Zprávy ze SEVEn ÚSPORY ENERGIE V ÈESKE REPUBLICE. zpøístupnìn i pro první skupinu koneèných. konkurenèní trh koneèní zákazníci s roèním

Transkript

1 Zprávy ze SEVEn ROČNÍK 7 ČÍSLO 1 BŘEZEN 1999 V návaznosti na Cílový model èeské elektroenergetiky (viz Zprávy ze SEVEn è. 1/98) zpracovalo SEVEn pro Èeské sdružení rozvodných energetických spoleèností ÈSRES studii Implementace konkurenèního modelu do èeské elekroenergetiky. Studie navrhuje konkrétní postupy pøi zavádìní modelu regulovaného pøístupu tøetích stran k sítím a systému licencí na výstavbu nových zdrojù - reg TPA v èeských podmínkách. SEVEn ve studii navrhuje zavést konkurenci ještì pøed vstupem do Evropské unie, aby domácí spoleènosti získaly urèitý èas pro adaptaci na konkurenèní prostøedí a posílila se tím jejich konkurenceschopnost na spoleèném evropském trhu. Celý proces implementace je rozdìlen do nìkolika fází: Fáze pøípravná - zahrnuje pøípravu nové energetické legislativy, reorganizaci energetických spoleèností ÈEZ a REASù, pøípravu na doprivatizaci spoleèností, vytvoøení institucionálního rámce pro konkurenèní trh s elektøinou (vznik funkèního regulaèního úøadu a burzy s elektøinou), stanovení a publikování tarifù za použití sítí a systémových služeb. Fáze 0 - po pøijetí nového energetického zákona bude konkurence zavedena v této fázi na velkoobchodní trh, tj. pro všechny výrobce, dovozce/vývozce a rozvodné energetické spoleènosti - REASy, nikoliv však pro koneèné zákazníky. Novì vytvoøená burza s elektøinou umožní nejen nakupovat a prodávat elektøinu mimo tradièní bilaterální smlouvy, ale pøedevším bude zdrojem rezervního výkonu pro jednotlivé výrobce a obchodníky. Fáze 1 - po odstranìní deformací cen a køížových dotací bude konkurenèní trh ÚSPORY ENERGIE V ÈESKE REPUBLICE Implementace konkurenèního modelu do èeské elektroenergetiky zpøístupnìn i pro první skupinu koneèných zákazníkù. V této fázi získají pøístup na konkurenèní trh koneèní zákazníci s roèním odbìrem nad stanovenou hranicí, menší zákazníci, kteøí prokáží vhodný zpùsob mìøení, a zákazníci nakupující zelenou elektøinu. Fáze 2 - po vstupu do Evropské unie bude následovat otevøení trhu za podmínek plnì respektujících aktuální znìní Smìrnice EU, tj. pøi zajištìní plné mezinárodní reciprocity obchodu s elektøinou, splnìní minimálního požadavku na velikost otevøení trhu apod. Fáze 3 - v koneèné fázi bude trh otevøen pro všechny zákazníky. Jinými slovy: 100% trhu s elektøinou v koneèné spotøebì bude otevøeno pro konkurenci. Nutnou podmínkou úspìšného zavedení konkurence do èeské elektroenergetiky je reorganizace dosud monopolních dominantních spoleèností. První kroky k vyèlenìní pøenosové soustavy ze spoleènosti ÈEZ do dceøinné spoleènosti již byly uèinìny. Dále je navrženo funkèní, nikoliv nezbytnì definitivní, øešení reorganizovat ÈEZ na holdingové uspoøádání a vytvoøit tøi dceøinné výrobní spoleènosti. Tím se posílí vnitøní konkurence na domácím trhu s elektøinou, což zajistí vyšší efektivnost nového uspoøádání. Obdobnì je v návrhu obsažena reorganizace REAS na divizní uspoøádání oddìlující konkurenèní èinnosti od monopolních (divize obchodu, resp. výroby a divize sítí). Kritickým okamžikem zavedení efektivního modelu je vytvoøení funkèní burzy s elektøinou. Riziko zde spoèívá nejen v nutné rychlosti vytvoøení takové instituce, ale i v tom, aby si stávající spoleènosti co nejdøíve osvojily nový zpùsob obchodování na burze. Pøeètìte si PHARE na severu Èech...2 Nízkoenergetický nízkorozpoètový dùm...3 Ještì jednou o EEBW: Úspory energie ' Fotovoltaika v roce Domácnosti pøíliš energii nespoøí.4 Úspory energie v ivanèické nemocnici...4 Výsledky posouzení dostavby jaderné elektrárny Temelín...5 Financování energeticky úsporných projektù ve støední a východní Evropì...5 Státní podpora úspor energie v roce Kalendáø výstav a prezentací...6 Bližší informace poskytne: Ing. Lebruška, øeditel, ÈSRES, tel: Ing. Zeman, SEVEn, tel: Pro zajištìní strategické konkurenèní výhody stávajících obchodníkù s elektøinou pøi postupném otevírání trhu je vhodné se zamìøit v segmentu trhu støedních a malých zákazníkù v komerèním sektoru a v domácnostech na marketing zelené elektøiny a její plné zahrnutí do obchodní strategie spoleèností. -jz- Strategie regionálního rozvoje ÈR Strategie regionálního rozvoje v èlenských zemích Evropské unie hrají klíèovou úlohu pøi realizaci rozvojových projektù v EU - jejich existence je i nezbytnou podmínkou pro èerpání Strukturálních fondù EU. Z tìchto dùvodù vláda ÈR pøijala 8. dubna 1998 usnesení è. 235 o Zásadách regionální politiky vlády, které ukládá ministru pro místní