Mým přítelkyním, bez nichž bych byla navždy ztracená: Rickey, Lo, Janet, Cathy-Max, Deb, Rebece a Kim Williamonové.

Transkript

1 Ajwy

2

3 Kim Cardasciové, která mi dává svobodu překračovat hranice své představivosti, a Nancy Yostové, která mi pomáhá uchovat si duševní zdraví, když tak činím. Kněžkám svatyně a čtenářkám internetových stránek RBL Romantica za legraci, již si spolu užíváme, a za podporu, kterou mně a románům o Stopařích poskytují. Mám vás všechny ráda. Díky za to, že jste a že milujete romantické příběhy tak jako já! Mým přítelkyním, bez nichž bych byla navždy ztracená: Rickey, Lo, Janet, Cathy-Max, Deb, Rebece a Kim Williamonové. Mému muži a synům za trpělivost, lásku a neuvěřitelné štěstí, které mi ti čtyři přinesli do života. A v neposlední řadě i celé mé rodině za obrovskou podporu. Sherrilyn Kenyon

4 NIGHT PLEASURES Copyright 2002 by Sherrilyn Kenyon All rights reserved. Translation 2006 by Alena Chejnová Jacket design 2006 by Jana Šťastná Czech edition 2006 by Euromedia Group, k. s. ISBN

5 S H E R R I L Y N K E N Y O N O V Á Legenda z antického Řecka Narozen do nezměrného bohatství, vládl Kyrián Thrácký šarmem a charismatem stejně mocně, jako vládl mečem. Byl statečný a smělý, ovládal okolní svět a neznal nic kromě své vášnivosti. Horkokrevný, divoký a neklidný, užíval lehkomyslně života. Neznal žádné nebezpečí, žádné hranice. Život mu nabízel nepřeberně příležitostí a Kyrián přísahal, že nepromarní ani jedinou. Pro jeho sílu Área, tělo a tvář Adónida a smyslné dary Afrodíty po něm toužily všechny ženy, které jej spatřily. Chtěly ho mít jen pro sebe, snily o tom, že právě jim bude patřit hrdý princ a válečník, o němž se tradovalo, že pouhým dotykem dokáže ženu přivést až na samý práh ráje. Ale Kyrián nepatřil k mužům, jejichž srdce lze snadno zkrotit. Patřil k těm, co žijí pro daný okamžik, pro své smysly a prudké naplnění všech svých tužeb. Miloval rozkoš, rád ji poskytoval i přijímal. Ženy, jimž se podařilo získat jej pro sebe na noc plnou extáze, hleděly s opovržením na ty, které mohly o jeho nádherném těle jen snít. 5

6 Protože Kyrián byl vášeň. Touha. Smyslnost a náruživost. Rozený válečník. Všichni, kteří o něm slyšeli, jej ctili a obávali se ho. A v době, kdy byla Římská říše nepřemožitelná, porazil Římany sám hrdinským zápalem a zajistil svému jménu i vlasti bohatství a slávu. Tehdy o něm dokonce prohlašovali, že se stane vládcem celého známého světa. Místo toho z něj však skutek kruté zrady učinil vládce noci. Nyní kráčí říší stínů mezi Životem a Podsvětím. Ani člověk, ani příšera. Něco zcela jiného. Osamělost. Temnota. Noční stín. Neklidný, samotářský duch, jehož údělem je zachraňovat právě ty smrtelníky, kteří jím pohrdají a děsí se ho. Nedojde spočinutí ani míru, dokud nenalezne jedinou ženu, která jej nezradí. Jediné čisté srdce, jež pozná, co se skrývá pod jeho tvrdou slupkou, a přivede jej zpátky na denní světlo. 6

7 Kapitola 1 Myslím, že bychom ho měly přivázat ke kůlu do mraveniště a házet po něm nakládanými okurkami. Amanda Devereauxová se Selenině návrhu zasmála. Na starší sestřičku bylo spolehnutí vždycky ji uměla rozesmát, bez ohledu na to, jak velká tragédie se stala. A právě proto teď, jednoho studeného nedělního odpoledne, seděla Amanda u Selenina stolku s výkladem z tarotových karet a věštěním z ruky na Jacksonově náměstí, místo aby ležela v posteli s peřinou přetaženou přes hlavu. Rozhlédla se po náměstí proudily po něm davy turistů, kteří si tuto neworleanskou pamětihodnost nenechali ujít ani za pošmourného listopadového dne a usmála se při představě, jak se milion mravenců zakusuje do Cliffova bílého, těstovitého těla. Z kavárny Cafe Du Monde přes ulici se linula vůně teplé cikorkové kávy a koblih a o několik metrů dál si to hlasitě svištěla auta. Mraky a obloha měly ponuře šedou barvu, která dokonale korespondovala s Amandinou zasmušilou náladou. Většina pouličních prodejců z Jacksonova náměstí se během zimy neobtěžovala se stavěním stánků, ale

