Wittgensteinova kniha faktů

Transkript

1 Wittgensteinova kniha faktů

2 Motto Svět je všechno, co je faktem.

3 Upozornění: Osoby a události popsané v této knize nejsou smyšlené. Jakákoli jejich podobnost se skutečností je pouze náhodná, autor se snažil zachytit holá fakta a čistou skutečnost. Pokud by se jednalo o pouhou podobnost, nemá to v předkládané knize co dělat. Tato kniha je výsledkem činnosti sdružení Skutečnost, jak se ostatně každý může přesvědčit na stránkách

4

5 0 Předehra 1 Rodina 2 Vídeň 3 Ložnice 4 Famílie 5 Dílo 6 Ludwig 7 Konečné řešení

6

7 Filozof se tváří, že celý život zkoumá pravdu a pak hned přijde někdo jiný, který řekne, že ten či onen velikán pravdu neměl, ale že ji už našel on sám nebo se k ní na rozdíl od všech ostatních filozofů alespoň přiblížil nejblíž. Ludwig Wittgenstein ve své knize vydané pod názvem Tractatus logico-philosophicus napsal: Hranice mého jazyka jsou hranicemi mého poznání. Dále často připomíná, že Filozofie je činnost naprosto zbytečná. Dokonce to dovede do extrému: Mé věty se ozřejmují tím, že ten, kdo jim opravdu rozumí, je rozpozná jako nesmyslné. Nutno k tomu dodat, že tato šedesátistránková publikace je navíc jedinou knihou, kterou publikoval za svého života. Tedy pokud nepočítáme nepříliš používanou, ale ve své době velmi praktickou, slovníkovou příručku pro žáky a učitele dolnorakouských základních škol, obdobu našich Pravidel českého pravopisu. Ke konci života ještě připravil druhou publikaci, kterou už ale nestihl vydat. Při její přípravě napsal nakladatelství cambridgské univerzity, že by bylo dobré vydat v jednom svazku jeho první knihu společně s tou druhou, která tu první vyvrací. Proč se ale po zadání jeho jména do internetového vyhledávače objeví i sto let od sepsání těchto publikací více než různých odkazů? Pro srovnání, po zadání jména Václav Havel se jich objeví zhruba a komerčně nejúspěšnější český sportovec Jaromír Jágr má odkazů. Řádný profesor filozofie na Vysokém učení Karlově a vědecký pracovník Filozofického ústavu Akademie věd jménem Pavel Kouba říká: Dějiny filosofie se posouvají vpřed dezinterpretacemi předchozích myslitelů. To připomíná cambridgského profesora A. N. Whiteheada: Veškerá filosofie jsou jen komentáře k Platónovi. Autor předkládané knihy je jen nehodný zapisovatel krásného příběhu, proto kompetentní informace o filozofovi, nedejbože filozofické interpretace jeho filozofie hledejte jinde. Přesto si dovolí poukázat na jednu krásnou vlastnost filozofie. Pokud pracuje poctivě, může se filozof, na rozdíl třeba od konstruktéra letadel nebo stavitele mostů, mýlit. Jeho následovníci chybu vidí a mohou na jeho činnost navázat.

8 0/ Známka rakouské pošty k výročí 100 let od narození filozofa Ludwiga Wittgensteina.

9 0 Předehra Ten, kdo mým větám opravdu rozumí, je rozpozná jako nesmyslné.

10 0.0.1 L. Wittgenstein: Logicko-filozofická příručka. Tractatus logickofilozofický. >> Věnováno památce mého přítele Davida H. Pinsenta. >> Motto:...a vše, co člověk ví, /co neslyšel pouze šumět a šelestit,/ třemi slovy dá se říci. Kürnberger. Ferdinand Kürnberger / / byl rakouský novinář, básník a dramatik. Také se zapojil do revoluce Již od 70. let 19. stol. je považován za prvního mezi rakouskými fejetonisty.

11 0.0 Představte si, že váš žák v rozporu s tím, co mu na hodinách říkáte, zkonstruuje vůbec první počítač. Představte si, že někdo musel být první, kdo řekl, že počítač je hardware a software. Představte si, že někdo musel být první, kdo řekl, že software budou nuly a jedničky, zapnuto, vypnuto. Představte si, že ten samý žák je nejlepším dešifrátorem všech dob a rozhodující mírou pomůže k britskému vítězství nad Německem. Představte si, že se studenti homosexuálního/bisexuálního kroužku z vaší školy stanou nejúspěšnějšími špiony všech dob, když úspěšně seženou plány atomové bomby a doručí je Stalinovi. Představte si, že těsně před koncem studené války řídící důstojník jejich buňky se stihne objevit na sovětské poštovní známce. Představte si, že tito špioni pracovali se samotným autorem knih o Jamesi Bondovi. Představte si, že jste za celý život stihli vydat jen malou šedesátistránkovou brožurku, ve které jste napsali, že jste v ní vyřešili všechny problémy filozofie. Představte si, že tu knížečku za zásadní práci považují dokonce i ostatní. A představte si, že úvodní slova této knihy znějí: Svět je všechno, co je faktem.

