VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka ZOO Svatý Kopeček

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Profil návštěvníka ZOO Svatý Kopeček bakalářská práce Autor: Zuzana Zatloukalová Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012

2 Copyright 2011 Zuzana Zatloukalová

3

4 Abstrakt ZATLOUKALOVÁ Zuzana: Profil návštěvníka ZOO Svatý Kopeček. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava Práce se zaměřuje na vznik a postavení zoologických zahrad v kulturním cestovním ruchu. Obecně charakterizuje zoologickou zahradu Olomouc, kde na základě zjištěných faktů a provedeného terénního šetření, stanoví profil návštěvníka a návrhy na zvýšení návštěvnosti. Klíčová slova: Zoologická zahrada. Návštěvník. Marketingový výzkum. Abstract ZATLOUKALOVÁ Zuzana: Visitor profile of the ZOO Svatý Kopeček. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava This thesis is focused on establishment and status of zoos in cultural tourism. Generally characterizes the ZOO in Olomouc, establishes visitor s profile and proposals to increase zoo s attendance based on findings and facts conducted from field research. Key words: Zoological garden. Visitor. Marketing research.

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za metodické vedení, cenné rady a připomínky. Také děkuji panu řediteli zoologické zahrady Olomouc Dr. Ing. Radomíru Habáňovi za poskytnutí podkladových materiálů a zodpovídaní dotazů. Dále děkuji všem respondentům, kteří věnovali čas vyplnění dotazníku, rodině, přátelům za podporu a obětavost v průběhu celého období mého studia.

6

7 Předmluva Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Profil návštěvníka ZOO Olomouc - Svatý Kopeček. Důvodů k této volbě jsem měla hned několik. Stěţejním důvodem je ale především má láska ke zvířatům, která mě odjakţiva táhla k návštěvě zoologických zahrad po celé zemi. I přesto, ţe jsem nejednou navštívila téměř všechny zoologické zahrady v naší republice, nejvíce jsem si oblíbila ZOO Olomouc. Proto bych prostřednictvím této práce chtěla zhodnotit postavení této ZOO a navrhnout opatření, zvyšující její atraktivitu i pro další, potencionální, návštěvníky. Základním cílem bakalářské práce je obecná charakteristika zoologické zahrady Olomouc a zaměření se na její význam jako atraktivitu kulturního cestovního ruchu. Poté provedení terénního šetření k doplnění údajů a na základě zjištěných faktů stanovení profilu návštěvníka a návrhů na zvýšení návštěvnosti. Téma bakalářské práce vzniklo na základě spolupráce Vysoké školy polytechnické Jihlava s Unií českých a slovenských zoologických zahrad. Záměrem Unie je zjistit jaký význam mají zoologické zahrady v porovnání s jinými objekty cestovního ruchu a jaký je profil jejích návštěvníků. Tato práce, která se věnuje pouze zoologické zahradě Olomouc, je jen malou částí celého projektu, zaměřujícího se na zoologické zahrady v České republice. Při vypracování bakalářské práce jsem pouţívala pro získání informací veřejně dostupnou literaturu a internetové zdroje, především webové stránky zoologické zahrady Olomouc.

8 Obsah Úvod Postavení zoologických zahrad v kulturním cestovním ruchu Historie zoologických zahrad Historie ZOO Olomouc Zoologická zahrada Podle Milana Kořínka můţeme zoologické zahrady rozdělit podle velikostí Podle světové databáze zoologických zahrad se ZOO rozdělují Mezinárodní, regionální a národní organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad Legislativní rámec provozu zoologických zahrad v České republice Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Organizace provozu zoologické zahrady Olomouc Organizační struktura Základní informace o ZOO Olomouc Charakteristika expozic Doplňkové sluţby Komentované prohlídky s průvodcem: Vzdělávání v ZOO Stanice pro handicapovaná zvířata Zajímavosti Chovatelské úspěchy Sponzorování Ekonomická data provozu ZOO Olomouc za rok Statistiky návštěvnosti ZOO Olomouc Marketingový výzkum... 45

9 11. Dotazníkové šetření Skladba respondentů podle identifikačních údajů Hlavní část dotazníkového šetření Závěr z dotazníkového šetření SWOT analýza ZOO Olomouc Návrh na zvýšení návštěvnosti ZOO Olomouc Závěr Seznam pouţitých zdrojů Seznam ilustrací a grafů Seznam tabulek Seznam příloh Přílohy... 78

10 Úvod První část bakalářské práce se zabývá postavením zoologických zahrad v kulturním cestovním ruchu, historií a vývojem aţ po současnost. Především se zaměřuje na zoologické zahrady na území České republiky a samotnou studovanou zoologickou zahradu Olomouc. V dalších částech se věnuje samotnému termínu zoologická zahrada, jeho obsahu a moţnostem rozdělení zoologických zahrad. Na několika málo stánkách budou nastíněny mezinárodní, regionální a národní organizace, zabývající se problematikou zoologických zahrad. Okrajově se dotkne legislativního rámce provozu zoologických zahrad České republiky. Dále se soustředí na organizaci provozu zoologické zahrady Olomouc a na základní informace o této ZOO. Popsány jsou jednotlivé pavilóny a expozice, doplňkové sluţby, zajímavosti, chovatelské úspěchy a moţnosti sponzorování. V závěru první části jsou ještě uvedena ekonomická data provozu zoologické zahrady za rok 2010 a statistika návštěvnosti několika posledních let. Druhá část práce přechází k marketingovému průzkumu, kde je nejdříve obecně vysvětlena struktura marketingového výzkumu. Dále postupuje k dotazníkové části, která objasňuje průběh, stanovený počet a skladbu respondentů dotazníkového šetření. V hlavní části dotazníkového šetření jsou procentuelně a graficky vyjádřeny výsledky výzkumu, které jsou shrnuty v závěru dotazníkového šetření spolu s profilem typického návštěvníka zoologické zahrady Olomouc. V závěru druhé části je vytvořena SWOT analýza a navrţeny náměty na zlepšení, které mohou vést ke zvýšení návštěvnosti zoologické zahrady Olomouc. V závěru práce je uvedeno celkové shrnutí práce, dotazník je k nahlédnutí v příloze. 10

11 1. Postavení zoologických zahrad v kulturním cestovním ruchu Cestovní ruch se stal v posledních letech velice významným společenským, kulturním a ekonomickým fenoménem. Často je označován za turistický průmysl, jelikoţ lidé dnes mnohem více cestují, a tím větší měrou přispívají například k rozvoji dopravy, změně ţivotního stylu obyvatelstva a ke změnám politickým i ekonomickým. Cílem cestovního ruchu je uspokojování potřeb občanů, kteří cestují ať uţ za rekreací či poznáním. [21] Kulturní cestovní ruch je forma cestovního ruchu, která uspokojuje poptávku účastníků po zábavě a poučení. Zoologické zahrady se spolu s divadly, kulturními domy, jeskyněmi, lunaparky, knihovnami a dalšími zařízeními podobného významu, řadí do objektů kulturních a osvětových zařízení. [21] V kulturním cestovním ruchu mají zoologické zahrady velice důleţité postavení, o kterém se můţeme přesvědčit například ze statistik návštěvnosti turistických cílu v ČR, kaţdoročně zpracovávanými Českou centrálou cestovního ruchu. ZOO Praha dokonce zaujímá první příčku z dvaceti nejnavštěvovanějších turistických cílů České republiky, a tím uţ podruhé předběhla Praţský hrad. Samozřejmě v této kategorii není sama, jsou zde i další zoologické zahrady jako například ZOO Plzeň, Dvůr Králové, Zlín a zoologická zahrada v Olomouci. [20] Zoologické zahrady neznamenají pro návštěvníky jen prohlídku zvířat z různých koutů světa, ale i příjemné strávení volného času v pěkném prostředí. Mohou se oprostit od kaţdodenního shonu a nástrah běţného ţivota. [17] Proto se také zoologické zahrady zaměřují na budování odpočinkových míst, které jsou určené pro relaxaci. Zoologické zahrady pro návštěvníky pořádají po celý rok různorodé kulturní akce, jako jsou například komentovaná krmení, výstavy, soutěţe, jarmarky, křtiny mláďat. Také jsou významné v oblasti výchovy a vzdělávání, kdy kromě informování o oblíbených zvířatech vedou návštěvníky k odpovědnosti k ţivotnímu prostředí. Výše uvedené příklady jsou jen nepatrným nástinem toho, proč patří zoologické zahrady k návštěvníky velmi vyhledávaným a oblíbeným turistickým cílům. 11

12 2. Historie zoologických zahrad Počátky chovu zvířat v zajetí sahají do daleké historie. O úzkých vazbách mezi člověkem a zvířetem nacházíme přesvědčivé důkazy jiţ z dávných dob. Tento druh spojení člověka a zvířete nám dokazují i umělecké výtvory či jeskynní malby. Nejenom ţe zvířata tvořila důleţitou součást lidské potravy, ale také byla chována pro zábavu, náboţenské a kulturní účely. První zvěřince vznikaly uţ na dvorech starověkých i středověkých panovníků. Známé jsou především ty ze starého Řecka a Říma, z Egypta, Číny, Indie, Mezopotámie a z říše Aztéků. Ve středověké Evropě se zvěřince objevily aţ později na šlechtických sídlech, klášterech a v některých městech. Chování zvířat se postupně stávalo módní záleţitostí. Medvědi, vlci, jeleni spolu s další zvěří byli drţeni ve stísněných prostorách. V hradních a městských příkopech byla chována erbovní zvířata jako ţivoucí znak. Výjimkou nebyla ani různá exotická zvířata. Mezi oblíbené patřily hlavně velké šelmy, jako jsou například lvi, tygři, levharti a podobné druhy [Kořínek, 1999, s ]; [Dobroruka a kol., 1989, s. 9-16]. Několik zvěřinců se nacházelo i v Čechách. Mnohaletou tradici měl Lvinec na Praţském hradě, ve kterém se jiţ od 13. století chovali lvi, jako symbol moci českých králů. Zanikl aţ v roce První zoologická zahrada vznikla aţ o několik let později. Zaloţil jí císař František I. ve vídeňském parku a její první část se zachovala dodnes. Koncem 18. století vznikla zoologická zahrada také v Paříţi. Zpočátku zde byl zvěřinec, který se nacházel v parku ve Versailles. Po jeho zrušení byla některá zvířata vypuštěna do přírody a jiná byla roku 1793 přemístěna do původní botanické zahrady v Jardin des Plantes, která tu existuje dodnes. Paříţská zahrada byla určitým vzorem pro ostatní zoologické zahrady, vznikající i na jiných místech světa. Třetí zoologická zahrada na světě vznikla roku 1828 v londýnském Regent s Parku a na dlouhá léta se stala určitým vzorem, podle kterého se budovaly i ostatní zahrady v 19. století [Kořínek, 1999, s ]; [Dobroruka a kol., 1989, s. 9-16]. Zoologické zahrady u nás vznikaly o desítky let později. Většinou aţ v druhé polovině dvacátého století. První zoologická zahrada v naší republice byla zaloţena německým přírodovědeckým spolkem roku 1919 v Liberci a to na místě, kde se jiţ od počátku století chovaly různé druhy ptactva [Kořínek, 1999, s. 14]. Některé prameny uvádějí za druhou nejstarší ZOO v Praze - Tróji a jiné zase v Plzni. 12

