Média prezentovala vznik Národní gardy (dále jen NG) jako vigilantistický 3 projekt,

Transkript

1 Národní garda: krátký p íb h 1 National Guard: a short story Autor: Josef Smolík 2 josef@mail.muni.cz Abstract This article describes history of the National Guard, its activities and particular events. It also describes the structure of the National Guard and the relationship to the National Party. Although the project of the National Guard was a margine one, it gained attention of Czech Republic's security forces, some politicians (f. e. František Bublan, Zden k Marší ek, Vojt ch Filip, Ivan Langer, Džamila Stehlíková, Václav Klaus etc.) and especially by Czech media. Their views and interpretations of the National Guard will be mentioned in the article as well. The article draws i.a. from interviews with former members of the National Guard and National Party. Keywords National Guard, National Party, extreme right-wing, nationalism Média prezentovala vznik Národní gardy (dále jen NG) jako vigilantistický 3 projekt, 1 Tento text byl zpracován v rámci grantového projektu GA R GPP408/10/P098 Národní strana : obrana národních zájm. 2 Za poskytnuté materiály a p ipomínky d kuji panu Michalu Šev íkovi. 3 Johnston (dle Ku era 2010a: 15) definuje 6 základních rys vigilantismu: 1. vigilantismus obsahuje prvek plánování (jako nap. pozorování zamýšlené ob ti); 2. p edstavitelé vigilantismu jsou soukromé osoby, a to jedna nebo celá skupina (nikoliv zástupci státu nebo komer ní subjekty), jejichž ú ast je zcela dobrovolná; 3. vigilantismus je autonomní populistické hnutí, které je mobilizováno na základ racionálního aktivismu; 4. užití nebo hrozba užití násilí, p i emž neznamená, že k danému násilí musí vždy dojít; 5. p í inou vzniku vigilantismu je 16

2 který m l sjednat po ádek a bezpe í p edevším v sociáln vylou ených lokalitách (srov. Mareš 2010, Ku era 2010a). Nevládní organizace považovaly NG za ozbrojenou složku politické strany a požadovaly rázný zásah ze strany státních orgán (k zákazu politické strany srov. erný 2008: , Smolík 2008: 28-29). P edseda Výboru pro bezpe nost Poslanecké sn movny František Bublan ( SSD) dokonce p irovnal Národní gardu k oddíl m NSDAP, p estože NS jasn deklarovala, že NG bude neozbrojenou aktivitou (srov. Smolík, Vejvodová 2010). Tento text se s asovým odstupem pokusí shrnout projekt NG a popsat stru n krátkou historii, aktivity a akce této organizace. Úvod Po vzestupu n kterých politických formací v západní Evrop v pr b hu 80. a 90. let 20. století se krajn pravicová 4 uskupení formovala logicky i v zemích postkomunistických (srov. Kupka, Laryš, Smolík 2009). Zákonit tato politická uskupení p ebírala nejenom rétoriku, programatiku, koncepty, ale i strategie politického aktivismu 5 ( i militantního aktivismu), který je (a vždy byl) nezbytnou sou ástí i sou asné krajní pravice, která asto hledá nové formy jak zaujmout potenciální voli e (srov. Hloušek, Kope ek 2010: 209, porušení zavedených norem, p i emž d vodem vzniku m že být i potenciální porušení t chto norem nebo pouze obvin ní n koho (i neopodstatn né) z jejich porušování; 6. cílem vigilantismu je kontrola i zamezení kriminality a jiných sociálních deviací prost ednictvím garancí bezpe nosti jak své vlastní, tak ostatních (srov. Ku era 2010b: 27). Ku era (2010b: 28) na základ dalších zahrani ních definic uvádí, že 1. p edstavitelé vigilantismu jsou soukromé osoby, a to jedna nebo celá skupina (nikoliv zástupci státu nebo komer ní subjekty), jejichž ú ast je zcela dobrovolná, a jež nejsou ochotni být odpov dni státu, 2. p í inou vzniku vigilantismu je porušení zavedených norem nebo pouze obvin ní n koho (i neopodstatn né) z jejich porušování, p i emž tyto normy mohou mít formu vlastního systému hodnot, jejichž hájení je založeno na subjektivním vnímání spravedlnosti a obecného blaha komunity. 4 Používáním termínu krajní pravice se lze vyhnout komplikovaným kategoriím, jako jsou nap. extrémn pravicový, pravicov populistický, neofašistický, neonacistický, ultrapravicový, protip ist hovalecký, rasistický, xenofobií, radikální atp., které jsou asto zcela promiskuitn užívány, aniž by je bylo možno považovat za synonyma (k tomu srov. Winock 1998: 7-11, Smolík, Vejvodová 2010: 48, Kupka, Laryš, Smolík 2009: 24-26, Hloušek, Kope ek 2010: 215, Charvát 2007: 9-19, Miller 2003: 385, Bobbio 2003: 101). Danics (2002) tvrdí, že termíny krajní pravice a krajní levice postrádají ono normativní negativní zatížení vyplývající z adjektiva extrémní. 5 Charvát (2007: 27) správn poznamenává, že aktivismus není politickou ideologií, je pouze politickým stylem, který se m že spojovat s ideologiemi pravicovými i levicovými. 17

