KARDINÁL TOMÁŠEK. Generál bez vojska?

Transkript

1

2

3 KARDINÁL TOMÁŠEK Generál bez vojska? VYŠEHRAD 2003

4 Uspořádali Jan Hartmann, Bohumil Svoboda a Václav Vaško Jan Hartmann, Bohumil Svoboda a Václav Vaško ISBN

5 19 Svatořečení Anežky České Římská pou Audience Sametová revoluce Všemu lidu Československa Páté zastavení P. Tomáše Halíka Konec komunistické diktatury Římská pou Konec léta a začátek podzimu 1989 byl ve znamení příprav na svatořečení blahoslavené Anežky Přemyslovny, které se mělo uskutečnit v Římě v neděli 12. listopadu Nápad Františka Reichla, po listopadové revoluci náměstka předsedy federální vlády, uspořádat do Říma celostátní pou, který se zdál ještě ve dnech oslav Tomáškových devadesátin absurdní, se postupně stával realitou. V místnostech pražského arcibiskupství zasedal permanentně, se souhlasem pana kardinála, Poutní výbor. Jeho práci vycházely mimořádně ochotně vstříc úřady, instituce a podniky, které zajiš ovaly pasy, víza, celní odbavení, dopravu, tisk brožurek, výrobu emblémů se znakem křižovníků, řádu založeného Anežkou. Dvěma zvláštními letadly, čtyřmi zvláštními vlaky a stovkou autobusů odjelo do Říma na deset tisíc poutníků. Nejvíce starostí dělal všem pan kardinál, který se necítil dobře, a přestože se na svatořečení Anežčino, o které tolik let usiloval, nesmírně těšil, rezolutně prohlásil, že do Říma nepojede. Teprve na výslovné přání Svatého otce si dal říci a své rozhodnutí změnil. Významná byla už vigilie slavnosti, když se v bazilice sv. Klimenta sešli všichni čeští a slovenští biskupové jak z domova, tak z exilu, kde nad hrobem svatého Konstantina-Cyrila sloužili mši svatou. Dne 12. listopadu byl společně s blahoslavenou Anežkou Českou ve svatopetrské bazilice svatořečen i polský blahoslavený Albert Chmielowski z Krakova. Slavnost přenášela v přímém přenosu československá televize. I to bylo ještě před třemi měsíci nemyslitelné. 143

6 V homilii, která byla součástí obřadu svatořečení, řekl Jan Pavel II. mezi jiným: Anežka Česká, kterou dnes s radostí vzýváme jako svatou, i když žila tak dávno před námi, měla význačný podíl na občanském a kulturním vývoji svého národa a zůstává i nám blízká pro svou křes anskou víru a svou lásku je vzorem odvahy a duchovní oporou mladým dívkám, které se velkoryse zasvěcují řeholnímu životu je příkladem svatosti všem, kdo následují Krista je povzbuzením těm, kdo chtějí žít láskou, která se dává úplně a zcela všem, bez ohledu na přehrady rasy, národnosti nebo mentality, je nebeskou ochránkyní na naší každodenní cestě plné překážek. Můžeme se k ní tedy obracet s velkou důvěrou a nadějí. Audience Následujícího dne, v pondělí 13. listopadu 1989 dopoledne, přijal Svatý otec v obrovské audienční síni Pavla VI. české a slovenské poutníky v samostatné audienci. Krátce před příchodem papeže vstoupil do audienční síně bouřlivě pozdravován desetitisícem poutníků kardinál Tomášek. V česky a slovensky předneseném projevu řekl pak Svatý otec kromě jiného: Jásejme a radujme se, protože pro církev, která žije v českých zemích, nadešel kýžený den, v němž byla povýšena na oltář její svatá ochránkyně Anežka Přemyslovna. Jásejme a radujme se však i proto, že k její poctě připutovala z vaší vlasti výprava, která nemá obdoby v dějinách, vedená vaším milovaným a ctihodným kardinálem Tomáškem, primasem českým. Je to jistě na přímluvu této svaté, která dovedla spojovat to, co bylo rozdělené, že se tu dnes setkávají ve svorné jednotě Češi a Slováci žijící ve vlasti s krajany, kteří žijí v cizině, i s poutníky německého jazyka, pocházejícími z Čech a Moravy. Také přítomnost vašich pastýřů spolu s biskupy, kteří jsou pověřeni péčí o krajany v zahraničí, je symbolem této církevní jednoty. Jistě, počet vašich biskupů není ještě úplný, ale skutečnost, že v posledních měsících bylo možno jmenovat biskupy pro diecéze po dlouhá léta osiřelé, je dobrým znamením pro budoucnost a posiluje naši naději, že bude možno konečně i ve vaší zemi ustavit příslušné biskupské konference. ( ) 2 144