12 a/ b/ c/ 0.1 a/ Hokejista Jaromír Jágr s Poldi Wittgensteinovou na svém srdci. b/ Rodná čtvrť ve Vídni ( ). c/ Rodná ulice v den 125. výročí filozofova narození.

13 0.1 Je známo, že na počátku bylo slovo. Tím slovem se zabýval filozof a ten se jmenoval Ludwig. Rodiče, jejichž jméno nosil, se jmenovali Karl a Leopoldine Wittgensteinovi. Mamince se doma říkalo Poldi. Také je známo, že poblíž pražského letiště leží průmyslové město jménem Kladno a že v tom městě byly a možná ještě jsou výrobny ušlechtilé oceli, které se jmenují Poldi. Méně už se ví, že tato Poldi, jejíž tvář znají minimálně všichni fanoušci českého hokeje z hrudi božského Jaromíra Jágra, je tou samou Poldi, jejíž syn se stal nejslavnějším profesorem filozofie na cambridgeské univerzitě ve 20. století. Ještě méně se ví, že její manžel a Ludwigův otec byl nejúspěšnější kapitalista Rakouska- -Uherska, protože jako první pochopil rozdíl mezi monopolem a konkurenčním prostředím a na tomto rozdílu ve správný čas a ve správném oboru neuvěřitelně zbohatl. Co se však prakticky neví, co se s tímto kapitálem stalo a jaký byl vztah mezi těmito penězi a dějinami filozofie 20. století. Na počátku tedy bylo slovo a náš příběh začne tím, že si řekneme, že syn Ludwig se Karlovi a Poldi narodil v jejich domě na předměstí Vídně s adresou Neuwaldegg, Hauptstrasse 40, dne 26. dubna 1889 v 8 hodin 30 minut večer.

14 a/ >> 1 1 Svět je vše, co je zkrátka tak. (Petr Glombíček) Svět je všechno, co je faktem (Jiří Pechar) The World is all what is the Case. (Franka Ramsey) b/ >> 1 Desetinná čísla, řadící jednotlivé věty, naznačují logickou návaznost těchto vět, důraz, jaký na ně ve svém znázornění kladu >> 1 1 Die Welt ist alles, was der Fall ist. >> 1 Die Dezimalzahlen 0.2 Strana jedna knihy Tractatus logicko- -filozofický: a/ česky b/ německy

15 0.2 Je známo, že v tramvaji člověk vyslechne ledacos. Zpravidla se jedná o věci, které slyšet nikdy nechtěl. Představte si, že v tramvaji potkáte dva mladé lidi, kteří se spolu dohadují o kvalitě televizního zpravodajství na různých stanicích. Ona říká, že: veřejnoprávní televize je tak nudná! A on jí na to odsekne: Ale dostaneš tam opravdová fakta! Ona mu odvětí, že fakta jsou všude stejná, a s tímto konstatováním oba svorně opouštějí tramvaj. Vše by v takovém světě bylo mnohem jednodušší. Tato kniha se pokusí ukázat, že jsou fakta, fakty a zobrazovaná skutečnost i spousta dalších věcí, a jen tím, že je poskládáme vedle sebe, z nich lze uspořádat různé verze světa. V této knize nás nebudou zajímat světy různých lidí, ani svět laskavého čtenáře, ani svět vševědoucího autora. Autor se jenom na příkladu faktů ze života jednoho filozofa pokusí poskládat jednu z verzí Wittgensteinova světa a touto verzí pobavit sebe a v případě úspěchu také svého čtenáře.

16

17 1 Rodina O čem nelze hovořit, o tom se musí mlčet.

18 a/ b/ c/ <<< a/ Mapa hvězdné oblohy, souhvězdí Kassiopea. b/ Slovník antické kultury, heslo Kassiopea. c/ Hermann Wittgenstein, otec průmyslníka Karla Wittgensteina a dědeček filozofa Ludwiga Wittgensteina.