3 Nakone ný 2006: 11). Práv t mito p ístupy a strategiemi (nap. zakládáním domobran i gard) se krajní pravice ve st ední Evrop snažila získat pozornost potenciálních voli. Tyto aktivistické projevy (demonstrace, pochody atp.) zaujaly média, která ve snaze o exkluzivitu a senzacechtivost asto utvá ela pohled ve ejnosti na nejr zn jší projevy krajní pravice (ale asto i krajní levice). Jednou z velice diskutovaných forem mediálního zájmu se ve st ední Evrop stal i fenomén tzv. (národních) gard. I když jsou projekty národních gard ve ejností vnímány rozporupln, je skute ností, že alespo ást ob an s t mito projekty sympatizuje i se jich p ímo ú astní. Gardistická uskupení nejsou v prost edí krajní pravice novou záležitostí i n ím neobvyklým. Projekty nejr zn jších národních gard, polovojenských organizací 6 i domobran 7 byly uskute ovány v pr b hu 19. i 20. století (blíže viz Mareš 2010). Mareš (2010) také upozor uje na fakt, že o z ízení Vlastenecké gardy se v pr b hu 90. let 20. století pokusilo i ob anské sdružení Vlastenecká fronta 8 (blíže viz Mareš 2005: 169). Spíše než o skute nou aktivitu však šlo o koncept možného vývoje ásti VF. Další podobné aktivity vznikaly v prost edí skinheadské subkultury (blíže viz Mareš 2003). P esto v tšina takto koncipovaných projekt nem la dlouhého trvání, resp. nebyly (až na výjimky) realizovány (k tomu srov. Ku era 2010a). Samotný vznik NG iniciovala Národní strana 9 (dále jen NS), která v programatice 6 Mareš (2010) v souvislosti s Národními gardami upozor uje na rok 1848, kdy p sobily jako národní ozbrojené formace (blíže viz Mareš 2010: 37). Nakone ný (2006) v souvislosti s eským fašismem 30. a 40. let 20. století uvádí nap íklad Omladinu, Junáka i Svatoplukovy gardy (srov. Pej och 2009). 7 Mareš (2010: 33) upozor uje na nejasný obsah termínu domobrana, který se vztahuje spíše k organizacím s jistým prvkem bezprost edního vztahu k ochran subjektivn pojaté domoviny. 8 Mezi VF a NS probíhala v minulosti personální fluktuace, která tyto dva subjekty do jisté míry p ibližovala (nejen tematicky) (srov. Rataj 2006: 177). 9 Novodobá NS byla registrována 31. íjna 2002 na základ rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. zá í Nejvyšší soud zrušil p vodní rozhodnutí MV R o odmítnutí registrace NS. Odmítnutí registrace MV od vodnilo poukazem na programové cíle politické strany, které p edpokládaly jejich napln ní prost ednictvím v le národa, což bylo dle ministerstva v rozporu s principy rovnosti a vylou ení diskriminace dle. 1, l. 3 odst.1 LPS, l. 2 odst. 1 HSKP, l. 2 odst. 2 HSKP a l. 2 Všeobecné deklarace lidských práv (blíže erný 2008: 89-90, k tomu srov. erný 2005: ). 18

4 vždy kladla dostate ný d raz na bezpe nostní tématiku ( tvrdý p ístup prosazovala v oblasti vnit ní bezpe nosti 10, kde se snažila etnizovat sociální a kriminální problémy), p edevším v souvislosti s tematizováním tzv. ekonomického p ist hovalectví, drogovou problematikou a pouli ními nepokoji (nap. ve Francii i Holandsku) (srov. Pink, Smolík 2007; Smolík, Vejvodová 2010: 55; Danics 2003: 25-26, NP, prosinec 2005, NP, únor 2006, NP, zá í 2007, NP, erven 2008). Rataj (2007) NS adí k tzv. integráln národnímu proudu. NS se sama charakterizuje jako konzervativn tradicionalistická, na rozdíl od konzervativní ODS. Hlásí se k husitské tradici v pojetí brann nacionálním, pokládá se za p ímého následovníka první novodobé eské politické strany Národní strany (staro eské, která m la ješt celonárodní p sobnosti. (Rataj 2007: 268, srov. Rataj 2006: 176, NP, íjen 2008: 10) Projekt NG se v programatice NS objevil již na konci roku 2005, kdy ve Volebním programu NS pro volby do Poslanecké sn movny parlamentu (dále PS P) R pro rok 2006 bylo v bod 14 (Bezpe nost mezinárodní armáda, Národní garda) konstatováno, že armádu v plném slova smyslu nelze v demokratickém stát, v 21. století, budovat na principech morálních a národoveckých, i když je nutné tyto principy v armád podporovat. Na t chto principech m že fungovat pouze propracovaný systém vlastenecké domobrany Národní gardy. Zde jsme pro kratší, každoro n opakovaný, intenzivní výcvik dobrovolných len. NG bude využívána i v p ípad živelných katastrof. NG nesmí být využita proti ob an m R, p i ob anských nepokojích, demonstracích i zásahových akcích policie. NG bude sloužit pln na principech domobrany proti vn jšímu nep íteli. (viz NP, listopad 2005: 6, srov. NP, duben, kv ten 2006: 9, Rozhovor s Michalem Kubíkem, ) MV bylo nuceno zaregistrovat NS kolem p ípravného výboru Pavla Sedlá ka. NS již 22. listopadu 2002 uspo ádala na Starom stském nám stí v Praze demonstraci proti NATO p i p íležitosti summitu aliance. (Mareš 2003:253, k tomu srov. erný 2005: ) 10 NS prosazovala zp ísn ní trestních sazeb, požadovala zavedení pravidla t ikrát a dost a tvrdé tresty pro leny organizovaného zlo inu, drogové dealery atp. (viz Pink, Smolík 2007). V programatice p ed krajskými volbami v roce 2008 NS považovala zajišt ní bezpe nosti za prioritu programu (s d razem na vzr stající kriminalitu a další sociáln patologické jevy) (viz NP, srpen 2008: 4). 19

