Hezké podzimní čtení klíčenky.

Transkript

1 Škola podle Gutha Jarkovského Úvodní stránky tohoto čísla klíčenky budou věnovány osobnosti pana Jiřího Stanislava Gutha Jarkovského a nebo spíše jeho poselství. Proč právě jemu? Především proto, ţe jsme měli milou příleţitost v úterý 23. října přivítat ve škole jeho vnučku paní Danu Seidlovou Guth, se kterou jsme prošli celou školu, navštívili děti a povídali jsme si společně o jejím dědečkovi, o jeho ţivotě a také o současnosti. Zamyšlení nad odkazem pana Gutha Jarkovského je jistě také na místě neboť se zdá, ţe elementární slušnost se z našeho ţivota vytrácí a nebo bývá spíše překřikována hlasitější drzostí, arogancí Paní Seidlová vyjádřila obrovskou naději pro budoucnost poté, co se pozdravila s našimi ţáky a poté, co si přečetla příběhy našich dvou ţákyň ze druhé třídy Vaše děti tady jsou tak krásné, ţe se o budoucnost nebojím. V klíčence se v souvislosti se 17. listopadem budeme zamýšlet nad svobodou. K přečtení doporučuji hluboké úvahy ţákyně Lucie z páté třídy. Její myšlenky jsou pro mě také povzbuzením v důvěře ve světlou budoucnost naší země. Dále Vás jistě zaujmou články o akcích, které se v uplynulém měsíci na základní škole udály (orientační běh, Klíče k branám, oázy, beseda o třídění odpadů, návštěva knihovny, Bio Jarmark v Landii), povídání o Halloweenu a další zajímavosti. Pokračuje také projekt Adopce na dálku. Přečtěte si další dopis od Gouthama, našehio adoptovaného ţáčka z Indie a rozhovor o projektu Adopce na dálku s paní Kateřinou Guţíkovou z Diecézní charity. Kéž by bylo přeguthováno Hezké podzimní čtení klíčenky. Bylo to milé podzimní setkání. Téměř třiaosmdesátiletá dáma vyzařující silnou pokoru, plná modrosti, přišla navštívit Open Gate. Usadila se u mě v kanceláři a začala spontánně vyprávět. Toto setkání patřilo k těm, které vás promění a dodají vám síly do další cesty životem. Ten den jsme zrovna četli v oáze s druháky příběh, který napsala Viki B. z druhé třídy (můžete si jej přečíst dále). Paní Seidlová se po jeho přečtení rozzářila: V tom je podstata všeho, jak píše vaše žákyně v příběhu, že každý je jedinečný, důležitý a zaslouží si respekt. Paní Seidlová byla potěšena. Cítila, jak mi řekla, že duch a myšlenky jejího dědečka jsou v naší škole následovány. Při přátelském povídání jsem se jí mimo jiné zeptal:

2 Kdyţ učil na gymnáziu, bylo vypsáno stipendium pro profesora z gymnázia, který by se zajímal o tělocvik. V té době se tělocvik totiţ nevyučoval. A protoţe dědeček byl vášnivý cestovatel a stipendium se týkalo pobytu ve Francii, tak jej to velmi zaujalo. Francouzsky uměl velmi dobře především ze své sluţby ve šlechtické rodině. Kdyţ přijel do Paříţe, seznámil se s panem Pierrem de Coubertinem. Z tohoto setkání vzniklo velké přátelství. Dědeček byl nátura nadšená a tak se záhy stal blízkým spolupracovníkem pana barona. O tom vypovídá také ona známá fotografie, kde úplně vlevo sedí pan baron Coubertin a vpravo od něj stojí dědeček. Takto tedy on začínal s tím svým sportem Jak vzpomínáte na svého dědečka? Cítím, ţe je přítomen svým duchem. Tím, ţe se mě lidé často na něj ptají, tak to pochopitelně mé vzpomínky ještě více oţivuje. Základní myšlenka, kterou mi předal, je ohleduplnost. Doma se u nás nehledělo, jestli se dávají dva příbory či tři příbory, ale měli jsme k sobě vzájemný respekt. Některé myšlenky z jeho díla mi v dnešní době přináší úsměv na tvář. Například jdete-li večer do společnosti a nevíte, co si vzít na sebe, tak nikdy nechybíte, vezmete-li si frak (smích). Já jsem si dnes frak nevzal (smích). Po osmé. To platilo aţ po osmé večer. Takţe v pořádku. Často si také vzpomenu na to, jak dědeček říkával, ţe jdou-li lidé po chodníku, tak nemají utíkat, aby do sebe nevráţeli, a nemají se ani loudat čili ţe mají chodit tak akorát (smích). Nevím, jak je to dnes Jak to bylo s ním a jeho vztahem ke sportu? Říká se, že byl velký propagátor sportu a vedl Vás ke sportu? Vlastně cíleně ani ne. Ono to bylo trochu jinak, neţ se míní. Jezdil na koni, to ano, naučil se to ve šlechtické rodině, kde byl vychovatelem. Ale aktivním sportovcem úplně nebyl. Jak se tedy dostal k Mezinárodnímu olympijskému výboru, jehož byl generálním tajemníkem? Pan Guth Jarkovský pracoval také jako ceremoniář prvního Československého prezidenta. Vzpomínal doma na tuto svou službu? Ani moc ne. On totiţ bral svoji sluţbu váţně. Snaţil se zavádět etiketu, hlídal správný zasedací pořádek a to je jako kdyţ rovnáte vodu. Personál ho nerespektoval, a tak z toho dědeček necítil takovou radost. V naší rodině se traduje příhoda, jak přijela nějaká zahraniční návštěva a společně měli nějaký výjezd. Syn pana prezidenta Jan Masaryk se s jedním z členů této delegace spřátelil a kdyţ se jelo zpět, sedl si do auta s oním pánem v rozporu s protokolem a dědečka strčil Honza do auta k panu prezidentovi. Můj dědeček z toho byl jako opařenej, ţe neřekl ani slovo. Takhle váţně on to bral. Co ho ale moc bavilo, byla práce spojená s navrţením řádu Bílého lva. Váš dědeček kladl ve svém životě důraz na slušnost, čestnost, skromnost, vzájemnou úctu. Ne-

