Karel Kýr HROZNATŮV SLIB. Příběh o založení kláštera Teplá

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Karel Kýr HROZNATŮV SLIB. Příběh o založení kláštera Teplá"

Transkript

1 1

2 Karel Kýr HROZNATŮV SLIB Příběh o založení kláštera Teplá 2

3 COPYRIGHT Autor: Karel Kýr Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2013 ISBN: (epub) (mobi) (pdf) 3

4 PŘEDMLUVA Málokteré z míst spjatých s historií naší vlasti má dodnes tak fascinující, působivou atmosféru, jakou si přes všechny neblahé zvraty osudu uchoval tepelský premonstrátský klášter s chrámem, bývalou školou, lékárnou a útulkem pro pocestné. Zlomky osudu zakladatele kláštera, pozdějšího probošta Hroznaty, mě inspirovaly k napsání příběhu, jehož děj se odehrává před více než osmi stoletími. Dobu, v níž se odehrává náš příběh, charakterizovaly fanatické boje velkých křížových výprav, rytířské turnaje a velké slavnostní lovy tady všude se uplatňovala statečnost a brutální síla. Současně ale byla nepsaným zákonem i něžná poetická služba lásce, jež odhalovala opačné lidské vlastnosti, mužskou zdobivost a zženštilost. Svaté války podstatně rozmnožily počet nižší šlechty a pomohly rytířům k vojenské kariéře, k získání pozemků, k poznání dalekých krajin, a tím i k určitému rozhledu a společenskému vzestupu. Již kníže Boleslav I. svým řádem stařešinským dal podnět k rozdělení země na úděly. Úděly se pak rozdělovaly na župy. Župy, základ veškeré správy zemské byly sídly jednotlivých plemen a skládaly se z většího nebo menšího počtu vesnic, zpravidla sídel rodů. Středem župy byl hrad, sídlo náčelníka celého plemene, žup, nebo vejvody, shromaždiště župních sněmů, sídlo svatyně a v dobách válečných útočiště lidu. Župan spolu s rodovými náčelníky tvořil sbor, jemuž náležela správa všech župních veřejných záležitostí. Župy se staly polickými okresy, v jejichž čele byli potom zeměpanští úředníci, vykonávající správu jménem knížete. Župané dosáhli časem dědičnosti svého úřadu. Byli jádrem zemské šlechty zemanů, lechů, byli správci, soudci i vojevůdci žup a spolu s rodovými náčelníky-vladyky se scházeli na župních shromážděních. Tak tedy bylo v Čechách v době našeho příběhu, v době, kdy věnce vysokých hor a tmavých lesů tvořily kolem naší vlasti těžko průchodnou hradbu... 4

5 KAPITOLA 1 Na pokraji hlubokého lesa stála vesnice s nemnohými statky roztroušenými po údolí, stráni, u potoka. Každý hospodář si vystavěl obydlí u svých pozemků. Jenom kaplička na mýtině a malý zvon na vidlicovém sloupu byly pojítkem všech chalup. Poblíž lesa se nacházelo stavení největší, ze všech stran obezděno jako hrádek. Pro početnou Někrasovu rodinu nestačil jeden domek vedle sebe v lásce žily tři pokolení. Stařešina, hlava rodiny, vystavěl pro syna a vnuka vedle ještě jedno stavení. Jen dvůr, ke kterému byla obrácena okna všech tří světnic, měli všichni společný. Nejstarší Někrasa dosud vládl v rodině i v domě. Byl to již bělovlasý stařec, ale ještě zdatný. Sice už nepracoval, ale jako nejstarší vládl celým majetkem a rod až po nejmladšího pravnuka ho musel poslouchat. Všichni pracovali společně, stůl byl společný, poslušnost neomezená. Taková byla tehdy hospodářství v celých Čechách. Rozvoj rodiny byl omezen, páni nedovolili se stěhovat z místa na místo. Není tedy divu, že Pavel, bratr nejstaršího Někrasy, raději odešel z domu a dal se k vojsku. Ne na jeden rok, nýbrž na celý život. Potloukal se zpočátku po dvorech českých vladyků, kde zastával službu zbrojnoše. Byl to tehdy ohnivý mladík, měl popudlivou povahu a nerad by poslouchal staršího bratra, který se podle stařešinského práva stal hlavou rodiny. Pod rodnou střechou by jinak jistě došlo k půtkám a rozbrojům. Starý Někrasa nevěděl přesně, kolik mu je let. Věděl by to, kdyby uměl počítat přes padesát. Své stáří měřil podle vysokých topolů, které sázel na zápraží, aby k sobě stáhly blesky a stavení chránily. Předhonily jste mne znamenitě, oslovoval je často nahlas. Vy do výše, já k zemi. Ale ještě bych mnohého mladíka předběhl a na posledních kolbách jsem čtyřicátníkovi z ruky vyrazil oštěp. K večeru se všichni vraceli do rodné chalupy z polí, zahrady a lesů. Široká vrata se nestačila otáček ve veřejích. Výrostek, oblečený v krátké a ne zrovna čistotou zářící suknici, přiháněl dobytek. Na dvoře zapráskal bičem a o zvířata se více nestaral. Usedl pod lípu a začal vyřezávat ozdobu na násadu biče. To už přicházel starší bratr Joza a v ruce svíral hák, kterým se kypřila půda. Před ním rozvážně kráčel tlustý vůl Joza si vesele pohvizdoval milostnou píseň. Když pásl, přes pole rozmlouval s dívkou svého srdce tak hlasitě, že se 5

