Profil KRAJE VYSOČINA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Profil KRAJE VYSOČINA"

Transkript

1 ZK , př. Počet stran: RK , př. 74 počet stran: 74 př. RK--202-xx, počet stran: 74 Profil KRAJE VYSOČINA březen 202 Zpracovatel: Krajsk úřad Kraje Vysočina

2 OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky Obyvatelstvo a sídelní struktura Stav a pohyb obyvatelstva Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek Migrace obyvatelstva Celkov přírůstek obyvatelstva Sňatečnost a rozvodovost Věkové složení a průměrn věk obyvatelstva Vzdělanostní struktura obyvatelstva Náboženské vyznání obyvatelstva Sídelní struktura Bydlení a domácnosti Dopravní infrastruktura Silniční doprava Základní údaje o silniční síti Páteřní silniční síť Kraje Vysočina Intenzita provozu na silnicích v Kraji Vysočina Modernizace a údržba silniční sítě Kraje Vysočina Železniční doprava Letecká doprava Cyklistická doprava Dopravní obslužnost veřejnou dopravou Technická infrastruktura Zásobování energiemi Vroba a rozvod elektrické energie Rozvod zemního plynu Vytápění bytů Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod Zásobování vodou Odvádění a čištění odpadních vod Územně plánovací dokumentace Informatizace, informační společnost, rozvoj telekomunikací Krizové řízení a Integrovan záchrann systém (IZS) Hasičsk záchrann sbor Kraje Vysočina (HZS) Police České republiky, prevence kriminality Zdravotní záchranná služba Hospodářství Hrub domácí produkt Podnikatelsk sektor Průmysl a stavebnictví Zemědělství Lesnictví Hospodaření obcí Hospodaření Kraje Vysočina Trh práce Zaměstnanost v Kraji Vysočina Vvoj a struktura zaměstnanosti podle sektorů a odvětví ekonomické činnosti Cizinci na trhu práce Úroveň průměrnch vdělků v kraji Rozsah a struktura nezaměstnanosti Vvoj nezaměstnanosti v letech Vvoj nezaměstnanosti v roce 200 a na počátku roku

3 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Aktuální situace na trhu práce v okresech Kraje Vysočina (k ) Vzdělávací, sociální a kulturní infrastruktura Vzdělávání Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Střední školy obory se všeobecnm zaměřením Střední školy odborně zaměřené studijní a učební obory Vyšší odborné školy Speciální školství Vysoké školy Celoživotní vzdělávání Zdravotnictví Sociální zabezpečení a sociální služby Sociální zabezpečení Sociální služby Skupiny osob ohrožené sociálním vyloučením Romská problematika Cizinci Protidrogová prevence a péče o uživatele drog Volnočasové aktivity a sport Nestátní neziskov sektor v Kraji Vysočina (NNO) Kultura a památková péče Kultura Památková péče Životní prostředí Ovzduší Emisní situace Imisní situace Voda Staré ekologické zátěže Produkce odpadů a způsoby nakládání s nimi Produkce odpadů Technické vybavení kraje Radonové riziko Ochrana půdního fondu Ochrana přírody a krajiny Obecná ochrany přírody a krajiny Zvláště chráněná území a území soustavy Natura Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů Aktivní úloha místních obyvatel v ochraně přírody a krajiny Rekreace a cestovní ruch...43 PŘÍLOHY Obyvatelstvo Trh práce Sociální zabezpečení a sociální služby

4 . Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky Kraj Vysočina má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeskm, Středočeskm, Pardubickm a Jihomoravskm. Pouze další dva kraje (Praha a Středočesk) ze 4 mají podobně jako Kraj Vysočina vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotká státní hranice ČR. Rozlohou 6 795,7 km2 je Kraj Vysočina krajem nadprůměrné velikosti - pouze 4 kraje ČR jsou plošně rozlehlejší (tabulka.). Obr..: Územní samosprávné členění ČR kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) Až na severní vběžek Kraje Vysočina, kter náleží do geomorfologické oblasti zvané Středočeská tabule, přísluší celé území kraje k jedné z největších geomorfologickch oblastí ČR, jež se nazvá Českomoravská vrchovina. Obě geomorfologické oblasti jsou součástí geomorfologické jednotky vyššího řádu provincie Česká vysočina, která v sobě zahrnuje celé území Čech a západní část Moravy zhruba po pomyslnou osu měst Znojmo Brno Olomouc - Ostrava. Českomoravská vrchovina je dále členěna do sedmi geomorfologickch celků, a to na Křemešnickou vrchovinu, Hornosázavskou pahorkatinu, Železné hory, Hornosvrateckou vrchovinu, Křižanovskou vrchovinu, Javořickou vrchovinu a Jevišovickou pahorkatinu, přičemž území kraje spadá do všech vyjmenovanch celků. V reliéfu Kraje Vysočina převažují plošiny, ploché hřbety, úvalovitá údolí, která přechází směrem k okrajům Českomoravské vrchoviny do údolí hluboce zaříznutch. K nejvše ležícím oblastem kraje patří zejména Žďárské vrchy s řadou vrcholů přes 800 m n.m. (Devět skal 836 m n.m.) a Jihlavské vrchy v Javořické vrchovině (Javořice 837 m n.m.). Nejčlenitější území s největšími vškovmi rozdíly leží při horní Svratce - tzv. Svratecká hornatina. K vznamnm vrcholům patří například Křemešník (765 m n.m.), Čeřínek (76 m n.m.), Strážiště (744 m n.m.), Špičák (734 m n.m.), Mařenka (7 m n.m.), Melechov (709 m n.m.) či Vestec v Železnch horách (668 m n.m.). Území kraje je pramennou oblastí vznamnch českch a moravskch řek a prochází jím hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj. Řeky Doubrava, Sázava a Želivka náleží do úmoří Severního moře, Svratka, Oslava,, Rokytná a Moravská Dyje náleží do úmoří Černého moře. Na řadě vodních toků byly zbudovány údolní vodní nádrže, některé jsou vznamnmi zdroji pitné vody z celorepublikového hlediska. Jde především o vodní nádrž Švihov na Želivce (leží z větší části ve Středočeském kraji) zásobující Prahu a Vír na Svratce, ze které je dodávána pitná voda do brněnské aglomerace. Na řece Jihlavě byla zbudována vodní nádrž Dalešice s nejvyšší hrází v ČR (00 m). Kraj 4