rozvoj zpracovat a pøedložit vládì do 30. èervna 1999 návrhy: Strategie regionálního rozvoje Èeské republiky a regionálních programù rozvoje pro vybrané regiony. Na základì tohoto usnesení jsou od záøí 1998 do bøezna 1999 ve všech krajích ÈR pøipravovány tzv. regionální rozvojové strategie (dále RRS). Tyto dokumenty vychází ze situaèních analýz krajù v následujících oblastech: surovinové a energetické zdroje (vèetnì tìžby nerostných surovin), dopravní infrastruktura, cestovní ruch, zemìdìlství, odpadové hospodáøství, podpora malého a støedního podnikání, rozvoj dopravní infrastruktury, cestovní ruch, zemìdìlství, atd. Úèast malých obcí na pøípravì Regionálních rozvojových strategií Regionální rozvojové strategie rámcovì pøedurèují typy hlavních rozvojových programù, které budou výhledovì spolufinancovány v rámci pøedvstupní pomoci Evropské unie. Pøi bližší analýze RRS v ÈR zjistíme, že vìtšina krajských strategií si klade za cíl mj. i zvýšit efektivnost využívání energetických zdrojù kraje a definuje regionální programy na podporu energetických úspor a alternativních energetických zdrojù. Pokraèování na stranì 2

2 ročník 7, číslo 1, strana 2 Zprávy ze SEVEn březen 1999 Strategie regionálního rozvoje ÈR (pokraèování se str.1) O tìchto a jiných zajímavých doporuèeních RRS se doposud mnoho obcí nedozvìdìlo, nebo RRS ve vìtšinì pøípadù nebyly doposud veøejnì projednány. Zpracované metodické pokyny pro pøípravu RRS bohužel neukládají jednoznaènou povinnost projednat strategii s dotèenými obcemi a s veøejností. Kvùli absenci požadavkù na veøejné projednání RRS a vlivem èasové tísnì pøi pøípravì strategií bylo od veøejného projednávání v mnoha krajích upuštìno. Malé obce, které se pøímo neúèastnily èinnosti ad hoc sestavených Regionálních koordinaèních skupin, které RRS pøipravovaly, tak mìly jen minimální možnost seznámit se projednávanými materiály a podat své pøipomínky. Možnost veøejného projednání Regionálních rozvojových strategií Zpracování regionálních rozvojových strategií v ÈR se kvùli nedostatku èasu na jejich projednání v mnoha pøípadech lišilo od pøípravy obdobných dokumentù v zemích EU. Napøíklad v Irsku pøíprava regionálních rozvojových plánù probíhá na základì podrobných konzultací se všemi zainteresovanými subjekty v daném regionu - zejména s obcemi, podnikateli a neziskovými nestátními organizacemi. V souèasné dobì byly RRS v každém kraji dokonèeny a otevírá se možnost jejich projednání ex-post s obcemi a veøejností. Toto projednání mùže být velmi dùležité, uvìdomíme-li si, že RRS by mìly být živým dokumentem, který je rozvíjen na základì podnìtù "zdola" - podnìtù od obcí a obèanù, kteøí v nich žijí. Neziskové organizace, malé obce a podnikatelská sdružení tak mají ideální možnost pøispìt k úpravám a rozvoji RRS dvìma jednoduchými kroky - získáním RRS od Okresních úøadù a jejich veøejným projednáním. Projednání RRS mùže probìhnout za úèasti delegovaných èlenù regionálních koordinaèních skupin, kteøí strategii mohou pøedstavit na veøejném zasedání zastupitelstva, na pracovních setkáních podnikatelských sdružení, na výroèních zasedáních neziskových nestátních organizací. Cíl tìchto projednání je jednoduchý: seznámit co nejširší poèet aktivních obèanù a právnických osob s existencí strategie a motivovat je k podávání praktických návrhù na její rozpracování a praktickou realizaci. Veøejné projednávání RRS se mùže øídit jednoduchou metodikou, kterou zpracovalo Centrum pro komunitní práci. Tuto metodiku lze získat na adrese: Centrum pro komunitní práci - CpKP poboèka Støední Morava Palackého 30, Pøerov Tel/fax: cpkp.prerov@telecom.cz Pavla Jindrová: CpKP poboèka západní Èechy, tel/fax: Roman Haken: CpKP, poboèka støední Morava, tel/fax: PHARE na severu Èech Informace o projektech realizovaných v rámci projektu PHARE v oblasti Èerného trojúhelníku již byla ve Zprávách ze SEVEn uveøejnìna (è. 2/98). Protože realizace tøí projektù z Liberce, Horního Podluží a Velkého Šenova již byla dokonèena, uvádíme o nich nìkteré podrobnosti. Jednalo se o projekty èásteènì financované fondem PHARE. V Liberci byly instalovány dvì kogeneraèní jednotky v plaveckém bazénu (z prostøedkù PHARE byla financována veškerá pomocná zaøízení vyjma kogeneraèních jednotek). V Horním Podluží šlo o úpravy bytového domu, které zahrnovaly plynofikaci, zateplení budovy, úpravu a zateplení støechy a výmìnu vnitøních skel (plynofikaci domu financovala obec). Ve Velkém Šenovì byla provedena plynofikace a zateplení základní školy (obec financovala práce spojené se zateplením budovy). Vzhledem k tomu, že pro realizaci projektù byly vyhrazena velmi krátká