19 1.0.0 Na světě jsou věci mezi nebem a zemí, které by měly zůstat skryté. Jiné věci jsou zase každému na očích, ale trocha cudnosti, neřkuli tajemství, by jim rozhodně neuškodila. Také je známo, že na kladenském náměstí měl být roku 2013 vztyčen pomník Karlu Wittgensteinovi od architekta J. Červeného. Pomník měl být zhotoven ze čtyřmetrové traverzy, do které by byly vyglavírovány wittgensteinovské informace a samozřejmě i jméno začínající na W. Také je známo, že souhvězdí Kassiopea tvoří pět jasných hvězd. Na rakouské, německé či anglické obloze je vidět po celou noc a celý rok a prodloužení spojnice zadní nožičky písmene W směřuje na hvězdu jménem Polárka a tím pádem je možné se podle tohoto souhvězdí orientovat. Wittgensteinův první životopisec, americký profesor Norman Malcolm během vycházky svému cambridgskému učiteli řekl, že je to M jako Malcolm. Wittgenstein mu na to odpověděl, že je to W, protože už za jeho dědečka v Lipsku před polovinou 19. století tomu tak bylo. Pomník ve tvaru traverzy vztyčen nebyl. Kladenští občané ale wittgensteinovskou připomínku na otce zakladatele ve tvaru dvojitého W naleznou za jasného počasí po celém Kladensku nad svými hlavami každou noc.

20 a/ 1 2 b/ a/ Mapa: 1 Klosterneuburg 2 Vídeň b/ Googleview: Radniční náměstí v Klosterneuburgu.

21 1.4.1 Je známo biblické podobenství o návratu ztraceného syna. Ale než se syn navrátí a jeho otec jej přijme zpět, musí nezdárný syn bohužel zazlobit, stát se rebelem a prchnout před rodinným útlakem vyvádět alotria do světa. Tak také budoucí otec slavného filozofa a velkokapitalista v jedné osobě Karl Wittgenstein v závěru období nazývaného puberta uskutečnil vzpouru proti systému, a protože mu nebyla umožněna hudební kariéra, vyskočil z okna (není metafora) a utekl z domova. Po dva týdny se ukrýval a pak od potřebného studenta zakoupil pas k odcestování do zahraničí. Podobné existence měly v druhé polovině 19. století volbu destinace jasnou: USA. To se však stalo až v roce 1864, občanská válka tam byla na spadnutí Ještě předtím, koncem dětství, se dal na útěk z domova jedenáctiletý Karl přímo po cestě z gymnázia. Došel pěšky do Klosterneuburgu a při žádosti o nocleh ho ihned prokoukl místní pan starosta. Karlovi bratři k tomu po návratu řekli: Ano, v čase telegrafů není již tak lehké zmizet. V sedmnácti letech pak byl vyloučen (consilium abeundi) ze všech gymnázií v Rakousku za písemnou práci, v níž popřel nesmrtelnost duše. Tolik bylo třeba předznamenat laskavému čtenáři před popisem útěku přes Atlantický oceán.

22 a/ b/ a/ Karl Wittgenstein za mlada. b/ Paměti Karla Wiitgensteina K vydání připravili J. Kovařík a R Schmelzová ve sborníku Ocelový král Karl Wittgenstein. Mecenáš a sběratel, Arteum, o. s., Kladno 2010

23 Je známo, že černoši mají bílé zuby. Také se ví, že Číňané nenazývají všechny Evropany podle barvy kůže, ale podle poznávacího znamení bělochům říkají lidé s velkými nosy. Vzpomeňme na případ, že pokud se chce do Bílého domu dostat demokratický syn bílého otce s bílýma zubama, musí se vydávat za černocha. Mnoho se neví, že Ludwigův otec Karl Wittgenstein nedostudoval gymnázium a utekl z domova. Opatřil si falešný pas vydaný na jiné jméno, nalodil se v Hamburku a odjel do Ameriky. V Novém Yorku a později ve Washingtonu se živil jako učitel jazyků, učitel hudby a barový hráč na housle a violu. Jako houslista začal podnikat své první peníze vydělal, protože jako jediný byl v hostincích schopen rozeznávat obličeje černochů jeden od druhého, a tím pádem mohl hostinskému říct, kolik který vypil a kolik má zaplatit. Po roce a půl se vrátil do Vídně, střední školu nedostudoval a začal pracovat jako poslíček a pomocník technického kresliče. V této funkci odešel do Teplických železáren a skončil nejen jako ředitel této továrny, ale jako její vlastník. V důsledku americké zkušenosti pochopil, jaký je rozdíl mezi monopolem a řadovou firmou na trhu, a později ovládl celý průmysl v oblasti výroby železa. Kladenské železárny vpodstatě dostal darem tím, že koupil patent na Thomasovu ocel

24 a/ b/ a/ Poldi Kalmusová-Wittgensteinová v době před svatbou. b/ Karl a Poldi Wittgensteinovi v době narození syna Ludwiga.