7 Sametová revoluce Zatímco v posledních týdnech vyklidili pozice komunističtí fundamentalisté jak ve východním Německu, tak dokonce i v Bulharsku, byl v Československu stále ještě navenek klid. Jak dlouho ještě, ptal se snad každý z našich poutníků. Podle dávné legendy vázalo se k Anežčinu svatořečení proroctví, že v Čechách bude dobře tehdy, až bude Anežka prohlášena za svatou. Tři dny po návratu poutníků do vlasti to začalo. Signálem k celostátní revoltě proti režimu bylo násilné, neobyčejně surové potlačení pokojné studentské demonstrace konané při příležitosti Mezinárodního dne studentstva dne 17. listopadu Všemu lidu Československa Do bouřlivé situace následujících dnů, kdy v Praze, Bratislavě, Brně a dalších městech desetitisíce a statisíce demonstrantů skandovaly: My chceme svobodu! a V jednotě je síla!, se vrátil do Prahy kardinál Tomášek. A v klíčový den sametové revoluce, v úterý dne 21. listopadu, kdy komunističtí pohlaváři stále ještě zvažovali, zda mají do ulic poslat tanky nebo ne, přečetl P. Václav Malý z melantrišského balkonu na Václavském náměstí Tomáškovo poselství Všemu lidu Československa. Pro jeho historický význam uvádíme je doslovně: Drazí spoluobčané, obracím se na vás několik hodin po návratu z Říma, kde jsem se zúčastnil kanonizace naší Anežky Přemyslovny. Ona, královská dcera, sice odešla do ústraní kláštera z lásky k Bohu a k bližnímu, ale nepřestala být se svým lidem v jeho slávě i ponížení. Ani mně nemůže být cizí osud mého národa a všech obyvatel našeho státu. Nesmím mlčet ve chvíli, kdy jste se sjednotili v mohutném protestu proti bezpráví páchanému na nás po čtyři desetiletí. Není možné mít důvěru v takové vedení státu, které není ochotno mluvit pravdu a zemi s tisíciletou tradicí upírá práva a svobody, považované za normální i ve zcela mladých státech třetího světa. Naši společnou situaci chci osvětlit zkušeností katolické církve u nás. Jejím jménem adresované stížnosti a žádosti byly povýšeně ignorovány. Teprve když katolický lid ve statisících pozvedl hlas na Velehradě roku 1985 a v petici z roku 1988, došlo k nepatrným krokům. 145

8 Na mé loňské nabídky k dialogu reagoval teprve před půl rokem pan prezident, ale ve skutečnosti došlo k jen bezvýznamným gestům. Církev zůstává dále v područí státní moci podle vnucené právní úpravy z doby stalinismu. Biskup je ve správě své diecéze plně závislý na státních úřadech a rozhodující slovo má Státní bezpečnost. Zasedání biskupů a kněží je umrtvováno přítomností státních činitelů. V ovzduší nesvobody se těžko dýchá dospělým věřícím, jejich dětem a zvláště mladým křes anům. Slibují nám, že nová zákonná úprava postavení církví bude v souladu s mezinárodními normami o občanských svobodách, ale ani slovo o tom, že se vládnoucí strana vzdává programu postupné likvidace církve. Těmto lidem se nedá věřit. Stejně neblahá situace je i v ostatních sférách společenského života ve vědě, kultuře, informacích, v sociálním, občanském a politickém dění. Ze západu i z východu jsme obklopeni zeměmi, které v minulosti nebo v současnosti rozbily mříže totalitních systémů. Ani my už nesmíme čekat, je třeba jednat. Potřebujeme demokratickou vládu, protože jinak nedokážeme zadržet hrozící ekologickou katastrofu a další zla. Musejí svobodně vystoupit všichni, kdo nám mají co říci, abychom z nich svobodnou volbou vybrali vládu pro nás, ne proti nám. Právě te jsme všichni povoláni k odpovědnosti za přítomnost i budoucnost nás i našich dětí. Jsme s vámi, přátelé, kteří voláte po spravedlnosti pro všechny. S díkem a úctou se obracím zvláště k obětem surového násilí: O vás platí Kristovo slovo:,blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, nebo oni budou nasyceni. Požadavek potrestání viníků je zcela spravedlivý. Jen prosím, abyste dále šli cestou nenásilí. Bojujme za dobro dobrými prostředky. Na našich utlačovatelích vidíme, jak krátkodechá jsou vítězství zloby, nenávisti, pomstychtivosti, bezohlednosti, zpupnosti. Také vás chci oslovit, moji katoličtí bratři a sestry, spolu s vašimi kněžími. V této osudové hodině našich dějin nesmí zůstat stranou nikdo z nás. Znovu pozvedněte hlas, tentokrát v jednotě s ostatními občany, Čechy a Slováky, i s příslušníky dalších národností, věřícími i nevěřícími. Právo na víru se nedá odloučit od ostatních demokratických práv. Svoboda je nedělitelná! Končím slovy, která zazněla kdysi v našich dějinách:, S pomocí Boží osudy naše jsou v našich rukou! František kardinál Tomášek, arcibiskup pražský a primas český 3 146

