2/2002 Z OBSAHU 10. ROČNÍK. MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY smocr@smocr.cz, kancelar@smocr.

Transkript

1 10. ROČNÍK 2/2002 Z OBSAHU Komise v roce 2001 Platy starostů Zasedání společného Výboru ČR a Výboru regionů EU MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY smocr@smocr.cz, kancelar@smocr.cz OP P.P / Praha 4 poslední době se hodně hovořilo o smysluplnosti a efektivnosti veletrhů a výstav v oblasti cestovního ruchu. Často bylo kritizováno, že návštěvníkům jsou na stáncích sice nabízeny bohaté "imageprospekty" popisující historické památky a přírodní krásy krajiny, často však chybí skutečné produkty cestovního ruchu, které by turistovi v návaznosti na zajímavosti regionu a pozoruhodnosti přírody nabízely možnosti ubytování, dopravy, sportovního či společenského vyžití atd. O tom, že dnes se již regiony dovedou prezentovat tak říkajíc "na úrovni", nás přesvědčil 11. ročník mezinárodního veletrhu REGIONTOUR. Konal se společně s veletrhem průmyslu cestovního ruchu GO na brněnském výstavišti ve dnech 10. až 13. ledna a zaznamenal téměř 30ti tisícovou návštěvnost. Veletrhů se zúčastnilo více jak tisíc firem, což je asi o 25 % více, než tomu bylo v roce Vzrostl i počet vystavovatelů ze zahraničí. REGIONTOUR poprvé odrážel krajské uspořádání České republiky a nutno dodat, že expozice některých krajů byly skutečně lákavé. Ne všude se to zatím tak úplně povedlo, města a regiony některých krajů se představovaly spíše vedle sebe než spolu, ale i jejich úsilí je třeba ocenit. Zkrátka, kdo na REGIONTOUR do Brna přijel, opravdu neměl čeho litovat. Lenka Nováková

2 Aktuality V pondělí 7. ledna projednala redakční rada projektu MATRA II, ve složení Ing. J. Voldánová, Mgr. Čihák (Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR), Doc. Jelínková (Ministerstvo vnitra ČR), J. Černohorský (editor), Ing. Černý (starosta Úval), Ing. Eichlerová (zaměstnankyně Kanceláře Svazu), synopse zbývajících kapitol s výjimkou Dopravy, u které autor nedodal příslušné podklady. Termín odevzdání prvních verzí příspěvků zůstává nezměněn, tedy do 31. ledna V úterý 8. ledna se setkal výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech s panem Romanem Stupkou, náměstkem České pojišťovny, a.s., na první kontaktní schůzce, aby spolu diskutovali o styčných zájmech obcí, Svazu a České pojišťovny, a.s. a o další případné vzájemné spolupráci. Závěrem bylo dosaženo shody v tom, že je zde prostor pro podrobnější průzkum a další jednání, která by konkretizovala oblasti spolupráce. Ve středu 9. ledna proběhlo na půdě brněnského Parkhotelu další přípravné jednání projektu MATRA III, kterého se účastnili: Petr Knip (holandská asociace měst), Ing. Voldánová (Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR), Jaromír Jech (výkonný místopředseda) a Ing. Eichlerová (Kancelář Svazu). Z jednání vyplynulo, že původně uvažovaný nový zaměstnanec, který by administrativně zajišťoval projekt nebude zaměstnán v Kanceláři Svazu, ale ve Vzdělávacím centru. Dále se diskutovala otázka složení pracovního výboru, který bude mít pravděpodobně devět členů, jednoho z úřadu vlády, tři ministerské pracovníky (z MPS, MŠMT a MV), jednoho ze Vzdělávacího centra, čtyři ze samosprávy obcí (resp. jeden z Kanceláře Svazu). V odpoledních hodinách proběhla vernisáž putovní výstavy Romové v našem městě. Úvodní slovo přednesl náměstek primátora města Brna, ředitelka Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR, ředitelka Muzea romské kultury a ředitel holandské asociace měst. Ve čtvrtek 10. ledna proběhla druhá schůze Řídícího výboru projektu MATRA II. Ing. Voldánová předložila zprávu o dosavadním průběhu projektu. Věnovala se především připravované příručce a televizním seriálům, o kterých jsme informovali v INSu č. 12/2001 a 1/2002. Dále hovořila o zpracované analýze vzdělávacích potřeb krajských zastupitelstev, studijních pobytech v Holandsku pro hejtmany a o organizaci porad expertů (zástupci ministerstev vnitra ČR a Nizozemí). Holandská strana schválila postup dosavadního i připravovaného postupu prací. Ve stejný den, od 15:00 hodin, proběhl v prostorách Veletrhů Brno, a.s., zahajovací seminář projektu MATRA II. Úvodní slovo pronesl předseda Svazu a primátor města Hradec Králové Ing. Oldřich Vlasák. Představil stručně Svaz a zasvěceně hovořil o stávajících problémech našich obcí a měst i o jejich budoucích potřebách. Po předsedovi Svazu promluvil pan Knip, ředitel zahraničního oddělení holandské asociace obcí (VNG International), následoval nizozemský velvyslanec v České republice pan Robert van Houtumn. Po něm měl proslov ministr pro místní rozvoj Ing. Petr Lachnit. Za Ministerstvo vnitra ČR se k projektu vyjádřila Mgr. Petrů a posledním před rozsáhlou diskusí vystoupil hejtman Vysočiny Ing. František Dohnal. V rámci telefonického jednání redakční rada projektu MATRA II projednala oponenty jednotlivých kapitol (pět ještě není definitivně určeno), pozdě dodanou synopsi kapitoly Doprava a diskutovala otázku ilustrací. V Příručce bude 15 ilustrací, jedním z možných autorů je Vladimír Renčín. Pokud nedojde k dohodě s p. Renčínem, bude osloven p. Barták z České unie karikaturistů. Ve středu 16. ledna zasedal v PSP ČR výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Jednání se za Svaz zúčastnili pánové Jaromír Jech a Lukáš Váňa. Předmětem jednání byly navrhované zákony k II. fázi reformy veřejné správy. Projednávání těchto velice důležitých návrhů zákonů budeme sledovat i nadále. V pátek 18. ledna se na MPSV konala další schůze řídícího výboru česko - britského projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb". Jednání se za Svaz zúčastnili Radka Soukupová, předsedkyně Asociální komise Svazu a Lukáš Váňa. Předmětem jednání bylo vyhodnocení postupu při reformě sociálních služeb a plány na nejbližší období. V pondělí 21. ledna se uskutečnilo na půdě Státního fondu rozvoje bydlení jednání (dále Fondu), jehož cílem bylo diskutovat o možnostech řešení dílčích problémů, vzniklých v souvislosti se zákonem č. 450/2001 Sb., který má za cíl, mimo jiné, regulovat zadluženost obcí. Jednání, iniciované předsedou Fondu JUDr. Janem Wagnerem se za Svaz zúčastnil výkonný místopředseda pro vnitřní vztahy a legislativu Jaromír Jech. Předseda Fondu informoval místopředsedu Jecha o potížích, které přinesl nový zákon při pokračování rozestavěných akcí v oblasti bydlení. Banky de facto pozastavily průběžné úvěrovaní, neboť vedle nejasnosti pojmu "15 % dluhová služba obce" je brzdou především ustanovení, zabývající se ručením za závazky: "Obec nesmí svým majetkem ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž není zřizovatelem." Toto ustanovení má dopad na nově vznikající bytové domy, kterými obec často nemůže ručit, neboť bývá pouze částečným vlastníkem. Místopředseda Jech informoval předsedu Wágnera o dosavadních krocích, které podnikl Svaz. Členové vlády i předsedové obou komor Parlamentu byli osloveni dopisem předsedy Svazu s tím, že Svaz bude prosazovat urychlenou nápravu vzniklé situace. V závěru jednání bylo dosaženo shody, že Svaz bude podporovat Fond při jeho návrhu na nařízení vlády, které by umožnilo pokračování výstavby bytů bez ohledu na to, zda bude zákon č. 450/01 změněn. Dohoda o možné vzájemné podpoře byla učiněna i ve Svazem preferovaném návrhu na obecnou změnu dotčeného zákona. V pondělí 21. ledna se konalo na MMR vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona o "vyvlastnění". Vypořádání připomínek se za Svaz zúčastnili Šárka Eichlerová a Lukáš Váňa. informační servis č. 2/2002 strana 2

3 Ve středu 23. ledna zasedalo Kolegium ministra vnitra pro územní veřejnou správu, kterého se zúčastnil zástupce Svazu výkonný místopředseda Jaromír Jech. Kolegium projednávalo: Změny Správního řádu (je ve Sněmovně); Návrh zákona o volbách do Evropského parlamentu; Návrh zákona o místním referendu a Návrh plánu práce kolegia na I. pololetí K většině návrhů byly, jako obvykle, předloženy připomínky Legislativního oddělení Kanceláře Svazu. S návrhy se pak Svaz setká ještě v řádném vnějším připomínkovém řízení. Ve čtvrtek 24. ledna proběhlo další jednání Výboru pro rozvoj vzdělávání holandsko-českého projektu zaměřeného na zlepšení kvality života seniorů v domovech důchodců. Jednání se zúčastnily zaměstnankyně Kanceláře Svazu pí Kouňovská a sl. Sládková. Hlavním bodem programu byla příprava závěrečné konference, kterou pořádá MPSV koncem března v Praze. O jejím průběhu a závěrech vás budeme informovat v některém z příštích čísel. V pátek 25. ledna dopoledne proběhla na půdě Senátu schůzka, zabývající se problematikou česko-německých vztahů. Jednání svolal senátor Morávek, za Svaz se zúčastnili členové zahraniční komise pánové Doc. RNDr. Jan Mrázek, CSc., primátor Opavy, Mgr. Miroslav Cvrk, tajemník MěÚ Židlochovice a výkonný místopředseda pro vnitřní vztahy a legislativu Jaromír Jech. Účastníci jednání diskutovali o myšlenkách Koordinační rady Česko-německého diskusního fóra udělovat "cenu partnerství" českým a německým obcím a městům a pořádat "festival" českých a německých obcí a měst. Obě uvažované aktivity jsou podporovány usnesením Předsednictva Svazu z prosince loňského roku. Obě myšlenky je nutno přetvořit do podoby projektu, který hodlá zpracovávat pan senátor Morávek. Role Svazu bude následně specifikována, přičemž by neměla překročit roli partnera, který bude nápomocen především metodicky, aniž by Svaz musel vynakládat při realizaci projektu vlastní finanční prostředky. V úterý 29. ledna se konal v Roudnici nad Labem sněm Severočeského sdružení obcí (SESO). Sněmu se zúčastnil za Svaz jeho výkonný místopředseda Jaromír Jech. Mimo projednávání záležitostí, běžných pro obdobné sněmy, byla nastolena i otázka vzájemných kontaktů se Svazem měst a obcí České republiky. Hodnocení vztahů bylo většinou kladné, především v oblasti spolupráce v legislativním procesu při přípravě návrhů týkajících se reformy územní veřejné správy nebo v účasti výkonného ředitele kanceláře SESO p. Lence na zasedáních svazové Regionální komise. Byla ovšem i nastolena opětovně otázka tzv. "kolektivního členství", která byla na svazové půdě již před lety projednána a svým způsobem definitivně zamítnuta jako nerealizovatelná. Z průběhu projednávání tohoto problému se zdá být pravděpodobné, že ředitel Lenc bude pověřen debatovat i s jinými zástupci dalších regionálních sdružení, aby zjistil jejich názor. Výkonný místopředseda Jech se nabídl, že by se rád zúčastňoval těchto jednání, aby mohl podávat vysvětlení či argumenty, které by tak všem umožnily získat realistický pohled na systémovou otázku kolektivního členství, ať ve Svazu nebo i jiném zájmovém či územním sdružení měst a obcí. S předchozí otázkou souvisí i jeden postřeh, který odůvodňuje promyšlenost svazové politiky v otázkách členství "regionálních sdružení" ve Svazu. Vždy jsme ve Svazu tvrdili, že by bylo nanejvýš nebezpečné členství "regionálních svazů měst a obcí" v celorepublikovém Svazu. Jako jeden z důvodů jsme uváděli, mimo jiné, možnost zavlečení případných sporů jednoho kraje s druhým na svazovou půdu, a tím oslabení jednoty i jména Svazu. Jako příklad jsme uváděli snahy krajů, bojující o to, aby se z omezených státních financí budovala dálnice právě do jejich regionu. Uspěje-li jeden, druhý má pochopitelně smůlu. A právě na sněmu SESO již zaznělo, a to nikoliv jako modelový příklad, že "dálnice do Ústí nad Labem se zpozdí, protože vláda chce stavět dálnici na Hradec Králové". Kdo do problému trochu více vidí, tak ví, že to tak jednoduché a jednoznačné není, avšak "sémě sporů mezi kraji je zaseto". Mějme to na paměti. Ve středu 30. ledna navštívil výkonný místopředseda Jaromír Jech, na základě pozvání starosty Ing. Václava Jakla, město Cheb, které jako první reagovalo na nabídku stát se členem Svazu. Nabídka byla učiněna počátkem tohoto roku dopisem předsedy Svazu všem nečlenským obcím, které jsou uvažovány v rámci II. fáze reformy územní veřejné správy jako obec s rozšířenou působností ("obce III"). Místopředseda Jech seznámil místostarosty Chebu pány RNDr. Pavla Vanouška a Mgr. Petra Jakše (pan starosta nebyl přítomen z důvodu nemoci) podrobně s činností Svazu a především s důvody jeho existence, a to jak v kontextu České republiky, tak i s ohledem na světovou praxi, podepřenou v Evropě i Evropskou chartou místní samosprávy. Město Cheb má v úmyslu připravit pro zasedání svého zastupitelstva podklady, které by se zabývaly případným členstvím města ve Svazu. Dne 31. ledna se jednání Legislativní rady vlády při projednávání návrhu věcného záměru zákona o některých podmínkách poskytování sociálních služeb za Svaz zúčastnil zaměstnanec Kanceláře Svazu Lukáš Váňa. Legislativní rada vlády nedoporučila návrh věcného záměru zákona k projednání. Oprava V Informačním servisu č.12/2001 jsme na str. 30 zveřejnili přehled zastoupení SMO ČR v jednotlivých krajích. Tato tabulka byla zpracována hned po ustavení krajů. Při její aktualizaci byla naše pozornost soustředěna především na uváděné počty obcí a procento zastoupení. Opomenuli jsme však opravit názvy krajů, které byly Ústavním zákonem 176/2001 Sb. přejmenovány. Na tuto chybu nás písemně upozornil hejtman kraje Vysočina Ing. František Dohnal, kterému se tímto velice omlouváme. Pochopitelně i všem dalším, kteří chybu zaznamenali a cítí se jakýmkoli způsobem poškozeni. Děkujeme za pochopení. Lenka Nováková informační servis č. 2/2002 strana 3