25 1.4.5 Je známo, že krásná Poldi pocházela z muzikální rodiny. Rodina její maminky se do Vídně přestěhovala z okolí lázeňského města jménem Teplice. Prarodiče i s Poldinou maminkou byli další podnikatelé ze severních Čech, kteří se v průběhu první poloviny 19. století v době před výstavbou železnic odstěhovali do centra mocnářství. Také se ví, že k tomu, aby byla svatba, je dobré, aby když on a ona řeknou před oltářem ano. Nemusí to být vždycky láska, může se jednat třeba o spojení majetků. Jak se seznámili? Poprvé se viděli na svatbě příbuzných. Karlova sestřenice si brala bratrance pozdějšího ředitele vítkovických železáren Paula Kupelweisera. Poldi byla švagrovou důstojníka ubytovaného ve wittgensteinovském rodinném sídle v Laxenburgu. Nejdříve ji poznala Karlova matka a sestry. Ona hrála na piáno, on hrál strunný doprovod. Láska je mocnější než všechny zbraně světa. Karlovu otci se sňatek příliš nepozdával. Poldiny rodiče konvertovali ke katolické víře a Christian Wittgenstein svým synům a dcerám zřetelně sdělil, že žádné z jeho dětí se do rodiny konvertovaných židů ženit ani vdávat nebude. Všichni toto přání respektovali, až na Karla. Jaké to mělo důsledky? Karl se musel na začátku své kariéry protloukat sám. Svatba Karla a Poldi se tedy konala i přes odpor Karlova otce a autor této knihy neříká, že to byl amerikánský důvod zavádění nových tradic na starý kontinent, případně jestli se konala z čisté lásky nebo spíše proto, aby se Karl mohl usadit. Přesto bych rád čtenáře informoval, že se svatba konala 14. února, tedy na svátek sv. Valentýna. Karlovi bratři se jmenovali Paul a Ludwig. Po kom se jmenoval budoucí filozof? Po strýčkovi.

26 1.5.1 Houslový virtuoz Josef Joachim. Bratranec Poldi Kalmusové- Wittgensteinové, vychovávaný jako její nevlastní bratr spolu s ní. Premiéroval houslové koncerty J. Brahmse nebo A. Dvořáka.

27 1.5.1 Je známo, že nejvíce vtipů o orchestrálních hráčích se týká violistů. Jaký je rozdíl mezi violistou a violou? Viola má duši. Jaký je rozdíl mezi violou a rakví? Rakev má tu mrtvolu zevnitř Méně se ví, že v rodině Karlovy Poldi vyrůstal první sólový hráč na violu Joseph Joachim. To byl Poldin bratranec a rodiče ho dali na výchovu k rodičům Poldi, protože mu mohli jako majetnější poskytnout lepší vzdělání a podmínky pro rozvoj jeho hudebního talentu. Joachim byl oblíbený virtuoz tehdejšího německého skladatele č. 1 Johannese Brahmse. A ten se pak stal rodinným přítelem i Poldi a Karla a jeden jeho koncert se dokonce premiéroval v provedení rodinného ansámblu. Takže umění č. 1 v rodině W. byla hudba. Jak píše největší ze srbských prozaiků Milorad Pavić: Všichni velcí houslisté za posledních dvě stě let s výjimkou Paganiniho byli židovského původu. Joseph Joachim premiéroval Brahmsův První koncert pro housle a orchestr, o třicet let později stejnému velkému Brahmsovi premiéroval vrcholný houslový koncert. Odehrál též londýnskou premiéru koncertu Antonína Dvořáka. Karl financoval Brahmse, Mahlera, Schoenberga, R. Strausse Než se tedy i v této knize jedno z dětí Karla a Poldi zapíše do dějin hudby, tak si povězme příběh

28 Josef Joachim. Portrét houslového virtuoza z knihy Dějiny hraní na housle.

29 1.5.2 V knihách typu Dějiny hraní na violu, Dějiny hraní na strunné nástroje apod. se pravidelně objevuje bez ohledu na autora stále stejné slovní spojení: Největší houslista moderní éry se jmenoval Joseph Joachim. První sólový hráč na violu se jmenuje Joseph Joachim. Jednalo se o bratrance krásné Poldi. Jeho rodiče byli chudí a tak vyrůstal u příbuzných a dostalo se mu stejného vychování, jako jeho sestřenici. Také se ví o nadání některých hudebníků s poškozeným zrakem. Ray Charles nebo Stevie Wonder prorazili i do světa globální popmusic. Slepý klavírista a varhaník Joseph Labor byl nejlepším přítelem Josefa Joachima. Působil jako varhaník v hradní kapli na Hofburgu. Do rodiny svých přátel často docházel a Poldiny děti ho oslovovaly: Strýčku! Po zranění Ludwigova bratra Paula to byl právě on, kdo pro něj složil první sólové skladby pouze pro levou ruku. Zanechme tedy vtipů o violistech a rozlučme se s tématem tím z nejzprofanovanějších: Na zkoušce symfonického orchestru se na sebe velice zlobí hobojista a koncertní violista, pořád po sobě ošklivě pokukují a spílají si. O pauze si je k sobě pozve dirigent a říká jim: "Pánové, to mi řekněte, co jste si udělali?" Hobojista žaluje: "Když začínala zkouška, tak on šel kolem mého stojanu a rozšlápl mi všechny plátky!" A violista:"to nic není, on mi potom rozladil jednu strunu a nechce mi říct kterou!!!