9 Toto poselství přečetli pak ve Vinohradském divadle biskup Antonín Liška a na shromáždění v Činoherním klubu Bohumil Svoboda. Páté zastavení P. Tomáše Halíka Nastal podivuhodný podzim Politická situace se dramatizovala a kardinál několikrát nabídl své spolupracovníky i sám sebe jako zprostředkovatele jednání mezi vládou a opozicí o budoucím vývoji. Režim tuto nabídku arogantně ignoroval. Morální autorita kardinála Tomáška však rostla každým dnem, Osm dní po svatořečení Anežky České jsem se odpoledne dne 20. listopadu vracel z Říma letadlem s kardinálem Tomáškem do Prahy. Měli jsme jen nejasné zprávy o událostech v Praze a režimní tisk, který nám nabídli v letadle, věci záměrně zamlžoval. Dodnes si vzpomínám, jak mi kardinál přes uličku v letadle ukazoval článek Rudého práva o výzvě ke generální stávce a ptal se:,co tomu říkáte? Na ruzyňském letišti očekával kardinála italský velvyslanec a hned u schůdků mu místo pozdravu řekl:,eminence, tady je revoluce Kardinála druhého dne navštívil P. Oto Mádr s připraveným textem prohlášení k situaci, jehož ostrý tón (a skutečnost, že arcibiskup text bezezbytku akceptoval) mne samotného zarazil. Zarazil i rozběsněný potápějící se režim a čelný komunistický funkcionář Štěpán poprvé uznal pana kardinála za hodna rozhovoru, dokonce před televizní kamerou. Rudé právo vzápětí popřelo autenticitu včerejšího kardinálova prohlášení. Veřejnost byla dokonale zmatena. Pospíchal jsem proto, abych pana kardinála informoval o vážnosti situace záběr se Štěpánem může znamenat ohromnou ztrátu prestiže, a to nejen v řadách katolíků.,jak to napravíme? zeptal se kardinál. Dohodli jsme se, že se pan kardinál sám vyjádří k situaci po sobotní mši na poděkování za svatořečení Anežky.,Připravte text, řekl rozhodným a velitelským hlasem,,měl by být ostrý. Byl to první přímý přenos mše z katedrály v dějinách československé televize. Následoval po přenosu z nočního zasedáni ÚV KSČ, na němž se komunisté rozhodli nabídnout národu pět minut po dvanácté reformní změny: nikoho to však už nezajímalo. Kontrast důstojné 147

10 bohoslužby z tisícileté katedrály jasně ukázal naprostý protiklad těchto dvou světů. Národ byl svou myslí v tu hodinu v katedrále, komunismus se zhroutil jako domeček z karet: národ opět začal nad hroby svých světců a králů žít své velké dějiny. Konec komunistické diktatury V sobotu dne 25. listopadu 1989 se konaly ve Svatovítské katedrále slavnostní bohoslužby k závěru oslav svatořečení Anežky České. Liturgické shromážděni se v pohnuté atmosféře těchto dnů stalo mohutnou národní manifestací. Po závěrečném požehnání oslovil kardinál přeplněnou katedrálu a prostřednictvím přímého televizního přenosu miliony dalších občanů. Reagoval v něm na záměrně šířenou dezinformaci, že Poselství všemu lidu Československa, které jeho jménem přečetl před čtyřmi dny pater Malý na Václavském náměstí, je podvrh, takto: Napsal jsem vám poselství a za každým jeho slovem stojím. V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa. Nikdo z nás by neměl zůstat stranou, když jde o lepší budoucnost národa. Prosím vás, abyste v tyto dny spojovali odvahu s moudrostí a odmítali cestu násilí. Bože, osvobo nás pravdou a obnov tvář naší vlasti, celé země, celého světa! 4 Po slovech, že on, kardinál, a katolická církev je na straně národa, která Tomášek dramaticky přímo vykřikl, zaburácely prostory katedrály neutuchajícím potleskem. Měl jsem pocit, uzavírá Tomáš Halík své páté zastavení, jako by se staletá bolestná jizva napětí mezi katolictvím a češstvím při těchto slovech zavřela, jako by přicházel nový čas uzdravení a smíření. Po děkovných obřadech v katedrále se zástupy, které zaplnily nejen katedrálu, ale i prostory před ni a spodní část Hradčanského náměstí, vydaly na Letenskou pláň. O několik hodin později se tam konalo nejmohutnější shromáždění, jaké kdy Praha zažila. Odhadovalo se, že se této vrcholné manifestace za pravdu, spravedlnost a svobodu v naší zemi zúčastnil milion lidí. Tak jako dopoledne v katedrále, přenášela i nyní vše přímým přenosem televize. Manifestanti s jásotem uvítali Václava Havla a další představitele stále ještě opozice, a vypískali do této chvíle stále ještě ministerského předsedu Ladislava Adamce. 148