3 Nejdůleţitější je vzájemná úcta, respekt a ohleduplnost. chybí nám dnes takový Jarkovský, nechybí nám dnes podobné vzory, nechybí nám takové vlastnosti? No tak někdo je jistě má, ale právě chybí ty vzory. Myslím si, ţe pokud uţ nějaké jsou, nejsou moc oceňovány. Čím to je? Myslím, ţe to souvisí s tím, ţe jsme tady 50 let pustli. Vemte si, ţe asi 40 let se vůbec nesmělo vyslovit jméno Guth - Jarkovský. Vůbec nikdo nevěděl, kdo to byl. Mám nyní velkou radost, kdyţ někam přicházím na besedu a vidím, co mladí lidé o dědečkovi vědí. Vzhledem k mnoha akcím, mám někdy aţ pocit, ţe je přeguthováno (smích). Kéž by bylo v naší společnosti přeguthováno. Je něco co byste vzkázala rodičům našich dětí? Na co by se měli zaměřit při výchově dětí? Co považujete za nejdůležitější? Nejdůleţitější je vzájemná úcta, respekt a ohleduplnost. Děti by si měly uvědomit, ţe tu nejsou samy, ţe jsou součástí velkého společenství, ţe jsou jeho jedním a důleţitým kolečkem. Je to tak, jak píše vaše ţákyně v příběhu, ţe kaţdá ta nota je důleţitá, ţe kaţdý je jedinečný, důleţitý a zaslouţí si respekt. Další chování se od tohoto odvíjí. Není ani tak podstatné, jestli mají lidé vidličku vlevo nebo vpravo, důleţité je, ţe do sebe lidé nestrkají, nejdou sobecky jen za svým cílem. To, co říkáte mi připadá tak jasné a přirozené. Jistě. Přirozený cit lidem pak dá, ţe také u toho stolu můţe být pohoda a pak je vidlička tam, kde má být. Stolování se pak stává kulturou, oblékání je kulturou. Něco jiného je ovšem móda. Móda to je kýč. Ano, móda musí být kýč, protoţe ta se mění, rychle se okouká. To je takový smysl nesmysl. Vyhazovat kabát, protoţe uţ se takové knoflíky nenosí. K tomu ale dnešní společnost inklinuje. Naše myšlení, uvaţování a rozhodování pak řídí zejména průmysl, který chce prodávat. Proto se mi líbí děti u vás ve škole. Cítím v nich obrovskou naději pro budoucnost. Jsem ráda, ţe jsou a jsou tak hezké, tak upravené a nemusí mít zrovna značkové dţíny. Protoţe ty jsou kýč, ty se musí kaţdý druhý rok vyměnit. Jednou jsou roztrhaný, podruhé neroztrhaný, pak krátký, pak dlouhý Máte pravdu, to ale průmysl přesně chce. To chce. Ano. Je to šílené, protoţe neţ vyrábět další a další zbytečnosti, dalo by se dělat mnoho jiného uţitečného Třeba hrabat listí To jsme se v našem povídání dostali pěkně daleko. Cítím, že nám máte co dát. Doufám, že se nám podaří tuto příjemnou atmosféru našeho rozhovoru přenést také na čtenáře klíčenky a předat jim tak alespoň závan ducha a myšlenek Vašeho dědečka. Moc Vám děkuju za návštěvu a na závěr Vás poprosím, zda byste našim žáčkům nemohla něco napsat Děkuju, moc ráda:

4 O klavíru Kdyţ jsem jednou šla ke klavíru hádá se taky klávesa Cis s klávesou Dis. Hádají se cvičit, zaslechla jsem tiché prostě všechny klávesy. Potichu jsem vyšla ze své šumění. Kdyţ jsem se zaposlouchala, uslyšela jsem tiché...každý tón zní dokonale... skrýše, aby mě neviděly ani neslyšely. Sedla jsem si ke klavíru a potichu jsem začala hrát svoji oblíbenou písničku. Hrála jsem na hlásky. Některé byly bručivé, jiné byly vysoké, byly tam i tiché a pískavé. Co to asi bude?, pomyslela jsem si. Musím tomu přijít na kloub! Rychle za křeslo! Poslouchám, poslouchám a zjistím, ţe se všechny klávesy na klavíru tichounce hádají. Hádají se o to, která zní nejlíp. Hádá se Céčko s Déčkem, hádá se Éčko s Efkem, všechny ty rozhádané klávesy a klávesy zjistily, ţe písnička se nedá sloţit jen z jednoho tónu. K písničce je potřeba více not neţ jedna. Kaţdá nota znamená tón a kaţdý tón zní dokonale. Viktorka B. (2. B) Žlutá pampeliška Ţila byla jednou jedna malá holčička a ta jed- tentokrát chtěla pomoci pampeliška... pomoc pampeliška. Říká tedy holčičce: Děvenko, prosím, pomoz mi noho dne našla na zahradě ţlutou pampelišku. Holčička řekla: Pampeliško, pampeliško, poraď mi, jak by se měl jmenovat můj nový bráška. Já myslím, ţe by se měl jmenovat Vojta, řekla pampeliška. Potom holčička odešla. Druhý den šla holčička znovu za pampeliškou a tentokrát chtěla najít vodu. Ne, řekla holčička a odešla pryč. Pampelišce to bylo líto, a protoţe neměla vodu, brzo odkvetla. Všem ostatním květinám se to nelíbilo, a proto se ze zahrady odstěhovaly a holčička si musela hrát jenom s hlínou. Terezka I. (2.B)

5 17. listopadu - Den boje studentů za svobodu a demokracii 17. listopad je Dnem boje studentů za svobodu a demokracii a zároveň Mezinárodním dnem studentstva. Mnozí z nás mají ještě v čerstvé paměti události 17. listopadu roku 1989, ale Sametová revoluce není zdaleka jediným výročím váţícím se k tomuto datu. Všechno začalo přesně o padesát let dříve zakázanou oslavou 21. výročí vzniku samostatné republiky 28. října roku Pod tíhou začínající okupace vyrazili občané do ulic ozdobeni trikolórami, aby dali najevo svůj nesouhlas s děním v zemi. Protest přerostl v mohutnou demonstraci, která byla zastavena střelbou. Obětí této střelby se stal dělník Václav Sedláček a student Jan Opletal, který svým zraněním podlehl o několik dní později 11. listopadu. Opletalův pohřeb, jehoţ se účastnilo velké mnoţství studentů, opět vyústil v manifestaci národa proti nacistické okupační moci. Manifestace byla násilím potlačena v noci z 16. na 17. listopadu, kdy gestapo vtrhlo do praţských vysokoškolských kolejí a zatklo okolo 1200 studentů, které odvleklo do koncentračního tábora. Devět studentů, kteří stáli v čele studentských organizací, gestapo popravilo. Na příkaz Adolfa Hitlera došlo k uzavření všech vysokých škol. Tyto události zůstaly v povědomí národa a ne náhodou to byli právě studenti, kteří byli jako první připraveni zvednout svůj hlas na obranu svobody, v dobách, kdy byl český národ zkoušen, ať uţ to bylo v roce 1968, kdy se svou dobrovolnou obětí pokusil svědomí a zodpovědnost národa probudit nejprve Jan Palach a po něm Jan Zajíc, nebo v roce 1989, kdy studenti opět vyšli do ulic, aby konečně odzvonili komunistické vládě. (hv) Totalita versus svoboda Co je svoboda a kde začíná totalita? Svoboda je především právo každého člověka, se kterým se rodíme. Nikdo nechce žít jako otrok. Nikdo nemá rád pouta a řetězy. Jedna krásná indická princezna milovala roztodivné ptactvo, které zalétalo do královských zahrad. Každé ráno na okně princezniny komnaty sedával jeden obzvlášť překrásný ptáček, aby jí zazpíval svou ranní píseň. Princezna byla šťastná, kdykoli ho zahlédla a zaposlouchala se do jeho nádherné písně. Princezna se tak moc těšila na jeho zpěv, až zatoužila, aby jí ptáček nemusel nikdy opustit. Nechala tedy vyrobit přebohatě vyzdobenou zlatou klec, ptáčka do klece zavřela a každé ráno mu

