsporných technologiích) podporovat osvětovou činnost v oblasti nakládání s vodou a ochrany vodních zdrojů upozorňovat na potřebné změny příslušné legislativy Zásadním aspektem je nadresortnost Komise ve věci realizace opatření z koncepce ve prospěch celé společnosti ve veřejném zájmu - s ohledem na další strategické dokumenty a jiné relevantní komise, včetně úzké spolupráce (např. stálé komise Voda sucho Senátu, zemědělský výbor PS, Národní koalice pro boj se suchem aj.).

5 Naše společnost žije v tom, co lze bez nadsázky nazývat vodním blahobytem. Různé prognózy a klimatické podmínky za uplynulých 6 let nám však ukazují, že tomu tak nemusí být napořád.

6 VD Orlík sucho 2015

7 Sucho v povodí Střely 2015

8 O vodě můžeme mluvit jako o zcela nenahraditelné strategické surovině existenčně důležité pro život, a proto by měla být vnímána jako nejvyšší priorita, jako nejvyšší veřejný zájem.

9 Šumavské potoky

10 Vltava nad Lipnem

11 Vodní nádrž Lipno

12 VD Slapy - přelivy

13 V posledních několika letech je téměř každý následující rok o něco teplejší než ten minulý. Negativní dopady sucha se kumulují. Musíme se připravit na počasí s častějšími extrémními událostmi typu povodně nebo na období sucha, která mohou být případně doprovázena i nedostatkem vody. V některých oblastech Jižní Moravy, na Rakovnicku nebo v Polabí se sucho stává chronickým problémem již dnes, a to je varující.

14 Vodárenská nádrž Žlutice (Střela) 2015

15 VD Orlík sucho 2015

16 Dobrovodský potok, České Budějovice

17 Klíčem k zajištění dostatku vody i do budoucna je zadržet vodu v krajině a mít možnost vodu akumulovat ve vodních nádržích, abychom s ní mohli v období sucha i v období nedostatku vody nakládat.

18 Je nezbytné realizovat přírodě blízká opatření v krajině, jako jsou rybníky, malé vodní nádrže, opatření zamezující vodní a větrné erozi, revitalizovat vodní toky a změnit obhospodařování zemědělských pozemků. To vše je důležité pro retenci vody v krajině.

19 Revitalizace vodních toků Povodí Vltavy, státní podnik realizoval v rámci spravovaného povodí již několik revitalizací, které napomáhají zadržovat vodu v krajině. Revitalizace vodních toků se v některých případech dají využít ve vhodné kombinaci s technickými opatřeními i v rámci ochrany před povodněmi.

20 Revitalizace vodních toků Blanice ve Vlašimi Revitalizace Blanice ve Vlašimi proběhla za účelem zkapacitnění toku Blanice přírodě blízkým způsobem v intravilánu města Vlašim. Stavba slouží k protipovodňové ochraně města Vlašim. Stavba zahrnuje souvislou úpravu koryta v délce m na bezpečné provedení návrhového stoletého průtoku ve výši 101m 3 /sec. V rámci stavby byly upraveny 2 pevné jezy do podoby balvanitých stupňů, které byly doplněny rybími přechody. Tvarování koryta bylo provedeno přírodě blízkým způsobem s členitějšími tvary břehů a dna koryta, místně jsou vytvořeny nepravidelné kamenité ostrůvky jako příležitostná stanoviště a úkryty pro vodní živočichy a ptactvo. Byly vybudovány manipulační a údržbové cesty, protipovodňové zdi a hráze, přemostění Blanice lávkou pro pěší, výsadba stromů, tůň na pravém břehu Blanice nad zámeckým parkem.