11 Jistě řízením Božím se stalo, že v čele české církve stál v rozhodující chvíli právě kardinál Tomášek. Vždy ještě nebylo nic rozhodnuto. Byli lidé i z kardinálova blízkého okolí, kteří ho zrazovali před jednoznačným přikloněním se na stranu protikomunistické opozice. Podle svědectví ošetřujícího lékaře Pavla Bambase, který po obřadech v katedrále kontroloval kardinálův tlak, zazvonil v té chvíli telefon. Z Banské Bystrice volal tamní biskup Jozef Feranec, který pod dojmem toho, co viděl v televizi, zapřísahal pana kardinála, aby svým vlivem zadržel manifestanty a vyzval je k rozvaze a ke klidu. Bál se, aby nedošlo ke krveprolití, jak tomu ne tak dávno bylo v Pekingu. Dne 7. prosince 1989 padla konečně poslední komunistická vláda v naší zemi a režim, který jedenačtyřicet let terorizoval naše národy, se sesypal bez jediného výstřelu. Dne 18. prosince vydal kardinál Tomášek svůj první list ve svobodné republice. Byl adresován duchovenstvu a začíná slovy: Drazí spolubratři! V roce svatořečení naší svaté Anežky České se nám otevřel neočekávaný prostor svobody, že se v něm musíme nejprve dobře rozhlédnout, promyslet jej z různých hledisek a bez dlouhých průtahů se pustit do práce. Padesát let byla naše země zbavena svobod, jaké jsme měli předtím a jaké jsou samozřejmé v demokratickém světě. Roku 1939 jsme se dostali do područí nacistické totality, po válce krátké období omezené svobody a brzy nato jiná totalita. Pražské jaro nestačilo dorůst do plné svobody, takže 40 let nutnosti přežívat veřejně i neveřejně na nás zanechalo své stopy. Musíme si zvykat na život beze strachu a bez lži, bez zjednodušené představy dvou front, bez stále zjitřeného obranného pudu. Děkujme Bohu za to, že konečně padla despotická vláda jedné strany a její ideologie. ( ) 5 149

12 Životopisná data narozen ve Studénce, okr. Nový Jičín 1918 maturuje na Slovanském gymnáziu v Olomouci; krátká vojenská služba ukončena pro nemoc vysvěcen na kněze v Olomouci, světitel arcibiskup A. C. Stojan kooperátor u Sv. Mořice v Olomouci 1. 9 katecheta v Olomouci-Pavlovicích katecheta v Kelči u Hranic na Moravě asistent Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Olomouci pro pedagogiku a katechetiku 1938 doktorát teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci 1939 po uzavřeni vysokých škol nacisty katechetou na měš anské škole v Olomouci-Hodolanech 1940 přednáší na diecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci; inspektor náboženství na školách docent pedagogiky a katechetiky na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci mimořádný profesor pedagogiky a katechetiky tamtéž jmenován papežem Piem XII. titulárním biskupem butským a světícím biskupem olomouckým arcibiskupem Josefem Matochou tajně konsekrován na biskupa po uzavření bohoslovecké fakulty v Olomouci komunisty administrátorem v Bohušově u Krnova internován v Želivě propuštěn z internace; administrátorem v Moravské Huzové u Olomouce 1962 až 1965 zúčastňuje se všech čtyř zasedání II. vatikánského koncilu jmenován apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze 191