doba (necelý pùlrok vèetnì výbìrového øízení), byla zástupci Evropské komise schválena neformální procedura, která umožnila maximálnì zkrátit dobu potøebnou pro výbìr dodavatelù. Spoèívala v zaslání dotazníku vybraným spoleènostem pro závazné potvrzení zájmu a jejich následném užším výbìru. Do užšího výbìru postoupily pro projekt v Liberci dvì spoleènosti, pro projekt v Horním Podluží ètyøi spoleènosti a pro projekt ve Velkém Šenovì jedna spoleènost. Všem byla zaslána podrobná tendrová dokumentace pro zpracování nabídek. Obdržené nabídky byly vìcnì, odbornì a kvalitativnì posouzeny a byly porovnány finanèní požadavky. Komise byla složená ze zástupcù Ministerstva prùmyslu a obchodu Rumunska (hlavního kontraktora projektu), PCU PHARE Bukureš, PCU PHARE Ústí nad Labem, spoleènosti t.r.b. z Vídnì a zástupcù spoleènosti Ještìdská sportovní (pro projekt v Liberci) a starostù obcí Velkého Šenova a Horního Podluží. Komise provedla výbìr dodavatelù v èervnu Stavby byly zahájeny v èervenci V prùbìhu prací na jednotlivých projektech se nevyskytly žádné nepøedvídané situace. Realizátorùm projektù pùsobily problémy letošní deštì a nìkteøí dodavatelé. Práce byly dokonèeny s mírným zpoždìním a pro koneèné práce v základní škole ve Velkém Šenovì byl stanoven zvláštní harmonogram vzhledem k již probíhající výuce. Koneèný termín dokonèení prací byl stanoven ke dni 30. listopadu Uvedené úspìšnì dokonèené projekty v rámci Programu PHARE jsou výsledkem konkrétní spolupráce mezi budoucími vlastníky celého díla, dodavateli prací a pracovníky støediska SEVEn. Ti se jako zástupci Konsorcia pro realizaci projektù za èeskou stranu podíleli na projektech od jejich vyhledání, pøes odborné technické a finanèní posouzení, spolupráci na zpracování dokumentace, až po jejich dokonèení. Projekty jsou v místech realizace velmi pozitivnì vnímány nejen proto, že jsou dokonèeny v krátkém termínu, ale také proto, že slouží jako pøíklady projektù vedoucích k úsporám energie a zejména ke snížení emisí zneèiš ujících látek. Celkový pøíspìvek z fondu PHARE na projekty èinil ECU, oèekávané snížení emisí SO 2 je kg/rok. Nabyté zkušenosti opravòují konstatovat, že spolupráce s programy EU je nejen reálná, ale zejména realizovatelná v konkrétních pøípadech øešení regionální problematiky. Kontakty: Jan Švec, Martin Kmínek, jednatelé, Ještìdská sportovní, s.r.o, Liberec tel.: fax: Karel Kopecký, starosta, OÚ Horní Podluží tel.: fax: (firma LUKRAM) Ing. Miloš Rùžièka, starosta, MÚ Velký Šenov tel.: fax: mh -

3 -jzročník 7, číslo 1, strana 3 Zprávy ze SEVEn březen 1999 Nízkoenergetický nízkorozpoètový dùm Pìkný a kvalitní dùm s nízkou spotøebou energie na vytápìní a za standardní poøizovací náklady srovnatelné s bìžnou výstavbou - to zní dosud jako utopie, i když již nìkolik takových budov bylo ve svìtì postaveno. Proè se však dosud u nás dostateènì nerozšíøily? SEVEn pøipravilo projekt financovaný Global Environment Facility/UNDP, který je zamìøen na odstranìní bariér, které rozšíøení takových nízkoenergetických nízkorozpoètových domù v Èeské republice dosud brání. Za èeskou stranu garantuje projekt Ministerstvo životního prostøedí a Centrum pro otázky životního prostøedí pøi Univerzitì Karlovì. SEVEn je povìøeno implementací projektu. Podstatou projektu není jen výstavba jednoho demonstraèního domu, ale pøedevším vytvoøení takového prostøedí, které umožní realizovat obdobné nízkoenergetické a nízkorozpoètové domy i v budoucnosti bez potøeby speciálních dotací. Vlastní pøípravu a návrh podobného konkrétního obytného domu budou pøedcházet pracovní diskuse za široké úèasti zainteresovaných odborníkù. Smyslem projektu bude definovat principy nízkoenergetických nízkorozpoètových domù Vra me se krátce k nejvýznamnìjším myšlenkám, které zaznìly v jednotlivých sekcích konference EEBW: Úspory energie 98 v øíjnu minulého roku. Vesmìs šlo o velmi podnìtné názory posunující oblast snižování energetické nároènosti správným smìrem. Hlavním nástrojem energetického územního plánování se v tržním prostøedí stává pøedevším komunikace mezi mìstem, dodavateli energie a obyvateli/odbìrateli/investory na území. Nejedná se pouze o zveøejnìní energetické koncepce na úøední desce, ale o aktivní diskuse formou veøejných slyšení, stanovení územních ekologických priorit atd. Na jedné stranì je v municipální sféøe u územního plánování slyšet volání po posílení pravomocí (legislativní nástroje), ovšem na druhé stranì tento pøístup naráží na stávající legislativu v ochranì hospodáøské soutìže. Veøejná projednávání energetické koncepce a rozvojových energetických zámìrù je nástroj, jak tento