Profil KRAJE VYSOČINA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Profil KRAJE VYSOČINA"

Transkript

1 ZK , př. Počet stran: RK , př. 74 počet stran: 74 př. RK--202-xx, počet stran: 74 Profil KRAJE VYSOČINA březen 202 Zpracovatel: Krajsk úřad Kraje Vysočina

2 OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky Obyvatelstvo a sídelní struktura Stav a pohyb obyvatelstva Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek Migrace obyvatelstva Celkov přírůstek obyvatelstva Sňatečnost a rozvodovost Věkové složení a průměrn věk obyvatelstva Vzdělanostní struktura obyvatelstva Náboženské vyznání obyvatelstva Sídelní struktura Bydlení a domácnosti Dopravní infrastruktura Silniční doprava Základní údaje o silniční síti Páteřní silniční síť Kraje Vysočina Intenzita provozu na silnicích v Kraji Vysočina Modernizace a údržba silniční sítě Kraje Vysočina Železniční doprava Letecká doprava Cyklistická doprava Dopravní obslužnost veřejnou dopravou Technická infrastruktura Zásobování energiemi Vroba a rozvod elektrické energie Rozvod zemního plynu Vytápění bytů Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod Zásobování vodou Odvádění a čištění odpadních vod Územně plánovací dokumentace Informatizace, informační společnost, rozvoj telekomunikací Krizové řízení a Integrovan záchrann systém (IZS) Hasičsk záchrann sbor Kraje Vysočina (HZS) Police České republiky, prevence kriminality Zdravotní záchranná služba Hospodářství Hrub domácí produkt Podnikatelsk sektor Průmysl a stavebnictví Zemědělství Lesnictví Hospodaření obcí Hospodaření Kraje Vysočina Trh práce Zaměstnanost v Kraji Vysočina Vvoj a struktura zaměstnanosti podle sektorů a odvětví ekonomické činnosti Cizinci na trhu práce Úroveň průměrnch vdělků v kraji Rozsah a struktura nezaměstnanosti Vvoj nezaměstnanosti v letech Vvoj nezaměstnanosti v roce 200 a na počátku roku

3 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Aktuální situace na trhu práce v okresech Kraje Vysočina (k ) Vzdělávací, sociální a kulturní infrastruktura Vzdělávání Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Střední školy obory se všeobecnm zaměřením Střední školy odborně zaměřené studijní a učební obory Vyšší odborné školy Speciální školství Vysoké školy Celoživotní vzdělávání Zdravotnictví Sociální zabezpečení a sociální služby Sociální zabezpečení Sociální služby Skupiny osob ohrožené sociálním vyloučením Romská problematika Cizinci Protidrogová prevence a péče o uživatele drog Volnočasové aktivity a sport Nestátní neziskov sektor v Kraji Vysočina (NNO) Kultura a památková péče Kultura Památková péče Životní prostředí Ovzduší Emisní situace Imisní situace Voda Staré ekologické zátěže Produkce odpadů a způsoby nakládání s nimi Produkce odpadů Technické vybavení kraje Radonové riziko Ochrana půdního fondu Ochrana přírody a krajiny Obecná ochrany přírody a krajiny Zvláště chráněná území a území soustavy Natura Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů Aktivní úloha místních obyvatel v ochraně přírody a krajiny Rekreace a cestovní ruch...43 PŘÍLOHY Obyvatelstvo Trh práce Sociální zabezpečení a sociální služby

4 . Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky Kraj Vysočina má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeskm, Středočeskm, Pardubickm a Jihomoravskm. Pouze další dva kraje (Praha a Středočesk) ze 4 mají podobně jako Kraj Vysočina vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotká státní hranice ČR. Rozlohou 6 795,7 km2 je Kraj Vysočina krajem nadprůměrné velikosti - pouze 4 kraje ČR jsou plošně rozlehlejší (tabulka.). Obr..: Územní samosprávné členění ČR kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) Až na severní vběžek Kraje Vysočina, kter náleží do geomorfologické oblasti zvané Středočeská tabule, přísluší celé území kraje k jedné z největších geomorfologickch oblastí ČR, jež se nazvá Českomoravská vrchovina. Obě geomorfologické oblasti jsou součástí geomorfologické jednotky vyššího řádu provincie Česká vysočina, která v sobě zahrnuje celé území Čech a západní část Moravy zhruba po pomyslnou osu měst Znojmo Brno Olomouc - Ostrava. Českomoravská vrchovina je dále členěna do sedmi geomorfologickch celků, a to na Křemešnickou vrchovinu, Hornosázavskou pahorkatinu, Železné hory, Hornosvrateckou vrchovinu, Křižanovskou vrchovinu, Javořickou vrchovinu a Jevišovickou pahorkatinu, přičemž území kraje spadá do všech vyjmenovanch celků. V reliéfu Kraje Vysočina převažují plošiny, ploché hřbety, úvalovitá údolí, která přechází směrem k okrajům Českomoravské vrchoviny do údolí hluboce zaříznutch. K nejvše ležícím oblastem kraje patří zejména Žďárské vrchy s řadou vrcholů přes 800 m n.m. (Devět skal 836 m n.m.) a Jihlavské vrchy v Javořické vrchovině (Javořice 837 m n.m.). Nejčlenitější území s největšími vškovmi rozdíly leží při horní Svratce - tzv. Svratecká hornatina. K vznamnm vrcholům patří například Křemešník (765 m n.m.), Čeřínek (76 m n.m.), Strážiště (744 m n.m.), Špičák (734 m n.m.), Mařenka (7 m n.m.), Melechov (709 m n.m.) či Vestec v Železnch horách (668 m n.m.). Území kraje je pramennou oblastí vznamnch českch a moravskch řek a prochází jím hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj. Řeky Doubrava, Sázava a Želivka náleží do úmoří Severního moře, Svratka, Oslava,, Rokytná a Moravská Dyje náleží do úmoří Černého moře. Na řadě vodních toků byly zbudovány údolní vodní nádrže, některé jsou vznamnmi zdroji pitné vody z celorepublikového hlediska. Jde především o vodní nádrž Švihov na Želivce (leží z větší části ve Středočeském kraji) zásobující Prahu a Vír na Svratce, ze které je dodávána pitná voda do brněnské aglomerace. Na řece Jihlavě byla zbudována vodní nádrž Dalešice s nejvyšší hrází v ČR (00 m). Kraj 4