6 to v lesích ozývalo ozvěnou. Ve dvoře pustil Joza zvíře do chléva a zamířil k lípě, kde pasák, nejmladší syn mladého Někrasy, seděl a vyřezával.,,co to děláš, Luboši? Chlapec se obrátil k bratrovi a místo odpovědi ukázal na rozdělanou násadu. Pěkný had. Jenomže je příliš slabý a dlouhý, řekl Joza. Když viděl, že pasákovi pochvala zalichotila, snažil se vytknuté chyby zamluvit slovy:,,ale líbí se mi. Povedl se ti. Pozornost obou se obrátila k novému příchozímu. Byl to sám mladý hospodář. Vracel se z lovu. Dva ohaři se hnali před ním, přeběhli celý dvůr, vyplašili všechny slepice, krůty i pyšného kohouta vyhnali na kůl, u kterého byli přivázáni koně. Pasák i oráč rychle zamířili k otci, podsaditému muži v drsné, pevné říze, kabátci podšitém liškou a ve vysokých loveckých botách. Na širokých plecích mu visel luk, u pasu se mu houpal vykládaný toulec vedle širokého loveckého nože s lesklou rukojetí. Ani lovecká trubka nechyběla. Ale ničeho z toho si synové nevšímali, i když otcova výzbroj byla jejich touhou. Zraky obou hned padly na kořist, kterou přinášel na zádech a připevněnou k opasku. Několik pernatých ptáků, zajíců a mladou srnu. Dnes jsem mohl dostat vlka. Táhnou k nám, a co nevidět některého uvidíme. Zima je zažene až ke stavením. Zatímco synové sundávali kořist a bedlivě ji prohlíželi, vyšel na dvůr i starý Někrasa. Býval výborným lovcem a ještě nyní, i když se mu ruka již třásla, málokdy chybil. Povídáš, že jsi viděl v lese vlka? Nedaleko vysoké skály, tam, kde se sbíhají stezky. Běda samotnému poutníku. Ti by se do něho dali. Vlk za humny uprostřed podzimu je neklamné znamení, že u nás nebude mnoho blahobytu, řekl starý Někrasa. Letos se nám nedařilo, úrodu jsme měli nevalnou. Vždy, když jsme nezvaného hosta uviděli v lese tak brzy, dostavily se časy, od jakých nás chraň Bůh blahodárce! Někdy přišel mor, jindy hlad, v jinou dobu hrozila válka. To je krásná srnka, pochvaloval starší syn. Podobnou jsem ještě nedostal. Kdyby nebylo té zvěře, vzdychl mladší Někrasa, ani bychom se neuživili. Ještě že v lesích člověk nějaký ten kus uloví a na několik dnů je maso. Jiného nám lesy nedají, pokýval hlavou starý Někrasa. Paliva nespotřebujeme ani tolik, co spadne suchých větví ze stromu. Lesní stromy pohnijí, houby uschnou. Kdybychom měli místo těch lesů více orné půdy! Půjde-li to takhle dál, tak nás lány oseté po stráních a údolích těžko uživí. Největší díl půdy zabírají lesy. Jsou nám sice ochranou před nepřítelem, ale živí dravou zvěř a letos nám přinesly mnoho dešťů, že osení z té velké vláhy pohnilo. 6

7 Starý Někrasa měl špatné posluchače. Pasák odnášel srnu a Joza si vybíral nejkrásnější ptačí pera za klobouk. Mladý hospodář však nebyl s otcem stejného smýšlení. Nadevše si cenil les. V lese lovil od rána do večera, starost o pole ponechával synům a hospodářství starému otci. Les byl jeho životem, zdálo se mu, že by bez něho nemohl žít. Starý Někrasa se rozhlédl po okolních stráních a rovinách. Všude je obklopoval hustý les a jen řídká místa po vykácených stromech byla oseta. Už asi s tou myšlenkou půjdu do hrobu. Příliš lesů a vod našemu kraji škodí. Ubírají nám půdu. Pasák zaslechl, že dědečkova nepřízeň je zaměřena také na rybníky. A tak si dovolil pronést otázku: A kde by potom žily ryby, kdyby nebyly rybníky? Luboš byl horlivým rybářem. Chytal v okolních rybnících, kterých byl nadbytek. I ty rybníky, bažiny a močály jsou nám více na škodu než k užitku, odpověděl Někrasa. Co z nich máme. Ryby v nich ani nepochytáme, v bažinách se množí plazi a mokřiny přinášejí nemoci. Kdybych byl bohatým pánem a mohl ze svého věku odečíst několik let, hned bych začal vysušovat bahnitá místa a nadělal bych z nich úrodná pole. Starý Někrasa u lípy osaměl. Mladí se nemohli odloučit o kořisti, kterou mezitím odnesli do domu. Stařec jako by ani nepozoroval, že je sám uprostřed dvora, kde se zelenalo několik sedátek z drnů. I když ho musel celý rod poslouchat, syn s jeho názory nesouhlasil. Starý Někrasa prozíravým okem pozoroval, že lidem v tomto koutu Čech nedostačuje k výživě dosavadní půda. Často upomínal jak domácí, tak sousedy, aby co nejvíce rozšiřovali území s ornou půdou. Ale narážel na houževnatý odpor. Lovy v lesích byly oblíbenou zábavou a vlastnící odmítali kácet stoleté duby, buky a smrky. Majiteli lesů v celém širokém okolí byli páni z Teplé. Ani ti nebyli Někrasovým myšlenkám nakloněni. A obyvatelé dědin neměli odvahu ani možnost, aby své území zvelebili. Starý Někrasa, muž velmi zkušený, pozoroval již velmi dlouho poměry v tomto kraji. Obyvatel přibývalo a on dobře věděl, že nynější půda nemůže poskytnout výživu všem. Ale nevěřili mu, poukazovali na zvěř, ryby, na lesní plody, na všechno, co je až dosud živilo. A nepřítel by k nám měl volnou cestu, namítali ještě sousedé. Lesy nás přece chrání, jsme zde v ústraní. Do Teplé je daleko a kdo ví, vzalo-li by nás panstvo v ochranu a otevřelo nám bránu, kdyby sem vtrhl nepřítel. Proti nepříteli se musíme jinak opatřit, odpovídal starý Někrasa. Že by nás pak Sezima kdy odehnal od bran, když jsme potřebovali pomoc to nikdo nepamatuje. Jeho nástupce bude jistě stejně dobrým ochráncem našeho jmění a životů. 7