5 Již od samého po átku se v rétorice NS objevovalo, že NG nem la ambice nahrazovat Policii R, ani Armádu R. 11 Vztah k A R lze rovn ž vysledovat již ve zmi ovaném Volebním programu NS pro volby do PS P R, kde bylo konstatováno, že vojenský obranný systém R je stav n na pravidelné, profesionální, malé armád specialist a d stojník a na dobrovolné NG. (viz NP, listopad 2005: 6). Pozd jší vznik NG rozpoutal op t diskusi ohledn extremismu NS, která již v pr b hu roku 2005 byla ozna ena a vedena Ministerstvem vnitra R (dále jen MV R) v kategorii nacionalistické subjekty (srov. NP, leden 2006: 7, Tejchmanová 2005: 6). Vznik NG P ed samotným vznikem NG bylo založení této organizace popsáno v NP, kdy v úvodním proslovu P. Edelmannové bylo konstatováno, že od roku 1999 prosazujeme založení NG, od roku 2002 programov, jako nedílné sou ásti vnitrostátní bezpe nosti (NP, listopad 2007: 1, srov. Danics 2003:25). Michal Šev ík upozornil, že myšlenka na vznik NG vznikla i na základ katastrofických povodní z let 1997 a 2002 (Rozhovor s Michalem Šev íkem, ). Dále byla NG p edstavena jako sbor dobrovolc po vzoru legioná, kte í za svoji službu vlasti nežádají zisky, odm ny i platy (srov. NP, listopad 2007: 1). Vznik NG byl avizován na demonstraci Národní strany dne 28. íjna 2007, kde tento úkol byl sv en Michalu Kubíkovi z pov ení p edsedkyn NS Petry Edelmannové (Rozhovor s Michalem Kubíkem, , srov. Ku era 2010a: 72, Švec 2010: 33) P esto se problematika A R n kolikrát vyskytla v souvislosti s NG na stránkách NP, kde byly mimo jiné opakovány teze z programatiky NS: Národní strana je p esv d ena, že R pot ebuje samostatnou, malou, profesionální armádu, kde megalomanské p edstavy n kterých armádních generál o vlastních leteckých nadzvukových svazech, letadlovém lo stvu a tisícihlav ových tankových sborech nebudou mít prostor. Kde zrovna tak nebude prostor pro nákup zahrani ní techniky výstroje a výzbroje, pokud, by o kategorii níže, m žeme vojáky vybavit prost edky z dílen našich vojenských (obnovených) závod. R pot ebuje armádu odhodlaných, v rných a dob e p ipravených voják -profesionál a sbory dobrovolnické NG (NP, b ezen 2008: 4). 12 Dekret k založení NG byl M. Kubíkovi p edán u p íležitosti pátého výro í založení Národní strany, resp. u p íležitosti dev taosmdesátého výro í vzniku eskoslovenské republiky (srov. NG 2008c). 20

6 Michal Kubík byl následn jmenován Zemským velitelem NG, která za ala p ijímat zájemce v lednu 2008 v rámci tzv. p ijíma e. B hem následujících m síc byl vznik NG inzerován a propagován v tiskovin NS Národní politika, na webových stránkách NS i NG (srov. NP, erven 2008: 1). P esto by bylo chybné se domnívat, že každý len NG musel být i lenem NS (srov. NP, duben 2008: 7) Obavy ze stran nevládních organizací (nap. HV, Romea) vyvolala p edevším výstroj gardisty, která obsahovala záchraná ský n ž, i hierarchická struktura NG a aktivismus tzv. ob anských hlídek NG (tento politický aktivismus na bázi ob anských hlídek pozd ji vyzkoušela i strana V ci ve ejné) (srov. Rozhovor s Janem Kopalem 13, ). D vody, které vedly leny NS k vytvo ení NG byly shrnuty M. Kubíkem do t í základních bod, p i emž v preambuli bylo upozorn no, že NG byla 28. íjna založena p edevším ku pomoci eskému národu! Bude využívána k nasazení v místech p írodních katastrof, na odstra ování jejich následk, k hlídkovým a zajiš ovacím úkol m všude tam, kde o to požádá utla ovaný a ohrožovaný ech i Moravan. D vody pro založení NG byly: 1) Destrukce, rozpad republikové policie a neschopnost jejího velení pod taktovkou ministra ODS I.L. zajistit ob an m klid, po ádek a bezpe í. 2) Tragické rozhodnutí zp va ky (t.. ministryn obrany) V.P., na jehož konci je rušení tolik pot ebných Záchranných prapor Armády R, které byly ur eny p evážn pro pomoc ob an m v p ípad p írodních pohrom! 3) Stále rostoucí strach našich spoluob an, ech, Moravan a Slezan z chování nep izp sobivých menšin a imigrant, které sou asná demoliberální garnitura nadsazuje nad ádné ob any této zem!" (NG 2008d, NP, listopad 2007: 2). Již v tomto prohlášení bylo konstatováno, že NS respektuje zákon. 424/1991 Sb., 5, odst. (2) Strany a hnutí nesm jí být ozbrojeny a nesm jí z izovat ozbrojené složky. V NP (b ezen 2008: 2) se argumentace opírala o zákon. 240/2000 Sb. o krizovém ízení, kde bylo konstatováno, že vzhledem k situaci, kdy AZ A R nemají logického 13 Jan Kopal rovn ž upozornil, že tuto aktivitu asem p ebrala a za ala realizovat D lnická strana (DS), která založila Ochranné sbory DS (Rozhovor s Janem Kopalem, ). 21