13 Prvotní úvahy o zřízení zoologické zahrady v Praze pocházejí z 19. století. Bohuţel zůstalo jen u úvah a k uskutečnění došlo aţ o mnoho let později. Zpočátku bylo nutné zvolit místo, kde bude zoologická zahrada vybudována. První myšlenky směřovaly k postavení ZOO buď ve Stromovce nebo v Rajské zahradě, další poté na Letné, Petříně či na ostrově Štvanice. Všechny návrhy byly ale zavrţeny. Nejvhodnější místo nakonec zvolil prof. Jiří Janda, a to pozemky v Tróji. Tato volba se ukázala neobyčejně šťastnou, jelikoţ se místo vyznačuje velkým mnoţstvím členitého prostoru, který jí mohou závidět leckteré zoologické zahrady nejenom v České republice. Od výběru vhodného místa do jejího zpřístupnění uplynulo téměř sedm let a to kvůli četným problémům s financováním [Kořínek, 1999, s ]. Pro veřejnost se dveře zahrady otevřely 28. září roku [32] Zoologická a botanická zahrada města Plzně vznikala uţ od roku 1926 v městské části Doudlevce blízko centra města, avšak nebyla nějak rozsáhlá. Kvůli malé výměře, která činila necelých 2,5 ha, zde nebylo moţné chovat více zvířat a rovněţ nebylo moţné zahradu dále rozšiřovat. Proto se uvaţovalo o zřízení větší zoologické zahrady a to v Plzni na Lochotíně. V roce 1960 propukla v ZOO nákaza antraxem (snětí slezinnou), která urychlila zánik zahrady, ta byla poté uzavřena a zlikvidována. Za nové místo pro její znovuobnovení byla zvolena zadní část Lochotínského parku. Vznik novodobé zoologické zahrady se datuje od roku [45] Dále se budeme drţet jen toho, ţe druhá nejstarší zoologická zahrada v České republice je ZOO Plzeň a třetí ZOO Praha. Další v pořadí je ZOO Ohrada nedaleko Hluboké nad Vltavou, zaloţená v roce Ostatní zoologické zahrady byly v tehdejším Československu zaloţeny aţ po roce Období od pádu komunismu nebylo pro naše zoologické zahrady vůbec příznivé, jelikoţ se některé z nich dostaly do finančních problémů. Tyto potíţe se však podařilo alespoň zčásti vyřešit Ministerstvu ţivotního prostředí prostřednictvím přidělování dotací. V Bratislavě byla v roce 1990 zaloţena Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ). Zakládajícími členy se stalo 13 českých a 2 slovenské ZOO. Jelikoţ chovy českých zoologických zahrad byly uţ v té době na poměrně vysoké úrovni, projevila svůj zájem o spolupráci Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Prvními členy se staly ZOO Praha, Brno, Liberec, Jihlava, Olomouc, Dvůr Králové nad Labem a Ústí nad Labem. Později přistoupily další ZOO i s Unií českých a slovenských zoologických zahrad [Jiroušek a kol., 2005, s ]. 13

14 Tabulka č. 1: Zoologické zahrady v ČR podle data zaloţení, a jejich současné rozlohy [5] Pořadové číslo Zoologická zahrada Rok zaloţení Rozloha v ha Internetová adresa 1. Zoologická zahrada Liberec Zoologická a botanická zahrada města Plzně Zoologická zahrada hl. m. Prahy Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad ,5 Vltavou 5. ZOO Důr Králové a.s Zoologická zahrada Děčín Zoologická zahrada a zámek Zlín - Lešná Zoologická zahrada města Brna , Zoologická zahrada Ostrava Zoologická zahrada Olomouc , Zoologická zahrada Ústí nad Labem Zoologická zahrada Jihlava ZOO PARK Vyškov Podkrušnohorský zoopark Chomutov Zoologická zahrada Hodonín , Zoo Chleby o.p.s ,8 Během několika posledních let prodělaly české zoologické zahrady převratné změny. Z počátku se modernizace zaměřovaly jen na drobné opravy a přestavby. Později vznikaly nové a moderní pavilony a expozice, navozující atmosféru dalekých krajů a splňující nejpřísnější mezinárodní kritéria. Velkou modernizací prošla v roce 2002 ZOO Praha, kvůli škodám napáchaným ničivou povodní. Dnes se ale řadí díky své návštěvnosti mezi špičku světových zoologických zahrad. I v dalších ZOO došlo ke změnám například ve zlínské, ostravské, ústecké a královéhradecké byly vybudovány moderní a dobře vybavené slonince. Plzeňská ZOO, která je známá mnoţstvím chovaných zvířat prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Návštěvníky oblíbená 14

15 jihlavská ZOO realizovala projekt africké vesnice Motango. Děčínská ZOO jako první vyuţila prostředků z evropských fondů k vybudování překrásné naučné stezky představující faunu regionu. Chomutovská ZOO díky své rozloze vyuţívá pro přepravu návštěvníků vláčky nebo upravené dţípy projíţdějící jedinečnou euroasijskou krajinou. Areál v ZOO Lešná je rozdělen do několika zoogeografických celků představující návštěvníkům nejen zvířata ale i způsob ţivota v dané oblasti. Dominantou této zoologické zahrady je překrásný Zámek. Výše uvedené příklady nejsou rozhodně celkovým výčtem rekonstruovaných zoologických zahrad, ale slouţí pouze pro představu o jejich současném stavu [Jiroušek a kol., 2005, s ]. Vstup do evropských struktur, umoţnil našim zoologickým zahradám převratné změny, a to i ve skladbě chovaných druhů zvířat. Evropské zoologické zahrady nám zapůjčily mnoţství vzácných druhů zvířat, které v té době u nás nebyly zatím chovány. Toto však znamenalo pro české ZOO nutnost se o darovaná zvířata adekvátně postarat. Celková strategie se pozměnila a soustředila se na chov ohroţených zvířat. Reprodukce zvířat neznámého původu byla zastavena a jejich místa nahradila zvířata zapsaná v mezinárodních plemenných knihách. Naše zoologické zahrady se zapojovaly do chovných programů ohroţených druhů EEP. Výjimkou nebyli ani čeští odborníci, kteří začali pracovat v komisi EEP. V průběhu dalších let se některé naše ZOO staly členy Euroasijské regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA), aktivně se zapojily do práce v Mezinárodní asociaci vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (IZE), a také se některé staly členy Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) [Jiroušek a kol., 2005, s ]. Ministerstvo ţivotního prostředí a Unie českých a slovenských zoologických zahrad předloţily návrh zákona o provozování zoologických zahrad, který byl později schválen jako zákon č. 162/2003 Sb. Ještě před vstupem do Evropské unie musely být totiţ vyřešeny podmínky provozování ZOO [Jiroušek a kol., 2005, s ]. V roce 2011 má Česká republika 20 zoologických zahrad s licencí, kterou vydalo Ministerstvo ţivotního prostředí podle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách. [30] 15

16 2.1. Historie ZOO Olomouc [2][43] První idea na zaloţení zoologické zahrady v Olomouci přišla na počátku 50. let 20. století, kdy vznikl malý zookoutek ve Smetanových sadech v centru města. V provizorně vytvořených ohrádkách se zde chovalo několik zástupců naší lovné zvěře, ale také andulky a pávi. Jelikoţ malý zookoutek měl velké ohlasy jak u dětí tak u dospělých, začalo se uvaţovat o jeho rozšíření. Touto myšlenkou se detailně začal zabývat tehdejší Krajský národní výbor v Olomouci, který jejím uskutečněním pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Činnost muzea a jeho kolektivu byla zahájena 1. ledna roku Bylo předloţeno několik návrhů o moţných místech, kde zřídit zoologickou zahradu. Podle geologických, klimatických, krajinářských a dopravních výzkumů se jednoznačně určila za nejvhodnější místo lesní parcela bývalého panství hradišťského kláštera na Svatém Kopečku, jejíţ rozloha čítala 42,5 ha. V následujícím roce vznikl tábor pracovníku na její výstavbu, od května po přivítání prvních brigádníků se začalo s přípravami areálu budoucí zoologické zahrady. Nejdříve probíhala těţba lesního porostu a budování cest, postupně se pokračovalo ve stavbě jednotlivých objektů, ubikací a oplocení. Vybudování zoologické zahrady na Svatém Kopečku vzbuzovalo rozporuplné pocity. Především jako nevyhovující se jevila vzdálenost od centra, odsuzoval se chov zvěře v zajetí, lidé bydlící kousek od ZOO si stěţovali na nepříjemný zápach, který z ní vanul. Ale jiţ brzy po slavnostním otevření zoologické zahrady 3. června 1956 tyto obavy zmizely a ZOO se stala vyhledávaným místem rekreace a odpočinku. Chov zvěře se v jednotlivých letech nijak nerozrůstal aţ od roku Z počátku mohli návštěvníci obdivovat převáţně evropskou faunu jako například jeleny, fretky, baţanty, jezevce a různé druhy ptáků. V roce 1958 se v zahradě začala chovat i více exotická zvířata jako například kočkovité šelmy, opice či koňovití kopytníci, také vznikl pavilon opic, který po celkové rekonstrukci a modernizaci existuje dodnes. Koncem 60. let přibyl další pavilón šelem, kde o několik let později přibyla expozice akvárií. V průběhu 90. let byl postaven pavilon ţiraf, v pořadí druhá velká voliéra ptáků, pavilon netopýrů a nové expozice sobů a piţmoňů. Po roce 2000 vznikl průchozí výběh makaků červenolících, obří akvárium ţraloků o objemu litrů v pavilonu šelem a v roce 2010 byl otevřen unikátní společný výběh medvědů a vlků. 16