8 Selena ten svůj považovala za stejnou turistickou atrakci New Orleansu jako katedrálu sv. Ludvíka. A její spiritistický stánek byl opravdovou atrakcí Levný karetní stolek maskoval silný přehoz nachové barvy, na němž bylo vyšito speciální zaklínadlo známé pouze jejich rodině. Za stolkem seděla Madam Selene Vládkyně Luny, jak si Selena nechávala říkat, oblečená ve splývavé zelené semišové sukni, nachovém pleteném svetru a velkém černostříbrném kabátě. Její podivný úbor kontrastoval s Amandinými sepranými džínami, růžovým svetrem s copánkovým vzorem a světle hnědou lyžařskou bundou. Amanda ovšem vždycky dávala přednost nenápadnému oblečení. Na rozdíl od své výstřední rodiny nesnášela, když vyčnívala z řady, mnohem raději splývala s davem. S chlapy jsem skončila, prohlásila Amanda. Cliff byl poslední zastávkou na cestě do nikam. Mám už toho po krk, plýtvat na ně časem a energií. Odteďka se budu věnovat jenom účetnictví. Selena znechuceně ohrnula rty a začala míchat tarotové karty. Účetnictví? Víš určitě, že nejsi podvržené dítě? Amanda se nevesele zasmála. Tak to nejspíš jsem. Jenom bych si přála, aby se o mě moje pravá rodina přihlásila dřív, než bude pozdě a vaše potrhlost se přenese i na mě.

9 Selena se ušklíbla a začala si vykládat okultní pasiáns. Víš, co je tvůj problém? Jsem moc prudérní a upjatá, odpověděla Amanda. Právě to jí matka a osm starších sester vyčítaly nejčastěji. No to taky. Ale já spíš myslela, že bys měla krapánek změnit vkus. Vykašli se konečně na tyhle nudný patrony, co nosí kravaty a brečí mámě na rameni, že jsou zklamaný životem. Ty si, sestřičko, potřebuješ pořádně zadovádět v posteli s chlapem, kterej ti dokáže zrychlit tep. S nějakým nezodpovědným a pěkně divokým samcem. Myslíš s někým, jako je Bill? zeptala se s úsměvem Amanda. Narážela na Selenina manžela, který byl dokonce ještě prudérnější než ona sama. Selena zavrtěla hlavou. Ale ne, to je něco jinýho. Podívej, u nás jsem ta nezodpovědná a divoká já. Zachraňuju ho před tím, aby byl nudný. Právě proto se k sobě skvěle hodíme. Navzájem se vyvažujeme, Amando, což ale není tvůj případ. Ty a tvoji milenci překlápíte misku vah rovnou na stranu nudy. Hele, já mám ráda, když jsou mí milenci nudní. Je na ně spolehnutí a člověk se nemusí bát, že se nechají ovládat hormony. Koneckonců, já taky přece nejsem žádná femme fatale. Selena si odfrkla a shrnula karty na hromádku. Tak se mi zdá, že potřebuješ pár terapeutických sezení s Grace. Amanda se ušklíbla: Přesně tak. Potřebuju poradit, jak na chlapy, od sexuoložky vdané za

10 řeckého sexuálního otroka, kterého si vykouzlila z knihy. Děkuju, opravdu nemám zájem. I když o ní takhle nehezky mluvila, měla Amanda Grace Alexandrovou opravdu ráda. Na rozdíl od party Seleniných potrhlých kamarádů Grace vždycky stála oběma nohama pevně na zemi a byla díkybohu úplně normální. Mimochodem, jak se má? Dobře. Niklos začal před dvěma dny chodit a teď objevuje svět. Amanda si představila rozkošné blonďaté batole a jeho sestřičku dvojče a usmála se. Byla vždycky moc ráda, když jí Grace a Julián děti svěřili na hlídání. Kdy se má narodit to další? Prvního března. Grace se už určitě strašně těší, prohodila Amanda. Trochu ji přitom píchlo u srdce žárlivostí. Vždycky snila o tom, že jednou bude mít dům plný dětí, ale v šestadvaceti se ty vyhlídky už nezdály příliš nadějné. Zvlášť když nemohla najít žádného muže ochotného zplodit děti s ženou, o jejíž rodině si všichni mysleli, že je bláznivá. Poslyš, pravila Selena a vrhla na ni zkoumavý pohled, pod nímž se Amanda přikrčila, Julián má bratra, kterýho taky zakleli do knihy. Mohla bys zkusit Mockrát děkuju, ale nechci! Vždyť víš, jak tyhle vaše paranormální nesmysly nesnáším. Chci obyčejného hodného muže, ne nějakého démona. Priapus je řecký bůh, žádný démon.