6 Dnes je v naší zemi díkybohu svoboda. Dejme si však pozor! Neexistuje nějaký zázračný spínač svobody, který se zapne a pak uţ svítí jen a jen svoboda. Svoboda je právo, které musíme všichni pěstovat uvnitř sama sebe. Jak řekl slavný francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupery: Znám jen jednu svobodu a to je svoboda mysli. přinášela ty nejvybranější pochoutky. Ptáček ale začal chřadnout, až nakonec ustal i jeho zpěv. Princezna se ptala ptáčka, proč už nezpívá. Odvětil: Chtěl bych být zase svobodný. Laskavá princezna potom ptáčka propustila a on vesele vzlétl ke svobodě. Příštího rána se vrátil, aby princezně opět radostně zazpíval. Dnes sice ţijeme v demokracii, ale mnoho lidí zapomíná, jaká totalita doopravdy byla. Někteří (a není jich málo) zase volají po návratu komunismu. Jiní si nasazují řetězy a okovy nových modernějších -ismů. Další touţí ukrást svobodu druhých, kdyţ pohrdavě ukazují prstem na ty, kteří mají jiný názor, nebo s nimi nesouhlasí v tom či onom. Někteří podléhají moderním hnutím nebo náboţenským sektám. A někteří lidé si myslí, ţe jejich svoboda má větší cenu neţ svoboda jiných lidí, a proto neposlouchají zákony a vyznávají bezvládí. Často se o zdraví říká, ţe si ho člověk váţí, aţ kdyţ o něj přijde. Jistě platí totéţ i o svobodě. Kdyţ ji budeme brát jako samozřejmost, přijdeme o ni. Kdyţ o ni budeme bojovat, udrţíme si ji. Kdyţ budeme ţít Svoboda je úrodná půda, na které se daří dobrým nápadům a velkým myšlenkám... Z příběhu o indické princezně se můţeme naučit, jakou cenu má svoboda. Člověk ani domácí mazlíček nechce být svázán řetězy. V průběhu dějin byli lidé svazováni nejrůznějšími řetězy. Někteří těmi opravdovými, studenými, ţeleznými, jiní řetězy sice neviditelnými, ale o to více bolestivými. Lidé byli často nuceni slouţit krutým totalitním vládám, tedy politickým reţimům, které uchvacovaly veškerou (absolutní) moc a řídily všechny stránky veřejného i osobního ţivota. V minulém století jsme jenom v naší zemi zaţili totalitu hitlerovského nacismu a sovětského socialismu. Šest desítek let této totalitní zvůle přivedlo naši zemi ze společenství nejvyspělejších států světa aţ na samý chvost Evropy. ve svobodě, bude se nám lépe dařit. Svoboda je úrodná půda, na které se daří dobrým nápadům a velkým myšlenkám, naproti tomu totalita je plevel, který vše dobré zahubí. Leticie A. (5. třída)

7 Odkaz tří Janů... Jan Opletal (1. ledna 1915, Lhota nad Moravou 11. listopadu 1939, Praha) byl student Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl zabit při protinacistické demonstraci během německé okupace. 28. října 1939, v den výročí zaloţení samostatného československého státu, proběhly v Praze protinacistické demonstrace a nepokoje, kterých se Opletal zúčastnil. Demonstrace byly nacisty tvrdě potlačeny. Jan Opletal byl váţně zraněn střelou do břicha a navzdory lékařské péči 11. listopadu 1939 zemřel. Pohřbu Opletala se 15. listopadu zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou demonstraci, jejímţ důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem. Více neţ tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů bylo 17. listopadu 1939 popraveno. Z důvodu připomenutí této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Mezinárodním dnem studentstva. Jan Palach (11. srpna 1948, Praha 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. Hořící běţel přes křiţovatku od kašny pod fakultě Univerzity Muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil Karlovy, který na uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku protest proti potlačování svým vlastním kabátem. Jan Palach ošetřující svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti, po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v sestře řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové"). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV. Jan Zajíc (3. července 1950, Vítkov 25. února 1969, Praha) byl český student, jenţ spáchal sebevraţdu po vzoru Jana Palacha právě v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948 na Václavském náměstí v Praze. Upálil se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Čin provedl v průchodu poblíţ tehdejších kin Letka a Čas. Během období Praţského jara s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti. Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibliţně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, ţe Palachův čin neměl za následek ţádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Jana Palacha následovat. Zpracovala: Lucka D. H. (5.třída)

8 V dopise, který zanechal Jan Zajíc na rozloučenou, stálo: Maminko, tatínku, bratře, sestřičko! Až budete číst tento dopis, budu už mrtev nebo velmi blízko smrti. Vím, jak velmi vážnou ránu vám svým činem způsobím, ale nezlobte se na mne. Želbohu, nejsme na světě jenom sami. Nedělám to proto, že by mne omrzel život, ale právě proto, že si ho až příliš vážím. Svým činem ho snad zajistím lepší. Znám cenu života a vím, že je to to nejdražší. Ale já hodně chci pro vás, pro všechny, a proto musím hodně platit. Po mém činu nepodléhejte malomyslnosti, ať se Jacek učí víc a Martička taky. Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, ať je jakákoliv. Moje smrt vás k tomu zavazuje. Je mi líto, že už nikdy neuvidím vás ani to, co jsem měl tak rád. Odpusťte, že jsem se s vámi tolik hádal. Nenechejte ze mě udělat blázna. Pozdravujte kluky, řeku a les. Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, ať je jakákoliv. Kdyţ jsem si sama četla příběhy těchto studentů, uvědomila jsem si, jak velcí hrdinové to museli být. Poloţili svůj ţivot za svobodu, demokracii a lepší ţivot v naší zemi. I kdyţ protestovali tímto hrůzostrašným způsobem, jejich protest byl vyslyšen aţ po padesáti letech od smrti Jana Opletala a dvaceti letech od smrti Jana Palacha a Jana Zajíce, a to demonstrací studentů na Národní třídě v Praze 17. listopadu Tento den se povaţuje za začátek sametové revoluce, kdy skončil komunismus v Československu a nastala demokracie. Kaţdý člověk by si měl uvědomit, kolik lidských ţivotů bylo zmařeno, díky nacistické a komunistické okupaci a jejich odkaz byl opět obnoven aţ po několika desítkách let. Měli bychom si všichni uvědomit, ţe pokud by nebylo takových hrdinů a osobností, asi bychom se dnes neměli tak jak se dnes máme Lucka D. H. (5.třída)