8 Přišel-li mor a v Nezdicích byli osamoceni, odkázáni jen na sebe, stejně jako v jiných vzdálených dědinách, a izolováni nepropustnými lesy, pak všichni dávali za pravdu starému Někrasovi. Že je třeba, aby se spojili, sjednotili. Jakmile však nebezpečí minulo, vše zůstalo při starém. Někdy se neurodilo, pole nedalo žádné obilí a časem se dostavil i hlad. Tu Někrasa posílal sousedy na lov do zavátých lesů a krajiny plné dravé zvěře, na zamrzlé rybníky a bažiny. Opět mu dávali za pravdu, ale sotva přišlo jaro, na všechny sliby zapomněli. Nikdo na lesy nevztáhl ruku, hvozdy šuměly stále stejně, vodní hladiny se leskly, rákosí bujelo tam, kde chtěl Někrasa zasít pšenici nebo jiné druhy obilí. Jeho hlas zůstával hlasem volajícího na poušti. Až zase přijde nouze, až budete umírat hlady, pak si vzpomenete na moje slova, ale bude pozdě. Proč neposlechnete, proč nemyslíte na budoucnost? Proč trváte na starých zvycích, proč se vám zdají být moje rady pošetilé? Na západě se ukázala červená záře, která rudla až do krvava. Někrasa se na tu stranu podíval a vzpomněl si na všechna přání, kterými se před chvílí zabývala jeho mysl. Jeho pozornost byla upoutána neobyčejným jevem. Již dávno nehořel západ tak rudými červánky. Jen aby to nebylo zlé znamení, které věští nešťastné budoucí dny, řekl tiše. Válka nebude, v zemi je pokoj. Jen aby sem nezavítal nevítaný host. Někrasa svolal domácí na dvůr, aby se podívali na rudou záplavu na západě. Dávno takovou nikdo z nich neviděl. Neklamné znamení neblahých budoucích dnů. Jako by hořel západ a všechny dědiny kolem. Hrozné znamení! Z tohoto úděsného divadla dostali všichni strach. Luboš vyběhl na blízký vrch, aby lépe viděl, starého Někrasu obklopili domácí, jako by u něho hledali ochranu. Vzadu stál nejmladší syn, nedávno ženatý, se svou chotí, rovněž poděšenou a vystrašenou. Skláněla hlavu s lesklou čelenkou na manželovu hruď. Jen aby to nebylo znamení války, řekla mladá žena a podívala se bojácně na manžela. Neboj se, teď je v Čechách klid. Vojvoda se také nikam do pole nestrojí a za chvíli začne zima. Kdybych přece jen někdy musel do války, vrátil bych se jako vítěz. Prosím tě, Mikeši, ani mi to nepřipomínej... Teď mě miluješ, pak bys na mne byla hrdá. Záplava neustávala, ještě více rudla a divákům se oči zalévaly slzami. Někrasa si musel několikrát přetřít obličej rukávem. Zakýval hlavou a přemýšlel, co by to neobyčejné znamení mohlo znamenat. Také ze sousedních stavení lidé vybíhali a nevysoký pahorek byl brzy obklopen diváky. 8

9 Jsme v rukou božích, pronesl konečně stařec pevným hlasem. Jak s námi Hospodin naloží, tak se stane. Co by to bylo platné, kdybychom se dívali jen na záři a ruce složili do klína. Musíme dále pracovat, plnit své povinnosti, aby nás ohlašované neštěstí nepřekvapilo. Zvláště je zapotřebí, abychom se zaopatřili na zimu.. Bude dlouhá a krutá, nikdo se z domu nedostane... Kolem Někrasy byl brzy hlouček statných hospodářů, mladých i starých. Seběhli se zeptat, co si myslí o tom znamení nejstarší a nejrozumnější z Nezdic. To znamená, že nastane dlouhá zima, odpověděl Někrasa. Zásobte co možná nejvíce. Neurodilo se, s chlebem nevystačíme... Opět dochází na moje slova. Máme málo polí, nemůžeme se už uživit. Lesy zabírají mnoho místa. Dokud zde nerozšíříme ornice, bída často zaklepe na dveře a nastane hlad. Chraň nás, Bože! zaúpěla bělovlasá stařena, Někrasova žena. Její slova opakoval v davu druh za druhem. 9

10 KAPITOLA 2 Na hradě Teplá bylo rušno. Hradní strážci v nových krunýřích a s vycíděnými přilbicemi procházeli přes veliké nádvoří, po hradbách a mezi branami, které byly otevřeny dokořán. Vše bylo svátečně přioděno. I havrani na věži jako by krákali docela zvláštním, slavnostním hlasem. Na nejvyšším cimbuří vlály prapory a přední bránu krášlilo zelené chvojí. Hradní kaple, otevřená od rána, byla vyzdobena koberci z pánových komnat. Všechny ruce pilně pracovaly, jenom zbrojnoš Ryzek seděl na široké kamenné lavici u věže. Od lesů foukal sice silný vítr, ale Ryzek byl dosti otužilý, než aby se bál mrazivých větrů, třebaže řezaly do kostí. Měl na sobě sváteční kabátec, trochu opelichaný, kdysi podšitý lištinou, a po boku mu visel široký a těžký meč. Všechnu starost o vyzdobení a okrášlení kaple a celého hradu ponechal mladším druhům. Postaví se do čela až v boji, kdežto takové titěrné práce mu prý padají z ruky. Ryzek byl nejstarším zbrojnošem v hlavním čeledníku, byl to milý a statečný Sezimův společník, ať už u nějakého veselí či v krvavém boji. Od mládí zastával na hradě službu podkoního, pak jezdíval s pánem po kolbách a bojích, lovil v lesích, ale v poslední době častěji odpočíval v čeledníku u ohně, nebo zde na lavici, stejně jako jeho pán v panských komnatách trávil spokojeně dny stáří. Dnes odevzdá vojvoda všechno nástupci, svému synovi Hroznatovi. Ryzek se zamyslel. Jak bude nyní na hradě? Že i Hroznata má dobré srdce, to věděl dobře, ale zda se i v síle a statečnosti vyrovná otci... Byl většinou vychováván matkou a mezi zbrojnoše chodil málo. Podle Ryzkova názoru to byla u mladého pána chyba, že v životě dával spíše přednost něžnosti, mírnosti a jemnosti než udatnosti, která vyrazí protivníkovi oštěp z ruky. Ryzek by rád vychoval Hroznatu podle své chuti, ale ten lnul -jak se zdálok meči méně než otec. Proto nyní, kdy si přivedl nevěstu a stane se pánem otcových statků, by se mohlo vše na hradě změnit. Ryzek se obával, že se poškodí i slavná pověst, které se dosud Teplá těšila u sousedů. O čem tady rozumuješ, ty starý bručoune? zeptal se Ryzka asi dvacetiletý mladík, který se před ním zastavil. 10