rozpor pøekonat. Liberalizace v energetice pøináší nové možnosti pro rozvoj opatøení typu tzv. green pricing (zákazníky preferovaná elektøina z alternativních zdrojù) a služeb Energy Performance Contracting jako souèást komerènì orientovaných programù Demand-Side Management. Na druhé stranì ztìžuje užívání tradièních nástrojù na podporu ekologické politiky v konkurenènì uspoøádané energetice. Nìkteré zemì ponechávají tradièní nástroje v úèinnosti i po liberalizaci v rámci tzv. závazku veøejných služeb. Evropská direktiva takové výjimky z liberalizovaného trhu pøipouští, ale omezuje jejich rozsah. V každém pøípadì je tøeba vìnovat pozornost realizovatelných v domácích podmínkách, vyvinout a realizovat konkrétní návrh takového domu a zároveò rozšíøit získané praktické zkušenosti mezi co nejvìtší skupinu odborné veøejnosti a investorù, aby se takové domy mohly stát v budoucnosti souèástí bìžné komunální výstavby. Aby byla realizace konceptu zmiòovaného domu skuteènì opakovatelná v domácích podmínkách, nebudou z rozpoètu projektu hrazeny žádné investièní náklady, ani není souèástí projektu zajištìní investièních prostøedkù na výstavbu. Investorem obytného domu s cca 20 byty bude mìsto, které bude výstavbu financovat z vlastních i cizích zdrojù, vèetnì dotaèních. Investièní náklady tohoto domu však budou plnì srovnatelné se standardní výstavbou. Na základì praktických zkušeností s výstavbou konkrétního nízkoenergetického a nízkorozpoètového domu v domácích podmínkách bude ve druhé fázi projektu navržen mechanismus pro širokou opakovatelnost takové výstavby v komunální sféøe. Nepùjde o to, aby se opakoval jeden konkrétní typ domu, ale aby principy výstavby nízkoenergetického a rozvoji nových nástrojù kompatibilních s konkurenèním trhem. Problémem aplikace úspor energie v prùmyslu je èasto dosud dlouhodobì nezajištìný prodej výrobkù a s tím související finanèní nestabilita podniku. Dalším problémem je, že investice v první øadì smìøují na zajištìní výroby a až v dalším sledu na snížení nákladù. O úsporách energie nebo úèinnìjší organizaci práce zaène vedení podniku obvykle uvažovat až tehdy, když úèty za energii dosahují významného procenta z celkových nákladù. Schopnost investovat do úspor energie v prùmyslu souvisí i s dokonèenou restrukturalizací a privatizací podniku a jeho schopností prosadit se na trhu. Instalace kogeneraèních jednotek, a už pro úèely vytápìní v domácnostech, v komerèním sektoru nebo v prùmyslových podnicích, a jejich ekonomická efektivnost je záležitost velmi závislá na konkrétních podmínkách každé instalace a bezpodmíneènì proto vyžaduje provedení dùkladné technické a ekonomické analýzy pøed každou realizací. Stejná technologie instalovaná v jednom pøípadì mùže být velmi zisková, zatímco v jiných podmínkách mùže být zcela ekonomicky neefektivní. nízkorozpoètového domu se rozšíøily a staly se bìžnou zvyklostí. K tomu mùže napomoci napøíklad vytvoøení speciálních tepelnì-technických standardù odpovídajících takovým domùm, provázání stávajících státních dotací a podpor na jejich splnìní a podobnì. Máte-li zájem se popsaného projektu zúèastnit, obra te se, prosím, na kanceláø SEVEn. V úvahu pøichází rùzné formy spolupráce od práce v projektovém týmu v jednotlivých fázích projektu, pøes úèast na semináøích, po pravidelné informování o postupu prací. Vítáni pro spolupráci jsou nejen investoøi obytných domù z komunální sféry, ale i architekti, urbanisté, projektanti, stavební inženýøi, odborníci na technické zaøízení budov a další odborníci z praxe i akademických kruhù. Spolupráce není uzavøena ani laickým zájemcùm a reprezentantùm budoucích nájemníkù nízkorozpoètových a nízkoenergetických domù. Bližší informace Vám poskytne: Jiøí Zeman, SEVEn, Tel: Ještì jednou o EEBW: Úspory energie '98 V oblasti poskytování služeb Energy Performance Contracting nejsou v Èeské republice podmínky ideální, ale poèet hotových a pøipravených projektù ukazuje, že cestu lze nalézt. Existuje však malá ochota bank poskytovat úvìry organizacím hospodaøícím se státním majetkem. Vyplývá to z toho, že na státním majetku nemùže být uplatnìno napøíklad zástavní právo, mùže se vyskytnout podezøení ze skryté privatizace atd. Pracovníci státní a veøejné správy také èasto nemají dostateèné konkrétní zkušenosti s danou problematikou. Je proto nutné další rozšiøování podrobných informací a propagace energetických služeb typu EPC a zkušeností s jejich využíváním, vèetnì zpùsobu smluvního zajištìní služeb EPC. Možnost masivnìjšího nasazení netradièních a obnovitelných zdrojù není vázána jen na narovnání cen energií, ale pøedevším i na