5 Vysočina oplvá rovněž velkm počtem rybníků. Největší z nich - Velké Dářko - se nachází u Žďáru nad Sázavou. Českomoravskou vrchovinu budují přeměněné horniny s malm obsahem živin, převahou SiO2, což je činí kyselmi - proto jsou na nich většinou hnědé kyselé, čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny - většinou žuly a jim podobné horniny (syenity, diority, granodiority v centrálnch masívech - jihlavském, třebíčském, železnohorském), které mají rovněž kysel chemismus a nízkou úživnost. Existují však i vznamné místní odchylky: živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském a borském. Svm charakterem je vjimečn vběžek České křídové tabule, která pískovci a opukami na okraji Železnch hor vybíhá až k Velkému Dářku, kde jsou proslulá rašeliniště. Obr..2: Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina Z hlediska fyzickogeografické regionalizace lze v Kraji Vysočina rozlišit pět základních vškovch stupňů. Za hlavní kritéria byly vybrány tyto charakteristiky: půdní pokryv, specifick odtok, klima a potenciální rekonstruovaná vegetace. První stupeň Vysočiny je vyvinut v moravské části kraje v povodí Dyje a označujeme jej Dyjsko-oslavsk. Má teplé až mírně teplé podnebí, počet dní se sněhovou pokrvkou dosahuje (50-60), zasahuje sem potenciální vegetační stupeň dubov a bukovodubov, specifick odtok v litrech za sekundu z km2 dosahuje hodnot - 2 litry. Zasahují sem černozemě a hnědozemě, jsou zde i oglejené půdy a plavozemě, méně pak hnědé půdy. V reliéfu dominují plošiny oddělené hluboce zaříznutmi údolími řek. 5

6 Druh stupeň Vysočiny označujeme Jemnicko-bítešsk, kter se dělí do kotlin Jemnické, Jaroměřicko-třebíčské a Velkomeziříčské, jež jsou odděleny hřbety. Klima je mírně teplé s 5080 dny se sněhovou pokrvkou. Potenciálními vegetačními stupni jsou bukovo-dubov, dubovo-bukov a dubovo-jehličnat. Specifick odtok dosahuje hodnot 2-4 l. s-. km-2, v půdním pokryvu je méně hnědozemí, ale více plavozemí a oglejench půd, přibvá půd hnědch. Reliéf zahrnuje jednak kotliny, jednak hřbety. Třetí stupeň Vysočiny je zastoupen spíše na české straně Kraje Vysočina: počítáme sem Horní Sázavu s Doubravou / Chrudimkou a Střední Želivku. Klima je zde mírně teplé s 6080, místy až se 00 dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot na Střední Želivce 4-6 l. s.km, na Horní Sázavě / Doubravě / Chrudimce 5-0 l. s.km. Potenciální vegetací jsou stupně dubovo-bukov a dubovo-jehličnat, v půdním pokryvu dominují hnědé půdy s půdami oglejenmi. Převládají hřbety a údolí. Čtvrt stupeň má své zastoupení na straně české jako Křemešnick (Melechovsk) a na straně moravské jakožto Brtnicko-arnoleck. Klima je mírně teplé až chladné se (místy i 20) dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot (Křemešnick) a 4-6 l. s.km v Brtnicko-arnoleckém. Potenciálním vegetačními stupněm je dubovo-jehličnat až jedlovo-bukov, v půdním pokryvu převládají hnědé půdy nenasycené neboli kyselé s půdami oglejenmi. Reliéf zahrnuje hřbety, plošiny i úvalovité sníženiny. Pátm a nejvyšším stupněm Vysočiny jsou dvě klenby - Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy. Mají chladné podnebí se dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok v Jihlavskch vrších dosahuje jen 6-8 l. s-.km-2, ve Žďárskch vrších je to však 6-4 l. s.km-2. Potenciálním vegetačním stupněm je jedlovo-bukov, půdní pokryv je zcela odlišn od ostatních: nejen, že jsou zde hnědé půdy kyselé, ale i jejich přechody do podzolů, rašelinnch půd, glejů se semigleji a pseudogleji. Reliéf tvoří poměrně vysoké hřbety se sedly, kopci, hlubokmi údolími a úvalovitmi sníženinami. Navzdory poměrně velké rozloze náleží Kraj Vysočina z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku (tabulka.2) - pouze dva kraje jsou počtem obyvatel menší než Kraj Vysočina. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vvoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Počtem obyvatel na km2 (75,7) se kraj nachází hluboko pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňskm a Jihočeskm patří mezi tři regiony s nejnižší hustotou zalidnění regiony ČR. Území Kraje Vysočina je rozděleno celkem na 704 samosprávnch obcí. Pouze ve Středočeském kraji existuje více obcí, všechny ostatní kraje ČR mají počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrnm počtem obyvatel připadajících na jednu obec - hodnota 73 obyvatel jako průměrná velikost obce Kraje Vysočina je nejnižší v mezikrajském porovnání. Při reformě územní veřejné správy byla k ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnost přenesena z části na krajsk úřad a z části na nově zřízené obce s rozšířenou působností. V Kraji Vysočina bylo vymezeno celkem 5 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností. Jejich základní charakteristika je uvedena v tab..5. Kraj se tak od administrativně člení na 5 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřench obecních úřadů a 704 obcí. Stále ovšem, i přes reformní opatření v posledních letech, existují instituce s okresní působností (okresní soudy, okresní správa sociálního zabezpečení, okresní státní zastupitelství, apod.), čili se zrušením okresních úřadů nepominula existence okresů. Ba ani krajů z roku 960, a tak území kraje spadá působností pod tři krajské soudy se sídly v Brně, Českch Budějovicích a Hradci Králové. Polohu území je nutné hodnotit na několika řádovostních úrovních. Poloha Kraje Vysočina na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvrazněna průběhem komunikací evropského vznamu, především dálnicí D (v síti evropskch silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - ) Praha - Havlíčkův brod - Břeclav (- Vídeň/Bratislava) a silnicí I/38 ( - Znojmo - Vídeň v síti evropskch silnic označení E 59). 6