11 Ryzek vytržen z myšlenek, mávl rukou a řekl: Až ti zbělí vlasy jako mně, tak ti také nebude do smíchu a veselí, ty holobrádku. Ale dnes by ses měl přece jen rozveselit. Po západu slunce přiveze Hroznata novou paní a bude hlučno v panských síních i v naší ratejně. Až do bílého rána! Pomysli jenom na sladkou medovinu, kořeněnou zvěřinu a proudy vína, které ohněm proráží do všech smyslů. Mladý zbrojnoš Kytka poskočil a zavýskl si z plných plic. S mladou paní se vrátí na hrad život. Beztoho tady bylo už k ukousání. Také tady bývalo veselo, když jsme se kolem vojvody shromáždili, abychom do Řezna vyprovodili knížete. Nebo když na hradišti zaplál oheň a nepřítel se na nás hrnul. Hned jsme byli v poli, Sezima vpředu a za námi na hradbách vlály různobarevné šátky. Všem se v žilách rozproudila horká krev. Alespoň nyní častěji vytrhneme do lesů na hony a lovy a na tomto nádvoří se střetneme při kolbách a pro pochvalu jejích družek, kterými se jistě obklopí. Podobné naděje by měly táhnout i mojí olysalou hlavou, já ale nevěřím, že by to u nás vzalo nějaký příznivý obrat. Kdybych nebyl sedmdesátník nad hrobem, opravdu bych zde nevydržel. Takové ticho, takové mrtvé ticho! Ani se nepamatuji, kdy byl u nás naposledy turnaj. A dnes se má všechno obrátit? Nevěřím tomu. Ryzek domluvil a zamyslel se. Mnoho zkusil, hodný kus světa s vojvodou shlédl, a tak není divu, že si nemohl v Teplé zvyknout na klidný život. Uprostřed hustých lesů, v ústraní, na tichém hradě. Od té doby, kdy Sezima po bitvě u Lehnice pověsil široký meč na stěnu a zabýval se jedině výchovou syna Hroznaty. Ale při dudách si starý skočíš, alespoň s mojí nevěstou, vytrhl Kytka starce z ponurých myšlenek. S tvojí nevěstou? zasmál se Ryzek uštěpačně. Jak je tomu dávno, co ti teklo mléko po bradě? Kdepak jsi byl, s kým jsi bojoval, jaké máš zkušenosti, že chceš už hledat klidný kout u ženy? Já jsem nepomýšlel na ženění ani v padesáti letech... Proto jsi také zůstal sám jako hruška v poli. Ano, neoženil jsem se, ale věru toho nelituji. Zato jsem vykonal dost pro svoji zem. A kde budeš bydlet? Snad si nenecháš zařídit teplý krb ve sluji v dubovém lese? Starý, s tebou dnes není žádná řeč. Příliš ses zahloubal do minulosti. Do dob, kdy ženichové čekali do padesáti let a pak jim ženění nestálo za to. Po těchto slovech se Kytka se smíchem vmísil mezi veselící se dav Nerozvážné hříbě! zabručel nahlas Ryzek. Ani stáří neušetří před jízlivými vtipy a úsměšky. Však také okusíš hořkých dnů a veselí tě přejde. 11

12 Ryzek se ještě protáhl na lavici a pak se prošel po nádvoří. Všude se pilně pracovalo na výzdobě bran, dveří, stěn, cimbuří a hradeb. Nejpilněji se budovalo lešení na velkém nádvoří. Tady by měly probíhat turnaje. Pro paní a vznešené dívky byla postavena tribuna, na prostranství porostlém trávou byl navezen říční písek. Lešení pokrývaly drahé kožešiny a koberce. Nejvyšší místo čekalo na novomanžele. Pod lípou se pracovalo na sedadlech a pódiu pro diváky. Půda byla urovnána a upěchována. Na hrad se hrnuli poddaní z okolních dědin, všem se na tvářích zračila radost a z očí omladiny plála naděje, že opět užijí na hradě veselé chvíle. Každý byl svátečně oblečen. Někrasa se procházel po nádvoří s celým rodem. Oděn byl v dlouhém kožichu bělavé barvy, který byl ozdoben červeným lemováním. Hroznata měl mladou choť přivést až navečer, ale hrad se plnil od rána. Práce na polích skončila, zásoby na zimu byly opatřeny, hospodáři měli pokdy. A na hradě se od čeledi dozvědí nějaké novinky z kraje a pobaví se pohledem na svatební hostinu. Starý Někrasa se sukovitou břinkovicí se otáčel po nádvoří, vysvětloval a ukazoval mladším to, co zasluhovalo pozornost. Ale jeho vnučku Martu poučoval o všem mladý zbrojnoš s prvním chmýřím pod nosem a s hladkou tváří. Nic nedbal na to, že ho jeho druhové volali k započaté práci. Tady si, Marto, zatančíme při dudách a cimbálu a tam si chci v turnaji dobýt vavřínový věnec jako vítěz. Mladá nevěsta prý bude sama rozdávat odměny. Marta se začervenala a cudně klopila oči, když jí Kytka pošeptal do ucha, že její úsměv je nade všechno vyznamenání. Půdu jsme pěkně upěchovali, aby nám nevázly nohy. Ani o medovinu nebude nouze. Kytka opět ztišil hlas a chválil medovinu Martiných úst, která je nade všechny medoviny světa. Tady jsem se bránil na hradbách proti nepříteli Němci, zde jsme vrhali spoustu kamení na hlavy útočníků, vyprávěl Někrasa posluchačům. Byl to zuřivý boj, ale nedali jsme se. Hrstka ubránila hradby a raněno nás bylo sotva deset. Ale tamhle, pod borovicí, jsme pochovali asi dvacet nepřátel. Marta, i když poslouchala dědova slova, ničemu nerozuměla. V uších jí stále zněla sladká slova hezkého zbrojnoše Kytky, s kterým se znala již delší dobu. Vojvodova družina tehdy lovila blízko Nezdic. Lovci se rozjeli a rozešli po lese, aby svému pánovi Sezimovi nadehnali zvěř. V údolí na palouku žala trávu hezká dívka, kterou Kytka zahlédl mezi lesními stromy. Hned zanechal lovu a zamířil k ní. Stála uprostřed pestrých květů, na jejích bosých nohou se třpytily kapky vody z potoka. Kytka pozdravil a dívka sebou trhla. 12