13 ujímá se úřadu pražského ordináře člen vatikánského Sekretariátu pro jednotu křes anů ustanovuje pražskou arcidiecézní pastorační radu, později též kněžskou radu na jeho zákrok rezignuje kolaborantské předsednictvo Mírového hnutí katolického duchovenstva; předsedou Přípravného výboru nového kněžského sdružení vydává dva pastýřské listy věřícímu lidu a kněžím, v nichž vyjadřuje vděčnost za uchování víry a zdůrazňuje odpovědnost křes anů za věci veřejné přijímá čtyřicetičlennou delegaci dříve perzekvovaných kněží a řeholníků jmenuje novou redakční radu Katolických novin v čele s P. Vladimírem Rudolfem zúčastňuje se spolu s třemi slovenskými biskupy obnoveného jednání se státem o církevněpolitických otázkách referuje v Římě Pavlu VI. o Pražském jaru a získává ujištění o papežových sympatiích s novou situací v ČSR a zároveň varování před pravděpodobnou sovětskou intervencí duben žádá amnestii pro 15 kněží a laiků dosud vězněných z náboženských důvodů na ustavujícím sjezdu Díla koncilové obnovy (DKO), konaném na Velehradě, je zvolen jeho celostátním předsedou v Reportéru uveřejněn jeho článek o anachronismu dosud platných církevních zákonů ve svatovítské katedrále v Praze slouží rekviem za oběti kultu osobnosti (stalinismu) zahajuje za velké účasti kněží z celé republiky teologicko-pastorační týden, který musel být přerušen pro vpád intervenčních vojsk spolupodepisuje výzvu československých biskupů ke klidu a rozvaze a k modlitbám za svobodu a pokoj v zemi na jeho zákrok odcházejí z Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze-Litoměřicích nekvalifikovaní a nejvíce kolaborující pedagogové a místo nich nastupují dosud perzekvovaní teologové Jarolím Adámek, Bonaventura Bouše, Jaroslav Kadlec, Oto Mádr a Josef Zvěřina listopad jménem předsednictva příprav. výboru DKO protes- 192

14 tuje proti rezoluci ÚV KSČ ze o protisocialistických silách, k nimž je řazeno i DKO 1969 leden v tisku uveřejněno jeho vyjádření k mučednické smrti Jana Palacha, který se upálil na znamení protestu proti sovětské okupaci ČSR 1971 březen přijímá vatikánskou delegaci v čele s Agostinem Casarolim při příležitosti obnoveného jednání o církevněpolitických otázkách se státem 1972 listopad opět přijímá Casaroliho a vatikánskou delegaci přítomnou v Praze kvůli dalšímu kolu jednání s delegací čs. vlády spolusvětitel tří slovenských biskupů: Jozefa Ferance (Banská Bystrica), Júliuse Gábriše (Trnava) a Jána Pásztora (Nitra) v Nitře spolusvětitel biskupa-apoštolského administrátora olomoucké arcidiecéze Josefa Vrany v Olomouci 1974 zúčastňuje se biskupského synodu v Římě zúčastnil se sympózia evropských biskupů v Římě únor přijímá Casaroliho s doprovodem u příležitosti církevněpolitických jednání s čs. vládní delegací jmenován kardinálem in pectore červenec přijímá vatikánskou delegaci v čele s arcibiskupem Poggim jednající v Praze o církevněpolitických otázkách Pavel VI. zveřejňuje jeho jmenování kardinálem jmenován Pavlem VI. 34. arcibiskupem pražským v chrámu sv. Víta uveden do úřadu arcibiskupa pražského a primase českého účastník konkláve, které zvolilo za papeže benátského patriarchu, kardinála Albína Lucianiho Jana Pavla I účastník konkláve, které zvolilo papežem krakovského arcibiskupa kardinála Karola Wojtylu Jana Pavla II zúčastňuje se mimořádného zasedání kardinálského kolegia v Římě zúčastňuje se biskupské synody v Římě zúčastňuje se mimořádného zasedání kardinálského kolegia v Římě zúčastňuje se mimořádné biskupské synody v Římě k 20. výročí ukončení 11. vatikánského koncilu zúčastňuje se světového dne modliteb v Assisi 193