11 To vyjde nastejno. Věř mi, že jsem si toho užila dosyta, když jsem ještě bydlela doma a vás devět pořád opakovalo zaklínadla a provádělo hokuspokusy. Chci žít úplně normálním životem. To je nuda. Proč to nejdřív nezkusíš, než začneš kritizovat? Selena se zasmála. Jednoho dne se stejně budeš muset smířit i s druhou půlkou své krve, sestřičko. Amanda ji však neposlouchala. V myšlenkách opět zabloudila k bývalému snoubenci. Skutečně byla přesvědčená, že Cliff je pro ni ten pravý. Takový milý, tichý účetní, žádný velký krasavec, no zkrátka přesně její typ. Pak se ale seznámil s její rodinou. Uf! Šest měsíců se jí dařilo odkládat okamžik, kdy jim ho představí, protože jí bylo naprosto jasné, jak to dopadne. Cliff na tom ale trval a včera večer Amanda nakonec kapitulovala. Zavřela oči a otřásla se při vzpomínce, jak se s ním její dvojče Tabitha setkala u dveří, navlečená do gotického šatu, který nosila při pronásledování upírů. Úbor doplňovala kuše, s níž se mu samozřejmě musela pochlubit, a sbírka vrhacích hvězd. Tahle je speciální. Na tři sta metrů s ní upírovi useknu hlavu. Jako by toho nebylo dost, matka a tři starší sestry seděly v kuchyni a vymýšlely pro Tabithu ochranné zaříkadlo. Ale to nejhorší přišlo, když se Cliff omylem napil z Tabithina hrnku s elixírem síly ze sraženého mléka, tabaska, žloutků a čajových lístků.

12 Zvracel celou hodinu. Potom ji zavezl domů. Nemůžu si vzít ženu s takovou rodinou, řekl, když mu vracela zásnubní prsten. Proboha, co kdybychom měli děti? Představ si, co by se stalo, kdyby se něco z toho přeneslo i na ně? Amanda zvrátila hlavu. Ještě teď by je všechny nejradši zabila za to, jak ji ztrapnily. Copak se ani během jedné jediné večeře nemohly chovat normálně? Proč jen se nenarodila do obyčejné rodiny, kde nikdo nevěří na duchy, zlé skřety, démony ani čarodějnice? Když už jsme u toho, dvě z jejích sester dodnes věří na Santa Clause! Jak jen může jejich úžasně normální otec všechny ty nesmysly vydržet? Za svou trpělivost si rozhodně zaslouží být prohlášen za svatého. Čau, holky! Amanda otevřela oči a spatřila, jak se k nim blíží Tabitha. No není to super? Co pro ni osud ještě chystá? Přejede ji autobus? Dnešek je prostě čím dál tím lepší. Měla své identické dvojče moc ráda, ale zrovna teď ne, teď si přála, aby se Tabitě přihodilo něco hodně ošklivého. Hnusného a bolestivého. Tabitha byla jako vždy celá v černém. Černé kožené kalhoty, rolák a dlouhý černý kožený kabát. Dlouhé, husté, vlnité, tmavě kaštanové vlasy měla stažené do culíku, bledě modré oči se jí leskly, tváře jí

13 zčervenaly mrazem. Vykračovala si zvesela, jako by tančila. Ach ne! Už zase byla na lovu! Amanda si povzdechla. Jak jen proboha mohly obě pocházet ze stejného vajíčka? Tabitha sáhla do kapsy u kabátu, vytáhla cár papíru a položila ho na stolek před Selenu. Potřebuju tvůj odborný posudek. To je řecky, že jo? Selena mlčky odstrčila karty stranou a přelétla papír pohledem. Zamračila se. Odkud to máš? Našla jsem to u upíra, kterýho jsme v noci zabili. Co se tam píše? Stopař přízraků se blíží. Desiderius by se měl mít na pozoru. Tabitha strčila ruce do kapes a zamyslela se. Napadá tě, co by to mohlo znamenat? Selena pokrčila rameny a papír jí vrátila. O žádném Stopařovi ani Desideriovi jsem nikdy neslyšela. Erik tvrdí, že Stopař přízraků je krycí jméno jednoho z nás. Co si o tom myslíš? zeptala se Tabitha. To Amandě stačilo. Ježíši, jak jen nesnášela, když začaly s těmi okultními žvásty o upírech a démonech! Copak nemůžou konečně dospět a žít v normálním světě? Hele, přerušila je a zvedla se od stolku, uvidíme se později.