9 Zeptali jsme se učitelů... Co pro vás znamená svoboda? What does freedom mean to you? Co (koho) považujete za symbol demokracie? Proč? Who or what do you think of as a symbol of democracy? Why? 1. For me, freedom means freedom from hassle, caused by having to do things only because someone tells me to do them (not because they are sensible, reasonable, good things to do). 2. Michael Gorbachev. He probably never took part in a democratic election in the whole of his life, but he did start the proces of glasnost, ultimately leading to huge changes in Central and Eastern Europe. These changes have changed many people s lives, including my own. (vp) 1. Svobodu vnímám jako dvojí. Svobodu vnější a vnitřní. Vnější svoboda je dána objektivními okolnostmi, např. politickou situací, můţe být ohroţena vězením. Myslím, ţe pár let po revoluci bereme demokracii jako naprostou samozřejmost a málo si jí váţíme. Je třeba nezapomenout. Vnitřní svoboda je zcela subjektivní pocit. Člověk ji můţe proţívat za jakýchkoli okolností, i kdyţ to často vyţaduje velkou morální sílu. Tato svoboda je dle mého názoru absencí závislosti v širším smyslu slova. Člověk, který vnitřní svobodu proţívá, dokáţe jednat podle svého svědomí bez ohledu na názor či reakci okolí. Dokáţe se rozhodovat bez ohledu na to, co mu vnucuje konzumní společnost. 1. Each and every person has legal control of their own body and mind. Meaning My body, my decision. Also a free society is one with an equal distribution of legal rights and in which each and every person has as much legal rights as possible as long as they do not offensively harm or coerce other people against other people's wills. 2. My symbols for democracy are 1. To je ale komplexní otázka Obecnou John F Kennedy and Martin Luther definici samozřejmě znám. Mě ale na první King. I believe they conquered all nádech napadá, ţe svobodu nejvíc cítím of these 4 points during the civil v přírodě. Kdyţ jsem bydlel ve městě, nalézal jsem ji zase v tichu chrámu a nebo na rights movement. 1) A political system for choosing chatě. Moţná proto, ţe skutečná svoboda and replacing the government nekřičí, ale je nejvíc cítit v tichu. Do pojmu svoboda se mi však také zrcadlí slova jako through free and fair elections. láska, volnost, radost, smích, pohoda, čas 2) The active participation of the strávený s rodinou, blízcí přátelé, bezpečí, people, as citizens, in politics and pohoda To vše si chci ve svém ţivotě civic life. svobodně volit Důleţité ale také je, abychom si svobodu chránili a nenechali si ji 3) Protection of the human rights nikým a ničím vzít. V našem okolí je ale tolik of all citizens. podnětů, agresorů a stresorů, které nás o 4) A rule of law, in which the laws svobodu chtějí okrást a skutečně to také and procedures apply equally to all často dělají, nutí nám svůj pohled, svůj názor Nejvíc mě to však trápí kvůli dětem citizens. (rs) ty se neumí tolik bránit. Je proto velkou výzvou pro rodiče, pedagogy a všechny, kteří 1. Zrovna jsem o tom nedávno přemýšlela, jak je pracují s dětmi, aby je chránili tím, ţe jim svým osobním příkladem ukáţí cestu ke krásné, ţe se nemusím bát svobodě, povedou je ke kritickému vnímání, denně o svůj ţivot a ţivot naslouchání a následnému svobodnému rodiny, jako lidé v jiných rozhodování se. 2. Pro mne je symbolem demokracie osoba částech světa. To je pro mě Václava Havla. Ten uměl být svobodný bez svoboda. ohledu na vnější okolnosti. (jl) 2. Co asi to, ţe se můţu vyjádřit k jakékoliv otázce, která se týká všech. Ale 2. Reprezentantem svobody je pro mě Václav bylo by potřeba, aby se nás Havel především proto, ţe během svého ţivota, ať uţ ve vězení, nebo na politické scéně vláda více ptala. zůstal věrný svému přesvědčení. (hv) (mm)

10 Dopis od našeho adoptivního spolužáka v Indii Gouthama Základní škola má v rámci "The Open Gate Action Club" (aktivity, které vedou ţáky ke společenské zodpovědnosti, k pomoci, sociálnímu cítění) svého adoptivního žáka v Indii. Jmenuje se Goutham a uţ druhým rokem si s ním v angličtině dopisujeme. Milovaní přátelé, dostal jsem od vás dopis a dokonce i obrázky, které jste mi poslali. Dozvěděl jsem se, že studujete na Open Gate a jste ve třetí třídě. Já se učím dobře. Píšu teď malé a, b, c, d, které se letos učíme, v matematice násobím třeba 2. 2 = 4 a sčítám. Také se musím učit jazyk Kannada. Ve škole slavíme den nezávislosti. Měl jsem prázdniny. Doma jsme slavili deepavali, svátek světla. Těším se na Vánoce, které budeme také slavit. Moc děkuji za dárek. Jsem vám všem moc vděčný. Mám ukončeny pololetní zkoušky. Napíšu vám o svých ročních výsledcích v příštím dopise. Do té doby nashledanou. PROJEKT ADOPCE NA DÁLKU V loňském roce jsme získali nového spolužáka. Jmenuje se Goutham a je z Indie. Letos chodí do druhé třídy. V říjnu jsme od něj dostali další dopis, jehož překlad jste si mohli přečíst výše. Už druhým rokem Gouthamovi společně pomáháme, aby mohl chodit do školy. Podporujeme jej v rámci projektu Adopce na dálku. Jak tento projekt vznikl a jak vlastně funguje, jsme se zeptali paní Kateřiny Gužíkové z Diecézní katolické charity. Ve kterých zemích Adopce na dálku pomáhá? Program Adopce na dálku je realizován různými organizacemi v ČR a působí v různých zemích světa. Projekty pod názvem Adopce na dálku mají samostatnou a na sobě nezávislou agendu. Charita ČR prostřednictvím Adopce na dálku pomáhá dětem z nemajetných rodin v chudých zemích, aby mohly ra komunit, rodin, vesnic, škol v nichţ podporované děti vyrůstají. Jednotlivé pobočky Charity ČR se zaměřují na tyto oblasti: Praha Indie, Uganda, Zambie, Konţská demokratická republika, Bělorusko, Thajsko, Plzeň Bolívie, Paraguay, Olomouc Haiti, Ostrava Ukrajina, České Budějovice Bělorusko, Zimbabwe, Znojmo Ukrajina, Hradec Králové Indie. chodit do školy, získaly kvalifikaci a v dospělosti našly uplatnění v ţivotě. Součástí programu je i podpo-