4 Čím se zavývaly odborné komise Předsednictva Svazu v roce 2001? Bezpečnostní komise soustředila svoji pozornost na aktuální problémy komunální politiky v oblasti bezpečnosti. V prvním pololetí se zabývala řešením dopadů azylového a cizineckého zákona na obce a se zástupci poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost projednala připomínky k vládnímu návrhu zákona o azylu. Značnou pozornost upřeli členové komise na novelizaci zákona o obecní policii. Během roku vzniklo několik verzí návrhů této novely, při zasedáních bezpečnostní komise byl diskutován návrh Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst, Asociace strážníků obecních a městských policií a návrh ředitele POLIS Dr. Skarky. Svými připomínkami se členové komise především snažili posílit pravomoci obecní policie. Komise se i nadále věnovala problematice alternativních trestů obecně-prospěšných prací. Byly vypracovány návrhy na úpravu legislativy, které pověření zástupci projednali s předsedou Výboru pro obranu a bezpečnost PSP ČR a ředitelem Probační a mediační služby. V pozadí činnosti komise nezůstala ani problematika ostrahy hranic a otázka běženců. V závěru roku členové komise obrátili svoji pozornost na řešení mimořádných bezpečnostních situací. Za účasti hostů z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MV ČR kritizovali zejména zanedbání prevence v posledních 10ti letech, uzákonění povinnosti obcí zajistit školení občanů na úseku řešení mimořádných událostí nepovažují rovněž za šťastné. Předseda komise Ing. Ladislav Kryštof, starosta města Uherský Brod, zastupoval SMO ČR v Komisi ministra vnitra pro přípravu a realizaci politiky vlády ČR v oblasti integrace cizinců a rozvoje vztahů mezi komunitami. Bytová komise řízená Ing. Josefem Dobrým, starostou Prahy 18, pokračovala v rozpracovaných úkolech z předcházejícího roku a návazně se snažila řešit některé další otázky z oblasti bydlení. K ústředním tématům jednání patřila především problematika nájemného. Členové komise poukazovali na dlouhodobou stagnaci příprav návrhu zákona o nájemném a zpochybnili statistické údaje poskytnuté ministerstvem financí, které presentují špatné hospodaření obcí s bytovým fondem, konkrétně s penězi, jež obce vyberou za nájemné. Problematiku nájemného považují členové komise v oblasti bytové politiky momentálně za prioritní a doporučují ji proto urychleně a komplexně řešit formou vydání nového zákona v koncepci vypracované MMR ČR. Vydání cenového výměru MF ČR jako přechodného řešení vzala komise na vědomí. Prostřednictvím zástupců Státního fondu rozvoje bydlení byla komise seznámena s poskytováním státních dotací na výstavbu nájemních bytů. Členové komise kritizovali tempo a způsob poskytování dotací a požadovali zpřístupnění možností na profinancování výstavby pro širší kategorie žadatelů s důrazem na prioritní řešení podpory bydlení mladých lidí. Ocenili připravovaný program MMR ČR na podporu bydlení znevýhodněných osob. Komise se zabývala také novelou zákona o vlastnictví bytů. Vzala na vědomí zdůvodnění potřeb novelizace tohoto zákona, kritizovala však administrativně náročný a finančně nákladný proces registrace nově vznikajících právnických osob. Dopravní komise v roce 2001 změnila svého předsedu, ing. Stonawského vystřídal pan Josef Dytrych, starosta obce Miskovice. Komise se zabývala problematikou převodu silnic II. a III. třídy na kraje, projednávala novelu zákona o provozu pozemních komunikací, kde podpořila výrazné posílení pravomoci obecní policie při zásahu na silnicích. Na Ředitelství Českých drah členové komise i v tomto roce diskutovali s generálním ředitelem Daliborem Zeleným vládní návrh transformačního zákona, který má státní podnik České dráhy rozdělit na akciovou společnost ČD a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Transformace ČD byla podpořena i na mezinárodní konferenci "Železnice na rozcestí", i zahraniční účastníci překvapivě konstatovali, že železnice v Čechách má pro transformaci dobrou výchozí pozici. Dopravní komise měla své zastoupení v meziresortní komisi MDS, kde bylo projednáváno přidělování dotací na obnovu vozového parku - příznivě se projevil zvyšující se objem těchto dotací, průměrné stáří vozového parku se snížilo na cca 12 let. Ve spolupráci se Svazem dopravců, a poté i s podporou tripartity, docílili členové komise změnu návrhu rozdělení státního rozpočtu na rok 2002, původní návrh na snížení státních dotací do veřejné dopravy o 9 % byl přehodnocen, výše dotací by měla převýšit úroveň roku 2001, tj. 1,9 mld. Kč na železnici a 1,9 mld. Kč na autobusy. Trvalým úkolem pro komisi zůstává hledání optimalizace veřejné dopravy. Energetická komise se na svých pravidelných měsíčních setkáních zabývala převážně problematikou připomínek k zákonům v energetice. Asi největší pozornost věnovala tzv. připojovacím poplatkům. Připomínky Energetické komise byly podpořeny i Předsednictvem Svazu. Některé byly Energetickým regulačním úřadem akceptovány, např. ponechání 60 % finančního podílu odběratele místo navrhovaných 80 %, u některých ustanovení se však ukázalo, že je lze vykládat dvojím způsobem, a je proto nutné vést další diskuse se zástupci distribučních společností. Členové Energetické komise se průběžně informovali o osudech o činnosti jednotlivých regionálních energetických sdružení, vyšlo najevo, že v některých krajích se uvažuje dokonce o jejich likvidaci. Předseda komise ing. Josef Šalda, starosta města Čelákovice, i v tomto roce umožnil několika firmám uskutečnit při zasedání EK svoji prezentaci. Jednalo se zejména o firmy z oblasti energetického hospodářství se zaměřením na oblast úspor. Finanční komise, stále pod vedením Ing. Ivana Černého, starosty města Úvaly, zaměřila svoji pozornost v prvé řadě na nová, malá i velká, rozpočtová pravidla. Nový zákon o rozpočtovém určení daní začal ovlivňovat podstatnou část příjmů obcí, a činnost komise se proto soustředila na chystanou novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Rozpočtová pravidla byla i hlavním tématem Kongresu starostů, který se jako každý rok konal při veletrhu URBIS v Brně. Hlasům ze strany Svazu však tentokrát nebylo nasloucháno příliš pozorně, zřejmě proto, že hlavním tématem pro změněnou podobu zákona byla otázka financování krajských rozpočtů. O nápravu tohoto nepříznivého stavu se tedy bude FK snažit i v roce Vedle novely zákona o rozpočtovém určení daní se FK zabývala také dalším, z hlediska hospodaření obcí významným, zákonem, a to zákonem o dani z nemovitostí, kde podpořila návrh, aby základ daně byl odvíjen od hodnoty objektu. Bohužel tento návrh v PSP ČR neprošel. V neposlední řadě věnovala pozornost návrhu zákona o finační kontrole ve veřejné správě a, stejně tak jako další svazové komise, i balíku zákonů týkajících se II. fáze reformy veřejné správy. Velkým dílem přis- informační servis č. 2/2002 strana 4

5 pěla k přípravě a organizaci již 5. celostátní finační konference pod názvem "Finanční správa a rozvoj měst a obcí v ČR". Při Finanční komisi již druhým rokem působila Finanční subkomise, která se rovněž zabývala důsledky nově zavedeného zákona o rozpočtových pravidlech na hospodaření měst a obcí. Konkrétně se zaměřila na problematiku zřizovacích listin příspěvkových organizací a organizačních složek obcí, jejich zápis do obchodního rejstříku, vztah mezi těmito organizacemi a zřizovatelem, vztah majetku ve vlastnictví zřizovatele používaný organizacemi k jejich činnosti atd. Diskutována byla také otázka poskytování dotací ze státního rozpočtu obchodním společnostem, jež byly založeny obcemi k poskytování zdravotnických, vzdělávacích a sociálních služeb. Finanční subkomise se rovněž podílela na přípravě Finanční konference. Sestavovala program konference, jednala se zástupci MF, zpracovávala příspěvky do sborníku referátů. Subkomisi i v roce 2001 řídil RNDr. Vladimír Ježek, poradce primátora Pardubic. Komise cestovního ruchu se již tradičně scházela v různých městech naší republiky, a to zpravidla na pozvání tamního starosty či místostarosty. Členové komise se tak opět mohli dozvědět řadu zajímavých zkušeností s provozováním a využíváním informačních center, různých rekreačních či historických objektů atd. K hlavním bodům jednání komise patřilo především začlenění cestovního ruchu do systému krajských úřadů po zrušení okresů. Členové komise se snažili iniciovat vznik "sdružení cestovního ruchu" v přirozených regionech, jež by sdružovaly obce a podnikatele v CR na daném území. Činnost těchto sdružení považují za primární, jelikož právě v regionech se vlastní cestovní ruch skutečně odehrává. Členové komise dále hodnotili, a nakonec zamítli, návrh zákona o udržitelném rozvoji cestovního ruchu, který pocházel z dílny MŽP, za účasti ředitelky odboru CR MMR pak projednávali přípravu nového zákona o cestovním ruchu, na jehož přípravě by se SMO ČR měl také podílet. Celkově lze konstatovat, že činnost komise byla zaměřena na monitorování podpory rozvoje cestovního ruchu ve vztahu k obcím a městům a na vytváření ekonomických podmínek pro rozvoj takových aktivit, které zajišťují uvolnění ekonomického potenciálu v cestovním ruchu a růstu jeho podílu na prosperitě regionů. Předseda komise Zdeněk Zerzáň, zastupitel města Šumperk, tlumočil názory komise v podvýboru pro cestovní ruch PSP ČR a v poradním sboru náměstka ministra pro CR MMR, zájmy obcí obhajoval i v hodnotitelské komisi pro státní program podpory cestovního ruchu a v komisi pro výběr grantů České centrály cestovního ruchu. Své zastoupení komise měla i na většině veletrhů a výstav cestovního ruchu. Komise pro informační systémy měst a obcí (ISMO) se v roce 2001 snažila naplnit cíle, které si hned počátkem roku vytyčila - dosažení efektivní správy měst a obcí za podpory informační technologie a dosažení otevřené komunikace s občany a podnikateli s maximálním využitím veřejných informačních služeb. Členové komise v průběhu roku zjišťovali požadavky samosprávy v oblasti informačních technologií a pokoušeli se je prosazovat na příslušných úřadech a v rámci připomínkování vyhlášek zákonů a standardů. Podařilo se vyřešit pravidelné a kvalifikované zastupování Svazu v Radě vlády pro státní informační politiku a v její odborně pracovní skupině (OPS), v závěru roku byla při Radě vlády nově zřízena i odborná pracovní skupina měst a obcí. Členové komise zastupovali Svaz také v OPS ústředních orgánů, OPS krajských úřadů, v Českém foru pro informační společnost, v Nemoforu atd. Pro komunikaci s podnikatelskou sférou a v souladu s principy Public Private Partnership zahájila komise ISMO spolupráci s dodavateli SW pro oblast veřejné správy za účelem využití jejich odborných znalostí pro lepší a komplexnější formování připomínek k nejrůznějším návrhům zákonů, vyhlášek, nařízení a prováděcích pokynů k nim. Komise podporovala aktivity ministerstva vnitra v souvislosti se standardy zveřejňování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, podílela se na organizaci soutěže Zlatý erb podněcující zlepšování kvality webů měst a obcí, napomáhala při organizaci mezinárodní konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě). V rámci zahraničních aktivit se komise ISMO zapojila do projektu "Posílení aktivní účasti sdružení místních a regionálních samospráv střední a východní Evropy v procesu rozšiřování EU" a svou činností v evropských organizacích Telecities, Elanet a Global Cities Dialogue vytvořila předpoklady pro zapojení českých měst a obcí do evropských projektů. Předseda komise RNDr. Tomáš Renčín, zástupce starostky obce Měšice, podepsal za Svaz Zakopanskou deklaraci, která ustanovila spolupráci mezi samosprávami kandidátských zemí v oblasti rozvoje informační společnosti v souladu s akčním plánem iniciativy e-europe+. Komise životního prostředí si na počátku roku 2001 zvolila nového předsedu, tuto funkci přijal pan Pavel Novák, místostarosta města Nymburk. K hlavním činnostem komise patřilo připomínkování návrhů právních norem z oblasti životního prostředí. Konkrétně to byly návrh zákona o ovzduší, ten byl konzultován přímo s náměstkem MŽP ing. Petruželou, dále pak návrh zákona o obalech a novela zákona o odpadech. Asi největší úspěch v této legislativní oblasti byl zaznamenán u připomínkování návrhu zákona o vodovodech a kanalizacích, kde se podařilo prosadit vypuštění plateb za odvádění dešťových vod z místních komunikací. Při zasedáních komise bylo také prezentováno několik firem podnikajících v oblasti životního prostředí, členy komise zaujalo především představení moderní technologie na zpracování netříděného pevného komunálního odpadu. Komise vysílala své zástupce na konference a semináře věnované problematice životního prostředí, které se v průběhu roku konaly v Parlamentu ČR, aktivně se prostřednictvím svých členů účastnila i mezinárodní konference Odpadové dny v Luhačovicích. V závěru roku se začala věnovat problematice "Brownfields", tedy problematice pozemků a nemovitostí, které ztratily svoji funkci a využití a dnes pouze zatěžují své okolí. Legislativní komise se z počátku roku 2001 opakovaně zabývala vnitřními právními předpisy Svazu, a to především návrhem nových Stanov a Jednacího řádu Sněmu, které byly nakonec přijaty VII. Sněmem Svazu v Hradci Králové. Podstatou práce však byla reakce na předlohy návrhů zákonů či novel zákonů, spojovaných s II. fází reformy územní veřejné správy. A to nejen na přímých zasedáních komise, ale hlavně účastí členů komise na rozličných úrovních při projednávání a vypořádávání dílčích připomínek. Nejprve tomu tak bylo v rámci příprav na Ministerstvu vnitra, poté, prostřednictvím Legislativní rady vlády ČR, k vládním návrhům. V posledních dnech měsíce října pak Legislativní komise jednala společně s ad hoc ustavenou pracovní komisí Předsednictva Svazu pro II. fázi reformy veřejné správy. Na dvoudenním zasedání obě komise projednaly celý balík zákonů, jimiž má být II. fáze reformy veřejné správy realizována. Největší pozornost přitom soustředila na změnový zákon, novelu zákona o obcích, návrh zákona o úřednících a návrh zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce. Výstupem byl návrh komplexních svazových připomínek k uvedeným hlavním návrhům zákonů či novel zákonů. Ty byly po projednání a schválení Radou Svazu 6. prosince doručeny na příslušná místa Parlamentu ČR. Aktivity komise byly realizovány za úzké spolupráce s Kanceláří Svazu, která připravovala podrobné a odborně fundované podklady pro jednotlivá jednání. Tuto součin- informační servis č. 2/2002 strana 5