21 Revitalizace vodních toků Blanice ve Vlašimi Funkčnost stavby byla ještě před jejím dokončením prověřena povodní, která prošla Blanicí v červnu Kulminační průtok ve Vlašimi dne je odhadován na 150 m 3 /sec, což je průtok o 50% vyšší než návrhový průtok protipovodňové ochrany. Stavba, ač ještě v rozestavěném stavu, omezila povodňové škody a prokázala dobrou funkčnost. Stavba o celkovém nákladu 70 mil. Kč byla realizována s částečnou finanční podporou z Operačního programu Životního prostředí a ze zdrojů státního podniku Povodí Vltavy.

22 Blanice ve Vlašimi - stupeň s rybím přechodem

23 Blanice ve Vlašimi tůňový ostrůvek

24 Blanice ve Vlašimi Znosimská brána

25 Revitalizace vodních toků Stropnice Nové Hrady Revitalizace byla provedena na řece Stropnici v úseku od Tomkova mlýna do Údolí u Nových Hradů v délce 4.2 km Na místě napřímeného koryta bylo vybudováno meandrující koryto, které přispělo ke zpomalení vodního toku, při vyšších průtocích je počítáno s rozlivem na okolní nezastavěné pozemky. V okolí stavby bylo vysázeno přes ks stromů a keřů. Stavba o celkovém nákladu 10 mil. Kč byla financována z Operačního programu Životního prostředí.

26 Stropnice u Nových Hradů před revitalizací

27 Stropnice u Nových Hradů po revitalizaci

28 Stropnice u Nových Hradů po revitalizaci

29 Stropnice u Nových Hradů po revitalizaci

30 Revitalizace vodních toků Loděnice u Nenačovic Revitalizace byla provedena v katastrálním území obce Nenačovice na Berounsku v říčním kilometru řeky Loděnice (zv. Kačák), celková délka revitalizace 1,84 km při šířce nového koryta 20 m. V rámci revitalizace bylo vytvořeno na místě v minulosti technicky napřímeného koryta nové meandrující koryto včetně doprovodných objektů ve formě tůní, skluzů a brodu. V okolí revitalizovaného toku bylo vysázeno ks dřevin. Akce byla financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí v celkovém nákladu cca 27 mil. Kč.

31 Loděnice u Nenačovic původní stav

32 Loděnice u Nenačovic původní stav

33 Loděnice u Nenačovic stav po revitalizaci Loděnice u Nenačovic stav po revitalizaci

34 Loděnice u Nenačovic stav po revitalizaci

35 Loděnice u Nenačovic stav po revitalizaci

36 Loděnice u Nenačovic stav po revitalizaci

37 Revitalizace vodních toků Radotínský potok - Tachlovice Revitalizace byla provedena v katastrálním území obce Tachlovice a Dobříč v okrese Praha západ. Základním principem provedených úprav je návrat k přirozenému, rozvolněnému a členitému charakteru vodního toku s důrazem na obnovení, respektive vytvoření nového významného krajinného prvku. Obnovou je myšleno především přetvoření původního, melioracemi usměrněného a nevhodně opevněného koryta, novým prvkem pak malá vodní nádrž jako lokální biocentrum, které je součástí lokálního biokoridoru. Součástí projektového řešení bylo také doplnění průtočných a neprůtočných tůní, skluzů, brodu a současně provedení vegetačních úprav, které povedou k revitalizaci nejen vodního prostředí, ale i k posílení retenční schopnosti krajiny. Obnova byla financována z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí a z vlastních zdrojů státního podniku Povodí Vltavy. Celkové náklady činily cca 15,3 mil. Kč.

38 Radotínský potok před revitalizací

39

40 Radotínský potok po revitalizaci

41 Radotínský potok po revitalizaci

42 Radotínský potok po revitalizaci

43 Radotínský potok po revitalizaci

44 Pro akumulaci vody jsou potřeba vodní nádrže, které zajistí dostatek kvalitní pitné vody pro člověka i dostatek vody pro potřeby energetiky, průmyslu, závlah v zemědělství a v neposlední řadě i pro přírodu.

