02 EDITORIAL MILÍ ČTENÁŘI: Žluté vlaky RegioJet vtrhly na železnici. Užijte si komfort, který si zasloužíte.

Transkript

1 02 EDITORIAL MILÍ ČTENÁŘI: Žluté vlaky RegioJet vtrhly na železnici. Užijte si komfort, který si zasloužíte. 04 ÚHEL POHLEDU ANEB CESTOVÁNÍ S PETREM HORKÝM ZEMĚKOULE NENÍ MUZEUM: Změna je život! Zamyšlení nad měnícím se světem. 10 PO VLASTNÍ OSE KUKUŘICE ZA ZÁCHRANU ŽIVOTA: Jak pomáhá tým českých a slovenských lékařů v malé ugandské nemocnici. 16 INTERVIEW PROSTĚ DOBRÝ NÁPAD: Lukáš Hejlík listuje, kamarádí se Sedláčkem a dává své dceři možnost volby. 22 TREND BAZAR, BAZAR BAZAR!: Super originální módní kousky, šperky, tretky, cennosti. Vždycky jinak, vždycky levně. 28 HOMO CULTURALIS LETEM SVĚTEM STEPEM: Zábava 30. let zažívá revoluci aneb stručně o vývoji stepu. 32 VIDĚNO Z OKNA ROMANTICKÉ TAJEMNO ČESKÉHO ŠVÝCARSKA: Žlutým autobusem do národního parku. 34 SVĚT PLNÝ CHUTÍ VEPŘOVÁ PANENKA S JABLKY ZABALENÁ V PROSCIUTTU: Chutně a jedinečně posvěceno odborníkem. INFORMACE PRO KLIENTY STUDENT AGENCY A REGIOJET 45 Dům pánů z Lipé: Zhlédněte výstavu koláží MUDr. Zdenky Grycové-Krejčí (Dannag) v kulturním a informačním centru DPL v Brně. 46 Žluté slevy: Jeďte na žlutou! Uplatněte jízdenku na autobus nebo vlak u našich partnerů a využívejte množství slev. 48 Přehledně kam s námi: Speciální akce, aktuality a jízdní řády. 52 Užitečné informace: Vše, co potřebujete vědět o SMS rezervacích a prodejních místech jízdenek. 56 Mapy: Plánek centra Prahy a okolí s vyznačením pobočky STUDENT AGENCY a tras metra. 60 Těšte se příště: Za měsíc... 01

2 Časopis Žlutý 10/11 Šéfredaktor Petra Špidlíková Externí přispěvatelé Petr Horký, Magdaléna Vaculčiaková, Adéla Pešková, Zuzana Pituchová, Zdena Divoká, Hana Sladká Design Hana Žáčková Grafické práce a sazba Hana Žáčková, Lenka Šturzová Fotografie Zdeněk a Michal Thomovi, Magdaléna Vaculčiaková, Martin Kacvinský, Pavel Richter, Jan Urbánek Vydavatel STUDENT AGENCY, s. r. o. Dům pánů z Lipé, nám. Svobody Brno Inzerce: Petra Chrapčiaková Měsíčník Žlutý je určen pouze cestujícím autobusových a vlakových linek STUDENT AGENCY express a InterCity RegioJet. Své připomínky a náměty můžete zasílat na zluty@studentagency.cz VÁŽENÍ ČTENÁŘI, minulý měsíc začala revoluce v železniční dopravě. 26. září na koleje poprvé vyjely žluté vlaky RegioJet a změnily tak tvář železnice. Na českých tratích se jedná o historicky první vstup soukromého dopravce, který nebude dotován státem, tedy penězi daňových poplatníků. Tím pádem stát ušetří zhruba sto miliónů ročně. Soupravy žlutých vlaků RegioJet jsou nejlepší druhou třídou v Evropě a přinášejí vám naprosto jiný standard cestování vlakem. Naším cílem je poskytnout vám cestujícím maximální komfort během jízdy vlakem. O ten se v každém vagonu stará stevardka, která vám nabídne zdarma noviny a denní tisk, výbornou italskou kávu nebo balenou vodu. Podobně jako ve všech autobusech STUDENT AGENCY i ve všech vlacích RegioJet budete mít možnost využít zdarma bezdrátové připojení k internetu. Chceme do České republiky opět vrátit kulturu stravování během jízdy vlakem. Menu RegioJet je proto připravováno a dodáváno nejlepšími českými cateringovými společnostmi, z nichž za zmínku stojí především společnost Zátiší. Před jízdou naším vlakem si teď už nebudete muset kupovat starou bagetu na nádraží, budete si moci vychutnat čerstvé jídlo za ceny, které vám vyrazí dech. Naše snídaňové menu s výborným caffe latte a třeba švestkovým dortem začíná již na 9 korunách. Ve vlaku si také můžete objednat třeba výborný sushi set za pouhých 80 korun nebo třeba listový salát s hruškami, jahodami a piniovými oříšky za pouhých 60 korun! Věříme, že se vám v našich vlacích bude líbit a že vám bude chutnat! Radim Jančura, září

3 ÚHEL POHLEDU ANEB NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM 04 05