5 Vysočina oplvá rovněž velkm počtem rybníků. Největší z nich - Velké Dářko - se nachází u Žďáru nad Sázavou. Českomoravskou vrchovinu budují přeměněné horniny s malm obsahem živin, převahou SiO2, což je činí kyselmi - proto jsou na nich většinou hnědé kyselé, čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny - většinou žuly a jim podobné horniny (syenity, diority, granodiority v centrálnch masívech - jihlavském, třebíčském, železnohorském), které mají rovněž kysel chemismus a nízkou úživnost. Existují však i vznamné místní odchylky: živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském a borském. Svm charakterem je vjimečn vběžek České křídové tabule, která pískovci a opukami na okraji Železnch hor vybíhá až k Velkému Dářku, kde jsou proslulá rašeliniště. Obr..2: Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina Z hlediska fyzickogeografické regionalizace lze v Kraji Vysočina rozlišit pět základních vškovch stupňů. Za hlavní kritéria byly vybrány tyto charakteristiky: půdní pokryv, specifick odtok, klima a potenciální rekonstruovaná vegetace. První stupeň Vysočiny je vyvinut v moravské části kraje v povodí Dyje a označujeme jej Dyjsko-oslavsk. Má teplé až mírně teplé podnebí, počet dní se sněhovou pokrvkou dosahuje (50-60), zasahuje sem potenciální vegetační stupeň dubov a bukovodubov, specifick odtok v litrech za sekundu z km2 dosahuje hodnot - 2 litry. Zasahují sem černozemě a hnědozemě, jsou zde i oglejené půdy a plavozemě, méně pak hnědé půdy. V reliéfu dominují plošiny oddělené hluboce zaříznutmi údolími řek. 5

6 Druh stupeň Vysočiny označujeme Jemnicko-bítešsk, kter se dělí do kotlin Jemnické, Jaroměřicko-třebíčské a Velkomeziříčské, jež jsou odděleny hřbety. Klima je mírně teplé s 5080 dny se sněhovou pokrvkou. Potenciálními vegetačními stupni jsou bukovo-dubov, dubovo-bukov a dubovo-jehličnat. Specifick odtok dosahuje hodnot 2-4 l. s-. km-2, v půdním pokryvu je méně hnědozemí, ale více plavozemí a oglejench půd, přibvá půd hnědch. Reliéf zahrnuje jednak kotliny, jednak hřbety. Třetí stupeň Vysočiny je zastoupen spíše na české straně Kraje Vysočina: počítáme sem Horní Sázavu s Doubravou / Chrudimkou a Střední Želivku. Klima je zde mírně teplé s 6080, místy až se 00 dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot na Střední Želivce 4-6 l. s.km, na Horní Sázavě / Doubravě / Chrudimce 5-0 l. s.km. Potenciální vegetací jsou stupně dubovo-bukov a dubovo-jehličnat, v půdním pokryvu dominují hnědé půdy s půdami oglejenmi. Převládají hřbety a údolí. Čtvrt stupeň má své zastoupení na straně české jako Křemešnick (Melechovsk) a na straně moravské jakožto Brtnicko-arnoleck. Klima je mírně teplé až chladné se (místy i 20) dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot (Křemešnick) a 4-6 l. s.km v Brtnicko-arnoleckém. Potenciálním vegetačními stupněm je dubovo-jehličnat až jedlovo-bukov, v půdním pokryvu převládají hnědé půdy nenasycené neboli kyselé s půdami oglejenmi. Reliéf zahrnuje hřbety, plošiny i úvalovité sníženiny. Pátm a nejvyšším stupněm Vysočiny jsou dvě klenby - Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy. Mají chladné podnebí se dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok v Jihlavskch vrších dosahuje jen 6-8 l. s-.km-2, ve Žďárskch vrších je to však 6-4 l. s.km-2. Potenciálním vegetačním stupněm je jedlovo-bukov, půdní pokryv je zcela odlišn od ostatních: nejen, že jsou zde hnědé půdy kyselé, ale i jejich přechody do podzolů, rašelinnch půd, glejů se semigleji a pseudogleji. Reliéf tvoří poměrně vysoké hřbety se sedly, kopci, hlubokmi údolími a úvalovitmi sníženinami. Navzdory poměrně velké rozloze náleží Kraj Vysočina z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku (tabulka.2) - pouze dva kraje jsou počtem obyvatel menší než Kraj Vysočina. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vvoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Počtem obyvatel na km2 (75,7) se kraj nachází hluboko pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňskm a Jihočeskm patří mezi tři regiony s nejnižší hustotou zalidnění regiony ČR. Území Kraje Vysočina je rozděleno celkem na 704 samosprávnch obcí. Pouze ve Středočeském kraji existuje více obcí, všechny ostatní kraje ČR mají počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrnm počtem obyvatel připadajících na jednu obec - hodnota 73 obyvatel jako průměrná velikost obce Kraje Vysočina je nejnižší v mezikrajském porovnání. Při reformě územní veřejné správy byla k ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnost přenesena z části na krajsk úřad a z části na nově zřízené obce s rozšířenou působností. V Kraji Vysočina bylo vymezeno celkem 5 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností. Jejich základní charakteristika je uvedena v tab..5. Kraj se tak od administrativně člení na 5 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřench obecních úřadů a 704 obcí. Stále ovšem, i přes reformní opatření v posledních letech, existují instituce s okresní působností (okresní soudy, okresní správa sociálního zabezpečení, okresní státní zastupitelství, apod.), čili se zrušením okresních úřadů nepominula existence okresů. Ba ani krajů z roku 960, a tak území kraje spadá působností pod tři krajské soudy se sídly v Brně, Českch Budějovicích a Hradci Králové. Polohu území je nutné hodnotit na několika řádovostních úrovních. Poloha Kraje Vysočina na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvrazněna průběhem komunikací evropského vznamu, především dálnicí D (v síti evropskch silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - ) Praha - Havlíčkův brod - Břeclav (- Vídeň/Bratislava) a silnicí I/38 ( - Znojmo - Vídeň v síti evropskch silnic označení E 59). 6

7 Hodnota polohy kraje na mezoregionální úrovni (vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, vroby a služeb v rámci státu) je však v kontrastu k vhodné makropoloze jen průměrná až podprůměrná. Území kraje je poměrně vzdálené od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která zvyšuje exponovanost vchodní části regionu. Zdrojem exponovanosti na mezoúrovni tak jsou zejména hlavní dopravní osy. Většina komunikací nadregionálního vznamu sleduje směr severozápad - jihovchod, resp. západ - vchod, zatímco vznamné komunikace v kolmém směru v území chybí. Vhodou je centrální poloha v rámci ČR. Na mikroregionální úrovni jde již o hodnocení diferencovaného stupně exponovanosti jednotlivch částí regionu (kraje). Zdroji exponovanosti jsou jednak vznamné komunikace, jednak vznamná centra uvnitř území - především krajské město a okresní města. Dominantním rozvojovm pólem území je, která je s 5, 2 tis. obyvatel (k.. 20) centrem republikového vznamu. Tab..: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska rozlohy (k ) Pořadí Kraj Rozloha v km Středočesk Jihočesk Plzeňsk Jihomoravsk Vysočina Moravskoslezsk Ústeck Olomouck Královéhradeck Pardubick Zlínsk Karlovarsk Libereck Hl. město Praha Tab..2: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska počtu obyvatel (k ) Pořadí Kraj Počet obyvatel Tab..3: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska hustoty zalidnění (k ) 9. 20) Počet obyvatel Pořadí Kraj na km Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Zlínsk Libereck Olomouck Královéhradeck Středočesk Pardubick Karlovarsk Plzeňsk Vysočina Jihočesk Středočesk Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Olomouck Jihočesk Zlínsk Plzeňsk Královéhradeck Pardubick Vysočina Libereck Karlovarsk Tab..4: Pozice Kraje Vysočina v ČR z hlediska průměrné velikosti obcí (k 30. Pořadí 2 544,0 228,6 60,8 56,7 48,8 39,3 2,8 6,5 5,9 4,5 92,6 75,7 75,7 63, Kraj Hl. město Praha Moravskoslezsk Ústeck Karlovarsk Libereck Zlínsk Jihomoravsk Olomouck Královéhradeck Pardubick Plzeňsk Středočesk Jihočesk Vysočina Počet obyvatel na obec ,0 4 48,6 2 36, , ,8 933,6 79, 607,9 237,4 47,2 42,7 4,9 025,8 730,7 Zdroj dat (tabulky..4): Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v. 3. čtvrtletí 20. ČSÚ Praha, 20; Registr sčítacích obvodů a budov. ČSÚ Praha, 202 7