6 nost kladně hodnotila i bývalá předsedkyně komise a její členka JUDr. Eva Kafková, dnes ředitelka Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Veřejně ocenila preciznost zpracování podkladů a vysokou profesionalitu. Kvalifikovaní zaměstnanci Kanceláře Svazu, zejména právníci, jsou pro Svaz opravdu velkým přínosem, jelikož mohou odborně obhajovat a prosazovat stanoviska Svazu na půdě ministerstev i v Parlamentu. Před lety nastolený trend postupné profesionalizace úseku vnitřních věcí a legislativy přináší výsledky. Vyjádřila své přesvědčení, že tato sféra je podstatná pro činnosti Svazu a je odůvodněním jeho existence před členskou základnou, přináší prospěch obcím a městům České republiky. I tato komise díky regionálním volbám změnila své vedení, předsedou komise se stal JUDr. Luboš Průša, starosta města Písku. Majetková komise se obdobně jako většina svazových komisí zaměřila především na oblast legislativy. Projednala a svoje stanovisko podala k řadě návrhů zákonů. V popředí jejího zájmu byly návrhy zákonů o místních poplatcích, o dani z nemovitosti, zahrádkářského zákona, zákona o myslivosti a věcný záměr zákona o katastru nemovitostí. Členové komise se podíleli také na přípravě návrhu novely zákona o převodu některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí, kterou koncem roku v Poslanecké sněmovně předložil poslanec Zajíček. Majetková komise se věnovala i konkrétním dotazům jednotlivých obcí. Týkaly se např. problematiky majetku dnes již neexistujících církevních nadací, pronájmů obecního majetku organizacemi zřizovanými obcemi, problematiky uzavírání nových smluv obcí se zahrádkářskými osadami, spravování nájemních bytů atd. Předsedkyně komise paní Olga Zámostná, členka zastupitelstva města Nová Role, zastupovala Svaz i nadále ve sdružení NEMOFORUM, kterému se v roce 2001 podařilo v Radě vlády pro Státní informační politiku prosadit dokument "Národní geoinformační infrastruktura ČR, Program rozvoje v letech ". Regionální komise stále pracovala pod vedením Ing. Ladislava Šupky, starosty města Uherské Hradiště. Celoročním nosným tématem jednání komise byla pochopitelně ve všech pádech skloňovaná II. fáze reformy veřejné správy a s ní související právní normy. Díky aktuálním informacím z Poslanecké sněmovny, které pravidelně přinášel člen komise poslanec Martínek, mohla promptně reagovat i na některé zamýšlené, tedy zatím neoficiální, úvahy. Na setkání s náměstkem ministra vnitra Dr. Postráneckým pak diskutovala především otázku financování II. etapy reformy veřejné správy, otázku věcného řešení působností okresních úřadů a delimitaci jejich pracovníků. Velký prostor si komise vyhradila i pro diskusi nad návrhy vlády o ustanovení obcí s rozšířenou působností, tedy obcí III. Lze konstatovat, že svými podněty a konkrétními připomínkami velkou měrou přispěla k vypracování souhrnného stanoviska Svazu k celé problematice reformy. Při hodnocení krajských setkání členů Svazu se členové regionální komise znovu zamýšleli i nad případnou regionální strukturalizací Svazu. V každém případě ale byla jednoznačně podpořena myšlenka zachování jednotné celorepublikové organizace. Sociální komise se v roce 2001 scházela na společných zasedáních s Komisí pro zdravotně postižené občany. Na počátku roku byla zvolena nová předsedkyně Sociální komise Ing. Radka Soukupová, místostarostka Prahy 11, předsedou Komise pro zdravotně postižené občany byl i nadále Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu. Stěžejním tématem zasedání obou komisí v průběhu celého roku byla reforma sociálních služeb, kterou připravuje MPSV. Ministerstvo v souvislosti s reformou zřídilo česko - britský projekt a s ním související "Řídící výbor - podpora MPSV při reformě sociálních služeb". Jeho členem se za Svaz stal pan Jaromír Jech, který z jednání tohoto výboru přinášel aktuální informace o průběhu reformy. Členové komisí se v roce 2001 vyjádřili také ke dvěma verzím věcného záměru zákona o sociálních službách, které bohužel nebyly do Kanceláře Svazu zaslány úřední cestou, ale byly získány tak říkajíc nepřímo. V případě druhé verze, z podzimu 2001, se za tento postup MPSV Svazu omluvilo a Svaz byl přizván i k vypořádání připomínek. Základním problémem reformy sociálních služeb se jeví způsob financování sociálních služeb. Z tohoto důvodu vznikla na MPSV pracovní skupina pro řešení otázky financování sociálních služeb, zástupcem Svazu se v této skupině stala Ing. Radka Soukupová. V souvislosti s druhou fází reformy veřejné správy byla na jednání komisí řešena také otázka přenosu kompetencí a převodu zřizovatelských funkcí. Členové obou komisí byli podrobně seznámeni s místním komunitním plánem města Ústí nad Labem, procesem jeho vzniku a možností využití pro potřeby obyvatel v sociálnězdravotní oblasti. Komunitní plán je plán na poskytování služeb vzešlý z dohody mezi poskytovateli, zadavateli a příjemci sociálně-zdravotních služeb. Tento nový způsob plánování služeb je i předmětem řešení česko-britského projektu MPSV. Školská komise obrátila svoji pozornost především na tvorbu návrhu nového školského zákona a otázky financování školství. Znovu se zabývala výší státního příspěvku na žáka, po řadě různých jednání se nakonec podařilo prosadit, aby v návrhu státního rozpočtu na rok 2002 zůstal státní příspěvek alespoň ve výši roku 2001 a nebyl dále snižován. Častým tématem jednání byla také otázka zápisu příspěvkových organizací do Obchodního rejstříku a otázka toku finančních prostředků ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí. V druhém pololetí vyvrcholila práce komise na přípravě nového školského zákona. Předsedkyně komise, PhDr. Marcela Štiková, místostarostka Prahy 15, jednala v této věci se zástupci MŠMT a představiteli krajů již v prvním pololetí t.r., koncem září pak proběhlo k tomuto tématu mimořádné zasedání ŠK. S potěšením lze konstatovat, že řada svazových připomínek byla ze strany ministerstva akceptována. V současné době je nutné sledovat projednávání návrhu v PSP ČR a v případě potřeby jednat s poslanci. V rámci II. fáze reformy veřejné správy se komise vyjadřovala k tzv. "změnovému zákonu", konkrétně k částem týkajícím se oblasti školství, tj. k novele zákona o školských zařízeních, zákona o soustavě základních a středních škol a k novele zákona o státní správě a samosprávě ve školství. V případě, že nový školský zákon nebude schválen, je nezbytné prosadit požadované změny právě v rámci reformy veřejné správy. V neposlední řadě nutno dodat, že se školská komise zapojila do celoroční veřejné diskuse týkající se návrhu "Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR". Předsedkyně komise zastupuje Svaz v Radě pro vzdělávací politiku (poradní orgán ministra školství, mládeže a tělovýchovy) a v expertní skupině podvýboru školství výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR. Svaz reprezentovala i na konferenci pořádané každoročně Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy university v Brně, jejímž ústředním tématem bylo tentokrát "Školství v současné etapě reformy veřejné správy". informační servis č. 2/2002 strana 6

7 Zahraniční komise je od srpna 2001 řízena primátorem města Brna RNDr. Petrem Duchoněm. Komise iniciovala, podpořila a doporučila řadu návrhů v oblasti aktivit Svazu v důležitých evropských a světových institucích, v účasti Svazu na mezinárodních projektech a v neposlední řadě i ve spolupráci s asociacemi místní samosprávy v Evropě i ve světě. Asi největším úspěchem bylo ustavení Společného konzultativního výboru ČR a Výboru regionů Evropské unie. Zástupci místní a krajské samosprávy ČR tím získali možnost jednat o problémech vstupu do EU přímo se zástupci Výboru regionů EU. Na doporučení komise se Svaz zapojil do soutěže o provozování mezinárodní informační databáze LOGIN. Tuto soutěž vyhrál a na provozování a na technické vybavení Kanceláře Svazu má získat více než dva a půl milionů korun. K dalším akcím patří dotovaný projekt "Posílení aktivní účasti sdružení místních a regionálních samospráv střední a východní Evropy v procesu rozšiřování EU". Jeho cílem je zapojení asociací místních samospráv zemí Visegrádské čtyřky do činnosti institucí a orgánů EU, což dává možnost připravit se na úlohu, kterou budou asociace typu Svazu zastávat po vstupu do EU. Díky aktivní činnosti expertů čtyř pracovních skupin se zatím daří vypracovávat studie a poziční dokumenty. Studie by měly být předloženy vládám zúčastněných zemí a prezentovány v některých orgánech EU. V závěru roku se Svaz z podnětu komise stal organizátorem Semináře koordinátorů partnerských vztahů a ředitelů národních sekcí evropských asociací. Seminář se bude konat v únorových dnech roku 2002 v Praze jako předstupeň velké mezinárodní konference Rady evropských municipalit a regionů o partnerských vztazích v Antverpách. Nezanedbatelnou aktivitou členů komise je neustálá snaha zapojit do mezinárodních aktivit co nejvíce reprezentantů měst a obcí ČR. Výbor městských částí a obvodů navázal na již rozpracovaná témata II. fáze reformy veřejné správy. Svá stanoviska vydal k návrhu zákona o rozpočtovém určení daní a návrhu zákona o obcích. V popředí jeho zájmu byly ale i zákon o nájemném, správní řád a statuty měst z hlediska financí, majetku a vymezení právní subjektivity městských částí a obvodů. V závěru roku byly na Výboru projednány otázky spojené s novelou zákona o obcích a návrh zákona o finanční kontrole veřejné správy. V čele Výboru stál Ing. Josef Dobrý, starosta Prahy 18. zpracovala Lenka Nováková Pozn.: Zpráva Kontrolní komise není uváděna. Tato komise se zodpovídá přímo Sněmu, její výroční zpráva je proto vždy přikládána ke sněmovým materiálům. Informujeme ZVÝŠENÍ ODMĚN ČLENŮM ZASTUPITELSTEV Počátkem ledna tohoto roku byla ve sdělovacích prostředcích často zmiňována otázka zvyšování platů zaměstnanců v pracovním poměru k územním samosprávným celkům. Po složitých vyjednáváních je proto připravována novela nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení by mělo být účinné od 1. března Podoba (přesné údaje) nařízení není v tuto chvíli pochopitelně ještě známá, pravděpodobné však je, že březnové zvýšení tarifní složky mzdy (pevná, tabulková část platu) bude oscilovat v průměru okolo 11 %, čili v celoročním průměru okolo 9 %. Mnozí pamětníci mají ne právě dobrou zkušenost s "navazujícím zvyšováním odměn starostům". V minulosti vždy docházelo k tomu, že vláda nereagovala současnou úpravou. Svaz musel silně lobbovat, aby alespoň po dvou letech dosáhl nápravy. O to větší, a velice příjemné, bylo moje překvapení, když jsem okamžitě poté, co bylo zřejmé, že dojde k úpravě nařízení vlády č. 253/1992 Sb., kontaktoval odpovědné pracovníky Ministerstva vnitra. Návrh nařízení vlády č. 358/2001 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 173/2001 Sb., bylo již připraveno. Ministerstvo vnitra zároveň přivítalo možnost předjednat znění ještě před předložením do vlády. Naší společnou snahou je, aby toto nařízení vstoupilo v účinnost ve stejném termínu, jako "253". V tuto chvíli jsou otevřeny některé otázky, a to především zda mít připomínku k celkovému navýšení odměn od března, které je uvažováno v celkové výši okolo 9 %. Tedy pro konstantní složku i pro příplatek za počet obyvatel. Odměna je však v našem pojetí jako celek, čili, jestliže bychom měli dělat přirovnání, obdobou "tarifní mzdy". Zastupitelstvo totiž nemá možnost přidávat starostovi (na rozdíl od tajemníka zaměstnancům) tzv. osobní ohodnocení. Další otázkou je, zda dojde skutečně k souběžné účinnosti s "253". Pakliže by se tak nestalo, bylo by nutné reagovat nepatrnou procentní úpravou, aby bylo dosaženo požadovaného celkového ročního navýšení. Nesporným kladem nařízení je pak návrh, aby rozpětí pro odměnu pro neuvolněného starostu bylo výrazně vyšší, zhruba do 10 tisíc korun měsíčně. Jaromír Jech výkonný místopředseda pro vnitřní vztahy a legislativu OZDRAVNÉ POBYTY DĚTÍ Z ČERNOBYLU Vážení kolegové, při jedné z mých návštěv Běloruska mne oslovil velvyslanec ČR v Minsku s prosbou, zda by členové SMO ČR mohli pomoci v organizaci ozdravných pobytů dětí z Černobylu. Jak jistě víte, největší jaderná havárie se sice odehrála na Ukrajině, nejvíce však bylo postiženo běloruské území. Nelze se domnívat, že dnes, více než patnáct let po tragédii, jsou následky této tragedie zahlazeny. Naopak. Potravními řetězci v chudé a zanedbané postsovětské zemi se radioaktivita neustále dostává k lidem, k dětem. Pouze pro srovnání - Itálie v roce 2001 organizovala přijetí cca dětí z okolí Černobylu na ozdravné pobyty, Česká republika jich přijala 40. Není to přeci jenom trochu alarmující? Je otázkou, jak ozdravné pobyty organizovat. Muselo by se zřejmě jednat o dar nějakého města, které disponuje nevyužitými ubytovacími zařízeními s tím, že prostředky na dopravu by získalo velvyslanectví (MZV ČR) či Společnost přátel východu, která v těchto pobytech aktivně působí. Obracím se proto na vás, kolegyně a kolegové, zvažte prosím, zda by se vaše obec či město mohlo do této činnosti zapojit. Pokud ano, kontaktujte mě do Hluboké nad Vltavou. Následně uspořádáme jednání již zainteresovaných obcí a pokusíme se doporučit, jak tyto pobyty konkrétně organizovat a zprostředkovat. Tomáš Jirsa starosta Hluboké nad Vltavou informační servis č. 2/2002 strana 7

8 PRAVIDLA PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O GRANT PODPORUJÍCÍ TWINNINGOVOU SPOLUPRÁCI ÚVODNÍ PREZENTACE SÍTĚ LOGIN Dne 28. ledna 2002 se v Kanceláři SMO konal seminář Pravidla podávání žádostí o grant v rámci twinningové spolupráce a úvodní prezentace sítě LOGIN, který organizovalo Zahraniční oddělení Kanceláře. Zájem o seminář předčil naše očekávání a účastníci se bohužel museli spokojit s polními podmínkami zasedací místnosti, která jen tak tak stačila pojmout všech 27 přítomných, mezi kterými převládali pracovníci zahraničních oddělení velkých měst, starostů a starostek a všech dalších organizátorů partnerských akcí. Přesto, a to jsme rádi, seminář vyvolal pozitivní odezvu. Náplní první části semináře bylo podrobné seznámení s novými pravidly podávání žádostí na rok 2002, kde došlo k zásadním změnám především v oblasti financování výměnných akcí měst. (Podrobnější informace naleznete v říjnovém vydání InSu). Velmi si ceníme toho, že zkušení pracovníci v twinnigové oblasti, kteří již mají praktické zkušenosti s pořádáním twinngových akcí a s podáváním žádostí o grant, poskytli toto svoje "know how" všem přítomným, a tím nám všem předali něco, co v žádných pravidlech nenalezneme. Především bychom chtěli poděkovat paní starostce Sejkorové z města Bystré a paní Hradílkové, vedoucí Kanceláře primátora Karlových Varů, které přinesly na ukázku dokumentaci ze svých twinningových akcí. Druhá část semináře se zaměřila na úvodní prezentaci a seznámení s nově budovanou sítí LOGIN. Ing. Vrbová seznámila přítomné s touto interaktivní sítí místních samospráv, která by v budoucnu měla i českým uživatelům přinášet užitečné informace pro práci místních úřadů. Již nyní je možné navštívit stránky které v současné době obsahují více než dokumentů v plném znění v anglickém jazyce. Gabriela Hermannová NÁRODNÍ LICENCE NA KNOWEUROPE DO KONCE ROKU 2002 Knihovny a další vybrané instituce, působící převážně v nekomerčním sektoru (vysoké školy, Akademie věd ČR, úřady veřejné správy, výzkumné ústavy, zdravotnická zařízení aj.) získaly možnost bezplatného přístupu k unikátnímu informačnímu zdroji o Evropské unii - KnowEurope. Financování národní licence na službu KnowEurope je zajištěno z rozpočtu grantového programu Veřejné informační služby knihoven (VISK) zatím do konce roku Hlavní řešitelkou projektu je PhDr. Hana Nová z Národní knihovny ČR. Všechny podstatné informace se lze dozvědět na Tato služba byla u nás dosud k dispozici pouze v šesti institucích - Západočeské univerzitě v Plzni, Univerzitě Karlově v Praze, Univerzitě Palackého v Olomouci, Masarykově univerzitě v Brně, Akademii věd ČR a Vysoké škole ekonomické v Praze (licence byly zakoupeny v rámci grantového programu MŠMT ČR "Informační zdroje pro výzkum a vývoj"). Služba KnowEurope, jejíž producentem je Chadwyck-Healey/ProQuest Information and Learning, nabízí aktuální a tematicky rozmanité informace, přístupné přes jednotné rozhraní: novinky v ekonomice a politice EU (publikovaných mj. v týdeníku European Voice od roku 1995 a v prestižním deníku Financial Times) právní předpisy EU s desetiletou retrospektivou v jednotlivých resortech statistické údaje, ekonomické a právní analýzy a prognózy (včetně pravidelných přehledů OECD Economic Surveys týkajících se nově také kandidátských zemí) údaje o lidech a institucích ve veřejné správě na místní, regionální a národní úrovni, nevládních organizacích a profesních sdruženích v členských zemích adresář 1200 webových prezentací institucí EU Všech 260 institucí, které jsou v současnosti registrovány jako členové neformálního konsorcia pro národní licenci ProQuest 5000/PCI Web, se automaticky stalo uživateli také služby KnowEurope. Další zájemci o přístup k KnowEurope se mohou přihlásit prostřednictvím webového formuláře za stejných licenčních podmínek, jaké platí v případě ProQuest 5000/PCI Web. Vyřízení přístupových práv trvá zhruba dva týdny. Základním cílem programu Veřejné informační služby knihoven je inovace informačních služeb poskytovaných především veřejnými knihovnami pomocí moderních informačních technologií. Z rozpočtu VISK, který je součástí realizace státní informační politiky, je např. podporováno připojení knihoven k Internetu, zpřístupnění komerčních informačních zdrojů, digitalizace vzácných dokumentů, školení pracovníků knihoven aj. Kontakty: PhDr. Hana Nová, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1 tel.: 02 / , hana.nova@nkp.cz PhDr. Filip Vojtášek, Albertina icome Praha, publicrelation, Štěpánská 16, Praha 1, tel.: , filip.vojtasek@aip.cz informační servis č. 2/2002 strana 8