4 ÚHEL POHLEDU ANEB NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM Svět se mění a každý den je to k horšímu. S každým dalším turistou je moje země, moje domovina, o něco více zničená, zubožená. Říkal starý pan Wittmer, když jsme se spolu bavili na Galapágách. Pikantní na celém povídání bylo, že jsme zrovna seděli na palubě jedné z jeho dvou luxusních plachetnic pro turisty. Takže on sám se na tom ničení své země podílí velice aktivně. A nejen to, díky turismu se stal milionářem, krásně si žije, mnohem lépe, než před lety, kdy byly Galapágy panensky čisté a nedotčené ale taky velmi chudé a opuštěné. Pan Wittmer není jen tak někdo. Když na tichomořské souostroví kvůli výzkumům dorazil v roce 1953 světově proslulý Thor Heyerdahl, hovořil právě se starým panem Wittmerem, otcem dnešního rejdaře. Wittmer senior byl slavnému Norovi průvodcem. A tím doslova odstartoval vlnu pozornosti, která se vzedmula po celém světě až k dnešku, kdy je zavedena kvóta šedesáti tisíc turistů ročně, kteří sem smějí dorazit. Víc ani noha. Zaregistrovali jste se pozdě? Vaše cestovní agentura včas nepotvrdila rezervaci? Smůla! Zkuste to za rok. Druhým důsledkem této turistické tsunami je fakt, že každý rok je tu ubytování i kajuta na lodi dražší a dražší. Kdoví, co si o proměnách Galapág myslí Osamělý Jiří (Solitario George), poslední exemplář jednoho z druhů obřích želv, které na Galapágách žijí. Starají se o něj v Darwinově přírodovědeckém centru nedaleko Porto Ayora a život má jako v bavlnce. Podle přírodovědců je starý asi sto let, ale nikdo to neví přesně. Samotář Jirka tedy možná pamatuje ještě pana Darwina, když coby mladý přírodovědec dorazil na lodi Beagle ke zdejším břehům a začal shromažďovat první podklady pro slavnou evoluční teorii. Teorii o vývoji Vždycky mě to fascinuje, ten genius loci, duch, historie místa, na které dorazím. Vždycky se snažím dohledat stopy velkolepé minulosti a kousek si jí ve vzpomínkách přivézt domů. Takhle už navždy budu pod prsty cítit například hrubost soch MOAI na Velikonočním ostrově, zvláštní strukturu záhadného nerezavějícího sloupu Qatab Minar v Indii, těsné spáry mezi přesně doléhajícími kameny ve zdech Machu Picchu v Peru anebo ocel válečného děla, které dodnes zůstalo na Špicberkách. Těch míst je hodně a rád se těmito vzpomínkami pochlubím. Ale to je nerad přiznávám sobecké. Byl bych nejraději, kdyby se kolem nic neměnilo. Rozčilují mě hotely na Velikonočním ostrově, luxusní ubytování na horském vrcholu hned u legendární incké pevnosti i plot kolem dänikenovského ufonského sloupu v Dillí. Ale přece kvůli mým představám nemůže celý svět ustrnout ve vývoji! Sám za sebe jsem například moc rád, že jsme se za dvacet let od revoluce posunuli dál. Že to u nás nevypadá jak v šedivém komunismu. Přesně si pamatuji, jak tehdy, v pravěkém roce 1989, cizinci dokola opakovali, ať zůstaneme stejní, ať svoji zemi nezměníme a neuděláme z ní jednoduše další bohatý evropský stát. Ale já měl tehdy naprosto jasno, jak bych chtěl, aby to vypadalo. Jak jsem se chtěl mít. Stejné právo na rozvoj přece mají všichni na celém světě. Před pár dny jsem se vrátil z Albánie. Poprvé jsem tam byl před šesti lety, kdy to byla divoká, nespoutaná země, příroda měla nad auty vždycky navrch. Dneska 06 07

5 ÚHEL POHLEDU ANEB NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM už údolími vedou čtyřproudé dálnice, po kterých si to auťáky úspěšných Albánců sviští, ani nezadrncají. Ubývá kamenitých silniček, kde přeřazení na druhý rychlostní stupeň znamenalo nevídaný komfort. A knížka Albánie kráska se špatnou pověstí, kterou jsme teď s Mirkem Náplavou odevzdali do nakladatelství, tak vlastně neplánovaně zachycuje i bleskurychlý vývoj této evropské divočiny směrem k Evropské unii (i když kdo ví, co je větší divočina). Když sleduji, jak se zvedají emoce při schvalování moderních staveb na území naší republiky, musím se chechtat. Drazí návštěvníci metropole, zvedněte hlavu! Tam, na Pražském hradě, si pozorně prohlédněte věže svatého Víta! Neruší vás něco? Ano, všechny věže mají pěkně podobný tvar i charakter, ale co to tam je při pohledu z jihu!? Vrchol jedné z osmdesátimetrových věží je najednou úplně odlišný, bachratý, ta tam je gotická přímost! Pánové Kranner a Mocker, architekti, se při dostavbě na přelomu 19. a 20. století rozhodně nenechali spoutat dědictvím stavby ze 14. století. A ukažte mi teď někoho, kdo by kritizoval vzhled pražského panoramatu, kdo by řekl, že to ten chrám svatého Víta kazí? Proměny tohoto typu může člověk zažít například tak, že se někam pravidelně vrací. A tak postupně sledujete změny. To ale trvá dlouho. Pokud chcete absolvovat cestu časem rychleji, zajděte si do Prahy, do výstavních síní Domu U Kamenného zvonu. Zdeněk a Michal Thomovi tam teď vystavují dechberoucí fotografie s názvem Manang po třiceti letech. Když Zdeněk Thoma v roce 1979 sestupoval do této nepálské vesničky, bylo to veliké dobrodružství jako jeden z prvních Čechů dokončoval Annapurna track a netušil, co jej čeká. Manang byl tehdy teprve dva týdny otevřený pro cizince. Dnes je putování kolem vrcholů Annapuren snad nejslavnější horskou trasou. Prý je tam v sezoně tak narváno, že lidé pochodují téměř neustále ve štrůdlu, samota poutníka se svým srdcem a horskými velikány vzala za své. Někteří lidé v Manangu už provozují vlastní turistické ubytovny, je sem zavedena elektřina a dokonce tu mají i poštu! Řekněte mi je to špatně? Měli bychom raději všude kolem sebe skanzen, nehybné muzeum? Já ne. Musíme se smířit s tím, že svět se prostě mění. Už mi nikdy nebude patnáct, už nikdy nedostanu první pusu a už nikdy nesbalím tu krásku z osmé bé, kterou jsem tehdy ani nedokázal oslovit. Vlaky jedou, a ty, které nám ujely, jsou nenávratně pryč. Prostě se to už stalo. Ale spousta krásných věcí se ještě může stát! Podstatné není zakonzervovat neškodnou, pěknou minulost. Zásadní je správně volit při rozhodování o krocích současnosti. A nebát se. Kdo chce letět, musí nejdřív skočit. Text: Petr Horký Foto: Zdeněk a Michal Thomovi 08 09