30 1.5.3 Pohřební vůz. Pohlednice. Muzeum Pohřebnictví, Vídeň.

31 1.5.3 Je známo, že Alleegasse ve Vídni se dnes jmenuje ulice Argentinská. Na dolním konci stojí vídeňská Technická univerzita a kostel sv. Karla, na horním konci stojí vídeňské Jižní nádraží. V této ulici se například ve druhém domě po pravé ruce odspodu nalézalo sídlo vídeňských Rothschildů, zkrátka tato ulice byla štace pro nově zbohatnuvší. Dnes zde ve druhé křižující ulici odspodu najdeme například rakouský státní rozhlas a televizi a v příčné ulici na horním konci Muzeum pohřbívání. Server "Ubytování ve Vídni" o tomto muzeu říká: "Vídeň se nebojí smrti, považuje ji za součást života, a proto ji nikam neschovává. Navíc má pohřebnictví ve Vídni vybudovanou dlouholetou tradici a prošlo velkým vývojem. Vídeňské Muzeum pohřebnictví funguje od roku 1967 a nabízí průlom do historie pohřbívání."

32 < Klavír 1 < Klavír Hudební salon domu rodiny Wittgensteinových na Alleegasse/ Argentinerstrasse ve Vídni.

33 1.5.4 Autor této publikace se zná s ladičem pian České filharmonie. Ten má doma jedno křídlo pro cvičení na koncerty a v druhém patře svého domu i malé pianino. Rovněž někteří učitelé hudby či hudební skladatelé mají doma dvě pianina, jedno důsledně udržované mají pro sebe a druhé slouží k výuce studentů a k podobným věcem, souvisejícím s opotřebením a nutností neustálého ladění. Představte si však, že máte doma čtyři piana Pokud si to dokážete představit a také víte, co to je hra čtyřruč, máte zevrubnou představu, jak hudební salon rodiny Wittgensteinů na Aleegasse 19 vypadal, protože oni čtyři piána ve svém domě měli.

34 a/ b/ Pavilon Secese, Vídeň. Postaveno dle návrhu architekta J. M. Olbricha. a/ Googlemaps. b/ Foto Radoslava Schmelzová, 2009.

35 1.6.1 Kdo má peníze, nechává si stavět. Kdo má peníze a vkus, nechává si stavět od solidních architektů. A kdo chce podnikat, musí podnikat v centru obchodu, například ve městě, kde sídlí burza nebo úřady rozhodující o zakázkách. Abyste i svým obchodním partnerům ukázali, stavíte svůj dům tam. Je známo, že do Vídně jezdí spousta turistů prohlížet si památky. Jednou z nich je pavilon Secese od opavského rodáka, architekta J. M. Olbricha. Stalo se to takto. Malíř Gustav Klimt byl tak trochu rebel. Měl namalovat pro vídeňskou univerzitu nástropní malbu. Konzervativní malířské kruhy však výsledek práce mistra nového secesního stylu odmítly. Ten si s tím však hlavu příliš nelámal. Mezi vídeňskými podnikateli se procesem, kterému se dnes říká brainstorming, přišlo s přijatelným řešením. Podnikatel Wittgenstein tuto alegorii filozofie a dalších krásných umění za 2000 korun zaplatil. Dodejme, že například nejlépe podporovaný básník německého jazyka dané doby jménem R. M. Rilke s takovou částkou zvládl živit svou rodinu a udržovat svůj vysoký životní standard v kruzích evropské šlechty po dobu jednoho roku. Tímto Wittgensteinovým nákupem však jeho podpora okruhu malířů nového stylu kolem Gustava Klimta neskončila. Ujal se také předsednictví v přípravném výboru výstavy Secese a bylo to z jeho podnětu, že se nakonec místo provizorního dřevěného pavilonu postavila dle projektu J. M. Olbricha dodnes obdivovaná, stejnojmenná kamenná secesní budova. Dále se ví, že Klimtovy portréty paniček z lepší společnosti byly velmi drahé. Skandály však působila nikoliv vysoká cena od nejdražšího portrétisty v celé Vídni, ale šuškanda týkající se poměru portétisty s některou z portrétovaných. Laskavému čtenáři je asi jasné, že o takových věcech hodlá autor této knihy mlčet. Obzvláště když ví, že právě u Gustava Klimta si rodina objednala svatební portrét Ludwigovy sestry Margarethe. Že je to portrét víc než zdařilý, že je to přímo mistrovská Klimtova portrétní práce, se může přesvědčit každý z návštěvníků mnichovské Pinakotéky.