11 Jak projekt vznikl? Kdo jej zaštiťuje? Diecézní katolická charita Hradec Králové realizuje program Adopce na dálku v Indii, ve státě Karnataka. Od roku 2000 spolupracuje s indickou diecézí Belgaum, kde je projekt veden pod názvem Bala Jeevan Jyothi ( Dát naději a světlo dětem ). V roce 2005 jej rozšířila do indické arcidiecéze Bangalore, v níţ je projekt veden pod názvem Asha ( Naděje ). Našimi indickými partnery jsou arcibiskup Most. Rev. Dr. Bernard Moras z arcidiecéze Bangalore a biskup Most. Rev. Peter Machado z diecéze Belgaum. Na české straně zajišťují činnost programu koordinátoři pověření Diecézní katolickou charitou Hradec Králové. Jak vypadá konkrétní pomoc dítěti? Co nejvíce postrádají? Program Adopce na dálku realizovaný Diecézní katolickou charitou Hradec Králové je charitní projekt zaměřený na trvalou pomoc chudým dětem formou podpory jejich vzdělání, aniţ by musely opustit vlastní rodinné a kulturní zázemí. Děti, které čekají na pomoc, jsou z indických oblastí Belgaum a Bangalore. Zde působí naši partneři a jejich spolupracovníci, kteří zodpovídají za výběr dětí z nejchudších rodin. Diecézní katolická charita Hradec Králové se snaţí najít dárce, kteří by byli ochotni přispět ročně minimální částkou 5.000,- Kč a tím podporovat ve vzdělání Co děti nejvíce potřebují Vzdělání Školní pomůcky Školní tašku Školní uniformu Stravné Cestovné Prázdninové tábory Vánoční dárky indické dítě. Finanční příspěvek je určen na úhradu výdajů spojených se vzděláváním indického dítěte, mezi které patří: (učebnice, psací potřeby, knihy), školné, školní pomůcky školní brašna a uniforma, cestovní výdaje (v případě, ţe dítě musí do školy dojíţdět), strava, prázdninové tábory, dárky k Vánocům a dárky v rámci prázdninových táborů. Proč je podle Vás tato pomoc tak důležitá? Přestoţe v Indii jsou velká moderní města, 70% obyvatel Indie ţije na venkově. Tyto venkovské oblasti Indie trápí velká nezaměstnanost a chudoba. Jednou z příčin chudoby je rozsáhlá negramotnost dosahující 40%. Lidé z vesnic a chudých oblastí jsou odkázáni sami na sebe. Proto jsme se rozhodli těmto lidem pomoci. Naším cílem je poskytnout dětem vzdělání, díky němuţ mohou v budoucnosti dospět k nezávislosti na další podpoře. Získají tak šanci najít práci a zajistit obţivu a vzdělání pro svou rodinu. Jak je možné zapojit se do projektu? Zájemci o projekt Adopce na dálku se mohou zapojit prostřednictvím internetových stránek adopce.dchhk.cz/adopce/detikadopci, kde mají moţnost výběru konkrétního indického dítěte pro podporu ve vzdělání. Nabízíme rovněţ moţnost osobní návštěvy kanceláře projektu. Pokud této nabídky chcete vyuţít, můţete přijít po telefonické dohodě na adresu: Diecézní katolická charita HK, Velké náměstí 37, Hradec Králové. Dárce se zavazuje k podpoře dítěte minimálně na 1 školní rok. Dále jiţ záleţí jen na něm, jak dlouho je v jeho moţnostech dítě podporovat. V případě, ţe jsou zájemci, kteří mají zájem se zapojit do projektu krátkodobě, jednorázovým finančním darem, doporučujeme kontaktovat nás telefonicky nebo em. Zájemce je informován o aktuálních potřebách na pomoc chudým indickým dětem a rodinám. Do jakých dalších charitativních projektů souvisejících s Adopcí na dálku je Diecézní charita ještě zapojena?

12 Návazné projekty Adopce na dálku realizované diecézní katolickou charitou Hradec Králové jsou: DOMKY PRO CHUDÉ - Podpora bydlení chudých rodin s dětmi. V roce 2011 se našim indickým partnerům podařilo postavit 13 nových domků a 3 domy byly opraveny. Prostřednictvím Tříkrálové sbírky přispěli dárci částkou ,- Kč z části výtěžku určeného pro humanitární pomoc do zahraničí. Na projekt Podpora bydlení chudých rodin s dětmi přispěli také dárci projektu Adopce na dálku a to celkovou částkou ,-Kč. Členové jednotlivých rodin jsou vděční za velkorysou pomoc v nouzi. S pomocí dárců se už podařilo postavit 73 a opravit 22 domků pro chudé. Víte o úspěších některých dětí, na jejichž počátku stál projekt Adopce na dálku? Kaţdoročně díky projektu Adopce na dálku ukončí přibliţně 100 studentů 12. třídu a tím dosáhne středoškolské vzdělání. Díky tomuto vzdělání si mohou najít práci se stálým finančním příjmem třeba jako úředníci, učitelé, prodavači, řidiči V případě, ţe mladí lidé ukončili studium zaměřené na výpočetní techniku, tak si mohou najít práci spojenou se znalostí práce na počítači. Takových případů je ročně Dívky volí i obory zaměřené na odívání nebo zdravotnictví. Chlapce více přitahují technické obory jako mechanik nebo elektrikář. Podělíte se s námi o nějaký zajímavý zážitek spojený s tímto projektem? Velkým záţitkem pro mne byl způsob jízdy, kdy se na silnici vejde nečekané mnoţství aut vedle sebe a nedojde ke sráţce. Našeho pana řidiče jsem celý pobyt tiše obdivovala a byla jsem ráda, ţe si to s ním nemusím vyměnit. Na všech místech, kam jsem s kolegy přišla, jsme byli vítáni písněmi a tanci. Tomu předcházel obřad uvítání, při kterém se pouţívají různé symboly jako například označení čela jako projev přijetí a přání pokoje. Jednou ze zajímavostí bylo přísné dodrţování hygieny. Na jídlo se pouţívá pouze pravá ruka. Levá ruka slouţí k hygieně. Pokud se některé z dětí dotklo mé levé ruky, tak to bylo vţdy nad zápěstím. Stejně tak, kdyţ se dotklo mé pravé ruky levou, tak to bylo také nad zápěstím. U jídla nám to naši hostitelé vţdy usnadnili. Aby nás ŠKOLA V MANCHHE kolu ve čtvrti Manchhe ve Š městě Belgaum navštěvují chlapci a děvčata z chudých rodin. Na základě jejich potřeb byl postaven internát pro dívky. Stejně potřebný byl i internát pro chlapce. S jeho stavbou pomohli štědří dárci, díky kterým je moţné poskytnout vzdělání také chlapcům z oblastí, kde škola není v blízkosti jejich domova. To přispívá k tomu, aby mohli vyrůstat jako zodpovědné a zdravé děti. Na projekt Internátní škola dárci přispěli celkovou částkou ,50 Kč. Jsme vděční za otevřenost a zájem o chudé děti. Pouze díky těmto darům se podařilo postavit opravdu pěkné a příjemné místo pro vzdělávání indických dětí. ZDRAVOTNICKÝ FOND V roce 2011 přispěli dárci do zdravotnického fondu částkou ,- Kč. Díky těmto darům byly uhrazeny výdaje spojené s operací jednoho z podporovaných dětí.

13 AUTOBUS PRO ŠKOLÁKY Část výtěţku Tříkrálové sbírky 2011 věnovala Diecézní katolická charita a Charity v královéhradecké diecézi na školní autobus pro chudé děti z indického Mansapuru, celkem ,- Kč. Školáci v něm nyní jezdí denně do školy a zpět. neuváděli do rozpaků, pouţívali jsme příbory. V takovém případě se pouţívají obě ruce. Velmi těţce jsem snášela, kdyţ jsem během cest viděla na stavbách těţce pracovat malé děti. Práce nezletilých je v Indii zakázána, ale i přesto tam děti pracují. Dále jsme zaţili, jak se vyplácí mzda nádeníkům. Byla to rovněţ velmi náročná situace vidět lidi, kteří jsou vděční za to málo, co získali v uplynulém dni. Rodiče podporovaných dětí jsou ve většině případů nádeníky. Setkala jsem se s tím, ţe děti nemohly pochopit to, ţe máme tak světlou kůţi. Některé se dokonce pokoušely nehtem škrábat po naší kůţi, aby si prověřily, ţe to není make-up. Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně štěstí v záslužné práci. (hv) KOSTEL SVATÉHO JAKUBA Výstavbu kostela sv. Josefa pro chudé v indickém Mansapuru podpořily tisíce dárců veřejné sbírky Hledáme tisíc Josefů. Sbírka byla ukončena v srpnu Její výtěţek činil bezmála 1 mil. Kč. Svěcení kostela proběhlo 1. května Třídění odpadů 9. října se ţáci Open Gate zúčastnili besedy o třídění odpadů a recyklaci. Bylo vidět, ţe třídění odpadů je uţ dávno běţnou součástí našeho ţivota. Děti o něm totiţ věděly opravdu mnoho. Přesto jsme se dozvěděli i nové zajímavé informace, třeba o tom, v jaké formě se recyklovaný odpad vrací zpět do našich ţivotů. Je neuvěřitelné, co všechno se vyrábí z jiţ pouţitých věcí. Je potěšující, ţe v dnešní době tolik ovlivněné konzumem, se stále více lidí zabývá myšlenkou ochrany přírody a ţivotního prostředí. Přece na kaţdém z nás záleţí, jaká bude budoucnost Země. Více na (hv)