6 PO VLASTNÍ OSE MAGDALÉNA VACULČIAKOVÁ Do česko-slovensko-ugandské nemocnice sv. Karla Lwangy v Buikwe mě přivezl její řidič. Byl právě na cestě z hlavního města Kampala, kam pravidelně jezdíval pro krev a léky. Vyzvedl mě v nedalekém městě Mukono a vezl prašnými cestami podél polí s cukrovou třtinou až do maličkého městečka Buikwe. Nejbližší klinika je od města vzdálena 35 km, zdravotní péče pro nejchudší z této oblasti tedy nebyla dostupná, dokud nebyla postavena zmíněná nemocnice

7 PO VLASTNÍ OSE Na výstavbě budovy se podílela místní diecéze Lugazi, financovalo ji Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Arcidiecézní charita Praha, která také podporuje její fungování. Lékaře tehdy zprostředkovala především slovenská Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě. Řidič Archilles mi cestou vyprávěl, jak vezl svou ženu do česko-slovenské nemocnice celých 60 km, když měla porodit, protože nechtěl, aby rodila v nemocnici ugandské. Ačkoli se pořád mnoho lidí v Ugandě řídí radami místních přírodních léčitelů neboli šamanů, velká část z nich považuje bílého doktora za specialistu. I když nám zpočátku nedůvěřovali, teď k nám často chodí lidé z jiných oblastí, právě kvůli bílým odborníkům, vyprávěla tehdejší administrátorka projektu Renáta Machálková. Na druhou stranu, ačkoli jsou lékaři ze Západu odhodláni za všech okolností naplňovat svoji misi odpovědně, někdy je to téměř nemožný úkol. Místní totiž ke zdraví přistupují poněkud odlišně. Když jim nějaký lék zabere, přestanou jej brát. Nepřemýšlejí nad tím, co bude zítra. Jestli umřou, nebo ne. To samé v případě narození dítěte. Průměrně mají šest dětí, i když je nemají čím uživit, říkala Renáta. Dovezli nám dítě v šestém týdnu. Paní ho našla u cesty, máma ho tam nechala ležet. Mělo malárii a bylo podvyživené. Léčili jsme ho léky a poskytli mu výživu a teď se dokonce směje, líčila Katie, lékařka z Austrálie. Ugandský primář po 3 letech V česko-slovenské nemocnici v Buikwe jsem prožila jeden den. Před ordinacemi čekaly od osmé hodiny ranní maminky s dětmi. V ordinacích byli připraveni tři ugandští doktoři, kteří předepisovali léky a rozhodovali o tom, zda pacienta přijmout do nemocnice nebo nikoliv. Ostatní případy, jež byly akutní, řešili bílí. Vzdělání ugandských zdravotnických pracovníků se kvalitativně odlišuje od lékařů z rozvinutého světa stejně tak jako životní hodnoty, kterými se řídí. Až v roce 2010 se proto stal primářem Uganďan, místní lékař Innocent Nkowa. Nemocnice přitom funguje od roku Původně vznikla jako středisko pro matky s dětmi a za účelem léčby nejčastějších nemocí, k nimž patří malárie, dýchací problémy, podvýživa. Když jsem ji navštívila v srpnu loňského roku, stavěla se při ní klinika pro HIV pozitivní pacienty, kterých bylo podle slov Innocenta kolem Dnes už klinika stojí a všem zmíněným pacientům slouží. Nedostatek místa Po prohlédnutí všech příchozích pacientů následovala odpolední vizita všech oddělení. Je nutné připomenout, že mužskou a ženskou část oddělovala jen plachta. Dnes jsou již obě části oddělené stěnou. Kontrola pacientů probíhala podobně, jak to známe z našich nemocnic. Jediný rozdíl byl v tom, že sestry kromě své odborné práce sehrávaly také úlohu tlumočnic. Jen málo obyvatel Buikwe mluví anglicky. Ačkoli je angličtina oficiální jazyk, ovládají ji jenom ti, kteří měli možnost chodit do školy. Velká část lidí si však nemůže dovolit ani jídlo, natož uniformy a učebnice pro šest dětí. Sociální situace pacientů v nemocnici se pozná Obrázek vlevo nahoře: V nemocnici místo kuchařek vaří rodinní příslušníci pacientů. Obrázek vpravo nahoře: Stěny dětského oddělení nemocnice v Buikwe zdobí výjevy zvířátek, květů a sluníčka. Obrázek vpravo dole: Pro léky a krev jezdí pravidelně řidič do Kampaly, aby je asistenti v nemocnici mohli podávat pacientům. Obrázek vlevo dole: Slovenský lékař Andrej Bebjak při vizitě na oddělení dospělých ošetřuje paní, která nerozumí anglicky

8 PO VLASTNÍ OSE celkem lehce. O jídlo nebo koupání pacientů se nestarají sestřičky jako u nás, nýbrž příbuzní nebo zaplacení asistenti nemocných. Vařili pod přístřeškem na dvorku. Spali pod postelemi svých svěřenců. Tedy alespoň v době mé návštěvy. Máš štěstí, že právě není období, kdy vrcholí malárie. Naposledy jsme tady měli plné i chodby. Lidi jsme neměli kam umístit, vzpomínala Renáta Machálková. To jediné, co mají Lékaři ze Západu často cestují do Afriky s cílem zachraňovat svět. Když však vidí umírat lidi, situace se poněkud změní. Samozřejmě, touha pracovat v Africe měla jistý nádech heroické romantiky, se silným sociálním pozadím. Pak se ale motivace transformovala na povinnost, popisoval slovenský lékař Andrej Bebjak. Pracujete s lidmi z úplně odlišné kultury, v níž čas plyne poněkud jinak a pracovní nasazení se liší od toho našeho. Také léčíte pacienty, o kterých netušíte, jestli vůbec chtějí žít. Jednou jsme zachraňovali dítě a otec mi řekl, abych ho nechala odejít s dcerou, ať umře doma, protože náklady na pohřeb jsou u nich nižší, vzpomínala Katie. Jindy zase již zdraví pacienti přinesou banány nebo kukuřici to jediné, co mají. Foto: Magdaléna Vaculčiaková V česko-slovensko-ugandské nemocnici sv. Karla Lwangy v Buikwe ošetří denně přibližně 100 pacientů ve čtyřech ambulancích: ambulance pro dospělé, dětská, chirurgická a gynekologická ambulance. Lůžková část nemocnice má čtyři oddělení se 61 lůžky. O zdraví pacientů se stará 70 místních zaměstnanců a pět českých nebo slovenských lékařů s jedním administrátorem. V HIV klinice, která byla postavena v roce 2010, je každý den přítomný specializovaný lékař. Nejvíc HIV pozitivních pacientů přichází v úterý na odběr krve. Nemocnice je vzdálená 60 km od hlavního města Kampala. Slouží desítkám tisíců lidí v oblasti. Poplatky za ošetření jsou minimální. V případě léčby HIV poskytuje organizace Baylors Uganda zdarma ARV léčbu. Testování HIV pozitivních pacientů i kontroly nemocných nebo žen po porodu provádějí zaměstnanci nemocnice i v terénu během pravidelných výjezdů. Přímo v nemocnici probíhají pravidelně jedenkrát až dvakrát týdně školení zdravotnického personálu, na kterých zaměstnanci sdílejí zkušenosti