9 Z KOMISÍ Komise cestovního ruchu jednala 10. ledna v Brně Komise se sešla při příležitosti veletrhu REGIONTOUR v Brně. Jednání řídil předseda komise Zdeněk Zerzáň. Hlavním tématem jednání bylo hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky v návaznosti na novelizaci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dle které má být v I. a II. zóně chráněné krajinné oblasti zakázána jakákoli výstavba. To by samozřejmě mělo obrovský dopad na rozvoj cestovního ruchu. Na jednání komise byl přizván zástupce Ústavu územního rozvoje v Brně RNDr. Jan Bína, CSc., který členy komise seznámil se základním potenciál), do této skupiny bylo zařazeno 1198 obcí, většinou malých vesnic v zemědělských oblastech, bodů - zóna zvýšeného potenciálu, zařazeno 2848 obcí především z oblasti jihozápadních Čech, Českomoravské vrchoviny a střední Moravy, bodů - zóna vysokého potenciálu (jeho hodnota je tvořena buď jedním subsystémem na vysoké úrovni, nebo oběma subsystémy ve zvýšené úrovni), sem zařazeno 1869 obcí různého typu - podhorské vesnice s přírodními krásami, nebo obce a města s kulturním životem, bodů - zóna velmi vysokého potenciálu (ještě výraznější hodnoty než v předcházející skupině), zařazeno 300 obcí a 201 a více bodů - zóna výjimečného potenciálu (většinou jde o města s mimořádnou úrovní kulturního subsystému, kde zpravidla nechybějí ani zajímavé přírodní úkazy), zařazeno 22 obcí. Z obecných závěrů, které lze na základě tohoto monitorování situace vyvodit, Dr. Bína uvedl, že vysoká rovnoměrnost celkového potenciálu cestovního ruchu je dána především zásluhou přírodního subsystému, 99,8 % obcí vykazuje nenulový stav. Nejvyšší přírodní potenciál mají obce rozkládající se v podhorských nebo vrchovinných krajinách, nejnižší pak obce ležící v nížinách širšího Polabí, Poohří a v moravských úvalech. Kulturní potenciál je prostorově mnohem selektivnější, je vázán spíše na města a lidnatější obce. Kladný stupeň lokalizačních podmínek alespoň v jedné aktivitě cestovního ruchu zaznamenalo pouze 33,6 % obcí. Studie dále pojednává o typech potenciálu cestovního ruchu, a to jak v rámci celkového potenciálu, tak v rámci jednotlivých subsystémů. U každého tytu je vždy uváděn počet zastoupení. Výsledky hodnotového i typologického hodnocení potenciálu cestovního ruchu obcí je možno využít ve veřejné správě, v marketingu cestovního ruchu a v územním plánování. Materiál poskytuje přehled o územně diferencovaných "spontánních" rozvojových podmínkách cestovního ruchu a může se tedy stát jedním z podkladů pro vyvážené směrování jeho rozvoje. Jednotlivé obce se mohou porovnat s dalšími obdobně velkými obcemi v celé České republice, což je může podnítit k zvýšení aktivity v oblasti cestovního ruchu. RNDr. Bína na závěr svého vystoupení upozornil, že celá studie bude do konce prvního pololetí roku 2002 zveřejněna na internetových stránkách Ústavu územního rozvoje. Členové komise tuto zprávu pochopitelně uvítali. Dalším bodem jednání byla výměna zkušeností s prosazováním a podporou cestovního ruchu v nově ustavených krajích. Velmi dobrými zkušenostmi se mohli pochlubit zástupci Moravskoslezského kraje, ing. Jalůvka a ing. Švihelová. Při krajském úřadě zřídili poradní sbor cestovního ruchu, ve kterém mají svoje zastoupení informační centra CR, regionální rozvojové agentury, regionální sdružení a v neposlední řadě i města a obce. Moravskoslezský kraj byl také jako jediný jednotně prezentován na veletrhu REGIONTOUR Jeho ucelená expozice nemohla uniknout žádnému návštěvníkovi veletrhu. V současné době iniciuje dobrovolnou certifikaci informačních center, "íčko", které certifikaci získá, obdrží 100 tisíc Kč. V nejbližší budoucnosti se chystá podpořit rozvoj gastronomie a agroturistiky. Ve dnech 18. a 19. dubna by mělo proběhnout oficiální vyhodnocení činnosti Moravskoslezského kraje v Ostravě. Na druhé straně byly ale slyšet i zcela opačné zkušenosti, např. pan Tichavský z Uherského Hradiště konstatoval, že Zlínský kraj zatím neprojevil zájem o tuto oblast a doposud komunikaci s přirozenými regiony nezahájil. -lenpí Králíková, pánové Tichavský, Hošek a Zerzáň metodickým dokumentem hodnocení potenciálu cestovního ruchu, jež byl v Ústavu územního rozvoje zpracován. Aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí k tomu mít určité předpoklady - musí splňovat jisté lokalizační a realizační podmínky. Lokalizační podmínky umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik "nabídky" tohoto území. Jsou vyjádřeny atraktivitou místní krajiny a kulturním bohatstvím. Realizační podmínky mají nižší primární výpovědní hodnotu než lokalizační. Rozumí se jimi dopravní dostupnost a vybavenost ubytovacími, stravovacími, sportovními a zábavními zařízeními. Ústav územního rozvoje na základě zadání MMR v roce 2001 vyhodnocoval lokalizační podmínky cestovního ruchu jednotlivých obcí ČR. Tyto podmínky rozdělil do tří hlavních skupin. Jsou to: 1) vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (např. pro cykloturistiku, zimní sporty, horolezectví atd.) 2) určitá relativně fixní danost atraktivní pro návštěvníky (např. historické památky, muzea, skanzeny atd.) 3) pořádání a četnost kulturních, sportovních a jiných akcí. Systém cestovního ruchu rozčlenili do dvou subsystémů - přírodního a kulturního. Přírodní subsystém zahrnuje složky cestovního ruchu založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody nebo ty, které přírodu využívají jako prostředí pro specializované sportovní činnosti. Kulturní subsystém zahrnuje složky cestovního ruchu vyjádřené cestami za poznáním či za zábavními a jinými akcemi (veletrhy, nákup místních produktů, církevní akce, příhraniční nákupy atd.). Zvláštní postavení mezi oběma subsystémy zaujímá lázeňství. K hodnocení potenciálu cestovního ruchu použili pracovníci Ústavu územního rozvoje bodového systému: 1-25 bodů - zóna základního potenciálu (zpravidla pouze přírodní informační servis č. 2/2002 strana 9

10 Předsednictvo Komory obcí se sešlo 15. ledna v Praze Kontrola zápisů z jednání předsednictva KO ( ) a z jednání KO ( ) Paní Knobová projednala se starostou obce Velká Hleďsebe RNDr. Jiřím Bytelem, zda by byl ochoten zastupovat KO v komisi ISMO. Pan Bytel se svojí nominací souhlasí. Úkoly, které dále trvají - hrazení cestovních výdajů zástupcům malých obcí na veškerá svazová jednání z rozpočtu SMO ČR - na Předsednictvu SMO ČR projedná pan Bezdíček - zahraniční stáž starostů malých obcí - s výkonným místopředsedou Černým připravuje paní Antošová, mělo by se jednat o dva turnusy po cca 8 lidech, cílovou zemí bude patrně Holandsko nebo Španělsko Termíny zasedání v roce 2001: Rada SMO ČR března, 6. června, 10. října Předsednictvo KO února, 13. března (předvečer Rady), 9. dubna, 14. května, 5. června, 10. září, 9. října, 19. listopadu Spolek pro obnovu venkova - 5. února, 5. března, 25. dubna (při URBISU), 7. května, 4. června, září (při Země živitelka), 8. října, 5. listopadu, 3. prosince propozic, tedy propozic, které platily v roce Paní Knobová na žádost obcí z Ústecka požádala, aby při vyhodnocování soutěže nebyl kraj Ústecký slučován s krajem Karlovarským. Obce z těchto krajů se mohou cítit poškozeny. Vzhledem ke komunálním volbám na podzim roku 2002 předsednictvo KO doporučilo posun termínů tak, aby vyhodnocení krajských kol proběhlo nejpozději do konce června, celostátní kolo do konce září a v říjnu byly vyhlášeny vítězné obce. Předsednictvo KO delegovalo své zástupce do krajských hodnotitelských komisí: Středočeský kraj - František Staněk, starosta obce Lužná Liberecký kraj - Ing. Jan Jindra, starosta obce Martinice v Podkrkonoší Ústecký kraj - Alena Knobová, starostka obce Liběšice Karlovarský kraj - RNDr. Jiří Bytel, starosta obce Velká Hleďsebe Plzeňský kraj - Jiří Červenka, starosta obce Blížejov Jihočeský kraj - Antonín Decarli, starosta obce Zlatá Koruna Vysočina - Zdeňka Dubová, starostka obce Dušejov Pardubický kraj - František Kalvoda, starosta obce Sebranice Královehradecký kraj - Josef Bezdíček, starosta obce Čermná nad Orlicí Moravskoslezský kraj - Petr Pecha, starosta obce Malá Morávka Olomoucký kraj - Jaroslav Knap, starosta obce Mořice Zlínský kraj - Josef Mikulec, starosta obce Pozlovice Jihomoravský kraj - Mgr. Anna Gigimovová, starostka obce Vedrovice Pan Bezdíček oznámí jména delegátů Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, Spolek pro obnovu venkova bude informován prostřednictvím Mgr. Kavaly. pan Životský a pí Knobová Příprava DMO RNDr. Eliáš, šéfredaktor časopisu Obec a finance, informoval o připravovaných Dnech malých obcí, které Triada pořádá ve dnech 26. (Praha) a 28. února (Brno). Program bude opět rozdělen do několika bloků, již tradičně bude mít zastoupení MF (téma - zadlužování obcí) a MV (aktuální informace k reformním zákonům), zastoupeno bude i MŽP (novela zákona o odpadech) a MMR. Představeny budou také vítězné obce soutěže Vesnice roku Členové předsednictva KO doporučili, aby na Dnech malých obcí byl i oficiálně vyhlášen další ročník soutěže Vesnice roku, tedy Vesnice roku RNDr. Eliáš s přítomnými členy KO konzultoval také otázku, zda by bylo vhodné, zvát na DMO poslance. Dle názoru členů předsednictva Komory by poslanci prostřednictvím svých poslaneckých klubů měli být pouze o akci informováni. Mohli by se tak DMO zúčastňovat, ale nemělo by pro ně být vyhrazeno místo za předsednickým stolem. Diskutovat se starosty by mohli o přestávkách v přilehlých prostorách jednacího sálu. Pan Bezdíček požádal pana Eliáše o zařazení výroční zprávy KO do sborníku materiálů. Vesnice roku 2002 Členové předsednictva KO projednali přípravu soutěže Vesnice roku Souhlasí s tím, aby se soutěž i v tomto roce řídila dle stávajících pí Antošová a pan Bezdíček Úvěrování obcí Členové Předsednictva KO diskutovali poslední návrh novely zákona o obcích, tedy zákon č. 450/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. Pozornost věnovali především 85, kde se v odst. 4 konstatuje, že obec nesmí přijmout úvěr, pokud její dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku. S tímto ustanovením nemohou malé obce v žádném případě souhlasit, i když připouštějí, že určitá regulace úvěrování obcí by být měla. Mgr. Váňa, pracovník legislativního oddělení Svazu, k tomu dodal, že toto ustanovení je velmi diskutabilní i proto, že není jasné, zda má být oněch 15 % vztahováno k výši příjmů, či k výši výdajů (obec si může sestavit vyrovnaný, ale také přebytkový, nebo schodkový rozpočet). Zajímavé by jistě bylo také zjistit, jaké procento činí zadluženost obcí v rámci státního rozpočtu. Usnesení: Předsednictvo KO s novelou zákona 450/2001 Sb. ostře nesouhlasí. Doporučuje Předsednictvu Svazu prosazovat zrušení ustanovení části 1 v plném rozsahu. Jedná se o nesystémový zásah do zákona o obcích, řada formulací je nepřesných a zmatečných. Předsednictvo KO doporučuje zadluženost obcí řešit zákonnou normou na základě podrobných argumentů, podkladů a analýz, předcházet by měla široká diskuse na půdě Svazu. informační servis č. 2/2002 strana 10

11 OSA Přítomní diskutovali problematiku placení poplatků za využívání obecního rozhlasu, přesněji za vysílání reprodukované hudby. Obce každoročně od Ochranného svazu autorského obdrží složenku na úhradu tohoto poplatku, nikdo se však nezajímá, co a jak často je v místním rozhlase vysíláno. Starostové tedy nevědí, za co vlastně platí, ani kam tyto peníze jdou. Vyměřováním a úhradou těchto poplatků se bude KO zabývat na příštím jednání. Podkladový materiál zpracuje paní Knobová s Mgr. Váňou. Z různého Mgr. Kavala pozval přítomné do Senátu na seminář Ocenění jednotlivců při příležitosti 10 let realizace Programu obnovy venkova v ČR, který se bude konat 22. února. V této souvislosti členové Komory hovořili o dalším osudu Programu obnovy venkova, který by měl být postupně převeden na kraje. MMR s převodem souhlasí, MF je však údajně zásadně proti. Starostové převod agendy POV na kraje podporují, ukvapený převod ale považují za zbytečný. Je třeba dobře zabezpečit tok financí. Usnesení: Předsednictvo KO doporučuje, aby diskuse o další administraci Programu obnovy venkova po zrušení okresních úřadů byla zahájena v co nejbližší době. Doporučuje Předsednictvu Svazu, aby bylo o této záležitosti vyvoláno jednání zástupců MMR, MF, Spolku pro obnovu venkova, Asociace krajů a pochopitelně zástupců SMO ČR. Předsednictvo KO zároveň ukládá Mgr. Kavalovi projednat přesun POV na kraje ve Spolku pro obnovu venkova. Komise ISMO zasedala 17. ledna v Praze OPS MO - členové odborné pracovní skupiny měst a obcí obdrželi z ÚVISu zápis z prvního společného jednání. Komise se shodla na tom, že v něm chybí usnesení týkající se Nařízení vlády č. 304/2001, které bylo na tomto jednání OPS MO všemi přítomnými naformulováno a odsouhlaseno. Jedná se o etapizaci zavádění e-podatelen. Přítomní navrhli, aby se příští zasedání OPS MO uskutečnilo MPSV - Dr. Renčín a Ing. Hrabánková informovali o pracovní schůzce na MPSV, která byla věnována problematice převodu státních sociálních dávek na obce III v rámci reformy veřejné správy. Základními body jednání byly: komunikační linka do centra, hardware, finanční prostředky vázané na činnosti spojené se SSD. Vzhledem k tomu, že ze strany MPSV byla patrná vstřícnost naslouchat všem zainteresovaným, dohodli se členové komise ISMO, že vytvoří pracovní skupinu, která se aktivně do této činnosti zapojí. Měla by pracovat ve složení: Dr. Renčín, Ing. Hrabánková, Dr. Kozák, p. Benda a Ing. Richterová. Mgr. Kavala dále informoval o snahách některých krajů přerozdělovat zákonnou iniciativou poplatek za uložení odpadů. Členové KO konzultovali zkušenosti ze svých regionů. Usnesení: Předsednictvo KO zásadně nesouhlasí s podobnými snahami a požaduje zachování stávajícího stavu, tzn. aby poplatek za uložení odpadu byl příjmem obce, na jejímž území se skládka nachází. Každá zátěž musí být kompenzována. Pan Bezdíček záležitost projedná v Předsednictvu Svazu, Mgr. Kavala ve Spolku pro obnovu venkova. Členové předsednictva KO si dále vyměnili svoje zkušenosti s jejich dosavadní spoluprací s krajskými úřady. Z diskuse vyplynulo, že situace v jednotlivých krajích je velmi rozdílná. V současné době se jedná především o začlenění zástupců Svazu do krajských výběrových komisí pro rozdělování dotací z POV. V některých případech byli nominovaní starostové pro styk s kraji (kontaktní osoby) začleněni do těchto komisí, jinde nikoli. Pan Bezdíček proto požádal všechny členy předsednictva, aby ve svých krajích zjistili, jaké je složení těchto komisí, kdo tam zastupuje Svaz, případně proč Svaz zastoupen není. RNDr. Tomáš Renčín ISSS Dr. Renčín rozeslal členům komise ISMO předběžný návrh programu konference. Přítomní doporučili některé programové změny. Programový blok představující výsledky soutěže Zlatý erb by měl být spojen se zahraničním blokem a tradiční představení vítězných webů by mělo být provedeno formou společné diskuse. Zlatý erb - o soutěži krátce informoval p. Klíma. Pro hodnocení stránek budou důležité následující kategorie: obsažnost, aktuálnost, přístupnost k informacím a grafická úprava. Společně se pak diskutoval způsob předávání cen vítězům. P. Renčín zároveň vyzval členy komise, aby zasílali svá doporučení na Český zavináč (ocenění projektu, který významně přispěl k rozvoji informační společnosti v ČR). Pan Jonáš seznámil přítomné s problémy, které provázejí reformu veřejné správy v jejich regionu. Jedná se konkrétně o vymezení změny hranic krajů - některé obce zažádaly o přeřazení do jiného kraje než bylo uvedeno ve vládním návrhu zákona. Věc je složitá zejména proto, že návrh zákona stále nebyl přijat, obce tedy nevědí, kam budou patřit. Usnesení: Předsednictvo KO požaduje na Předsednictvu Svazu, aby iniciovalo přijetí tohoto zákona. Nejprve je třeba vymezit hranice krajů a poté pokračovat v dalších reformních krocích. Pan Bezdíček bude tento požadavek tlumočit na nejbližším jednání Předsednictva. -len- MATRA II - v souvislosti s tímto projektem byly vzneseny ze strany KISMO některé dotazy (termín odevzdání textů, dostupnost v elektronické podobě atd.). Na dotazy odpověděla členům komise Ing. Eichlerová, která kontaktovala Ing. Voldánovou (manažerku projektu, Vzdělávací centrum pro veřejnou správu). Stručně shrnuto: Poslední možnost korekce, ze strany autorů, je skutečně možno provést do dubna. "Příručka" bude vydána v elektronické podobě. Je přislíbena "Brožura", která vznikla jako výstup projektu MATRA I. Problém aktualizace se bude teprve řešit, a to i s holandskou stranou. Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy - ÚVIS uskutečnil v prosinci 2001 kontrolu na Úřadu městské části Praha 11. informační servis č. 2/2002 strana 11