8 Tab..5: Základní charakteristika správních obvodů obcí s rozšířenou působností (k..20) Počet Hustota Rozloha Počet Počet Počet Počet Správní obvod obyvatel (k zalidnění 2 (km ) měst městysů obcí částí obcí ) (ob./km ) Bystřice nad Pernštejnem 348, , Havlíčkův Brod 63, , Humpolec 227, , Chotěboř 329, , , , Moravské Budějovice 44, , Náměšť nad Oslavou 2, , Nové Město na Moravě 292, , Pacov 234, , , , Světlá nad Sázavou 290, , Telč 29, , , , Velké Meziříčí 473, , Žďár nad Sázavou 464, , , , Kraj Vysočina Poznámka: údaje o počtu měst, městysů, obcí a částí obcí jsou uváděny k Zdroj dat: Mal lexikon obcí České republiky 20. ČSÚ, Praha 20.; Počet obyvatel v obcích k ČSÚ Praha, 20; Registr sčítacích obvodů a budov. ČSÚ Praha, 202 8

9 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura 2. Stav a pohyb obyvatelstva Kraj Vysočina se s obyvateli (k ) řadí k méně lidnatm krajům České republiky (třetí populačně nejmenší po Karlovarském a Libereckém) a na obyvatelstvu ČR se podílí 4,9 %. Zatímco obyvatelstvo tvoří dvacetinu populace ČR, rozloha kraje zaujímá /2 území státu (8,6 %). Z toho plyne velmi nízká hustota zalidnění; na km2 připadá 76 obyvatel (v ČR 34 obyvatel), což je po Plzeňském a Jihočeském kraji třetí nejnižší hodnota mezi kraji ČR. Obr. 2.: Hustota zalidnění v okresech ČR k Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 20. ČSÚ Praha, 20 Tab. 2.: Vvoj počtu obyvatel v okresech Kraje Vysočina v letech Okres Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Vysočina Česká republika Pozn.: Stav obyvatelstva dle vsledků příslušnch sčítání lidu, v roce 20 průběžná evidence obyvatelstva k Zdroj dat: Historick lexikon obcí České republiky ČSÚ Praha, 2006.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 20. ČSÚ Praha, 20 Z historického pohledu bydlelo na území kraje více obyvatel nejen před druhou, ale také před první světovou válkou. Nejvyšší počet obyvatel na území Kraje Vysočina byl registrován při sčítání v roce 90, kdy zde žilo osob (tabulka 2.). Velké populační ztráty byly zaznamenány v průběhu první světové války (vysoká úmrtnost) a po skončení druhé světové války (odsun a dosídlování). Současn stav je i přes mírn nárůst počtu obyvatel v posledních letech blízk počtu obyvatel, kter byl zjištěn při prvním moderním sčítání lidu na našem území v roce 869. Vvoj počtu obyvatel byl však značně územně diferencován. Zatímco v období moderní populační statistiky ( ) 9

10 nejvznamněji vzrostl počet obyvatel v okrese (o 32 %; tempo růstu v tomto okrese se blíží populačnímu růstu celé ČR), tak v okrese počet obyvatel v tomto období klesl na méně než tři čtvrtiny stavu v roce 869. Také v okrese Havlíčkův Brod je současn počet obyvatel nižší než před 40 lety. V období po 2. světové válce se nejdynamičtějším populačním růstem vyznačoval okres Žďár nad Sázavou. Tab. 2.2: Indexy vvoje počtu obyvatel v okresech Kraje Vysočina v letech Okres 90/ /90 950/930 99/ /99 200/869 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou 04,0,7 0,4 8,8 97,7 Vysočina Česká republika 20/200 95,6 0, 90,4 03,8 95,2 88, 82,7 82,0 93,0 87,5 03,0 8,2 00,0 4,6 29, 98,9 00,0 97,8 00,3 00,7 89,3 0,3 73,5 3,7 05,7 00,7 02,8 99,8 98,9 00,0 06, 97,3 86,7 3,5 99,7 0,3 00,4 32,2 05,9 83,3 5,8 99,3 34,2 03, Zdroj dat: viz tabulka 2., vlastní vpočty Informaci o vvoji počtu obyvatel v Kraji Vysočina v posledních dvou dekádách podává obrázek 2.2. Do konce roku 994 ještě počet obyvatel rostl, v roce 995 nastal první pokles, ale o rok později došlo opět k mírnému nárůstu stavu, kter však nedosáhl vše z roku 994. Poté již počet obyvatel v kraji klesal až do roku Teprve v roce 2005 zaznamenala Vysočina meziroční růst populace. Vrazn skok v počtu obyvatel kraje v roce 200 byl způsoben opravou dle vsledků sčítání 200 (snížení počtu obyvatel v důsledku této opravy o 509 osob). Po několikaletém růstu došlo v roce 2009 k opětovnému poklesu počtu obyvatel v kraji, kter pokračoval i v následujícím roce. Obr. 2.2: Vvoj počtu obyvatel v Kraji Vysočina v letech (vždy k 3.2.) Počet obyvatel (vždy k 3.2.) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) od roku 2004 zachycuje následující tabulka. Nejvíce obyvatel, téměř sto tisíc, má SO ORP. V třebíčském SO ORP žije o více než dvacet tis. osob méně. Nejmenším sídlem SO ORP je Pacov, a také počet obyvatel tohoto správního obvodu je nejnižší, když nedosahuje ani hranice 0 tis. obyvatel. Absolutní nárůst počtu obyvatel mezi roky 2004 a 200 zaznamenalo Jihlavsko (3 084), Havlíčkobrodsko (863) a Velkomeziříčsko (844). Velké úbytky počtu obyvatel byly naopak zjištěny v SO ORP Bystřice n.p. (498), Světlá n.s. (265) a (243). 0