9 INTERVIEW Lukáš Hejlík, herec a moderátor Projekt LiStOVáNí děláte už 8 let. Jak se vyvíjí? V čem se za tu dobu změnil? Co myslíte, že na něm lidi baví? Jo, je to takový můj nejvěrnější partner, který se mnou zdárně šlape životní cestu posledních roků. Z nevinného nápadu zdivadelnit knihu pomocí skvělé komplexní úpravy, za pomocí scénických situací, muziky či svícení, se stal pprofesionální, skvěle navštěvovaný projekt, který ročně odehraje 260 představení v 80 městech republiky. A spisovatelé nejenom z Čech mi tvrdí, že něco podobného nikdy nikde neviděli. Prostě, dobrý nápad, asi jako STUDENT AGENCY. Veleúspěšné LiStOVáNí zažíváte s knihou Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka. Teď dokonce vyrážíte do zahraničí. I s autorem... Je to rozhodně autorem, charismatickým Tomášem, který popularizuje sektor, na který jsme spíš zvyklí nadávat. Je až neuvěřitelné, jak známý a oblíbený po celých Čechách je a například v Třinci na nás přijde 350 lidí. LiStOVáNí ho chytlo, zkultovnělo ho to jako umělce, jak sám rád říká, a často chodí i na naše jiné další tituly. S Ekonomií jsme se po 100 reprízách a návštěvě 65 měst republiky dostali na Novou scénu Národního divadla, kde máme každý měsíc vyprodáno. A teď s anglickou verzí (kniha se prodává ve světě stejně dobře jako doma) jedeme do světa. Začínáme Bukureští, Londýnem, Bruselem, Helsinkami, v jednání je Moskva, New York a další města. No vidíte, a to první LiStOVáNí bylo v malé českobudějovické kavárně pro 18 lidí. Jak se Vám spolupracuje s člověkem z úplně jiného prostředí? Obohacujete se navzájem? V čem? Víte, jak jsem druhým protivnej, to není hodina, abych neřekl, jak říká Tomáš. Myslím, že si můžu dovolit říct, že jsme opravdoví přátelé. Bavíme se o všem, svěřujeme si věci, které jsou poměrně důvěrné. Často od něho dostávám zprávu, že nás má rád a je mu s námi dobře. A mně nezbývá, než jen velmi rád tyhle sympatie oplácet. Kolik knih přečtete za měsíc? Na LiStOVáNí připravujete každý měsíc vždy novou knihu... Ano, tempo je šílené. Mám měsíčně tak 15 vytipovaných knih, dočtu však jednu, dvě

10 INTERVIEW To přiznávám. Nejsem už nezaujatý čtenář, když se nám to nehodí do konceptu, málokdy knihu dočítám. Neříká se tomu profesionální deformace? A teď zrovna čtete A uzřela oslice anděla. To je špičková kniha, ale místy vyloženě nechutná. Chystáte představení? Nene, ale od Cavea jsme hráli Smrt Zajdy Munroa, a ta je možná ještě drsnější. Jedna starší paní na představení v Brodě se se při tom křižovala. Je to ale přitom hrozně poetická kniha, a i přes tu zřejmou hrubost velmi něžná. I když si Vaše scénické čtení získává nové řady fanoušků a pracujete i na spoustě jiných věcí, většina lidí Vás zná ze seriálu Ošklivka Katka, kde jste hrál hlavní roli. Nevadí Vám toto neustálé spojování? Ne. Vůbec. Teď jsme měli premiéru nejlepší seriálu, co kdy v Čechách v poslední době vznikl Terapie. To byla naprosto skvělá zkušenost, filmařská práce. V hlavní roli je Karel Roden jako psychoterapeut, já jsem jeho úterní pacient. Sledujte od října na HBO! Jinak mě dále čeká natáčení seriálu Sborovna. Ničeho bych bez Ošklivky nedosáhl, a to, že na mě puberťačky volají Meduno!, to ustojím s nadhledem. Na Primě jste také moderoval pořád Vím, cos dělal v pátek, který zmizel z televizních obrazovek stejně rychle, jako se tam objevil. Jaký vliv má neúspěšný pořad na jeho moderátora? Spojují si pak diváci neúspěch s jeho osobou? To nevím. Začínal jsem s moderováním v tomto pořadu, který pravda nebyl úplně šťastný, 18 19