12 Byla podána informace o pořádání semináře ENERGETIKA krajů, měst a obcí v Domě techniky v Pardubicích, který se bude konat v úterý dne 21. května Bližší informace na tel./fax: 040/ , 040/ Pardubice ČKAIT Masarykovo náměstí Josef Šalda Bezpečnostní komise se sešla 22. ledna v Táboře Ing. Hrabánková, p. Klíma Ta se týkala provádění Zákona č. 365/2000 Sb., 5, odst. f) a h). Na příští jednání komise ISMO zajistí p. Čapka osobní účast některého z pracovníků ÚMČ Praha 11. Geoinformace - o pracovní schůzce podala informace Ing. Richterová. Uvedla zásadní body jednání. Je několik oblastí, z kterých by se mělo na geoinformace pohlížet: státní správa, systémový integrál, města a obce, kraje. Dále upozornila na databázi, kterou vlastní zeměměřický úřad a problémy s poskytováním těchto dat. -vem- Energetická komise jednala rovněž 17. ledna v Praze Ing. Vlček seznámil přítomné s obsahem směrnice MV ČR č. 9 z , kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje, okresu a obce, jeho uvedení do pohotovosti, a vedení dokumentace - způsob zasedání bezpečnostní rady obce v době míru probíhá podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb. V případě vyhlášení 3. nebo vyššího stupně mimořádné události nastupuje krizový štáb, v jehož čele je starosta. Záleží na jeho rozhodnutí, zda transformuje bezp. radu na krizový štáb nebo povolá i stálou pracovní skupinu (zákony č. 239/2000 Sb. a 240/2000 Sb.). Vydaná směrnice se podrobně zabývá organizací krizového štábu, jeho složením, vedením dokumentace a rozdělením činnosti, v přílohách jsou zveřejněny vzory metody vedení práce krizového štábu. Hasičský záchranný sbor (HZS) organizačně a administrativně zajišťuje činnost krizového štábu, připravuje podkladové materiály a zabezpečuje koordinaci jednotlivých dílčích skupin. U menších obcí je nutná spolupráce s dobrovolnými hasiči a HZS. Obcím se doporučuje v případě nebezpečí neprodleně kontaktovat HZS, který by měl starostovi dodat veškeré Ing. Šalda informoval o průběhu semináře, který se konal v prostorách Senátu dne 15. ledna 2002 a dotýkal se problematiky energetiky, zejména se zaměřením na úspory obytných budov. Na toto téma se uskutečnila obšírná diskuse, neboť v Senátu vystoupil i náměstek primátora Brna a některé konkrétní zkušenosti doplnil Ing. Marek, člen energetické komise. V Senátu zazněla kritika politiky nájemného, kdy opětovně byl zamítnut návrh na možnost zvýšení nájemného v souvislosti se zlepšením tepelných vlastností obytných budov. Ing. Šalda informoval o krátkém rozhovoru s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Ing. Kubelkou, který nevyloučil pracovní schůzku na úrovni MPO ČR, Energetický regulační úřad, SMO ČR. Mgr. Vacek navrhl, aby na příští jednání EK SMO byla pozvána ředitelka SFŽP ČR k rozhovoru o problematice nereálného požadavku Fondu na dosažení 90 % připojení obyvatel na plyn při plošné plynofikaci s podporou SFŽP ČR. Členové EK SMO toto pokládají za velmi důležité a návrh odsouhlasili - pozvání bylo neprodleně uskutečněno. Ing. Ladislav Kryštof potřebné podklady v písemné podobě. Stát by měl zajistit jak financování kompetencí, tak i jejich materiální zabezpečení a přípravu pro možnost řešení krizových situací (ochranné pomůcky...). Nutnost vydat směrnici MZe ČR č. 10 z , kterou se upravuje postup orgánů krajů, okresních úřadů a orgánů obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou vyplynula z praxe po 11. září Materiál obsahuje rozsah dokumentace, kterou by měla obec zpracovávat v případě nebezpečí, jsou zde podrobně popsány potřebné informace (kompetence starosty, průběh přípravy a obsah nutných podkladů...). Jeho součástí jsou i normativy spotřeby vody na osobu a den, obce z nich mohou vycházet při tvorbě havarijních nebo krizových plánů. I když krizové plány budou až za tři roky, je možné, aby již v 2. polovině letošního roku byla tato problematika součástí havarijního plánu, který vydává přednosta příslušného OkÚ. informační servis č. 2/2002 strana 12

13 p. Otmar Cvrkal Dr. Borská, p. Jech, p. Skalka, pí Vítková Komise si stanovila program práce na rok 2002, zaměří se především na azylovou problematiku, s ní související narůst trestné činnosti a ochranu východní hranice, alternativní tresty obecně-prospěšných prací, projednávání novely zákona o obecní policii, ochranu před živelnými pohromami, krizové řízení, prevenci kriminality a samozřejmě na připomínkování zákonů řešících bezpečnostní problematiku v obcích. Na programu jednání byla i aktualizace příslušných zástupců Svazu v jiných institucích, kteří jsou současně členy BZK. Bezpečnostní komise SMO ČR podporuje požadavky města Ostravy na znovuobnovení činnosti komise MŽP zabývající se únikem metanu a zpřístupnění studie zabývající se kategorizací území podle nebezpečí úniku metanu zástupcům příslušných obcí. V různém členové komise diskutovali o alternativních trestech, opět vyjádřili znepokojení nad stávající praxí (problémy s ochrannými pomůckami, pracovní oděv, neznalost důvodu odsouzení atd.). Hovořili také o změnách, které je nutné prosadit (především pojištění odsouzených). -vek- Sociální komise jednala společně s Komisí pro zdravotně postižené občany 23. ledna v Praze Převod zřizovatelské funkce ústavů sociální péče (ÚSP) Stát uvažuje o dvou možných variantách poskytování potřebných finančních prostředků krajům po 1. lednu Jednou z možností je zvýšit podíl daní (tato varianta je pro obce neúnosná) nebo zřídit přímou dotaci určenou na provoz těchto zařízení. Expertní skupina navrhuje, aby byla zřízena účelová dotace, která by byla vázaná na dané sociální zařízení a byla poskytnuta kraji. MF ČR se přiklání ke způsobu financování zvýšeným daňovým výnosem, kdy by byly dány peníze na kraj a ten by tyto prostředky přerozdělil. V návrhu zákona o přechodu státního majetku se hovoří, že ÚSP (446) přejdou včetně zřizovatelských funkcí na kraje (ty nebudou mít možnost je odmítnout). V novém zákoně o soc. službách by mělo být obsaženo ustanovení, že obce mohou požádat ve lhůtě dvou let o vydání těchto soc. zařízení. Obce odmítly převzít tuto odpovědnost bez příslušných finančních prostředků. Reforma sociálních služeb - výsledky práce expertní skupiny pro financování Skupina si stanovila dva hlavní cíle - navrhnout přesun kompetencí stávajících OkÚ a vypracovat vizi, jak reformu soc. služeb provázat s tokem příslušných finančních prostředků. Jedním z návrhů MPSV, který vzešel z česko-britského projektu, je i tzv. dotace na komunitu - bohužel česká legislativa tento výraz nezná. Dá se očekávat, že peníze půjdou přes kraje, obce nebo prostřednictvím státní správy (obce II. nebo III.). Skupina navrhla, aby byla zřízena dvousložková dotace pro obce - podle širších kritérií a současně podle počtu postižených obyvatel. Aby tento systém fungoval, je nutné mít platné standardy, které budou obsahovat rozlišení jednotlivých postižení. Dotazník pro obce - zjištění postoje vůči reformě sociálních služeb Členové komisí doporučili provést průzkum v letošním roce a to formou přímého oslovení starosty. Dotazník by měl zjistit zájem obcí o sociální problematiku (co mohou a co chtějí), objem finančních prostředků, které na tyto služby přispívají ze svého rozpočtu atd. Zkušenosti z projektu Molsa v Písku Projekt byl zahájen v září 2000 a má trvat tři roky. Od konce července 2001 je na webu k dispozici text komunitního plánu ( V Písku se ověřuje, v rámci česko-britského projektu, příprava komunitního plánu (KP) bez poskytnutí finančního příspěvku. Okres je nepraktickým územím pro obdobné plánování, a to z mnoha důvodů. Jako optimální se ukazují mikroregiony. V této fázi projektu již však není možné pokračovat bez finančních příspěvků, pracovní tým je nutné částečně zprofesionalizovat. Do činnosti je třeba rovněž zapojit i poskytovatele a uživatele soc. služeb (včetně potencionálních) - vzájemná dohoda všech stran o rozhodujících informacích. Je nutné, aby se všechny zainteresované skupiny s KP ztotožnily (nezbytná spolupráce s veřejností). V různém se mj. hovořilo o průběhu výběru projektů v rámci programu EQUAL - Svaz byl osloven zástupci z Ústí nad Labem, aby se stal jedním z partnerů jejich projektu (byly vysvětleny nároky na Svaz - po skončení projektu informovat ostatní obce o výstupech, které bude možné implementovat i jinde). Sociální komise doporučila Předsednictvu Svazu, aby se SMO ČR stal jedním z partnerů projektu pod záštitou Centra komunitní práce Ústí nad Labem s názvem "Evropský dům - bez partnerství není cesty k rovným příležitostem" v rámci programu EQUAL (iniciativa EU zaměřená na předcházení diskriminaci a nerovnostem v zaměstnání). (Pozn.: O programu EQUAL viz str. 20) -vek- informační servis č. 2/2002 strana 13

14 Co jsme připomínkovali v lednu Úplné znění připomínek legislativního oddělení Kanceláře SMO ČR k uvedeným zákonům najdete na internetové stránce Svazu ( Návrh správního řádu (tisk 1070) Vláda předložila Poslanecké sněmovně k projednání a schválení návrh nového správního řádu. Tento zákon má s účinností od nahradit zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), který již dlouhodobě terminologicky i věcně nevyhovuje požadavkům na moderní právní normu regulující činnost správních úřadů. Navrhovaný zákon bude mít ve srovnání se stávající úpravou mnohem širší působnost. Podle svého úvodního ustanovení má upravovat postup správních úřadů při výkonu veřejné správy, přičemž správními úřady se podle něj rozumějí správní úřady, jiné státní orgány, orgány územních samosprávných celků a jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem svěřenou působnost v oblasti veřejné správy. Navrhovaný zákon by především měl postup správních úřadů při výkonu veřejné správy sjednotit (dnes některé zákony použití správního řádu přímo vylučují a jiné obsahují řadu odchylek od obecného postupu). Další významnou změnou je částečný odklon od zásady materiální pravdy. Zatímco podle stávajícího zákona jsou správní orgány povinny zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí (viz 32 odst. 1 dnešního zákona), návrh předpokládá povinnost správního úřadu postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí, čímž by mělo dojít k významnému zjednodušení řízení. Úplnými novinkami jsou v návrhu zákona veřejnoprávní smlouvy (jde o právní institut, jehož prostřednictvím lze za stanovených podmínek nahradit správní rozhodnutí) a úprava podmínek nicotnosti správního aktu (tedy situace, kdy správní akt obsahuje takové nedostatky, že je třeba na něj hledět jako by vůbec nevznikl). Návrh zákona mnohem podrobněji upravuje řízení v prvním stupni i přezkum rozhodnutí mimo odvolací řízení (nově přezkumné řízení). Nový je též institut tzv. opatření obecné povahy, což jsou správní rozhodnutí adresovaná neurčenému počtu osob (např. územní plán podle stavebního zákona). Svaz měst a obcí ČR se k návrhu zákona vyjadřoval již v meziresortním připomínkovém řízení, nyní uplatňuje své připomínky ve vztahu k Poslanecké sněmovně. Připomínky Svazu zaslalo legislativní oddělení Kanceláře Svazu ústavně právnímu výboru a výboru pro veřejnou správu. Text návrhu zákona je k dispozici na internetové stránce Svazu a pod příslušným číslem sněmovního tisku též na internetové stránce Poslanecké sněmovny. Níže uvedené připomínky jsou zásadními připomínkami věcné povahy. K 2 - Navrhujeme vypustit odst. 1. Nový správní řád by měl být koncipován jako obecná norma upravující výkon veřejné správy správními úřady a veškeré ostatní procesní normy, včetně daňového řádu, by měly být vůči němu ve vztahu speciality, neboť není odůvodněné upravovat tytéž instituty (doručování, lhůty, zastupování atd.) dvakrát. K 13 - Poslední věta odst. 2 neřeší určování příslušnosti územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, v jejichž případě nelze mluvit o působnosti ústředního správního úřadu (zákon č. 2/1969 Sb. určuje jejich příslušnost toliko pro oblast státní správy). Navrhujeme proto doplnit na konec věty slova "nebo jehož působnosti je rozhodovaná věc nejbližší". Variantou je svěřit tuto kompetenci přímo Ministerstvu vnitra, a to na základě toho, že podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích již provádí dozor nad výkonem samostatné působnosti krajů. K 15 - Odst. 1 navrhujeme formulovat takto: "Stanoví-li zákon, že řízení provádí veřejnoprávní korporace, aniž by určo- val, který její orgán je k úkonům příslušný, provádí řízení její výkonný orgán s všeobecnou působností. Stanoví-li zákon, že řízení provádí územní samosprávný celek, aniž by určoval, který jeho orgán je k úkonům příslušný, je tímto orgánem v případě kraje krajský úřad a v případě obce obecní úřad, nestanoví-li zákon jinak." Vzhledem k tomu, že v čele obecního úřadu je starosta jako volený představitel samosprávy, je toto znění z hlediska výkonu samosprávy na úrovni obce postačující - není nezbytné (a možná ani vhodné) za každou cenu zakládat na úrovni kompetenci kolektivního orgánu (rady obce), nehledě k tomu, že se ustanovení nevypořádává se situací v hlavním městě Praze, které je krajem i obcí zároveň a není jasné, co by mělo v daném případě přednost. Pro odlišné řešení na úrovni obce a na úrovni kraje není zřejmě důvodu. Speciální úpravou by byl prozatím pouze 102 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb. K 16 - V odst. 1 na konec navrhujeme doplnit slova "toto ustanovení se nevztahuje na rozhodování ve věcech územní samosprávy". Vzhledem k tomu, že dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí mají podle návrhu novely zákona o obcích (tisk 1156) provádět kraje (krajské úřady), mohlo by uplatňováním tohoto ustanovení i na záležitosti samostatné působnosti obcí docházet k nevhodným (a z hlediska Ústavy velmi diskutabilním) zásahům do obecní samosprávy ze strany krajů. K 20 - Upozorňujeme, že odst. 2, 3 a 4 neřeší rozhodování o vyloučení členů kolegiátních orgánů. Doporučujeme doplnit, že v tomto případě o námitce podjatosti rozhoduje tento orgán jako celek. V odst. 2 navrhujeme slova "nebo ten, kdo má obdobné postavení" nahradit jednoznačnou úpravou obdobnou té, která je obsažena v 148 zákona č. 128/2000 Sb., resp. 94 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb. Pojem "obdobné postavení" je velmi vágní (navrhovaný zákon o státní službě se na úředníky územních samosprávných celků vztahovat nemá, pro ně má naopak platit zvláštní zákon o úřednících územních samosprávných celků, který nemá mít k zákonu o státní službě žádný vztah) a v praxi by způsoboval značné problémy, nehledě k tomu, že není vůbec jisto, zda bude služební zákon, resp. zákon o úřednících územních samosprávných celků přijat. Navrhujeme proto doplnit: "Představeným se v případě obecního úřadu rozumí pro zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu vedoucí odboru obecního úřadu a nejsou-li zřízeny odbory obecního úřadu, starosta, pro vedoucího odboru obecního úřadu tajemník obecního úřadu a není-li funkce tajemníka zřízena starosta. Pro krajské úřady to platí obdobně." K 23 - Navrhujeme v odst. 1 za slovo "předseda" doplnit, že v případě rady obce vede řízení starosta obce (viz 102 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb.). K 33 - V odst. 1 navrhujeme na konec první věty doplnit slova "nestanoví-li zákon jinak". V navržené podobě je ustanovení nepřímou novelou zákona o obcích ( 112). Podle tohoto ustanovení "Obecní úřad zřizuje úřední desku, která je umístěna na místě, které musí být veřejně přístupné", není zde tedy žádná zmínka o časovém rozmezí. Není v praxi reálné, aby všech více než 6200 obcí tomuto ustanovení vyhovělo, nehledě k tomu, že v době internetu je úřední deska již určitým anachronismem. K 34 - V odst. 3 první věta navrhujeme vypustit slova "nadřízených a". Ve druhé větě navrhujeme za slovo "podávají" vložit slova "u něj". Navrhujeme vypustit poslední větu. Navržené znění odst. 3 by vedlo k tomu, že by se kdokoliv mohl u kteréhokoliv obecního úřadu domáhat informace o právních předpisech souvisejících s výkonem veřejné správy na úrovni krajského úřadu jako orgánu odvolacího (a při výkonu státní správy nadřízeného), což není možné (při informační servis č. 2/2002 strana 14