11 Tab. 2.3: Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina v letech (vždy k 3.2.) Správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové město na Moravě Pacov Světlá nad Sázavou Telč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Vysočina Zdroj dat: Databáze MOS. ČSÚ Praha. Od poloviny 9. století do současnosti, tedy v období, za které existují spolehlivé údaje o počtu obyvatel, lze zaznamenat velk nárůst počtu obyvatel bydlících ve městech. V roce 850 bydlelo v současnch městech kraje pouze osob, tedy 23,0 % obyvatelstva kraje. K žilo ve městech na Vysočině již obyvatel, tedy 57,9 % obyvatel kraje. To byl však vrazně nižší podíl než v celé ČR (70,0 %) a třetí nejnižší hodnota ze všech krajů ČR hned po Středočeském a Olomouckém kraji. Největším městem byla vždy. V sídelním systému Vysočiny nejvíce vzrostla role Žďáru nad Sázavou, a to zejména v souvislosti s poválečnou vstavbou Žďárskch strojíren. Nyní je Žďár nad Sázavou 4. největším městem kraje po Jihlavě, i a Havlíčkově Brodu. Na vznamu naopak nejvíce ztratilo město Polná. V polovině 9. století měla Polná celkem 5 95 obyvatel a byla 4. největším městem kraje. K bydlelo v Polné obyvatel, a to ji řadilo až na 6. místo v souboru měst Kraje Vysočina, i když v posledních letech zaznamenalo město Polná nárůst počtu obyvatel. V období se snížil počet obyvatel také ve městech Počátky, Golčův Jeníkov, Černovice, Brtnice, Svratka a zejména v Červené Řečici a Habrech. Nejmladšími městy (od roku 999 a 2000) jsou Svratka, Ždírec nad Doubravou, Brtnice, Horní Cerekev a Červená Řečice, která získala titul města teprve v dubnu Bližší údaje o počtu obyvatel měst Kraje Vysočina uvádí tabulka 2. v přílohách Profilu Kraje Vysočina. Nově byl zaveden reprezentativní titul městys. V Kraji Vysočina bylo v prosinci roku 20 evidováno 40 městysů. 2.. Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek Počet živě narozench dětí vykazoval v Kraji Vysočina po 2. světové válce, kdy se rodilo více než 2 tis. dětí ročně, klesající tendenci až do konce šedesátch let. Tehdy počet živě narozench klesl pod 7,5 tis. (nejméně v roce 968). Poté již dochází k populační explozi charakteristické pro celé tehdejší Československo, která probíhala v sedmdesátch letech a svého vrcholu dosáhla v roce 974, kdy se v Kraji Vysočina narodilo ročně téměř 0 tis. dětí. Poté již slábne pronatalitní populační klima a dochází k prudkému úbytku počtu živě narozench; již v roce 98 se v Kraji Vysočina narodilo méně než 8 tis. dětí, o šest let později pak dokonce méně než 7 tis. dětí. Stejně jako na úrovni celé České republiky docházelo i v Kraji Vysočina od roku 990 (s vjimkou roku 993) k poklesu počtu živě narozench. V období let se počet živě narozench v Kraji Vysočina každoročně pohyboval v rozmezí 4,5 až 5 tis. osob. V letech 2005 až 200 však opět došlo k překročení hranice živě narozench. Zatímco v ČR bylo minima v počtu živě narozench dosaženo v roce 999, v Kraji Vysočina se tak stalo až o dva roky později. Poté se počet živě narozench každoročně zvyšoval, po maximu

12 zaznamenaném v roce 2008 následuje opětovn propad. V roce 200 připadalo na 000 obyvatel Vysočiny (středního stavu) 0,4 živě narozench dětí (průměr ČR,), což byla druhá nejnižší hodnota po kraji Zlínském. Obr. 2.3: Vvoj počtu živě narozench a zemřelch v Kraji Vysočina v letech živě narození zemřelí počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností počty živě narozench meziročně kolísají. Hrubá míra porodnosti (počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu) byla v období nejvyšší ve správním obvodu ORP Havlíčkův Brod. Nad průměr ČR se v souhrnu za pětileté období rovněž dostalo Velkomeziříčsko, Jihlavsko a Novoměstsko. Nejnižší hrubou míru porodnosti vykázalo Telčsko, Bystřicko a Pacovsko (viz obr. 2.4). Přes meziroční kolísání hodnot počtu živě narozench dětí lze u některch správních obvodů ORP v průběhu posledních pěti let vysledovat trendy. Zřetelné jsou zejména růsty hodnot, které meziročně vykazovaly Jihlavsko a Havlíčkobrodsko. Podrobnější údaje za jednotlivé správní obvody uvádí tabulky 2.2 a 2.3 v přílohách. 2,0 Vysočina ČR,0 0,0 9,0 8,0 íč ků v Ve B ro lk d é M ez N i ří ov čí é M Ji ěs h la to N va ám na ěš M or ť n av ě Žď ad O ár sl av na ou Sv d S ět áz lá av na ou d Sá za M vo or P u av el h sk řim é ov Bu dě jo vi ce Tř eb íč C ho tě bo H ř um B ys p tř ol ic ec e na d Te Pe lč rn št ej ne m Pa co v 7,0 H av l počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.4: Hrubá míra porodnosti ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha. Také roční údaje o zemřelch v Kraji Vysočina zaznamenaly v poválečném období dynamick vvoj. Až do konce šedesátch let umíralo na území Kraje Vysočina ročně 5 až 6 tis. osob. V roce 968 byla přesažena hranice 6 tis. a nastalo období s vyšší úmrtností (6 7 tis. zemřelch ročně), které trvalo až do počátku devadesátch let. 2