36 1.6.2 Koleje na nádraží stanice Przemyśl.

37 1.6.2 Je známo, že láska mizí jako pára nad hrncem. Také je známo, že 19. století bylo století páry. Nejčastější užití parního stroje a to, co nejvíc přispělo k průmyslové revoluci, byly parní lokomotivy. Odnepaměti až do 19. století se pohyb po pevnině řídil jednoduchým omezením: mohlo se jít pěšky nebo jet na koni či v dostavníku a zrychlení přepravy se dalo realizovat jen štafetovým přepřaháním koní či podobným způsobem. Lokomotivy a vlaky potřebují koleje. A koleje se musely někde vyrobit. V železárnách. A komu ty železárny patřily? Jistému Karlu Wittgensteinovi.

38 1.6.3 Parní stroj.

39 1.6.3 Je známo, že již staří Řekové i Římané znali princip parního stroje. Ale protože práce byla svěřena otrokům, nebyl žádný důvod používat k práci stroje. Parní strojek tak sloužil toliko pro zábavu v kabinetu kuriozit. Těžko uvěřit, že ještě v 1. polovině století páry stál parní stroj stejně jako dům na náměstí. Po celou první polovinu 19. století tedy k jeho výraznějšímu rozšíření v Rakouském císařství nedošlo, koně a lidé byli přece jen řádově levnější a trvalo by 20 či 50 let, než by se takový stroj se životností 10, 20 či 50 let zaplatil.

40 a/ b/ a/ Anglický inovátor ing. Thomas na lucemburské známce z roku V tomto roce uplynulo 100 let od úspěšného zahájení výroby Thomasovy oceli. b/ Obrázky chemických vzorců atomů železa, fosforu a 16 kladně nabitých protonů atomu síry.

41 1.6.5 Je známo, že železo se vyrábí tavením železné rudy. Že je v železné rudě kromě železa také něco jiného, je asi také jasné. Kupříkladu v Anglii má železná ruda docela vysoký obsah síry. Německá nebo česká železná ruda naopak obsahuje příměs fosforu. Jistý anglický inženýr Thomas přišel v 19. století s patentem na bezodpadovou technologii výroby oceli z fosfornaté železné rudy. Odpad z tavení, tedy struska, se použije jako fosfornaté hnojivo a to, co byl dříve odpad, najde nové uplatnění. Jediným problémem ing. Thomase bylo, že jak je výše uvedeno v Anglii ruda s patřičným podílem fosforu nebyla, a tak se musel anglický inženýr vydat do Německa patent prodat. K jednání o prodeji patentu pozval i producenty železa ze sousedního Rakouska-Uherska. Takže si to shrňme: železná ruda + fosfor nebo síra. V Anglii síra. Thomas = Angličan. V Čechách fosfor. Výhoda bezodpadová technologie struska je fosfornaté hnojivo. Tomuto hnojivu se říká Thomasova moučka. Cena za monopol pro české země se rovnala dvojnásobku ceny licence pro jednotlivou firmu. Výsledek: překvapivě všichni včetně minoritních akcionářů i koncových zákazníků vydělali. Vynálezce ing. Thomas se dožil 35 let a zemřel na tuberkulózu.

42 1.6.6 uhlí koks

43 1.6.6 Jak známo, k výrobě železa je třeba uhlí. Již staří Keltové na našem území tavili železo a používali k tomu uhlí dřevěné. V severních Čechách v podhůří Krušných hor se nachází uhlí hnědé. To patřilo větší část 19. století židovské drodině Gutmannů. Hnědé uhlí je dobré například k topení v kamnech nebo jej mohou spalovat elektrárny. Lepší výhřevnost má uhlí černé. Pokud však ze železa chceme vyrobit ocel, je nutné mít koks a ten se dělá z uhlí černého a to ještě ne z každého Důsledky pro konsolidaci hutního průmyslu v Čechách

44 1.6.7 Karl Wittgenstein.

45 1.6.7 Je známo, jak vypadala privatizace českou cestou: zájemce o vytipovaný podnik se domluvil s ředitelem na tom, že po privatizaci ředitel zůstane ředitelem a zájemce s prázdnou kapsou si tento podnik koupil za peníze tohoto podniku.