14 Obrátila se k odchodu, ale Tabitha ji chytla za ruku. No tak, snad nejsi pořád ještě naštvaná kvůli Cliffovi? Jasně, že jsem. Vím, žes to všechno udělala schválně. Tabitha ji pustila. Nijak ji nevzrušovalo, že zmařila sestřino zasnoubení. Udělaly jsme to pro tvoje dobro. Ale ovšem, samozřejmě. Amanda se nuceně usmála. Mockrát děkuju, že se o mě tak staráš. Nechtěla bys mi taky rovnou vypíchnout oko, když už ses do toho dala? Jen tak, ze srandy? No tak, Mandy, pravila Tabitha se sladkým úsměvem, pro nějž jí otec vždycky všechno odpustil. Ale na Amandu to neplatilo, ten úsměv ji jen ještě víc podráždil. Možná se ti nelíbí, co děláme, ale máš nás ráda. A nemůžeš si vzít upjatýho pitomce, co nás nedokáže akceptovat takový, jaký jsme. Nás? zeptala se Amanda nevěřícně. Mě z toho šílenství laskavě vynech. Já mám recesivní normální geny. Zato vy jste Tabby! Amanda zmlkla, když spatřila, jak se k nim žene Tabithin přítel. Erik St. James byl jen o pár centimetrů vyšší než dvojčata, ale vzhledem k tomu, že dívky měřily skoro metr osmdesát, na tom nebylo nic tak zvláštního. V krátkých černých vlasech měl pruh obarvený na fialovo a natužený do malých bodlinek. Vlastně by byl velmi přitažlivý, kdyby

15 neměl propíchnutý nos, našel si pořádnou práci a dokázal v ní vydržet. A kdyby nechal lovu na upíry. Sakra! Gary našel tu smečku upírů, oznámil Tabitě. Pokusíme se je dostat, než se setmí. Jsi připravená? Amanda obrátila oči v sloup tak prudce, div z toho neoslepla. Jednou přitom omylem někoho zabijete. Pamatujete, jak jste se tenkrát vrhli na ty turisty, co si na hřbitově hráli na Drákulu? Erik se na ni uculil. Nikoho jsme nezranili a oni byli nadšený. Tabitha se opět otočila na Selenu. Můžeš pro mě něco udělat? Zkus, prosím, zjistit něco o tom Desideriovi a Stopařovi. No tak, Tabby, kolikrát ti mám říkat, abys toho nechala? ozval se podrážděně Erik. To si upíři s námi jen tak hrajou. Stopař přízraků je smyšlený termín, který nás má vystrašit, ale nic neznamená. Selena a Tabitha ho ignorovaly. Jasně, řekla Selena, nejlíp ale uděláš, když se zeptáš Garyho. Erik si znechuceně odfrkl. Gary povídal, že o ničem takovým nikdy neslyšel, vrhl zlostný pohled na Tabithu, z čehož vyplývá, že to vůbec nic neznamená. Tabitha setřásla jeho ruku z ramene a dál ho ignorovala. Je to napsaný řecky, takže by nám snad mohl poradit některý z tvých kamarádů, co učí na univerzitě.

16 Selena přikývla. Zeptám se na to dneska večer Juliána, až se zastavím u Grace. Díky. Tabitha znovu pohlédla na Amandu. Vykašli se na Cliffa. Už jsem pro tebe toho pravýho našla. Seznámili jsme se s ním před pár týdny. Panebože, zalapala Amanda po dechu, nechci už žádné další rande naslepo, které mi zprostředkuješ ty. Ještě jsem se nevzpamatovala z toho posledního, a přitom to už budou dobrý čtyři roky. Selena se zasmála. Myslíš toho krotitele krokodýlů? Jo, toho, odpověděla Amanda. Krokodýla Dundeeho, co mě chtěl předhodit svýmu mazlíčkovi, Velkýmu Marthemu. Tabitha si odfrkla. Ale nechtěl. Jenom ti chtěl ukázat, čím se živí. Tak poslouchej! Až jednou Erikovi dovolíš, aby ti strčil hlavu mezi krokodýlí čelisti, pak můžeš něco říkat. Do tý doby jakožto odbornice na zápach z krokodýlí tlamy trvám na tom, že Dundee sháněl akorát levnou přesnídávku. Tabitha na ni vyplázla jazyk, popadla Erika za ruku a táhla ho pryč. Amanda zavrtěla hlavou, když viděla, jak po sobě vrhají zamilované pohledy a dokazují tak, že na každého někde někdo čeká. Bez ohledu na to, jak divný ten člověk je. Smůla, že jí se toho někoho najít nedaří. Jdu se domů litovat.