7 dopl ovatele stavu, neb byla zrušena ZVS, z jejíchž absolvent se erpalo, dá se p edpokládat postupný útlum až rozpad (logická likvidace) AZ A R. Zde bude NG vhodn dopl ovat až nahrazovat innost zmi ovaných sbor a to pln v souladu s tzv. Krizovým zákonem, který vyt žování neziskového sektoru (humanitární, záchraná ské, pomocné složky) nejen p edpokládá, ale pln s ním po ítá! Citujeme: Zákon. 240/2000 Sb. o krizovém ízení (krizový zákon) - 5 Poskytování a p ejímání humanitární pomoci (1) Humanitární pomoc lze poskytovat a p ijímat k uspokojování základních životních pot eb obyvatelstva a k obnov území postižených mimo ádnou událostí formou v cných nebo finan ních prost edk, služeb nebo speciálních prací. (2) Humanitární pomoc je poskytována bezplatn orgány státní správy a orgány územních samosprávných celk, právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, nevládními organizacemi, neziskovými organizacemi a sdruženími ob an. Na ízením velitele NG ze dne byl p ijat dokument, který blíže specifikoval strukturu NG a základní definice vertikálního len ní a opera n -taktického ízení sboru. Následn byl schválen i ád NG, kariérní ád NG a Kodex p íslušníka NG (NG 2008e, NP, prosinec 2007: 2) byl Zemským velitelem NG p edstaven vít zný návrh na oficiální znak pomocného a ochranného sboru NG. Znakem NG se stal dvouocasý lev vyvedený v barv bílé na erném pozadí, t ímající eský praporec. 14 Celý znak byl zasazen do kruhového tvaru, jejž lemovaly lipové listy ve zlaté barv. Pod znakem NG byl vyveden na erném podkladu ervený nápis Národní garda 15 (blíže viz NG 2008f, NP, prosinec 2007: 2; NP, erven 2008: 1) Nábor len do NG probíhal p es webové stránky NG a poštovní box, p i emž zájemce o lenství p edkládal strukturovaný životopis a motiva ní dopis. NG m la zájem 14 V pr b hu realizace NG došlo k posílení identifikace i ve form výb ru symbol pro NG. Odborná komise Kancelá e ZV NG vyhlásila sout ž na oficiální znak NG, p i emž bylo následn vybíráno ze dvou návrh. Výb rové ízení na oficiální znak NG bylo vypsáno dne Kritériem pro výb r znaku byla nap. jednoduchost. Auto i m li využít i oficiálních hesel NG Omnia pro Patria a Sloužíme, pomáháme, chráníme (blíže viz srov. NG 2008b). 15 Dle vyjád ení NG m l tento distinktivní symbol rovn ž vyjad ovat pocit skupinové identity a sounáležitosti (srov. NP, prosinec 2007: 2). 22

8 p edevším o dobrovolníky z ad IZS (záchraná e, zdravotníky, hasi e, ale i bývalé vojáky, policisty) (srov. NG 2008a, NP, listopad 2007: 2). NG zahájila koncem roku 2007 nábor nových len a brzy poté uvád la, že se jí hlásí stovky zájemc. Reálný po et len gardy však byl nanejvýše n kolik desítek. Uvád ný po et vytvo ených divizí tak nemohla reáln naplnit (Mareš 2010: 39, blíže viz schéma. 1). Michal Kubík p iznává, že prob hly dv slavnostní p ísahy. První byla kompletní instruktorská, které se zú astnilo p ibližn 20 osob, druhou p ísahu absolvovalo p ibližn 40 lidí. Celkový po et gardist Kubík odhaduje do sta lidí (Rozhovor s Michalem Kubíkem, ). Zemský velitel NG zahájil první P ijíma žadatel o lenství v NG dne 5. ledna Na základ zaslaných informací následoval p ijímací pohovor se zájemcem o lenství. Kritérii pro lenství v NG (od 15 let se lenové ozna ovali jako Prá ata, od 18 let m li status gardisty ) byly nap. loajalita k R, zdravotní zp sobilost, oddanost Základním princip m NG a absolvování p ijímacího pohovoru (viz NG 2008h). Prost ednictvím právního zástupce JUDr. Vo íška se zástupci NG obrátili na Ministerstvo obrany (MO) s dotazem ohledn nošení uniformy NG ( maská ). Odpov z Tiskové a informa ní služby MO potvrdila, že používání tzv. maská neodporuje žádnému zákonu. Zástupci NG deklarovali, že v NG se mohou angažovat všechny skupiny obyvatel, od již výše zmín ných Prá at p es ženské sbory tzv. Samaritánek až po pomocné sbory senior (viz NG 2008a). NG tak cht la oslovit všechny skupiny ob an, kte í by cht li participovat na aktivitách NG. NG skute n oslovila n kolik dobrovolník, kte í d íve p sobili v A R i u Policie R (srov. Ku era 2010a: 72, NP, duben 2008: 7). Organiza ní struktura Organiza ní struktura NG podle p edpokladu vedení NS a NG m la vypadat následovn. V ele NG m la mít Zemského velitele NG (ZVNG), v jehož p ímé pod ízenosti m la fungovat Kancelá Zemského velitele, která se m la skládat ze t í 23