17 3. Zoologická zahrada Za ZOO se považují odborná zařízení dlouhodobého charakteru, která chovají druhy divokých zvířat nebo zdomácnělá zvířata z důvodů expozičních, osvětových nebo pro záchranu a ochranu druhů. - Jejich posláním je zachování biodiverzity a genofondu volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zřetelem na záchranu ohrožených druhů a výchově veřejnosti k ochraně přírody. [41] Chovem zvířat se zabývá řada nejrůznějších zařízení a určit, zda jsou to zoologické zahrady či nikoliv je v mnohých případech velmi obtíţné. Některá zařízení se navenek tak prezentují, ale oficiálně nejsou mezi tyto instituce zařazeny. Zoologické zahrady se mohou dělit z několika hledisek, díky kterým potom návštěvník předem pozná, co můţe od dané ZOO očekávat a co v ní můţe vidět Podle Milana Kořínka můţeme zoologické zahrady rozdělit podle velikostí na: Zookoutky nebo také minizoo, se svou velikostí řadí mezi ty nejmenší a často jsou doplňkem u nějaké atrakce. Zakladateli jsou většinou nadšenci a zpravidla se zde chovají domácí zvířata nebo nepříliš náročné druhy. Během let se mohou natolik vypracovat, ţe se později zařadí mezi klasické zoologické zahrady. Zoologické zahrady velikostí jsou rozsáhlejší neţ zookoutky a také chovají daleko více zvířat. Spousta z nich se zaměřuje na chov určité skupiny zvířat a to buď částečně, kdy zahrada chová obvyklé druhy zvířat a navíc se zaměřují na určitou skupinu zvířat. Nebo vysoce specializované zahrady, které se soustřeďují jen na určitou skupinu zvířat, a ty jiná buď vůbec nechovají, nebo jen v minimálním rozsahu. V některých z nich chovají i domácí zvířata, místní faunu a další. Safari a zooparky jsou větší a rozlehlejší, coţ je asi nejvíce odlišuje od klasických ZOO. Zvířata jsou chována v rozsáhlejších výbězích a ve společenstvech podobně tak, jak se vyskytují ve volné přírodě. V safari se návštěvníci zpravidla pohybují pomocí automobilu, autobusu nebo jiného dopravního prostředku. Zooparky se většinou specializují na určitý druh zvířat nebo jen na jeden konkrétní. 17

18 Akvária a delfinária - jak uţ je patrno z názvu, tyto zařízení se věnují chovu vodních ţivočichů. Akvária, na rozdíl od delfinárií, jsou daleko obvyklejší, jelikoţ velká akvária se hojně vyskytují v mnoha evropských městech. Delfinária se zaměřují na rozmnoţování, drezuru a provozování zábavného programu v zábavních parcích. Komerční zařízení - chovají se zde obvyklejší druhy zvířat. Tato zařízení jsou specifická tím, ţe jsou budována hlavně za účelem zisku a zábavy. Soustřeďují se na drezuru a chov zvířat, reprodukce je většinou aţ vedlejší [1999, s. 22] Podle světové databáze zoologických zahrad se ZOO rozdělují do 3 kategorií: kategorie A zoo standardní zoo, akvária a další zařízení kategorie B polozoo - velmi malá zařízení a zařízení, která jsou menší součástí jiných nezoologických institucí kategorie C - speciální zařízení - speciální chovná zařízení, která fungují a vypadají více méně jako zoo, ale obvykle jsou neexpoziční a veřejnosti nepřístupná [41] 18

19 4. Mezinárodní, regionální a národní organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad [5] Světová asociace zoologických zahrad a akvárií World Association of Zoos and Aquariums (WAZA) Světová organizace zastřešující zoologické zahrady a akvária po celém světě vznikla návazností na Mezinárodní unii ředitelů zoologických zahrad (International Union of Direstors of Zoological Gardens) IUDZG, která byla zaloţena v roce 1935 v Basileji, nicméně během druhé světové války zanikla. V roce 1946 v Rotterdamu byla znovuobnovena pod shodným názvem a v roce 2000 přijala název WAZA. Jejím cílem je podporovat spolupráci zoologických zahrad, akvárií a dalších partnerských institucí celého světa v oblasti ochrany ţivotního prostředí, v chovu zvířat a péči o ně. Prosazuje a koordinuje spolupráci mezi národními a regionálními asociacemi, podporuje péči o ţivotní prostředí, ochranu divoké zvěře a environmentální výzkum. Zastupuje zoologické zahrady a akvária v dalších mezinárodních organizacích a shromáţděních, podporuje spolupráci s dalšími ochranářskými organizacemi jako například Světový svaz ochrany přírody IUCN. Vydává mezinárodní plemenné knihy ohroţených a vzácných druhů ţivočichů, jejich počet v současnosti dosáhl přes 180 [Jiroušek a kol., 2005, s ]. V dnešní době je členem této světové organizace více jak 300 zoologických zahrad a akvárií z více neţ 50 zemí světa. [39] Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad International Association of Zoo Educators (IZE) Asociaci zaloţila v roce 1972 skupina významných evropských pracovníků zoologických zahrad. Prvotním záměrem bylo vytvoření moţnosti pravidelného setkávání profesionálních odborných pracovníků zoologických zahrad, kde si budou moci vyměňovat své zkušenosti a probírat současná témata. Tato nezisková organizace se zaměřuje na lepší vyuţití zoologických zahrad, akvárií a podobných zařízení pro vzdělávací účely. Jejím posláním je zlepšení vzdělávacích programů, usnadnění komunikace a spolupráce mezi svými členy, podílení se na organizaci tematických konferencí, vydávání odborných a propagačních materiálů a zastupování svých členů v dalších organizacích [Jiroušek a kol., 2005, s. 28]. 19

20 Světový svaz ochrany přírody World Conservation Union (IUCN) Byl zaloţen v říjnu roku 1948 jako Mezinárodní unie pro ochranu přírody (International Union for the Protection of Nature) IUPN, po mezinárodní konferenci ve Fontainebleau ve Francii. Avšak v roce 1956 svůj název změnil na Mezinárodní unii pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources) IUCN. Později v roce 1990 začal pouţívat jméno Světový svaz ochrany přírody se stejnou zkratkou IUCN. [26] Organizace představuje nejstarší, největší a nejdůleţitější světovou síť ochranářských organizací. V současnosti sdruţuje více neţ vládních i nevládních organizací z několika států a takřka odborníků na ochranu přírody a přírodních věd z více jak 160 zemí. Světový svaz ochrany přírody sídlí ve švýcarském Glandu a má přes 1000 zaměstnanců ve více neţ 60 zemích světa. [26] Cílem organizace je ovlivňovat, povzbuzovat a pomáhat společnostem po celém světě k zachování jednoty a rozmanitosti přírody i přírodních zdrojů tak, aby byly vyuţívány trvale udrţitelným způsobem. Dále pomáhá se zdokonalením vědeckého chápání přírodních zdrojů, uskutečňuje terénní výzkumy a projekty. Také vydává, neustále doplňuje a upravuje červený seznam ohroţených druhů (Red List of Thretened Species) IUCN. V současnosti je na něm celkem uvedeno druhů. [37] Instituce má několik různých odborných pracovních skupin a komisí. Například skupina specialistů pro záchranné chovy (Conservation Breeding Specialist Group) CBGS, která má za cíl zachránit ohroţené druhy a rozšířit efektivitu snaţení ochrany na celý svět. Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií Eurasian Regional Association of Zoos and Aquaria (EARAZA) Nezisková organizace byla zaloţena v roce 1994 a své sídlo má v Moskevské ZOO. Jak uţ je patrné z názvu, jejími členy jsou zoologické zahrady, akvária a další organizace, které podporují činnost ZOO, akvárií. Slouţí k posílení odborné zoologické a chovatelské práce v těchto zařízeních a za cíl má záchranu volně ţijících zvířat, vytvoření úzkých vazeb mezi svými členy, profesionální rozvíjení zaměstnanců zoologických zahrad, vytváření, realizování 20

21 a koordinování společných programů členů asociace, usnadnění výměny zvířat mezi členy, propagační a vzdělávací činnost, zastupování zájmů asociace v dalších mezinárodních institucích a publikování nejnovějších vědeckých a praktických zkušeností. [47] Asociace sdruţuje 67 členských zoologických zahrad ze 14 zemí a dále spolupracuje se 46 zoologickými a odbornými institucemi z různých částí Evropy. EARAZA se stala členem WAZA. [46] Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií Europen Association of Zoos and Aquaria (EAZA) Je největší regionální asociace zoologických zahrad na světě. [Jiroušek a kol., 2005, s. 24]. Podle broţury vydané Ministerstvem ţivotního prostředí v roce 2005 byla EAZA zaloţena 18 institucemi z 8 zemí. Avšak podle oficiálních webových stránek asociace vznikla aţ v roce V současnosti sdruţuje tato asociace více jak 300 institucí z 35 zemí světa. Za hlavní cíle si stanovila podporu vzdělávání veřejnosti a vědecký výzkum za účelem udrţitelnosti biologické diverzity. Dále se soustřeďuje na podporu spolupráce jednotlivých členů za účelem dosaţení nejvyššího moţného profesionálního standardu. Jednotlivé členy této asociace navštíví ročně přibliţně 140 miliónů návštěvníků. [25] Asociace zoologických zahrad a akvárií Association of Zoos and Aquariums (AZA) Společnost byla zaloţena roku 1924 jako (American Association of Zoological Parks and Aquariums) AAZPA, později v roce 1994 se přejmenovala na American Zoo and Aquarium Association, teprve aţ od roku 2006 má své současné jméno. [40] Nezisková organizace se zaměřuje na rozvoj zoologických zahrad a akvárií v oblasti ochrany, vzdělávání, vědy a odpočinku. Podporuje téměř 4 tisíce programů na ochranu přírody ve více neţ 100 zemích. Sídlo má v Silver Spring v Marylandu (USA) a sdruţuje více jak 200 členů v 7 zemích. Převáţná většina členů je z USA, v dalších zemích má obvykle jen jednoho člena, a to Kanadě, Mexiku, na Bermudech, na Bahamách ale i v Argentině a Hongkongu. [19] 21

