GENDER BUDGETING A JEHO POUŽITÍ. Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES Univerzita Pardubice.

Transkript

1 GENDER BUDGETING A JEHO POUŽITÍ Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES Univerzita Pardubice. Abstrakt Genderové rozpočtování, resp. tzv. GENDER BUDGETING (dále GB) je takový postup při sestavování veřejného rozpočtu (státního, regionálního, municipálního aj.), kdy jsou finanční prostředky rozdělovány tak, aby zejména výdajová část rozpočtu byla využívána k takovým účelům, které by stejně sloužily k zabezpečování potřeb (veřejných statků a služeb) jak žen tak mužů. Abstract A Gender Budgeting (GB) is that procedure of creation of public budget (state, regional, municipal etc.), when financial means are distributed in that way, when especially expenditures, are given out to such purposes, which are of service for securing needs in equal men and women. Key words Gender Budgeting, approach of gender equality of men and women, ewlaton between emploed women and expended financial means from public budgets, preferences and indicators of GB, GB on the level of municipal budget. Summary From analysis made in budget of three various towns according to quantity of inhabitants and especially to number of employed women in Eastern Bohemia (Hradec Králové, Pardubice, Chrudim) is clear that: - in the scholary are working previously women and the quantity of expenditures from municipal budget is 3,80 % - 4,62 %, - in the town transport there is working 14,9 28,9 % of women and the greatness of expenditures is only 7,9 13,9 % from municipal budgets, - in the social care there is emploed 62,5 91,3 % of women and the gratness of expenditures from municipal budget is 5,9 7,3 %. Entrance to financial means according to gender budgeting is very dependent of objective conditions acording to management positions in special branch and specific institution. Justice of distributing of financial sources must be made according to real uses of speciál institution and according concrete situation. 1

2 GENDER BUDGETING A JEHO POUŽITÍ Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES Univerzita Pardubice. Z podnětu EU je již několik let vyvíjena snaha, aby při sestavování veřejných rozpočtů byl uplatňován princip tzv. genderového rozpočtování, resp. tzv. GENDER BUDGETING (dále GB). Je to takový postup při sestavování veřejného rozpočtu (státního, regionálního, municipálního aj.), kdy jsou finanční prostředky rozdělovány tak, aby zejména výdajová část rozpočtu byla využívána k takovým účelům, které by stejně sloužily k zabezpečování potřeb (veřejných statků a služeb) jak žen tak mužů. Podstata gender budgetingu Skupina expertů Rady Evropy se shodla na následující definici pro Gender budgeting : Gender budgeting je uplatňování gender mainstreamingu v rozpočtovém procesu. Za Gender Mainstreaming se považuje (re)organizování, zlepšování, rozvíjení a vyhodnocování politických procesů tak, aby bylo na všech úrovních a ve všech stadiích zapracováno hledisko rovnosti žen a mužů, a to prostřednictvím všech aktérů, kteří se běžně podílejí na politickém rozhodování. Genderové rozpočtování (GR) by