zahrnutí externalit do cen energie. Zásadní informací pøednášek o alternativních zdrojích energie bylo, že biomasa mùže konkurovat plošné plynofikaci. Jde jednak o malé kotle na døevo a jednak o velké kotlové systémy pro CZT. Nejvìtším problémem je investièní nároènost novì budovaných systémù CZT. Existuje již ovšem øada instalací projektù využívajících biomasy. V rámci energetického posuzování budov platí, že architekt by mìl dbát na energetickou spotøebu již pøi architektonickém zpracování návrhù všech typù zástaveb. Základní metodou energetického hodnocení je energetický audit. Èeská energetická agentura již striktnì vyžaduje zpracování auditù k projektùm, které se ucházejí o její podporu. Stejnì tak ÈSOB vyžaduje k akcím financovaným z Fondu energetických úspor (fond ESF PHARE) zpracování energetického auditu podle jednotné metodiky, kterou v roce 1996 zpracovalo SEVEn. Martin Dašek a Vladimír Sochor, SEVEn

4 ročník 7, číslo1, strana 4 Zprávy ze SEVEn březen 1999 Domácnosti pøíliš energii nespoøí Na základì údajù získaných analýzou odbìru a spotøeby elektøiny v domácnostech, údajù REAS, údajù z tzv. subjektivní dotazové akce firmy GfK a údajù Èeského statistického úøadu pøipravilo Energetické poradenské støedisko ÈEZ prùzkum, jehož cílem bylo zjistit souèasnou strukturu spotøeby odbìru elektøiny, odhadnout její pøedpokládaný vývoj a otestovat metodiku získávání dat. Vìtšina údajù se vztahuje k létùm 1996 až Kromì jiného prùzkum prokázal velmi malou informovanost veøejnosti v oblasti energeticky úsporných opatøení i nezájem nechat si odbornì poradit. Ze statistik rodinných úètù ÈSÚ je zøejmé, že ve srovnání se státy EU jsou náklady na energii v Èeské republice relativnì nízké. Je proto logické, že snižování spotøeby elektøiny v domácnostech není pøíliš populární. Výsledky prùzkumu vybavenosti domácností byly èásteènì zkresleny, jak pøiznávají autoøi studie, ne zcela optimálním statistickým výbìrem domácností, z nichž pomìrnì velká èást byly domácnosti dùchodcù. Nìkteré výsledky prùzkumu: Nejvìtší podíl na spotøebì energie v domácnostech má vytápìní, pøíprava teplé Fotovoltaika v roce 1998 V prosinci 1998 se v Rožnovì pod Radhoštìm konala 1. èeská a slovenská konference a výstava o fotovoltaické pøemìnì sluneèního záøení. Konference se uskuteènila za podpory Èeské energetické agentury v sále hvìzdárny ve Valašském Meziøíèí. V prùbìhu dvou dnù zaznìla na konferenci následující témata: vývoj fotovoltaiky a souèasné trendy doma i ve svìtì vlastnosti a pøíslušenství fotovoltaických systémù a jejich aplikace fotovoltaika a architektura navrhování fotovoltaických systémù montáž fotovoltaických systémù, realizace a provoz ekonomika aplikací fotovoltaických systémù normy pro fotovoltaiku podpùrné programy pro rychlejší zavedení fotovoltaiky. Pøíspìvky pøednášejících byly shrnuty do sborníku o 150 stranách. Cena sborníku je 350,- Kè + poštovné. Solartec s.r.o., 1. máje 1000/M3, Rožnov pod Radhoštìm, tel.: , fax: , solartec@solartec.ocb.cz užitkové vody a tepelná pøíprava pokrmù. Více než polovina domácností podle dotazníkového prùzkumu nepoužívá elektrickou energii jako hlavní zdroj pro vytápìní, ohøev teplé užitkové vody a pøípravu pokrmù. Ochotu zmìnit zpùsob vytápìní nebo podniknout kroky ke snížení energetické nároènosti vytápìní projevila asi tøetina dotázaných (20 až 30% respondentù napøíklad uvažuje o individuální nebo automatické regulaci vytápìní). V nejbližší dobì však o zmìnì zpùsobu vytápìní uvažuje pouze nepatrné procento dotázaných (ménì než jedno procento má v úmyslu nahradit dosavadní zpùsob vytápìní elektrickým). Nejvìtší je podíl domácností, které mají v úmyslu utìsnit okna (opatøení nejménì finanènì nároèné). O snížení nákladù pomocí automatické regulace vytápìní uvažuje 17% domácností, pomocí regulace individuální 22% respondentù. Pro zateplení a tedy snížení tepelných ztrát obvodových konstrukcí se vyslovilo jen velmi málo respondentù. S dodateènou tepelnou izolací poèítá v budoucnosti 18% dotázaných. Modernizace velkých domácích spotøebièù snížila za posledních 10 až 15 let spotøebu Projekt energetických úspor v nemocnici Ivanèice rozhodnì nepatøí k tìm, které se slavnostnì spustí a pak se nad nimi zavøe voda. Nemocnice byla na pøelomu let 1996 a 1997 postavena pøed problém, který ohrožoval samu její existenci rozpad systému centrálního zásobování teplem z výtopny v nedalekých Oslavanech. Výtopna procházela zmìnou majitele a obdobím odpojování významných odbìratelù tepla. Oèekávalo se neúnosné zvýšení ceny tepla a v nejhorší variantì i zastavení dodávek. Nemocnice bez tepla nemùže existovat. Vedení