9 odbor, právního, tiskového a velitelského. Do organiza ní struktury NG dále pat il zástupce velitele NG, výkonný ná elník NG a Hlavní štáb NG (HŠNG), který byl ur en k opera n -taktickému rozhodování. P edpokládané složení NG na nižších úrovních se m lo skládat z divizí (na úrovni vojenských okruh ), žup (na úrovni kraj ), praporc (na úrovni okres ) a korouhví (na úrovni samostatných obcí) (viz NG 2008g, srov. NP, duben 2008, Ku era 2010a). Ku era (2010a:72) na základ vojenské struktury hodnotí NG jako domobranu, což z ejm nevystihuje úplnou podstatu této organizace (dle jednotlivých realizovaných aktivit). Podrobná organiza ní struktura je uvedena ve schématu Schema. 1 Aktivity NG Aktivity NG je možné lenit p ibližn do t chto skupin: 1. po adatelské aktivity p i akcích NS, 2. aktivity v sociáln vylou ených a problémových lokalitách (v rámci tzv. Spanilých jízd NS) a 3. ochranka p edsedkyn NS Petry Edelmannové (tzv. Alfa tým NG ) (srov. Mareš 2010: 39, Rozhovor s Michalem Kubíkem, ). Michal Kubík 16 Za poskytnutí schématu. 1 d kuji panu Michalu Kubíkovi. 24

10 p edpokládal, že NG by nesloužila primárn jako ochranná služba pro ú ely NS, resp. že by zajiš ovala pouze po adatelskou innost na mítincích strany, ale byla by ur ena pro aktivní spolupráci lidem, kte í d íve p sobili v IZS (Rozhovor s Michalem Kubíkem, ). Elitní útvary NG byly ozna eny jako tzv. Alfa tým. NG asto byla prezentována jako osobní ochranka p edsedkyn P. Edelmannové, p i emž hlavním úkolem NG bylo pomáhat a sloužit vlasti. Poprvé na sebe NG upozornila v lednu 2008 v Jihlav v rámci tzv. Spanilé jízdy NS. Z d vod množících se útok na místní restaura ní za ízení nabídli místop edseda NS Michal Šev ík spole n se Zemským velitelem NG Michalem Kubíkem pomoc místním majitel m restaurací. P estavitelé NS a NG se sešli s majitelem restaurace a situaci pouze monitorovali (viz Ku era 2010: 74). V dubnu 2008, tedy n kolik m síc po založení NG, byla terezínskému památníku nabídnuta ostraha poté, co byly zcizeny bronzové desti ky z náhrobk. Tuto ochranu však vedení památníku rázn odmítlo (Smolík 2010, srov. Ku era 2010a: 74, Smolík, Vejvodová 2010: 56, Zeman 2008: D6). Dalším vystoupením NG byla ú ast na prvomájové komunistické demonstraci v roce V kv tnu rovn ž gardisté hlídkovali p ed karlovarskou školou J. A. Komenského, kde v minulosti docházelo k útok m na školáky dospívajícími Romy (srov. NP, erven 2008: 8, Rozhovor s Janem Skácelem, , Ku era 2010a: 74, Švec 2010: 34) lenové NS i NG se v rámci tzv. Spanilé jízdy (SJ) 17 ú astnili i protestní akce p i tzv. Queer Parade (Duhová vlna) v Brn dne (srov. Smolík, Vejvodová 2010: 56). Po této akci se NS, resp. NG, distancovala od Ochranných sbor D lnické strany (OS DS) i Národního odporu (NO). P edsedkyn NS Petra Edelmannová situaci zhodnotila tak, že p íslušníci NG slouží, pomáhají a chrání, jsou cvi ení k záchraná ským úkon m, ku pomoci t m, kterým Systém nepomáhá, a dosavadní jejich zákroky tomu pln nasv d ují. Ultralevicové d lnické boj vky (myšleno OS DS, pozn. JS) si našly svoji parketu 17 Hlídky v rámci tzv. SJ byly formáln i reáln odlišovány od NG, p esto ást len p sobila jak v rámci hlídek SJ, tak i v NG. 25