mělo být prováděno na všech úrovních veřejných rozpočtů. GR by mělo napomoci k prosazování rovných příležitostí žen a mužů. GR neznamená vytvářet odděleně rozpočty pro muže a pro ženy, ale maximálně zohledňovat jednotlivé výdaje veřejných rozpočtů z hlediska jejich užitku či prospěšnosti a účelnosti, zejména na straně výdajů, jak pro ženy tak pro muže. Cíl GR je naprostý soulad s užíváním veřejných rozpočtů pro rozvoj a zlepšování životních podmínek obyvatelstva příslušné obce či regionu na základě poskytování veřejných statků a služeb jak pro ženy, tak pro muže. Pozitivní dopady GR by se měly projevovat jak zvýšeným ekonomickým růstem, tak např. příznivějším demografickým vývojem. Předpokladem dosažení uvedených cílů musí být zásada, že GR musí být součástí politiky rovnosti uplatňované na všech vládních či rozpočtových úrovních. Hlavní přednosti genderového rozpočtování Veřejný rozpočet, který respektuje principy generové rovnosti vytváří stav, kdy tvorba rozpočtu je transparentnější a následkem toho i zodpovědnější. Tato skutečnost souvisí s tím, že na celkové výdaje a i na ty částky, které jsou určeny pro specifické potřeby určitých skupin obyvatel a jejich faktické využití je pohlíženo se zvýšenou podrobností. Je zde dána větší možnost uplatnění dílčích zájmů příslušných zájmových skupin. Dosavadní analýzy dokazují, že rozpočet sestavený podle principu genderové rovnosti zvyšuje produktivitu a hrubý domácí produkt. Jedním z důvodů respektování je větší zviditelnění ekonomické aktivity žen. Např. na základě GR je možnost sledovat jak souhrn příjmů do rozpočtu a nastavení systému může mít odlišný dopad na ženy a muže, zvláště v případech specifických skupin jako jsou matky samoživitelky nebo nezaměstnané ženy vytlačené do neformálních sektorů trhu práce. PRINCIPY GENDEROVÉHO ROZPOČTOVÁNÍ 2

3 1. Rovnost I když se jednotlivé druhy veřejných rozpočtů mohou jevit, resp. jeví jako genderově neutrální politické nástroje, výdaje a příjmy příslušných úrovní vlád mají na ženy a na muže někdy velmi odlišné dopady. 2. Odpovědnost Při používání současných postupů sestavování veřejných rozpočtů, tj. zejména rozpočtů obcí či krajů je velmi obtížné stanovit vhodné analytické postupy, podle nichž by bylo možné určit odpovědnost z hlediska genderové rovnosti. Jednou z možností je sledovat konkrétní způsoby respektování genderové rovnosti jak jsou do příslušného druhu rozpočtu prostředky získávány, resp. kdo má největší prospěch z jejich spotřeby. 3. Výkonnost Zprávy Světové banky informují o tom, že genderové nerovnosti vedou ve svých konečných důsledcích ke značným ztrátám ve výkonnosti ekonomiky i ke ztrátám ve využití a zkvalitňování lidských zdrojů. Politika respektování GR by měla vést ke genderové rovnosti s cílem zvýšení ekonomické výkonnosti. 