13 V roce 99 počet zemřelch opět klesl pod hranici 6 tis. Přes určitou rozkolísanost počet zemřelch stále klesal tak, že v roce 2006 bylo na Vysočině evidováno méně než zemřelch osob a bylo tak dosaženo dlouholetého minima. Poté však následuje opětovn nárůst a od roku 2009 se počty zemřelch pohybují nad zmíněnou hranicí. Na 000 obyvatel kraje tak připadalo v roce 200 pouze 9,9 úmrtí, což byla čtvrtá nejnižší hodnota v mezikrajském porovnání. 2,0 Vysočina ČR,0 0,0 9,0 8,0 C Te lč ho tě bo ř V Tř el ké eb í M č N e ov zi ří é čí M ěs Ji hl to na av Žď a ár M or na av d ě Sá za vo u 7,0 M or av sk P N é ám Bu aco ěš dě v ť jo na vi B ce d ys O sl tř ic av e ou na Hu m d Pe po Sv l rn ět št ec lá ej na ne d m S áz H av av lí č ou ků v B ro P d el hř im ov počet zemřelch na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.5: Hrubá míra úmrtnosti ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Mezi jednotlivmi obvody SO ORP Kraje Vysočina panují poměrně značné rozdíly. Jak vyplvá z obrázku 2.5. Relativní hodnoty úmrtnosti jsou nejnižší právě v těch regionech, kde jsou nejpříznivější natalitní charakteristiky. Počet zemřelch na tisíc obyvatel středního stavu byl v období let pětkrát nejvyšší ve správním obvodu ORP Humpolec, třikrát na Pacovsku a jednou na Náměšťsku a Moravskobudějovicku. Naopak nejpříznivější hodnoty v úmrtnostních statistikách vykazovalo ve sledovaném období Žďársko (6x) a Novoměstsko (2x). Informace o úmrtnostních poměrech na úrovni správních obvodů ORP podávají tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách. Před rokem 990 se Česká republika vyznačovala vysokm počtem potratů, resp. umělch přerušení těhotenství na počet živě narozench dětí (index potratovosti), což souviselo s nízkou mírou religiozity obyvatel a nízkm využíváním antikoncepčních prostředků. Potratovost je v ČR statisticky sledována od počátku sedmdesátch let. V roce 97 bylo v Kraji Vysočina zaznamenáno necelch 3 tis. potratů. Až do roku 986 jejich počet rostl velmi pozvolna až k hranici 4 tis., poté došlo ke značnému meziročnímu nárůstu o více než tisíc potratů. K zásadnímu růstu počtu umělch přerušení těhotenství ve druhé polovině osmdesátch let vrazně přispělo přijetí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/986 Sb., která mj. blíže upravovala podmínky, za nichž bylo možné přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů. Nad hranici 5 tis. se počet potratů dostal v roce 988 a udržel se zde až do roku 99. V následujících letech však v Kraji Vysočina stejně jako v ČR počet interrupčních zákroků strmě klesal. Pod hranici 3 tis. se počet potratů v Kraji Vysočina dostal již v roce 994, pod dvoutisícovou hodnotu pak v roce V roce 200 počet potratů v Kraji Vysočina meziročně mírně klesl na 59 případů. To bylo způsobeno snížením počtu uměle přerušench těhotenství na 86 případů. Počet umělch přerušení těhotenství se každoročně snižuje od počátku devadesátch let, přičemž v roce 2007 bylo na Vysočině poprvé evidováno méně než tisíc takovch případů. V kraji bylo v roce 200 zaznamenáno 7,3 umělch přerušení těhotenství na 00 narozench dětí, což bylo méně než činil průměr ČR (2,7) a po Pardubickém nejméně mezi kraji ČR. 3

14 Obr. 2.6: Vvoj počtu potratů (včetně umělch přerušení těhotenství) a umělch přerušení těhotenství v Kraji Vysočina v letech Umělá přerušení těhotenství Počet případů Potraty Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200, Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Na úrovni jednotlivch správních obvodů ORP vykazovalo v ročním průměru let nejvyšší index potratovosti sko, Humpolecko a Havlíčkobrodsko, kde byl překonán průměr České republiky. U počtu umělch přerušení těhotenství na 00 narozench byl republikov průměr překročen ve dvou správních obvodech ORP. Daleko příznivější situace vládne dlouhodobě ve vchodní části Kraje Vysočina. Územní srovnání nabízí obrázek 2.7. te jn em ov Bu é d ěj M ěs ov t ic o Ná e n a m M ěš or ť av na ě d Os la Ve vo lk u é M ez iří čí av sk Pe r N M or na d e řic By st é nš Pa co v lč Te ho t av a UPT na 00 narozench Potraty celkem - ČR UPT - ČR C hl Ji eb íč Tř ro d v B vo za íč ků vl Sá d na Sv ět lá Ha za Sá na d u vo u ec po l m Žď ár Hu im lh ř Pe ěb oř Potraty na 00 narozench Potraty celkem - Vysočina UPT - Vysočina ov Počet případů na 00 narozench Obr. 2.7: Počet potratů včetně umělch přerušení těhotenství (UPT) na 00 narozench dětí (index potratovosti) ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů ČSÚ Praha, 20.; Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Kraj Vysočina se v minulosti dlouhodobě vyznačoval vysokm přirozenm přírůstkem obyvatelstva (rozdíl mezi počtem živě narozench a zemřelch). Ten v období po 2. světové válce bohatě nahrazoval úbytek obyvatelstva způsoben stěhováním, takže mezi prvním poválečnm sčítáním v roce 950 a rokem 99 počet obyvatel v Kraji Vysočina vzrostl téměř o 60 tisíc. 4

15 Obr. 2.8: Přirozen přírůstek obyvatel v Kraji Vysočina v letech počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Nepřízniv demografick vvoj v České republice, kter započal již v první polovině devadesátch let, se promítl i na Vysočině. V roce 995 zaznamenal kraj poprvé ztrátu obyvatelstva přirozenou měnou. Rozdíl mezi živě narozenmi a zemřelmi se pohyboval v zápornch číslech až do roku V roce 2006 vykázal Kraj Vysočina po 2 letech kladn přirozen přírůstek obyvatelstva. Nejvyšší přírůstek byl zjištěn v roce Vvoj přirozeného přírůstku od roku 99 zachycuje obrázek č Pe lh řim ov B ys tř ic e N na ám ěš d P er ť H nš um na te d jn po O sl em le M av c or o u av sk Sv é Bu ět lá dě n jo ad Pa vi co Sá c v za e vo u Ji hl av a Žď ár na d N ov Sá é za M vo ěs Ve u to lk na é M M ez H or av i av lí č ří čí ě ků Tř v eb B ro íč d C ho tě bo Te ř lč přirozen přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.9: Přirozen přírůstek (úbytek) na 000 obyvatel středního stavu ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) 3,0 2,0,0 0,0 -,0 Vysočina ČR -2,0 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností zaznamenalo v průměru let kladné přirozené přírůstky sedm správních obvodů ORP, z nichž rovněž pět vykázalo vyšší nárůst populace přirozenou měnou, než činil celostátní průměr. Dle obrázku 2.9 byl ve sledovaném období nejvraznější přirozen úbytek obyvatelstva na Pacovsku a Světelsku. Pokud se budeme zabvat trendy (tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách), tak přes poměrně značné kolísání hodnot přirozeného přírůstku na úrovni menších územních celků nelze opomenout přechod z vrazně zápornch do kladnch čísel u Jihlavska, což je zřejmě způsobeno migrační atraktivitou krajského města a okolí pro mladší složku populace zakládající rodiny. Od roku 2003 vykazoval pravidelně kladné hodnoty přirozeného přírůstku obvod ORP Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě. Na druhou stranu v období let každoročně přirozenou měnou obyvatelstvo ztrácely Světelsko a Moravskobudějovicko. 5