nemocnice v té dobì pøijalo nabídku na pøistoupení do programu pomoci US AID. V rámci programu poskytlo støedisko SEVEn nemocnici poradenský servis. Spoleènì stanovili scénáøe možného vývoje a strategii øešení problému. Energetický audit zmapoval spotøebu energie v nemocnièním areálu a urèil oblasti možných úspor. Následoval návrh nové koncepce energetiky. Vedení nemocnice se na základì auditu a následujících rozborù rozhodlo nestavìt vlastní kotelnu, ale pøejít k jinému dodavateli centrálního tepla - spoleènosti Teplo Ivanèice. Dodávku technologické páry vyøešil parní vyvíjeè, hrazený z daru americké vlády. Úhradu ostatních investièních nákladù ve výši cca 11 mil. Kè se podaøilo poskládat z pøíspìvkù zøizovatele, Èeské energetické agentury, bankovního úvìru a vlastních zdrojù nemocnice. elektrické energie v prùmìru o 20 až 30% (napø. zmenšením množství vody v praèkách, sklokeramickými varnými deskami bez tepelné setrvaènosti, náhradou klasických žárovek moderními úspornými záøivkami apod.). Z hlediska spotøeby elektrické energie je významným spotøebièem praèka (prùmìrné stáøí podle znaèky je 3 až 9 let). Sporáky se používají pøevážnì plynové nebo kombinované (65%). Prùmìrné stáøí varných zaøízení je 3 až 12 let. Témìø všechny domácnosti (98%) jsou vybaveny chladnièkou (prùmìrné stáøí je 5 až 11 let), mraznièku vlastní 38% domácností. V mnoha pøípadech lidé na otázky neznali odpovìï (napø. v pøípadì dotazu na používanou sazbu šlo až o 40% dotázaných, v pøípadì dotazu na cenu jedné kwh elektrické energie bylo odpovìdí nevím až 70%). Dr. Veneta Zlatareva-Penkova, Energetické poradenské støedisko ÈEZ, Jungmannova 29, Praha 1, tel.: , fax: Úspory energie v ivanèické nemocnici náklady (tis. Kè) mìsíc Nemocnice Ivanèice: porovnání nákladù (v tis. Kè) na teplo v letech 1997 a pøed a po realizaci demonstraèního projektu. Za tøináct mìsícù od prvního kontaktu pracovníkù SEVEn s vedením nemocnice byl projekt dokonèen. Nyní, po dalším roce již nejsou k rozeznání trasy výkopù pro nové rozvody z pøedizolovaného potrubí a každý objekt má svoji výmìníkovou stanici. Monitorování a øízení spotøeby energie zvládá energetik ze svého poèítaèe. Energetický efekt projektu se projevil snížením spotøeby o více jak jednu ètvrtinu. Pro hospodaøení nemocnice je však podstatnì významnìjší efekt finanèní. Pokles provozních nákladù proti starému zpùsobu zásobování teplem se blíží padesáti procentùm! Ing. Josef Orálek, Nemocnice s poliklinikou Ivanèice, Tel.: , Fax: Ladislav Tintìra, SEVEn

5 ročník 7, číslo1, strana 5 Zprávy ze SEVEn březen 1999 Výsledky posouzení dostavby jaderné elektrárny Temelín Vládou vybraný expertní tým, jehož úkolem bylo posoudit dostavbu jaderné elektrárny Temelín (JETE), uzavøel v bøeznu 1999 svoji práci závìreènou zprávou. Na práci týmu se kromì devíti èeských expertù, podíleli zástupcí sousedních státù tj. Polska, Rakouska, Slovenska a SRN, a NEA OECD. Úlohou SEVEn, jako èlena èeské èásti týmu, bylo øešit otázky ekonomiky provozu elektrárny. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW je v poslední fázi výstavby. Z plánovaných 98,5 miliardy korun je již pøes 80 miliard prostavìno nebo jinak vázáno ve stavbì a kontraktech. Tým nezjistil vážné nedostatky v samotném provedení a øízení stavby a konstatuje, že je možné uvést první blok do provozu již v roce 2001, pokud budou doøešeny právní pøedpoklady (zejména EIA na provedené zmìny v projektu) a úspìšnì završeno komplexní vyzkoušení. Harmonogram je sice reálný, ale napjatý, takže další zpoždìní nelze zcela vylouèit. Stran jaderné bezpeènosti a øízení elektrárny nebyly po provedených zmìnách v projektu shledány vážné problémy, ani významné rozdíly ve srovnání se standardy vyspìlých zemí. Nejvážnìjší problém je riziko návratnosti investice do JETE. Vzhledem k vysokým nákladùm a dlouhé dobì výstavby nebyly od této investice oèekávány významné ekonomické pøínosy. Výpoèty tato oèekávání jasnì potvdily. Nicménì o 80 miliardách korun z této nevýnosné investice již rozhodnuto v minulosti bylo a nelze na tom nic zmìnit. Proto se ekonomické analýzy zamìøily na èást nákladù, o nichž lze ještì rozhodovat, tj. na dnes uvolòovaný zbytek nákladù na dostavbu. Skuteènost, že výnosy nemusí pøínést ani samotná zbývající investice do dostavby, byla pøekvapující. Ekonomické propoèty sice ukázaly, že hodnotíme-li projekt bez zahrnutí tzv. utopených nákladù, tj. bez již vynaložených 80ti miliard korun, má tato zbývající investice vysoký výnos. Podmínkou však je, aby provoz JETE po celou dobu životnosti generoval nové pøíjmy za prodej vyrobené elektøiny pøi plném využití. Tato podmínka