Interakce mezi biologickou a kulturní evoluci

Transkript

1 Interakce mezi biologickou a kulturní evoluci Příklad fyzické atraktivity Jan Havlíček Karlova Univerzita, Praha, CZ

2 O čem to bude? Evoluční přístup k fyzické atraktivitě EP o kultuře a teorie podvojné dědičnosti Modely biologicko-kulturních interakcí Případová studie: Parfémy-tělesný pach Maladaptivní preference

3 Fyzická atraktivita Lidská psychika formována přírodním výběrem Percepční/kognitivní adaptace Podílí se na vnímání atraktivity Vzhled markerem kvality

4 Fyzická atraktivita Markery kvality Genetické Preference tváří heterozygotů (Roberts et al., 2005) Vývojové stability Atraktivita tváří s nízkou FA (Thornhill & Gangestad, 1998) Zdravotního stavu Atraktivita tváře (kvalita kůže) (Shackelford & Larsen, 1999)

5 Fyzická atraktivita Markery komplementarity Preference pro MHC nepodobnost (Wedekind et al. 1995) Markery reprodukčního stavu Fekundita (WHR) (Singh 1993) Ve vztahu k akuální fertilitě (Havlicek et al. 2006) Roberts et al., 2004

6 ALE Rozšířené tělesné modifikace (např. parfémy) Mezikulturně & historicky Ovlivňují percepci (Roberts et al., 2009)

7

8 Tělesné modifikace: lidské univerzum allmyanmar.com en.wikipedia.org

9 Jak to jde dohromady? greenhealthspot.com Jaká je ekologická/externí validita studií na atraktivitu?

10 EP o kultuře J. Bowlby (1969): The speed at which man s environment has been diversified, especially the speed in recent centuries of man-made change, has far outstripped the pace at which natural selection is able to work Prostředí evoluční adaptovanosti (EEA) Adaptivní lag Narušuje adaptivní preference (např. hormonální antikoncepce) Universalizmus

11 EP o kultuře J. Tooby & L. Cosmides (1992): All humans share a universal, highly organized architecture that is richly endowed with contentful mechanisms, and these mechanisms, are designed to respond to thousand of inputs from local situations. As a result, humans in groups can be expected to express, in response to local conditions, a variety of organized within-group similarities that are not caused by social learning or transmission. Evokovaná kultura => determinovaná prostředím Kultura slupkou (nástavbou) k biologii

12 EP o kultuře J. Tooby & L. Cosmides (1992): The jukebox is designed to play a different song depending on environmental inputs (e.g., temperature, population density). As the jukebox is moved from one environment to another (or as environments change temporally), the jukebox plays different tunes. The variable tunes played under specific conditions are due to the jukebox s design in concert with specific environmental inputs.

13 Teorie podvojné dědičnosti H. Plotkin (2009) Mankind s natural place is in culture, and culture is a part of human biology because it is our biology that gives us the ability to enter into culture. J. Henrich & R. McElreath (2009): constraining ourselves to purely genetic models of human evolution will handicap our attempts to understand important domains of human behaviour, because the crucial selective forces that may account for some of our psychological adaptations arose first through the evolution of culture.

14 Teorie podvojné dědičnosti Významná součást lidské ekologie Adaptace pro život v rámci kultury Sociální konstrukty sociální realita na základě shody (např. univerzitní diplomy, policie, sňatky) Ne jakékoliv myslitelné! Kognitivní posuny Vytváří nové selektivní síly (např. vařená strava, neagresivita, )

15 Signalizace kulturními prostředky Etnické markery (Henrich & Boyd, 1998) Sdílení norem a praktik v rámci komunity Tendence degradovat humánnost ostatních Subkultury v komplexních společnostech? Oblékání, účes, tetování, Etnická kuchyně & tělesný pach (Havlicek & Saxton, 2009) topzine.cz moda.cz

16 Posun v sociálním učení Preferenční učení podle prestiže/úspěchu/dovedností Efekt atraktivity (Little et al., 2011) Variace mezi populacemi Preference pro BMI asociovaná se sociálním statusem (Melanézie)

17 Posun v sociálním učení Konformní preference Pokud nepřesnost v odhadu vysoká Konformismus zvyšuje přesnost odhadu Vytváří homogenitu v rámci skupin

18 Posun v sociálním učení Konformní preference Např. holení Jones et al. 2007

19 Biologie formuje kulturu Percepční posun (bias) v obsahu co se učit Tzv. kognitivní/kulturní atraktory Formuje repertoár použitelných praktik V souladu x nesouladu s biol. funkcí Faciální kresby Symetrické zdobení podporuje atraktivitu (Cardenas & Harris, 2006)