16 2..2 Migrace obyvatelstva Vvoj počtu obyvatel území kraje není ovlivněn pouze přirozenou měnou, ale také migrací, tedy počtem přistěhovalch a vystěhovalch. Od konce 2. světové války se Kraj Vysočina až na vjimky vyznačoval spíše vyšším počtem vystěhovalch než přistěhovalch. Tento trend přerušila až vstavba jaderné elektrárny v Dukovanech, která způsobila velk příliv obyvatel do okresu v letech Ke konci osmdesátch let však kraj znovu vykazoval záporné migrační saldo, tedy vyšší počet vystěhovalch než přistěhovalch, a tento stav přetrval až do konce roku 994. Tehdy byl poprvé po deseti letech zaznamenán vyšší počet přistěhovalch než vystěhovalch a obdobná situace vydržela celch pět let. Od roku 200 bylo přikročeno ke změně metodiky evidence migrujících osob. Počet vystěhovalch i přistěhovalch se zvšil díky nově započítávanm cizincům, kteří u nás pobvají na základě víza přesahujícího platnost 90 dní. Na vyšším počtu migrantů se rovněž podílí cizinci s azylem. Od roku 200 počet přistěhovalch rostl, přičemž v roce 2007 dosáhl rekordní úrovně. Počet vystěhovalch se každoročně zvyšoval až do roku 2004, v roce 2005 nastal meziroční propad počtu emigrujících osob z Kraje Vysočina, ovšem poté došlo opět k dalším meziročním růstům. Hodnota za rok 2007 byla stejně jako u imigrantů rekordní. V roce 2008 došlo k vraznému snížení počtu přistěhovalch do Kraje Vysočina i vystěhovalch z kraje. V roce 2009 pokračoval vrazn pokles počtu přistěhovalm, ten se v roce 200 snížil, proto bylo po čtyřech letech opět zaznamenáno záporné saldo migrace. V roce 200 se do Kraje Vysočina přistěhovalo celkem osob, z toho 4 osob tvořili cizinci. Na 000 obyvatel středního stavu připadalo 6,6 přistěhovalch, což v mezikrajském srovnání představovalo čtvrtou nejnižší hodnotu hrubé míry imigrace. Nižší příliv přistěhovalch přepočten na počet obyvatel byl zaznamenán jen v Moravskoslezském, Olomouckém, a Zlínském kraji. Počet vystěhovalch z Vysočiny v roce 200 činil 4 00 osob, což znamenalo 7,9 emigrantů na 000 obyvatel středního stavu. Hrubá míra emigrace tak byla sedmá nejnižší v mezikrajském porovnání. Obr. 2.0: Vvoj počtu přistěhovalch do Kraje Vysočina a vystěhovalch z Kraje Vysočina v letech změna metodiky přistěhovalí vys těhovalí počet osob Poznámka: Za roky je v zahraničním stěhování České republiky zahrnuto stěhování všech osob (včetně cizinců) s místem trvalého pobytu v České republice a od..200 všech občanů ČR s trvalm pobytem na území ČR, cizinců s povolením k trvalému pobytu na území ČR, cizinců s vízem nad 90 dní a cizinců s azylem na území ČR. Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Počet přistěhovalch do jednotlivch správních obvodů ORP bvá meziročně poměrně dost proměnliv. V relativním vyjádření (podle hrubé míry imigrace) byly v letech nejúspěšnější v přitahování novch obyvatel spíše správní obvody v západní polovině Kraje Vysočina. Naopak do regionů na vchodě kraje se lidé stěhovali se značně nižší intenzitou. Určitou vjimkou jsou periferní regiony Novoměstska, Moravskobudějovicka a Náměšťska, kde však pull faktor představují spíše armádní zařízení, domovy důchodců nebo jiná podobná zařízení přesahující působnost regionů. 6

17 počet imigranrů a emigrantů na 000 obyvatel středního stavu H um po le N c ám C h ěš ot ť ěb N na ov oř d é O M sl ěs av to ou na M H or av av líč ě ků v B ro Pe d lh řim ov Obr. 2.: Hrubá míra imigrace a hrubá míra emigrace ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměry) 20 hrubá míra im igrace 8 hrubá míra emigrace Te lč Bu dě ět jo lá vi na ce d Sá za vo u Ji h Ve la va lk é M ez iří čí Žď B Tř ár ys eb tř na íč ic d e Sá na za d vo Pe u rn št ej ne m M Sv or av sk é Pa co v 8 Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Vztaženo na počet obyvatel evidovaly ve sledovaném období nejvíce emigrujících osob periferní regiony Kraje Vysočina Novoměstsko, Chotěbořsko, Náměšťsko. S daleko nejnižší intenzitou se lidé stěhovali ze správního obvodu ORP Velké Meziříčí, dále pak z Jihlavska, ska a Žďárska. Pokud se budeme zabvat trendy, poměrně evidentní je od roku 2003 značn nárůst imigrujících osob na Jihlavsko, Pelřimovsko, Havlíčkobrodsko, Novoměstsko, Velkomeziříčsko a Humpolecko. Tento trend byl však popřen v letech díky vraznému poklesu počtu přistěhovalch osob. V roce 2007 vykázal Kraj Vysočina rekordní přírůstek stěhováním o 539 osob, naopak v letech 2009 a 200 byl zaznamenán největší úbytek stěhováním o 772 a 675 osob. Větší ztráta obyvatel stěhováním byla v roce 200 podle hrubé míry migračního salda zjištěna pouze u krajů Moravskoslezsk a Karlovarsk. Obr. 2.2: Vvoj migračního salda Kraje Vysočina v letech počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností existují v bilanci stěhování obyvatel nemalé rozdíly. Ztrátu obyvatelstva stěhováním vykázalo v souhrnu let celkem 7 správních 7