zøejmì nebude splnìna. V Èeské republice existují dnes vysoké rezervy ve výrobních kapacitách zpùsobené neèekanì nízkým nárùstem tuzemské spotøeby elektrické energie na zaèátku a na konci tohoto desetiletí. Tato situace se v nejbližších letech nemùže zmìnit. Elektøina z JETE se v prvních letech provozu mùže uplatnit jen vývozem nebo tak, že vytìsní výrobu v jiných zdrojích energie. Snížení výroby na vlastních uhelných zdrojích spoleènosti ÈEZ je pro spoleènost ekonomickou ztrátou, kterou projekt JETE unese jen po omezenou dobu. Pokud se spoleènosti ÈEZ nepodaøí celou svoji kapacitu vèetnì JE Temelín v prùbìhu pøíštího desetiletí prodat, stane se samotná dostavba elektrárny ztrátovou investicí i v pøípadì, že projektu výraznì pomùžeme nezahrnutím již vynaložených (utopených) nákladù. K nejistotám v odhadu budoucího prodeje elektøiny pøispívá také liberalizace elektroenergetického trhu Evropské Unie, k níž se Èeská republika v prùbìhu pøíštího desetiletí pøipojí. V rámci EU již nepùjde pouze o vyváženost mezi nabídkou a poptávkou v Èeské republice, ale o vyváženost na celoevropském trhu, kde je dnes odhadován nadbytek výrobních kapacit v prùmìru ve výši 20%. Èeská vláda, která v minulosti pøevzala èást garancí za pùjèky na JE Temelín a je majoritním vlastníkem ÈEZ a.s., bude projednávat otázku dostavby v nejbližší dobì. Zatím reagovala pragmaticky: požádala EU o odklad povinnosti zavést liberalizovaný trh s elektøinou. Jaroslav Maroušek, SEVEn Financování energeticky úsporných projektù ve støední a východní Evropì Ve dnech ledna 1999 se uskuteènila v Obecním domì v Praze mezinárodní konference na téma Financování energeticky úsporných projektù ve støední a východní Evropì. Konference byla uspoøádána v rámci dlouhodobého projektu Úspory energie 2000 Evropské hospodáøské komise OSN. Záštitu nad akcí pøevzaly èeská ministerstva prùmyslu a obchodu, zahranièních vìcí a životního prostøedí, a hlavní mìsto Praha. V prùbìhu konference byly kromì jiného k dispozici dva velmi zajímavé dokumenty zpracované v rámci projektu Úspory energie Jde o dokumenty pod názvem Finanèní zdroje pro energeticky úsporné projekty ve støední a východní Evropì a Bariéry financování energeticky úsporných projektù ve støední a východní Evropì. Pøednášek a diskusí se bìhem dvou dnù zúèastnilo z 29 zemí pøes 150 odborníkù z nejrùznìjších oblastí, které spojují úspory energie. Zaznìly pøednášky vysokých vládních úøedníkù, úvahy tuzemských i zahranièních odborníkù v oboru úspor energie, nabídky tuzemských a zahranièních investorských a realizaèních firem, které se v uvedené èásti trhu pohybují a názory zástupcù tuzemských a zahranièních bank na situaci ve financování energeticky úsporných projektù. Na tøicet pøednášek organizátoøi akce zpracují do sborníku konference, který bude vytištìn pouze v anglickém jazyce. Další informace lze nalézt na internetové stránce Kontakty: Jaroslav Richter, Czech National Committee, International Vienna Council, Obecní dùm, U Prašné brány 2, Praha 1, Tel.: , Fax: Frederic Romig, UN ECE, Palais des Nations, Geneva 10, CH1211, Switzerland, Tel.: , Fax: , frederic.romig@unece.org - vs - Státní podpora úspor energie v roce 1999 Na program úspor energie a rozšiøování obnovitelných zdrojù energie vyèlenil státní rozpoèet pro tento rok 700 miliónù korun. Z tìchto penìz pøipadá 300 miliónu korun Èeské energetické agentuøe (ÈEA), což je o 25 miliónu ménì než v minulém roce. Èlenìní programù ÈEA je obdobné jako pro rok To znamená, že agenda obsahuje devìt programù zahrnujících rùzné oblasti zamìøení vèetnì podpory poradenství, vzdìlávání a zpracovávání územních energetických dokumentù. Navíc je dodán jeden program obsahující podporu rozvoje podnikù energetických služeb, tj. podporu služby typu EPC. Státní podpora je poskytována i nadále formou nenávratné finanèní výpomoci a poskytnuté prostøedky musí být vyèerpány v daném roce. Podpora je poskytnuta na základì výbìrového øízení. Doba realizace podpoøených projektù nesmí pøekroèit 18 mìsícù. Uzávìrka podávání žádostí o poskytnutí státní podpory je v tomto roce 31. bøezna Jednou ze základních podmínek získání podpory je zpracování energetického auditu, kterým je doložen potenciál dosažitelné úspory energie. Podle informací z Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR by v roce 2000 mìla celková státní podpora pro úspory energie a obnovitelné zdroje energie èinit 1,6 miliard korun. ÈEA, Vinohradská 8, Praha 2, tel.: , info@ceacr.cz,

