OBSAH. Tento zpěvník patří:

Transkript

1 1. signální... 1 Amazonka... 2 Anděl... 3 Bedna od whisky... 4 Černý muž... 5 Dokud se zpívá... 6 Džungle ztichla... 7 Fajn džob... 7 Frankie dlouhán... 8 Grónská písnička... 9 Hlídač krav Hrobař Hudsonský šífy Já jsem muzikant Jasný jak facka Jaro Jasná zpráva Jižní kříž Jonatán Junácká hymna Když Kláda Klukům láska sluší (oddílová hymna).. 22 Kozel Marnivá sestřenice Mašinka Nad stádem koní Na kameni kámen Okolo Hradce Omnia vincit amor Píseň, co mě učil listopad Pole s bavlnou Ráno bylo stejný Rosa na kolejích Rychlé Šípy OBSAH Říkal mi brácho Sbohem galánečko Severní vítr Stánky Srdce jako Kníže Rohan Škrábej Toulavej Tulácký ráno Tři čuníci Tři citrónky Tři kříže Večerka Veď mě dál, cesto má Velrybářská výprava Vlajka Vodácká holka Zajíci Zítra ráno v pět PÍSNĚ KE MŠI SV. Bůh je záštita má Díky Hosana Hospodin je můj pastýř Chci Pane chválit Tě Každý den Pán mi sílu dává Nám, Pane, dal jsi slovo své Neseme, Pane, chléb a víno Nyní pokloňme se před Králem Laudato sii Ó Pane zhasíná den Rozžíhá Vyvyšuji Tebe Pane Vzdejme Pánu díky Tento zpěvník patří:

2

3 Vydáno u příležitosti 20. výročí 20. oddílu Ginkgo České Budějovice, Druhé, revidované vydání.

4 1. signální A D F#mi 1. Až si zejtra ráno řeknu zase jednou provždy dost A D F#mi právem se mi budeš tiše smát A D F#mi jak omluvit si svoji slabost nenávist a zlost A D F#mi když za všechno si můžu vlastně sám Hmi D Za spustu dní možná spoustu let A E až se mi rozední budu vyprávět Hmi D na 1.signální jak jsem obletěl svět A E jak tě to omámí a nepustí zpět G C Emi Jaký si to uděláš takový to máš, G C Emi jaký si to uděláš takový to máš. 2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott budu zpívat vampam tydapam. Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod, jak sem si to udělal tak to mám. Chinaski Vyvyšuji Tebe Pane C G F 1. Vyvyšuji Tebe Pane nad tímto dnem, vyvyšuji Tebe Pane nad každým člověkem, vyvyšuji Tebe Pane nad vším, co stvořeno jest, vyvyšuji Tebe Pane i nad svým životem. C G F [: Vyvyšuji Tvoje jméno nad každé jméno, :] Vzdejme Pánu díky Dmi C F G B C Ami Svý kroky rozezpívej, rozezpívej, rozezpívej, Dmi C F G B C D chválama rozezpívej, rozezpívej, rozezpívej. Dmi G 1. [: Vzdejme Pánu díky :] [: za vše, co nám dává, :] B A7 [: za vše, co nám bere :] [: patří Pánu sláva :] Dmi G [: Vzdejme Pánu díky :] [: že se stará, aby :] B A7 [: nepropadli smrti :] [: jeho lidé slabí :] 2. Vzdejme Pánu díky, novou cestu klestí, v době, která zná jen pomíjivé štěstí. Vzdejme Pánu díky, křížem přišel říci, já jsem cesta, pravda osvobozující. 3. Vzdejme Pánu díky, zdroji pravé spásy, doutnající oheň láska neuhasí. Vzdejme Pánu díky jako děti Boží, že v člověku láska lásku stále množí. 4. Vzdejme Pánu díky, burcuje svým slovem: Starej svět už umřel, my žijeme v novém. Vzdejme Pánu díky, mění dávné řády, Bůh už není v dálce, Kristus žije tady

5 Ó Pane zhasíná den E c#mi A H7 E [: Ó, Pane, zhasíná den, prosím, modlitbu mou slyš. :] E f#mi 1. Písně radostný hlas, v chleba uzrálý klas, A H H7 E věrné přátelé své, vše zavírám ve svůj dík. 2. Modrou nebeskou báň, jasnou sluneční pláň, bílá oblaka dne vše zavírám ve svůj dík. 3. Kvítím vonící zem, lesů na horách lem, řeky jiskřící proud vše zavírám ve svůj dík. 4. První večerní stín, teplý domova klín, božské večeře dar vše zavírám ve svůj dík. Rozžíhá C G Dmi Ami C G Dmi Ami Rozžíhá Maria svíce v nás, Temnotou s Marií projdem snáz. F Dmi C G C G F C Rozžíhá Maria svíce v nás, Temnotou s Marií projdem snáz. ami F dmi C 1. Jí patří dík, že mrtvým lánům dal život Boží Syn, Ami F Emi G že světlo vešlo do míst, kde dlouho ležel stín. 2. Jí patří dík, že Země k nebi se znovu přiklání, že padla vláda noci a přišlo svítání. 3. Jí patří dík, že věčné světlo nám hoří v kostelích. A nebýt Matky Boží kdo znal by Knihu knih? 4. Jí patří dík, že Kristův oheň nás nenechá spát, že rozehřívá ledy a v teplo mění chlad. 5. Jí patří dík za všechna díla co chrání pláštěm svým, dík za posilu v nouzi, za pomoc trpícím. 6. Jí patří dík, že zvláštní cestou si vede národ náš. Kéž rozezní se Ave, až přijde Mesiáš. Amazonka A C#mi 1. Byly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět, Hmi A Hmi E čas je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let. 2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká. A Nebe modrý zrcadlí se F#7 Hmi v řece, která všechno ví, A stejnou barvu jako měly Hmi E tvoje oči džínový. 3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl, "Amazonka" říkávali, a já hrdě přisvědčil. 4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká. 5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela, vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla. Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám, já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám, Hmi A pořád stejná, přísahám. Hop Trop