7 Hodnota polohy kraje na mezoregionální úrovni (vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, vroby a služeb v rámci státu) je však v kontrastu k vhodné makropoloze jen průměrná až podprůměrná. Území kraje je poměrně vzdálené od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která zvyšuje exponovanost vchodní části regionu. Zdrojem exponovanosti na mezoúrovni tak jsou zejména hlavní dopravní osy. Většina komunikací nadregionálního vznamu sleduje směr severozápad - jihovchod, resp. západ - vchod, zatímco vznamné komunikace v kolmém směru v území chybí. Vhodou je centrální poloha v rámci ČR. Na mikroregionální úrovni jde již o hodnocení diferencovaného stupně exponovanosti jednotlivch částí regionu (kraje). Zdroji exponovanosti jsou jednak vznamné komunikace, jednak vznamná centra uvnitř území - především krajské město a okresní města. Dominantním rozvojovm pólem území je, která je s 5, 2 tis. obyvatel (k.. 20) centrem republikového vznamu. Tab..: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska rozlohy (k ) Pořadí Kraj Rozloha v km Středočesk Jihočesk Plzeňsk Jihomoravsk Vysočina Moravskoslezsk Ústeck Olomouck Královéhradeck Pardubick Zlínsk Karlovarsk Libereck Hl. město Praha Tab..2: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska počtu obyvatel (k ) Pořadí Kraj Počet obyvatel Tab..3: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska hustoty zalidnění (k ) 9. 20) Počet obyvatel Pořadí Kraj na km Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Zlínsk Libereck Olomouck Královéhradeck Středočesk Pardubick Karlovarsk Plzeňsk Vysočina Jihočesk Středočesk Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Olomouck Jihočesk Zlínsk Plzeňsk Královéhradeck Pardubick Vysočina Libereck Karlovarsk Tab..4: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska průměrné velikosti obcí (k 30. Pořadí 2 544,0 228,6 60,8 56,7 48,8 39,3 2,8 6,5 5,9 4,5 92,6 75,7 75,7 63, Kraj Hl. město Praha Moravskoslezsk Ústeck Karlovarsk Libereck Zlínsk Jihomoravsk Olomouck Královéhradeck Pardubick Plzeňsk Středočesk Jihočesk Vysočina Počet obyvatel na obec ,0 4 48,6 2 36, , ,8 933,6 79, 607,9 237,4 47,2 42,7 4,9 025,8 730,7 Zdroj dat (tabulky..4): Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v. 3. čtvrtletí 20. ČSÚ Praha, 20; Registr sčítacích obvodů a budov. ČSÚ Praha, 202 7

8 Tab..5: Základní charakteristika správních obvodů obcí s rozšířenou působností (k..20) Počet Hustota Rozloha Počet Počet Počet Počet Správní obvod obyvatel (k zalidnění 2 (km ) měst městysů obcí částí obcí ) (ob./km ) Bystřice nad Pernštejnem 348, , Havlíčkův Brod 63, , Humpolec 227, , Chotěboř 329, , , , Moravské Budějovice 44, , Náměšť nad Oslavou 2, , Nové Město na Moravě 292, , Pacov 234, , , , Světlá nad Sázavou 290, , Telč 29, , , , Velké Meziříčí 473, , Žďár nad Sázavou 464, , , , Kraj Vysočina Poznámka: údaje o počtu měst, městysů, obcí a částí obcí jsou uváděny k Zdroj dat: Mal lexikon obcí České republiky 20. ČSÚ, Praha 20.; Počet obyvatel v obcích k ČSÚ Praha, 20; Registr sčítacích obvodů a budov. ČSÚ Praha, 202 8

9 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura 2. Stav a pohyb obyvatelstva Kraj Vysočina se s obyvateli (k ) řadí k méně lidnatm krajům České republiky (třetí populačně nejmenší po Karlovarském a Libereckém) a na obyvatelstvu ČR se podílí 4,9 %. Zatímco obyvatelstvo tvoří dvacetinu populace ČR, rozloha kraje zaujímá /2 území státu (8,6 %). Z toho plyne velmi nízká hustota zalidnění; na km2 připadá 76 obyvatel (v ČR 34 obyvatel), což je po Plzeňském a Jihočeském kraji třetí nejnižší hodnota mezi kraji ČR. Obr. 2.: Hustota zalidnění v okresech ČR k Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 20. ČSÚ Praha, 20 Tab. 2.: Vvoj počtu obyvatel v okresech Kraje Vysočina v letech Okres Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Vysočina Česká republika Pozn.: Stav obyvatelstva dle vsledků příslušnch sčítání lidu, v roce 20 průběžná evidence obyvatelstva k Zdroj dat: Historick lexikon obcí České republiky ČSÚ Praha, 2006.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 20. ČSÚ Praha, 20 Z historického pohledu bydlelo na území kraje více obyvatel nejen před druhou, ale také před první světovou válkou. Nejvyšší počet obyvatel na území Kraje Vysočina byl registrován při sčítání v roce 90, kdy zde žilo osob (tabulka 2.). Velké populační ztráty byly zaznamenány v průběhu první světové války (vysoká úmrtnost) a po skončení druhé světové války (odsun a dosídlování). Současn stav je i přes mírn nárůst počtu obyvatel v posledních letech blízk počtu obyvatel, kter byl zjištěn při prvním moderním sčítání lidu na našem území v roce 869. Vvoj počtu obyvatel byl však značně územně diferencován. Zatímco v období moderní populační statistiky ( ) 9

10 nejvznamněji vzrostl počet obyvatel v okrese (o 32 %; tempo růstu v tomto okrese se blíží populačnímu růstu celé ČR), tak v okrese počet obyvatel v tomto období klesl na méně než tři čtvrtiny stavu v roce 869. Také v okrese Havlíčkův Brod je současn počet obyvatel nižší než před 40 lety. V období po 2. světové válce se nejdynamičtějším populačním růstem vyznačoval okres Žďár nad Sázavou. Tab. 2.2: Indexy vvoje počtu obyvatel v okresech Kraje Vysočina v letech Okres 90/ /90 950/930 99/ /99 200/869 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou 04,0,7 0,4 8,8 97,7 Vysočina Česká republika 20/200 95,6 0, 90,4 03,8 95,2 88, 82,7 82,0 93,0 87,5 03,0 8,2 00,0 4,6 29, 98,9 00,0 97,8 00,3 00,7 89,3 0,3 73,5 3,7 05,7 00,7 02,8 99,8 98,9 00,0 06, 97,3 86,7 3,5 99,7 0,3 00,4 32,2 05,9 83,3 5,8 99,3 34,2 03, Zdroj dat: viz tabulka 2., vlastní vpočty Informaci o vvoji počtu obyvatel v Kraji Vysočina v posledních dvou dekádách podává obrázek 2.2. Do konce roku 994 ještě počet obyvatel rostl, v roce 995 nastal první pokles, ale o rok později došlo opět k mírnému nárůstu stavu, kter však nedosáhl vše z roku 994. Poté již počet obyvatel v kraji klesal až do roku Teprve v roce 2005 zaznamenala Vysočina meziroční růst populace. Vrazn skok v počtu obyvatel kraje v roce 200 byl způsoben opravou dle vsledků sčítání 200 (snížení počtu obyvatel v důsledku této opravy o 509 osob). Po několikaletém růstu došlo v roce 2009 k opětovnému poklesu počtu obyvatel v kraji, kter pokračoval i v následujícím roce. Obr. 2.2: Vvoj počtu obyvatel v Kraji Vysočina v letech (vždy k 3.2.) Počet obyvatel (vždy k 3.2.) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) od roku 2004 zachycuje následující tabulka. Nejvíce obyvatel, téměř sto tisíc, má SO ORP. V třebíčském SO ORP žije o více než dvacet tis. osob méně. Nejmenším sídlem SO ORP je Pacov, a také počet obyvatel tohoto správního obvodu je nejnižší, když nedosahuje ani hranice 0 tis. obyvatel. Absolutní nárůst počtu obyvatel mezi roky 2004 a 200 zaznamenalo Jihlavsko (3 084), Havlíčkobrodsko (863) a Velkomeziříčsko (844). Velké úbytky počtu obyvatel byly naopak zjištěny v SO ORP Bystřice n.p. (498), Světlá n.s. (265) a (243). 0