15 rozloze správních obvodů některých krajů je tato obava velmi reálná). Rovněž nelze vyžadovat, aby všechny správní úřady informovaly o tom, jak se podávají žádosti u jakýchkoliv správních úřadů, což navržené znění též umožňuje (informaci o podávání žádostí je třeba vázat jen na příslušný správní úřad). Zmínka o poskytování informací podle obecné úpravy je nadbytečná. K 37 - Navrhujeme vypustit odst. 4. Územní samosprávné celky by měly být účastníky správního řízení za podmínek stanovených v odst. 2, což odpovídá definici samostatné působnosti obce v 35 odst. 1 a 2 zákona č. 128/2000 Sb. K 47 - V odst. 3 navrhujeme slova "Jestliže ze zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného" nahradit slovy "Nestanoví-li zákon jinak". Navržené znění omezuje možnost vyjádřit se k podkladům správního aktu. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. K 49 - V odst. 7 navrhujeme za slovo "veřejný zájem" doplnit slovy "vyjádřený ve zvláštním zákoně", neboť z navrženého znění nejsou zřejmá kritéria, jimiž by se měla prokazovat převaha veřejného zájmu na ochraně obchodního tajemství a osobních údajů a ustanovení by bylo velmi obtížně aplikovatelné. K 67 - Dáváme na zváženou vypuštění odst. 5, neboť neupravuje, v jakém rozsahu má správní úřad o probíhajícím řízení informovat a ani důsledky nedodržení tohoto ustanovení. K 94 - Navrhujeme doplnit jako další odstavce 4, 5 a 6: "(4) Zvláštní zákon stanoví, kdy je za zvýšený správní poplatek možno požadovat urychlené vyřízení žádosti, jakož i lhůtu, ve které bude žádost vyřízena. (5) Předpokladem urychleného vyřízení žádosti je součinnost účastníka při opatřování podkladů pro vydání správního aktu a to, že účastník zajistí osobní převzetí písemného vyhotovení správního aktu přímo u správního úřadu. (6) Nedodržení zkrácené lhůty pro vydání správního aktu má za následek pouze vrácení částky, o kterou byl správní poplatek zvýšen, účastníkovi." Navrhované znění má přispět k větší efektivitě výkonu veřejné správy. K Odst. 1 navrhujeme nahradit novými odst. 1 a odst. 2: "(1) Nicotnost správního aktu nastane v důsledku zjevné nesrozumitelnosti nebo naprosté neurčitosti obsahu správního aktu, jakož i toho, že obsahem správního aktu je uložení povinnosti nebo přiznání práva anebo zjištění a prohlášení právního vztahu, které zákon v dané věci vůbec neumožňuje. (2) Nicotnost správního aktu dále způsobuje skutečnost, že byl vydán a) ačkoli ustanovení právního předpisu, o něž se správní akt opírá, nebylo v době jeho vydání v účinnosti, b) správním úřadem, který není k jeho vydání věcně příslušný, nebo správním úřadem, který není k jeho vydání místně nepříslušný, jde-li o řízení, které se týká nemovitosti, c) nikoli v písemné formě nebo nikoli s předepsaným označením názvem, přestože zákon takovou formu nebo označení názvem vyžaduje; vydá-li takový správní akt orgán územního samosprávného celku, nezpůsobuje nicotnost chyba v označení přenesené nebo samostatné působnosti, ani v označení takové písemnosti podle zvláštního zákona." Toto znění dle našeho mínění přesněji popisuje důvody nicotnosti správního aktu, včetně potřebné úpravy vztahující se k územním samosprávným celkům. V případě její absence by bylo nebezpečí vzniku řady nulitních správních aktů. V odst. 2 písm. b) navrhujeme slova "právní ustanovení" nahradit slovy "právní předpis nebo jeho jednotlivé ustanovení". K V odst. 4 navrhujeme na konec doplnit, že toto ustanovení se nevztahuje na rozhodování ve věcech územní (obecní) samosprávy. Viz připomínka 16 odst. 1. K V případě odst. 3 doporučujeme koncentrační zásadu ještě posílit v duchu ustanovení 205a OSŘ, tedy taxativním výčtem situací, kdy lze uvádět skutečnosti, jež nebyly uplatněny v řízení na prvním stupni. K V odst. 2 písm. b) navrhujeme na konec doplnit slova "to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí přijatému orgánem obce v její samostatné působnosti". Důvodem je garance samostatné působnosti obce ve vztahu k působnosti kraje. Jinak by kraj mohl prostřednictvím "závazného právního názoru" zasáhnout do samostatné působnosti obce. K Navrhujeme odst. 3 nahradit zněním: "V přezkumném řízení nemůže být přezkoumáno rozhodnutí odvolacího úřadu, jímž byl správní akt napadený odvoláním zrušen ani rozhodnutí vydané v přezkumném řízení." K V odst. 1 navrhujeme číslovku "3" nahradit číslovkou "2" a číslovku "4" nahradit číslovkou "3". K V odst. 1 navrhujeme zvážit doplnění dalších důvodů pro obnovu řízení doplnit důvody obsažené dnes v 62 odst. 1 písm. c), d) a e) zákona č. 71/1967 Sb., a to takto: "c) byla nesprávným postupem správního úřadu účastníkovi řízení odňata možnost účastnit se řízení, mohlo-li to mít podstatný vliv na obsah správního aktu a nemohla-li náprava být zjednána v odvolacím řízení; d) správní akt byl vydán úřední osobou, která měla být vyloučena ( 20), mohlo-li to mít podstatný vliv na obsah správního aktu a nemohlo-li být nápravy dosaženo v odvolacím řízení; e) správní akt se opírá o důkazy, které se ukázaly nepravdivými, nebo byl správní akt dosažen trestným činem". Návrh věcného záměru zákona o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo Svazu měst a obcí ČR k připomínkám návrh věcného záměru zákona o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám. Tento speciální zákon má nahradit dosavadní právní úpravu obsaženou dosud ve stavebním zákoně ( 108 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.). Vláda rozhodla, že tato materie nemá být napříště součástí stavebního zákona, neboť tam systematicky nepatří, protože jde o posuzování ryze právních záležitostí a nikoliv záležitostí technických, které jsou doménou stavebního zákona. Na vyvlastňovací řízení se bude podpůrně vztahovat zákon o správním řízení, zákon o vyvlastňování bude upravovat pouze procesní odchylky. Návrh zákona předpokládá rozšíření důvodů pro vyvlastnění o případy veřejně prospěšného využití území, vytváření stavebně využitelných pozemků a využívání pozemků pro budování staveb pro bydlení. Dále uvedené připomínky jsou připomínkami zásadními. K bodu 2.2. (účely vyvlastnění) Pokládáme za zcela nezbytné, aby zákon (ať již tento zákon nebo stavební či jiný zákon) taxativně stanovil, co se rozumí veřejně prospěšným využitím území (jednotlivé způsoby), neboť jedině tak bude splněna podmínka vyvlastnění "na základě zákona". Navrhujeme proto ustanovení v tomto smyslu doplnit. Navrhujeme vypustit písm. f), neboť se překrývá s písm. a) a je pod něj podřaditelné (stavebně využitelný pozemek se jistě nebude vytvářet proto, aby ležel ladem). Alternativou by snad mohlo být zařadit písm. f) do výčtu obsaženého v bodu 2.4. první odstavec, což by znamenalo, že vytváření stavebně využitelných pozemků musí záviset na schválené územně plánovací dokumentaci a nikoliv jen na rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu. Navrhujeme vypustit písm. h). Jakkoliv složitá je situace v oblasti budování staveb pro bydlení, domníváme se, že ji nelze řešit tímto způsobem. Prostřednictvím územně plánovací dokumentace nelze vlastníkovi pozemku nařizovat, co musí na pozemku vybudovat, jejím účelem musí být jen stanovení účelu, pro jaký může být (nikoliv musí být) pozemek využit. Navrhované řešení by v praxi přineslo řadu zcela zbytečných konfliktů a sporů, nehledě k nevyjasněnému vztahu tohoto institutu k Listině základ- informační servis č. 2/2002 strana 15

16 ních práv a svobod, jímž se návrh vůbec nezabývá. Podle čl. 4 odst. 4 první věta Listiny musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu. Toto ustanovení se vztahuje nejen na aplikaci zákonných ustanovení (viz čl. 4 odst. 2 a 3 Listiny), ale i na aplikaci těch ustanovení Listiny, která předpokládají možnost omezení základních práv a svobod. Variantou může být řešit tento problém v zákoně o dani z nemovitostí, kde by bylo možné zvýšit daně pro stavební pozemky dlouhodobě nezastavované, neboť vyvlastnění je příliš silný zásah do vlastnického práva. Je navíc otázkou, zda by objekt pro bydlení splňoval požadavek "veřejného zájmu", neboť v budoucnu může přinášet zisk. V písm. i) navrhujeme slova "právními předpisy" nahradit slovem "zákony". Účel vyvlastnění musí být definován v zákoně, nikoliv v právním předpisu podzákonném. Pokud jde o vyvlastňování pozemků a staveb ve veřejném zájmu, navrhujeme jednoznačně odlišit podnikatelské aktivity (nelze za veřejný zájem považovat oblasti, kde působí subjekty soukromého práva, které jednají na podnikatelské, a tedy ziskové bázi). Za veřejný zájem je nutno považovat pouze oblast státních, krajských a obecních činností: kulturní a památková péče, komunikace státní, krajské a obecní, železnice, turistické cesty, cyklostezky, veřejná prostranství ve městech a obcích, jako jsou dětská hřiště, parkoviště, tj. zařízení, která budou sloužit nekomerčním účelům. Pokud by se tak nedělo, navrhujeme do výše náhrad započítávat i budoucí zisk vyvlastňovatele. K bodu 2.3. (veřejný zájem, pro který lze vyvlastnit) Nepokládáme za možné, aby veřejný zájem odůvodňující vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva nebyl definován v zákoně a jeho definice byla nahrazena např. usnesením vlády. Taková zásada odporuje smyslu a účelu čl. 4 odst. 4 Listiny (šetření podstaty a smyslu základních práv a svobod). Tato zásada navíc odporuje i bodu 2.4. návrhu, kde se předpokládá možnost vyvlastnit "jen v souladu se záměry a cíli územního plánování", nikoliv tedy jen na základě pouhého usnesení vlády nebo usnesení zastupitelstva. Navrhujeme proto vypustit poslední větu v prvním odstavci. K bodu 3.1. (princip náhrady) Navrhujeme první větu doplnit v tom smyslu, že náhrada "musí vyjadřovat nejen hodnotu, ale i náklady pro vyvlastňovaného, způsobené vyvlastňovacím procesem." K bodu 3.2. (výše náhrady) Navrhujeme v návaznosti na připomínku k 3.1. doplnění v tom smyslu, že v případě stavby bude výše náhrady odpovídat ceně, za kterou lze získat stavbu obdobnou, včetně ocenění úhrady nákladů vzniklými vyvlastňovanému v procesu vyvlastňování (např. stěhování apod.). K bodu 3.3. (nárok na náhradu) Nesouhlasíme s tím, aby užívání předmětu vyvlastění bylo možné zahájit již v době, kdy není pravomocně ukončeno řízení o přezkoumání rozhodnutí o stanovení náhrady za vyvlastnění. To by mohlo způsobit potíže vyvlastňovanému, jde-li např. o vyvlastňování objektu pro bydlení - kam se mezitím uchýlí, nebude-li vyřešena otázka náhrady. připravil JUDr. Josef Vedral Stanovisko legislativního oddělení Kanceláře Svazu měst a obcí ČR k zákonu č. 450/2001 Sb. (novela zákona o obcích) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) nabyl sice účinnosti teprve , od té doby byl ale již třikrát novelizován, a to zákonem č. 273/2001 Sb., o ochraně národnostních menšin, zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a naposledy zákonem č. 450/2001 Sb. Účelem onoho posledního zákona, který nabyl účinnosti dne , měla být podle záměru jeho navrhovatelů vyjádřeného v důvodové zprávě (alespoň částečná) regulace komunálního dluhu. Důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona (sněmovní tisk č. 904) nicméně neobsahovala žádnou relevantní argumentaci tuto premisu podporující ani rozbor příčin, které měly být důvodem tohoto stavu a tomu odpovídalo i navržené právní řešení obsahující zcela nahodile sestavený katalog omezení pravomocí orgánů územních samosprávných celků při hospodaření s vlastním majetkem. Novela obecního zřízení se proto (i po změnách, kterých doznala během projednávání v Poslanecké sněmovně) stala tím, čím se stát musela - nepromyšleným a nekoncepčním zásahem do textu zákona, který bude v praxi způsobovat nemalé výkladové a aplikační problémy. Do 38 zákona o obcích bylo novelou doplněno ustanovení, podle něhož "obec nesmí svým majetkem ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž není zřizovatelem". Nebude snad příliš sporu o tom, že je opodstatněné zákonem vyloučit, aby obce jako veřejnoprávní korporace ručily za závazky těch subjektů (ať by šlo o podnikatele nebo fyzické osoby), do nichž obec nevkládá žádný majetek, neboť na poskytování finančních záruk jsou určeny jiné instituce. Otázkou ale zůstává, proč novela obcím dovoluje ručit pouze za závazky těch právnických osob, jichž jsou zřizovateli (tzn. příspěvkových organizací - viz 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), nikoliv už ale těch právnických osob, jichž jsou obce zakladateli (popř. jedinými zakladateli), což jsou právnické osoby (typicky obchodní společnosti), do nichž obce svůj majetek zpravidla vkládají. Snad ještě více zaráží, že novela svým zněním vylučuje, aby obce ručily svým majetkem za závazky svazků obcí, a to tím spíše, že majetek, který obce vloží do svazku obcí, zůstává ve vlastnictví členských obcí a nestává se vlastnictvím svazku (viz 38 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.). Novela tak ve spojení s cit. ustanovením zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vytváří poměrně velkou překážku v ochotě a snaze obcí tyto svazky vytvářet a směřovat tím perspektivně k možné dobrovolné integraci. Pojem "ručení za závazky" užitý v novele je třeba vykládat v kontextu s 546 a násl. občanského zákoníku, resp. 303 a násl. obchodního zákoníku, v nichž je ručení upraveno jen jako jedna z forem zajištění občanskoprávních (obchodněprávních) závazků. Ustanovení novely zákona o obcích tedy svou dikcí nevylučuje, aby obec ve vztahu k fyzickým osobám a právnickým osobám, jichž není zřizovatelem, použila jiné formy zajištění jejich závazků, např. zajištění postoupení pohledávky podle 554 občanského zákoníku nebo zřízením zástavního práva (zástavní smlouvou) podle 552, resp. 555 občanského zákoníku. Otázkou opět zůstává, proč novela vyloučila jen ručení jako jednu z forem zajištění závazků a nikoliv i formy další. Nově doplňovaný odst. 3 zapovídající obci ručit za závazky jiných subjektů (s výjimkou vlastních rozpočtových organizací), resp. odst. 4 stanovující neplatnost takových právních úkonů, se vztahují jen na právní úkony učiněné po datu účinnosti zákona č. 450/2001 Sb., tzn. po Tato ustanovení nemají žádný vliv na existenci, trvání a platnost ručitelských závazků obcí vzniklých před tímto datem. Jakýkoliv jiný výklad by byl v rozporu se zásadou zákazu retroaktivity (zpětné účinnosti) právních norem deklarovaného výslovně i v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 215/94, v němž se uvádí, že "ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo. Tento postup zahrnuje zákaz retroaktivity právních norem, resp. jejich retroaktivního výkladu." Novela neobsahuje ani žádné přechodné ustanovení ukládající obcím takové ručitelské závazky v určité lhůtě ukončit. Problém ale může nastat v případě, kdy např. zastupitelstvo obce přijalo usnesení o tom, že bude obec ručit za určitý závazek ještě v r. 2001, příslušná smlouva ale nebyla představitelem obce (starostou) do konce roku podepsána. Bude se i na tento právní úkon vztahovat zákonem předpokládaná neplatnost? Na takovou otázku novela odpověď nedává. Do 38 byl novelou dále doplněn odstavec 5, podle kterého "stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně". Takové ustanovení je ovšem zcela zbytečné, protože vůbec nic neřeší a postrádá jakýkoliv právní význam. Z ničeho totiž nevyplývá, že by stát měl za závazky obcí ze zákona ručit. Pokud by tak stát jako právnická informační servis č. 2/2002 strana 16