15 zúčastňuje se biskupské synody o posláni laiků v církvi, konané v Římě uděluje ve své soukromé kapli tajně benedikci strahovskému opatu M. J. Pojezdnému hlavní světitel pražských pomocných biskupů Jana Lebedy a Antonína Lišky v Praze hlavní světitel litoměřického biskupa Josefa Koukla v Litoměřicích zúčastňuje se svatořečení Anežky České v Římě v čele pouti desetitisíců československých katolíků na generální audienci u Jana Pavla II., který veřejně oceňuje jeho pastorační zásluhy před stotisícovou protikomunistickou demonstrací na Václavském náměstí v Praze je čteno jeho Poselství všemu lidu Československa na závěrečné oslavě svatořečení Anežky České v katedrále sv. Víta prohlašuje: V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa! Te Deum ve svatovítské katedrále k volbě Václava Havla prezidentem republiky čestným doktorem teologie pasovské univerzity čestný občan rodné Studénky hlavní světitel pražských pomocných biskupů Františka Radkovského a Václava Františka Lobkowicze v Praze předseda biskupské konference ČSFR vítá a doprovází Jana Pavla II. při jeho návštěvě Prahy čestný člen Masarykova demokratického hnutí čestný doktorát pedagogiky Katolické univerzity v Miláně čestný doktorát pedagogiky Univerzity Karlovy v Praze na vlastní žádost zproštěn Janem Pavlem II. úřadu arcibiskupa pražského prezidentem republiky Václavem Havlem dekorován Řádem T. G. Masaryka 1. třídy umírá po delší nemoci v Praze pohřben v hrobce pražských arcibiskupů ve svatovítské katedrále v Praze. 194

16 Poznámky I. PŘISTOUPÍM K OLTÁŘI BOŽÍMU 1 Úvodní slova Modlitby u stupňů oltáře, takzvané stupňové modlitby, kterými kněz podle mešního řádu platného do liturgické reformy v r začínal mši svatou. 2 I kardinál se zpovídá, Mladý svět 1990, č. 6, s. 9nn. 3 Tamtéž. 4 Srov. František Tomášek: Naše maminka. Vzpomínka na paní Zdenku Tomáškovou a na všechny obětavé matky. Soukromý tisk, Praha 1973, s Viz pozn. č Tamtéž. 7 Pastýřský list o kněžských povoláních z 2l , Oběžník Arcibiskupství pražského (OAP) 1982, č. 11, příl. č Tamtéž. 9 Pastýřský list o kněžských povoláních ze , OAP 1982, č. 2, příl. č JDĚTE A HLÁSEJTE 1 Srov. Mt 10,7. 2 Čestný doktorát pro pražského arcibiskupa, Katolický týdeník (KT) 1990, č. 38, s Komitet gosudarstvennoj bezopasnosti Státní bezpečnostní výbor. 3. ROZPROSTŘU SÍTĚ 1 Parafráze evangelijních textů o zázračném rybolovu (Lk 5, 4 11) a povolání apoštolů (Mk 1,16 20). 2 Ztotožnit se s Kristem, Naše rodina 1990, č. 15, s Nenásilím se život zušlech uje, Lidová demokracie (LD), , s ŽELIVSKÝ KAMENOLOM 1 Karel Kaplan, Komunisté a církev konflikt v polovině roku 1949, Studie 1979, č. 62, s Tamtéž, s Tamtéž, s I kardinál se zpovídá, Mladý svět 1990, č. 16, s. 9nn. 5 Ztotožnit se s Kristem, Naše rodina 1990, č. 15, s Viz pozn. č Tamtéž. 195

17 5. OTEC II. VATIKÁNSKÉHO KONCILU 1 Jaroslav Škarvada, Vzpomínky na pana kardinála, KT 1991, č. 34, s Moderní církevní historik, Interview Petra Radosty s mons. Jaroslavem Polcem, LD , s Cestou vpravdě bratrskou a mírovou, Katolické noviny (KN) 1975, č. 7, s Projev biskupa ThDr. F. Tomáška na II. vatikánském koncilu, KN 1968, č. 17, s. 2, 6. APOŠTOLSKÝ ADMINISTRÁTOR PRAŽSKÝ 1 Tomáš Becket, arcibiskup z Canterbury z vůle anglického krále Jindřicha II. Král předpokládal, že prostřednictvím svého osobního přítele Tomáše bude mít možnost zasahovat do řízení církve. Avšak dříve lehkomyslný Becket hájil nezávislost a zájmy církve i za cenu ztráty královy přízně. V r zemřel z králova rozhodnutí mučednickou smrtí. 2 Tisící výročí smrti sv. Cyrila (+ l ). 3 Jaroslav Škarvada, Vzpomínky na pana kardinála, KT 1991, č. 34, s List biskupa ThDr. F Tomáška duchovenstvu, OAP 1965, č. 3, s Nenásilím se život zušlech uje, LD, , s ROK OSMAŠEDESÁTÝ 1 Dopis našeho duchovenstva ÚV KSČ, KN 1968, č. 9, s Otec biskup promlouvá ke kněžím, KN 1968, č. 13, s Míněn arcibiskup Josef kardinál Beran, dlící dosud v nuceném exilu v Římě. 4 Míněni vedoucí funkcionáři tzv. Mírového hnutí katolického duchovenstva. 5 Otec biskup promlouvá k věřícím, KN 1968, č. 13, s Projev otce biskupa dr. Františka Tomáška, KN, č. 21, s Prohlášení ustavujícího sjezdu DKO, KN 1968, č. 21, s Provolání k věřícím, KN 1968, č. 35, s NORMALIZACE 1 K informaci KN 1968, č. 49, s Kardinál Tomášek o sobě, Nový život (NŽ), Řím 1989, č. 6, s Encyklika Jana XXIII. Pacem in terris vyšla v Římě Pan Bláha o kardinálu Tomáškovi, KT 1992, č. 37, s CHARTA 77 1 Z Prohlášení Charty 77 ze dne Společné prohlášení biskupů a ordinářů ČSR k tzv. Chartě 77, KN č. 4, 1. 3 Projev P. Františka Lízny SJ na Westminster Cathedral Conference Centre Victoria, London dne Svědectví pražského generálního vikáře biskupa Jaroslava Škarvady. 5 Podle vyprávění pana kardinála zapsal Pavel Bambas. 6 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. 7 Petr Příhoda, Stromy umírají vstoje, Lidové noviny, , s