11 Tab. 2.3: Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina v letech (vždy k 3.2.) Správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové město na Moravě Pacov Světlá nad Sázavou Telč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Vysočina Zdroj dat: Databáze MOS. ČSÚ Praha. Od poloviny 9. století do současnosti, tedy v období, za které existují spolehlivé údaje o počtu obyvatel, lze zaznamenat velk nárůst počtu obyvatel bydlících ve městech. V roce 850 bydlelo v současnch městech kraje pouze osob, tedy 23,0 % obyvatelstva kraje. K žilo ve městech na Vysočině již obyvatel, tedy 57,9 % obyvatel kraje. To byl však vrazně nižší podíl než v celé ČR (70,0 %) a třetí nejnižší hodnota ze všech krajů ČR hned po Středočeském a Olomouckém kraji. Největším městem byla vždy. V sídelním systému Vysočiny nejvíce vzrostla role Žďáru nad Sázavou, a to zejména v souvislosti s poválečnou vstavbou Žďárskch strojíren. Nyní je Žďár nad Sázavou 4. největším městem kraje po Jihlavě, i a Havlíčkově Brodu. Na vznamu naopak nejvíce ztratilo město Polná. V polovině 9. století měla Polná celkem 5 95 obyvatel a byla 4. největším městem kraje. K bydlelo v Polné obyvatel, a to ji řadilo až na 6. místo v souboru měst Kraje Vysočina, i když v posledních letech zaznamenalo město Polná nárůst počtu obyvatel. V období se snížil počet obyvatel také ve městech Počátky, Golčův Jeníkov, Černovice, Brtnice, Svratka a zejména v Červené Řečici a Habrech. Nejmladšími městy (od roku 999 a 2000) jsou Svratka, Ždírec nad Doubravou, Brtnice, Horní Cerekev a Červená Řečice, která získala titul města teprve v dubnu Bližší údaje o počtu obyvatel měst Kraje Vysočina uvádí tabulka 2. v přílohách Profilu Kraje Vysočina. Nově byl zaveden reprezentativní titul městys. V Kraji Vysočina bylo v prosinci roku 20 evidováno 40 městysů. 2.. Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek Počet živě narozench dětí vykazoval v Kraji Vysočina po 2. světové válce, kdy se rodilo více než 2 tis. dětí ročně, klesající tendenci až do konce šedesátch let. Tehdy počet živě narozench klesl pod 7,5 tis. (nejméně v roce 968). Poté již dochází k populační explozi charakteristické pro celé tehdejší Československo, která probíhala v sedmdesátch letech a svého vrcholu dosáhla v roce 974, kdy se v Kraji Vysočina narodilo ročně téměř 0 tis. dětí. Poté již slábne pronatalitní populační klima a dochází k prudkému úbytku počtu živě narozench; již v roce 98 se v Kraji Vysočina narodilo méně než 8 tis. dětí, o šest let později pak dokonce méně než 7 tis. dětí. Stejně jako na úrovni celé České republiky docházelo i v Kraji Vysočina od roku 990 (s vjimkou roku 993) k poklesu počtu živě narozench. V období let se počet živě narozench v Kraji Vysočina každoročně pohyboval v rozmezí 4,5 až 5 tis. osob. V letech 2005 až 200 však opět došlo k překročení hranice živě narozench. Zatímco v ČR bylo minima v počtu živě narozench dosaženo v roce 999, v Kraji Vysočina se tak stalo až o dva roky později. Poté se počet živě narozench každoročně zvyšoval, po maximu

12 zaznamenaném v roce 2008 následuje opětovn propad. V roce 200 připadalo na 000 obyvatel Vysočiny (středního stavu) 0,4 živě narozench dětí (průměr ČR,), což byla druhá nejnižší hodnota po kraji Zlínském. Obr. 2.3: Vvoj počtu živě narozench a zemřelch v Kraji Vysočina v letech živě narození zemřelí počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností počty živě narozench meziročně kolísají. Hrubá míra porodnosti (počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu) byla v období nejvyšší ve správním obvodu ORP Havlíčkův Brod. Nad průměr ČR se v souhrnu za pětileté období rovněž dostalo Velkomeziříčsko, Jihlavsko a Novoměstsko. Nejnižší hrubou míru porodnosti vykázalo Telčsko, Bystřicko a Pacovsko (viz obr. 2.4). Přes meziroční kolísání hodnot počtu živě narozench dětí lze u některch správních obvodů ORP v průběhu posledních pěti let vysledovat trendy. Zřetelné jsou zejména růsty hodnot, které meziročně vykazovaly Jihlavsko a Havlíčkobrodsko. Podrobnější údaje za jednotlivé správní obvody uvádí tabulky 2.2 a 2.3 v přílohách. 2,0 Vysočina ČR,0 0,0 9,0 8,0 íč ků v Ve B ro lk d é M ez N i ří ov čí é M Ji ěs h la to N va ám na ěš M or ť n av ě Žď ad O ár sl av na ou Sv d S ět áz lá av na ou d Sá za M vo or P u av el h sk řim é ov Bu dě jo vi ce Tř eb íč C ho tě bo H ř um B ys p tř ol ic ec e na d Te Pe lč rn št ej ne m Pa co v 7,0 H av l počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.4: Hrubá míra porodnosti ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha. Také roční údaje o zemřelch v Kraji Vysočina zaznamenaly v poválečném období dynamick vvoj. Až do konce šedesátch let umíralo na území Kraje Vysočina ročně 5 až 6 tis. osob. V roce 968 byla přesažena hranice 6 tis. a nastalo období s vyšší úmrtností (6 7 tis. zemřelch ročně), které trvalo až do počátku devadesátch let. 2