4. Transparentnost GR GR by mělo kromě jiného zapojit do procesu tvorby zejména municipálního rozpočtu co nejvíce občanů. Tvorba rozpočtu a zejména jeho naplňování by nemělo být jen věcí příslušných úřadů ale zejména občanů včetně žen, které se zpravidla debat kolem rozpočtu zúčastňují velmi omezeně. POSTUP PŘI GENDEROVÉM ROZPOČTOVÁNÍ Úspěšné použití prostředků municipálního rozpočtu při vytváření rovných příležitostí může výrazně ovlivnit rozvoj regionu. Příznivé dopady se mohou projevovat např. ekonomickým růstem, příznivějším demografickým vývojem aj. Předpokladem úspěchu genderového rozpočtování je dobrá znalost místních podmínek. Velké rozdíly budou v přístupech různě velkých obcí. Zatím neexistuje podrobný postup pro uplatňování GR. Vzhledem k tomu, že příjmová stránka každého veřejného rozpočtu je ovlivňována zejména celou řadou zákonů, není její část uplatňování zásad GR např. v rámci municipality významně ovlivňována. Přesto mají obce možnost získávat finanční prostředky např. z podnikatelské činnosti, zejména pokud jde o vhodné využívání obecního majetku aj. GENDEROVÉ ROZPOČTOVÁNÍ VE SVĚTĚ Uplatňování prvků GR začalo ve světe počátkem 90. let. Mezi země, které začaly jako první zkoumat GR patří Austrálie a Švýcarsko a Jihoafrická republika. Po vstupu do EU se zavázala k vytváření rovných příležitostí. Genderová rovnost je jedním ze základních principů, podle kterých Evropská komise posuzuje žádosti o granty, výši finančních příspěvků výsledky projektů aj. Formy iniciativ v této oblasti se v jednotlivých zemích liší. Např.: ve Francii jsou sledovány výdaje konkrétně cílené na ženy a na iniciativy rovných příležitostí ve veřejném sektoru, v kantonu Basel ve Švýcarsku se sledují výdaje v oblastech vzdělání, sociálního zabezpečení a veřejné bezpečnosti, ve Švédsku byly pilotní projekty spuštěny pro oblasti sociální ochrany, regionálního rozvoje, dopravy a spojů, 3

4 ve Velké Britanii se zabývají i příjmovými otázkami v podobě dopadů daňových kreditů na muže a ženy v závislosti jejich rodinného stavu aj. UKAZATELE PRO SLEDOVÁNÍ POSTAVENÍ MUŽŮ A ŽEN V současné době jsou sledovány 3 druhy ukazatelů: střední délka života pro muže a ženy, vzdělanostní index, zachycující gramotnost u mužů a žen, úroveň životního standardu (měřeno pomocí podle velikosti reálného HDP na hlavu). Podle uvedených ukazatelů byl stanoven index s hodnotami od 0 do 1 (hodnota 1 se rovná maximální rovnosti obou pohlaví. Za rok 2001 byly získány např. tyto výsledky (viz tab. č. 1): Tab. 1: Hodnoty indexu genderového rozvoje Stát Hodnota GR Stát Hodnota GR Norsko 0,941 Litva 0,810 Švédsko 0,940 Albánie 0,732 Itálie 0,910 Nigerie 0,249 ČR 0,857 Pramen: Informativní metodika z hlediska rovnosti žen a mužů, MPSV ČR Podle indexu, který ukazuje procentuální podíly mužů a žen na administrativních a manažerských pozicích včetně různých parlamentních pozic je na 1. místě Norsko a ČR je na 3. místě z celkového počtu 7 sledovaných států. Ukazatelé, které hodnotí pozici žen v ČR v rámci ekonomické aktivity v práci pro domácnost a v odvětví služeb zaujímají ženy dominantní pozici. MOŽNÉ UKAZATELE BUDGETOVÉHO ROZPOČTOVÁNÍ Pro zhodnocení rovnosti příležitostí žen a mužů je možné využít např. tyto ukazatele: celkový rozpočet municipality (nebo jiný veřejný rozpočet), výdaje vybraných resortů nebo programů (např. školství, místní doprava, kultura, sociální péče, veřejná správa aj.) výdaje na nové projekty (jakých oblastí se týkají a jaký mají vztah k vhodnosti pro ženy a muže), vybrané druhy