6 Anděl G Emi G D7 1. Z rozmlácenýho kostela, v krabici s kusem mýdla G Emi G D7 přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla. Díval se na mne oddaně, já měl jsem trochu trému tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému. G Emi G D7 A proto prosím věř mi, chtěl jsem ho žádat, G Emi G D7 aby mi mezi dveřmi pomohl hádat, G Emi D7 G Emi D7 G co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine. 2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky. Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, To asi ptákum záviděl, že mohou poletovat. 3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice. A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi, však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy. Karel Kryl Neseme, Pane, chléb a víno Dmi C Ami Dmi Neseme, Pane, chléb a víno, neseme celý život náš. C Ami Dmi Neseme, Pane, chléb a víno a hledáme Tvou tvář, C Ami Dmi Tvou tvář, Tvou svatou tvář. Nyní pokloňme se před Králem C [: Nyní pokloňme se před Králem, klekněme před naším Stvořitelem. :] F Dmi G F Dmi G Vždyť on je náš Bůh a my jsme ovce pastvin jeho, Ami G Ami F G C stádem, jež on sám vodí, rukou svou Bůh nás vodí. E Laudato sii, o mi signore, c#mi laudato sii, o mi signore, A laudato sii, o mi signore, H laudato sii, o mi signore. Laudato sii 1. Dík za všechno, cos stvořil Pane, dík za teplo, když slunce plane, dík za hvězdy a vánek svěží, dík za vodu, za hudbu z věží. 2. Dík za vesmír, planetu Zemi, dík za chvíle, kdy dobře je mi, za přírodu, když všechno vzkvétá, moře, hory, za krásu světa. 3. Za to všechno dík ti vzdáváme, spolu s bratry žalmy zpíváme, ať každý z nás, z blízka i z dáli, celým srdcem tě Pane chválí

7 Každý den Pán mi sílu dává D G A D A Každý den Pán mi sílu dává, písní mou je můj Pán, G F# Hmi A D G A On se stal mým spasením, když kráčím s ním, nemusím se bát, f#mi Hmi G A D když kráčím s ním, nemusím se bát. Nám, Pane, dal jsi slovo své F Ami A7 Emi B C7 F Nám Pane dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též, F Ami A7 Dmi B C7 F B F ať Tebe vždycky přijmeme, Ducha svého dej nám též. F Ami A7 Dmi 1. Zůstaň Pane s námi všechny dny až na věky B C7 F Ducha svého dej nám též, F Ami A7 Dmi Ty jsi cesta, Ty jsi život pro nás, pro bratry, B C7 F B F Ducha svého dej nám též. 2. Všechny moci světa, když nás Pane týrají, Ducha svého dej nám též, ve víře nás přece Boží síla provází, Ducha svého dej nám též. 3. Stále znovu zpívám, Pane dej nám Ducha též, Ducha svého dej nám též, který srdce, mysl zarmoucenou pozdvihne, Ducha svého dej nám též. Bedna od whisky Ami C Ami E7 1. Dneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky, Ami C Ami E7 Ami stojím s dlouhou kravatou na bedně od whisky. Stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč, tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce lynč. A D E A Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, D E A jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká. D E A Do nebeskýho báru, já sucho v krku mám, D E A Ami tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám. 2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven a chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben. 3. Kdyby jsi se, hochu, jen pořád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát, moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít, nemusel jsi dneska na krku laso mít. 4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil, nechtěl běžet, dokavaď se whisky nenapil, zatracená smůla zlá, zatracenej pech, když kůň cucá whisky jak u potoka mech. 5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává, do krku mi zvostane jen dírka mrňavá, jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok, má to smutnej konec, a whisky ani lok. Miki Ryvola

8 Černý muž G 1. Černý muž pod bičem otrokáře žil, C G černý muž pod bičem otrokáře žil, černý muž pod bičem otrokáře žil, D7 G kapitán John Brown to zřel. G7 C G Glory, glory, haleluja, glory, glory, haleluja, D7 G glory, glory, haleluja, kapitán John Brown to zřel. 2. [: Sebral z Virginie černých přátel šik, :] 3 prapor svobody pak zdvih'. Glory, glory, haleluja, glory, glory, haleluja, glory, glory, haleluja, prapor svobody tam zdvih'. 3. [: V čele věrných město Harper's Ferry jal, :] 3 právo vítězí a čest. 4. [: Hrstka statečných však udolána jest, :] 3 kapitán John Brown je jat. 5. [: Zvony Charlestonu z dáli temně zní, :] 3 Johnův den to poslední. 6. [: John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, :] 3 jeho duch však kráčí dál. tradicionál Hosana G D emi C D 1. [: Hosana, hosana, hosana Bohu na nebi. :] C D G C D G Jméno slavíme tvé (aleluja), chválí Tě srdce mé (aleluja), C G D G D Emi C D G vyvýšen buď ó Bože náš, hosana Bohu na nebi. 2. Sláva, sláva, sláva Králi všech králů. 3. Chvála, chvála, chvála Tobě Pane náš. Hospodin je můj pastýř F C B [: Hospodin je můj Pastýř, nic nepostrádám :] F C Dmi B F C Dmi Má duše Pána velebí, má duše Pána velebí, B F C B C7 můj Bůh je spása má. Chci Pane chválit Tě E 1. Chci, Pane, chválit Tě, den ode dne víc, C#mi Chci, Pane, chválit Tě, den ode dne víc, A F#mi Chci hledat tvoji tvář a poznávat milost Tvou, E H7 chci Tebe chválit. 2. Chci tebe více znát Chci k Tobě lásku mít Jen Tobě sloužit chci... E Ptáci v oblacích Tobě zpívají, C#mi Stromy na polích ruce zvedají, A F#mi E H7 I já zpívat chci, své ruce pozvednout k oslavě Tvé

9 Písně ke mši sv. a jiné křesťanské písně Bůh je záštita má G D7 G Bůh je záštita má, Bůh je záštita má, G7 C cmi G D7 G Bůh je záštita má, s ním nemusím se bát. 1. Nevím, co mi zítřek tají, strasti bez konce se zdají, mraky cestu zakrývají, ale Bůh je spása má. 2. Každý den od procitnutí k nové honbě štvát mě nutí, nikde místa k spočinutí, jenom v Bohu najdu mír. 3. Kolem svět se rve a plení, lidské vztahy zlato mění, Bože, dej, ať v pokušení vím, že ty se staráš sám. G Emi Ami D7 1. Díky za toto krásné ráno, G Emi C D7 díky za každý nový den, G G7 C Cmi díky za to, co už je za mnou, G Emi Ami D7 G jako těžký sen. 2. Díky za všechny věrné druhy, díky, ó Panem za Tvůj lid, díky, že všechny křivdy, dluhy mohu odpustit. 3. Díky za moje pracoviště, díky za každý drobný zdar, díky za všechno krásné, čisté, dík za hudby dar. 4. Díky za to, co zarmoutilo, díky za to, co potěší, Díky díky, že vedeš mě, má sílo, cestou nejlepší. 5. Díky, že smím Tvé slovo chválit, díky, že Ducha dáš mi též, díky, že nablízku i v dáli lidi miluješ. 6. Díky, že jsi všem přines spásu, díky, toho se přidružím, [: díky, že věřím Tvému hlasu, že Ti patřit smím. :] Dokud se zpívá C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G 1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F G C G svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, F G F G C Emi Dmi7 G ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 2. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 3. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 4. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se:"lidi, jste tam?", a z veliké dálky do uší mi zaznělo, [: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :] Jarek Nohavica