13 V roce 99 počet zemřelch opět klesl pod hranici 6 tis. Přes určitou rozkolísanost počet zemřelch stále klesal tak, že v roce 2006 bylo na Vysočině evidováno méně než zemřelch osob a bylo tak dosaženo dlouholetého minima. Poté však následuje opětovn nárůst a od roku 2009 se počty zemřelch pohybují nad zmíněnou hranicí. Na 000 obyvatel kraje tak připadalo v roce 200 pouze 9,9 úmrtí, což byla čtvrtá nejnižší hodnota v mezikrajském porovnání. 2,0 Vysočina ČR,0 0,0 9,0 8,0 C Te lč ho tě bo ř V Tř el ké eb í M č N e ov zi ří é čí M ěs Ji hl to na av Žď a ár M or na av d ě Sá za vo u 7,0 M or av sk P N é ám Bu aco ěš dě v ť jo na vi B ce d ys O sl tř ic av e ou na Hu m d Pe po Sv l rn ět št ec lá ej na ne d m S áz H av av lí č ou ků v B ro P d el hř im ov počet zemřelch na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.5: Hrubá míra úmrtnosti ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Mezi jednotlivmi obvody SO ORP Kraje Vysočina panují poměrně značné rozdíly. Jak vyplvá z obrázku 2.5. Relativní hodnoty úmrtnosti jsou nejnižší právě v těch regionech, kde jsou nejpříznivější natalitní charakteristiky. Počet zemřelch na tisíc obyvatel středního stavu byl v období let pětkrát nejvyšší ve správním obvodu ORP Humpolec, třikrát na Pacovsku a jednou na Náměšťsku a Moravskobudějovicku. Naopak nejpříznivější hodnoty v úmrtnostních statistikách vykazovalo ve sledovaném období Žďársko (6x) a Novoměstsko (2x). Informace o úmrtnostních poměrech na úrovni správních obvodů ORP podávají tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách. Před rokem 990 se Česká republika vyznačovala vysokm počtem potratů, resp. umělch přerušení těhotenství na počet živě narozench dětí (index potratovosti), což souviselo s nízkou mírou religiozity obyvatel a nízkm využíváním antikoncepčních prostředků. Potratovost je v ČR statisticky sledována od počátku sedmdesátch let. V roce 97 bylo v Kraji Vysočina zaznamenáno necelch 3 tis. potratů. Až do roku 986 jejich počet rostl velmi pozvolna až k hranici 4 tis., poté došlo ke značnému meziročnímu nárůstu o více než tisíc potratů. K zásadnímu růstu počtu umělch přerušení těhotenství ve druhé polovině osmdesátch let vrazně přispělo přijetí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/986 Sb., která mj. blíže upravovala podmínky, za nichž bylo možné přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů. Nad hranici 5 tis. se počet potratů dostal v roce 988 a udržel se zde až do roku 99. V následujících letech však v Kraji Vysočina stejně jako v ČR počet interrupčních zákroků strmě klesal. Pod hranici 3 tis. se počet potratů v Kraji Vysočina dostal již v roce 994, pod dvoutisícovou hodnotu pak v roce V roce 200 počet potratů v Kraji Vysočina meziročně mírně klesl na 59 případů. To bylo způsobeno snížením počtu uměle přerušench těhotenství na 86 případů. Počet umělch přerušení těhotenství se každoročně snižuje od počátku devadesátch let, přičemž v roce 2007 bylo na Vysočině poprvé evidováno méně než tisíc takovch případů. V kraji bylo v roce 200 zaznamenáno 7,3 umělch přerušení těhotenství na 00 narozench dětí, což bylo méně než činil průměr ČR (2,7) a po Pardubickém nejméně mezi kraji ČR. 3

14 Obr. 2.6: Vvoj počtu potratů (včetně umělch přerušení těhotenství) a umělch přerušení těhotenství v Kraji Vysočina v letech Umělá přerušení těhotenství Počet případů Potraty Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200, Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Na úrovni jednotlivch správních obvodů ORP vykazovalo v ročním průměru let nejvyšší index potratovosti sko, Humpolecko a Havlíčkobrodsko, kde byl překonán průměr České republiky. U počtu umělch přerušení těhotenství na 00 narozench byl republikov průměr překročen ve dvou správních obvodech ORP. Daleko příznivější situace vládne dlouhodobě ve vchodní části Kraje Vysočina. Územní srovnání nabízí obrázek 2.7. te jn em ov Bu é d ěj M ěs ov t ic o Ná e n a m M ěš or ť av na ě d Os la Ve vo lk u é M ez iří čí av sk Pe r N M or na d e řic By st é nš Pa co v lč Te ho t av a UPT na 00 narozench Potraty celkem - ČR UPT - ČR C hl Ji eb íč Tř ro d v B vo za íč ků vl Sá d na Sv ět lá Ha za Sá na d u vo u ec po l m Žď ár Hu im lh ř Pe ěb oř Potraty na 00 narozench Potraty celkem - Vysočina UPT - Vysočina ov Počet případů na 00 narozench Obr. 2.7: Počet potratů včetně umělch přerušení těhotenství (UPT) na 00 narozench dětí (index potratovosti) ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů ČSÚ Praha, 20.; Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Kraj Vysočina se v minulosti dlouhodobě vyznačoval vysokm přirozenm přírůstkem obyvatelstva (rozdíl mezi počtem živě narozench a zemřelch). Ten v období po 2. světové válce bohatě nahrazoval úbytek obyvatelstva způsoben stěhováním, takže mezi prvním poválečnm sčítáním v roce 950 a rokem 99 počet obyvatel v Kraji Vysočina vzrostl téměř o 60 tisíc. 4