17 Poslyš, zadržela ji Selena, co kdybych zrušila návštěvu u Grace a místo toho jsme spolu něco podnikly? Co takhle opéct si za Cliffa symbolicky frankfurtskej párek? Amanda se nad ním nápadem uznale usmála. Žádný div, že svou rodinu miluje. Přes všechny problémy, které jí působí, jsou prostě drahoušci. Mají ji rádi a záleží jim na ní. Ne, díky. Frankfurtský párky si můžu opéct sama. Navíc Tabitha by se nejspíš zbláznila nebo umřela, kdyby ses Juliána nezeptala na toho Stopaře. No dobře, ale dej vědět, kdyby sis to rozmyslela. Jo, až budeš doma, zkus zavolat Tiyaně mohla by na Cliffa použít to kouzlo na scvrknutí penisu. Amanda se zasmála. Občas se hodilo mít za starší sestru velekněžku vúdú. Věř mi, to si Cliff nemůže dovolit. Mrkla na Selenu. Tak zatím. Amanda nadskočila, když večer zničehonic zazvonil telefon a vytrhl ji ze snění. Odložila knihu a zvedla sluchátko. Volala Tabitha. Ahoj sestřičko, nemohla by ses zastavit u mě doma a vyvenčit Terminátora? Amanda zaskřípala zuby, protože tahle žádost se pravidelně opakovala nejméně dvakrát týdně. Trhni si nohou, Tabby. Proč jsi ho nevyvenčila sama? Nevěděla jsem, že se tak zdržíme. Prosím. Jestli s ním nepůjdeš, vyčůrá se mi na protest do postele. Víš, Tabby, já mám taky svůj život.

18 No jasně. Jako bych tě viděla. Ležíš rozvalená na gauči, čteš poslední romanci Kinley MacGregorové a cpeš se pralinkama, jako bys neměla dožít rána. Amanda vrhla pohled na záplavu papírků od pralinek a na Boj o horalovo srdce na stolku a zvedla obočí. Ksakru! Nesnášela, když jí tohle sestra dělala. No tak, žadonila Tabitha, slibuju, že budu milá na tvýho příštího přítele. Amanda si povzdechla. Sestrám prostě nedovedla nic odepřít, to byla její největší slabina. Ještě že bydlíš ve stejný ulici, jinak bych tě za tohle musela zabít. Já vím. Taky tě mám ráda. Amanda se zavrčením zavěsila a vrhla toužebný pohled na knihu. K čertu, zrovna ji začínala bavit! Znovu si povzdechla. No tak dobře, alespoň jí bude Terminátor chvilku dělat společnost. Je to sice strašlivě ošklivý pitbul, ale momentálně snad jediný samec, kterého dokáže snést. Popadla hnědou lyžařskou bundu přehozenou přes opěradlo křesla a vyšla předním vchodem. Tabitha bydlela o dva bloky dál, ale Amandě se nechtělo jet autem, ačkoliv noc byla obzvlášť temná a chladná. Natáhla si rukavice a vyrazila po chodníku. Přála si, aby tu byl Cliff a splnil ten nepříjemný úkol za ni. Nedokázala by spočítat, kolikrát ho přemluvila, aby se cestou domů zastavil u Tabithy a vyvenčil Terminátora.

19 Uvědomila si, že si na Cliffa vzpomněla poprvé po několika hodinách, a klopýtla o rozbitou dlaždici. To jediné, co ji na jejich rozchodu skutečně štvalo, byl fakt, že jí Cliff vlastně vůbec nechyběl. Tedy ne doopravdy. Chyběl jí prostě někdo, s kým by si mohla v noci povídat. Chyběl jí společník pro dlouhé večery u televize, ale nemohla upřímně říct, že by jí chyběl on. A právě to Amandu deprimovalo ze všeho nejvíc. Kdyby nebylo její potrhlé rodiny, mohla si ho opravdu vzít a pak příliš pozdě zjistit, že ho ve skutečnosti nemiluje. Myšlenka mrazivější než studený listopadový vítr. Zkusila Cliffa radši vytěsnit z hlavy a soustředit se na okolí. V půl deváté bylo v sousedství podivně klidno, dokonce i na nedělní večer. Po obou stranách ulice stála zaparkovaná auta a ve většině domů, kolem nichž kráčela po starém rozbitém chodníku, se svítilo. Všechno se zdálo normální. Přesto venku vládla tajuplná atmosféra. Srpek měsíce visel vysoko na obloze a vytvářel kolem Amandy pokřivené stíny. Sem tam k ní vítr zanesl slabý smích nebo hlasy. Tohle byla noc jako stvořená pro temné síly, aby Vypadněte mi z hlavy, vyštěkla. Teď k tomu Tabitha přivedla i ji. Hergot! Co přijde příště? Začne se sestrami v bažinách hledat kouzelné byliny pro rituály vúdú a krokodýly? Při té představě se otřásla. To už ale dorazila ke strašidelnému starému domu na rohu, který si Tabitha najala s přítelkyní Allison. Dům omítnutý na křiklavě

