Koleopterologický průzkum na území PR Džungle

Transkript

1 Koleopterologický průzkum na území PR Džungle 1. Úvod Závěrečná zpráva projektu obsahuje výsledky inventarizačního průzkumu brouků (Coleoptera) v období duben-červenec V tabulkové příloze je seznam nalezených a determinovaných druhů, faunisticky zajímavé nálezy jsou komentovány. 2. Název průzkumu Inventarizační průzkum entomologický PR Džungle-brouci (Coleoptera) 3. Cíl průzkumu Zpracování inventarizačního průzkumu entomologického PR Džungle se zaměřením na brouky (Coleoptera), se zvláštním zřetelem na druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. a 175/2006 Sb. a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky-bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík et al., 2005) a návrhu případných managementových opatření v přírodní rezervaci z hlediska brouků (Coleoptera).. 4. Použitá metodika Samotný průzkum probíhá podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). K orientačnímu zjištění výskytu epigeických druhů (žijících na půdním povrchu), bylo použito metody zemních pastí, které byly rozmístěny na vhodných místech, tak aby byly postiženy všechny hlavní porostní typy vyskytující se v PR. Jako pastí bylo použito polyetylénových kelímků o obsahu 0,3 litru, jako fixační tekutiny byl použit etylenglykol s příměsí piva ke zvýšení atraktivity. Druhy brouků z půdního povrchu byly sbírány rovněž individuálně pod kaménky, kůrou, kusy dřev a listím za použití exhaustoru a trojzubé zahradnické motyčky. Druhy obývající bylinné patra byly sbírány smýkáním smýkací síťkou a to jak na mokřadu v Z části PR, tak v okrajích PR při hranici se zemědělskými kulturami a v lesním porostu, obzvláště v okolí starých dubů v jižní části PR. Ke sběru brouků z keřového a nižšího stromového patra bylo užito sklepávání vegetace do sklepávala, opět zvláště v keřových lemech. Sklepáváno bylo rovněž z pahýlů a usychajících větví v lesním porostu. K získání skrytě žijících myrmekofilních a dalších brouků bylo užito prosívání listového opadu, trouchu a detritu, zvláště okolo starých stromů, pařezů apod. Prosev byl umístěn v Moczarského aparátu a postupně zpracován. Tyto metody byly doplněny individuálním sběrem na rostlinách, květech, pod kůrou apod. Zvláštní pozornost byla věnována chorošům a dalším houbám a myceliím hub pod kůrou ležících větví. Vzhledem k charakteru PR byla zvláštní pozornost věnována studiu mokřadních biotopů. Zde žijící fytofágové a další druhy žijící na vegetaci byly smýkány smýkací sítí, hygrofilní druhy čeledí Carabidae a Staphylinidae byly sbírány vyšlapáváním z bahna a mokřadní vegetace, vodní brouci čeledí Dytiscidae a Hydrophylidae byli sbíráni v příkopech a terénních depresích v mokřadu s použitím vodní síťky. V období duben-červenec byly uskutečněny celkem 4 sběrné exkurze (23.4., 20.5., 15.6., 20.7.), během kterých byl získán materiál okolo 500 ex.řádu Coleoptera. Běžné, opakující se a dobře určitelné druhy byly pouze zapsány a po té opět vypuštěny. Determinace materiálu byla provedena převážně dle Freude et al.( ), nomenklatura je použita dle práce Jelínek et al.(1993), Carabidae dle Hůrky (1996). Na determinaci získaného materiálu se mimo autora podíleli další specialisté (bez titulu): L. Koloničný (Ostrava)-Cantharidae, Curculionidae, Coccinelidae, Dasytidae, Dytiscidae-part, P. Boža