45 Vltavská kaskáda

46 Vltavská kaskáda 9 přehradních nádrží s celkovým objemem 1355 mil. m 3 Lipno I Lipno II Hněvkovice Kořensko Orlík Kamýk Slapy Štěchovice Vrané

47 Hlavní účely Vltavské kaskády 1. Zajištění minimálního odtoku 2. Snížení povodňových průtoků 3. Výroba elektrické energie 4. Dodávky povrchové vody 5. Nadlepšování průtoků pro plavbu další. VD Orlík Řízení zajišťuje dispečink Povodí Vltavy ve spolupráci s dispečinkem ČEZ. VD Orlík VD Slapy

48 VD Lipno I

49 VD Orlík

50 VD Štěchovice

51 VD Vrané

52 Hydrologické extrémy posledních let Povodně 2002, 2006, 2013 Sucho

53 VD Lipno I

54 VD Orlík soutok Vltavy s Otavou- 2002

55 VD Orlík

56 VD Orlík

57 VD Orlík VD Lipno I

58 VD Vrané VD Lipno I

59 VD Vrané VD Lipno I

60 Soutok Vltavy s Berounkou- 2002

61 VD Vrané

62 VD Hněvkovice

63 VD Kořensko

64 VD Orlík

65 VD Slapy

66 VD Štěchovice

67 VD Vrané

68 Vltavská kaskáda v době sucha

69 VD Orlík sucho 2003

70 VD Orlík sucho 2003

71 VD Orlík sucho 2003

72 VD Orlík sucho 2015

73 VD Orlík sucho 2015

74 VD Orlík sucho 2015

75 VD Orlík sucho 2015

76 VD Orlík sucho 2015

77 VD Orlík sucho 2015

78 Přehradní nádrže nemohou hydrologickým extrémům zabránit, ale pomáhají zmírnit jejich negativní dopady.

79 Jsou to víceúčelová vodní díla a v tom kterém hydrologickém období mají prioritu vybrané účely nakládání s vodou. Při povodních je to transformace povodňových průtoků, v období sucha zase nadlepšování průtoků na vodním toku pod vodním dílem.

80 Zásobování obyvatelstva pitnou vodou zajišťují vodárenské nádrže

81 Povodí Vltavy, státní podnik provozuje 12 vodárenských nádrží: Švihov, Římov, Karhov, Husinec, Staviště, Lučina, Nýrsko, Žlutice, Klíčava, Láz, Pilská, Obecnice. Nejvýznamnější vodárenskou nádrží je Švihov na Želivce

82 VN Švihov na Želivce

83 Vodárenská nádrž Švihov na Želivce Zajištění dodávek vody pro úpravy na vodu pitnou. Největší vodárenská nádrž v ČR. Vodou je zásobeno téměř 1.5 mil. obyvatel. Nádrž zajišťuje trvalý odběr až do velikosti 5,25 m 3 /s. VN Švihov na Želivce

84 VN Švihov ,00 40,00 375,00 35,00 370,00 30,00 Kóty hladiny [m n. 365,00 360,00 355,00 25,00 20,00 15,00 Průtok [m 3.s -1 ] 350,00 10,00 345,00 5,00 340,00 VN Švihov na Želivce leden 73 leden 78 leden 83 leden 88 leden 93 leden 98 leden 03 leden 08 leden 13 leden 18 Hladina PSN ZP Přítok Odtok Odběr 0,00

85 Vodárenská nádrž Švihov na Želivce V roce 2018 byl průměr odebírané vody necelé 3 m 3 /s, maximum, může být až 5,25 m 3 /s, nádrž má tedy velký potenciál zásobovat do budoucna další obce, které by měly problém s dodáváním pitné vody z vlastních zdrojů.