15 Obr. 2.8: Přirozen přírůstek obyvatel v Kraji Vysočina v letech počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Nepřízniv demografick vvoj v České republice, kter započal již v první polovině devadesátch let, se promítl i na Vysočině. V roce 995 zaznamenal kraj poprvé ztrátu obyvatelstva přirozenou měnou. Rozdíl mezi živě narozenmi a zemřelmi se pohyboval v zápornch číslech až do roku V roce 2006 vykázal Kraj Vysočina po 2 letech kladn přirozen přírůstek obyvatelstva. Nejvyšší přírůstek byl zjištěn v roce Vvoj přirozeného přírůstku od roku 99 zachycuje obrázek č Pe lh řim ov B ys tř ic e N na ám ěš d P er ť H nš um na te d jn po O sl em le M av c or o u av sk Sv é Bu ět lá dě n jo ad Pa vi co Sá c v za e vo u Ji hl av a Žď ár na d N ov Sá é za M vo ěs Ve u to lk na é M M ez H or av i av lí č ří čí ě ků Tř v eb B ro íč d C ho tě bo Te ř lč přirozen přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.9: Přirozen přírůstek (úbytek) na 000 obyvatel středního stavu ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) 3,0 2,0,0 0,0 -,0 Vysočina ČR -2,0 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností zaznamenalo v průměru let kladné přirozené přírůstky sedm správních obvodů ORP, z nichž rovněž pět vykázalo vyšší nárůst populace přirozenou měnou, než činil celostátní průměr. Dle obrázku 2.9 byl ve sledovaném období nejvraznější přirozen úbytek obyvatelstva na Pacovsku a Světelsku. Pokud se budeme zabvat trendy (tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách), tak přes poměrně značné kolísání hodnot přirozeného přírůstku na úrovni menších územních celků nelze opomenout přechod z vrazně zápornch do kladnch čísel u Jihlavska, což je zřejmě způsobeno migrační atraktivitou krajského města a okolí pro mladší složku populace zakládající rodiny. Od roku 2003 vykazoval pravidelně kladné hodnoty přirozeného přírůstku obvod ORP Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě. Na druhou stranu v období let každoročně přirozenou měnou obyvatelstvo ztrácely Světelsko a Moravskobudějovicko. 5

16 2..2 Migrace obyvatelstva Vvoj počtu obyvatel území kraje není ovlivněn pouze přirozenou měnou, ale také migrací, tedy počtem přistěhovalch a vystěhovalch. Od konce 2. světové války se Kraj Vysočina až na vjimky vyznačoval spíše vyšším počtem vystěhovalch než přistěhovalch. Tento trend přerušila až vstavba jaderné elektrárny v Dukovanech, která způsobila velk příliv obyvatel do okresu v letech Ke konci osmdesátch let však kraj znovu vykazoval záporné migrační saldo, tedy vyšší počet vystěhovalch než přistěhovalch, a tento stav přetrval až do konce roku 994. Tehdy byl poprvé po deseti letech zaznamenán vyšší počet přistěhovalch než vystěhovalch a obdobná situace vydržela celch pět let. Od roku 200 bylo přikročeno ke změně metodiky evidence migrujících osob. Počet vystěhovalch i přistěhovalch se zvšil díky nově započítávanm cizincům, kteří u nás pobvají na základě víza přesahujícího platnost 90 dní. Na vyšším počtu migrantů se rovněž podílí cizinci s azylem. Od roku 200 počet přistěhovalch rostl, přičemž v roce 2007 dosáhl rekordní úrovně. Počet vystěhovalch se každoročně zvyšoval až do roku 2004, v roce 2005 nastal meziroční propad počtu emigrujících osob z Kraje Vysočina, ovšem poté došlo opět k dalším meziročním růstům. Hodnota za rok 2007 byla stejně jako u imigrantů rekordní. V roce 2008 došlo k vraznému snížení počtu přistěhovalch do Kraje Vysočina i vystěhovalch z kraje. V roce 2009 pokračoval vrazn pokles počtu přistěhovalm, ten se v roce 200 snížil, proto bylo po čtyřech letech opět zaznamenáno záporné saldo migrace. V roce 200 se do Kraje Vysočina přistěhovalo celkem osob, z toho 4 osob tvořili cizinci. Na 000 obyvatel středního stavu připadalo 6,6 přistěhovalch, což v mezikrajském srovnání představovalo čtvrtou nejnižší hodnotu hrubé míry imigrace. Nižší příliv přistěhovalch přepočten na počet obyvatel byl zaznamenán jen v Moravskoslezském, Olomouckém, a Zlínském kraji. Počet vystěhovalch z Vysočiny v roce 200 činil 4 00 osob, což znamenalo 7,9 emigrantů na 000 obyvatel středního stavu. Hrubá míra emigrace tak byla sedmá nejnižší v mezikrajském porovnání. Obr. 2.0: Vvoj počtu přistěhovalch do Kraje Vysočina a vystěhovalch z Kraje Vysočina v letech změna metodiky přistěhovalí vys těhovalí počet osob Poznámka: Za roky je v zahraničním stěhování České republiky zahrnuto stěhování všech osob (včetně cizinců) s místem trvalého pobytu v České republice a od..200 všech občanů ČR s trvalm pobytem na území ČR, cizinců s povolením k trvalému pobytu na území ČR, cizinců s vízem nad 90 dní a cizinců s azylem na území ČR. Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Počet přistěhovalch do jednotlivch správních obvodů ORP bvá meziročně poměrně dost proměnliv. V relativním vyjádření (podle hrubé míry imigrace) byly v letech nejúspěšnější v přitahování novch obyvatel spíše správní obvody v západní polovině Kraje Vysočina. Naopak do regionů na vchodě kraje se lidé stěhovali se značně nižší intenzitou. Určitou vjimkou jsou periferní regiony Novoměstska, Moravskobudějovicka a Náměšťska, kde však pull faktor představují spíše armádní zařízení, domovy důchodců nebo jiná podobná zařízení přesahující působnost regionů. 6

17 počet imigranrů a emigrantů na 000 obyvatel středního stavu H um po le N c ám C h ěš ot ť ěb N na ov oř d é O M sl ěs av to ou na M H or av av líč ě ků v B ro Pe d lh řim ov Obr. 2.: Hrubá míra imigrace a hrubá míra emigrace ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) 20 hrubá míra im igrace 8 hrubá míra emigrace Te lč Bu dě ět jo lá vi na ce d Sá za vo u Ji h Ve la va lk é M ez iří čí Žď B Tř ár ys eb tř na íč ic d e Sá na za d vo Pe u rn št ej ne m M Sv or av sk é Pa co v 8 Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Vztaženo na počet obyvatel evidovaly ve sledovaném období nejvíce emigrujících osob periferní regiony Kraje Vysočina Novoměstsko, Chotěbořsko, Náměšťsko. S daleko nejnižší intenzitou se lidé stěhovali ze správního obvodu ORP Velké Meziříčí, dále pak z Jihlavska, ska a Žďárska. Pokud se budeme zabvat trendy, poměrně evidentní je od roku 2003 značn nárůst imigrujících osob na Jihlavsko, Pelřimovsko, Havlíčkobrodsko, Novoměstsko, Velkomeziříčsko a Humpolecko. Tento trend byl však popřen v letech díky vraznému poklesu počtu přistěhovalch osob. V roce 2007 vykázal Kraj Vysočina rekordní přírůstek stěhováním o 539 osob, naopak v letech 2009 a 200 byl zaznamenán největší úbytek stěhováním o 772 a 675 osob. Větší ztráta obyvatel stěhováním byla v roce 200 podle hrubé míry migračního salda zjištěna pouze u krajů Moravskoslezsk a Karlovarsk. Obr. 2.2: Vvoj migračního salda Kraje Vysočina v letech počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností existují v bilanci stěhování obyvatel nemalé rozdíly. Ztrátu obyvatelstva stěhováním vykázalo v souhrnu let celkem 7 správních 7