10 G 1. Džungle ztichla, večer nastal, emi D7 G ku spánkuse všechno klade. Jen v táboře smečky vlků emi A7 D7 G na stráži je vlče malé. 2. Vlče ví, že zákon smečky dobrým vlkem být mu káže, když akéla k boji velí, každý běží pln kuráže. Džungle ztichla Fajn džob G D7 Vlče se nebojí nikoho, nikoho, G přece má tesáky od toho, od toho, A7 aby, když nepřítel ozve se, D7 G pořádně ho prohnal po lese. 3. Ať si někdy někdo začne křivdit komu před vlčáky, pocuchá mu chlupy značně a pak zhyne pod tesáky. Gmi F Gmi F Gmi 1. Moje briga má jméno Ariel, řekl kapitán, když mě zval, Bb F Gmi F Gmi [: prej abych s ním jako lodník jel a džob, co mi nabíd', bral. :] Von veliký prachy mi sliboval, čertví, jestli ňáký má, [: já nevěřil, a tak žvanil dál, že zejtra už vyplouvá. :] G C G Emi D G Celej den a celou noc stožár se pode mnou kejvá, C G Emi D G chceš to znát - klidně pojď, ať víš taky, jaký to bejvá, žaludek stoupá vejš a vejš, na lodi všechno skřípá, do vočí tak jako mořská sůl vostrej vítr mi štípá. Hop trop 2. Kdyby do vočí někdo vám tvrdil, že by práci pro vás měl fajn, [: dejte si říct, to by bral jenom ten, kdo je blázen a nemá šajn, :] že: Zítra ráno v pět Emi G 1. Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví, C D7 G E7 ještě si naposled dám vodku na zdraví, Ami D7 G G Emi z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe, Ami H7 Emi E7 Ami D G G Emi a pak vzpomenu si, lásko, na tebe, Ami H7 Emi a pak vzpomenu si na tebe. 2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes, že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil, si i vypiju. 3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi. 4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, na mě nezapomeň a žij Jarek Nohavica

11 Zajíci G C G 1. Podzimní bílá mlha válí se po mechu, C D G myslivci vstávaj' už ráno, G C G zajíci vylezli a nechce se jim z pelechu, C D G neboť se chtějí dožít Vánoc. G D Vzduchem zní fanfára - tramtarararara, C G po poli kráčejí střelci, D C G [: já se svou kytarou zpívám písničku prastarou C D G G D C G (G C G Ami D G) o tom, že malí budou velcí. :] 2. Zajíci naposledy potřesou si tlapkama a potom obléknou dresy, začíná specielní slalom mezi brokama na trati pole-louky-lesy. 3. Už volá hlavní zajíc:"pravda vítězí, nohy jsou naše hlavní zbraně, až to tu skončí, sraz je v sedm večer na mezi, a teď, zajíci, hurá na ně!" Ami D G + že malí budou jednou velcí... Jarek Nohavica Frankie dlouhán C F C 1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou G F C lidem nad hlavou, smutnou dálavou, F C já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, G F C za čas odletěl, každý zapomněl. C G Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, F C po Státech toulal se jen sám, F C G7 a že byl veselej, tak každej měl ho rád. F Tam ruce k dílu mlčky přiloží C ami a zase jede dál, F G a každej, kdo s ním chvilku byl, F G7 C tak dlouho se pak smál. 2. Tam, kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát, a když pak večer ranče tiše usínaj, Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 3. Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí, Bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl. Nedvědi

12 Grónská písnička D Emi A7 D 1. Daleko na severu je Grónská zem, D Emi A7 D žije tam Eskymačka s Eskymákem, Emi G D [: my bychom umrzli, jim není zima, Emi A7 D snídají nanuky a eskima. :] 2. Mají se bezvadně, vyspí se moc, půl roku trvá tam polární noc, [: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven, půl roku trvá tam polární den. :] 3. Když sněhu napadne nad kotníky, hrávají s medvědy na četníky, [: medvědi těžko jsou k poražení, neboť medvědy ve sněhu vidět není. :] 4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě zaklepe na na íglů hlavní medvěd: [: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu? Nesu vám trochu ryb na svačinu." :] 5. V kotlíku bublá aj, kamna hřejí, psi venku hlídají před zloději, [: smíchem se otřásá celé íglů, neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :] 6. Tak žijou vesele na severu, srandu si dělají z teploměrů, [: my bychom umrzli, jim není zima, neboť jsou doma a mezi svýma. :] Jarek Nohavica Vodácká holka Hop Trop a Samson D Emi G A D Emi G A 1. Když vlny se valí a peřeje řvou a šutry z nich civí jak sůvy, D Emi G A D Emi A D loď praská a umrlčí zvon bije tmou, tak řekni, kdo pomoct ti umí. Hmi F#mi G D Hmi F#mi A D *: Kdo pádlem jen kmitne a převrátí loď, pak ječí jak staženej z kůže, Hmi F#mi G D E A že ty jseš ta atrapa, ty jseš ten cvok, co za každý cvaknutí může. 2. Je pěkná jak ráno a voní jak les, když na dřevo u ohně hrává, je zrádná jak kočka a věrná jak pes, ta holka, co při tobě spává. G Hmi A D G Hmi A D Tu vodáckou holku si navěky nech, netop ji, nezaháněj, Emi Hmi F#mi Hmi svou víru, svou sílu, svý štěstí i pech, Emi D E A svý strachy, svý prachy, svůj poslední dech D Emi A D Emi G A D jí poctivě odevzdávej a lásku za lásku dávej. 3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj, kdo sůl nechá v posledním kempu, kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj, kdo zná všechny písničky trempů. *: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob, kdo sladce hned šeptá, hned vříská, a koho bys roztrh' a praštil a kop' a po kom se celej den stýská. 4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král a vrásky nám počmáraj' kůži, svý holce dej pusu a řekni "jdem dál" a na pádlo polož jí růži

13 Vlajka Ami E7 1. Vše tone v snách a život kolem ztich', Ami jen dole v tmách kol ohně slyšet smích, A7 Dmi tam srdce všem jen spokojeně zabuší, Ami E7 Ami z písniček známých vše jistě vytuší. A D E7 A Vlajka vzhůru letí k radosti svých dětí, C# D hned se s mráčky snoubí, A E7 vlád bude zas, až mládí čas A E7 opustí nás. Jenda Korda Hlídač krav C 1. Když jsem byl malý, říkali mi naši: "Dobře se uč a jez chytrou kaši, F G C až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv, takový doktor sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu," F G C já jim ale na to řek':"chci být hlídačem krav." C Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany a mýt se v lavoře, F G C od rána po celý den zpívat si jen, F G C zpívat si: pam pam pam Jarek Nohavica 2. Po létech sám až zabloudíš v ten kraj a staneš tam, kde býval kdys' tvůj ráj, vzpomeneš chvil těch, kterés' míval tolik rád, tak jako kdysi ozvěnou slyšíš hrát. 2. K vánocům mi kupovali hromady knih, co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich: nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy, ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, každý na mě hleděl jako na pytel blech, každý se mě opatrně tázal na moje zdraví. 3. Dnes už jsem starší a vím, co vím, mnohé věci nemůžu a mnohé smím, a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy, s nohama křížem a s rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou, kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy

14 Hrobař Velrybářská výprava G 1. V mládí jsem se učil hrobařem, Emi jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, C D kopat hroby byl můj ideál. 2. Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem, s černou rakví, s bílým pomníkem, toho bych se nikdy nenadál. 3.=1. 4.=2. 5. Že do módy přijde kremace, černý hrobař bude bez práce, toho bych se nikdy nenadál. 6. Kolem projel vůz milionáře, záblesk světel pad' mi do tváře, marně skřípěj' kola brzdící. 7. Stoupám vzhůru, stoupám ke hvězdám, tam se s černou rakví neshledám, sbohem, bílé město zářící. 8. Sbohem moje město, vzpomínat budu přesto jak jsem poznal tvůj smích a tvůj pláč 4 Na na na, na na na, na na na, na na na Premier E A H7 E 1. Jednou plác' mě přes rameno Johny zvanej Knecht: C#mi F#mi H7 E "Mám pro tebe, hochu, v pácu moc fajnovej kšeft!" A H7 E Objednal hned litr rumu a pak něžně řval: C#mi F#mi H7 E "Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár." E A H7 E [: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařila se, C#mi F#mi H7 E protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. :] 2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, nakládaj' se sudy s rumem, maso, ovoce, vypluli jsme časně zrána, směr severní pól, dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. 3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, na pobřeží místo ženskejch mávaj' tučňáci, v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. 4. Když jsme domů připluli, už psal se příští rok, starej rejdař povídá, že nedá ani flok: "Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." Pacifik 5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi, z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet', chachacha, máme velryb plný zuby, na to vezmi jed

15 Veď mě dál, cesto má G Emi 1. Někde v dálce cesty končí, D C G každá prý však cíl svůj skrývá, Emi někde v dálce každá má svůj cíl, D C G ať je pár mil dlouhá, nebo tisíc mil. G D Emi C Veď mě dál, cesto má, veď mě dál, vždyť i já G D C G tam, kde končíš, chtěl bych dojít, veď mě dál, cesto má. 2. Chodím dlouho po všech cestách, všechny znám je, jen ta má mi zbývá, je jak dívky, co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad. Emi D G *: Pak na patník poslední napíšu křídou C G D jméno své, a pod něj, že jsem žil hrozně rád, Emi F písně své, co mi v kapsách zbydou, C G D D7 dám si bandou cvrčků hrát a půjdu spát, půjdu spát. G D G + [: veď mě dál, cesto má... :] Pavel Bobek Hudsonský šífy Wabi Daněk Ami C 1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený G Ami jako já, jó, jako já, Ami G kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený, Ami G Ami G G# Ami ať se na hudsonský šífy najmout dá, jo-ho-ho. 2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná, ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. F Ami Ahoj, páru tam hoď, G Ami ať do pekla se dříve dohrabem, G G# Ami G G# Ami jo ho ho, jo ho ho. 3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků jako já, jó, jako já, ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, málo zná, málo zná, kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad jako já, jó, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jó, jako já, kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. + johoho

16 Já jsem muzikant D A7 D A7 D 1. Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země A7 D A7 D my jsme muzikanti, přicházíme k vám A7 D A7 Já umím hráti. My umíme taky. A7 D A7 A to na housle. Jak se na ně hraje? D A7 D [: Fidli fidli, staré vidli, fidli fidli housličky :] 2. A to na basu. Jak se na ni hraje? Stála basa u primasa, za kamnama stála, jak primaska zatopila, basa sama hrála. 3. A to na trumpetu. Jak se na ni hraje? [: Já rád játra, ty rád játra, on rád játra trumpeta. :] 4. A to na bubínek. Jak se na něj hraje? [: Bumtarata, bumtarata, bumtarata, bubínek. :] česká lidová Tři kříže Hop Trop Dmi C Ami Dmi Ami Dmi 1. Dávám sbohem všem břehům proklatejm, který v drápech má ďábel sám, C Ami Dmi Ami Dmi bílou přídí šalupa "My Grave" míří k útesům, který znám. F C Ami Dmi Ami Dmi Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku poskládal, F C Ami Dmi Ami Dmi slzy v očích měl a v ruce, znavený, lodní deník, co sám do něj psal. 2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen, chřestot nožů, při kterým přejde smích, srdce-kámen a jméno Stan. 3. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál, druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. 4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Fatty Rogers těm dvoum život vzal, svědomí měl, vedle nich si klek' Rec: Snad se chtěl modlit: "Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský, snad mi tedy Bůh odpustí " Jen tři kříže z bílýho kamení jsem jim do písku poskládal, slzy v očích měl a v ruce, znavený, lodní deník,a v něm, co jsem psal Večerka F Zapad den, slunce svit vymizel z údolí, z temen hor. C7 F Odpočiň každý kdos boží tvor. V lesa klín padl stín, hasne již vatry zář, svatý mír. Kráčí s hor, usíná Boží tvor. Day is done, gone the sun From the lakes, from the hills, from the sky All is well, safely rest; God is nigh

17 Tři citrónky C ami dmi G7 C ami dmi G7 1. V jedné mořské pustině ztroskotal parník v hlubině C ami dmi G7 Jenom tři malé citronky zůstaly na hladině ami dmi G7 Rybaroba rybaroba rybaroba čuču C ami dmi G7 Rybaroba rybaroba rybaroba čuču C zůstaly na hladině Jeden z nich povídá přátelé:netvařte se tak kysele Vždyť je to přece veselé,že nám patří moře celé A tak se citronky plavily dál,jeden jim k tomu na kytaru hrál A tak se plavily do dáli až na ostrov korálový Tam je však stihla nehoda zlá,byla to mořská příšera Sežrala citronky i s kůrou a zakončila tak baladu mou Maxim Turbulenc Jasný jak facka Emi D C 1. Tak už to vře a chlapi vostrý jsou jak meče G D G a že maj' vztek, tak pijou, co jen trochu teče, D Ami H7 na lodi jak by měla přijít velká bouře, Emi D C Emi to, co se děje, skoro podobá se vzpouře. 2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci, za který držet by ho měli v pevný kleci, říkal, že svět je vlastně velikánská koule, a nikdo nevěřil mu ani na půl coule. Emi G D Jasný jak facka, země je placka Ami G a kolem dokola jen oceán, Emi A do tisíc láter, tvrdil to páter, C F D a to je víc než kapitán, G D ten když si nahne, hned ho to táhne Ami G pořád na západ do Indie, Emi A po zlatě prahne, skončí na ráhně C G a dýl než tejden nepřežije. Hop trop 3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu, že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů, dostal se zaručeně k poslednímu soudu