2 (Ostrava)-Chrysomelidae-part, Průdek P. (Brno)-Cryptophagidae, Latridiidae, Hájek J. (NM Praha)- Dytiscidae, Jelínek J. (Praha)-Nitidulidae, Mantič M. (Hlučín-Bobrovníky)-Phalacridae, Scydmaenidae, Staphylinidae, Růžička J. (Praha)- Leiodidae, Schülke M. (BRD)-Staphylinidae. Přehled zjištěných druhů je uveden v tabulkové příloze. V tabulkové příloze ve sloupci RL jsou označeny druhy uvedené ve vyhl. 395/1992 Sb.(symbol ) a druhy uvedené v červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al.,2005) dle kategorií (CR-kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU-zranitelný, NTtéměř ohrožený) Nálezy druhů bionomicky, faunisticky a jinak významných jsou komentovány v kap.5.3. Databáze významných druhů s povinnými parametry byla zadána do prostředí NDOP. 5. Výsledky 5.1. Přírodní rezervace Džungle Přírodní rezervace Džungle s výměrou 9,9 hektarů se nachází v katastrálním území Slezské Pavlovice, v okrese Bruntál. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce Důvodem ochrany je zachování zbytků porostů tvrdého luhu-dubového lužního lesa se starými duby, měkkého vrbo-olšového luhu, rozsáhlých ostřicových mokřadů jako stálého biotopu chráněných obojživelníků, druhově pestré ornitofauny a dále bohaté populace sněženky podsněžníku Plán péče pro toto území na roky vyhotovil Bureš Charakteristika entomofauny PR Džungle Faunu brouků PR Džungle je možno rozdělit na druhy vázané na bezlesé, mokřadní plochy v západní části PR a druhy lužního lesa v jihovýchodní části. Na mokřadní ploše je možno rámcově vylišit druhy, vázané výskytem na vodní prostředí, zastoupené běžnějšími druhy karnivorní čeledi potápníků (Dytiscidae) a býložravé čeledi vodomilů (Hydrophilidae). Epigeická složka (na půdním povrchu se vyskytující) fauny brouků je v této části PR zastoupena hygrofilními zástupci čeledi Carabidae s typickými druhy jako Oodes helopioides, Europhilus thoreyi, Abonuj vádium, Bembidion biguttatum. K lokálně významným druhům čeledi Carabidae náleží Platynus livens a pro porosty rákosu a orobince typický Odacantha melanura Z čeledi Staphylinidae jsou pro mokřadní prostředí typické druhy rodu Paederus, Stenus a Olophrum assimile. Phytophagní složka Coleopterofauny je na mokřadu zastoupena druhy vázanými na jednotlivé mokřadní rostliny jako Limnobaris T-album, Thamnyspyrus lemnae, Altica lythri, Galerucella lineola, G. tenella, Psylliodes dulcamarae a další. Významným druhem vázaným na mokřadní prostředí je páteříček Silis ruficollis, pravděpodobně dravý druh, vyskytující se na mokřadní vegetaci. Pro výskyt fytofágních brouků jsou velmi významná přechodová společenstva a keřové lemy při okraji bezlesé mokřadní plochy. Pro tato společenstva jsou typičtí nosatci rodů Dorytomus, Phyllobius, Rhynchaenus a Curculio a dřepčíci rodu Crepidodera. V části PR pokryté lužním lesem je nejcennější JZ část, kde se na bývalé rybniční hrázi nachází několik mohutných starých dubů a dále přilehlý, rozvolněný lužní les se staršími jedinci lípy a dubu. Epigeické druhy jsou v této části PR zastoupeny charakteristickými lesními druhy, jako Pterostichus oblongopunctatus, Pt. niger, Carabus granulatus, C. coriaceus, lokálně významný je výskyt druhu Abax carinatus. Z dalších druhů, obývajících půdní povrch je významný výskyt nelétající světlušky Phosphaenus hemipterus. V prostředí lužního lesa jsou významnou ekologickou skupinou druhy vázané na staré stromy, případně dutiny a rozpadající se, mycelii prorostlé dřevo. Učení potravní specializace těchto druhů je mnohdy problematické. Jedná se jak o pravé saproxylické druhy, tak o druhy karnivorní, mykofágní nebo myrmekofilní. Z druhů saproxylických byl zjištěn výskyt Pentaphyllus testaceus, Mycetochara flavipes, Liopus nebulosus, Oplosia fenina, Osmoderma eremita a další. Z dravých (karnivorních) druhů, vázaných na staré stromy, byl zjištěn pestrokrovečník Tillus elongatus. Významnou skupinou jsou myrmekofilní (na mravence vázané) druhy. V PR se z této skupiny vyskytují 3 druhy drabčíků rodu Zyras a lesknáček Amphotis marginata, vázané na kolonie mravenců ve starých dubech.