86 Vodárenská nádrž Švihov na Želivce K přerušení dodávek pro vodárenské účely nedošlo od dob uvedení do provozu ani při extrémních klimatických podmínkách a výkyvech úrovně hladiny způsobené suchem a povodněmi. VN Švihov na Želivce

87 VN Švihov na Želivce Klimatické výkyvy SUCHO Nejdelší období sucha , kdy byla hladina dlouhodobě pod normálem, k největšímu poklesu došlo v prosinci 1993, kdy hladina poklesla až o m pod maximum zásobního prostoru. Leden 2004 pokles hladiny na kótu 372,95 m. Únor 2019 po předchozích suchých letech pokles hladiny o 3,5 m. Díky příznivým klimatickým podmínkám letošní zimy je v současnosti hladina na své obvyklé jarní úrovni.

88 VN Švihov na Želivce Klimatické výkyvy POVODNĚ Jaro přítok do nádrže 220 m 3 /s, odtok činil v tomtéž okamžiku 70 m 3 /s, v kulminaci 150 m 3 /s, hladina se dostala na své historické maximum Červen 2013 přítok do nádrže 104 m 3 /s, odtok činil v tomtéž okamžiku 50 m 3 /s, v kulminaci 150 m 3 /s V obou uvedených případech došlo k časovému posunu kulminace odtoku a tím se zamezilo střetu kulminace na tocích Želivky a Sázavy a výrazně se snížily povodňové škody.

89 VN Švihov na Želivce

90 VN Švihov na Želivce - sdružený objekt

91 Přírodě blízká opatření nenahradí funkci vodních nádrží (přehrad) a vodní nádrže (přehrady) nenahradí funkci přírodě blízkých opatření. Každé z nich má svoji nezastupitelnou úlohu a musí se vzájemně doplňovat, navazovat na sebe.

92 Víte, kolik spotřebujeme v průměru vody za den?

93 Spotřeba vody Průměrná denní spotřeba vody na osobu se v jednotlivých zemích liší Česká republika 89 l Švýcarsko a USA 300 l Itálie 200 l Rakousko 135 l Německo 122 l Afrika některé další rozvojové země l

94 Spotřeba vody Spotřeba vody v České republice Průměrné denní hodnoty (v litrech) WC 22 Osobní hygiena, sprchování 32 Praní, úklid 13 Příprava jídla, mytí nádobí 8 Mytí rukou 5 Zalévání 4 Pití 2 Ostatní 3 Celkem 89

95 Spotřeba vody Přemýšleli jste někdy o tom, kolik vody je potřeba k výrobě potravin, které jíte, oblečení, které nosíte, nebo automobilu, ve kterém jezdíte?

96 Spotřeba vody vodní stopa Je třeba si uvědomit, že kromě přímé osobní spotřeby, je voda spotřebovávána i při pěstování plodin a při výrobě produktů. Celkové množství sladké vody, která je potřeba k produkci dané komodity, se nazývá vodní stopa zboží nebo služby.

97 Spotřeba vody vodní stopa Pojem vodní stopa používáme i ve spojitosti s určitým teritoriem či skupinou obyvatel. Nezahrnuje pouze spotřebu vody, kterou vypijeme nebo kterou se umýváme. Je to celkové množství vody spotřebované na výrobu produktů a zajištění služeb pro obyvatele jednotlivých teritorií.

98 Spotřeba vody - vodní stopa Vodní stopa (množství vody použité k výrobě 1 kg potravin) Potravina Průměrné světová vodní stopa (v litrech) Jablko, hruška 700 Hovězí maso Vepřové maso Chléb Sýr Kuře Čokoláda Kukuřice 900 Rýže Brambory 250 Víno 1 sklenice 125 ml 120

99 Pečovat o vodu a její zdroje je naší povinností zejména vůči budoucím generacím. Mějme proto stále na paměti BEZ VODY TO NEPŮJDE!!!

100 Povodí Vltavy, státní podnik, přináší na svých webových stránkách aktuální informace nejen o: vodních stavech a průtocích povodňových stavech jakosti povrchové vody vodních dílech a mimořádných manipulacích plánování v oblasti vod Novinky a zajímavosti můžete sledovat na

101