11 INTERVIEW nicméně to byl asi nejtěžší možný formát. Dost jsem se na tom naučil. Dnes mě moderování solidně živí a můžu říct, že i baví, jakkoliv je to úplně něco jiného. Máte čtyřletou dceru Klárku. Vychováváte ji s bývalou manželkou velmi liberálním způsobem. Jak k tomu došlo? Váš přístup k dceři vykrystalizoval s časem, nebo jste se někde nechali inspirovat? Tehdy bylo vše maximálně na internetu u nějakých alternativních mamin. Ano, všechny ty netradiční věci (jakkoliv je vlastně absurdní, že se jim říká přirozené ), přišly s narozením Klárky. Dneska je to díkybohu dál, rodiče si můžou víc vybrat, snáze se orientovat. Nebude Vaše dcera naopak rozmazlená, když se jí všechno povolí a nic nepřikáže? Myslím, že ne. Navštivte Kavárnu Anděl v centru Brna Přijďte navštívit kavárnu Anděl Čeká vás vynikající káva, designový interiér, nevšední atmosféra a pozitivní přístup personálu. Kavárna Anděl se jako jedna z mála v České republice řadí mezi tréninková pracoviště pro lidi s mentálním postižením. Jejím posláním je rozvoj pracovních a sociálních dovedností v podmínkách blížících se běžnému pracovnímu prostředí. Snažíme se podporovat samostatnost našich kavárníků, která jim usnadní přechod na volný trh práce nebo chráněné pracovní místo. Kavárna pro všechny Kavárna má bezbariérový přístup, tudíž se schodů do sklepních prostor nemusí nikdo obávat. Nejmenší návštěvníci mohou prozkoumávat nově vybudovaný dětský koutek, zatímco si jejich rodiče mohou v klidu vychutnat kávu. Pro větší návštěvníky jsou zde k zapůjčení různé stolní hry. Kavárna je nekuřácká a nabízí wifi zdarma. Každý měsíc se můžete těšit na pravidelné pořádání vernisáží a výstav umělců. V prostorách kavárny také probíhají divadelní představení, koncerty, přednášky a promítání. Týden kávy Kavárna Anděl se připojí ke kulturní akci Týden kávy Brno 2011 ( od 1. do V tomto týdnu se můžete těšit i na bohatý program v podobě představení spolku Cyranovy boty, prodejního workshopu Šperkobraní, speciálního představení pro děti spojeného se speciální nabídkou pro rodiče nebo vernisáže. Přijďte si tedy vychutnat dobrou kávu a podpořit tím kavárnu Anděl. Na Vaši návštěvu se těší všichni kavárníci od Anděla Kavárna Anděl, Gorkého 34, Brno, otevírací doba: po-pá kavarna-andel.brno@charita.cz, telefon Má tato výchova i nějaká negativa? Je pravda, že jsem se jí jednou snažil ukázat u zubařky, kde se samozřejmě bála otevřít pusu, že to opravdu nic není. Zasednul jsem do křesla, udělal ááá, Klárka zpozorněla, asi to zabralo. Zpozorněla i zubařka a pošeptala mi do ucha: Ale vy tam opravdu máte kaz. Mám vrtat? Podíval jsem se na malou, na zubařku, do blba a odpověděl: No, tak dobře. Zaplatil 400 Kč za plombu, Klárku do křesla stejně nedostal a frčel domů s vyvrtaným zubem. Text: Petra Špidlíková Foto: Martin Kacvinský LUKÁŠ HEJLÍK (* Citoliby u Loun) Vystudoval Vyšší odbornou hereckou školu v pražské Michli. V roce 2002 nastoupil do angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Od r působí v Městském divadle v Brně. Zahrál si v několika seriálech, proslavila ho hlavní role v seriálu Ošklivka Katka. V současnosti přichází na televizní obrazovky úspěšný zahraniční seriál Terapie, kde hraje pacienta Karla Rodena. Dloubodobě se věnuje kultovnímu projektu LiStOVáNÍ, který představuje knižní tvorbu formou scénického čtení v kostýmech, s hudbou, rekvizitami. Smyslem je prožít knihu všemi smysly. Více na

12 TREND Jarmarky, blešáky, markety, výprodeje, trhy a bazary! S podobným vetešivým hemžením se v poslední době v Čechách a na Slovensku roztrhl pytel. Kdo nakoupí, neprohloupí. Aneb buďte trendy, originální, módní a in za babku! Myšlenka nejrůznějších bazarů není hlavně ve světě vůbec žádnou novinkou. Úžasnou atmosféru nabízí už roky třeba bleší trh ve slovinské Ljubljani. Neděli co neděli tam spontánně oba břehy řeky Sávy, protékající historickým centrem, opentlují desítky obyvatel a baví se nabízením cenných i bezcenných pokladů, které našli na dně skříní nebo ukryté na půdě svých domů. Nápad s Vánočním bazarem v mokré čtvrti rozjely před osmi lety dvě známé české herečky Aňa Geislerová a Táňa Vilhelmová. Byl to asi první charitativní projekt tohoto druhu. Přispět může kdokoli s jakoukoli věcí. Od tretek a staré veteše až po cennosti, umělecká díla a značkové zboží. Před Vánocemi má bazar svou kouzelnou atmosféru, lidé mohou nakoupit netradiční dárky, dát si skleničku na uvolnění a v neformální atmosféře potkat své oblíbené herce. Podobné akce v současné době předhání jedna druhou. V září se všem, kteří chtěli přispět na programy integrace dětí z dětských domovů a zároveň si odnést prvotřídní kousky originál značkového oblečení a doplňků, otevřela brána Domu pánů z Lipé centrály STUDENT AGENCY. V renesančních prostorách budovy se konala burza s názvem Chic Help for Family. Jen o pár dnů později uspořádal magazín Ona Dnes svůj v pořadí třetí blešák, který si nenechaly ujít stovky lidí. Výtěžek putoval na konto Nadace Terezy Maxové. Jinde zase nejde o charitu, ale o krásu, originalitu a nabídku alternativy. Všechny tyto faktory v sobě snoubí třeba košický BAZzART, na kterém vystavuje a prodává své tvůrčí výrobky mladá výtvarnice Zuzka. Text: Petra Špidlíková Foto: Pavel Richter, Zuzana Pituchová Mám ráda zajímavé a výrazné doplňky, a proto jsem s tím asi začala. Vyráběla jsem brože pro sebe a kamarády a po všelijakých designshopech jsem hledala něco jiného, něco odlišného. Navštívila jsem několik českých marketů a uvědomila si, že se tam chci vrátit, ale už ne jako zákazník. A tak jsem vyrobila první lízátka. Jsou látková, člověk si je připne jako brož, vyjde ven a okamžitě vykoukne z celé té fádnosti a šedi, která nás obklopuje. I mé čelenky mají podobné poslání. Inspirovala jsem se 20. léty, trocha vintage, recykluji látky, tzn. minimum čelenek je vyrobeno z koupených látek. Většinou stříhám staré zástěry, šaty, blůzky. Přichází stále více zákazníků, pro které je originalita nade vše. Nejrůznější designmarkety jsou proto stále populárnější, na Slovensku se jich v současnosti koná několik. Organizátoři své prodejce pečlivě selektují prostřednictvím výběrového řízení. Já jsem se dostala na několik marketů, a to hlavně díky své modelce Lence, která je tváří mojí značky z.odd. lolli.pop. Z hlediska předvádějících je to skvělá příležitost ukázat naživo svoji tvorbu, vidět reakce lidí a dostat se do šršího povědomí. Z hlediska kupujících jde o malou kulturní událost, často spojenou s koncerty, workshopy a divadelními představeními. Stručně příjemně strávený čas s lidmi, kteří mají rádi zajímavé, neokoukané věci a originalita nebo výstřednost je pro ně přirozená. Zuzka 22 23