3 Vzhledem k omezené výměře PR a její poloze mezi zemědělskými kulturami, se výrazně uplatňuje tzv. kotonový efekt, kdy na území PR se vyskytuje více expansních druhů, pronikajících sem z otevřené krajiny jako Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, Amara plebeja a další Přehled faunisticky a bionomicky významných druhů Carabidae Abax carinatus (Duft.)-střevlíček: Středoevropský, v České republice rozšířený, ale lokální druh, na severní Moravě jen ojediněle ve Slezsku vzácný lesní druh, ve Slezské nížině dosud jediný nález (Stanovský-Pulpán, 2006: Šilhéřovice). V PR Džungle dosud 1 ex. pod ležící větví v okraji lesního porostu, prvý nález pro Osoblažsko. Odacantha melanura (L.)-střevlíček rákosní: Bionomicky i morfologicky pozoruhodný druh, břehy přírodně bohatých mokřadů, rákosiny, porosty orobince, ve Slezsku lokální druh zachovalých lokalit, na Osoblažsku dosud znám jen z Dolních Povelic (Stanovský-Pulpán, 2006), druhý údaj pro Osoblažsko Platynus livens (Gyll.)-střevlíček: Druh říčních niv, mokřadů, lužních porostů, ve Slezsku velmi lokální a vzácný, ve Slezské nížině znám dosud jen ze Zábřežských luk (Stanovský-Pulpán, 2006), prvý nález pro Osoblažsko. Cantharidae Silis ruficollis (Fabr.)-páteříček: V Evropě široce rozšířený, v ČR lokální druh, převážně nížiny, mokřady, bažinaté louky, ve Slezsku jen ojediněle (Jilešovice, mokřad u žel. trati). V PR dosud 4 ex. smykem mokřadní vegetace v západní části PR. Cleridae Tillus elongatus (L.)-pestrokrovečník: Evropa a přilehlá část Asie, druh starých lesních porostů, vývoj v mrtvém dřevě habru, buku, vrby a topolu (Kolibáč J., Majer K., Švihla V ). V ČR lokální druh, staré přírodě blízké lesy. Curculionidae Acales comutatus - nosatec: Typický druh starých původních porostů, dle Strejčka (pers.com.) nutno považovat za relikt. Druh půdního povrchu, žijící v detritu a na opadaných větvích, kde se živí pravděpodobně plodničkami hub, v PR dosud 1 ex. v prosevu. Limnobaris t-album (L.)-nosatec: Ve střední Evropě široce rozšířený druh, ale lokální druh, typický pro zachovalá mokřadní stanoviště. Coccinelidae Harmonia axyridis.- slunéčko: Druh východoasijského původu, v Evropě byl vysazen v rámci biologického boje proti mšicím. V současnosti se spontánně šíří a v ČR je především v intravilánech měst běžný, ale proniká i do otevřené krajiny a představuje potenciální riziko pro původní biocenózy. Chrysomelidae Longitarsus linnaei (Duft.) dřepčík: Evropa na východ po Kavkaz, v ČR jen na severní Moravě, kam proniká z Polska, lokální druh na Symphytum tuberosum, v PR mnoho ex. na živných rostlinách v okraji lesního porostu. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii CR (kritický ohrožený) Lampyridae Phosphaenus hemipterus (Geoff.) světluška polokrová: Naše nejvzácnější světluška, skrytě žijící, nelétavý druh, lokálně zvláště ve vyšších polohách, na severní Moravě lokální výskyty v Nízkém Jeseníku, Podbeskydské pahorkatině a Beskydech, v PR 3 ex smykem okraje lesního porostu V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii VU (zranitelný). Leiodidae

4 Nemadus colonoides (Kraatz) Druhy této čeledi se vyskytují na hnijících látkách rostlinného i živočišného původu, druh Nemadus colonoides je vázán na staré stromy, dutiny, hnízda apod., v PR Džungle 2 ex. v prosevu detritu u paty starých dubů v jižní části PR. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii NT (téměř ohrožený), Scarabaeidae Osmoderma eremita (Scop.) páchník hnědý: V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii CR (kritický ohrožený), druh chráněný v programu Natura 2000, druh vázaný vývojem na staré duté stromy, aleje, parky, okraje lesů, v PR dosud jedno torzo, vzhledem k charakteru biotopu lze považovat výskyt druhu za vysoce pravděpodobný. Pozn.