20 purpurovo patřil k nejmenším v ulici. Amandu překvapilo, že si nikdo ze sousedství na tu ošklivou barvu nestěžoval. Tabby ji samozřejmě zbožňovala, protože se díky ní každý snadno zorientoval. Prostě se dívejte po purpurovém viktoriánském domku s černým železným plotem. Nemůžete ho minout. Jedině snad pokud byste byli slepí. Amanda otevřela nízkou branku z tepaného železa a zamířila cestičkou k verandě, kterou střežil obrovský, hrozivě vyhlížející kamenný chrlič. Ahoj, Tede, pozdravila chrlič, o němž Tabitha tvrdila, že umí číst myšlenky. Jdu jenom vyvenčit čokla, jo? Vytáhla z kapsy bundy klíče a odemkla. Vešla do předsíně a nakrčila nos, protože ucítila závan ošklivého smradu. Tabitě se asi zkazil nějaký lektvar. Buď to, nebo zas jednou zkoušela uvařit oběd. Z ložnice se ozvalo zaštěkání. Už jdu, křikla Amanda, zavřela dveře, rozsvítila a zamířila do obývacího pokoje. Sotva však udělala krok, uslyšela v hlavě hlas, který jí radil, aby utekla. Než stačila mrknout, zhasla světla a někdo ji zezadu chytil za ramena. Tak, tak, zašeptal jí do ucha sametový hlas. Konečně tě mám, ty malá čarodějko. Sevření zesílilo. Teď je na čase, abys trpěla ty. Amanda ucítila ránu do týla a vzápětí se jí podlaha zhoupla naproti.

21 Kapitola 2 Amandu probudilo hrozné bušení v hlavě. Cítila se strašně. Co se st Strnula, když si vzpomněla na toho neviditelného muže se sametovým hlasem. Na jeho slova. V hrůze se prudce nadzvedla a zjistila, že leží na studené betonové podlaze v místnůstce plné prachu. A že je připoutána k neznámému blonďákovi. Z hrdla se jí dral výkřik, ale potlačila ho. Nepanikař. Alespoň dokud nebudeš znát všechna fakta. Možná že Tabitha splnila svou hrozbu, že ti domluví rande naslepo jako tenkrát, když tě náhodou na tři hodiny zamkla ve spíži s Randym Davisem. Nebo když tě unesla v kufru auta s tím divným muzikantem. Tabitha se ji vždycky snažila s někým seznámit neotřelým způsobem ale je třeba říct, že obvykle toho muže předtím, než je dala dohromady, nezbila do bezvědomí.

22 Na druhou stranu byla ovšem schopná všeho. A v organizování extrémních rande naslepo si přímo libovala. Amanda se snažila zachovat klid, dokud nezjistí víc. Rozhlédla se. Byli v místnůstce bez oken a se zrezivělými železnými dveřmi, na něž ale nemohla dosáhnout bez toho, že by svým přítelem smýkala po podlaze. Nebyl tam žádný nábytek ani nic jiného. Jediné světlo pocházelo z malé žárovky uprostřed stropu. Fajn, takže bezprostřední nebezpečí jí nehrozilo. To ji ovšem nijak zvlášť neuklidnilo. Pohlédla na muže vedle sebe. Ležel k ní zády a byl buď mrtvý, nebo v bezvědomí. Amanda by rozhodně dala přednost druhé možnosti. Opatrně se k němu přisunula. Zdálo se, že je docela vysoký, a ležel tak, jako by ho někdo surově hodil na podlahu. Pomalu se zvedla na kolena a naklonila se nad ním. Přitom si dávala pozor, aby mu ještě víc nezkroutila ruku. Ani se nepohnul. Přejela mu pohledem po těle. V dlouhém černém koženém kabátě, černých džínách a černé košili ke krku vypadal dost nebezpečně, a to i přesto, že jen bezvládně ležel na podlaze. Na nohou měl černé motorkářské boty, ozdobené na patách podivnými stříbrnými ornamenty. Přes obličej mu až k límci kabátu spadaly vlnité blond vlasy a zakrývaly jeho rysy.

23 Promiňte, zašeptala Amanda a natáhla ruku, aby se dotkla mužovy paže, jste naživu? Až se jí zatajil dech, když pod rukou ucítila vypracovaný, pevný biceps. Muž měl tělo jako z kované oceli, jako by ani nebyl z masa. Byl ztělesněním ohromné, pružné síly. Panečku! Než se stačila ovládnout, přejela mu rukou po paži odshora až dolů. Hm, to tedy bylo něco! Pomalu a s uznáním vzdychla. Hej! Pane? zkusila to znovu a zatřásla mu svalnatým ramenem. Pane rytíři, nemohl byste se prosím probrat, abych mohla pryč? Opravdu se mi tu nechce trčet zavřená s mrtvolou ani o chvilku déle, než je nezbytně nutné, víte? No tak, prosím, nedělejte z toho horor. Jsem tu jenom já a vy jste takový kus chlapa. Muž se ani nepohnul. Dobře, musím zkusit něco jiného. Převalila ho na záda. Námahou se kousala do rtů, protože byl těžký, ale dokázala to. Při tom pohybu mu z obličeje sklouzly vlasy. Amanda zatajila dech. Tak tohle ji fakt ohromilo. Byl úžasný! Měl silné, ostře řezané čelisti, vysoké lícní kosti, aristokratické rysy a uprostřed brady sotva patrný důlek. Můj ty Bože, ten muž byl obdařený tou vzácnou chlapskou krásou, již skutečně jen velmi málo žen mělo to štěstí spatřit na vlastní oči.