22 Africká asociace zoologických zahrad a akvárií African Association os Zoos & Aquaria (PAAZAB) Asociace byla zaloţena v roce 1989 v zoologické zahradě Pretoria v Jiţní Americe a snaţí se, aby africké zoologické zahrady a akvária byly mezinárodně uznávány jako efektivní a spolehlivá zařízení poskytující zvířatům dobré ţivotní podmínky, a aby se zaměřovaly na ochranu ţivotního prostředí, vzdělávání, výzkum a poskytování kvalitních sluţeb. V současné době má 73 členů ve 12 afrických zemí. [31] European Union of Aquarium Curators (EUAC) Profesní organizace zaloţena v roce 1972 sdruţuje více neţ 120 členů z 21 zemí. Zabývá se profesním růstem odborníků v oblasti veřejných akvárií. Snaţí se o vytvoření nejlepšího moţného prostředí pro chované ţivočichy, soustředí se na lepší informovanost veřejnosti, podporuje různé výzkumy a pečuje o zachování biologické rozmanitosti. [34] Asociace německých ředitelů ZOO Verband Deutscher Zoodirektoren (VDZ) Nejstarší asociace na světě, která byla zaloţena roku 1887, ale po druhé světové válce svou činnost na několik let ukončila. Své sídlo má v Bernu a sdruţuje přibliţně 160 členů řádných i čestných. Mezi členy řádné patří 61 zoologických zahrad 50 z Německa, 5 z Rakouska, 4 ze Švýcarska, 1 z Estonska a ze Španělska. Čestní členové jsou z Dánska, Maďarska a Francie. VDZ je členem WAZA, spolupracuje i s EAZA. [36] Maďarská asociace zoologických zahrad Magyar Állatkertek Szövetségének (MÁSZ) Sdruţení bylo zaloţeno v roce 1980 v Budapešti. V současné době má 11 členů. [27] Ukrainan Association of Zoos and Aquariums (UAZA) Ukrajinská asociace zoologických zahrad byla zaloţena v Kyjevě v roce V současné době má 8 členů. [40] 22

23 Österreichische Zoo Organisation (OZO) Rakouská organizace zoologických zahrad vznikla spojením rakouských ZOO a akvárií. Mezi své poslání řadí například zatupování svých členů doma i v zahraničí, odborné poradenství rakouským úřadům i dalším zoologickým zahradám a podobným zařízením. Propagaci a uskutečňování národních i mezinárodních projektů na ochranu ohroţených druhů a ochranu přírody, vzdělávání zaměstnanců zoologických zahrad i široké veřejnosti. V současnosti má 6 členů. [24] Deutsche Tierpark-Gesellschaft (DTG) Německá organizace byla zaloţena v roce Dnes slouţí hlavně k výměně informací, názorů a k odborné přípravě svých členů. [22] Deutscher Wildgehege-Verband e.v. (DWV) Profesní organizace ve Spolkové republice Německo je dobrovolné sdruţení zastupující prakticky všechna velká a významná soukromá, městská, státní a další podobná zařízení, která se zabývají chovem divokých zvířat. V současnosti má okolo 150 členů. [23] Unie českých a slovenských zoologických zahrad Union of the Czech and Slovak Zoos (UCSZOO) Profesní organizace byla zaloţena 4. října 1990 v Bratislavě pod názvem Unie československých zoologických zahrad. Poté co se 31. prosince 1992 Československo definitivně rozdělilo, přejmenovala se na Unii českých a slovenských zoologických zahrad. Jejím cílem je podpora vzájemné spolupráce členských ZOO. Pomáhá s realizací poslání zoologických zahrad a k celkovému rozvoji všech ZOO, dále také se zpřístupněním zahraničních zkušeností a mezinárodních kontaktů, pomáhá společně působit na občanskou veřejnost a podnikatelské subjekty. Kromě toho připravuje různé podklady a stanoviska pro vědecké instituce, státní orgány a orgány místní samosprávy. Pomáhá sestavovat a uskutečňovat programy, kterými se zoologické zahrady podílejí na výchově a vzdělání mládeţe i dospělých, pečuje o odborný růst pracovníků jednotlivých ZOO a vytváří společný informační fond, kterým podporuje vzájemnou informovanost zoologických zahrad. Zastupuje ZOO na mezinárodních odborných fórech, pomáhá s řešením provozních a technických problému zoologických zahrad, kaţdoročně 23

24 vydává Výroční zprávu a mnoţství dalších materiálů. Unie zřídila řadu odborných komisí, které vypracovávají doporučení pro činnost ve svém oboru a spolupracují s komisemi EAZA a EEP. Momentálně sdruţuje 15 českých zoologických zahrad a 4 slovenské zoologické zahrady, je členem IUCN, WAZA a EAZA. [35] Samozřejmě existuje daleko více organizací na mezinárodní, regionální či národní úrovni. Podrobnější přehled výše neuvedených naleznete v tabulce č. 16 v příloze. Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP) Bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí. [29] Od 1. ledna 2004 je ústředním správním orgánem pro oblast provozování zoologických zahrad podle zákona o zoologických zahradách č.162/2003 Sb.. Na základě tohoto zákona rozhoduje o vydání nebo zrušení licence a vede evidenci zoologických zahrad s potřebnou licencí, spolupracuje s UCSZOO, Českou inspekcí ţivotního prostředí (ČIŢP), Ústřední komisí na ochranu zvířat proti týrání (ÚKOZ) a Státní veterinární správou (SVS). Mimo to provádí pravidelnou kontrolu ZOO a poskytuje zoologickým zahradám s licencí kaţdoročně dotace z Programu Příspěvek zoologickým zahradám. Příspěvek je určen na podporu chovu ohroţených druhů světové fauny, zapojení se do systému ochrany přírody ČR a mezinárodní spolupráce provozovatelů zoologických zahrad. Dále v souladu se zákonem o zoologických zahradách zřizuje Komisi pro zoologické zahrady a to jako poradní orgán ministerstva ţivotního prostředí ve věcech zoologických zahrad. [29 ] Komise se podílí na pravidelných kontrolách ZOO s licencí, pozoruje vědecký vývoj v oblasti chovu volně ţijících ţivočichů v zoologických zahradách, sleduje další moţnosti zapojení se ZOO do aktivní ochrany přírody podle Úmluvy o biologické rozmanitosti, také se podílí na zpracování stanovisek, podle kterých ministerstvo určí prioritní oblasti podpory provozovatelů zoologických zahrad z peněţních prostředků státního rozpočtu [Jiroušek a kol., 2005, s. 41]. Ministerstvo ţivotního prostředí je ústředním orgánem státní správy také pro ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod, ochranu ovzduší, ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělského půdního fondu, odpadového hospodářství, státní ekologické politiku a další. [29 ] 24

25 5. Legislativní rámec provozu zoologických zahrad v České republice [28] Stěţejními právními předpisy, které se zabývají problematikou zoologických zahrad v České republice, jsou zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad. V souvislosti se zákonem č 162/2003 Sb. je nutné zmínit Směrnici Rady č. 99/22/ES, o chovu volně ţijících ţivočichů v zoologických zahradách, která je ze dne 29. března 1999, a je také součástí zákona o zoologických zahradách. Spolu s jiţ zmíněnými zákony se při regulaci zoologických zahrad uplatňují i další právní předpisy. Jako příklad můţeme uvést zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohroţených druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů, a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), nebo zákon č 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Kromě právních předpisů se také zoologické zahrady řídí směrnicemi světových (WAZA), regionálních (EARAZA) nebo národních (UCSZOO) organizací či asociací, které zoologické zahrady sdruţují Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) [28] Návrh tohoto zákona, který vypracovalo Ministerstvo ţivotního prostředí spolu s Unií českých a slovenských zahrad, byl schválen 18. dubna 2003 Parlamentem ČR a účinnosti nabyl 1. července téhoţ roku. Zákon je rozdělen do 6 částí s 25 paragrafy. Část první: Podmínky provozování zoologických zahrad obsahuje 1-21, nalezneme zde samotnou právní úpravu zoologických zahrad. Nejprve se zabývá podmínkami, které musí provozovatel zoologické zahrady splňovat, aby mohl zoo provozovat a uţívat název zoologická zahrada. 25

26 Kromě toho upravuje postup při vydávání licence, kontrolu nad dodrţováním zákona a upravuje sankce za porušení zákona. Část druhá: Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky obsahuje 21, a je novelizací zákona o zřízení ministerstvech a dalších orgánů státní správy České republiky. Část třetí: Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) obsahuje 22. Část čtvrtá: Změna zákona o daních z příjmů obsahuje 23. Část pátá: Změna ţivnostenského zákona obsahuje 24. Část šestá: Účinnost obsahuje 25. V II. aţ v V. části jsou obsaţeny změny ve stávajících zákonech z důvodu přijetí zákona o zoologických zahradách. Nejdůleţitější změna se týká daně z příjmu, jelikoţ ZOO dostaly výjimku, kdy příjmy v podobě darů na provoz a příjmů z reklam nepodléhají zdanění. Další změny zákona se týkají šlechtění, plemenitby a evidencí hospodářských zvířat či změnou ţivnostenského zákona, kdy zoologické zahrady lze provozovat jiţ jen na základě licence. V poslední VI. části se nachází ustanovení o účinnosti zákona, kterou nabyl dnem 1. července Zákon obsahuje také přílohu zaměřující se na povinné náleţitosti výroční zprávy o činnosti zoologické zahrady. Zákon byl od svého vzniku čtyřikrát novelizován. Dvakrát v roce 2008 a dvakrát v roce