18 10. ARCIPASTÝŘ 1 Vysoká církevní pocta, KN 1977, č, 34, s. 1 n. 2 Jmenovací bula papeže Pavla VL, OAP 1978, č Zaznamenal Pavel Bambas. 4 Pastýřský list z , OAP 1978, č Jaroslav Škarvada, Vzpomínky na pana kardinála, KT 1992, č. 34, s JAN PAVEL II. 1 Pět setkání, KN 1978, č. 45, s Pallium je bílý pruh látky s černými vetkanými křížky, který arcibiskupové nosí jako znak své hodnosti na vrchním liturgickém rouchu. 3 Viz pozn. č List Jana Pavla II. k vánočním svátkům 1978, OAP 1979, č Jan Pavel II. k biskupům Československa, NŽ 1982, č. 4, s Jan Pavel II., Projev při návštěvě ad limina apostolorum, Studie 1987, č , AKCE ÚTLUM 1 Z materiálů StB, Mundus orans 19/91, s Termín užívaný v bezpečnostních službách socialistických zemi, pro které byla sovětská ČEKA = Črezvičajnaja komissija (pro boj s kontrarevolucí) vzorem revoluční bdělosti. 3 Viz pozn. č Trnavský biskup. 5 Z dokumentů StB, Mundus orans 21/91, s Tamtéž, č. 21/91, s Tamtéž, č. 20/91, s Tamtéž. 9 Zapůjčila pisatelka dopisu. 10 Svědectví očitého svědka Jana Hartmanna. 11 Zaznamenal Pavel Bambas podle deníkového zápisu pana kardinála. 12 Josef Plojhar, jedna z nejtragičtějších postav našich novodobých dějin. Za války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po válce vstoupil do vysoké politiky a v rozporu s církevním právem se stal poslancem Národního shromáždění a byl členem všech komunistických vlád až do roku Osoboval si právo být mluvčím církve. Na začátku sovětské okupace hledal útočiště na sovětském velvyslanectví v Praze. V době normalizace přednesl v poslanecké sněmovně návrh, aby soudní rehabilitace, uskutečněné zásluhou Pražského jara, byly prohlášeny za neplatné. Zemřel náhle v roce 1981 po srdečním záchvatu, ke kterému došlo v průběhu recepce na sovětském velvyslanectví. 13. GENERÁL BEZ VOJSKA 1 Kardinál Tomášek protestuje u Tribuny, NŽ 1984, č. 5, s