13 Jsi hezká, řekl Kytka. Proč jsi mne vylekal? Že nejsi vílou, to dokazuje tvoje práce. Víly nestínají tak hezkým kvítkům hlavičky, ale splétají je do věnce, aby jimi ozdobily svoji hlavu. Odkud jsi? Z Nezdic, panský zbrojnoši. Ty ale zapomínáš na svoji povinnost. I beze mne bude lov dobrý. Jak ti říkají? Jsi příliš zvědavý. Znáš Někrasu? Bývá na hradě často. Kdo by neznal toho ctihodného starce! Jsem jeho vnučka a jmenuji se Marta. Marta... Hezké jméno. Jistě jsi starostlivá hospodyně... Kdybych byl tak zběhlý v sekání trávy jako v šermu a sečích, zastal bych tě v práci, abych došel vděku... Nejsi nadarmo v panských službách, umíš se výborně dvořit. Ale pamatuj si, podobnými lichotkami se mi nezavděčíš. Přesto však Martě Kytkova pochvalná slova zalichotila. Jiným by se v práci nedala zdržovat, když na trávu doma čekala nemocná kráva, ale Kytka se jí líbil, a tak s ním rozmlouvala s patrným zalíbením a potěchou. Vyměnili spolu ještě několik hezkých a žertovných slov a mluvili by dále, kdyby je z hovoru nevytrhl jelen, který prudce vběhl na palouk, aby unikl pronásledovatelům. Na chvíli se zastavil, nadzvedl hlavu s mohutným parožím a chtěl se pustit na opačnou stranu. To je již na pokraji lesa objevila vladykova družina. Kytka rychle strhl luk. Vystřelil. Ale bylo již pozdě. Jelen se ztratil v houští. Tentokrát jinoch stržil posměch, dokonce ho napomenul sám Sezima, aby si lépe hleděl svých povinností. Kytka ovšem všechno snesl rád, hlavně že poznal Martu. Tu známost pak pěstoval a v okolí Někrasova statku nejraději lovil s Jozou, s Martiným bratrem, s kterým se seznámil proto, aby se snáze dostal k Martě. Když se na hradě kolem Marty otáčel již dosti dlouho, místo toho, aby pomáhal s přípravami, došel si pro jinocha na nádvoří sám Ryzek. Všude se hemžili venkované - na hradbách, dvorech, mostech, a ještě více jich čekalo před branou. Jak vojvoda Sezima, tak jeho syn Hroznata byli u lidu velmi oblíbeni. Nebýt jich, často by všichni zakusili hlad. Když bylo nejhůře, sýpka na hradě byla otevřena a každému se půjčovalo na věčnou oplátku. Hradní posádka chránila poddané mečem, Sezima navíc svou dobrotou a štědrostí. Starci si ještě pamatovali, jak vesele bývalo na hradě, když Sezima, junák v plné síle, so do Teplé přivážel paní Dobroslavu ze starého rodu Černínů. Proto také dnes čekali, že zažijí kratochvíle při medovině a dudách, když Hroznata, syn a nástupce, si přiveze na hrad choť Vojslavu. Sotva byly přípravy dokončeny, rozezvučely se po lesích trubky lovců, bubny a kvikot několika dud. Na hradě se řadili zbrojnoši, lid proudil branami a hlásný 13

14 oznamoval z věže příjezd Hroznatovy družiny. Veselým zvukům v lese odpovídaly jako ozvěna zvuky na hradbách. Ryzek přeměřil prostranství celého nádvoří zkoumavým pohledem. Vše bylo v pořádku. Jako nejstarší sloužící na hradě čekal hned u hlavní věže. Netrpělivě přecházel. Před chvílí si dovolil mít pochybnosti o statečnosti mladého vojvody, ale teď by pro něj do ohně skočil. Po celý život byl poddaný pánů z Teplé a sloužil věrně za všech okolností. Hroznatova družina již vyjížděla z lesa, zabočila do údolí, ke vsi Nezdicím. Vpředu jeli na zpěněných koních junáci s trubkami, za nimi novomanželé, pak Sezima a jeho choť, dále Hroznatovy sestry Vojslava a Judita, následovala četná družina sousedních pánů, vladyků a zemanů, zbrojnoši, praporečníci, dudáci s potulným pěvcem uprostřed. Za průvodem byla vezena na mnoha vozech nevěstina výbava. Sotva se přiblížili k hradu, lid hlučně pozdravoval novou paní. Ať žije naše ctihodná paní! Přejeme ji štěstí a dlouhý věk. Ať žije! Nechť ji všude doprovází štěstí a zdar! Ať nám panuje moudře a statečně dlouhá léta! Kolem průvodu by se neprotlačila ani myška. Ryzek se chtěl vítat s mladou paní, ale ta právě seskočila z koně i s manželem a vydala se pěšky s lidem k bráně. Všechno panstvo je následovalo. Jenom dudáci nesestoupili z koní, aby je ze všech stran viděli a slyšeli. Panstvo se hned odebralo do komnat, aby si odpočinulo po namáhavé a neschůdné cestě. Paní se ukáže až na druhý den, při kolbách, když bude rozdávat ceny vítězům. Lidé se zatím veselili na nádvoří. Dudáci se přemístili na připravené pódium a hned spustili veselou do skoku. Staří i mladí se chytili a brzy půda duněla, ozývaly se výkřiky radosti, z několika beček tekla medovina. Ryzek se ujmul povinnosti krčmáře. Naléval jak lidem, tak sobě do vlastního korbílku. Tváře mu vesele plály, oči svítily radostí. Tak co, starý, neskočil by sis také? Uřícený Kytka se zastavil před Ryzkem, strkal k němu Martu, aby ji provedl v kole. Holobrádku, dnes pro tebe tanec, zítra se s tebou budu měřit v turnaji. Dnes jsem králem tance, zítra budu ověnčeným vítězem! Nevychloubej se mnoho, aby ti dnešní samochvála nebyla potupou a hanbou. Tady máš medovinu, zavdej si, dej i tomu děvčeti a skákejte za mne jednou tak vysoko. Kytka se nedal pobízet, tancoval s vesnickou chasou dlouho do noci. Nic nedbali, že chladný podzimní vítr ovívá rozpálené tváře, že na nebi místo 14

15 slunce vystoupil měsíc. Teprve když se dudáci odstěhovali do čeledníku i se zbytkem medoviny, lid se rozešel po vesnicích a na hradě všechno ztichlo. Řekni mi, ptal se mladý Někrasa Marty cestou, proč s tebou tancoval jenom ten mladík z hradní čeládky? Byli tam přece chlapci ze vsi, sousedi... Nemohu za to, tatínku. Když mě Kytka nechce pustit. Ty znáš jeho jméno? Vždyť k nám chodí za Jozou. Nikdy jsem si ho nevšiml. Ale nic si s ním nezačínej. Takový zbrojnoš je dnes zde a zítra bůhví kde. Aby nebyl stále s tebou, zítra zůstaneš doma. Beztoho pro tebe turnaje nejsou. Čistá a nevinná radost najednou zhořkla. Marta před chvílí plesala, mladíkovi slíbila, že se jeho síle a obratnosti bude obdivovat, a teď jí otec zakázal nejen zítřejší návštěvu na hradě, ale všechny další styky s milovaným zbrojnošem. 15