14 Orientační běžci v Open Gate Orientační běh (zkratka OB, angl. Orienteering) je sport zaloţený na schopnosti orientace v terénu s mapou a buzolou. Jedná se o moderní sport v přírodě není třeba budovat nákladné areály, stačí jen připravit přesnou mapu, do lesa roznést kontroly, které se po závodu zase seberou pro další pouţití. Účastníci na startu obdrţí mapu, obvykle terénu, který neznají. Na mapě jsou vyznačena kontrolní stanoviště (kontroly), která mají účastníci nalézt v určeném pořadí. Závodní orientační běh je sport, při kterém závodníci postupně co nejrychleji oběhnou všechny kontroly na své trati. Děti naší školy měly moţnost se s orientačním během seznámit prostřednictvím paní Petry Roţkové ze sdruţení Orientační běţci v Říčanech.. (pk) Také ţáci 2.B se zúčastnili orientačního běhu v areálu Open Gate. A věřte nevěřte, ale vedlo se jim více neţ báječně. Kratší trať proběhli skoro všichni správně, pouze někteří měli špatné pořadí kontrol. Ti nejodváţnější si zkusili i delší trať, ale tu jiţ běţeli zcela sami. Největší ocenění patří Adamu Chárovi a Adamovi Hrubému!!! Gratulujeme! Všichni si to báječně uţili a dokonce se ani nikdo neztratil. (jv) V neděli 21. října zaţil areál Open Gate zatěţkávací zkoušku. Bylo zde totiţ zázemí pro několik stovek orientačních běţců, kteří se rozhodli zúčastnit se v mnoha kategoriích klasických orientačních závodů. Běţela zde dokonce také mistryně světa... Mezi běţci jste mohli zahlédnout také naši malou skupinku dětí ze základní školy Open Gate. Závod byl velmi náročný. Všichni naši závodníci se vrátili do cíle, všichni byli před závodem i po závodě dobře naladěni, mají za sebou další zajímavou zkušenost a zaslouţí opravdu velké uznání... Škoda, ţe našich dětí nebylo o něco více. Určitě by si to také uţily. (jl) Orientačního běhu v Open Gate se zúčastnilo neuvěřitelných 760 závodníků. Byli mezi nimi také naši malí orientační běžci.

15 Oázy ve druhých třídách Druháci si ráno při ranních oázách čtou různé texty, ale kaţdý měsíc vţdy od jednoho spisovatele dětských knih. V měsíci září se seznámili s ţivotem i dílem Jiřího Ţáčka. Co vše si o tomto spisovateli zapamatovali, bylo opravdu pozoruhodné, však nahlédněte! Největší úspěch měla kniha Krysáci, ale četli jsme i mnohé další. Měsíc říjen je plný příběhů z knih Tatínku, ta se ti povedla, Pan Buřtík a pan Špejlička, Radovanovy radovánky. Také zní spousta krásných písní! Víte tedy, o kom je řeč? Ano, je to Zdeněk Svěrák. Tudíţ tento měsíc je plný vtipných textů. Naučili jsme se i legrační píseň Mravenec jde trávou. Seznámíme se i s knihou Kuky se vrací od syna Zdeňka Svěráka Jana. Pustíme si i ukázku ze stejnojmenného filmu. A co nás čeká v listopadu? To je pro nás zatím překvapení, ale určitě Vám o tom zase napíšeme. Zdravíme všechny a přejeme také tolik příjemných chvil strávených s knihou! (jv) a 2.B

16 Klíče k branám Stavovského divadla První sobotu v říjnu bylo neuvěřitelné počasí. Svítilo slunce zas připomínající léto. Setkali jsme se v dobré náladě před jednou z nejkrásnějších budov v Praze. Náš den začal exkurzí do Stavovského divadla. Pan průvodce nás seznámil s moc zajímavou, ale zároveň divnou historií divadla. Budova divadla byla postavena v roce Za tu dobu mělo divadlo několik názvů. Nosticovo divadlo, Tylovo divadlo a nyní Stavovské divadlo. Díky tomu, ţe jsem v tomto divadle zpíval se sborem Pueri Gaudentes, vím, jak vypadá jeviště a backstage. Divadlo se proslavilo především díky W. A. Mozartovi, který po příjezdu do Prahy v roce 1787 osobně dirigoval svou operu Figarova svatba a následně i operu Don Giovanni, kterou pro Prahu sloţil. Oběd ve Františkánské zahradě ještě umocnil romantický pocit ze staré Prahy. Po obědě jsme se vrátili do sálu divadla a sledovali jsme Mozartovu operu Kouzelná flétna. To je poslední opera, kterou Mozart napsal před svou smrtí, ale myslím, ţe je to velmi veselý a barevný výtvor. Já nejvíc obdivuji árii Papagena a árii Královny noci a myslím, ţe se mnou všichni budou souhlasit, ţe jsou nádherné. Podařilo se nám tedy otevřít další bránu do světa umění. Byl to kouzelný záţitek. Alexander F. (5. třída) My Weekend On Saturday I was on Klíče k branám at Stavovské theatre with my classmates. We listened the opera Magic Flute. This music was composed by Mozart. I liked Mozart s music and I sat next to Lucy. Alena N. (5th grade