20 Biologie formuje kulturu Exploitace percepčního posunu (perceptual bias) Kulturní praktiky narušují biologickou fci Souvislost estrogenu a atraktivity tváře x make up a rtěnky (Law-Smith et al., 2006)

21 Případová studie Testovat interakce mezi parfémem a tělesným pachem H1: parfémy maskují tělesný pach redukuje variabilitu pachu H2: parfémy interagují s tělesným pachem zachována individualita pachu

22 Případová studie procedura Vídeň (E1): 7 (M=26ys) dárců Praha (E2): 10 (M=26ys) dárců 2 dny behaviourálních a dietetických restrikcí Sběr vzorků Vatová polštářky v podpaží (24h) Jedna značka parfémů (E1: B Men, E2:Hoggar) Aplikace do jednoho podpaží

23 Případová studie Hodnocení pachu E1: 29 (M=23.5 let) hodnotitelů E2: 20 (M=24 let) hodnotitelů Čerstvé vzorky 7 stupňovou škálu Příjemnost Atraktivita Intenzita

24 Hodnocení parfémovaných vs. neparfém. pachů E1 ID:η2=0.13 Parfém: η2= 0.11 Interakce.: η2= 0.12

25 Hodnocení parfémovaných vs. neparfém. pachů E2 ID: η2=0.32 Parfém: η2= 0.22 Interakce: η2= 0.32

26 E 3 Vybírají si lidé parfémy podle toho? Vlastní x přidělený parfém

27 Procedura E3 12 dárců (sami si parfém vybrali) 2 dny behaviourálních a dietetických restrikcí Sběr vzorků o Identické jako v E1&E2 o vlastní x přidělený parfém Hodnocení parfémů o Samotné parfémy: 15 (M=23 let) hodnotitelů o Směs parfému a těl. pachu: 21 (M=23 let) hodnotitelů

28 Hodnocení vlastního vs. přiděleného parfému & těl. pachu

29 Případová studie Podpora interakční hypotézy Otevřené otázky: Fungovalo by to stejně i pro jiné parfémy? Pokud by muži hodnotili ženy? Formuje repertoár použitelných perfémů Podpora ze studií MHC preferencí (Milinski & Wedekind, 2001, Hammerli et al. 2012)

30 Nedostupnost některých aromatických látek v dané kultuře: environmentální důvody (např. klima) technologické důvody (např. destilace) kulturní důvody (např. náboženství) předpokládá stálost omezení znevýhodnění určitých genotypů (komplementace těl. pachu s parfémem) Ovlivňuje genové frekvence Diverzita mezi skupinami Barva očí, steatopygie

31

32 Maladaptivní preference Stejné procesy sociálního učení (např. učení na základě statutu) Preference pro extrémní štíhlost Extrémní tvar přesýpacích hodin Lotusové boty uncyclopedia.wikia.com

33 Maladaptivní preference Richerson & Boyd (2005): The reason evolved biases will not prevent the evolution of selfish cultural variants is the structural features which allow such beliefs to proliferate are the same features that give rise to the adaptive benefits of cultural transmission.

34 Na závěr Kulturu je potřeba zavzít do evolučních analýz Percepční/kognitivní posuny mohou formovat kulturní praktiky Symbolické (kulturní) koncepty mohou měnit frekvence genů

35 Na závěr E.O. Wilson (1978): genes hold culture on a leash. Richerson & Boyd (2001): Culture is on a leash, all right, but the dog on the end is big, smart and independent, not a well trained toy poodle. On any given walk, who is leading who is not a question with a simple answer

36 Děkuji za pozornost!

37 Biologie formuje kulturu Posun ve vnímání barev Jedná se o interkulturální fenomén? Proč lidé nosí neatraktivní barvy? Roberts et al., 2010

38 Signalizace kulturními prostředky Markery statusu Z limitovaných zdrojů Technologicky náročné Časově omezené odívání parfémy.a samozřejmě auta Dunn & Searle, 2010

39 Signalizace kulturními prostředky

40 EP o zdobení Tetování-čestné signály Smíšené výsledky (Wohlrab et al. 2009) vyšší dominance Nižší zdraví Vztah k FA (Koziel et al. 2010) Nižší atraktivita

41 EP on adornments Hair quality (health) indicator (Mesko & Berezkei 2004)