27 5.2. Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad [28] Nařízení je ze 7. ledna 2004 a stanovuje pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu provozovatelům zoologických zahrad na vymezené činnosti a projekty. Účinnosti nabývá od 15. ledna 2004 a skládá se ze sedmi paragrafů a jedné přílohy, která vymezuje předměty projektu a činnost, na kterou dotace mohou být poskytovány. V 1 je vymezen předmět úpravy předpisů, na jehoţ základě se specifikují podmínky, podle kterých se bude provozovatelům zoologických zahrad s licencí přidělovat dotace na projekty či činnosti, které jsou rozepsané v příloze tohoto nařízení. Druhý odstavec upřesňuje, ţe dotace se podle tohoto nařízení poskytují z důvodů uvedených v 14 odst. 1 zákona, mimo důvody uvedené pod písm. f), jeţ přísluší projektům vědy a výzkumu. 2 konkrétně specifikuje podmínky, které musí ţadatel o dotaci splnit, aby byl vůbec mezi ţadatele zařazen. V 3 jsou uvedené náleţitosti, jeţ musí ţádost o dataci obsahovat. Další ustanovení nám říká, ţe ţádosti jsou nejprve posouzeny Komisí pro zoologické zahrady, která vydá stanovisko, k němuţ pak ministerstvo přihlíţí při svém rozhodování. 5 nám praví, ţe rozhodnutí o přidělení dotací ministerstvo zveřejní do 15. července a vyplácení prostředků z dotací bude ke dni uvedenému v rozhodnutí. Kromě toho uvádí, ţe dotace můţe být poskytnuta do výše 80% rozpočtového nákladu projektu nebo činnosti. V 6 najdeme společná a závěrečná ustanovení, kdy odstavec 1. stanovuje příjemci odpovědnost hospodárného vyuţití finančních prostředků v souladu s podmínkami dotace. V posledním 7 je uvedeno, kdy toto nařízení nabývá účinnosti. 27

28 6. Organizace provozu zoologické zahrady Olomouc [33] Zoologická zahrada byla zaloţena v roce 1953, a do konce roku 1954 byla ve svazku SLUKO (Studijní lidový ústav krajského musea v Olomouci). Od 1. ledna roku 1955 byla samostatnou podřízenou organizací kulturního odboru rady KNV (Krajského národního výboru) v Olomouci. Poté se stala 1. srpna roku 1958 kulturně - osvětovým zařízením odboru školství a kultury rady MěNV (Městského národního výboru) v Olomouci. [43] V dnešní době je zřizovatelem zoologické zahrady Statutární město Olomouc se sídlem na Horním náměstí 583. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímţ hlavním cílem je chov a prezentace zvláště vzácných a ohroţených druhů ţivočichů v souladu s platnými tuzemskými a mezinárodními zákony. V expozicích a chovatelských zařízeních se zaměřuje na vybrané druhy zvířat, a ve spolupráci s národními a mezinárodními institucemi se jim snaţí vytvářet adekvátní podmínky. Podle zřizovací listiny je statutárním orgánem organizace ředitel, jeţ je do funkce jmenován a z funkce odvoláván Radou města Olomouce. Ředitel, který je zaměstnancem organizace, vystupuje a jedná samostatně jménem organizace. Od 1. ledna roku 2008 ředitelskou funkci vykonává Dr. Ing. Radomír Habáň, který v zoologické zahradě Olomouc pracuje jiţ od roku [43] Ve zřizovací listině organizace, která nabyla účinnosti 1. července 2011, je uveden nejen statutární orgán, zřizovatel, jeho práva a povinnosti, vymezení majetku, ale také například hlavní účel instituce, který je naznačen výše. Dále pak je zde uveden předmět činnosti včetně doby neurčité, na kterou je organizace zřízena. Hlavní účel organizace: Chov, prezentace a převod zvířat i handicapovaných ţivočichů. Vedení přesné evidence zvířat. Výstavba, opravy a údrţby celého areálu. Pěstování rostlin pro vlastní potřebu a vlastní výrobu krmiv. Přednáškové a publikační aktivity. Propagace organizace. Spolupráce s institucemi působícími v oblasti ochrany přírody a ţivotního prostředí. Prodej přebytků nebo nepouţitelných zvířat pro účely organizace. 28

29 Výměna zvířat s jinými chovnými zařízeními. Zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců. Vytváření prostředí vhodného pro oddech, rekreaci a kulturní vyuţití. Vzdělávání návštěvníků. Poskytování veškerých sluţeb ke zvýšení komfortu pobytu návštěvníků. Optimální vyuţívání svěřeného i vlastního majetku. Spolupráce se Státní a Krajskou veterinární správou a s dalšími odbornými pracovišti. Zapojování se do cílů mezinárodních strategií v chovu evropsky ohroţených druhů a záchranných programů. Spolupráce s národními a mezinárodními institucemi. Předmět činnosti organizace: Chov a prezentace ţivočichů. Správa a vyuţívání majetku v souladu s hlavním účelem zřízení organizace a aktivit souvisejících s ním. Sníţení ztrát, které vyplývají z veřejně prospěšného charakteru. Doplňková činnost: Velkoobchod a maloobchod. Reklamní činnost, marketing a mediální zastoupení. Provozování kulturních, kulturně vzdělávacích a zábavních akcí. 29

30 6.1. Organizační struktura Tabulka č. 2: Stručná organizační struktura ZOO Olomouc [17] Ředitel ZOO Olomouc Vedení zoo Zooúsek Tisková mluvčí a kontakt s veřejností Ekonomický náměstek Vedoucí zoolog Kontakt s veřejností Marketing a vzdělávání Vedoucí údrţby Zoolog Krmivář Privátní veterinář V roce 2010 měla zoologická zahrada Olomouc v průměru 69 zaměstnanců. [17] 7. Základní informace o ZOO Olomouc [4][42] [43] Zoologická zahrada na Svatém Kopečku, vzdálená přibliţně 11 km od města Olomouc, leţí v klidné oblasti smíšeného lesa. Areál ZOO je velmi členitý, nacházejí se zde rovinaté plochy, zalesněné úseky, svahové partie i hluboká údolí, a proto areál poskytuje moţnost vybudování velkých členitých výběhů. V horní části ZOO, blíţe ke vchodu, který se v současné době rekonstruuje, je situována většina pavilónů s přilehlými expozicemi, avšak stejnou pozornost si zasluhuje i druhá polovina prohlídkové trasy, kde na návštěvníky čeká kromě výběhu makaků, pavilon netopýru a také společný výběh pro vlky arktické a medvědy baribaly [Fokt, 2008, s. 98]. Obrázek č. 1: Pohled na lávku ve výběhu makaků červenolících 30

31 Tabulka č. 3: Základní informace o zoologické zahradě Olomouc [17] [35] Rozloha: Celkem Expoziční část Počet chovaných ţivočichů v roce 2010: Druhů 42,5 ha 23 ha Kusů Savci Ptáci Plazi Obojţivelníci 3 25 Ryby Paryby 3 3 Bezobratlí Celkem Specializace ZOO: Ţirafy, afričtí kopytníci, kočkovité šelmy, severská fauna a mořská akvária Členství v odborných organizacích: EZA, WAZA, UCSZ, IZE Otevírací doba pokladny Tabulka č. 4: Otevírací doba pokladny [42] Otevřeno denně Období: leden, únor 8:00 16:00 březen 8:00 16:30 duben aţ srpen 8:00 18:00 září 8:00 16:30 říjen, listopad, prosinec 8:00 16:00 V období od října do března musí být zoologická zahrada opuštěna hodinu po uzavření pokladny a v období od dubna do září dvě hodiny po uzavření pokladny. [42] 31

32 Ceny vstupného Tabulka č. 5: Ceny vstupného [42] Vstupné dospělí děti od 3 do 15 let studenti, důchodci skupinové vstupné pro školy Rodinná vstupenka na 30 jednotlivých vstupů drţitelé průkazů ZTP a ZTP/P Parkoviště u vstupu do ZOO (5 hodin) 90 Kč 50 Kč 50 Kč 40 Kč/os. 900 Kč/rok zdarma 50 Kč Cena parkovného zahrnuje 5 hodin a za kaţdou další započatou hodinu zaplatíte 10 Kč. V zimních měsících zde můţete parkovat zdarma. [42] Pes má vstup do ZOO zdarma, ale musí být po celou dobu veden na vodítku. Pokud je vyšší neţ kokršpaněl, musí mít nasazen náhubek. [42] Doprava [42] Autem nebo autobusem: Zoo se nachází ve směru na Šternberk. Pokud jedete od Hradce Králové, vydáte se po silnici číslo 35 a rychlostní komunikaci R35. Od Brna najedete na dálnici D1, poté na rychlostní komunikací R46 a od Ostravy po dálnici D1 a rychlostní komunikaci R35. U vchodu do zoologické zahrady je placené parkoviště. Městskou dopravou: Od hlavního nádraţí návštěvníkům jede autobus č. 11, jezdí cca po 15 minutách. Cena jízdenky pro dospělého je 14 Kč. 32

33 7.1. Charakteristika expozic [4] [43] Pavilóny Pavilon opic, hrošíků liberijských a medvědů malajských Je nejstarším pavilonem v zoologické zahradě a během své existence prošel několika přestavbami. Po poslední celkové rekonstrukci, jeţ probíhala v letech , byly výběhy rozšířeny do současné podoby. Mříţe a pletivo nahradilo sklo, které návštěvníkům umoţňuje pohled do vnitřních a vnějších ubikací chovaných druhů primátů. K tomuto pavilonu přiléhají ubikace hrošíků liberijských a medvědů malajských, které byly rozšířeny a dostavěny v roce Ze zvířat se zde nachází: lemur tmavý, lemur běločelý, kosman běločelý, kosman zakrslý, gibon lar, gibon zlatolící, siamang, tamarín pinčí, tamarín vousatý, vari černobílý, lvíček zlatý, kalimiko, hrošík liberijský a medvěd malajský. Zimoviště africké zvěře, pavilon ţiraf a terária Toto zimoviště bylo postavené v letech a v podstatě v nezměněné podobě slouţí dodnes. Při vstupu do expozičních prostor pavilonu ţiraf je třeba zdolat několik schodů. Osoby se sníţenou pohyblivostí mají k dispozici výtah. První, co návštěvníky okouzlí, je prosklený výhled do kryté ubikace ţiraf, kterým se mohou dívat ţirafám přímo do očí. V roce 2006 byla vybudována venkovní terasa s výhledem na výběhy ţiraf, ale tento výběh není nijak jinak přístupný. Na vyhlídku do pavilonu ţiraf navazuje samostatná místnost, která je věnována terarijním ţivočichům. Terária, která jsou upravena do podoby umělých skal, obývá několik zajímavých druhů plazů. Ze zvířat se zde nachází: ţirafa Rothschildova, oryx jihoafrický, daman skalní, snovač oranţový, korovec jedovatý, hroznýš Dumerilův, pásovec štětinatý, krajta vodní, varan Hornův, hroznýš psohlavý a gama límcová. 33