-Vědecký název O. eremita je uváděn v souladu s pracemi Jelínek et al.(1993) a Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005), Populace páchníků žijících v Evropě byly v poslední době předmětem taxonomickomorfologických studií jejichž výsledkem bylo rozdělení původního druhu Osmoderma eremita Scopoli, 1763 na druh Osmoderma eremita Scopoli, 1763 a Osmoderma coriarium De Geer, Dle Löbla a Smetany (2006) jsou oba tyto druhy v Evropě široce rozšířeny, populace páchníka na území ČR dle těchto autorů náleží k nominotypickému poddruhu druhu O. coriarium (druhý poddruh O. coriarium lassalei Baraud&Tauzin, 1991 je znám z Řecka). V nejnovějším seznamu listorohých brouků ČR (Juřena, Týr, 2008) je však z území ČR uváděn druh O. barnabita Motschulsky, 1845 (=O. eremita auct., non Scopoli, 1763, =O. lassalei septentrionalis Tauzin, 1994) Staphylinidae Mycetoporus ambiguus Lutze drabčík: Druh vázaný na staré porosty, na houbách v detritu apod., v PR 1 ex.v prosevu u paty starého dubu. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii EN (ohrožený) Zyras cognatus, Z. funestus, Z. humeralis drabčíci. Myrmekofilní druhy vázané výskytem na mravence, žijící ve starých stromech, v PR více ex. v prosevu detritu od paty starých dubů s koloniemi mravenců. Druhy zachovalého přírodního prostředí. Alecullidae Mycetochara flavipes (Fabr) květomil Druh vázaný vývojem na dutiny starých stromů, zvláště lip, imága vpodvečer na kmenech. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii VU (zranitelný). Tenebrionidae. Pentaphyllus testaceus (Hellwig) potemník. Druh vázaný na rozpadající se dřevo starých trouchnivých stromů, zvláště dubů, typický pro přírodě blízké lužní lesy. V PR několik ex. v rozpadajícím se, mycelii prorostlém dřevě ležící dubové větve. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii VU (zranitelný). 6. Definice ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopu na lokalitě Při předpokladu zachování územní ochrany území PR, lze vidět ohrožení biotopů v chráněném území především ve změnách vodního režimu území Z tohoto důvodu je nutno v ochranném pásmu PR vyloučit jakékoliv zásahy do vodního režimu, meliorační opatření, terénní úpravy apod. Především v mokřadní části PR je potenciálním rizikem agrese neofytů, ale i zarůstání plochy rákosem, který potlačuje další hygrofilní druhy bylin, významné pro výskyt jednotlivých fytofágních druhů brouků. Část mokřadní louky zarůstá rovněž kopřivou, což může souviset i se zvýšenými deponii dusíkatých látek z okolí. Z tohoto důvodu je žádoucí v ochranném pásmu PR vyloučit používání organických hnojiv. V lesní části může být rizikem mimo kolísání spodní vody i potenciální výskyt tracheomykóz, především na dubech (jilm prakticky není zastoupen). Omezený výskyt tracheomykozy, spojený s postupným pozvolným odumíráním větví, však může být pro řadu saproxylických druhů brouků velmi atraktivní. Jisté riziko představuje i pronikání adventivních druhů, v současnosti především východoasijského slunéčka Harmonia axyridis, které bylo zjištěno i na území PR. Současný hromadný výskyt druhu je vázán spíše na větší městské aglomerace, přesto však představuje i ve volné přírodě potenciální riziko, jak predací, tak potravní konkurencí domácím druhům hmyzu. 7. Závěry a doporučení Entomologickým inventarizačním průzkumem PR Džungle, provedeném v roce 2010 bylo zjištěno v dosud determinovaném materiálu 201 druhů brouků 39 čeledí. Ze zjištěných druhů je páchník hnědý (Osmoderma eremita) uveden ve vyhl.395/1992 jako druh silně ohrožený. V červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al.,2005) je uveden dřepčík Longitarsus