13 TREND Obrázky na tété dvojstraně: Dnešním trendem jsou všemožné bleší trhy či jarmarky, kde lidé mohou zpeněžit své věci a výrobky. Právě taková místa lákají spousty lidí k návštěvě; návštěvníci většinou neodcházejí s prázdnou, každý si vybere! 24 25

14 Jednotka RegioJetu Bombardier Talent při předváděcích jízdách na trati Bratislava Komárno v dubnu VLÁMSKÁ VLÁDA A DIVADLO ARCHA UVÁDĚJÍ THE FLEMISH GOVERNMENT AND ARCHA THEATRE PRESENT REGIOJET V REGIONECH Zatím jen na Slovensku Dálková doprava na české železnici zažívá nebývalý rozruch: RegioJet investuje miliardu korun do svých vozidel, zákaznických poboček na nádražích a nových technologií ve vlacích, České dráhy vylepšují čalounění ve svých vozech a připravují nákup nových souprav, za dveřmi už přešlapuje další dopravce a chystá se ke startu. Cílem všech je být lepší, levnější, preciznější, rychlejší, přátelštější. Někomu se to daří, někomu ne. Jinými slovy: sledujeme účinky konkurence. Konkurence na několika málo linkách, na kterých si soukromí dopravci vystačí bez dotací, je na české železnici jen kapka v moři, zhruba 5 % všech spojů, které se po našich kolejích pohybují. Zbylých 95 % vlaků je před konkurencí pečlivě ochráněno: kraje ani stát totiž nevypisují žádná výběrová řízení na výběr dopravců, kteří vlaky v regionech provozují. České dráhy mají dopravu v krajích jistou minimálně do roku 2019, přičemž 26 tato jistota spolkne každý rok z veřejných rozpočtů zhruba 12 miliard korun. Přitom by za méně peněz mohly v regionech jezdit lepší vlaky, pokud by na jejich provoz byly vyhlašovány férové soutěže: vyhraje pouze nejkvalitnější a nejefektivnější dopravce (což se může čas od času stát i Českým drahám, proč ne...). Na Slovensku jsou o krok dál. Tamější politici odmítli léty zažitou praxi o automatickém přímém zadání všech zakázek státnímu dopravci a oznámili deset výběrových řízení v příštích deseti letech. RegioJet uspěl už v předkole hlavní soutěže: od března příštího roku začne provozovat vlaky mezi maďarsky mluvícím Komárnem a Bratislavou. Jedná se o směr, kterým do hlavního města dojíždí denně tisíce obyvatel Žitného ostrova. Situace na ucpaných silnicích je tu zoufalá (v ranní špičce můžete stát i hodinu v koloně) a železnice tu může výrazně pomoci. Cestujícím nabídneme moderní klimatizované soupravy od kanadského výrobce Bombardier, více spojů, výrazné zjednodušení a zkrácení cestování (vlak bude ve špičce o půl hodiny rychlejší než auto nebo autobus) a novou nabídku služeb na palubě. Co je zcela unikátní: RegioJet za své vlastní prostředky (bez nároku na dotace) připraví pro cestující kvalitní přístřešky na nástupištích a úplně nová odstavná parkoviště, která budou cestujícím k dispozici zdarma. A jako by toho nebylo málo: důslednou optimalizací všech nákladů ušetříme slovenskému státnímu rozpočtu zhruba pětinu peněz, které by musel zaplatit státnímu dopravci, kdyby nevypsal soutěž a zadal zakázku přímo. V Čechách, Slezsku a na Moravě nás čeká ještě dlouhá cesta ke kvalitním a efektivním vlakům v regionální dopravě. Příklad slovenského RegioJetu ale dává šanci, že naši politici pochopí, jak lze ozdravné efekty konkurence v dálkové dopravě přenést i do regionů. Text: Ing. Jiří Schmidt VLÁMSKÁ / Les Slovaks / Journey Home / Gob Squad / Campo: Before Your Very Eyes SEZÓNA THE FLEMISH / KVS / Occupied City / Ultima Vez / Radical Wrong Využijte speciální nabídky a pořiďte si předplatné na všechna výše zmíněná představení. Ušetříte 290 Kč! / Take advantage of our special offer and obtain a special pre-paid ticket to each performance. Save CZK 290! Divadlo Archa, Na Poříčí 26, Praha 1, pokladna / Box office tel , pokladna@archatheatre.cz / Otevřeno po pá a 2 hodiny před začátkem představení / Open Mon Fri and 2 hours before the start of performances. SEASON Divadlo Archa, o.p.s. je podporováno grantem hlavního města Prahy The Archa Theatre, o.p.s. is supported by a grant from the capital city of Prague Oficiální dopravce / Official carrier 27

15 HOMO CULTURALIS Největší boom zažívá ve třicátých letech. Éra zlatého filmu. Smyslná Ginger Rogers s elegánem Fredem Astairem si v dokonalé souhře tančí pro věčnou slávu. Step, v originále tap dance, rozhodně ani dnes nepatří do starého železa