18 obvodů ORP, přičemž největší pokles populace tímto způsobem nastal v případě Bystřicka. Mezi migračně nejvíce ziskové patřilo ve sledovaném období Humpolecko. Jak vyplvá z tabulek 2.2 a 2.3 v přílohách, v období zaznamenaly ztrátu obyvatel stěhováním s jedinou vjimkou každoročně správní obvody ORP Bystřice nad Pernštejnem. Migrační saldo bylo ve stejném období pravidelně v kladnch číslech pouze s jednou vjimkou na Humpolecku, Jihlavsku a Velkomeziříčsku. 6 kraj Vysočina M or av ě Sá na za d Pe vo rn u št ej ne m B ys tř i ce ár na Žď ěs to M na d bí č v Tř e co Pa ov é N Te lč -4 H um po Ve le lk c é M ez i ří čí Ji H hl av av líč a ků v B N ro ám Pe d lh ěš řim ť na ov d O sl av M ou or C av ho sk tě é bo Bu Sv ř dě ět lá jo na vi ce d Sá za vo u migrační saldo na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.3: Hrubá míra migračního salda ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměr) Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. V průběhu devadesátch let došlo také k vznamné změně směrů migrace mezi městy a venkovem: po desetiletích převahy migrace z venkova do měst došlo k zásadnímu obratu. Města jako celek, zejména střední a větší města, v současnosti obyvatelstvo migračně ztrácí, zatímco venkovské obce (jako celek) mají kladné migrační saldo, avšak při velkch regionálních rozdílech. Specifickm fenoménem je migrační atraktivita obcí v zázemí větších měst (suburbanizace), která se ale na Vysočině dosud projevila vrazněji pouze v okolí Jihlavy Celkov přírůstek obyvatelstva Celkov růst (úbytek) populace je vsledkem kombinace čtyř charakteristik pohybu obyvatelstva. Jeho vpočet určuje součet počtu živě narozench a přistěhovalch obyvatel do daného regionu, odečítá se počet zemřelch a vystěhovalch osob. Na počátku devadesátch let vykazoval Kraj Vysočina růst populace v řádu několika stovek osob ročně. Poprvé se Vysočina dostala do zápornch čísel v roce 995. Přestože se kraj o rok později opět vynořil nad nulu, v letech zaznamenávala Vysočina každoročně celkov přírůstek obyvatel v zápornch hodnotách; jednalo se tedy o populační pokles. Ten byl nejvraznější v roce 200, ve kterém Kraj Vysočina přišel skoro o 000 obyvatel). V následujících letech nastal zcela opačn vvoj a v kraji se zvyšoval počet obyvatel, nejvíce v roce Pak již nastává další zlom, v roce 2008 došlo ještě přírůstku obyvatelstva ale již menšímu. V letech 2009 a 200 byla opět zaznamenána záporná hodnota celkového přírůstku obyvatel. Srovnání mezi kraji podle celkového růstu obyvatel v roce 200 vyznívá jednoznačně nejlépe pro Prahu a Středočesk kraj, ve kterch byly zaznamenány absolutní i relativní přírůstky obyvatelstva zdaleka nejvyšší. V Kraji Vysočina byl evidován v relativním vyjádření třetí nejvyšší celkov úbytek obyvatel. Vyšší úbytek populace v přepočtu na 000 obyvatel středního stavu vykázaly v roce 200 pouze kraje Moravskoslezsk a Zlínském. ) Tak vysok úbytek obyvatelstva byl zapříčiněn mj. opravou, která byla uskutečněna na základě vsledků sčítání lidu. Data ze sčítání lidu se poněkud lišila od údajů z průběžné evidence obyvatel. 8

19 Obr. 2.4: Vvoj celkového přírůstku obyvatel v letech počet osob 500 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Souhrnn růst populace v období let vykázalo osm z patnácti správních obvodů ORP. Na Jihlavsku jako jediném správním obvodu rostl počet obyvatel v relativním vyjádření rychleji než činil průměr České republiky. Nejvznamnější roli hrál příliv imigrujících osob ve správních obvodech v západní polovině kraje. Kladné saldo přirozené měny hrálo roli v případě správních obvodů ORP Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Dle obrázku 2.5 zaznamenal v období nejvyšší průměrn roční úbytek obyvatel správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem, vrazně záporné hodnoty celkového přírůstku vykazovaly také další periferní regiony Pacovsko, Světelsko, Moravskobudějovicko a Telčsko. V letech vykazovalo populační úbytek každoročně pouze Bystřicko, s jednou vjimkou dále Náměšťsko a Světelsko (viz tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách). Od roku 2003 byl každoročně evidován růst populace na Jihlavsku. celkov přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Ji hl av Ve a lk é M H um ezi ří č p H ole í av c lí č k Pe ů lh v B řim ro d C ho ov tě N bo ř ov é Žď Měs to ár na na N ám d S Mo áz ra ě Tř šť n avo vě eb ad u íč O Te sl av lč ou M or av Sv s k é ět l á Bu Pa na děj co d S ovi v áz c e B av ys ou tř ic e na d Pe rn št ej ne m Obr. 2.5: Hrubá míra celkového přírůstku ve správních obvodech ORP Kraje Vysočina v letech (roční průměr) Vysočina ČR Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200 ; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 9

20 2..4 Sňatečnost a rozvodovost Jedním z demografickch jevů, kter je vznamně ovlivněn ekonomickou situací, je počet sňatků. V Kraji Vysočina se počet sňatků) po 2. světové válce udržoval mezi 3,5 4,5 tis.; kolísav charakter sňatečnosti v padesátch letech (rok 953 jen 3,4 tis. sňatků, rok 956 až 4,4 tis. sňatků) byl vystřídán pozvolnm nárůstem v letech šedesátch trvajícím až do poloviny let sedmdesátch. Na přelomu sedmdesátch a osmdesátch let klesl počet sňatků pod hranicí 4 tis. a poté docházelo již pouze k mírnému nárůstu jejich počtu, a to až do roku 987. V následujících dvou letech počet sňatků opět klesl. Naopak rok 990 byl charakteristick vraznm vzestupem počtu sňatků, kter byl ovlivněn tím, že tento rok byl posledním rokem, kdy byla možnost získat vhodnou novomanželskou půjčku. V tomto roce bylo v Kraji Vysočina sezdáno nejvíce párů od konce 2. světové války (téměř 4,7 tis.). Obr. 2.6: Počet sňatků a rozvodů v Kraji Vysočina v letech sňatky rozvody počet sňatků a rozvodů Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 2009.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Po tomto legislativou ovlivněném extrému počet sňatků v Kraji Vysočina hned v následujícím roce prudce klesl, a to na necelch 3,5 tis. Rok 992 byl pak posledním, kdy na Vysočině počet sňatků ještě překročil hranici 3,5 tis. Pak již docházelo k postupnému snižování intenzity sňatečnosti. V roce 2003 se v kraji poprvé bralo méně než 2,5 tis. párů. Počet sňatků se v posledních letech vrazně nezměnil (viz obr. č. 2.6). Vysočina patří ke krajům s nižší než průměrnou sňatečností. Na 000 obyvatel středního stavu zde bylo v roce 200 evidováno 4,3 sňatků, zatímco na úrovni celé ČR 4,4 sňatků. Vysočina tak vykázala čtvrtou nejnižší intenzitu sňatečnosti po Pardubické, Olomouckém a Karlovarském kraji. Podle průměrné roční hodnoty za šestileté období byla intenzita sňatečnosti nejvyšší ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem a, ve kterch byl také překročen celostátní průměr. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v periferních regionech (Pacovsko, Moravskobudějovicko). Ukazatel hrubá míra sňatečnosti je do značné míry ovlivněn věkovou strukturou obyvatel ve správních obvodech ORP. Například vysoké hodnoty na Jihlavsku jsou způsobeny stěhováním mladch lidí do Jihlavy a okolí, neboť zde byly v posledním desetiletí vytvořeny tisíce novch pracovních míst. Tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách nabízí přehledy za jednotlivé roky v období , kde je evidentní meziroční kolísání počtu sňatků ve správních obvodech ORP. ) Sňatky jsou územně tříděny podle místa trvalého bydliště ženicha 20