17 osoba (viz 6 zákona č. 219/2000 Sb.) chtěl učinit, záleží to na rozhodnutí příslušného státního orgánu, což znění novely ostatně výslovně připouští. Ustanovení tedy zůstává jen prázdnou proklamací, která říká jen tolik, že stát něco nesmí učinit, ovšem jen pokud se (prostřednictvím příslušného státního orgánu) nerozhodne, že to provede. Pokud by měl zákon úplně vyloučit, aby stát vůbec mohl za závazky jiných právnických osob (tedy zřejmě nejen obcí, neboť není rozumného důvodu, aby se stát mohl zaručovat za subjekty soukromého práva) ručit, měl by být tento princip součástí zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, kam systematicky patří. Pojem "ručení za hospodaření" obsažený v nově doplněném ustanovení zákona o obcích je navíc nesprávný. Ručení je podle 546 občanského zákoníku formou zajištění závazku ("hospodaření obce" není závazek ve smyslu občanského práva a nelze proto za něj ručit) a ustanovení tak mělo užít úplně stejné dikce jako nově doplňovaný odst. 3. O další odstavce doplňuje novela rovněž 85 zákona o obcích pojednávající o majetkoprávních úkonech vyhrazených zastupitelstvu obce. Podle nového odst. 2 bude vláda schvalovat obcím každé uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí (stejný režim se bude podle nového odstavce 3 tohoto ustanovení vztahovat i na emise komunálních obligací). Toto ustanovení je diskutabilní hned z několika důvodů. Podle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. Obě podmínky (tedy ochrana zákona a zákonem stanovený způsob zásahu státu) musejí být splněny současně (srov. D. Hendrych/C. Svoboda: Ústava České republiky - komentář, Praha 1997, s. 180). Nově doplňované ustanovení zákona o obcích ovšem způsob, jakým by vláda souhlas s danými majetkoprávními úkony udělovala, vůbec neupravuje a není tedy jasné, zda tak má činit formou správního rozhodnutí vydávaného podle správního řádu (to zřejmě nepůjde, protože zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení se podle svého 1 na jednání vlády nevztahuje), popř. jiným zákonem stanoveným procesním postupem (žádný postup ani forma rozhodnutí ale stanoveny nejsou). Usnesení vlády (které není právním předpisem, nýbrž interním aktem výkonné moci), zavazuje jen orgány vládě podřízené, což obce (územní samosprávné celky) jako veřejnoprávní korporace a jejich orgány při výkonu samostatné působnosti, kam hospodaření obcí patří (viz díl 2 hlavy II zákona o obcích), nejsou. Usneseními vlády jsou obce vázány jen při výkonu přenesené působnosti, a to ještě ne ve všech případech - srov. 61 odst. 2 písm. a) zákona o obcích a bude zajímavé sledovat, jak si praxe s aplikací tohoto ustanovení poradí. Splněna není ani druhá podmínka vyžadovaná v čl. 101 odst. 4 Ústavy (ochrana zákona), neboť účelem novely bylo podle důvodové zprávy k návrhu "získat nástroj k regulaci zadlužení územních samosprávných celků". Žádný zákon (ani sama tato novela) však nestanoví, že by existence (jakkoliv vysokého) dluhu na straně obce sama o sobě byla porušením zákona vyžadujícím zásah státu (v tomto případě ve formě předběžného souhlasu vlády s určitými majetkoprávními úkony). Pokud by tomu tak být mělo, musel by zákon (nejspíše zákon o obcích nebo zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) obsahovat ustanovení, že se obec nesmí zadlužit, resp. že se smí zadlužit jen v určitém rozsahu. Zatím tomu tak není a ani sama novela žádné takové omezení neobsahuje. Nově doplněná ustanovení odst. 2 a 3 v 85 vyžadující předchozí souhlas vlády s vybranými majetkoprávními úkony obce jsou též nesystematickou nepřímou novelou samotného zákona o obcích, a to konkrétně jeho 123 odst. 1, podle něhož dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonávají okresní úřady (v případě měst Brno, Ostrava a Plzeň krajské úřady zákona o obcích), přičemž tento dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm (jen) soulad opatření orgánů obce se zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona a v jeho mezích. Novela ale předpokládá nikoliv souhlas ze strany okresního (krajského) úřadu, jak by to odpovídalo obecnému modelu výkonu správního dozoru nad působností obcí upravenému v zákoně o obcích, ale souhlas ze strany vlády, a to souhlas předběžný, nikoliv následný sledující nikoliv dodržení zákona nebo jiného právního předpisu, ale jakási mimoprávní hlediska, která v zákoně nejsou vůbec stanovena a vyjádřena. Novela sice výslovně neuvádí, že má jít o souhlas předběžný, plyne to ale zřejmě z povahy věci, protože absence souhlasu má za následek neplatnost daného právního úkonu a bylo by v rozporu se zásadou právní jistoty třetích osob, aby se souhlas uděloval následně (s ohledem na nejasné znění novely nelze nicméně ani v případě časového určení udělení souhlasu vyloučit spory). Novela nestanoví, za jakých podmínek vláda obci souhlas s provedením daného majetkoprávního úkonu udělí či neudělí, tzn. kdy je a kdy není na udělení souhlasu právní nárok. Rozhodnutí je tak zcela na libovůli vlády, která není vázána žádnými zákonnými kritérii, což je velmi sporné z hlediska čl. 2 odst. 3 Ústavy, podle kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (v daném případě není stanoven ani způsob ani meze uplatňování státní moci ze strany vlády). Nelze proto než doporučit, aby se ta obec, které nebude novelou požadovaný souhlas vlády s daným majetkoprávním úkonem udělen, obrátila podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy ČR, resp. 72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu s ústavní stížností namítající zásah do ústavně zaručeného práva na samosprávu (čl. 8 Ústavy) na Ústavní soud a s touto ústavní stížností spojila i návrh na zrušení 85 odst. 2 zákona o obcích, jak to umožňuje 74 zákona o Ústavním soudu. Je rovněž velmi diskutabilní, aby vláda jako vrcholný orgán výkonné moci (čl. 67 odst. 1 Ústavy) udělovala souhlas s půjčkou, kterou v jakékoliv (!) výši přijímá, byť ze zahraničí, kterákoliv obec (taková agenda neodpovídá ústavnímu postavení vlády). Není také zřejmé, proč (má-li být účelem novely regulace komunálního dluhu) mají schválení podléhat jen půjčky a úvěry ze zahraničí a ne všechny úvěry či půjčky bez rozdílu. Z hlediska deklarovaného cíle novely je zcela nelogické, že se na půjčky a úvěry v tuzemsku, které mohou být mnohem vyšší než půjčky a úvěry ze zahraničí a jejichž předmětem může být i cizí měna, žádné omezení nevztahuje, což jen dokládá nekoncepční přístup při tvorbě a schvalování novely. Největší hádankou ale zůstává, co tvůrce zákona vlastně mínil pojmem "půjčka nebo úvěr ze zahraničí". Má se jako "půjčka ze zahraničí" posuzovat půjčka od zahraniční pobočky české banky? A má se jako "úvěr ze zahraničí" posuzovat úvěr od tuzemské pobočky zahraniční banky? Novela tak nejen těmito nejasnostmi a nepřesnostmi vytváří zárodek řady budoucích sporů při výkladu a aplikaci zákona v praxi. Podle nově doplněného odst. 4 v 85 "nesmí obec přijmout úvěr, pokud její dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku". Pomineme-li absenci zákonné definice pojmu "dluhová služba", autoři novely zřejmě vůbec nevzali v úvahu, že rozpočet obce tvoří příjmy a výdaje a že zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů připouští, aby byl rozpočet obce vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový (srov. 4 tohoto zákona). Z přijatého znění novely zákona o obcích (pojem "15 % vlastního rozpočtu") proto nelze určit, z jaké vlastně hodnoty (zda z výše příjmů nebo z výše výdajů rozpočtu obce za uplynulý kalendářní rok) se má oněch 15 % odvozovat. Ustanovení proto nelze pro jeho zcela zmatečnou dikci v praxi použít. Nemá snad ani smysl zamýšlet se nad tím, proč zákonodárce (opět s přihlédnutím k v důvodové zprávě deklarovanému cíli novely) chtěl v daném případě vyloučit pouze to, aby obec (za určitých okolností) úvěr přijala a nikoliv též např. to, aby někomu poskytla půjčku. Není snad poskytnutí půjčky z obecního rozpočtu ještě větším rizikem pro růst komunálního dluhu? Zákonem č. 450/2001 Sb. nebyl novelizován pouze zákon o obcích, ale též zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (část druhá novely) a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (část třetí novely), a to obdobným (nikoliv ale stejným!) způsobem jako zákon o obcích. Bylo-li cílem novely regulovat růst zadlužení územních samosprávných celků, zdálo by se informační servis č. 2/2002 strana 17

18 logickým, aby bylo ve všech třech zákonech přijato stejné řešení, tedy stejná omezení pro hospodaření územních samosprávných celků. Nic takového se ale nestalo. Zatímco novela zákona o obcích předpokládá, že vláda bude (s výše uvedenými výhradami) udělovat předchozí souhlas s každým uzavřením smlouvy o půjčce nebo úvěru ze zahraničí, novela zákona o krajích nic podobného neobsahuje a předchozí souhlas vlády vyžaduje jen u emise komunálních obligací (!). Naopak novela zákona o hlavním městě Praze vyžaduje souhlas vlády s uzavřením smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí, nebudou mu ale (na rozdíl od všech ostatních krajů a obcí - hlavní město Praha je podle 1 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze krajem i obcí zároveň) podléhat emise komunálních obligací vydávaných hlavním městem Prahou. Těmito nijak nezdůvodněnými rozdíly vytváří novela nerovné postavení mezi územními samosprávnými celky, a to mezi hlavním městem Prahou jako krajem a ostatními kraji, resp. mezi hlavním městem Prahou jako obcí a ostatními obcemi, což se zdá být z hlediska Ústavy rovněž poměrně diskutabilní, neboť její čl. 8 zaručuje všem územním samosprávným celkům stejné právo na samosprávu bez rozdílu a z hlediska rozsahu (omezení) samostatné působnosti územních samosprávných celků by tedy běžné zákony neměly provádět žádnou kategorizaci. Svaz měst a obcí ČR na výše uvedené nedostatky novely zákona o obcích při jejím projednávání v Parlamentu upozorňoval. Některé jeho podněty byly vzaty v úvahu při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně. Další jím vznesené připomínky se sice promítly do stanoviska Senátu k této novele, Poslanecká sněmovna však již své původní rozhodnutí nezměnila a setrvala na jí schváleném (jak je patrno, více než sporném) znění. Nyní tedy nezbývá než při nejbližší příležitosti všechna zmíněná sporná ustanovení upravit, resp. vypustit. Touto příležitostí je projednávání vládního návrhu novely zákona o obcích (sněmovní tisk č. 1156) a Svaz měst a obcí ČR se bude snažit ji v každém případě využít. JUDr. Josef Vedral, Ph.D. Vy se ptáte, my odpovídáme Otázka: Legislativní oddělení Kanceláře Svazu měst a obcí ČR se obrátilo na Ministerstvo kultury s žádostí o výklad zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), a to na základě toho, že některé knihovny začaly zasílat starostům obcí dopisy, v nichž je upozorňují na povinnost obcí, která má vyplývat z nového knihovního zákona a spočívat v zajištění připojení knihovny k internetu s tím, že nebude-li tento požadavek splněn do , bude knihovna vyřazena z registru knihoven a nebude moci půjčovat knihy a čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu s tím, že tato povinnost obcí vyplývá z 4 odst. 1 písm. d), resp. 24 odst. 2 knihovního zákona. Stanovisko odboru umění a knihoven Ministerstva kultury: Ministerstvu kultury nepřísluší podávat závazný výklad zákonů, toto je pouze v pravomoci soudů. Podle 2 písm. a) knihovního zákona se v tomto zákoně rozumí knihovnou zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven. V 4 odst. 1 knihovního zákona jsou pak vymezeny veřejné knihovnické služby. Jednou z těchto služeb je umožnění přístupu k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, pomocí telekomunikačního zařízení ( 4 odst. 1 písm. d) knihovního zákona). Dále podle 4 odst. 2 je provozovatel povinen poskytovat veřejné knihovnické služby uvedené v odstavci 1 s určitými dále taxativně stanovenými výjimkami bezplatně. Jedná se o definování nezastupitelných služeb, na kterých má stát zájem, a chce, aby byly knihovnami v právním režimu knihovního zákona poskytovány. Podle důvodové zprávy ke knihovnímu zákonu veřejné knihovnické a informační služby uvedené v 4 odst. 1 knihovního zákona představují povinné minimum služeb, které knihovna poskytuje. Přechodné ustanovení 24 odst. 2 knihovního zákona pak umožňuje, aby knihovny, které nesplňují povinnost stanovenou v 4 odst. 1 písm. d) knihovního zákona, mohly být zapsány do evidence knihoven podle 5 tohoto zákona s tím, že nesplní-li knihovna uvedenou povinnost do , Ministerstvo kultury její zápis v evidenci knihoven zruší. Vzhledem k tomu, že na poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb má pochopitelný a významem jejich poskytování odůvodněný zájem i stát a že se jejich poskytování děje i za spoluúčasti veřejného rozpočtu, je zřejmé, že v této situaci reguluje některé otázky provozování těchto služeb zákonem, který obsahuje právní instituty, jimiž lze zajistit, aby byly nezastupitelné veřejné knihovnické a informační služby poskytovány či kterými lze zajistit meziknihovní služby, budování a ochranu knihovních fondů pro uchování kulturního dědictví budoucím generacím atd. Povinnosti, které knihovní zákon přiznává v 4 odst. 1 provozovateli knihovny, jsou opřeny o čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. To je důsledkem potřeby, jak už bylo naznačeno výše, především napomoci vytvoření optimálního systému poskytování informací s využitím moderních informačních a komunikačních technologií a s dostupností nezávislou na sociálním postavení uživatelů daných služeb a zajistit všem bez rozdílu přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám i dalším službám poskytovaných knihovnami, jakož i zajistit poskytování těchto služeb, a tím zajistit právo na svobodný a rovný přístup k informacím, a rovněž potřeby ochránit další veřejné zájmy, které s poskytováním veřejných a informačních služeb souvisejí. Jak uvádíte ve svém dopise, docházejí knihovny k závěru, že nebude-li zákonný požadavek mít připojení k internetu splněn do , bude knihovna vyřazena z evidence knihoven a nebude moci půjčovat knihy a čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu. Za předpokladu, že knihovna poskytuje způsobem zaručujícím všem veřejné knihovnické a informační služby vymezené knihovním zákonem, Ministerstvo kultury ji zapíše do evidence knihoven, v opačném případě Ministerstvo kultury návrh na zápis do evidence knihoven zamítne ( 6 knihovního zákona). informační servis č. 2/2002 strana 18