17 Morning Oasis Assembly Jako kaţdý měsíc, jsme se celá ZŠ setkali ve školním divadle, aby se zde uskutečnila naše pravidelná Morning Oasis Assembly, tentokrát říjnová. Nejprve se všichni museli usadit a ztišit a poté se zazpívala školní hymna. Poté nám pan ředitel Luka, přečetl příběhy z nové Klíčenky. Program říjnové assembly měli na starosti páťáci. Nejprve naše třída nastoupila na podium a zazpívali jsme písničku v angličtině s názvem Green Grow the Rushes. Richard byl přítomen bohuţel jen na pár prvních minut, jelikoţ učil na gymnáziu, je škoda, ţe to nemohl vidět. Uţ byla na řadě hlavní část programu OG kvíz. Za kaţdou třídu byl vybrán jeden ţák. Kaţdý měl jednoho přítele na telefonu, tím přítelem byl vţdy Cesta časem ve čtvrté třídě Ţáci páté třídy zaţili v říjnu zajímavou událost. Ve třídě je navštívil mnich ze 13. století jménem Juniper. Studiem moudrých knih ve své klášterní knihovně se naučil schopnosti cestovat časem a dostal se aţ k nám do 21. století a ocitl se nedaleko Prahy u nás v Babicích. Ke své návštěvě si vybral právě čtvrťáky. Dětem vysvětli své cestovatelské schopnosti a vyzval je k následování v této dobrodruţné cestě časem. Naučil je hymně čtvrťáků s podtitulem Cesta časem. V samém závěru této písně zní výkřik HISTORIA EST MAGIS- TRA VITAE!!! Tato formule umoţní dětem propojení s historií. Při prvním setkání se čtvrťáci seznamovali se Sámovou říší, při následujícím setkání pomáhali Konstantinovi a Metodějovi při psaní knih za pouţití glagolice. (jl) někdo z páté třídy. Otázky se týkaly zeměpisu. Jak bylo vidět, všichni se snaţili, jak nejvíc to šlo. Celé to vyhráli prvňáci a měli z toho velikou radost. Na konec všeho se zazpívala školní hymna a pak se jednotlivé třídy rozešly. Myslím, ţe se všichni těší na tu další Morning Oasis Assembly, kterou budou mít na starosti čtvrťáci. Jsem zvědav, co si připraví. Tonda F. (5. třída) Hymna čtvrťáků - Cesta časem Divné to věci dnes /:dějou se ve škole:/ 3x Divné to věci dnes dějou se ve škole, tam u nás ve škole Tam ve škole v Babicích /:Nevozí se na lžících:/ Sledují jak plyne čas Všichni jako každý z nás Cestují historií Divné to věci dnes /:dějou se ve škole:/ 3x Divné to věci dnes dějou se ve škole, tam u nás ve škole HISTORIA EST MAGISTRA VITAE!!!

18 Prvňáci v knihovně Říjen je Mezinárodním měsícem školních knihoven. Proto dnes prvňáci navštívili knihovnu Open Gate. Uţ při ranní oáze jsme si povídali o knihovně, o tom, k čemu slouţí a jak se v ní chovat. V devět hodin jsme se zúčastnili besedy, kterou si pro nás v knihovně připravili. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací, třeba o tom, jak vznikaly a vyvíjely se knihy, ţe nejmenší kniha je menší neţ lidský nehet, ale také o tom, jak jsou knihy v knihovně zařazeny a jak najít tu svou. Jak se ke knihám v ţádném případě nemáme chovat, nám připomněl Mr. Bean. Vybaveni novými znalostmi jsme se vydali mezi regály a knihy jsme si prohlíţeli. Z knihovny jsme odcházeli s jiţ vypůjčenými knihami. Těšíme se, aţ si je přečteme. (hv) Návštěva Bio Jarmarku 11. října vyjeli ţáci první třídy na výlet. Hned po obědě jsme vyrazili do Říčan, kam nás na tradiční BIO Jarmark pozvali učitelé a děti z MŠ Landie. Nejprve jsme si trochu pohráli na krásném hřišti a prohlédli jsme si zblízka různá domácí zvířátka, která v ohrádce spásala trávu. Kdyţ jsme si prohlíţeli stánky, zkoušeli jsme pojmenovat různé druhy ovoce a zeleniny, ale i obilí a zjistili jsme, z čeho se vyrábí sýr. Pak jsme si v dílničkách pod širým nebem zkusili umlít obilí, upéct bochánek chleba, utloukli (tedy přesněji ušlehali) jsme si máslo a také jsme si zkusili podojit kravičku. (Ţivé zvíře báječně nahradila gumová rukavice naplněná vodou.) Počasí bylo výstavní, program moc zajímavý a my Říjnový Filmový klub Filmový klub v říjnu přinesl klasický dětský film Páni kluci, který na motivy známé knihy Marka Twaina Dobrodruţství Toma Sawyera natočila v roce 1975 reţisérka Věra Plívová-Šimková. Děj filmu nás přenesl na počátek 20. století jsme si návštěvu skvěle uţili. Uţ při odjezdu se děti ptaly, kdy zase na BIO Jarmark budeme moci přijet. Landie, moc děkujeme. (hv) do poklidného městečka Levín, kde ţijí tři nerozluční kamarádi Tomáš, Joţka a tulák Hubert. Společně s nimi jsme se účastnili nejrůznějších dobrodruţství a menších i větších lumpáren. Scénář k filmu vytvořili Vít Olmer a Jan Procházka. (hv)

19 TRICK OR TREAT Where does this tradition come from? Long long ago, there was a good Christian Bishop called Mikuláš, or Niklaus. Secretly he would leave gifts for poor people and often the poor people thought the gifts must have come from God. Not long after he died, the Pope in Rome made him a Saint, so he became Santa (Ni)Klaus. All over central Europe, including here in Bohemia, people would celebrate the day of his birth, 6 th December, with a special Festival. A man dressed in the robes of a Mediaeval Christian Bishop, with a Mitre (hat) on his head, and riding on a white horse, would travel from house to house in a village, accompanied by a Good Spirit and an Evil spirit. At each house where there were children, he would knock on the door, and when invited in, read from a great book all about how good, or bad, they had been during the past year. If the children had been good, they would get a Treat, usually fruit and nuts, or if they were very lucky, sweet cake or biscuits. If the children had been naughty, they would get a Trick - often a piece of coal, wrapped to look like a Treat.. The Evil Spirit would make loud and frightening noises and caper around the room, but the Good Spirit would drive it away and comfort any distressed children. Before this, back in (pagan) Celtic times, there were celebrations on 30 th April and 31 st October Beltane and Samhain. On the nights between them and 1 st May/ 1 st November, it was believed that the world of the spirits was very close to our world, and that it was possible for communication between the two, especially with loved ones who had recently passed over to the other side. People would put out food, drink and special lights for their guests. Nowadays the tradition survives in going to family graves on 1 st November and Witches Night on 30 th April. However, it was also possible that unwelcome guests could enter spirits with no place, caught between the two worlds. To deter them, people would put living green leaves and branches over all the entrances to their homes, especially over the fireplace. In England people now do this as part of the Christmas festivities. There was also a tradition of dressing up in scary costumes and masks and beating the bounds of the village, to frighten away any evil spirits, (witches in more recent times). In the Christian calendar, 1 st November is All Saints Day, but in mediaeval times it was known as All Hallows Day. The night before, therefore, was known as All Hallows Evening, which, over the centuries, evolved into... Hallowe en. Nowadays, particularly in the USA, (originating with early settlers from central Europe,) the old traditions of Mikulas and All Hallows Eve have been transformed into the Trick or Treat game, in which crowds of wildly dressed children go around their