34 Pavilon šelem a akvária Původní část pavilonu šelem je z let Tento pavilon spolu s Jihoamerickým pavilonem se nachází zhruba v polovině prohlídkové trasy. Větší část pavilonu zabírají vnitřní ubikace velkých šelem, které jsou od sebe odděleny trojvrstvým sklem, a návštěvníkům tak nabízí bezprostřední kontakt s velkými kočkami. Šelmy mají také prostorné venkovní výběhy, které jsou vybavené vodopádem a jezírky. V roce 2003 byla původní terarijní expozice nahrazena velkým mořským akváriem o objemu l. Nádrţ ledvinovitého tvaru, ve které se nacházejí dva ţraloci černoploutví, jeden ţralok lagunový a přes sto různých korálových ryb, je 9 metrů dlouhá, 3,5 m široká a 1,5 m hluboká. Mezi další chloubu tohoto pavilonu patří nádrţ o objemu litrů, kterou obývá kromě korálových ryb i rejnok siba skvrnitá. Samozřejmě se tu nacházejí i další akvária se slanou vodou a také jediná sladkovodní expozice s piraňami.v poslední ubikaci můţeme vidět krokodýly a tukany. Také je zde umělá řeka a tropické rostliny. Ze zvířat se zde nachází: levhart mandţuský, tygr ussurijský, lev berberský, jaguár - černá forma, binturong, černoploutvý, piraňa Nattererova, ţralok, ţralůček perský, zobec obecný, klaun očkatý, bodlok prouţkovaný, tukan rudozobý a krokodýl čelnatý. Jihoamerický pavilon Pavilon byl vystavěn v roce 1988 a v roce 2004 se začal modernizovat a přestavovat na jihoamerický pavilon. Budova byla rozšířena a uzpůsobena pro snadné procházení návštěvníků. Původní dva výběhy se předělaly na voliéru pro kotuly veverkovité. Dále je zde voliéra pro malpy a výběh pro mravenečníky velké. Venkovní voliéry jsou prostorné a kryté speciální sítí z nerezového lanka. Vnitřní ubikace s prosvětlenou střechou jsou od návštěvníka odděleny sklem. V pavilonu můţeme také vidět expozici orchidejí a dalších tropických rostlin. Ze zvířat zde můţeme například vidět: lenochod dvouprstý, mravenečník velký, mravenečník čtyřprstý, kotul veverovitý, malpa plačtivá, kosman zakrslý, listonos světlý, pralesnička pruhovaná, pralesnička batiková, sklípkan parahybský a sklípkan hrabavý. 34

35 Pavilon netopýrů Kruhový pavilón byl zpřístupněn v roce 1999 a je zaměřen na noční druhy ţivočichů. Hned za vchodem se nachází menší část obvodové kruhové expozice, která je uzavřena jen pro mirikiny. V centrální části, okolo středové ubikace s fenky, je chodba pro návštěvníky, a po vnějším obvodu je prostor pro pozemní obyvatelé expozice, jako jsou například klokánci králíkovití. Tento pavilon je velmi atypický, jelikoţ sklo sahá pouze do výšky 120 cm, a tak mohou kaloni zlatí volně poletovat nad hlavami návštěvníků. Atmosféra tohoto pavilonu je dokreslena barevným nasvícením jednotlivých kójí, hvězdnou oblohou na stropě a příjemnou relaxační hudbou, která je pouštěna z reproduktorů. Ze zvířat se zde nachází: mirikina bolivijská, fenek, klokánek králíkovitý, kaloň zlatý, aguti zlatý, výreček malý a lelkoun soví. V současnosti je ve výstavbě pavilon pro levharty mandţuské, stavba byla zahájena Zajímavé expozice Dvě obří voliéry Jsou domovem mnoha druhů ptáků a díky svým obřím konstrukcím umoţňují ptákům volný prolet. Jedna obří voliéra má průměr 30 m a výšku 160 m, druhá, kterou zaměstnanci díky jejímu tvaru přezdívají babovka, má průměr 45 a výšku 9 aţ 15 m. Ze zvířat se zde nachází: volavka popelavá, sup hnědý, moták pochop, čája obojková, jeřáb královský, zoboroţec kaferský, luňák hnědý, racek velký, ibis skalní, kondor krocanovitý, čáp černý, perlička kropenatá, krocan havranovitý a hadilov písař. Expozice gepardů a velký výběh pro rysy Gepardy v prostorném výběhu mohou lidé pozorovat skrz skleněné panely z vyhlídky, která je krytá rákosovou střechou. Výběh pro rysy se rozkládá ve smrkovém porostu naproti výběhu gepardů. Netradiční pohled na tyto nádherné kočky je z vyvýšené vyhlídkové lávky, která vede nad výběhem, nebo pro ty méně odváţné přes skleněné panely. 35

36 Výběhy pro soby a piţmoně Výběhy jsou naproti sobě postavené v podobném stylu. Soby mohou návštěvníci pozorovat z proskleného pavilonku a piţmoně z vyhlídkové terasy, která je krytá velkým altánem. Průchozí výběh makaků červenolících Tento prostorný výběh v zalesněné části zahrady je u návštěvníků velmi oblíbený, jelikoţ jim nabízí přímý kontakt s opicemi a vstupuje se do něj po visuté lávce, která je 41 m dlouhá a zavěšená 7 m nad údolím. Společný výběh pro vlky arktické a medvědy baribaly Moderní expozice byla otevřena na konci července roku Výběh se nachází v členitém terénu s protékajícím potůčkem, který těmto šelmám připomíná jejich přirozené prostředí. Návštěvníci dění ve výběhu mohou pozorovat buď z několika lávek nebo ze srubu [Veselá a kol., 2011, s. 31]. Kolekce malých šelem Pět malých pavilónků a dvě klecové ubikace se nacházejí ve spodní části prohlídkového okruhu. Obyvatelé pavilonku mohou vyuţít výběh nebo vnitřní vytápěnou místnost. Do obou prostorů je moţné nahlíţet přes sklo. Ze zvířat se zde nachází: mangusta liščí, mangusta ţíhaná, cibetka africká, bengálská, kočka rybářská, jaguarundi, kočka evropská, kočka krátkouchá, surikata, kočka šakal čabrakový, fosa, vlk arktický, dhoul čínský a orel stepní. Expozice dravců Stálá expozice vznikla v roce 2003 a nachází se v oploceném areálu, nedaleko pavilonu opic. Sokolníci zde prezentují hendikepované dravce, kteří byli přijati do stanice pro hendikepovaná zvířata. 36

37 7.2. Doplňkové sluţby [43] Komentované prohlídky s průvodcem: Odborné výklady jsou vedeny zaměstnanci zoologické zahrady, kteří zájemcům poskytují kontakt s vybranými zvířaty a umoţňují návštěvu míst, která nejsou jinak přístupná. Probíhají kaţdý den v dopoledních i odpoledních hodinách v období letních prázdnin u vybraných druhů zvířat. Návštěvníci se během toho dozvědí spoustu zajímavých informací. Komentovaná krmení probíhají například u nosálů červených, velbloudů dvouhrbých, gepardů štíhlých, vlků arktických a medvědů baribalů Vzdělávání v ZOO Zoologická zahrada pořádá vzdělávací cykly vhodné pro děti předškolního věku, ţáky základních škol, studenty středních škol i širokou veřejnost. Výukové programy jsou připravovány ve spolupráci pedagogických pracovníků ZOO s pedagogy školských zařízení. Na základě přání a připomínek samotných účastníků jsou programy průběţně upravovány. Programy pro veřejnost a především pro mládeţ mají za cíl poskytovat podrobnější informace o zvířatech, rozvíjet vztahy lidí k přírodě a podporovat ekologické smýšlení lidí [Veselá a kol., 2011, s. 87]. ZOO také několik let spolupracuje s Domem dětí a mládeţe v Olomouci. Díky této spolupráci je moţné uskutečnit mnoţství různých akcí pro veřejnost. Jako příklad si můţeme uvést pravidelné pořádání letních Příměstských přírodovědných táborů. Mezi další nejvýznamnější akce pořádané v ZOO patří například Velikonoce v ZOO, Den dětí v ZOO, podzimní stezka v ZOO, velmi oblíbené večerní prohlídky ZOO, Vánoce v ZOO a různé výtvarné a přírodopisné soutěţe [Veselá a kol., 2011, s ]. Návštěvníci v areálu zoologické zahrady mají moţnost vyuţít vyhlídkový vláček, dětské hřiště, lanové centrum Lanáček, vyhlídkovou věţ a na několika místech si mohou zakoupit občerstvení či suvenýry Stanice pro handicapovaná zvířata Záchranná stanice, která je při ZOO Olomouc, musela v roce 2010 z důvodu nepříznivé nákazové situace přestat přijímat jakékoliv ţivočichy. [43] 37

38 7.3. Zajímavosti Rarita Zvláštností olomoucké ZOO je vyhlídková věţ s celkovou výškou 32 m, která se začala stavět v roce Z této moderní kovové konstrukce trojúhelníkového půdorysu se 128 schody můţete pozorovat zvířata v ZOO, dvě obří voliéry, barokní architekturu baziliky Navštívení Panny Marie, panoráma Olomouce a jeho okolí. Za jasného počasí dohlédnete i na nejvyšší horu Jeseníků Praděd [Kořínek a kol., 2006, s. 52] Chovatelské úspěchy Obrázek č. 2:Vyhlídková věţ s rozměry Na chovatelském úseku zoologické zahrady se během několika let dosáhlo mnoha úspěchů. ZOO se díky úspěšnému odchovu řady mláďat ţirafy Rothschildové řadí mezi významné světové chovatele. V roce 1999 se dokonce narodila a povedla odchovat dvojčata ţiraf. V té době se ZOO řadila mezi tři zařízení na světě, kde se jim to vůbec povedlo. Spolu s početnou skupinou ţiraf zoologická zahrada chová jedno z největších stád oryxů jihoamerických v Evropě. [18] Kaţdý rok se ZOO snaţí pravidelně rozmnoţovat řady druhů zvířat a během pár let se podařilo odchovat i druhy, které se dlouho nedařilo rozmnoţit jako například lvíčky zlaté, jeřáby mandţuské, čaje chocholaté a kosmany stříbřité. Mezi další úspěšné odchovy se řadí zoboroţci kaferští, zoboroţci šedolící, kondoři královští, piţmoni severní, plameňáci růţoví, antilopy, pakoni běloocasí, vzácné lamy vikuně, klokani rudí, zebry Chapmanovy, drápkaté opice, lemuři, giboni zlatolící, giboni lar, mravenečníci čtyřprstí, lenochodi dvouprstí, levharti mandţuští, lvi berberští, gepardi, medvědi malajští, vlci arktičtí, fenci, řada malých druhů koček a dalších zvířat. [18] Občanské sdruţení Česká ZOO, které se snaţí shromaţďovat finanční prostředky na podporu českých zoologických zahrad, předává uţ od roku 1994 ceny Bílý slon. Kaţdoročně se oceňují tři místa za expozici roku a odchov roku (v kategoriích savci, ptáci a ostatní zvířata). Olomoucká zoologická zahrada jich uţ několik získala [Kořínek a kol., 2006, s ]. 38