46 Kladno Pohlednice. Nákladem Alžběty Šulcové.

47 1.6.8 Je známo, že čísla větší než nula se nazývají kladná, že čísla menší než nula se nazývají záporná. Názvem vlastnosti těchto čísel je záporno. Také není neznámým faktem, že opakem záporna je kladno. Ale pokud je Kladno psáno s velkým K na začátku, jedná se o název ocelářského města nedaleko od letiště hlavního města Prahy. A laskavý čtenář již jistě tuší, že právě tam se nacházejí ocelárny pojmenované po mamince budoucího filozofa. Kladenské doly vlastnila Pražská železářská společnost. Ta také na středočeském Kladně provozovala Vojtěšskou huť, tedy to, co známe pod jménem Koněv z úvodního záběru Skřivánků na niti, neboli to, z čeho zůstalo torzo jako průmyslový skanzen. Pražská železářská společnost neboli PŽS sice zakoupila Thomasův konvertorový ocelářský pochod jako vůbec první firma na území Čech, leč nijak s jeho zaváděním nespěchala.

48 a/ b/ Logo továrny Poldi. a/ staré b/ nové

49 1.6.9 Prvotní logo byla její přesná podoba, od roku cca 1909 pak podoba stylizovaná s pěticípou hvězdou symbolizující 5 kontinentů, na které byla ocel značky Poldi vyvážena. Pro Rodinu Wittgensteinů byl kladenský obchod životním obchodem, který Karla vynesl z pozice lokálního (sice mimořádně úspěšného) podnikatele do první podnikatelské extraligy a skončil jako člověk, který ovládal 100 % výroby železa v Rakousko-Uhersku. Holding: nemusíte vlastnit vše, stačí vždy kontrolní balík.

50 a/ b/ a/ Vojtěch Lanna hrobka, Olšanské hřbitovy, Praha. b/ Vzkazy pubertální mládeže. Vojtěch Lanna starší byl stavitelem koněspřežné železnice Z Českých Budějovic do rakouského Lince. Ve 40. letech reagoval na nabídku a společně s pražským mlynářem Novotným (ano, mlýny na Novotného lávce u Karlova mostu měly právě tohoto majitele!) vložil kapitál a stal se zakladatelem těžby uhlí na Kladensku. Jeho uvědomělý syn téhož jména, Vojtěch/Adalbert Lanna mladší byl národně uvědomělý český podporovatel umělců. Rodina Lannova byla od konce 30. až do přelomu 50. a 60. let nejbohatší česky hovořící kapitalistickou rodinou.

51 Hutě se budovaly pouze tam, kde bylo k dispozici černé uhlí. Na Kladensku došlo k objevu uhlí a nálezci se obrátili na někoho, kdo vlastnil kapitál. Vojtěch Lanna starší byl stavitelem koněspřežné železnice z Českých Budějovic do rakouského Lince. Ve 40. letech reagoval na nabídku a společně s pražským mlynářem Novotným /ano, mlýny na Novotného lávce u Karlova mostu měly právě tohoto majitele!/ vložil kapitál a stal se zakladatelem těžby uhlí na Kladensku. Jeho uvědomělý syn téhož jména, Vojtěch/ Adalbert Lanna mladší byl národně uvědomělým českým podporovatelem umělců. Rodina Lannova byla od konce 30. až do přelomu 50. a 60. let 19. století nejbohatší česky hovořící kapitalistickou rodinou. Jak dopadl Vojtěch Lanna? V rodinné hrobce si nechává vzkazy pubertální mládež

52 Pavilon Secese, Vídeň.

53 Je známo, že secese se u zbohatlých průmyslníků na rozdíl od tradic dbající šlechty těšila velké oblibě. Také je známo, že v reakci na vynález fotografie a jeho rozšíření v polovině 19. století došlo k malířské revoluci. A je známo, že z malířů reagujících na tuto proměnu se jednoznačně nejznámějším nejen mezi japonskými či blízkovýchodními sběrateli stal Claude Monet. V rodinném sídle na Aleegasse visel první obraz Clauda Moneta v Rakousku-Uhersku, byla zde umístněna i první socha od Augusta Rodina v monarchii. Karl byl největším mecenášem vídeňské secese, portrét dcery Margarety od Gustava Klimta je dodnes jednou z ozdob mnichovské Pinakotéky. Z generace expresionistů podporovali Oskara Kokoschku a Egona Schieleho. Kokoschka (18 let), Schiele (19 let) ale ještě předtím, než byli vůbec na Akademii. Také je bohužel známo, že světový aukční rekord, bratru za dvě miliardy korun za jeden obraz, navíc opět za české peníze, realizoval bývalý majitel TV Nova Lauder za peníze z arbitráže, tedy peníze nás, daňových poplatníků, a také se ví, že se jednalo o obraz od Gustava Klimta. Karl Wittgenstein se například roku 1898, tedy poté, co opustil všechny výkonné funkce ve svém průmyslovém holdingu, ujal členství ve výboru pořádajícím výstavu Secese. Prosadil navýšení rozpočtu na celých tehdejších korun a místo dřevěného pavilonu nechal od architekta Olbricha postavit mistrovskou stavební práci v secesním stylu. Tu obdivují turisté a návštěvníci výstav dodnes. Všechny obrazy se prodaly, výstava utržila rovný milion a stala se komerčně nejúspěšnější výstavou zneuznaných umělců všech dob.