20 neighbourhood, demanding Treats of sweets.with the threat of penalty Tricks from water pistols and flour bombs if they are not satisfied. In England, the tradition has been turned into Santa Claus the kindly old man dressed in a red robe and hat with white fur trimming, who, traditionally, travels from his home at the North Pole every Christmas Eve. He sits on a sleigh drawn by six reindeer, the first of whom is called Rudolph, and has a red nose Santa Claus stops on the roof of every house where there are children, comes down the chimney with lots of small presents, and stuffs them into large socks or pillow cases which the children have left at the bottom of their beds If Santa Claus is very lucky, he will find that the children have left him a drink often with alcohol to warm him against the cold and some mince pies in case he is hungry When the children awake early on Christmas morning they can also wake their tired parents with shouts of excitement as they open their presents. (There is also a popular English Carol called Good King Wencelas, (Dobry Kral Vaclav) about a good king who goes out into a wild winter night to bring food to a poor man.) (rse) When My Sister Saved a Babie s Life We have a neighbor that s a baby. He has a small car, not a real one of course, but on efor a baby. So we were walking to a restaurant near our house and of course the baby was in the car. At that moment the baby saw a car on the road. Sarah saw him, so she ran after him (now is the exciting part). She caught him and the car, and pulled them off the road. Then the mum saw him and pulled him because Sarah wan not so strong and he was safe. If Sarah or his mum didn t see him, the child would not be here. Lauren M. (5th class The Strange Thing that Happened over the Weekend Something Strange My mom has a new office. I wanted to see what does it look like. So we went to her office. When we got there, we met a millionaire. But she s very modest. She s an old woman, always and everywhere carrying bags with mysterious contents. We keep meeting her almost every week! I m sure you would not tell from her appearance that she is a wealthy person. Fabian R. (5th class) We were looking for mushrooms in the forest during the weekend. But we didn t find many of them, because there were plenty of people in the forest. We were quite sad because we wanted to cook them. And, while we were going through our garden we saw one really big mushroom! Mom made a very good soup from the mushroom! Johana V. (5th class)

21 The Weekend Story I fell into our swimming pool on Saturday. So I will tell you how it happened. I was playing with my dog. I was throwing her tennis balls into the swimming pool. When I thrown it last time, my dog looked at me very ugly as if to say: Try to gett it from the swimming pool yourself! So I was trying to get it and I tripped on a rock and fell into the swimming pool with a big splash. Not only our neighbors were laughing. Lucie D. H. (5th class) Příběh o kaštanu cestovateli Eliška H. (3. třída)

22 Lara P. (1. třída) Julie B. (1. třída) Velká Váňova Snad kaţdý v České republice uţ někdy slyšel jméno Josef Váňa. Jedná se o ţokeje, kterému bylo 20. října 60 let. I v takovém věku aktivně a pravidelně sportuje. Trénuje koně a stále něco podniká Týden před svým jubileem dokonce jel slavný závod Velká pardubická. Sice nevyhrál, ale i tak je pro mnohé vítězem. S koněm Tiumen skončil na třetím místě a hned po závodě sám řekl: Tiumen se s tím popral perfektně, nikde v dostihu nevidím nijakou chybu. Ţokej navíc mohl skončit druhý, ale nechtěl svého zvířecího kamaráda Tiumena zbytečně uhnat: Ještě by se to dalo zvládnout, kdybych to nevzdal kvůli kobyle, co uţ stejně byla daleko, ţe se o tom nedalo ani uvaţovat. Já mám Tiumena rád, tak ho nezmlátím a nezabiju kvůli tomu, abych byl druhý ve Velké pardubické. Je třetí místo úspěch nebo není? Vţdyť je to vlastně jedno. Velká Váňova deviza je v tom, ţe má koně rád, dělá stále to, co ho baví a je tak povzbuzením a příkladem také pro druhé. V tomto duchu hned po závodě prohlásil: Věřím, ţe jsem dokázal lidem, ţe mohou dělat velké věci i na prahu šedesátky. jl) za použití zpráv na

23 children and the Open Gate staff couldn t get enough of it! Halloween Our Halloween party this year at Open Gate was a success yet again!!!! During the morning all classes had their own Halloween party filled with fun activities and games. During the afternoon the classes were transformed into stations where the children got to experience many traditional games played during Halloween. We did the Monster Mash, eat apples from a string, pin the wart on the witch and many more. We then proceeded to the theatre where we danced like zombies, Macarena, had a costume contest and class pumpkin contest. We would not be surprised if your child came home and slept the night away because they all danced until they dropped! We would like to thank all the parents who contributed food and costumes for our wonderful event. The Halloween is a time to have, dress up and to get as much candy as possible. But what is the true meaning of Halloween? The meaning of Halloween goes back to over 2000 years ago. The original holiday goes back to the Celts. This holiday was called Samhain. It is believed that spirits were, and/or are, allowed to come back to earth to visit. So people dressed up in costumes so the spirits wouldn t recognize them. (rs)

24 Více foto na

25 Krátce navštívily ZŠ děti ze Zámecké školky v Kunicích. *** se druháci zúčastnili programu Les včera, dnes a zítra, které uspořádalo Muzeum Říčany *** byl na Magistrátu a v Senátu ČR zahájen 20. ročník ankety Zlatý Ámos. *** V říjnu proběhlo školení ţáků druhých aţ pátých tříd v inline bruslení. *** V knihovně byli na praxi studenti knihovnické školy a pro naše ţáky připravili moc hezké programy. *** 17. října se konal Den otevřených dveří pro zájemce o studium na ZŠ a gymnáziu. Přes sto účastníků si vyslechlo prezentaci o škole a prohlédlo si se zájmem prostory naší školy. *** V druţině probíhá za velkého zájmu dětí nadále projekt Lodě. Děti vyrábějí lodě, kupují si různé potřeby na cestu oceánem *** Čtvrťáci a páťáci navštívili IQ park v Liberci. *** Do 20. listopadu bude uzavřena komunikace vedoucí od Černokostelecké do Strašína. *** 19. října byl ukončen příjem přihlášek na ZŠ pro školní rok 2013/2014. Na následující přihlášky bude hleděno jako na přihlášky náhradníků. *** Sledujte internetovou verzi našeho zpravodaje i-klíčenku na, kde naleznete aktuální informace ze ţivota školy. 1. listopadu Návštěva MŠ Nedvězí ve 2.B Kalendárium - listopad listopadu Krajské kolo Logické olympiády, testování IQ 6. listopadu Morning Oasis Assembly (zodp. 4. třída) 7. listopadu Děti z MŠ Landie na návštěvě v 1. třídě 9. listopadu, 15:00 Filmový klub - Film Casper 12. listopadu Vystoupení v Charitním ošetřovatelském domově v Mukařově - 1. třída 14. listopadu, 10:00 Zkoušky nanečisto pro ţáky pátého ročníku 21. listopadu Den otevřených dveří pro zájemce o studium na gymnáziu listopadu Přijímací řízení do prvních tříd 25. listopadu Klíče k branám - Stavovské divadlo 28. listopadu, 9:15 Jackie and the Horrible Family, divadelní představení v našem divadle 30. listopadu První adventní oáza 1. prosince Klíče k branám - Obecní dům, Vánoční atmosféra Prahy Vydává ZŠ Open Gate: redakce@i-klicenka.cz (eb) Eva Branichová, (vč) Veronika Čechová, (ad) Alexandra Děţinská, (td) Tereza Dušková, (mf) Michael Franklin, (jh) Jitka Hildebrandová, (jhl) Jiří Hladík, (pk) Petra Kobrová, (kk) Kristýna Kvídová, (jl) Jiří Luka, (mm) Marcela Marks, (vp) Vera Pockley, (rs) Raquel Sales, (rse) Richard Seccombe, (hv) Hana Vavrečková, (jv) Jitka Vinklerová, (iv) Ilona Vuchtrlová a ţáci Základní školy Open Gate

26

27 LISTOPAD 2012