16 HOMO CULTURALIS Čern rnoš ské kořeny a irská národn í tr ad ice Už po roce 1619 začal na jihu Severní Ameriky pravidelný dovoz afrických otroků na plantáže ve Virginii. Aby si černí otroci alespoň trochu odpočinuli a uvolnili se, bylo jim v neděli umožněno tančit. Tyto černošské taneční mše, kterým přihlíželo množství diváků, měly časem značný vliv na vznik smíšených hudebních i tanečních stylů. Tady se profiloval i step. Vznik stepu datujeme obvykle na přelom 18. a 19. století do okrajových městských čtvrtí v USA, které byly doménou především nemajetných vrstev přistěhovalců. Hlavní role tu sehráli zejména Irové (ale i Angličané, Skotové, Holanďané), kteří se houfně stěhovali do USA, a černoši. Step tedy vyšel ze zcela amatérských poměrů tím, že černoši napodobovali bělošské tance, a částečně také obráceně. Step j ako sh ow K dalšímu vývoji stepu a rozšíření jeho popularity přispělo značnou K mistrům tohoto tance patří Fred Astair, Gene Kelly, Savion Glover, Gregory a Maurice Hines, Jason Samuel Smith, Ginger Rogers a další. měrou období černošských show na Broadwayi například Oriental America (1896). Tehdy byly také vypracovány jedny ze základních kroků úderové techniky stepu tzv. Time Steps. O jejich vznik se zasloužili zejména dva černí američtí stepaři King Rastus Brown a Bill Robinson. Step, jak ho známe dnes, vznikl na konci 19. století, ale raději hovoříme až o období po 1. světové válce. Teprve tehdy začal, stejně jako tzv. moderní společenské tance, pronikat pravidelněji na evropské scény. Největšího vrcholu a popularity dosáhl na počátku 30. let 20. století, v době vzniku zvukového filmu, kdy se Hollywood dostával do varu. Hospodářská recese se světu filmu vyhnula obloukem a v Americe se takřka přes noc zrodily známé filmové stepařské hvězdy. Comeback Nástup komunismu měl v poválečných letech ve východní Evropě velký vliv na útlum stepu, ale i jazzu. V 50. letech k tomu přispěl v Americe i úpadek vaudeville tehdy byly velké orchestry vytlačeny příchodem rock and rollu a rhytm and blues. I přes tyto překážky dokázal nastartovat v Americe nový vzestup stepu známý tanečník, později choreograf a filmový režisér Gene Kelly, který zpopularizoval step ve svých filmech; nejznámější u nás je Zpívání v dešti. Stepařské filmy točili znovu i černí umělci; stepuje se i v mnoha nových divadelních muzikálech. Bylo to právě včas, na step se totiž především díky příchodu nových vln módních tanců začalo zapomínat. Ve střední Evropě se začíná stepovat zejména v tanečních školách a v amatérském tanečním klubovém prostředí. Čeští stepaři usilují o rozvoj stepu pořádáním workshopů se zahraniční účastí. Každoročně se koná Mistrovství České republiky ve stepu, z něhož se stepaři nominují na mezinárodní soutěže. K uchování tradice fenoménu jménem step přispívá i Mezinárodní stepařský festival Brno, který pořádá Taneční studio NO FEET. Text: Adéla Pešková 30 31

17 VIDĚNO Z OKNA Každého cestujícího žlutého autobusu, který jede přes Ústí nad Labem až třeba do Drážďan, čeká několik zajímavostí, které může zahlédnout z okýnka vozu. Kdo má čas se za nimi vydat do terénu, rozhodně nebude litovat. Hned po příjezdu do Ústí k sobě magnetickou silou přitahuje všechny pohledy romantický hrad Střekov, který se zvedá vysoko nad klikatícím se tokem Labe. Hrdá dominanta města se vypíná na samém vrcholku mohutné skály a slibuje rozhled nad malebnými kopci Českého středohoří. Na stejném místě se nechávali líbat múzami nejvýznamnější romantičtí umělci své doby jako Wagner, Goethe nebo Mácha. Necelých třicet kilometrů severněji se cestovatelům spolu s návštěvou Děčína otevírá možnost navštívit náš nejmladší národní park České Švýcarsko. Pokud máte v oblibě pěší turistiku, je úžasné nechat se pohltit stezkami okolo labských pískovců, které tvoří neskutečná skalní města a pozoruhodné útvary. Jedním z vyhlášených míst je proslulá turistická trasa na velkou Pravčickou bránu. K nejvyhledávanějším okruhům, kterým dávají výletníci přednost, stále patří několikakilometrový okruh po červené turistické značce z Jetřichovic až do Hřenska, kde vás okouzlí hned několik míst. Přes vyhlídky zapomenutých skalních hradů, malou Pravčickou bránu a majestátně se tyčící velkou Pravčickou bránu vás nohy donesou až k soutěskám na říčce Kamenici u Hřenska. V minulosti byla oblast Kamenice těžko přístupná a její tajemnost lidi spíš děsila. Dnes už je upravená pro turistické učely a patří k největším atrakcím Českého Švýcarska. Byl by hřích nenastoupit do dřevěné loďky poháněné lidskou silou (převozník používá k cestě po řece bidlo) a ochudit se o úžasné historky z tajemného skalního kaňonu, které průvodce vypráví. Celá projížďka trvá něco přes půl hodiny a je možno ji absolvovat v obou směrech na dvou úsecích (Edmundova a Divoká soutěska). Budete-li se z Hřenska pěšky okruhem vracet, rozhodně stojí za to sejít na Mezní louce na modrou turistickou značku, která vás přes Vysokou Lípu dovede až do magického údolí Dolského mlýna. Tohle místo proslavila fi lmová Pyšná princezna zde Krasomila s králem Miroslavem zavírali vojáky do pytlů od mouky. Přestože mlýn nedlouho po natáčení pohádky vyhořel a zbyly z něj jen obvodové zdi, místo dole s dřevěnými lávkami nabízí neskutečný zážitek; kromě úžasné přírody na vás dýchne i tajemno mlýna, který pamatuje nespočet lidských příběhů. Text: Zdenka Divoká Foto: Jan Urbánek Ústí nad Labem Schöna Hřensko Děčín hrad Střekov Labe Kamenice Pravčická brána Mezní louka Edmundova a Diviká soutěska Dolský mlýn Malá Pravčická brána Vysoká lípa Jetřichovice Česká Kamenice Obrázek nahoře: Panoramatický pohled z Pravčické brány na pískovcové skály ošlehané větrem. Obrázek vpravo uprostřed: Jedno z romantických zákoutí na Labi. Obrázek vpravo dole: Tajemný Dolský mlýn odolávající zubu času