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina ZK-04-20-5, př. RK-20-20-xx, počet stran: 79 př. počet stran: 79 Profil kraje červen 20 Zpracovatel: Krajsk úřad kraje OBSAH:. Geografická poloha kraje v rámci České republiky... 3 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

Profil kraje Vysočina červen 2008

Profil kraje Vysočina červen 2008 Profil kraje Vysočina červen 2008 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky...2 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura...7 2.1 Stav a pohyb

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA ZK-06-203-52, př. počet stran: 64 Profil KRAJE VYSOČINA listopad 203 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

VYSOČINA V ČÍSLECH REGIONÁLNÍ STATISTIKA POPULÁRNĚ. Autorský kolektiv:

VYSOČINA V ČÍSLECH REGIONÁLNÍ STATISTIKA POPULÁRNĚ. Autorský kolektiv: VYSOČINA V ČÍSLECH REGIONÁLNÍ STATISTIKA POPULÁRNĚ Autorský kolektiv: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Mgr. Richard Hubl Mgr. Tomáš Krejčí Mgr. Radek Řeřicha Odborné konzultace a supervize za Krajský úřad

Více

Zpracovatel. Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava

Zpracovatel. Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava Zpracovatel Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava www.kr-vysocina.cz e-mail: novak.v@kr-vysocina.cz tel.: 564602542 GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE)

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE) SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE (PRACOVNÍ VERZE) PŘÍLOHA Č. 2 URČENO PRO Program prevence kriminality na místní úrovní PARTNERSTVÍ 2006 KRAJ Zpracovatel: Odbor sociálních věcí, bezpečnosti

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina závěrečná zpráva Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina říjen 2013 EUROPEAN UNION European Regional

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ústav územního rozvoje Úkol A.4.7./RP Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 16.12.2013, Praha Nová struktura ROZBORU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 1.Hlavní zjištění 2.Státní rozpočet (2006-2012) 3.Rozpočty krajů a hl. m. Prahy

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ. únor 2008

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ. únor 2008 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ únor 2008 Vypracovala: RNDr. Šárka Kasalová Daňková o.s. Demografické informační centrum (DIC) http://dic.demografie.info/

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŠLAPANICE DO ROKU 2020 ANALYTICKÁ ČÁST

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŠLAPANICE DO ROKU 2020 ANALYTICKÁ ČÁST STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŠLAPANICE DO ROKU 2020 ANALYTICKÁ ČÁST Verze 3.0 červenec 2013 Na vypracování této části Strategického plánu rozvoje města Šlapanice do roku 2020 se podílely: RNDr. Šárka

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Obsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012

Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012 Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH AŽ 2012 Obsah Úvodní slovo... 4 Metodika a autorský tým... 5 Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst... 6 Celkové

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika. Poloha a obyvatelstvo. Mgr. Helena VIII.

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika. Poloha a obyvatelstvo. Mgr. Helena VIII. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika Číslo mate riálu 1. 12.3.2012 2. 15.3.2012 3. 19.3.2012 Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika utor

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR. Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář

Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR. Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář Vývoj ceny bytů V ČR neexistuje oficiální index cen nemovitostí, proto je pohyb cen evidován podle cen uváděných v daňových

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Paradoxy rozvoje venkova

Paradoxy rozvoje venkova Venkovský prostor Prostor pro žití nebo dožití Paradoxy rozvoje venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název: Oblast: Autor: Číslo: Kraj Vysočina Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_15 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

STRATEGIE KRAJE VYSOČINA 2020

STRATEGIE KRAJE VYSOČINA 2020 STRATEGIE KRAJE VYSOČINA 2020 Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina Jihlava, 2012 1 OBSAH ÚVOD... 3 ANALYTICKÁ ČÁST... 4 1. VYSOČINA JAKO VENKOVSKÝ PROSTOR... 4 2. LIDÉ NA VYSOČINĚ...

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

Praha - bytové prostory

Praha - bytové prostory Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 750 000 13 000 2 770 000 12 000 Byt 2+1 6 900 000 19 000 4 100 000 15 000 Byt 3+1 10 100 000 21 000 5 200 000 16 000 Byt 4+1 11 500 000 35 000 7 000 000

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová . RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 PŘÍLOHY 28 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru 2013 29 Státní rozpočet 2013 29 Krajské rozpočty

Více

Organizace veřejné správy v ČR

Organizace veřejné správy v ČR Organizace veřejné správy v ČR Přednáška č. 4 Územní státní správa JUDr. Marek Starý, Ph.D. Praha, 2011 Územní členění státu Individuální záležitost každého státu V historickém i evropském kontextu se

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018. Odborná skupina LIDSKÉ ZDROJE

Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018. Odborná skupina LIDSKÉ ZDROJE Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018 Odborná skupina LIDSKÉ ZDROJE OBYVATELSTVO 12 000 Pohyb obyvatel Plzeňského kraje Populační vývoj 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0-2 000 Živě narození Zemřelí

Více

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Vybraná data z analytické části RPSS ČB Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Obsah prezentace Sociodemografická data Socioekonomická data nezaměstnanost sociální dávky Výskyt kriminality

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol.

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy P R O F I L Y K R A J Ů

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Analýza absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod 15.11.2010

Více

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích 1 3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 211 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 211 se uskutečnilo na

Více

Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky

Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Autorský kolektiv: Mgr. Václav Novák, Ph.D. Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Doc. RNDr. Zdeněk

Více

závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje

závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje červenec 2012 Sociotrendy, 2012 ISBN 978-80-904888-6-1 Obsah Úvod... 4 1. Obecná část Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého

Více

Úvod... 1 Demografická situace... 2

Úvod... 1 Demografická situace... 2 Obsah Úvod... 1 Demografická situace... 2 B001 Vývoj počtu obyvatel... 2 B001/01 Počet obyvatel při sčítání lidu... 2 B001/02 Počet bydlících obyvatel... 6 B001/03 Přirozený přírůstek... 9 B001/04 Počet

Více

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008)

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) OBEC: MYSLETICE Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 559 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY Petra Cuřínová Tisková konference, ČSÚ Praha, 8. června 5 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 8, 8 Praha www.czso.cz STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ Aktuálně 4, 7,9 STAVEBNICTVÍ

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

VY_32_INOVACE_06_Českomoravská subprovincie_11

VY_32_INOVACE_06_Českomoravská subprovincie_11 VY_32_INOVACE_06_Českomoravská subprovincie_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: listopad

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR Název: Kraje a krajská města ČR Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda

Více

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů Jana Paloncyová VÚPSV Praha 2004 Obsah Úvod... 3 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů... 5 1.1 Tabulky... 9 1.2 Grafy... 10 1.3 Obrázky...

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Hlavní město Praha horní hranice horní hranice 27 047 155 27 668 166

Více