rozpočtových příjmů (daně, specifické poplatky atd.), změny v daňovém systému (jak se dotknou žen a mužů, zda existují odlišnosti nebo prostor pro znevýhodnění jedné ze skupin), zavádění nové legislativy nebo místních opatření (jak budou zasahovat do života žen a mužů). NÁSTROJE GENDEROVÉHO BUDGETINGU Mezi hlavní dosud používané nástroje v GR se řadí: 1. statistické údaje podle pohlaví, 2. citlivost ke genderové segregaci, ke kulturním zvyklostem a genderovým normám, 3. vyhledávání skrytých a na první pohled neviditelných souvislostí nerovností. GENDEROVÝ BUDGETING NA ÚROVNI MUNICIPÁLNÍHO ROZPOČTU Rozpočet obce (města) je vždy: 4

5 nástrojem hospodářské politiky v podobě rozpočtových příjmů a výdajů, je finančním plánem, který stanovuje strukturu a velikost jak příjmů, tak výdajů. Stejně tak jako na státní úrovni, tak na úrovni rozpočtu obce, se rozhoduje o prioritách základních odvětví, např. o zvýšených výdajích na dopravní infrastrukturu, na zvýšené výdaje pro školství, kulturu, sport, sociální péči o staré občany aj. METODIKA GENDEROVÉHO VÝZKUMU NA ÚROVNI ROZPOČTŮ OBCÍ Z rozpočtovaných částek municipálních rozpočtů v podstatě nelze exaktně prokázat jakým podílem příslušné výdaje sloužily pro muže a jakým podílem pro ženy, resp. jakým dílem se na příjmech příslušného rozpočtu podíleli muži a jakým dílem ženy. Vhledem k tomu, že jde o postup v podmínkách ČR zatím neběžný, vybrali jsme v první fázi výzkumných šetření pouze 3 odvětví, kde využívání finančních prostředků rozpočtu obce může poměrně nejvíce ovlivnit respektování rovného přístupu mužů a žen k prostředkům municipálního rozpočtu. Byla vybrána tato odvětví: - základní školství včetně škol mateřských, vzhledem k převaze zde zaměstnaných žen, - místní a příměstská doprava jako článek, který může významně ovlivnit zaměstnanost a postavení žen matek, - sociální oblast, vzhledem k tomu, že podíl zde pracujících žen je pravidelně vysoký. I. VÝSLEDKY ANALÝZY VE MĚSTĚ HRADEC KRÁLOVÉ v r Získané výsledky analýzy o % zastoupení žen v uvedených odvětvích ve městě HRADEC KÁLOVÉ (v r. 2006) ve srovnání s výdaji z městského rozpočtu pro příslušné odvětví jsou uvedeny v tabulce č. 2. Tab. 2: HRADEC KRÁLOVÉ: počet obyvatel: , z toho žen: (52,9 %) Celkové rozpočtované výdaje města v r. 2006: Kč Počet Pracov- Z toho % žen Rozpo- A- ŠKOLSTVÍ zařízení níků celkem žen čet: tis. Kč % podíl na cel. rozpočtu Školní družiny 18 67,5 67,5 100,0 x x Mateřské školy ,6 236,6 100, ,30 Základní školy ,1 528,1 83, ,38 Základní umělecké školy 2 88,1 49,1 55, ,16 Školská zařízení (jídelny, ,2 166,2 100, ,54 domovy mládeže aj.) Dům dětí a mládeže 1 15,2 11,0 72, ,10 CELKEM , ,43 B DOPRAVA 1. Městská a příměstská doprava , ,63 2. Technické služby pro dopravu , ,11 CELKEM , ,74 C SOCIÁLNÍ OBLAST 1. Jesle , ,26 5