24 A aby toho nebylo málo, měl také ty nejpěknější rty, jaké kdy Amanda viděla. Plné a výrazné. Přímo stvořené pro dlouhé, horké polibky. Jediné, co dokonalost téhle tváře trochu kazilo, byla jako vlásek tenká jizva, táhnoucí se podél čelisti od ucha až k bradě, ale jinak mohl v pohlednosti směle soupeřit s Graceiným manželem. A že byl polobůh Julián těžkým protivníkem! Je pravda, že Amandě u mužů na vzhledu zas až tak nezáleželo, mnohem víc se zajímala o jejich duši. Zvlášť proto, že většina mužů, které znala a kteří nevypadali ani z polovice tak dobře, měla IQ nižší než číslo jejích bot. Na rozdíl od Tabithy potřeboval chlap k tomu, aby ji upoutal, víc než jen pěkný zadek a široká ramena. I když Přelétla očima vypracované, svalnaté tělo, které leželo tak blizoučko. V případě tohoto muže by možná byla ochotná udělat výjimku. Pokud ovšem není mrtvý. Váhavě natáhla ruku a přitiskla mu dlaň na opálený krk. Pod konečky prstů ucítila rychlý, silný tep. Ulevilo se jí, že je naživu, a zkusila jím znovu zatřást. Haló, frajere v kůži! Slyšíš mě? Muž hluboko v hrdle zasténal a pak pomalu otevřel oči. Amanda sebou trhla. Byly tak tmavé, až se zdály černé, a když se na ni zaostřily, hrozivě se rozšířily. Zničehonic ji neznámý se zaklením popadl za ramena, a než se stačila pohnout, převalil se s ní a

25 přimáčkl ji svým tělem k podlaze. Ruce jí držel za zápěstí za hlavou a jeho tmavé fascinující oči se podezřívavě upíraly do jejích. Nemohla dýchat. Tiskl se na ni celým tělem a Amanda si okamžitě uvědomila, že nejen jeho paže jsou pevné a tvrdé jako kámen. Ten muž, to byla hora mohutných, silných svalů. Jeho boky spočívaly přímo mezi jejíma nohama a pevným břichem se na ni tiskl tak, až zčervenala. Cítila se vzrušená a rozechvělá. Bez dechu. Poprvé v životě měla chuť zvednout hlavu a políbit muže, o němž nevěděla zhola nic. Kdo to jen může být? Užasla, když sklonil hlavu k jejímu spánku a zhluboka se nadechl vůně jejích vlasů. Ztuhla. Ty mě očicháváš? Jen obdivuju tvůj parfém, ma fleur, zašeptal jí něžně do ucha s tak zvláštním, dráždivým přízvukem, že úplně roztála. Měl hluboký hlas, který připomínal bouři a rezonoval v Amandě s ničivým účinkem. Byl zkrátka neuvěřitelně sexy a z jeho dechu na krku jí po těle přebíhalo mrazení, jako by se do ní zapichovaly tisíce jehliček. Ty nejsi Tabitha Devereauxová, zašeptal tak potichu, že i když se jí ústy otřel o ucho, musela se hodně snažit, aby ho slyšela. Polkla. Ty znáš Ta Pst, zašeptal znovu a palci přitom hladil její znehybnělá zápěstí v takovém rytmu, až jí tělem probíhaly elektrické vlny. Bradavky jí ztuhly touhou.

26 Naklonil se k ní blíž, jeho vousy ji jemně poškrábaly na tváři a Amandou projela další vlna mrazení. Nikdy v životě nepocítila nic tak vzrušujícího, jako byla váha jeho těla na jejím, a její čichové buňky nikdy nic nerozdráždilo tolik jako jeho kořeněná, mužná vůně. Poslouchají nás. Muž jménem Kyrián se zhluboka nadechl. Teď, když si byl jistý, že Amanda nepředstavuje žádnou bezprostřední hrozbu, věděl, že by se měl od ní odtáhnout, ale když Bylo to už tak dávno, co naposledy ležel ženě mezi stehny. Celá věčnost uplynula od té doby, kdy se naposledy odvážil být nějaké ženě tak blízko. Zapomněl, jaké to je, když se mu teplá, měkká prsa tisknou na hruď. Když na krku cítí horký, sladký dech. Ale teď, když pod ním ležela Ach ano, vzpomněl si. Vzpomněl si, jaké to je, když mu žena rukama přejíždí po nahých zádech. Na pocit, když se svíjí pod jeho zkušenými dotyky. Na okamžik se nechal zcela unést a představil si, jak je oba svléká a zkoumá její křivky podrobněji. A mnohem intimněji. Zavřel oči při představě, jak ji jazykem laská na prsou, hraje si s její naběhlou bradavkou a ona mu přitom rukama zajíždí do vlasů. Zavrtěla se pod ním, a ještě víc tak rozdmýchala jeho fantazii. Hmmm