39 [7] [17] Získaná ocenění: 1995 první místo za umělý odchov jeřába královského 1996 první místo za prvoodchov majny zlatoprsé 1997 třetí místo za odchov kolonoků druhé místo za umělý odchov kondora krocanovitého třetí místo za odchov krasek červenozobých 1998 první místo za odchov klanů Amphiprion polymnus 1999 druhé místo za umělý odchov tamarína skákavého - kalimika 2000 druhé místo za umělý odchov dhoula třetí místo za odchov ţirafích dvojčat 2001 třetí místo za odchov ţralůčků perských 2002 druhé místo za umělý odchov zoboroţce kaferského druhé místo za umělý odchov pásovců 2003 cena za Expozice roku za volný výběh makaků červenolících 2004 cena za rekonstrukci obřího akvária v pavilonu šelem 2006 první místo za odchov pásovce štětinatého 2008 první místo za odchov mravenečníka čtyřprstého první místo za odchov ptáka arassari zlatolící 2009 první místo za odchov dvou mláďat zoboroţců školících Rok 2010 a celý letošní rok byl ve znamení mláďat nejrůznějších druhů. Během tohoto roku přibyl v ZOO nejvzácnější a mnoho let očekávaný přírůstek mláděte mravenečníka velkého. Odchováno bylo také mládě mravenečníka čtyřprstého a několik štěňat vlků. Narodila a vylíhla se řada dalších savčích nebo ptačích miminek. Z těch nejznámějších můţeme jmenovat šakaly čabrakové, kočky krátkouché, kozoroţce kavkazské i sibiřské, soby, přímoroţce jihoafrické, ţirafy, gibony zlatolícé, lvíčky zlaté, makaky červenolícé, lamy alpaky, kosmany zakrslé, lemury černé, orly stepní, ibisy skalní, sovy pálené, sýčky, sovice sněţní, plameňáky, jeřáby, několik druhů hus, kachen a mnoho dalších zvířat. [42] 39

40 Sponzorování Příznivci Olomoucké zoologické zahrady mohou podpořit dobrou věc a přispět na chov a výţivu vzácných a ohroţených druhů zvířat chovaných v ZOO. Pro někoho se to stalo uţ tradicí a své sponzorství poskytuje pravidelně kaţdý rok. V roce 2010 ZOO získala od dárců částku Kč, coţ bylo o více jak v roce Sponzorování bylo prostřednictvím peněţitých darů od jednotlivců, firem, sdruţení, společností, škol a poskytováním reklamy nebo věcných darů jako jsou například krmivo pro zvířata a knihy [Veselá a kol., 2011, s. 89]. Adopce zvířete je velmi jednoduchá. V prvním kroku si budoucí sponzor vybere zvíře ze seznamu, které chce sponzorovat. Tento seznam je uveřejněný například na webových stránkách zoologické zahrady. Ve druhém kroku si zvolí částku, kterou bude věnovat na chov a výţivu zvířete. Poté tyto údaje plus kontaktní údaje na sponzora zašle em na adresu, která je opět uveřejněna na oficiálních webových stránkách ZOO. Zoologická zahrada vypracuje smlouvu, adopční listinu, vystaví vstupenky do ZOO a vše zašle na adresu sponzora. Sponzor můţe dále získat informační cedulku, jeţ bude umístěna na tabuli sponzorů v areálu zoologické zahrady. Dárce můţe platit převodem na účet nebo v hotovosti na Ekonomickém oddělení ZOO Olomouc. [42] 40

41 8. Ekonomická data provozu ZOO Olomouc za rok 2010 Jak je zřejmé z tabulek níţe, hospodaření zoologické zahrady Olomouc bylo v minulém roce ztrátové takřka o Kč. Počet návštěvníků byl sníţen asi o 2 % oproti minulému roku, coţ vedlo k poklesu výnosu ze vstupného. Za krmivo byly v loňském roce utraceny Kč a to znamená, ţe jeden krmný den vyšel na Kč [Veselá a kol., 2011, s ]. Tabulka č. 6: Náklady zoologické zahrady za rok 2010 [17] Údaje o nákladech Název poloţky Částka v Kč Spotřeba materiálu ,26 Spotřeba energie ,27 Prodané zboţí ,93 Opravy a udrţování ,03 Cestovné ,43 Náklady na reprezentaci ,45 Ostatní sluţby ,52 Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné sociální náklady Daň silniční Daň z nemovitosti Jiné daně a poplatky Smluvní pokuty a úroky z prodlení Jiné pokuty a penále Ostatní náklady z činnosti ,33 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku ,59 Odpisy dlouhodobého nehmotného majetku Kurzové ztráty ,44 Daň z příjmu Dodatečné odvody daně z příjmu Náklady celkem ,25 41

42 Tabulka č. 7: Výnosy zoologické zahrady za rok 2010 [17] Údaje o výnosech Název poloţky Částka v Kč Výnosy ze vstupného Ostatní výnosy z prodeje sluţeb ,93 Výnosy z pronájmu ,32 Výnosy za prodané zboţí ,79 Aktivace materiálu a zboţí Aktivace vnitroorganizačních sluţeb ,82 Výnosy z prodeje materiálu ,47 Výnosy z prodeje DMH kromě pozemků 458,34 Ostatní výnosy z činnosti ,33 Úroky přijaté ,73 Kurzové zisky 200,96 Příspěvek na činnost od zřizovatele Dotace od MŢP Výnosy celkem ,69 Tabulka č. 8: Výsledek hospodaření zoologické zahrady 2010 [17] Výsledek hospodaření ,56 Soběstačnost 50,31% Tabulka č. 9: Poskytnuté dotace za rok 2010 [17] Údaje o poskytnutých dotacích Název poloţky Částka v Kč Od zřizovatele na provoz Od MŢP na provoz Od Olomouckého kraje na objekt levhartů mandţuských V minulém roce bylo v ZOO Olomouc proinvestováno cca Kč například na projekt výběhu pro urzony, vyhlídky ve výběhu vlků a medvědů, výstavbu přístřešků na nádoby na tříděný odpad, stánek s občerstvením, pavilón mandţuských levhartů a další [Veselá a kol., 2011, s. 95]. 42

43 9. Statistiky návštěvnosti ZOO Olomouc Zoologickou zahradu v roce 2010 navštívilo osob. Jak je patrné z tabulky níţe, nejnavštěvovanější období bylo od června do srpna. V květnu oproti dubnu bylo návštěvníků méně, jelikoţ květen provázelo značně deštivé počasí. Měsíc duben a s ním spojené velikonoční svátky zpravidla odstartují návštěvnost ZOO v daném roce. V roce 2010 tomu nebylo jinak, a i přes chladné počasí návštěvnost byla osob. [17] Tabulka č. 10: Návštěvnost za rok 2010 [17] Návštěvnost 2010 Dospělí Mládeţ Platící celkem Děti do 3 let ZTP Celková návštěvnost leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Návštěvnost zoologických zahrad je ovlivněna hned několika faktory. Kdyţ pomineme například rozsah nabízených aktivit v ZOO, kupní sílu obyvatelstva, tak dalším klíčovým a neovlivnitelným faktorem je počasí. V neposlední řadě na návštěvnost ZOO v roce 2010 měly vliv i opravy probíhající na Svatém Kopečku, které znepříjemňovaly dopravní dostupnost v období od března do listopadu. I přes všechna různá úskalí, kterým musela zoologická zahrada čelit, si opět v roce 2010 dokázala udrţet první místo z pěti nejnavštěvovanějších turistických cílů v Olomouckém kraji. [17] 43

44 V roce 2011 pokračovala další etapa rekonstrukce. Od začátku dubna aţ do konce května byla silnice na Svatý Kopeček uzavřena a doprava odkloněna na objízdnou trasu, která vedla přes okolní obce. To určitě ovlivnilo návštěvnost zoologické zahrady i tenhle rok. V tabulce níţe je uvedená návštěvnost do měsíce října roku 2011 a porovnaná s lety předchozími. Celková návštěvnost zoologické zahrady k je osob. [44] Tabulka č. 11: Návštěvnost ve vybraných měsících v letech [17] [16] Návštěvnost ve vybraných měsících v letech leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen Celkem Graf uvedený níţe (graf č. 1) znázorňuje návštěvnost ZOO Olomouc v letech Z grafu je patrné jak se návštěvnost zoologické zahrady v několika posledních letech nijak rapidně nemění a obliba u návštěvníků zůstává pořád stejná. Menší pokles návštěvnosti byl zaznamenán v roce 2001 avšak v roce 1999, 2002 a 2003 se podařila návštěvnost posunout nad čtyřsettisícovou hranici. 44

45 Návštěvnost v letech Graf č. 1: Návštěvnost v letech [7][17] Zoologická zahrada se výše zmíněné nepříznivé podmínky snaţí návštěvníkům vynahradit prostřednictvím výstavby různých atraktivních objektů a organizováním zajímavých programů. 10. Marketingový výzkum [9] Jedná se o systematické shromaţďování, analyzování a následné vyhodnocování informací, které umoţňují pochopení poţadavků trhu. V případě firem jde například o charakteristiku trhu, analýzu trţních podílů a prodeje, studii konkurenčních výrobků, cenovou analýzu a hodnocení stávajících výrobků. Z hlediska efektivnosti je potřeba vnést do řešení prvky objektivnosti a systematičnosti. Řešení výzkumného procesu se skládá z pěti základních kroků: definování problému; analýza situace; získání konkrétních informací pro daný problém; interpretace informací; řešení problému. 45