6 2. Jídelny důchodců , ,16 3. Kluby důchodců ,0 110,0 0, Domov pro matky s dětmi , ,30 5. Ostatní sociální zařízení , ,26 6. Dávky sociální pomoci ,34 CELKEM , ,36 Pramen: Rozpočet města Hadec Králové na r ZÁVĚR z údajů v tabulce č. 2 za Hradec Králové Z provedené analýzy vyplývá, že: - v odvětví školství, jehož provoz je financován z rozpočtu města, tj. mateřských škol, základních škol a školních zařízení z hlediska počtu zaměstnaných osob jednoznačně dominují ženy v procentickém vyjádření kolem 90 %. Z hlediska rozpočtovaných finančních prostředků je na školství spravované městem vydáváno 4,62 %. - v odvětví městské dopravy je zaměstnáno 14,9 % žen a z rozpočtu města je vydáváno na dopravu 13,98 %, - v odvětví sociální péče je zaměstnáno 90,9 % žen a z celkového rozpočtu města je vydáváno 7,36 %. II. VÝSLEDKY ANALÝZY VE MĚSTĚ PARDUBICE v r Výsledky provedené analýzy o podílu žen v uvedených odvětvích jsou uvedeny v následujících přehledech a tabulkách. I. OBYVATELSTVO ): celkem občanů, z toho - mužů: (47,84 %) - žen: (52,16 %) - dětí z celku: (13,31 %) Nezaměstnaných: (6,17 %) - přírůstek: - 1,2 % II. ROZPOČET (r. 2006) - Celkové zdroje: Celkové výdaje: (vyrovnaný rozpočet) III. VEŘEJNÁ SPRÁVA, a) Zastupitelstvo: celkem 39 členů, z toho 5 žen (2,5 %) b) Rada města: 11 členů, z toho 2 ženy (18 %). a) Celkové postavení žen ve městě 1. Vzdělanost žen 2. Ekonomická aktivita žen Druh vzdělání: % mužů žen Pracovní aktivity mužů žen Základní a nedokončené 5,0 7,9 % zaměstná. z ekonomicky aktivní 94,1 92,8 Vyučen bez maturity 22, Zaměstnaní, OSVČ 89,6 83,7 Učební obor s maturitou 2,4 1,7 Pracující důchodci 3.8 4,89 Úplné střední všeob. s maturitou 4,2 7,0 Pracující studenti a učni 0,7 0,7 Úplné sřední odbor. s maturitou 24,1 31,1 Ženy na mateřské dovol. - 3,5 Nástavbové studium 2,3 4,9 Nezaměstnaní 5,3 7,2 Vyšší odborné 1,4 1,7 Vysokoškolské 17,1 12,8 Vědecká příprava 1,2 0,2 Bez vzdělání 0,1 0,1 Nezjištěno 0,2 0,2 3. Ekonomicky neaktivní dle pohlaví 4. Ekonomicky aktivní ženy dle odvětví Druh aktivit : v % Muži Ženy Název odvětví Podíl žen: % Jako zaměstnavatelé 5,3 2,4 Zemědělství, lesnictví, rybolov 32,4 Zaměstnanci v prac. poměru 73,0 80,0 Průmysl 36,5 6

7 Ostatní zaměstnanci 3,7 4,5 Stavebnictví 15,7 OSVČ 13,9 7,6 Obchod 53,0 Členové produkčních družstev 0,1 0,1 Doprava a telekomunikace 38,8 Pomáhající rodinní příslušníci 0,2 0,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 67,1 Nezjištěno 3,8 4,7 Služby podnikům 46,9 Veřejná správa a sociální zařízení 43,3 Školství, zdravotnictví 77,8 Ostatní veřejné služby 54,0 Pramen: databáze MěÚ Pardubice Tab. 3: PARDUBICE: počet obyvatel: , z toho žen: (52,16%) Celkové výdaje: Kč A - ŠKOLSTVÍ Počet zařízení Pracovníků celkem Z toho žen % žen Rozpočet: tis. Kč % podíl na celk. rozpočtu Mateřské školy , ,09 Základní školy incl. jídelny , ,36 Školní jídelny , Předškolní zařízení , ,08 Jesle , ,003 Mimoškolní činnost , ,07 Ostatní ,45 CELKEM , ,05 B - DOPRAVA Dopravní podnik , ,15 Technické služby , ,83 CELKEM , ,54 C - SOCIÁLNÍ OBLAST Klub důchodců ,00 400,0 0,04 Azylové domy , ,0 0,22 Seniorcentrum ,00 230,0 0,01 Sociální dávky ,0 2,35 Ostatní ,0 5,15 CELKEM 7 73, ,63 Pramen: Rozpočet města Pardubice na r ZÁVĚR z údajů v tabulce č. 3 za město Pardubice Z provedené analýzy vyplývá, že: - v odvětví místního školství, pracuje 88,5%, z hlediska rozpočtovaných finančních prostředků je na školství spravované městem vydáváno 4,0 %, - v odvětví městské dopravy je zaměstnáno 21,0 % žen a z městského rozpočtu je vydáváno 8,54 % finančních prostředků, - v odvětví sociální péče je zaměstnáno 73,4 % žen z celkového počtu zaměstnanců a je vydáváno 7,63 % finančních prostředků z městského rozpočtu. 7