27 Samozřejmě, kdyby někdy zjistila, kdo a čím je, zbledla by hrůzou. A kdyby byla jen trochu jako její sestra, útočila by na něj tak dlouho, dokud by jeden z nich nezůstal ležet mrtvý. Taková škoda, opravdu. Byl ovšem zvyklý, že se ho lidé děsili. Bylo to prokletí i spása jeho rodu zároveň. Kdo nás poslouchá? zašeptala Amanda. Otevřel oči a opájel se jejím něžným, zpěvavým hlasem. Zbožňoval měkký jižanský akcent, který této ženě splýval ze rtů jako jemné hedvábí. Přes jeho železnou vůli jím zmítalo divoké chvění. Rostla v něm touha okusit ty plné, pootevřené rty. Roztáhnout jí stehna doširoka a ponořit se hluboko do žáru jejího těla. Ano, tuhle ženu by si uměl vychutnat. Celičkou. Trošku se odtáhl, aby se jí mohl lépe podívat do tváře. V tmavě hnědých vlasech se jí leskly hojné tizianové pramínky, jak se na nich zachytávalo světlo, v zářivě modrých očích se zračil zmatek, vztek i kuráž. Měla roztomilý obličej a kousíček pod pravým okem malou pihu. Pouze tohle znamínko ji odlišovalo od její sestry. Znamínko a vůně. Tabitha používala drahé parfémy, příliš silné pro Kyriánovy vysoce vyvinuté smysly, zato tahle žena voněla po růžích a něze.

28 V té chvíli po ní Kyrián zatoužil tak mocně, až ho to omráčilo. Celá staletí uplynula od té doby, kdy naposledy nějakou ženu tak moc chtěl. Celá staletí od té doby, kdy vůbec něco cítil. Amandin obličej planul, jak ji jeho mohutná erekce tlačila do podbřišku. Ten muž možná nebyl mrtvý, ale určitě byl pěkně tuhý. A s posmrtnou ztuhlostí to rozhodně nesouviselo. Poslyš, frajere, co kdyby sis na odpočívání našel jiný místo? Pohledem lačně hltal její rty a Amanda v hlubinách těch očí barvy půlnoční modři spatřila šílenou touhu. Čelisti svíral tak pevně, jako by bojoval sám se sebou. Jeho mužná síla a neskrývaná sexualita ji ohromily. Ležela pod ním a myslela na to, jak je strašně zranitelná a jak moc by ve skutečnosti chtěla ochutnat ty pěkně vykrojené rty. Myšlenky zároveň děsivé i vzrušující. Kyrián zamrkal a přes obličej jako by se mu spustil závoj, za nímž skryl své pocity. Pustil ji, odtáhl se a Amanda spatřila na svém růžovém svetru krev. Proboha! vyhrkla. Ty krvácíš? Posadil se vedle ní a zhluboka se nadechl. To nic, to se zahojí. Nemohla tomu ledabylému tónu uvěřit. Vzhledem k množství krve na svém oblečení hádala, že je těžce zraněný, ale nějak na to nevypadal. Kde jsi zraněný?

29 Neodpověděl. Místo toho si levou rukou projel špinavě blond vlasy a teprve teď si všiml mohutného stříbrného okovu na zápěstí. Chvíli se na něj upřeně díval a pak za něj začal vztekle tahat. Z chladného a nenávistného svitu jeho očí bylo zřejmé, že mu okovy vadí ještě víc než jí. Amandě neušla temná melancholie, která čišela z jeho rysů. V jeho krásné tváři bylo něco romantického a neodolatelného. Něco hrdinského. Snadno si ho dovedla představit jako romantického rozervance nebo středověkého rytíře. Jeho klasické rysy vyzařovaly cosi nepojmenovatelného, co se jaksi nehodilo do moderního světa. Ale, ale, ozval se náhle neviditelný hlas, Stopař se nám konečně probudil. Amanda si uvědomila, že tenhle zlý hlas patří neznámému, který ji udeřil v Tabithině domě. Desi, broučku, řekl muž vedle ní káravě a rozhlédl se po tmavých stěnách. Vidím, že pořád děláš ty svý skopičiny. Co kdyby sis na chvilku zahrál na hodnýho démona a ukázal se mi? Všechno má svůj čas, Stopaři, všechno má svůj čas. Jak vidíš, nejsem jako ostatní, co utíkají nebo se krčí, když narazí na velkýho zlýho vlka. Já jsem ten velkej zlej dřevorubec, co vlka zabije. Neviditelný hlas udělal dramatickou pauzu. Ty a Tabitha Devereauxová jste nemilosrdně pronásledovali moje bratry a teď přišel čas, abyste