16 KAPITOLA 3 Sotva bylo v Teplé po svatebních slavnostech, začal poletovat sníh. Brzy byla pole obsypána, i na lesy se položil bílý závoj. Z chalup vesele vybíhaly děti, aby přivítaly blížící se zimu. Chytaly vločky sněhu, honily se za většími chuchvalci. Na doškových střechách se objevila nová pokrývka. Nastaly přástvy. Vřetena se jen míhala v rukou, muži nasadili nože na borová polínka, aby oheň dobře hřál. Sousedé se scházeli na táčky. U Dobroňů měli největší světnici, která pojala všechny sousedy z okolí. Také žádná babička neměla takovou paměť a také žádné nešla slova tak hezky od úst jako Dobrušce. Proto se vše hrnulo k jejich stavení a každý usedl na své oblíbené místo. U Dobroňů se ponejvíce scházeli chudí dřevaři a nemajetní hospodáři, kteří vlastnili jen malé pozemky. S večerem začala babička děti odbývat, aby je připravila do postele. Ale rádi poslouchali i dospělí a mluvili na sebe jen pološeptem. Světnice se plnila, každý se otřásl, shodil svrchní, sněhem poprášený šat a pozdravil kývnutím.... Pak vycházel na svět za pět let, později za padesát roků, lidi postrašil, až se nakonec ztratil nadobro. Ubohá duše našla pokoj v nebi a lidé měli od nemilosrdného vladyky pokoj. Pamatujte si, dědičky, zakončovala Dobruška pohádku, že nelítostní lidé nemají pokoj ani v hrobě a živé trápí na zemi. Teď si lehněte a sladce spěte. Pánbůh vás opatruj celou noc. Tvoje pohádka nebyla jistě o předcích našeho panstva, mínil hospodář. Žádného nelítostného nepamatoval na Teplé ani můj praděd, který se dožil požehnaného věku. Hodnější prý nastupuje po hodnějším. Lepšího pána si už nemůžeme přát. Aby jim Bůh požehnal na dětech do posledního kolena! Už dlouho jsme se nepoměli tak dobře jako na Hroznatově svatbě. Víc nám dopřát nemohl a také by se o nás nepostaral nikdo tak dobře jako vojvoda. Medoviny bylo dost, tance také, kořeněných jídel více než dost. Člověk si musel dávat velký pozor, aby nepřebral jako soused Skůra, který ani na práh svého domku nedošel. Jmenovaný se vtiskl do kouta a zabručel: Však toho nebylo mnoho, zlý vítr mi uškodil. Zlý vítr? rozesmáli se ve světnici. Jistě vanul od německých hranic, a proto tak na Skůru neblaze účinkoval. 16

17 Ale dobře jsme se poveselili na hradě. Není nad hodného pána. Aby je Bůh chránil ode všeho zlého, řekla stařenka u ohně a rukou si přejela vrásčité čelo, jako by starou paměť chtěla probudit. Nedopusť, Bože, aby se na Hroznatových dětech opakovalo to, co se dělo s ním v letech mladosti. Co se stalo mladému vojvodovi? To už je stará a zapomenutá historie, řekla stařenka. I Sezima na to už asi zapomněl. Ale ta svatba mi nejde do hlavy. Vždyť přece učinil slib... Jaký slib? Musím vám to vypravovat od začátku. Byla jsem na hradě služebnou. Paní Dobroslavě jsem posluhovala a také malého Hroznatu jsem vychovávala. Bylo to opravdu zázračné dítě. Šťastná matka mne nejednou ujišťovala spásou duše, že se Hroznata narodil mrtvý. Živá dušička v něm nebyla. Už měl být uložen do hrobu k věčnému odpočinku, když matka poklekla a modlila se vroucně k Panně Marii Bohorodičce, aby dítě obživlo. Byla vyslyšena. Přešťastná matka z vděčnosti zaslíbila syna Bohu. Hroznata byl zaslíben, a přesto se oženil? Dítě bylo ještě dvakrát v ohrožení života. Starší sestra Vojslava, ta, co se nedávno provdala do Krakova a teď přijela na bratrovu svatbu, se jednou s Hroznatou procházela. Vtom chlapec někam odběhl, snad aby si natrhal květiny, a Vojslava na něho na chvíli zapomněla. Úlek jí ochromil údy, když uviděla, že chlapce přejel těžký vůz. Rychle spěchala k místu neštěstí a jistě si dovedete představit její radost, když Hroznata vyskočil neporaněn, čilý a zdravý. Anděl Páně ho zachránil. Jindy by zase utonul, ale obratná rybářova ruka jej vytáhla na břeh. Bohorodička mu byla mocnou ochránkyní, protože jí bylo dítě zaslíbeno. Zdalipak bude nadále ruka Nejvyššího nad ním, když Bohu daný slib nesplnil? Měl se přece oddat kněžskému stavu. Hroznata sám nic nesliboval, nebyl tedy povinen dodržet slib, který jeho jménem učinila jeho zbožná matka. Ovšem, ovšem, ale Hroznatu Bůh tolikrát vysvobodil z velkých nebezpečí... Byl by dobrým knězem, jeho mírná a tichá povaha se k rytířskému stavu nehodí. A protože je kníže k Sezimovu rodu milostivý, jistě by dosáhl vysokých hodností a úřadů. Ale kdo by byl naším pánem? Sezimu Bůh obdařil jen jedním potomkem po meči, sestra odejde jinam a my bychom byli bez ochránce v nebezpečí. 17

18 Proto také Sezima a paní Dobroslava učinili syna následníkem a pánem a slib daný Bohu splní jiným způsobem. Zatím děkujme, že je nám Hroznata zachován. Ve světnici bylo chvíli ticho, oheň praskal a vřetena se jen míhala. Dobruška již neměla chuť vyprávět. Ještě o Hroznatovi připomněla, jak byl v mládí poslušný, jakým vědomostem ho otec vyučoval a jak nikdo, kdo k němu přišel prosit o pomoc, nebyl odbyt. Dobroslava si asi mnohdy vzpomněla na slib a jistě nejednou nad Hroznatou zaplakala. Ráda by jistě slib splnila, ale rod by tak zanikl. Hroznata je posledním mužským potomkem. Bůh snad všechno v dobré obrátí. Vždyť hodné pány ochraňuje. Sousedé si povídali ještě dlouho a nakonec se osten jejich vtipu obrátil na nešťastného Skůru. Nová paní by si tě prý přála za šaška. Tak se jí prý líbily tvé posuňky a laškování. Jenomže by si takový šašek musel neustále přihýbat z korbele. Jinak je baba a promluvit nedovede. 18