18 Jaro Ami C G Ami 1. My čekali jaro a zatím přišel mráz, C G Ami tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás. C G Ami Z těžkých černých mraků se stále sypal sníh C G Ami a vánice sílí v poryvech ledových. C G Z chýší dřevo mizí a mouka ubývá, Dmi G do sýpek se raděj už nikdo nedívá. C G Zvěř z okolních lesů nám stála u dveří Dmi G a hladoví ptáci přilétli za zvěří Ami a stále blíž. 2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal, když vystrašený soused na okno zaklepal. Můj chlapec doma leží, v horečkách vyvádí, já do města bych dojel, doktor snad poradí. Půjčil jsem mu koně a když sedlo zapínal, dříve než se rozjel, jsem ho ještě varoval: Nejezdi naší zkratkou, je tam velký sráz, a v týhletý bouří tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj. 3. Na to chmurné ráno dnes nerad vzpomínám, na tu hroznou chvíli, když kůň se vrátil sám. Trvalo to dlouho, než se vítr utišil, na sněhové pláni si každý pospíšil Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám, kterým bych té noci nejel ani sám. Pak ho někdo spatřil, jak leží pod srázem, krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal. Ami C G Ami Někdy ten kdo spěchá se domů nevrací. Šťáhlavský Tři čuníci C 1. V řadě za sebou tři čuníci jdou, Ami ťápají si v blátě cestou-necestou, Dmi G kufry nemají, cestu neznají, Dmi G vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí 2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem, tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem, ušima bimbají, žito křoupají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí 3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!, tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž, lidé zírají, důvod neznají, proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí 4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech, sednou ke studánce na vysoký břeh, ušima bimbají, kopýtka máchají, chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí 5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák, blesky bleskají, kapky pleskají, oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí 6. Za tu spoustu let, co je světem svět, přešli zeměkouli třikrát tam a zpět v řadě za sebou, hele, támhle jdou, pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí Jarek Nohavica

19 Tulácký ráno Ami 1. Posvátný je mi každý ráno, Emi Ami když ze sna budí šumící les a když se zvedám s písničkou známou Emi Ami a přezky chřestí o skalnatou mez. Ami Tulácký ráno na kemp se snáší, F G C za chvíli půjdem toulat se dál, Ami a vodou z říčky oheň se zháší, F G Ami tak zase půjdem toulat se dál. 2. Posvátný je můj každý večer, když oči k ohni vždy vrací se zpět, tam mnohý z pánů měl by se kouknout a hned by věděl, jakej chcem svět. Nedvědi / Brontosauři Jasná zpráva Sólo G Emi C D Ami C G G Emi C D 1. Skončili jsme, jasná zpráva, proč o tebe zakopávám dál, Ami C G projít bytem já abych se bál. Emi C D 2. Dík tobě se vidím zvenčí, připadám si starší menší sám, Ami C G kam se kouknu, kousek tebe mám. Emi Hmi Emi Hmi Pěnu s vůní jablečnou, vyvanulý sprej, Emi G D telefon, cos ustřihla mu šňůru, Emi Hmi Emi Hmi knížku krásně zbytečnou, co má lživý děj, Emi G D Ami D píše se v ní, jak se lítá vzhůru, lítá vzhůru, ve dvou vzhůru. 3. Odešlas mi před úsvitem, mám snad bloudit vlastním bytem sám, kam se kouknu, kousek tebe mám. 4. Skončili jsme jasná zpráva, není komu z okna mávat víc, jasná zpráva, rub, co nemá líc. Olympic 3. Posvátný je mi každý slovo, když lesní moudrost a přírodu zná, bobříků sílu a odvahu touhy, kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá?

20 D Hmi 1. Spí Jižní kříž, jak říkali jsme A hvězdám kdysi v mládí, Emi to na studený zemi ještě D Hmi A uměli jsme milovat a spát. Jižní kříž 2. Dál, však to znáš, světem protloukal ses, jak ten život pádí, dneska písničky třeba vod Červánků dojmou tě, jak vrátil bys' to rád. Emi D Zase toulal by ses Foglarovým rájem Hmi A a stavěl Bobří hráz, Emi se smečkou vlků čekal na jaro, D Hmi A jak stejská se, až po zádech jde mráz. 3. Spí Jižní kříž, vidí všechna místa, kde jsi někdy byl, to když, naplněnej smutkem, jsi plakal, plakal nebo snil. Nedvědi Toulavej Vojta Kiďák Tomáško Ami G Ami E 1. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj', Ami G F Ami ať vám poví, proč mi říkaj', proč mi říkaj' Toulavej. 2. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej, tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej. F G C Sobotní ráno mě neuvidí u cesty s klukama stát, F G na půdě celta se prachem stydí F G Ami a starý songy jsem zapomněl hrát, zapomněl hrát. 3. Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej, malá daň za vaše "umí", kterou splácí Toulavej. 4. Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej', je to fajn, vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej. 5. Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: no tak jdem, známí kluci ruku stisknou, řeknou: vítej, Toulavej. 6. Budou hvězdy jako tenkrát, až tě v očích zabolej', celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej. Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát, vypráším celtu a můžu vám říct, že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád. Ami G Ami E 7. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj', Ami G F E Ami ať vám poví, proč mi říkaj' Toulavej

21 Škrábej Emi 1. Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý, G třináctej den je to s náma nějaký nahnutý, D Emi smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách. My lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty, G pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý, D Emi bocman vříská, nejradši bych po krku mu sáh'. Emi C Hej, hej! Škrábej ty prkna, ať jsou bílý! Emi C Hej, hej! Škrábej, ty prkna musej' bejt! Emi C Hej, hej! Říkej si klidně každou chvíli: Emi D Emi D Emi D Emi nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou! 2. Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý, nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý, stejně každej den jeden z nás končí na marách, čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí, ze kterýho máme teď ty záda vohnutý, chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh. Hop Trop Jonatán G C G 1. Když jaro zaťukalo na dveře roku osmnáct set šest, C G C D přišel od řeky chlap, co sem jel jen sám a na svou pěst. G C G Na sobě hrubej pytel vod kafe nosil místo kabátu, C G C G starý osadníci hádali, co k čertu hledá tu. Emi Byl vazoun děsný síly, co sto šedesát mílí G Emi se proti proudu dřel, proti proudu dřel. A7 Kam šel, ho všude chválej', že jabloňovou alej G D7 G D7 G pro všechny vysázel, pro všechny vysázel. 2. Dva měchy, který shodil v kantýně, přivez' na dvouch kánoích, a jak v lokálu svý jméno řek', v tu ránu kdekdo ztich', tam u nás bylo sice nezvyklý, ale každej časem znal Jonatána, co k nám jablečný jadýrka vozíval. 3. Když léty unavenej do trávy se svez' a na zem sed', vopřel se svejma zádama o strom, co právě kvet', my spát pak nechali ho na místě, kde právě přestal žít, krásnější pomník nešel by snad vůbec postavit G C G 4. Až jednou nebudete na světě, lidi ať tu po vás maj' C G C G třeba jabka nebo písničku, co si rádi zazpívaj', C G E7 Ami D7 G třeba jabka nebo písničku, co si rádi zazpívaj'. Hop Trop