18 obvodů ORP, přičemž největší pokles populace tímto způsobem nastal v případě Bystřicka. Mezi migračně nejvíce ziskové patřilo ve sledovaném období Humpolecko. Jak vyplvá z tabulek 2.2 a 2.3 v přílohách, v období zaznamenaly ztrátu obyvatel stěhováním s jedinou vjimkou každoročně správní obvody ORP Bystřice nad Pernštejnem. Migrační saldo bylo ve stejném období pravidelně v kladnch číslech pouze s jednou vjimkou na Humpolecku, Jihlavsku a Velkomeziříčsku. 6 kraj Vysočina M or av ě Sá na za d Pe vo rn u št ej ne m B ys tř i ce ár na Žď ěs to M na d bí č v Tř e co Pa ov é N Te lč -4 H um po Ve le lk c é M ez i ří čí Ji H hl av av líč a ků v B N ro ám Pe d lh ěš řim ť na ov d O sl av M ou or C av ho sk tě é bo Bu Sv ř dě ět lá jo na vi ce d Sá za vo u migrační saldo na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.3: Hrubá míra migračního salda ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměr) Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. V průběhu devadesátch let došlo také k vznamné změně směrů migrace mezi městy a venkovem: po desetiletích převahy migrace z venkova do měst došlo k zásadnímu obratu. Města jako celek, zejména střední a větší města, v současnosti obyvatelstvo migračně ztrácí, zatímco venkovské obce (jako celek) mají kladné migrační saldo, avšak při velkch regionálních rozdílech. Specifickm fenoménem je migrační atraktivita obcí v zázemí větších měst (suburbanizace), která se ale na Vysočině dosud projevila vrazněji pouze v okolí Jihlavy Celkov přírůstek obyvatelstva Celkov růst (úbytek) populace je vsledkem kombinace čtyř charakteristik pohybu obyvatelstva. Jeho vpočet určuje součet počtu živě narozench a přistěhovalch obyvatel do daného regionu, odečítá se počet zemřelch a vystěhovalch osob. Na počátku devadesátch let vykazoval Kraj Vysočina růst populace v řádu několika stovek osob ročně. Poprvé se Vysočina dostala do zápornch čísel v roce 995. Přestože se kraj o rok později opět vynořil nad nulu, v letech zaznamenávala Vysočina každoročně celkov přírůstek obyvatel v zápornch hodnotách; jednalo se tedy o populační pokles. Ten byl nejvraznější v roce 200, ve kterém Kraj Vysočina přišel skoro o 000 obyvatel). V následujících letech nastal zcela opačn vvoj a v kraji se zvyšoval počet obyvatel, nejvíce v roce Pak již nastává další zlom, v roce 2008 došlo ještě přírůstku obyvatelstva ale již menšímu. V letech 2009 a 200 byla opět zaznamenána záporná hodnota celkového přírůstku obyvatel. Srovnání mezi kraji podle celkového růstu obyvatel v roce 200 vyznívá jednoznačně nejlépe pro Prahu a Středočesk kraj, ve kterch byly zaznamenány absolutní i relativní přírůstky obyvatelstva zdaleka nejvyšší. V Kraji Vysočina byl evidován v relativním vyjádření třetí nejvyšší celkov úbytek obyvatel. Vyšší úbytek populace v přepočtu na 000 obyvatel středního stavu vykázaly v roce 200 pouze kraje Moravskoslezsk a Zlínském. ) Tak vysok úbytek obyvatelstva byl zapříčiněn mj. opravou, která byla uskutečněna na základě vsledků sčítání lidu. Data ze sčítání lidu se poněkud lišila od údajů z průběžné evidence obyvatel. 8

19 Obr. 2.4: Vvoj celkového přírůstku obyvatel v letech počet osob 500 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Souhrnn růst populace v období let vykázalo osm z patnácti správních obvodů ORP. Na Jihlavsku jako jediném správním obvodu rostl počet obyvatel v relativním vyjádření rychleji než činil průměr České republiky. Nejvznamnější roli hrál příliv imigrujících osob ve správních obvodech v západní polovině kraje. Kladné saldo přirozené měny hrálo roli v případě správních obvodů ORP Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Dle obrázku 2.5 zaznamenal v období nejvyšší průměrn roční úbytek obyvatel správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem, vrazně záporné hodnoty celkového přírůstku vykazovaly také další periferní regiony Pacovsko, Světelsko, Moravskobudějovicko a Telčsko. V letech vykazovalo populační úbytek každoročně pouze Bystřicko, s jednou vjimkou dále Náměšťsko a Světelsko (viz tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách). Od roku 2003 byl každoročně evidován růst populace na Jihlavsku. celkov přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Ji hl av Ve a lk é M H um ezi ří č p H ole í av c lí č k Pe ů lh v B řim ro d C ho ov tě N bo ř ov é Žď Měs to ár na na N ám d S Mo áz ra ě Tř šť n avo vě eb ad u íč O Te sl av lč ou M or av Sv s k é ět l á Bu Pa na děj co d S ovi v áz c e B av ys ou tř ic e na d Pe rn št ej ne m Obr. 2.5: Hrubá míra celkového přírůstku ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměr) Vysočina ČR Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200 ; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 9