19 Vycházeje z výše uvedeného, zůstává tedy v dispozici provozovatele popř. zřizovatele knihovny a na jeho úvaze, zda bude za podmínek stanovených knihovním zákonem jím provozovaná knihovna podléhat právnímu režimu knihovního zákona se všemi z toho plynoucími důsledky, včetně možného uložení sankcí za nesplnění povinností stanovených knihovním zákonem, či nikoliv. Provozovateli knihovny v právním režimu knihovního zákona je pak umožněno získat peněžní prostředky ze státního rozpočtu nad rámec běžného financování. V důsledku zamítnutí návrhu na zápis do evidence knihoven či zrušení zápisu knihovny v evidenci knihoven, by pak pochopitelně nebyla splněna podmínka pro poskytnutí účelově určené dotace ve smyslu 15 písm. b) až h) a j) až l) knihovního zákona provozovateli takové knihovny. Odůvodněný a nijakým argumentem podložený však není závěr knihoven, že po případném zrušení zápisu v evidenci knihoven nebude knihovna moci půjčovat knihy, a nelze s ním než nesouhlasit. Pokud jde o otázku, kdo a na základě jakého ustanovení má knihovně zajistit bezplatný přístup k vnějším informačním zdrojům, je nutné konstatovat, že knihovní zákon jí výslovně neupravuje. O této otázce blíže nehovoří ani důvodová zpráva ke knihovnímu zákonu, která mj. uvádí, že v souvislosti s budováním informační společnosti se vedle zpřístupňování knihovních dokumentů v klasické podobě klade důraz na umožnění přístupu k informacím nacházejícím se v elektronické podobě, prostřednictvím telekomunikačního zařízení. A dále, že požadavek na poskytování veřejných informačních služeb podle 4 odst. 1 knihovního zákona bezplatně nevylučuje vybírání určitých poplatků za administrativní práci spojenou s evidencí uživatelů knihovny. Ze zahraničí PRVNÍ ZASEDÁNÍ SPOLEČNÉHO KONZULTATIVNÍHO VÝBORU ČR A VÝBORU REGIONŮ EU Více než dvouleté úsilí Stálé mise ČR v Bruselu, SMO ČR a posléze i nově zvolených krajských orgánů na české straně a Výboru regionů na straně Evropské unie dospělo ke svému úspěšnému završení - prvnímu společnému zasedání dne 24. ledna v Praze. Konec jednoho úsilí však na druhé straně znamená i začátek další, kvalitativně vyšší fáze styků samosprávných orgánů ČR s jedním z oficiálních orgánů EU - s Výborem regionů. Ten reprezentuje hlas samosprávných orgánů jednotlivých členských zemí EU a je povinně konzultován Evropskou komisí v otázkách, které se týkají problematiky místních a regionálních (krajských, a v zemích se spolkovým zřízením i zemských) samospráv. Ustavení Společného konzultativního výboru umožní našim členům v tomto výboru projednávat, diskutovat, ale i navrhovat svá řešení různých problémů, jež se týkají samospráv, ať už z hlediska legislativy EU nebo ČR. S trochou nadsázky lze říci, že si naši členové v tomto výboru zkusí, jak bude vypadat jejich práce, až budeme plnoprávnými členy EU. Na tomto místě je asi dobré zdůraznit, že Česká republika je po Polsku druhou zemí, se kterou má Výbor regionů EU tyto nadstandardní styky. První zasedání Společného konzultativního výboru Polska a Výboru regionů EU se uskutečnilo ve Varšavě dne 26. listopadu Přitom v Polsku byly regionální orgány (vojvodstva) zvoleny více než o rok dříve než u nás proběhly volby do krajů. Zásluhu na výrazně rychlejším ustavení našeho výboru mají všichni, kteří se v jeho prospěch svou prací zasazovali. Avšak jen málo lidí u nás ví, jak moc svým osobním zájmem a zasazením pomohl ke zdárnému a rychlému ustavení tohoto výboru president Výboru regionů, pan Jos Chabert. I proto můžeme plně věřit jeho slovům o přátelství k lidu České republiky a o jeho podpoře úsilí ČR být znovu součástí evropských demokratických struktur, která pronesl při ukončení své návštěvy v Praze v červenci roku 2000 a zopakoval je i na tomto prvním setkání. Spolupředsedajícími zasedání v Praze byli pan Reinhold Boclet, ministr spolkové země Bavorsko, a pan Jan Kasl, primátor hlavního města Prahy. Z osmi členů (a osmi náhradníků) české poloviny Společného konzultativního výboru jich pět reprezentuje kraje (v čele s panem hejtmanem Tošenovským) a tři obce (v čele s panem primátorem Vlasákem, předsedou Svazu). Jednání přišel osobně pozdravit předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu, pan Václav Klaus, a účastnili se ho také pan Jos Chabert, president Výboru regionů EU, pan Ramiro Cibrián, velvyslanec a vedoucí Delegace Evropské komise v ČR, Lord Paul Hanningfield of Chelmsford, předseda kontaktní skupiny mezi Výborem regionů EU a kandidátskými zeměmi, pan Enrique Viguera, vrchní ředitel pro evropské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí Španělska pro španělské předsednictví EU, pan Rutger Wissels z Evropské komise, vedoucí týmu pro Českou republiku, a další významní hosté. V jejich projevech se shodně objevilo vysoké hodnocení pokroku, kterého ČR dosáhla při předsvstupních jednáních s EU, i výčet toho, co ještě zbývá, a to nejen na naší straně, ale i na straně EU (reforma Evropské unie, diskuse v Nice, výzvy z Laeken). Úvodně slavnostní ráz jednání Společného výboru byl brzy vystřídán věcným projednáváním problémů, které by mohly být předmětem jednání na dalších schůzkách. Započalo vystoupením pana primátora Kasla, který přiblížil situaci nově budovaných krajských orgánů, problémy ztotožnění občanů s kraji a nezbytnost osvojit si umění přesvědčovat občany o významu a smysluplnosti našeho vstupu do EU. Po něm promluvil Lord Hanningfield a pan Wissels, kteří shrnuli výhody, které vstup ČR do EU přinese občanům, principy, na nichž EU pracuje (princip subsidiarity, blízkosti a účastenství, jež umožňují lidem, aby se účastnili rozhodovacích procesů), ale i povinnosti, které jsou se vstupem spojeny. Jakýmsi "předkolem" k budoucím pracovním setkáním výborů z naší strany bylo diskusní vystoupení hejtmanů, kteří zmiňovali problémy, se kterými se musí potýkat. V bloku týkajícím se posilování krajských a místních samospráv promluvili náměstek ministra J. Postránecký (shrnul vládní pohled na samosprávu v ČR) a paní Pejponen z Výboru regionů EU (mluvila o partnerských vztazích a o posilování účasti občanů EU na řešení problémů EU). Závěrečné slovo v této části měl předseda SMO ČR, pan primátor Vlasák, který charakterizoval Svaz, jeho úlohu, možnosti a práva nejen ve vnitřních záležitostech, ale i ve vztahu k EU a Radě Evropy (viz Z celého jednání vznikla Společná deklarace předsedů, která doporučila, jaké další kroky je třeba udělat před podzimním jednáním Společného konzultativního výboru v Bruselu (viz Václav Černý, výkonný místopředseda SMO ČR informační servis č. 2/2002 strana 19

20 JAK NEZTRATIT SAMI SEBE V EVROPSKÉ UNII Bilbao, Další pravidelné setkání generálních sekretářů a ředitelů národních asociací měst a regionů zemí Evropy, které jsou členy Rady evropských municipalit a regionů (CEMR), se konalo v Bilbau, v baskické části Španělska, ve dnech 31. ledna a 1. února. Jeho úkolem bylo připravit program pro jednání Politického výboru CEMR ve Valencii, posoudit stav příprav na Kongres CEMR, který se koná v Poznani už příští rok, a také zkontrolovat, jak pokračuje příprava na velký 8. Evropský kongres partnerských měst v Antwerpách ( května 2002). České republiky, respektive SMO ČR, se týkala část jednání zabývající se organizací semináře o partnerství a rozšíření Evropské unie (Twinning and Enlargement), který se koná v Praze již 21. a 22. února. Z původně malého semináře se během jeho přípravy stala téměř reprezentativní událost s přibližně šedesáti účastníky ze zahraničí, přičemž veškeré náklady spojené s jeho organizací jsou hrazeny z grantu EU. Kdo pozorně čte zprávy ze služebních cest reprezentantů Svazu na jednání vrcholných orgánů Evropy, na něž máme přístup (Výbor regionů EU, Rada Evropy, CEMR), tak již předem může odhadnout ústřední téma jednání. Je to ve skutečnosti problematika reorganizace Evropské unie, k níž Evropská Komise vydává svou "Bílou knihu o vládnutí v Evropě" (White Paper on European Governance). Oficiální počátek této diskuse byl na konferenci v Nice v loňském roce, avšak předcházely mu diskuse na různých úrovních - např. již na Kongresu CEMR v Oulu v roce 2000 byl schválen dokument, jež se nazývá Good Governance ("dobré řízení, vládnutí"). K Bílé knize vydávají jednotlivé orgány EU a další organizace jako CEMR svá stanoviska. Toto vše je provázeno širokou diskusí mezi vládami a samosprávami v jednotlivých státech EU. Podobné diskuse a stanoviska se očekávají i od kandidátských států. Ke stavu této diskuse v jednotlivých zemích se vyjadřovali všichni přítomní zástupci jednotlivých asociací včetně kandidátských - jak pan Porawski za Asociaci polských měst, tak já jsme konstatovali, že v této souvislosti nebyly naše asociace vládou osloveny. Ve svém příspěvku jsem zároveň poukázal na rozdíly mezi situací v EUzemích a našimi zeměmi, kde se některé demokratické a samosprávné instituce teprve konstituují a samy hledají svou optimální pozici ve společnosti. Přesto bychom se měli na tuto diskusi připravit a být schopni definovat svá stanoviska. Vysvětlením, o čem Bílá kniha pojednává a jaké jsou hlavní principy vládnutí a dělby moci v Evropské unii, jsem se zabýval již ve zprávě z jednání ředitelů a generálních sekretářů CEMR v březnu 2001 (InS č. 4/2001). Proto se zde nebudu opakovat. Přesto bych se chtěl s vámi krátce podělit o některé zdánlivě nesouvisející zkušenosti a dojmy z mého pobytu v Bilbau. Jsou sice subjektivní, neúplné a nedoložené studiem historických a ekonomických pramenů, ale jsem přesvědčen, že alespoň v hrubých rysech objektivní, a něco vypovídají i o charakteru země a národu (Baskové!), který v ní žije. Každé město má svou atmosféru, genius loci. Bilbao v něčem připomíná Prahu. Protéká jím řeka obklopená pahorky, na jedné její straně je staré město, na druhé měšťanské centrum budované od 18. do začátku 20. století. Co nemá, je hrad, zámek. Jako dědictví jedné z nejbohatších a nejmocnějších světových velmocí patnáctého až osmnáctého století mu byly dány do vínku bohatě zdobené chrámy a další památky ze středověku i solidní měšťanské domy (mnohem rozlehlejší, než můžeme vidět např. v Amsterodamu). Kdybych měl popsat pocit z města, z budov, architektury, tak Bilbao mi připadá, jako kdyby mělo v sobě nějaké vnitřní napětí, činorodost, touhu až vášeň. Je to dáno tím, že do výše popsané solidnosti často vpadne jakoby neústrojně úplně moderní budova, bohatství soch, artefaktů, mnohdy až s brutalitou, která by otřásla našimi památkáři až do morku kostí. Sám jsem byl zaražen, když jsem viděl skelet starého paláce se zbytky bohatých ornamentů, z jehož vnitřku vyrůstá nový betonový skelet rozměrů a charakteru odpovídajícím budoucímu úřednickému a obchodnímu využití. Nedaleko odtamtud jsem však viděl ve frontě měšťanských domů podobný skelet, opravený a upravený pro obchody, na němž vyrostl velmi citlivě vytvarovaný obytný dům. Kdybych měl podobně vyjádřit svůj dojem z jiných evropských měst, pak bych mluvil o přívětivé a přátelské Paříži, strohém, uspěchaném a solidním Londýně, a harmonické (vizuálně i hudebně) Praze. Můj dojem z lidí je jen omezený z důvodů komunikační bariéry. Výjimkou je dojem z vynikající průvodkyně v Galerii, kterou jsme navštívili pozdě večer po jednání prvního dne. Její výklad byl zaujatý, ale na vysoké profesionální úrovni, chtěla nám co nejvíce říci o bohatství sbírek Galerie, o malířích a malířkách baskického původu, a nepřímo o ideji, podle níž je celá expozice uspořádána. Mohu-li se odvážit generalizace z těchto dojmů, pak poslední, na co bych myslil v souvislosti s národem Basků, ale snad i Španělskem jako celkem, je, že by měli nějakou obavu o svou svébytnost, ztrátu národního charakteru, o rozplynutí v EU. Kousek té samozřejmosti o své svébytnosti, kterou jsem pociťoval v Bilbau, je snad jediné, co potřebujeme, abychom se nemuseli ani trochu obávat, že se v EU ztratíme. Druhá generalizace, jež si odnáším z návštěvy Baskicka, se týká odpovědi na otázku, co přináší vstup do EU. Je mnoho starých měst s bohatou historií jako má Bilbao, ale nejsou-li jejich památky chráněny a opravovány, pak to většinou svědčí o nedostatku až chudobě. Upravené památky, nová průmyslová výstavba, nové umělecké monumenty významu nedávno dokončeného Guggenheimova Musea architekta Gehry (postavil v Praze dům "Ginger and Fred"), fantastické mosty, nová síť dálnic, nové moderní letiště - to je výsledek dotací Evropské unie. Je ovšem také nutné být jejím členem a umět je získat. Václav Černý výkonný místopředseda informační servis č. 2/2002 strana 20