54 1.7 Hudební skladatel Arnold Schoenberg jako lidový muzikant se svým violoncellem.

55 1.7 Právě díky těmto prakticky neomezeným finančním zdrojům mohl Karl Wittgenstein štědře podporovat umělce tak rozmanitých uměleckých směrů, společenského postavení i dobového uměleckého významu. Jedna z nezodpovězených otázek tedy zní, podle jakých kriterií se řídil výběr, na jehož základě rodina vydávala tisíce a statisíce ve zlatě na umělce, které v dané době nespojovaly žádné estetické ani sociální příbuznosti. Když se však podíváme na to, co se dělo ve Vídni kolem roku 1900 na poli umění zajímavého, z dnešního pohledu, na výplatní pásce od Wittgensteina nechybí z hvězdného uměleckého týmu prakticky nikdo.

56

57 1.7.1 Ne vždy je osud jasný. Někdy se daří, někdy jsou chvíle, kde člověk nese následky. Také se ví, že když má člověk rodinu, chová se jinak, než když má na starosti jen sám sebe. Když tedy Karl a Poldi čekali první dítě, které se opravdu 1. prosince 1874 narodilo, byl Karl toho času bez pracovního místa. Došlo k tomu takto: správní radě Teplických železáren se nelíbily reformy ředitele Paula Kupelweisera. Dodejme, že Karl se po krátkém čase do Teplic s Kupelweiserem vrátil a spolu se skupinou podnikatelských přátel postupně železárny převzali. Z pomocného kresliče se přes pozici inženýra, jehož některé patenty se dodnes ve výrobě tažených trub používají, a přes pozici obchodního ředitele po odchodu Kupelweisera k baronu Rothschildovi do Vítkovických železáren stal v Teplicích generálním ředitelem.

58 a/ b/ a/ Edvard Munch: Portrét Stéphana Mallarmého. b/ Strana z knihy Un coup de dés jamais n abolira le hasard/ Vrh kostek nikdy nevyloučí náhodu, 1. vydání, Vydáno posmrtně autorovým zetěm. Sám Stephane Mallarmé, autor této průlomové básně, zemřel již roku Vrh kostek nikdy nevyloučí náhodu. /...nikdy / byť i vržen za věčných podmínek / z hloubi ztroskotání/...bylo to číslo / hvězdného původu/ byť i existovalo/ jinak... znamenalo by to... / náhodu/...nic/... NEBUDE SKUTEČNOSTÍ... / každá myšlenka je vrhem kostek

59 1.7.2 My si jen na tomto místě připomeňme, že zemí s největším počtem hracích automatů na počet obyvatel na světě je Česká republika. Počet automatů na hlavu v herním distriktu Las Vegas nedosahuje počtu automatů na hlavu ve středu Brna, a to se nebavíme o tom, že v Las Vegas pracovníci hazardního průmyslu v centru nebydlí. Česká republika je dále jediná země, kde z principu nezkrachovatelná společnost, vlastnící státní monopol na veškerý sázkový hazard, zkrachovala. A nejlíp vydělávající sportovec všech dob z naší vlasti stanovil rekord nejvyšší prohrané částky během jediného víkendu v mekce hazardu na východním americkém pobřeží. V Atlantic City zvládl prohrát v automatech 10 milionů dolarů za víkend. Dodejme, že se jednalo o onoho gladiátora, který dříve nosil na hrudi logo s portrétem maminky Ludwiga Wittgensteina. Je známo, že rozdíl mezi gamblerem a profesionálním hráčem tkví v tom, že profesionál vždy ví, že v nejlepším se musí přestat. Tak i Karl odešel roku 1898 z aktivního působení v čele svého holdingu. Tou dobou byl nejbohatším kapitalistou v Rakousku-Uhersku. Pro srovnání, jeho syn Ludwig dostával v roce 1913 roční rentu zhruba ve stejné výši, jaká náležela následníku trůnu či manželce rakouského císaře.