20 2..4 Sňatečnost a rozvodovost Jedním z demografickch jevů, kter je vznamně ovlivněn ekonomickou situací, je počet sňatků. V Kraji Vysočina se počet sňatků) po 2. světové válce udržoval mezi 3,5 4,5 tis.; kolísav charakter sňatečnosti v padesátch letech (rok 953 jen 3,4 tis. sňatků, rok 956 až 4,4 tis. sňatků) byl vystřídán pozvolnm nárůstem v letech šedesátch trvajícím až do poloviny let sedmdesátch. Na přelomu sedmdesátch a osmdesátch let klesl počet sňatků pod hranicí 4 tis. a poté docházelo již pouze k mírnému nárůstu jejich počtu, a to až do roku 987. V následujících dvou letech počet sňatků opět klesl. Naopak rok 990 byl charakteristick vraznm vzestupem počtu sňatků, kter byl ovlivněn tím, že tento rok byl posledním rokem, kdy byla možnost získat vhodnou novomanželskou půjčku. V tomto roce bylo v Kraji Vysočina sezdáno nejvíce párů od konce 2. světové války (téměř 4,7 tis.). Obr. 2.6: Počet sňatků a rozvodů v Kraji Vysočina v letech sňatky rozvody počet sňatků a rozvodů Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 2009.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Po tomto legislativou ovlivněném extrému počet sňatků v Kraji Vysočina hned v následujícím roce prudce klesl, a to na necelch 3,5 tis. Rok 992 byl pak posledním, kdy na Vysočině počet sňatků ještě překročil hranici 3,5 tis. Pak již docházelo k postupnému snižování intenzity sňatečnosti. V roce 2003 se v kraji poprvé bralo méně než 2,5 tis. párů. Počet sňatků se v posledních letech vrazně nezměnil (viz obr. č. 2.6). Vysočina patří ke krajům s nižší než průměrnou sňatečností. Na 000 obyvatel středního stavu zde bylo v roce 200 evidováno 4,3 sňatků, zatímco na úrovni celé ČR 4,4 sňatků. Vysočina tak vykázala čtvrtou nejnižší intenzitu sňatečnosti po Pardubické, Olomouckém a Karlovarském kraji. Podle průměrné roční hodnoty za šestileté období byla intenzita sňatečnosti nejvyšší ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem a, ve kterch byl také překročen celostátní průměr. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v periferních regionech (Pacovsko, Moravskobudějovicko). Ukazatel hrubá míra sňatečnosti je do značné míry ovlivněn věkovou strukturou obyvatel ve správních obvodech ORP. Například vysoké hodnoty na Jihlavsku jsou způsobeny stěhováním mladch lidí do Jihlavy a okolí, neboť zde byly v posledním desetiletí vytvořeny tisíce novch pracovních míst. Tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách nabízí přehledy za jednotlivé roky v období , kde je evidentní meziroční kolísání počtu sňatků ve správních obvodech ORP. ) Sňatky jsou územně tříděny podle místa trvalého bydliště ženicha 20

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA Profil KRAJE VYSOČINA listopad 203 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura... 9 2. Stav a pohyb

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina RK-20-2006-xx, př. 1 počet stran: 157 Profil kraje Vysočina červen 2006 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky... 2 2. Obyvatelstvo

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina ZK-04-20-5, př. RK-20-20-xx, počet stran: 79 př. počet stran: 79 Profil kraje červen 20 Zpracovatel: Krajsk úřad kraje OBSAH:. Geografická poloha kraje v rámci České republiky... 3 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina RK-20-20-27, RK-20-20-xx, př. př. Počet stran: 79 počet stran: 79 Profil kraje červen 20 Zpracovatel: Krajsk úřad kraje OBSAH:. Geografická poloha kraje v rámci České republiky... 3 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

Profil KRAJE VYSOČINA. prosinec 2014

Profil KRAJE VYSOČINA. prosinec 2014 Profil KRAJE VYSOČINA prosinec 2014 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura... 9 2.1 Stav a

Více

Profil kraje Vysočina červen 2008

Profil kraje Vysočina červen 2008 Profil kraje Vysočina červen 2008 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky...2 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura...7 2.1 Stav a pohyb

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA ZK-06-203-52, př. počet stran: 64 Profil KRAJE VYSOČINA listopad 203 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA RK--0-xx, př. počet stran: 74 Profil KRAJE VYSOČINA březen 0 Zpracovatel: Krajsk úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky...4. Obyvatelstvo a sídelní struktura...9.

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Malý podíl městského stva Kraj Vysočina (do 30. května 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. srpna 2011 jen Vysočina) jako správní celek vznikl k

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Zpracovatel. Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava

Zpracovatel. Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava Zpracovatel Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava www.kr-vysocina.cz e-mail: novak.v@kr-vysocina.cz tel.: 564602542 GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602

Více

VYSOČINA V ČÍSLECH REGIONÁLNÍ STATISTIKA POPULÁRNĚ. Autorský kolektiv:

VYSOČINA V ČÍSLECH REGIONÁLNÍ STATISTIKA POPULÁRNĚ. Autorský kolektiv: VYSOČINA V ČÍSLECH REGIONÁLNÍ STATISTIKA POPULÁRNĚ Autorský kolektiv: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Mgr. Richard Hubl Mgr. Tomáš Krejčí Mgr. Radek Řeřicha Odborné konzultace a supervize za Krajský úřad

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013 5 Potratovost V roce bylo hlášeno 10 37,7 tisíce potratů, z toho 13,7 tisíce samovolných potratů a 22,7 tisíce umělých přerušení těhotenství (UPT). Celkový počet potratů se dlouhodobě snižuje, přitom klesá

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE)

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE) SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE (PRACOVNÍ VERZE) PŘÍLOHA Č. 2 URČENO PRO Program prevence kriminality na místní úrovní PARTNERSTVÍ 2006 KRAJ Zpracovatel: Odbor sociálních věcí, bezpečnosti

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Z dlouhodobého pohledu se počet domů sloužících k bydlení zvyšoval

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina závěrečná zpráva Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina říjen 2013 EUROPEAN UNION European Regional

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2.1 Charakteristika území Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství 3. Rozvodovost 3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství Počet rozvodů se v čase zvyšoval, nejvyšší hodnota byla dosažena v roce V roce 196 připadalo na sto sňatků 16,7 rozvodů, v

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní

Více

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 Obyvatelstvo Praha, 2012 Kód publikace: 104003-12 Č. j.: 00961/2012-7101 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2011 Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze,

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Vlivy na utváření sídelní struktury kraje... z pohledu historie, nedávné minulosti Rozmístění stva na určitém území je zákonitě spjato s dlouhodobým

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP)

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP) Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán města Mnichovo Hradiště a spádových obcí, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení.

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 28 113 manželství, 3 což bylo o 2,7 tisíce méně než v roce 2010. Od roku 1989 jde o nejvyšší meziroční pokles počtu rozvodů s výjimkou roku 1999, kdy se roční počet

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 1 Analytická část 2 I. Úvod... 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS... 5 II. Analytická část... 6 A. Situační analýza regionu...

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 16.12.2013, Praha Nová struktura ROZBORU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 1.Hlavní zjištění 2.Státní rozpočet (2006-2012) 3.Rozpočty krajů a hl. m. Prahy

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva únor 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Strategie území správního obvodu ORP Jablonec nad Nisou v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství, cestovního ruchu a dopravní obslužnosti regionu a

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více