22 Junácká hymna Slova Fr. S. Procházka, hudba Karel Kovařovic F B F A7 Dmi A7 1. Junáci, vzhůru, volá den! Luh květem kývá orosen, C G7 C7 sluníčko blankytem pílí, před námi pouť vede k cíli. F B F C7FC7 F Dmi C7 F Junáci, vzhůru, volá den! Junáci, vzhůru, volá den! 2. Nás neomýlí nástraha, je na stráži nám odvaha, jsme silni svalem i duší, jak růže krásný čin sluší. [: Nás neomýlí nástraha! :] 3. A každý z nás vždy přímo stát a před nikým šíj neshýbat, do očí pravdu a v pýše jen vlast svou výše a výše. [: Tu každý z nás vždy duší stát! :] 4. Chcem věrni zůstat také dál, čím k lepšímu duch mladý vzplál, poslušni vnitřního kynu, muž budem krásného činu. [: Chcem věrni zůstat také dál :] 5. Junáci, vzhůru, volá den: Buď připraven, buď připraven! V obraně dobra a krásy, dožiješ vlasti své spásy. [: Buď připraven, buď připraven! :] Zpravidla se zpívá pouze 1. a 5. sloka. 4. Kdo se bojí má jen hnědý kaliko možná občas nebudeš mít na mlíko jistě ale poznáš co si vlastně zač svět nepatřil nikomu kdo nebyl hráč. A proto Ať je valcha u starýho Růžičky nebo to uďáš k tváři Boží rodičky Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid Srdce jako kníže Rohan musíš mít Dnes je valcha u starýho Růžičky když si malej tak si stoupni na špičky malej nebo nachlapenej cikán, prdák, žid Srdce jako kníže Rohan musíš mít Dnes je valcha u starýho Růžičky (to víš že jo..) dej si prachy do pořádny roličky Co je na tom že to není extra nóbl byt Srdce jako kníže Rohan musíš mít Dnes je valcha u starýho Růžičky dej si prachy do pořádny roličky Co je na tom že to není extra nóbl byt Srdce jako kníže Rohan musíš mít Ať je valcha u starýho Růžičky nebo to uďáš k tváři Boží rodičky Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid Srdce jako kníže Rohan musíš mít

23 Srdce jako Kníže Rohan F C 1. Měsíc je jak Zlatá bula Sicílska Ami G Stvrzuje se že kto chce ten se dopíská F C pod lampou jen krátce v přítmí dlouze zas Ami G F C Ami G F C Ami G Otevře ti Kobera a můžeš mezi nás. F C 2. Moje teta, tvoje teta, parole Ami G dvaatřicet karet křečí na stole F C měsíc svítí sám a chleba nežere Ami G Ty to ale koukej trefit frajere. Protože F C Dnes je valcha u starýho Růžičky Ami G dej si prachy do pořádny roličky F C Co je na tom že to není extra nóbl byt Ami G F C Ami G Srdce jako kníže Rohan musíš mít. 3. Ať si přez den docent nebo tunelář herold svatý pravdy nebo inej lhář tady na to každej kašle zvysoka pravda je jen - slova proroka říkaj že: Když je valcha u starýho Růžičky budou v celku nanič všechny řečičky Buď to trefa nebo kufr - smůla nebo šnit jen to srdce jako Rohan musíš mít Richard Müller Když G Emi D G 1. Když bezhlavost svým okem klidně měříš, C D G ač tupen, sám že nejsi bezhlavý, Emi D G když, podezírán, pevně v sebe věříš, C D G však neviníš svých soků z bezpráví Rudyard Kipling, Pepa Nos 2. Když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, lží obtáčen jsa, neupadat v lež, když obelháván sám jsi beze zloby, slov ctnostných nadarmo však nebereš. Mezihra: [: G Hmi C D G :] 3. Když umíš snít, a nepodlehnout snění, když hloubat znáš, a dovedeš přec' žít, když proti triumfu i proti ponížení jak proti svůdcům společným jsi kryt. 4. Když nezoufáš, byť pravdivá tvá slova jsou kroucena, by úskok z nich se stal, když hroutí se tvé postavení a znova jako dělník lopotíš se dál. Mezihra: [: G Hmi C D G :] 5. Když spočítat znáš hromadu svých zisků a na jediný hod vše riskovat, zas po prohře se vracet k východisku a nezastesknout nad hořem svých ztrát. 6. Když přinutit znáš srdce své i činy, by s tebou vytrvali nejvěrněj, ač tep a pohyb uniká ti živý a jen tvá vůle káže: vytrvej! Mezihra: [: G Hmi C D G :] 7. Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost, když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal, když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král. 8. Když řekneš svými vteřinami všemi: mně, čase, jak bych závodník byl, služ, pak pán, pak vítěz na celé jsi zemi, a, co je víc, pak, synu můj, jsi muž! Mezihra: [: G Hmi C D G :]

24 Kláda Hmi 1. Celý roky prachy jsem si skládal, D A Hmi nikdy svýho floka nepropil, vod lopaty měl vohnutý záda, D A Hmi paty od baráku jsem neodlepil, A Hmi nikdo neví, do čeho se někdy zamotá, D A Hmi tohle já už dávno pochopil. 2. Taky kdysi vydělat jsem toužil, brácha řek' mi, že by se mnou šel, tak jsem háky, lana, klíny koupil, a sekyru jsme svoji každej doma měl, a plány veliký, jak fajn budem se mít, nikdo z nás pro holku nebrečel. G D Emi Hmi A Hmi Duní kláda korytem, bacha dej, hej, bacha dej! G D Emi F# S tou si, bráško, netykej, netykej! 3. Dřevo dostat k pile, kde ho koupí, není těžký, vždyť jsme fikaný, ten rok bylo jaro ale skoupý, a teď jsme na dně my i vory svázaný, a k tomu můžem říct jen, že nemáme nic, jen kus práce nedodělaný. Hop Trop Stánky D G D Gmi 1. U stánků na levnou krásu, postávaj' a smějou se času, D A D s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít. 2. Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy, neuměj' žít a bouřej' se a neposlouchaj'. G A D Gmi Jen zahlídli svět, maj' na duši vrásky, tak málo je, málo je lásky, D A D ztracená víra hrozny z vinic neposbírá. 3. U stánků na levnou krásu postávaj', a ze slov a hlasů poznávám, jak málo jsme jim stačili dát. Nedvědi