19 14. ZÁKAZ SDRUŽENÍ PACEM IN TERRIS 1 Prohlášení Posvátné kongregace pro klérus o určitých sdruženích a hnutích zakázaných kléru ze dne 8. března 1982, Studie 1982, č. 83, s K identitě katolického kněžství. Komentář k Prohlášení posvátné kongregace pro klérus, Studie 1982, č. 83, s Viz pozn. č Z rozhovoru s kardinálem Oddim, Studie 1982, č. 83, s Podle vyprávění kardinála Tomáška zaznamenal biskup J. Škarvada. 6 Dopis otce kardinála Tomáška PITu, Studie 1982, č. 83, s Dopis kardinála Tomáška Pacem in terris ze dne , Studie 1982, č. 84, s Dopis vedoucímu redaktorovi KN Fr. Hochmannovi z , Studie 1982, č. 84, s Soukromý archiv RNDr. Františka Mikloška. 10 Záznam z přednášky s. Karla Hrůzy na kursu pro pracovníky ve stavebnictví na téma: Vědecký ateismus, Studie 1986, č. 103, s Kardinál Tomášek o sobě, NŽ 1989, č. 6, s Kardinál Tomášek, Křes ané a mír, NŽ 1983, č. 9 10, s VELEHRAD 1 Encyklikou Grande munus, vydanou zavedl papež Lev XIII. liturgický svátek slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje do kalendáře celé církve. Listem Industriae Tuae z schválil papež Jan VIII. užívání slovanského jazyka při liturgii, zřídil Metodějovu slovanskou diecézi a přijal knížete Svatopluka a jeho říši do ochrany Petrova stolce. 2 List kardinála státního sekretáře Agostina Casaroliho kardinálu Tomáškovi k stému jubileu encykliky Grande munus a k otázce vyhlášení sv. Cyrila a Metoděje za učitele církve, OAP 1980, č List papeže Jana Pavla II. ve věci pozvání k návštěvě ČSSR, Studie 1984, č , s Soubor opatřeni ÚV KSČ k výročí sv. Metoděje, Studie 1985, č , s Dopis kardinála Tomáška o dezinformační kampani k výročí sv. Metoděje, Studie, 1985, č. 98 9, s Zaznamenal Pavel Bambas. 7 Poselství kardinála Tomáška evropským biskupským konferencím k výročí smrti svatého Metoděje, Studie 1985, č. 102, s List Svatého otce Jana Pavla II., Studie 1985, č. 102, s List kardinála A. Casaroliho kardinálu Tomáškovi, Studie 1985, č. 102, s Jan Pavel II. v Československu, Zvon, Praha 1990, s DESETILETÍ DUCHOVNÍ OBNOVY 1 Televizní projev kardinála F. Tomáška, OAP 1990, č. 11, s Samizdat mezinárodní termín z ruského Samostojatelnoje izdatelstvo (So- 198

20 běstačné vydavatelství) označující periodické i neperiodické publikace vydávané v bývalých komunistických zemích bez státního souhlasu. Zpočátku vycházel katolický samizdat u nás ve strojopisných opisech, později podle možnosti i lepší tiskařskou technikou. Jak se samizdat tajně vydával, tak se také tajně rozšiřoval. 3 List kardinála Tomáška Městskému soudu v Praze, NŽ 1987, č. 1, s Redakci Otázky míru a socialismu, NŽ 1985, č. 12, s Srov. Kardinál Tomášek předsednictvu vlády ČSSR, NŽ 1986, č. 7 8, s Pastýřský list k slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, OAP 1987, č. 8, příl. č Společný pastýřský list českých a moravských biskupů z , OAP 1987, č. 11, příloha č Velikonoční poselství duchovním a věřícím všech křes anských církví a všem lidem dobré vůle v naší zemi, OAP 1988, č. 5, příloha č. 4 Vzpřimte se a zdvihněte hlavy, Sborník dokumentů k devadesátinám Františka kardinála Tomáška, samizdatová edice Duch a život, Praha 1989, s. 11 nn. 9 Tamtéž. 17. OBHÁJCE LIDSKÝCH PRÁV 1 Dopis kardinála Tomáška k 31 bodům návrhu, Studie 1988, č , s Pavel Čarnogurský, slovenský politik, disident v období komunismu, otec bývalého slovenského premiéra Jána Čarnogurského. 3 Vyjádření Charty 77 k petici 31 bodů, Studie 1988, č , s Oživený satanismus, OAP 1988, č. 4, příl R. V. Tatran, Bratislavský velký piatok, Zbierka autentických dokumentov o Zhromaždení veriacich 25. marca 1988, Samizdat 1988, s Tamtéž. 7 Osobní svědectví přímého účastníka. 8 Vzpřimte se a zdvihněte hlavy, s. 18 nn. 9 Stextem petice a úmyslem uspořádat podpisovou akci seznámil její iniciátor Augustin Navrátil Generální prokuraturu. Odpově nedostal. 10 Viz poznámka č. 8, s. 21 nn. 11 Pro věcný dialog, Svobodné slovo, Článek informující o setkání církevních hodnostářů dne (uskutečnilo se v nepřítomnosti kardinála Tomáška, který nebyl pozván) cituje, co pan kardinál musel vyslechnout už den předtím. 12 Tamtéž. 13 Tamtéž. 14 Vasil Bi ak a Jan Fojtík, členové předsednictva ÚV KSČ, přední komunističtí ideologové, Hejda a Cinoldr v sekretariátě ÚV KSČ odpovědní za církevněpolitické otázky, Vladimír Janků, Jelínek a Máčovský, ředitelé sekretariátů pro věci církevní Úřadu předsednictva vlády ČSFR, resp. českého a slovenského ministerstva kultury. 199