18 SVĚT PLNÝ CHUTÍ 100 g masa, a naopak kuřecí prsa obsahují 1 g tuku na 100 g masa. Z vepřového masa bychom měli vybírat kousky bez viditelného tuku, jako jsou panenská svíčková nebo kýta. DOBA PŘÍPRAVY 10 minut POČET OSOB 4 INGREDIENCE 8 plátků prosciutta 600 g (8) steaků z vepřové panenky 1 jablko nakrájené na tenké plátky 16 čerstvých lístků šalvěje několik listů různých druhů salátu 1 lžíce olivového oleje 2 lžíce balsamikového octa čerstvé pečivo ZPŮSOB PŘÍPRAVY 1. Jednotlivé plátky prosciutta rozložíme na čistou rovnou plochu. Na jeden plátek prosciutta klademe vždy steak z vepřové panenky, který zlehka osolíme a opepříme z obou stran, přidáme 2 lístky šalvěje a 2 3 plátky jablek. 2. Prosciutto s ingrediencemi zabalíme do roličky. 3. Ve velké pánvi rozpalíme olej. Připravenou rolku osmažíme po dobu 1 2 minut z každé strany dozlatova. Snižíme teplotu na minimum, přikryjeme a vaříme 3 5 minut, dokud nebude rolka propečená. 3. Hotovou rolku v prosciuttu vyjmeme na talíř. Do pánve k vypečené šťávě přidáme balsamikový ocet spolu s ¼ sklenky vody, dusíme po dobu 1 2 minuty a mícháme, dokud omáčka mírně nezhoustne. Na závěr přelijeme hotovou omáčkou rolku na talíři a podáváme se salátem a pečivem. Dobrou chuť. Milí čtenáři, tento recept hodnotím na škále od jedné do pěti čtyřmi body. Body dávám za druh masa, originalitu a jednoduchost při jeho přípravě. PRO Vepřová panenka se mezi jednotlivými druhy vepřového masa řadí k těm s nižším obsahem tuku, a to 11,10 g tuku na 100 g masa. Jen pro srovnání, vepřová žebírka obsahují 34,7 g tuku na To, jaké množství vepřového masa bychom měli konzumovat, záleží na celkové skladbě našeho jídelníčku, zejména na množství ostatních zkonzumovaných živočišných či rostlinných bílkovin, na našem zdravotním stavu a také na fyzické aktivitě. Pokud zvolíte přírodní úpravu, ne smaženou, vynecháte tučné uzeniny či zabijačkové výrobky, 1 2 plátky masa za týden nezpůsobí našim cévám ani srdci žádnou velkou pohromu. Dobré je zvolit maso z českého ekochovu. Vepřové maso obsahuje bílkoviny, minerální látky (draslík, síra, fosfor), stopové prvky a vitaminy, zejména skupiny B. Šalvěj a prosciutto jsou suroviny, které jídlu dodají specifi ckou chuť, což mohu jen doporučit. Balsamikový ocet vinný ocet z nejkvalitnějších bobulí vinné révy má jemně nasládlou chuť, proto je vhodné používat ho i na přípravu salátů. Stačí promísit balsamico s olivovým olejem, případně nasekanou bazalkou. Není již nutné přidávat cukr. PROTI Plné bodové hodnocení jsem nedala za neoriginalitu navržené přílohy pečiva a salátu z listové zeleniny. MŮJ TIP Příloha pokud budete jíst pečivo, kupujte takové, které obsahuje až 8,5 g vlákniny na 100 g pečiva, majitelé domácích pekáren si mohou zdravý a chutný chléb upéct doma. Na jeho přípravu použijte celozrnnou mouku jemně mletou žitnou a pšeničnou, vločky a různé druhy semínek. Jako přílohu vyzkoušejte např. pečenou bramboru s bylinkami nebo tmavou rýži s kari, které navíc působí protizánětlivě. Salát vždy radím svým klientům, aby využívali sezónních potravin, aby jejich strava byla pestrá. I v tomto receptu navrhuji použít hlavně zeleninu, která právě teď dozrává na našich zahrádkách, nebo ji bez problému koupíme v obchodě. Listová zelenina jako hlávkový salát, kadeřávek a další jsou dostupné na jaře. Nyní, na přelomu léta a podzimu, doporučuji salát z červené řepy s křenem, celerový nebo mrkvový salát. Olivový olej je vynikající, nechte si ho do salátů a studené kuchyně. Při tepelné úpravě používejte slunečnicový nebo řepkový olej. Přeji dobrou chuť! 34 35

19 Chystáte se na cesty? Nezapomeňte se pojistit! Oficiální ISIC cestovní pojištění ke kartám ISIC, ITIC, IYTC a ALIVE. Pro cestovatele Základní pojištění 200 Kč ost vědn Odpo Kč + 50 Pro sportovce Základní pojištění + extrémní sporty 350 Kč ost vědn Odpo Kč + 50 Pro Erasmus/stáž, atd. Pojištění pro dlouhodobé výjezdy Kč ost vědn Odpo Kč Studijní pobyty do celého světa Pojištění pro dlouhodobé výjezdy Kč ost vědn Odpo 0 Kč Zde naleznete veškeré informace, seznam prodejních míst i možnost objednávky on-line. Sjednat lze i na vybraných školách či v síti partnerů. Anglická knihovna, Plzeň nám. Republiky 12 anglicka@svkpl.cz Tel Take Cambridge exams with us! Registrace na zimní zkoušky FCE končí ! Termíny ostatních anglicky? ch zkoušek sledujte na sekce zkoušky. Přihlášky a více informací v Anglické knihovně.

20 46 dnů světového skla v Císařské konírně na Pražském hradě otevřeno denně hod Záštitu poskytli manželka prezidenta ČR Livia Klausová, výtvarnice Jaroslava Brychtová, ministr kultury MUDr. Jiří Besser a primátor hlavního města Prahy, Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. chrání STUDENT AGENCY 38 39