25 Severní vítr C Ami 1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou, F C jsem chudý, jsem sláb a nemocen Ami a hlava mně pálí, tam v modravé dáli F G7 C se leskne a třpytí můj sen. 2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mi psát, sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě já nechám si tisíckrát zdát. C C7 F C G7 Severní vítr je krutý, počítej, lásko má, s tím, C C7 F C G7 C k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím. 3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem, já slyším je výt blíž a blíž, už mají mou stopu, už větří, že kopu si hrob a že stloukám si kříž. 4. Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář, má plechovej hrnek, v něm pár zlatej zrnek a nad hrobem polární zář. Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák Klukům láska sluší (oddílová hymna) A 1. Klukům láska sluší, hned se začnou častějc smát. A nemaj čas se hádat, nechtěj se s nikým prát. D A Pak do hnízd kámen nepadá, kdo má rád, ten není zlej. E A To lidem láska sluší, jen ji bráško poslouchej, E E A to lidem láska sluší, jen ji bráško poslouchej. 2. A řekám loď a skály, lidem sluší mír a klid. A holkám slunce, půvab, babkám v pohodlí si žít. 3. Kdo zpívá, ten se nemračí, mraky nosej často déšť, a v bouřkách lidi smutný jsou, tak jim postav lásky věž. Brontosauři

26 Kozel G C 1. [: Byl jeden pán, :] [: ten kozla měl, :] D7 G [: velice si :] [: s ním rozuměl, :] C [: měl ho moc rád, :] [: opravdu moc, :] D7 G D7 G [: hladil mu fous :] [: na dobrou noc. :] Jarek Nohavica 2. Jednoho dne se kozel splet, 3. Zapískal vlak, kozel se lek: rudé tričko pánovi sněd. "to je má smrt", mečel "mek, mek". Když to pán zřel, zařval "jéjé", Jak tak mečel, vykašlal pak svázal kozla na koleje. rudé tričko, čímž stopnul vlak. Sbohem galánečko G Emi Ami D7 G A7 1. Sbohem, galánečko, já už musím jíti, D Hmi Emi A7 D sbohem, galánečko, já už musím jíti, Ami D G Ami D7 G Ami D7 G kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mně k pití, Ami D G C D7 G Emi Ami D7 G kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mně k pití. 2. [: Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu, :] [: [: kyselé vínečko :] podalas' mně v džbánu. :] 3. [: Ač bylo kyselé, přecaj sem sa opil, :] [: [: eště včil sa stydím, :] co sem všecko tropil. :] 4. [: Ale sa něhněvám, žes' mňa ošidila, :] [: [: to ta moja žízeň, :] ta to zavinila. :] Vlasta Redl

27 Říkal mi brácho C F Ami 1. Slunce rozpálilo střechy kodrcáku, Emi G špinavej plech nám záda hřál, C F Ami kolejí spojky počítaly kola vlaku, G D G G7 jelo se dál, vagón to vodkejval. Hop Trop Marnivá sestřenice G D7 1. Měla vlasy samou loknu, jé, je, jé, G ráno přistoupila k oknu, jé-je-jé, G7 C cmi vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela, G emi C D G a na nic víc nemyslela, jé, jé, jé. Jiří Suchý, Jiří Šlitr 2. V kapse jenom tupej zavírák a lžíci, nic, vo co člověk by se bál, nikdy jsme nebyli vážení cestující, co znamenaj' pro dráhu kapitál. 2. Nutno ještě podotknouti, jé-je-jé, že si vlasy kulmou kroutí, jé-je-jé, nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem, jé-jé-jé. Ami Emi Říkal mi brácho, a já měl ho proto rád, Gmi C G7 a naše jména byly zkrátka vedlejší, Ami Emi oba jsme měli víc, než moh' by si kdo přát: Gmi G společný nebe, dny a cesty včerejší. 3. Až zas jeho vlasy větrem rozevlátý poznám na dálku za tratí, přečtu si na zarostlý tváři rozesmátý, že dobrej chlap se prostě neztratí. 3. Jednou vlasy sežehla si, jé-je-jé, tím pádem je konec krásy, jé-je-jé, když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu, jé-jé-jé. 4. O vlasy už nestará se, jé-je-jé, a diví se světa kráse, jé-je-jé, vidí plno jinejch věcí, a to za to stojí přeci, a to za to stojí přeci, jé-jé-jé. Dmi G C 4.=3. + že dobrej chlap se prostě neztratí

28 Mašinka G C G Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka, C D C G C G [: jede, jede do dáli, veze samý vožralý. :] 1. Neusínej, nechoď spát, neusínej, nechoď spát, [: až do rána bílýho, my budem zpívat a budem hrát. :] 2. Lásko má, jsi jediná, do třinácti nevinná, [: vyhrnu si rukávy, praštím s tebou do trávy. :] Maxim Turbulenc 3. Přijde ke mně průvodčí, kleštičkama zatočí, [: lístky prosím - nemám prosím, jak to prosím? - to máte tak. :] 4. Jel jsem jednou tramvají, pod sedačkou potají, [: přistoupila starší dáma, přisedla mi dařbujána. :] 2 Emi 1. Můj život je hned plný nesnází, Ami na jaře když duben přichází, C já vracím se do poválečnejch let, Emi kdy vycházel náš starej dobrej Vpřed, G já žlutý kvítek za klopu si dám Ami a píseň Vontů tiše zazpívám, D do Stínadel se šerem vypravím, Emi H7 snad potkám cestou Losnu, co já vím. 2. Dunivá Kateřina burácí a Široko má dávno po práci, jen já se vracím Myší pastí sám, nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, pan Fišer pustil z okna květináč, Jan Tleskač, Jiří Rybáň a tak dál, pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 3. To Rychlé šípy sami byli v nás a žlutý kvítek symbolem byl krás, co nemůže nám nikdy nikdo vzít, kdo kopal studnu, aby druhej moh pít. Snad jednou, až se jaro navrátí, můj život píseň Vontů obrátí, já svobodný a čistý půjdu dál a směšný bude ten, kdo se mi smál. 4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, za nima Rychlonožka s Bublinou, naší krásnou chlapeckou krajinou. G D C Emi Duj, duj, duj, fujaro vítězná. Rychlé Šípy Wabi Rybola