19 KAPITOLA 4 Když se korouhevní páni, vladykové a rytíři se svými družinami rozjeli z Teplé do svých hradů, v slavnostní světnici zůstal dosud nejužší kroužek přátel. Starý Sezima s mnohými známkami stáří a trampot v obličeji, jinak ještě muž dosti silný, jeho věrná družka Dobroslava, která s úsměvem mluvila o dobrotě srdce. Naproti rodičům seděli novomanželé: Hroznata se ženou Vojslavou. Hroznata byl muž v nejlepších letech, plný síly, ušlechtilých tahů v tváři. Bujné vlasy mu splývaly až na ramena. Oči měl veliké a jasné svědčily o vnitřní bystrosti a odhodlanosti. K síle a statečnosti se u něho družila vážnost a pokora. Byl oblečen jako rytíř, s mečem po boku. Vojslava, která se opírala o manželovo rámě, měla neobvykle jemnou bílou pleť. Řeč se točila kolem starší Sezimovy dcery stejného jména jako Hroznatova žena. Přijela narychlo na svatbu z Krakova a chtěla se vrátit. Nerad tě pouštím v té slotě, řekl Sezima a pohlédl oknem k lesům, které byly poprášeny sněhem. Cesty nejsou bezpečné. I kdybys s sebou měla menší družinu. Zůstaň u nás, paní, prosila novomanželka. Povinnost nezná výjimky. Manžel by měl o mne starosti. Musím, i když bych velmi ráda na rodném hradě ještě pobyla. Někomu se líbí v hlučných městech, ale já bych hned vyměnila Krakov za tento tichý kraj. V Praze je tak krásně a v našem domě je tak útulno, zatoužila po svém domově Hroznatova žena. U nás se ti ani nezasteskne, řekl vojvoda. Teď v zimě zde není moc veselo, na jaře, když se vše pokryje květy a les se rozezní zpěvem ptáků... Hladiny rybníků se lesknou a třpytí, je milé posedět na cimbuří nebo se vydat na procházku. Hroznata se už postará, aby se ti nezastesklo a šťastně ses dočkala jara. I Judita ti bude dělat společnost. Mladší Sezimova dcera vyskočila z křesla v meziokní a objala bratrovu manželku. Budeme dobrými přítelkyněmi. V bolestech i radostech, milá Judito. 19

20 A až nám bude smutno, zaskočíme na nádvoří do čeledníku a Ryzek nám bude vyprávět příběhy ze svého života. Nebo ti zahraji na loutnu a zazpíváme si píseň o růžičce. Judita se s Hroznatovou chotí hned spřátelila. Hroznata div nežárlil na šťastnou sestru. Teď raději přemýšlejme o tom, jak bychom nejlépe vyvezli Vojslavu do Krakova, řekl Sezima a usmál se. V lesích prý není bezpečno, objevují se vlci. Jednu Vojslavu si ponecháme, druhá musí do Krakova za manželem. Ať družinu doprovází Ryzek, řekla paní Dobroslava. Zná svět a nebojí se ani nejlítějších vlků. I když je starý, jeho zkušenosti a rady vydají za mnoho. Je mu už sedmdesát, ale nedá se. Junáka Kytku vyhodil ze sedla jedním švihem. Výborná rada, řekl pan Sezima. Ryzek tě rád doprovodí a před zimu může zůstat v Krakově. Alespoň nám pak něco poví o Polácích, řekl Hroznata. Že se s nimi několikrát utká, to se rozumí samo sebou. Ani v cizině si nedá pokoj. Hroznata pak provedl mladou paní po hradě, aby si všechno prohlédla. Jak má silné hradby, jak vysoké cimbuří, zahrádku u věže a kde jsou připraveny zbraně, kdyby došlo k napadení hradu. Judita kráčela za svou novou družkou. Mladší Sezimova dcera nemohla dlouho najít spřízněnou duši, ke které by přilnula celým srdcem, ale v nové švagrové objevila všechny dobré vlastnosti, alespoň je v duchu budoucí společnici připisovala. Odtud je nádherná vyhlídka! zajásala Vojslava, když vystoupila na vrchol věže, z které hlásný pozoroval okolí, aby o každém hrozícím nebezpečí dal vědět dole na hradě. Odtud vidím teprve kus světa, obrátila se s úsměvem k Hroznatovi. Z nádvoří jsem viděla jenom husté lesy. Hroznata se postavil za manželku a se zalíbením se díval do kraje, třebaže v něm znal každou chatrč, každý palouk... Nesmírně ho těšilo, že i Vojslavě se vyhlídka líbí. Tady zalézá za kůži studený vítr, ozvala se Judita a zadívala se na Vojslavu, zda je teple oblečena. Tamhle jsou Nezdice, vysvětloval Hroznata ženě. Vedle Heřmanovice, tady vykukuje Kramolín a tam v dáli je Pontner. Na jihozápadě jsou velké rybníky, kterými protéká řeka Teplá. Od Manetína vede zemská stezka, po které jsme přijeli z Prahy. Vede k Žandovu. Tamhle se zvedá Strážnice, odtud dostáváme znamení, když se blíží nepřítel. Je to velmi výhodné místo. Ale asi jen pro nás, přerušila ho Vojslava. Proč jen pro nás? 20

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 1 Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 2 Copyright Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-073-1 (epub) 978-80-7512-074-8 (mobipocket) 978-80-7512-075-5 (pdf)

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

PROJEKT NÁŠ REGION FAUNA A FLORA V KRÁLÍKÁCH A OKOLÍ

PROJEKT NÁŠ REGION FAUNA A FLORA V KRÁLÍKÁCH A OKOLÍ PROJEKT NÁŠ REGION FAUNA A FLORA V KRÁLÍKÁCH A OKOLÍ PAMÁTNÉ STROMY STARÁ LÍPA VYPRAVUJE projektový tým: Kristýna Muchová, Jana Macková, Štěpán Morong, Zdeněk Macek, Petr Pacek, Vojtěch Ruszó, Petr Čuma

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny:

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha PŘEČTI SI: 17,1-7 KLÍČOVÝ VERŠ: 17,5 C9 Ve dnech Eliáše

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha...

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: Já jsem Světlo světa. - Věřím v Boha... Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha... Zdráva buď, nebes Královno, - Maria, přesvatá Panno. S andělem tebe zdravíme, - růžencem svatým slavíme. Ó, Matko Páně přemilá,

Více

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI 1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Kdysi dávno žily u řeky Visly rodiny dvou bratrů. Jeden se jmenoval Čech a byl vojvodou, stařešinou, náčelníkem.