11 v napadání lidí, v zastrašování ob an, v primitivním uli ním boji, v násilí. (viz NP, erven 2008: 1) Poté, co Ivan Langer chybn obvinil leny NG z násilností p i Queer Parade poblíž nám stí Svobody v Brn, dostalo se mu kritických komentá na stránkách NP. Jan Skácel popsal i vztah, kdy lenové IZS odmítali spolupracovat se leny NG, kte í disponovali sonarem (Rozhovor s Janem Skácelem, ). Konkrétn se jednalo o p ípad v Oticích, kde bylo pátráno po dvacetim sí ním chlapci. Ze strany NG bylo nabídnuto využití sonaru, zdravotního materiálu, komunika ní techniky a lidské zdroje (srov. NP, zá í 2008: 5). Další aktivity NS a posléze NG se vztahovaly k problematice mezi v tšinovou spole ností a romskou menšinou (nap. v Ivanovicích na Hané, Teplicích, Karlových Varech) (viz NP, zá í 2008: 5, srov. Koudelka 2007). P esto byly aktivity NG v pr b hu roku 2009 ukon eny. Financování innosti gardist podle vyjád ení NG probíhalo z prost edk NS a od sponzor. Každý gardista si však základní výbavu zaopat oval sám. K NG však pat ilo i n kolik záchraná, kte í již pot ebnou výbavou disponovali (srov. Ku era 2010a). Mediální obraz NG I pro NS platilo existovat znamená být vid n. I proto její akce byly asto nadmíru medializovány 18 ; s tém jistotou lze tvrdit, že strana m la v pom ru k po tu svých len nejv tší podíl na mediálním prostoru. Strategicky p sobivým po inem, který byl medializován a probrán mnohými politiky, bylo i založení NG (Smolík 2008, Kyloušek, Smolík 2008). Založení NG jako projektu (p edevším, ale ne jenom) len NS obrátil zájem médií ( T1, Nova, Právo, Reflex ad.) k této politické stran (srov. Smolík 2010). Vznik NG vzbudil zájem nejenom v eské republice, ale i v n kterých zemích st ední Evropy (srov. Mareš 2010). 19 Mezi prvními reakcemi ze strany politik bylo i prohlášení prezidenta R 18 Prozatím nejmedializovan jší vystoupení NS se uskute nilo v roce 2006 v Letech u Písku (Kyloušek, Smolík 2008). 19 Vznik NG odsoudil i slovenský prezident Ivan Gašparovi, který upozornil na možný vznik 26

12 Václava Klause, který prohlásil, že do demokratické zem žádné ozbrojené gardy extremist nepat í, na což reagoval v prohlášení Michal Kubík, který vyjád il souhlas a p irovnal NG ke Skautské ochranné služb (viz NP, listopad 2007: 2). Krátce po vzniku NG tento krok NS kritizoval i ministr vnitra Ivan Langer (ODS), který rovn ž upozornil na fakt, že by tyto aktivity m ly být monitorovány Policií R (k tomu srov. NP, duben 2008: 3). O NG informovala i T v po adu Reporté i T (R T), který byl zemským velitelem Michalem Kubíkem dostate n okomentován (p edevším sou innost s režisérem Vondrá kem a jeho nad ízeným Wollnerem) a hodnocen jako jedenáctimunitová reklama na jedinou sílu v R, která bez nároku na úhradu pomáhá slouží chrání t m a ty, kte í si to p ístupem k naší vlasti zaslouží (srov. NG 2008a). Další televizní stanice, která si všímala NS i projektu NG, byla televize Prima. Podstatnou p i popisu aktivit NG se jeví p edevším samotný mediální obraz (viz následující kapitola), který byl prezentován p edevším p i akci hlídek NG v Karlových Varech p ed základní školou J. A. Komenského, kde došlo k n kolika p epadením školák ze strany dospívajících Rom. Výbav a výstroji len NG se v noval i asopis Týden, který informoval o možné zám n p íslušník NG s p íslušníky A R. Na tyto informace reagoval Zemský velitel M. Kubík otev eným dopisem, ve kterém mj. uvedl, že gardista není a nem že být za nošení výstrojních sou ástí A R vz. 95 nikterak sankcionován, a to nejen proto, že z uniformy gardisty bude více než patrno (výstrojní dopl ky, znaky, jiné hodnostní ozna ení, rozlišovací vesta atd.), že se jedná o gardistu, a ne vojáka A R; nejen proto, že NG užívá podobných skupin na Slovensku. Na prezidentovu kritiku reagovala Krajská rada Mládeže SNS v trnavském kraji, která vyhlásila, že vznik NG p i partnerské NS je založený na humanitárních principech a proto je vyhlášení prezidenta SR založené na neznalosti problematiky specifik NG (Krajská rada Mládeže SNS 2007). Následn byla KR MSNS kritizována za tento postoj vedením SNS. Zajímavostí je fakt, že spolupráce mezi NS a SNS tak ka neprobíhala. Deklarovaná spolupráce se týkala v tšinou NS a MSNS (viz Okresní rada Mládeže SNS v okrese Skalica 2007). 27