6 ročník 7, číslo 1, strana 6 Zprávy ze SEVEn březen 1999 KONFERENCE, VÝSTAVY A PREZENTACE VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ duben 99 červen 99 IV VI TEPELNÁ ÈERPADLA A JEJICH VYUŽITÍ Semináø o využití tepelných èerpadel v praxi VUT Brno, Èeská republika, 8. dubna 1999 Centrum energetických úspor o.p.s., Brno Tel.: , Fax: IZOLACE 99 - èást SANACE Konference s výstavou sanaèních stavebních technik Praha - hotel Pyramida, Èeská republika, 8. dubna 1999 Kutnar - izolace staveb, Praha Tel.: , Fax: ENERGETICKÉ ROSTLINY A LIMITY KRAJINY Odborný semináø týkající se energetického využití biomasy Solární ekopavilon, Praha, Èeská republika, 13. dubna 1999 Liga energetických alternativ, Praha Tel.: , , Fax: , lea@ecn.cz TEPLO OSTRAVA 7. roèník výstavy vytápìní, klimatizace a vzduchotechniky Palác kultury a sportu Ostrava, Èeská republika, dubna 1999 Agentura 7 - výstavy a veletrhy, Ostrava Tel.: , Fax: , TEPLÁRENSKÉ DNY Mezinárodní odborná konference a výstava techniky a technologií pro zásobování teplem Hradec Králové, Èeská republika, dubna 1999 Parexpo s.r.o., Pardubice Tel.: , 47217, Fax: KLIMAEXPO Odborná výstava vzduchotechniky, klimatizace a ekologické techniky Výstavištì - Praha, Èeská republika, dubna 1999 Arrow Trade s.r.o. Praha Tel.: , Fax: Zdravá mìsta ÈR: Postup k evropské kvalitì v návaznosti na finanèní zdroje Semináø v rámci veletrhu URBIS areál BVV a.s. - pavilón E, Brno, 23. dubna 1999 Ing. Petr Švec, Zdravá mìsta ÈR, Praha Tel.: , praha@nszm.cz AQUA-THERM NITRA Mezinárodní odborný veletrh vytápìní, ventilace, sanitární a ekologické techniky Nitra, Slovensko, dubna 1999 Progres Partners Advertising s.r.o., Praha Tel.: , , Fax: , info@ppadvert.cz ENVIRO Mezinárodní výstava techniky a technologií ochrany a tvorby životního prostøedí Nitra, Slovensko, 27. dubna - 1. kvìtna 1999 Agrokomplex - Výstavnictvo, Nitra Tel.: , , Fax: , Dobré zkušenosti pro pøípravu emisních inventur (Good Practice in Inventory Preparation) Semináø o inventurách emisí v energetice, dopravì a prchavých emisí (Seminar on Inventory of Energy, Transportation and Fugitive Emissions) Praha, Èeská republika, dubna 1999 SEVEn, Praha Tel.: , Fax: , milos.tichy@ecn.cz SANAÈNÍ TECHNOLOGIE II Semináø na téma sanací ekologických zátìží Juniorcentrum, Seè u Chrudimy, Èeská republika, kvìtna 1999 Vodní zdroje EKOMONITOR s.r.o., Chrudim Tel.: , 83304, Fax: , halouskova@ekomonitor.chrudim.cz INVESTICE DO ENERGETICKÝCH ZAØÍZENÍ Semináø o proceduøe od investièního zámìru k realizaci a vyhodnocení projektu Praha - budova Vodní stavby, Èeská republika, 12. kvìtna 1999 SyS - Sympozium Servis, Praha Tel.: , , Fax: CZECHOTHERM Vytápìní, klimatizace, vìtrání, chlazení, mìøení a regulace, ekologie, úspory energie. Èeské Budìjovice, Èeská republika, kvìtna 1999 Výstavištì Èeské Budìjovice a.s. Tel.: , Fax: ELEKTRA 99 + STAVOTECH Veletrh prùmyslové elektrotechniky + stavební a technický veletrh Hradec Králové, Èeská republika, kvìtna 1999 Omnis Expo s.r.o., Olomouc Tel.: , Fax: , omnis@omnis.cz FOR EKO Výstava materiálù, výrobkù a technologií pro ochranu životního prostøedí a úspory energií Výstavištì PVA Letòany, Praha, Èeská republika, kvìtna 1999 Veletržní správa ABF, Praha Tel.: , Fax: , veletrhy@abf.cz CLEAN COAL 2000 Mezinárodní konference o ekologickém využívání uhlí v energetice Praha - hotel Pyramida, Èeská republika, 31. kvìtna - 3. èervna 1999 Conte-Eko s.r.o., Praha Tel.: , Fax: , conte-eko@webhome.cz EKOTECHNIKA Mezinárodní výstava techniky pro tvorbu a ochranu životního prostøedí Bratislava, Slovensko, èervna 1999 Incheba a.s., Bratislava Tel.: , Fax: AQUA-THERM KYJEV Mezinárodní odborný veletrh vytápìní, ventilace, sanitární a ekologické techniky Kyjev, Ukrajina, èervna 1999 Progres Partners Advertising s.r.o., Praha Tel.: , , Fax: , info@ppadvert.cz MÌØENÍ PRÙTOKU 99 Odborná konference o mìøení prùtoku tekutin a tepla spojená s výstavou Praha - Vodní stavby, Èeská republika, 8. èervna 1999 TECH-MARKET, Praha Tel.: , Fax: , techmark@ms.anet.cz Zprávy ze SEVEn vydává ètvrtletnì SEVEn, Støedisko pro efektivní využívání energie, nákladem 2500 výtiskù v èeské a 2500 výtiskù v anglické verzi. Pøekladatel: Andy Faust. SEVEn je nevládní a nezisková organizace, jejímž hlavním posláním je pøispìt k ekonomickému rozvoji a zlepšení životního prostøedí zvýšením úèinnosti využívání energie. Zpravodaj informuje èleny energetické obce o souèasném dìní v oblasti úspor energie v Èeské republice a uvítá pøíspìvky na toto téma. SEVEn sídlí na adrese Slezská 7, Praha 2. Tel.: (02) , , Fax: (02) , SEVEn@svn.cz Internet: http// Pøetiskování pøíspìvkù povoleno s uvedením pramene. Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou, s. p., odštìpný závod Pøeprava, èj. 1009/96, dne