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad KOTĚ V DŽUNGLI Zorí přišla na svět v daleké Indii. Teď si možná představujete krásnou indickou princeznu v hedvábném sárí a stříbrných opánkách, s třpytivou čelenkou v tmavých vlasech, rudým drahokamem

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

premiéra opery se konala v Národním 1 zdroj wikipedia

premiéra opery se konala v Národním 1 zdroj wikipedia Cyklus P Pracovní list 4. Antonín Dvořák, opera Čert a Káča Milé paní učitelky, jistě už víte, že uslyšíte jen hlavní, typická hudební čísla z Čerta a Káči. Opera je zpracována tak, aby děti v průběhu

Více

Bylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou

Bylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou Jak chaloupka přestala být opuštěná Bylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou chaloupkou. V chaloupce jednou vymetla Ctibůrkova maminka pavučiny, tatínek ji vybílil zevnitř i zvenčí,

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Edice knih doplněná o DVD. svazek 3. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Edice knih doplněná o DVD. svazek 3. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Edice knih doplněná o DVD svazek 3 JAN HERBEN ZLATÝMI BRÝLEMI výbor z próz 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické

Více

Datum: 12.4.2012 Třída: 4.

Datum: 12.4.2012 Třída: 4. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Andrea Mojžíšová Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAJSB.4.20 Vzdělávací

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

Figuriny. Ha-ha-ha!  začala se řehotat Katarina,když ožila. Hi-hi-hi! odpovědi se jí dostalo od Anabely. Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Já hraji na klávesy - N. Matesová

Já hraji na klávesy - N. Matesová L. Šindlerová Já hraji na klávesy - N. Matesová Na klávesy hraju letos poprvé, ale už umím mnoho písniček, například Maličká su, Když jsem jel do Prahy, Vadí nevadí, Okoř a mnoho dalších písniček. Na klávesy

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou 40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z

Více

Čtyři světla pasýře Šimona

Čtyři světla pasýře Šimona Čtyři světla pasýře Šimona Vánoční hra s písněmi na téma: Cesta k jeslim Úvod Obsah Jedne tmavé noci se pastýřský chlapec Simon vydá hledat ztracenou ovečku.pro jeho soucit a dobrotu rozdá cestou potřebným

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

POKUS PRVNÍ. Život je drama

POKUS PRVNÍ. Život je drama POKUS PRVNÍ Život je drama (Je to literární klišé?) 1 Vítr nese semínko pampelišky Na hladinu rybníka? Na kousek hlíny? Do otevřených úst? Na šlehačkový dort? Do kouta chodby? Na betonový dvorek? Do praskliny

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti, Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013

Více

Nejlépe živá, je také možné pustit písničku z archivu Proglasu.

Nejlépe živá, je také možné pustit písničku z archivu Proglasu. Znělka Úvod (Pouští moderátor) Milí přátelé, dnes se s vámi bude modlit rodina X.Y., a to: Každý přítomný se představí (stačí křestní jméno). Začněme znamením kříže ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Více

POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková

POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková POPELKA Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42 Autor: Mgr. Marta Kvasničková Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět:

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

Ahoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady.

Ahoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady. POSÁZAVSKÉ KUKÁTKO ANEB JAK SE STAVEL HRAD Ahoj deti, rád bych se vám všem představil. Jsem malý skřítek, šibal všech šibalů a věčný neposeda. Protože jsem se narodil v lese ze ztraceného kukaččího vajíčka,

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Ahmet Ümit Byzantion Bájné město krále Byzase Konstantinopolis Konstantinovo hlavní město HOST

Ahmet Ümit Byzantion Bájné město krále Byzase Konstantinopolis Konstantinovo hlavní město HOST HOST Ahmet Ümit Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz AHMET ÜMIT ISTANBULSKÉ MEMENTO U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z,

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji.

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Mé vysněné závody Anička Polnická Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Všechno postupně vyhrávám, poslední zápas před sebou mám. Velmi

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

DOPORUČUJEME Gustavo Adolfo Bécquer: Paprsek luny tajemné španělské

DOPORUČUJEME Gustavo Adolfo Bécquer: Paprsek luny tajemné španělské 1 DOPORUČUJEME Gustavo Adolfo Bécquer: Paprsek luny tajemné španělské legendy Kdo je ta tajemná žena, do níž se v nočním lese zamiloval Manrique? Proč není radno se o dušičkové noci přibližovat k Vrchu

Více

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Chválená a velebená budiž bez ustání 3x Též Neposkvrněné početí nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. Úvod Dn. 1746: Buď veleben, milosrdný Bože, Že ses

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

Vyprávění z časů vikingů

Vyprávění z časů vikingů Leif Nordenstorm Arne syn náčelníka Vyprávění z časů vikingů K A V A P E C H ARNE, SYN NÁČ ELNÍKA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam

Více

Klasické pohádky. Ropucha. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Ropucha. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Ropucha Page 1/5 Studna byla hluboká, proto musilo být také lano na vytahování vody hodně dlouhé. Když přehazovali okov s vodou přes roubení studny, hřídel se těžce otáčela. Slunce se

Více

Richard Sobotka. Márinka. Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově.

Richard Sobotka. Márinka. Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově. Richard Sobotka Márinka Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově. Richard Sobotka Márinka Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově. 2013

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_08 Jméno autora: Mgr. Růžena Bajerová Třída/ročník:

Více

Nejznámější bajky Ezop, La Fontaine, Krylov

Nejznámější bajky Ezop, La Fontaine, Krylov Nejznámější bajky Ezop, La Fontaine, Krylov také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Vypravuje Jana Eislerová Ilustroval Antonín Šplíchal Nejznámější bajky Ezop, La Fontaine, Krylov e-kniha

Více

Honza se rozhodl, že bude peciválem. Nejspíš se v nějaké pohádce dočetl, že je to povolání, při kterém se člověk moc nenadře, a to mu zavonělo.

Honza se rozhodl, že bude peciválem. Nejspíš se v nějaké pohádce dočetl, že je to povolání, při kterém se člověk moc nenadře, a to mu zavonělo. Honza se rozhodl, že bude peciválem. Nejspíš se v nějaké pohádce dočetl, že je to povolání, při kterém se člověk moc nenadře, a to mu zavonělo. Pec doma měli, tak si na ni hned vylezl a pohodlně se rozvalil.

Více

JEŽÍŠOVA PODOBENSTVÍ

JEŽÍŠOVA PODOBENSTVÍ JEŽÍŠOVA PODOBENSTVÍ Lidé rádi poslouchali Ježíšova podobenství. Byly to příběhy nejen krásné, ale také velmi poučné. Aby nás naučil, že máme milovat i své nepřátele, Ježíš pověděl podobenství o člověku,

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více