13 ásti stejnokroje vz. 95 a ne aktuální vz. 97 a nejen proto, že NG deklaruje nezam nitelnost a v li po rozlišení (viz srov. NG 2008i). Bezpe nostn -zpravodajský a politický aspekt NG Jak už bylo uvedeno v textu výše, NG od po átku své existence vstoupila i do prostoru bezpe nostn -zpravodajského a politického. V prvním bod je t eba p edevším vnímat jistou alternativu v i A R i Policii R, p ípadn zájem ze strany Bezpe nostní informa ní služby (BIS) i MV R. Akce NG byly asto medializovány i díky symbióze s mate skou NS, p edevším se to týkalo tzv. Spanilých jízd do problémových ( asto sociáln -vylou ených) lokalit, což lze demonstrovat na p íkladech návšt vy krajského m sta Jihlavy na za átku roku 2008 i návšt vy P erova ad. M. Topolánek vyjád il na zasedání Bezpe nostní rady státu, že NG nemá neonacistický charakter (srov. NG 2008a). P esto akce NS i NG byly monitorovány BIS a MV R, které situaci pr b žn hodnotilo ve Zprávách o problematice extremismu na území R, konkrétn v kapitole týkající se ultranacionalistické scény. MV R tak ve Zpráv z roku 2007 hodnotilo založení NG jako provokativní po in, protože ji považovalo za polovojenskou organizaci (MV R 2008). MV R také konstatovalo, že založení NG nebylo inspirováno situací v Ma arsku, kde došlo k založení Ma arské gardy 20, protože tento bod byl obsažen již v politickém programu z roku 2006 (viz MV R 2008). O rok pozd ji BIS ve Výro ní zpráv za rok 2008 uvádí, že p edstavitelé NS pokra ovali ve své strategii z p edchozích let udržet zájem ve ejnosti a médií, p i emž k tomu využívali NG (BIS 2009). NG byla ozna ena jako neozbrojený sbor organizovaný na vojenském principu (viz BIS 2009). BIS (2009) také upozor ovala na fakt, že projekt NG, vzhledem k možnostem NS, jejíž lenskou základnu 20 Ma arské gardy byly založeny ma arskou stranou Jobbik (Hnutím za lepší Ma arsko), p i emž se tento kontroverzní krok nesetkal s jednotnou akceptací ani uvnit strany. ást p vodního vedení se od n j distancovala a Jobbik opustila (Hloušek, Kope ek 2010: 221, srov. Mareš 2010: 36-37). Významná delega ní konference (mezinárodní, seznamovací) Národní gardy a Národní strany prob hla v Bratislav, v restauraci Ufo, kde se sešli zástupci NS a NG na jedné stran a ma arské politické strany Jobbik a Ma arských gard na stran druhé. Za Národní stranu Michal Šev ík, za Národní gardu René Langer a za Jobbik a Ma arskou gardu Béla Kovacs (nyn jší poslanec Evropského parlamentu za Jobbik) ( TK 2008). 28

14 tvo í pouze n kolik málo desítek osob, je naprosto nerealistický. BIS charakterizovala NG pouze jako virtuální organizaci, které se pomocí dezinformací a mystifikací da ilo um le vytvá et obraz NG jako masivní a fungující organizace (viz BIS 2009). BIS (2010) rovn ž upozor ovala na to, že b hem roku 2009 došlo k útlumu nacionalistických politických stran v etn NS, což se projevilo i v nefunk nosti NG. Roli BIS na p ípadném ukon ení innosti NG i ukon ení lenství n kterých osob v této organizaci z pochopitelných d vod nelze potvrdit. P esto je patrné, že BIS se aktivitami NG zabývala, resp. monitorovala jednotlivé akce NG. Záv r Hodnocení NG je pom rn obtížné, p esto lze konstatovat, že NG nem la potenciál jakkoli ohrozit demokratický systém R (k opa nému tvrzení srov. Švec 2010: 46). NG lze považovat za komplementární složku NS. Lze souhlasit i s tím, že NG byla p edevším mediálním propaga ním tahem NS (srov. Smolík 2008, Zeman 2008). P esto nelze souhlasit s Marešem (2010), že tento tah nevyšel. Ba naopak. Je sice skute ností, že masová p ísaha NG na Václavském nám stí v Praze se již neuskute nila, nicmén je nutné dodat, že mediální prostor projekt NG získal. Rovn ž lze upozornit na n které akce NG, které m ly upoutat pozornost ve ejnosti k mate ské NS. Projekt NG tak byl jen krátkým p íb hem, který definitivn ukon il epilog faktické existence NS poté, co v prosinci 2009 z vedení strany odstoupila dlouholetá p edsedkyn Petra Edelmannová a následn i celé vedení (srov. Smolík 2010, Smolík, Vejvodová 2010). NG tak nem la šanci p esv d it ve ejnost o své užite nosti a smysluplnosti. Zp tn lze její roli vnímat p edevším jako po adatelskou i monitorovací. Seznam zkratek A R Armáda eské republiky AZ A R Aktivní zálohy Armády eské republiky 29

15 BIS Bezpe nostní informa ní služba HV eský helsinský výbor R eská republika SSD eská strana sociáln demokratická TK eská tisková kancelá HŠNG Hlavní štáb Národní gardy IZS Integrovaný záchranný systém Jobbik Hnutí za lepší Ma arsko KR MSNS Krajská rada Mládeže SNS MO R Ministerstvo obrany R MV R Ministerstvo vnitra R NG Národní garda NO Národní odpor NP Národní politika NS Národní strana NSDAP Národn socialistická d lnická strana N mecka ODS Ob anská demokratická strana OS DS Ochranné sbory D lnické strany R T Reporté i T SNS Slovenská národní strana ZVNG Zemský velitel Národní gardy ZVS Základní vojenská služba 30