8 Tab. 4: CHRUDIM: počet obyvatel:23 402, z toho žen: (51,2 %) Celkové výdaje města na r. 2006: Kč A - ŠKOLSTVÍ Počet zařízení Zaměstnanců celkem Z toho žen % žen Rozpočet v tis. Kč % podíl na cel.rozp. Mateřské školy , ,31 Základní školy , ,75 ZUŠ , ,11 DDM (volný čas) , ,41 Školní jídelny (incl.zš) , Speciální škola , ,22 CELKEM , ,46 B - DOPRAVA Dopravní podnik města , ,66 Počet řidičů MHD , Technické sl. doprav , ,33 CELKEM , ,99 C SOCIÁNÍ OBLAST Sociální dávky ,39 Centrum sociál. služeb , ,25 CELKEM , ,64 Pramen: Rozpočet města Chrudim na r ZÁVĚR z údajů v tabulce č. 4 za město Chrudim Z provedené analýzy vyplývá, že: - v odvětví místního školství pracuje 88,2 % žen a z hlediska rozpočtovaných finančních prostředků je na školství spravované městem vydáváno 4,46 %, - v odvětví městské dopravy je zaměstnáno celkem 28,8 % žen z celkového počtu zaměstnanců a je vydáváno 7,9 % finančních prostředků z rozpočtu města, - v odvětví sociální péče zaměstnáno 64,0 % žen a je vydáváno 9,6 % finančních prostředků z rozpočtu města. SOUHRN VÝSLEDKŮ A KOMPARACE Při porovnání počtu zaměstnaných žen v daném odvětví k celkovým výdajům v daném odvětví v rozpočtu města vycházejí následující relace (viz tabulka č. 5). Tab. 5: % zaměstnaných žen ve vybraných odvětvích a výdaje rozpočtu měst Město Místní školství Městská doprava Sociální péče % žen * % Kč % žen * % Kč ** % žen * % Kč ** ** Hradec Kr. 89,6 4,4 12,7 13,9 91,3 7,3 8

9 Pardubice 88,5 4,0 21,0 8,5 73,4 7,6 Chrudim 88,2 3,8 28,9 7,9 62,5 9,6 Vysv.: *: % zaměstnaných žen ve odvětví, **: výdaje z rozpočtu města na odvětví ZÁVĚR Z provedené analýzy o zaměstnanosti žen a výdajích ve 3 různě velkých městech východočeského regionu (Hradec Králové, Pardubice a Chrudim) z hlediska podílu zaměstnaných žen na celkovém počtu zaměstnanců v odvětví školství, doprava a sociální oblast vyplývá: a) % zaměstnanosti žen je nejvyšší ve školství (88,2 89,6) a dále v oblasti sociální péče (62,5 91,3 %), b) z hlediska podílu vydávaných finančních prostředků z městských rozpočtů je nejvíce prostředků vydáváno na sociální péči 5,9 9,6 % a městskou dopravu (7,9 12,7 %) z celkových rozpočtovaných výdajů příslušných měst. Vydávané finanční prostředky zahrnují však celkové výdaje na odvětví včetně mezd zaměstnanců, tedy i žen. Podle dosavadních informačních zdrojů nelze jednoznačně stanovit korelaci mezi % zaměstnaných žen v určitém odvětví a % výdajů pro dané odvětví z městského rozpočtu. Za daného stavu úrovně informací je nutné respektovat kromě jiného též skutečnost, že některá odvětví, jako je např. školství a sociální péče jsou z hlediska celkových nároků více vhodné pro ženy a naopak např. práce ve stavebnictví jsou více vhodné pro muže. Přístup k finančním prostředkům z genderového hlediska je velmi závislý na objektivních podmínkách z hlediska přístupu k vedoucím funkcím v daném odvětví a zařízení. Spravedlnost rozdělování finančních zdrojů bude nutné zatím řešit podle konkrétních potřeb a situací. 9