29 Rosa na kolejích Nad stádem koní C Dmi D#mi Emi C 1. Tak, jako jazyk stále nará-ží na vylomený zub, Dmi D#mi Emi C tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál, Dmi G C Ami přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží Dmi D#mi Emi C podivnej pták, pták nebo mrak. C Dmi D#mi Emi G C Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, Dmi G C vzít do dlaně dálku zase jednou zkus. Dmi D#mi Emi G C Telegrafní dráty hrajou ti už léta Dmi D#mi Emi D#mi Dmi C nekonečně dlouhý mono - tón - ní blues. C Dmi D#mi Emi D#mi Dmi C Je ráno, je ráno, nohama s tíráš rosu na kolejích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj', co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum. Wabi Daněk D A Emi G D 1. Nad stádem koní podkovy zvoní, zvoní A Emi G D černý vůz vlečou a slzy tečou a já volám: Tak neplač můj kamaráde, náhoda je blbec když krade D A Emi 2. Je tuhý jak veka a řeka ho splaví G Máme ho rádi C G A No tak co, tak co, tak co. 3. Vždycky si přál až bude popel i s kytarou, hou Vodou ať plavou jen žádný hotel s křížkem nad hlavou až najdeš místo kde je ten pramen a kámen co praská Budeš mít jisto, patří sem popel a každá láska No tak co, tak co, tak co. 4. Nad stádem koní, podkovy zvoní zvoní černý vůz vlečou a slzy tečou a já šeptám: Vysyp ten popel, kamaráde do bílé vody, vody G Vyhasnul kotel a náhoda je Štěstí od podkovy D 5. Vysyp ten popel / Heja hej A Emi kamaráde / Heja hej D A Emi do bílé vody vody / Heja hej D Vyhasnul kotel / Heja hej A Emi a Náhoda je / Heja hej G Štěstí od podkovy / Heja hej Buty

30 Na kameni kámen C 1. Jako suchej,starej strom, Fmaj7 jako všeničící hrom, C jak v poli tráva Fmaj7 připadá mi ten náš svět, plnej řečí, Ami G C a čím víc, tím líp se mám. Fmaj7 Ami G Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát C Fmaj7 na kameni kámen, a jestli není žádnej Bůh, Ami G C tak nás vezme země - vzduch, no, a potom amen. 2. A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší králů, přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou. 3. Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde, přijde hezký ráno, jaký bude, nevím sám, taky jsem si zvyk' na všechno kolem nás. C Fmaj7 Ami G C Laj la laj Nedvědi Ráno bylo stejný G Hmi D 1. Stál na zastávce s vypůjčenou kytarou, Ami D G v druhý ruce holku, to zavazadlo svý, Emi D a tý holce v sáčku řek':"dobrýtro, miláčku, C G E Ami D7 G C G G podívej se do dáli, uvidíš dvě smutný koleje na silnici." D C G C G CG Ráno bylo stejný, nesváteční, D C G C G CG na tvářích počasí proměnlivý, D C G rádio hlásilo: na blatech svítá, E7 Ami7 D G C G G každej byl tak trochu sám, hm 2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues, ospalí a nudní byli po flámu, kouřili partyzánku, dým foukali do vánku, dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje na silnici. 3. Holka, zvedej kotvy, nikdo nás už nebere, pojedeme po svejch do podnájmu žít, koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky, až omrzí nás dálky, budem jak dvě smutný koleje na silnici. Žalman

31 Pole s bavlnou C C7 1. [: Pane můj, co na nebi je tvůj dům, F C má máma můj život dala katům, (G7) G7(C) (F) (C) katům svým v polích s bavlnou. :] C7 F Den za dnem kůže zná bič katů, C vidíš jen černý záda bratrů, G7 jak tam dřou v polích s bavlnou, C C7 to, co znáš ty v Lousianě, F C černý záda znaj' i v Texacaně, G7 C F C i tam jsou v polích s bavlnou. 2. [: Já vím, brzy musí přijít soud, černý záda práva na něm vyhrajou, boží soud v polích s bavlnou. :] 3. [: Chtěl bych jít na potem vlhký lány, tak řekni, pane můj, černý zvoň hrany katům mým v polích s bavlnou. :] 4. [: Dnes měj, pane, co v nebi je tvůj dům, mou duši, když život patří katům, katům mým v polích s bavlnou. :] Rangers / Plavci Okolo Hradce D E A7 1. /: Okolo Hradce v malé zahrádce rostou tam tři růže. :/ D G A7 D A7 D /: Jedna je červená, druhá je bílá, třetí kvete modře. :/ D A7 R. Vojáci jdou, vojáci jdou, bože jaká je to krása, D vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou, D7 G vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá, D A7 D když vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou. česká lidová 2. /: Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát, :/ /: tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát. :/ 3. /: Kobylka malá, kovat se dala, kováři postála. :/ /: tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala. :/

32 Omnia vincit amor Dmi C Dmi 1. Šel pocestný kol hospodských zdí, F C F přisedl k nám a lokálem zní Gmi Dmi C pozdrav jak svaté přikázání: Dmi C Dmi omnia vincit Amor. 2. Hej, šenkýři, dej plný džbán, ať chasa ví, kdo k stolu je zván, se mnou ať zpívá, kdo za své vzal omnia vincit amor. F C Dmi F C F Zlaťák pálí, nesleví nic, štěstí v lásce znamená víc, Gmi F C A7 Dmi C Dmi všechny pány ať vezme ďas! Omnia vincit Amor. 3. Já viděl zemi válkou se chvět, musel se bít a nenávidět v plamenech pálit prosby a pláč, omnia vincit amor. 4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť, nad lidskou láskou roztáhli plášť, vtom kdosi krví napsal ten vzkaz: omnia vincit amor. 5. Já prošel každou z nejdelších cest, všude se ptal, co značí ta zvěst, až řekl moudrý: Pochopíš sám všechno přemáhá láska. 6. Teď s novou vírou obcházím svět, má hlava zšedla pod tíhou let, každého zdravím větou všech vět: omnia vincit amor, omnia vincit amor... Klíč Píseň, co mě učil listopad C F C F 1. Málo jím a málo spím, málokdy tě vídám, C Ami Dmi G málokdy si nechám něco zdát, F C Ami F doma nemám stání už od jarního tání, B C cítím, že se blíží listopad. B F C Listopadový písně od léta už slýchám, Dmi F C vítr ledový přinesl je k nám, B F C tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám, Dmi F C listopadový písni naslouchám. 2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, k zemi padá zlatý vodopád, pod nohama cinká to poztrácené listí, vím, že právě zpívá listopad. 3. Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská, co mě nutí do zpěvu se dát, tak si chvíli zpívám a potom radši pískám píseň, co mě učil listopad. Wabi Daněk