16 VF Vlastenecká fronta LZPS Listina základních práv a svobod HSKP Vyhláška ministra zahrani ních v cí o Mezinárodním paktu o ob anských a politických právech a mezinárodním paktu o hospodá ských, sociálních a kulturních právech. 120/1976 Sb. Literatura a prameny BIS Výro ní zpráva BIS On-line text: ov eno k BIS Výro ní zpráva BIS On-line text: ov eno k BIS Výro ní zpráva BIS On-line text: ov eno k Bobbio, N Pravice a levice. D vod a smysl rozd lení politické scény. Brno: CDK. erný, P Politický extremismus a právo. Praha: Eurolex Bohemia. erný, P Právní ochrana p ed extremismem. Praha: C. H. Beck. TK Radikáli z eska a Ma arska sa stretli v neutrálnej Bratislave. On-line text: ov eno k Danics, Š Extremismus hrozba demokracie. Praha: Police History. Danics, Š Extremismus. Praha: Triton. Hloušek, V., Kope ek, L Politické strany. P vod, ideologie a transformace politických stran v západní a st ední Evrop. Praha: Grada Publishing. Charvát, J Sou asný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál. 31

17 Koudelka, J Komise ud lila dv pokuty Rom m. On-line text: ov eno k Krajská rada Mládeže SNS v kraji Trnava Vyhlášení Ku era, M. 2010a. Dobrovolné sdružování osob za ú elem ochrany v R. Brno: Masarykova univerzita (diplomová práce). Ku era, M. 2010b. Antifašistická akce optikou teorie vigilantismu. In Svoboda I. a kol.: Politický extremismus a terorismus jako ohrožení vnit ní bezpe nosti státu. Brno: Univerzita obrany, s Kupka, P., Laryš, M., Smolík, J Krajní pravice ve vybraných zemích st ední a východní Evropy: Slovensko, Polsko, Ukrajina, B lorusko, Rusko. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Kyloušek, J., Smolík, J Krajní pravice v krajských volbách St edoevropské politické studie. ro. X,. 4, s Mareš, M Pravicový extremismus a radikalismus v R. Brno: Barrister&Principal, CSS. Mareš, M Terorismus v R. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M Paramilitarismus jako bezpe nostní hrozba pro eskou republiku. Bezpe nostní teorie a praxe, ro. XVI.,. 1, s Miller, D. (ed.) Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister&Principal, 2. vydání. Nakone ný, M eský fašismus. Praha: Nakladatelství Vodná. Národní politika, listy Národní strany, ro. 63, listopad Národní politika, listy Národní strany, ro. 63, prosinec

18 Národní politika, listy Národní strany, ro. 64, duben-kv ten, listopad Národní politika, listy Národní strany, ro. 64, leden Národní politika, listy Národní strany, ro. 64, únor Národní politika, listy Národní strany, ro. 65, listopad Národní politika, listy Národní strany, ro. 65, prosinec Národní politika, listy Národní strany, ro. 65, zá í Národní politika, listy Národní strany, ro. 66, b ezen Národní politika, listy Národní strany, ro. 66, erven Národní politika, listy Národní strany, ro. 66, duben Národní politika, listy Národní strany, ro. 66, íjen Národní politika, listy Národní strany, ro. 66, srpen Národní politika, listy Národní strany, ro. 66, zá í Okresní rada Mládeže SNS v okrese Skalica Vyhlášení Pej och, I Armády eských politik. eské polovojenské jednotky Cheb: Sv t k ídel. Pink, M., Smolík, J Komunální volby a krajn pravicové politické strany v eské republice. St edoevropské politické studie. ro. IX,. 1, on-line text: ov eno k Rataj, J Vize eské nacionální politiky v soudobých konceptech krajní pravice v eské republice. In N mec, J., Š stková, M. (eds.): III. Kongres eských politolog. Olomouc: SPV, s Rataj, J Návraty radikálního konzervatismu v eské republice. In Srb, V., Hirtlová, P. (eds.): Radikalismus a jeho projevy v sou asném sv t. Sborník z mezinárodní v decké konference. Kolín: ARC-VŠPSV, s

19 Smolík, J Národní strana v médiích a volbách. Listy, ro. XXXVIII,. 5, s Smolík, J Krajn pravicové politické strany v R: heterogenita, kooperace, konkurence. In Bargel, M., Mühlpachr, P. a kol. Inkluze versus exkluze dilema sociální patologie. Brno: Institut mezioborových studií, s Smolík, J., Vejvodová, P Politický extremismus jako bezpe nostní hrozba? In Smolík, J., Šmíd, T. a kol.: Vybrané bezpe nostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Mezinárodní politologický ústav, s Švec, M Komparace D lnické strany a Národní strany. Hradec Králové: FF UHK (bakalá ská práce). Tejchmanová, L. (ed.) Informace o problematice extremismu na území eské republiky v roce Praha: OBP MV R. Winock, M Historie extrémní pravice ve Francii. Praha: Academia. Zeman, V Kam mí í eská ultrapravice. Kavárna Idnes, Sešit D5-D6, dne Internetové zdroje (ov eno k ) NG 2008a. on-line text: NG 2008b. on-line text: NG 2008c. on-line text: NG 2008d. on-line text: NG 2008e. on-line text: NG 2008f. on-line text: NG 2008g. on-line text: NG 2008h. on-line text: NG 2008i. on-line text: 34

20 Rozhovory (nahrávky k dispozici u autora) Rozhovor s Janem Kopalem, 4. ervna Rozhovor s Michalem Šev íkem, 15. ervence Rozhovor s Mgr. Janem Skácelem, 25. ervna Rozhovor s Michalem Kubíkem, 28. ervence