5 linnaei a páchník Osmoderma eremita v kat. CR (kriticky ohrožený), drabčík Mycetoporus ambiguus v kat. EN (ohrožený), Mycetochara flavipes, Phosphaenus hemipterus, Pentaphyllus testaceus v kat. VU (zranitelný) a Nemadus colonoides v kat. NT (téměř ohrožený). Význam PR z hlediska entomofauny lze spatřovat v následujících aspektech- -Plošně nevelká, ale komplexní lokalita, zahrnující bezlesé, mokřadní plochy, fragmenty podmáčených lesních porostů a kvalitních starých kmenovin s jednotlivými velmi starými duby -Enkláva přírodně blízkých biotopů v jinak silně pozměněné zemědělské krajině Pro udržení, respektive zvýšení stávajících hodnot PR Džungle lze doporučit -Nenarušovat vodní režim v PR i v jejím ochranném pásmu.. -Na území PR nerozšiřovat introdukované a stanovištně nepůvodní dřeviny. -Sledovat sukcesi náletových dřevin, výskyt náletových dřevin a keřů v porostních okrajích a lemových společenstvech na současné úrovni je žádoucí -Vyloučit používání pesticidů a umělých hnojiv v PR i v jejím ochranném pásmu -Mokřadní plochy pravidelně kosit, potlačovat nárosty rákosu a kopřivy. 8. Bibliografické údaje k zájmovému území Entomofauna vlastního území PR nebyla dosud zkoumána. Pro sledované území PR nebyly zjištěny žádné literární ani sbírkové fondy řádu brouci (Coleoptera). Z bližšího okolí MZCHÚ byly publikovány nálezy běžnějších druhů střevlíkovitých (Carabidae). Stanovský a Pulpán (2006) uvádí z lokality Slezské Pavlovice nálezy Amara aulica, A. bifrons, A. plebeja, Demetrias atricapillus, Europhilus thoreyi, Harpalus affinis, Leistus ferrugineus, Oodes helopioides, Platynus assimilis, Pterostichus strenuus, Pt. vernalis, Trechus quadristriatus. Z okolí Osoblahy (Osoblaha env.) dále uvádí mokřadní druh Bembidion doris. 9. Seznam použitých informačních zdrojů Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). Bureš L. (2002): Plán péče pro PR Džungle Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005)-Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, AOPK Praha, 758 pp. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. ( ): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Goecke & Evers- Krefeld. Hůrka K. ( 1996) : Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. ( 1996): Využití střevlíkovitých ( Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí, Klapalekiana, 32: Jelínek J. eds., (1993) :Checklist of Czechoslovak Insects IV, (Coleoptera), Seznam československých brouků, Folia Heyrovskyana, suppl.1, Praha, 172pp. Juřena D., Týr V. (2008): Seznam listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) České republiky a Slovenska, Klapalekiana, 44 (Suppl.): Kolibáč J., Majer K., Švihla V. (2005): Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí Laibner St. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 292 pp.. Maršálková J. et al. (1987): Metodika inventarizačního průzkumu chráněného území.- Státní ústav památkové práce a ochrany přírody, Praha. Picka J. (1978): Klíče k určování hmyzu 1, Coleoptera-Tenebrionidae, Zprávy Československé společnosti entomologické. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Klapalekiana,32 (Suppl.): Reitter E. ( ): Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, VIII.Band, II.Heft, 195 pp.

6 Skoupý V.(2004): Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána, 213 pp., CD-Rom. Sláma M.(1998): Tesaříkovití-Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci-Coleoptera, 383 pp. Smetana A.(1958): Drabčíkovití (Staphylinidae) in Fauna ČSR, svazek 12, Nakl.Čs akademie věd, Praha Stanovský J., Pulpán J.(2006): Střevlíkovití brouci Slezska, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Weismannová a kol. (2004): Ostravsko. In : Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.):Chráněná území ČR, svazek X.Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.