46 Definování problému Správné definování problému je často nejobtíţnějším krokem. Nejdříve je nutno zjistit potřeby a jasně definovat cíl marketingového výzkumu. Především se jedná také o zabezpečení účelných a aktuálních informací. Informační zdroje se dělí na primární a sekundární. Do primárních informací spadají metody pozorování a metody šetření. Sekundární informace se dělí na interní a externí. Analýza situace Tento krok začíná zkoumáním sekundárních informací za účelem zjištění nutnosti shromáţdění primárních informací. Výhodou sběru sekundárních informací je rychlost jejich získání a nízká nákladovost. Tyto informace však mohou být často zastaralé, neúplné či nepřesné, a proto je teda třeba přistoupit ke sběru primárních informací. Získání konkrétních informací pro daný problém Většina výzkumných projektů je zaloţena na sběru těchto informací. Existují dvě základní metody a to metoda pozorování a metoda šetření. Metoda pozorování se dělí na standardizovaný typ, kde je přesně určen postup a vyhodnocení jevů. V tomto případě je důleţité, aby různí pozorovatelé došli k podobným výsledkům. U nestandardizovaného typu je pozorovateli uloţen pouze cíl, metodu pozorování si určí sám. Při pozorování je důleţité nechat objekt chovat se přirozeně a neovlivňovat jeho chování. Proto se pro tento účel pozorování pouţívají videokamery a jiné snímače. Metoda pozorování je aplikuje na jevy dynamické i relativně statické. Metoda šetření je nejčastěji pouţívanou metodou při sběru primárních informací. Formou dotazování lze získat potřebné informace o individuálním respondentovi. Dotazování respondentů se dělí na: Vyčerpávající šetření, kdy se informace zjišťují od všech zúčastněných subjektů Výběrové řešení, kdy se údaje sbírají od subjektů, kteří jsou vybráni náhodně nebo záměrně. Náhodný výběr se pak dělí na prostý náhodný výběr, oblastní výběr, skupinový výběr a panel. Záměrný výběr se uskutečňuje anketou, řetězovým výběrem, úsudkovým výběrem, kvótním výběrem a metodou základního masivu. 46

47 Techniky šetření při dotazování, kdy jsou informace získávány od zkoumaných subjektů kladením cílových otázek, můţeme členit na písemné dotazování, osobní dotazování a telefonické dotazování. Při formě rozhovoru si tazatel můţe zvolit typ: rozhovor volný, strukturovaný, standardizovaný, či skupinový. Dotazník Jedná se o předem vytvořený formulář určený k přesnému a úplnému zaznamenávání informací. Při jeho tvorbě je nutno vţdy vycházet z původně stanoveného cíle výzkumu. Nejdůleţitější je správná formulace otázek v logické struktuře. Otevřené otázky nejsou vhodné pro písemné dotazování, ale umoţňují obsáhlejší odpovědi. Respondent nemusí vybírat pouze jednu z připravených odpovědí. Je nutné pochopení dané problematiky respondentem. Uzavřené otázky nabízí respondentovi výběr navrţených odpovědí. Mezi základní druhy uzavřených otázek patří otázky dichotomické, které nabízí výběr z jedné nebo dvou variant odpovědí. Otázky trichotomické umoţňují respondentovi zvolit navíc odpověď typu nevím nebo nejsem si jist. Na otázky polytomické můţe respondent vybrat jednu z několika moţných odpovědí, či jich označit více. Při otázkách škálových musí subjekt zaujmout určitý postoj a zařadit zkoumaný problém do jedné ze škál. Interpretace informací Po shromáţdění veškerých informací je nutné prověřit jejich hodnověrnost a úplnost, případně odstranit chyby, které mohou být způsobeny špatnou komunikací mezi tazatelem a respondentem. Následně musí být analyzovány a zpracovány. Pro správnou úpravu informací je důleţité jejich převedení do symbolů, které mohou být zpracovány výpočetní technikou. Důleţitým krokem je správná interpretace získaných údajů, specifikace časového období výsledku a podmínek za jakých byla data sesbírána a zkoumána. Prezentace výsledků by měla mít vţdy písemnou formu, ale lze ji doplnit ústní prezentací. Řešení problému Zjištěné informace budou aplikovány na plánování marketingové strategie a marketingového mixu. Tento krok je závěrem celého výzkumného procesu. 47

48 11. Dotazníkové šetření Marketingový výzkum, jehoţ hlavním cílem bylo vytvořit profil návštěvníka zoologické zahrady Olomouc, byl proveden prostřednictví dotazníkového šetření v období od do Začínalo se tedy ve čtvrtek před velikonočními svátky, jelikoţ děti měly prázdniny. Úkolem bylo prostřednictvím dotazníku oslovovat tuzemské i zahraniční návštěvníky a to jak v pracovních dnech, tak i o víkendech a svátcích, za účelem získaní dat s co největší vypovídací schopností. Návštěvníci byli oslovováni v areálu zoologické zahrady několik metrů od východu, anebo jak se ukázalo později za výhodnější, na konci spodní části prohlídkové trasy. Jelikoţ kvůli budování nového vstupu do zoologické zahrady je provizorní vstup umístěn hned vedle východu ze ZOO, kdy se hůře rozlišovalo, který návštěvník teprve přísel a který se chystal odejít. Anonymní dotazník se skládal z 24 otázek, převáţně uzavřených, a několika otevřených. Uzavřené otázky, které se v dotazníku objevují, jsou typu dichotomického jako například hned v první otázce: Jste obyvatelem obce anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?. Tato otázka byla pro tazatele klíčová, jelikoţ mu udávala směr, na jaké další otázky se má dále zaměřit. Polytomické výběrové: S kým jste přišel(a) do zoologické zahrady?, kdy si respondent vybere pouze jednu odpověď. Polytomické výčtové: Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?, respondent má moţnost zvolit i více nabízených odpovědí. Další vyskytující se otázky v dotaznících jsou škálové jako například: Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?, dotazovaný podlé svého úsudku zařadí zkoumaný problém do jedné ze škál. Z otevřených otázek, které respondentovi umoţňují odpovídat podle vlastního názoru, si můţeme uvést například: Která expozice (pavilon, část) zoologické zahrady se Vám líbila nejvíce, co Vás zaujalo?. 48

49 Počet respondentů byl stanoven na 200 a to díky hojné návštěvnosti zoologické zahrady. Mnoţství dotazových návštěvníků se na první pohled jeví jako velmi malé v porovnání s tím, kolik lidí denně projde branami zoologické zahrady. Avšak realita byla úplně jiná. Návštěvníky bylo opravdu velmi těţké třeba jen oslovit, natoţpak jim poloţit pár otázek. Naštěstí se našlo i pár jedinců, kteří s dotazováním neměli ţádné problémy a tím pomohli tazateli dostát stanovaného počtu respondentů. Analýza dotazníkového šetření byla zpracována pomocí programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel do tabulek grafů pro lepší přehlednost a názornost Skladba respondentů podle identifikačních údajů Během dotazníkového šetření jsme se snaţili o rovnoměrné zastoupení obou pohlaví, avšak o něco více byly ochotné odpovídat spíše ţeny. Převáţná většina návštěvníků zoologické zahrady byla z České republiky a jen zanedbatelné procento tvořili turisté ze sousedních států jako ze Slovenska a Polska. Věková skladba respondentů byla dosti nesouměrná, kdy nejvíce dotazovaných patřilo do mladší věkové skupiny let. Tento fakt můţe mít potom vliv i na jejich celkové hodnocení z důvodů rozdílných preferencí a poţadavků v daném věku. Dále jsme se zaměřili na vzdálenost, kterou museli návštěvnicí zoologické zahrady urazit. Téměř polovina dotazových byla ze vzdálenosti do 50 km, kdy v této skupině je zahrnuto i malé procento obyvatel z odlehlejších koutů města Olomouc. Další identifikační otázka byla zaměřená na nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů. Necelá polovina dotazovaných dosáhla středoškolského stupně vzdělání. Musíme si však uvědomit, ţe necelých 35 % dotazovaných tvořili studenti, kteří si mohou postupem času své vzdělání zvýšit. 49

50 Tabulka č. 12: Identifikační údaje respondentů Profil respondentů Pohlaví Stát, ve kterém mají trvalé bydliště Věk Počet obyvatel bydliště Vzdálenost od místa bydliště Dosaţené vzdělání Zaměstnání Vyjádření v procentech muţ 43% ţena 57% Česká republika 94,5% Slovensko 3% Jiný stát 2,5% do 17 let 6,5% let 34% let 26,5% let 15,5% let 11% 56 a více let 6,5 % do 3 tisíc 22.5% 3-10 tisíc 19% tisíc 23,5 % tisíc 6,5% 100 tis. - 1 mil. 23% nad 1 mil. 4,5% 0-10 km 10% km 44% km 24,5% km 7,5% km 12% km 1% nad 801 km 1% základní/vyučen 20% středoškolské 47,5% vyšší odborné 8,5% vysokoškolské 23% zaměstnanec veřejné sluţby 13,5% zaměstnanec soukromého sektoru 24,5% podnikatel/ţivnostník 12% v domácnosti/mateřská dovolená 6% důchodce 5,5% nezaměstnaný 3% student 34,5% 50

51 11.2. Hlavní část dotazníkového šetření První, rozčleňovací, otázka v dotazníku zněla: Jste obyvatelem obce, anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?. Jak je patrné z tabulky níţe (tabulka č. 13), převáţná většina respondentů, nepřijela do zoologické zahrady přímo z Olomouce, ale z jiných částí České republiky či ze sousedních států. Návštěvníci, kteří jsou trvale obyvateli města Olomouc, tvoří jen 29% ze všech dotazovaných. Do této skupiny jsme zahrnuli i obyvatele z městských částí města Olomouc, jako jsou například kromě Svatého Kopečku i Radíkov, Droţdín, Lošov a Nemilany. Tabulka č. 13: Odpovědi na otázku č. 1 Odpovědi na otázku č 1. Jsem obyvatel obce 29% Trvale bydlím jinde 71% Celkem 100% Druhá otázka je zaměřená na respondenty, kteří nejsou obyvatelé města Olomouc. Více jak polovina respondentů uvedla, ţe hlavním motivem návštěvy města či regionu byl výlet. 24 % dotazovaných se vydalo na návštěvu známých či příbuzných. Zbylí návštěvníci pouze buď projíţděli, trávili zde dovolenou nebo zdravotní pobyt, a za jiný důvod pobytu uváděli především studium. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu/ městě? dovolená, odpočinek 24% 2% 6% 6% 2% zdravotní pobyt, léčení výlet 60% návštěva příbuzných, známých jiné důvody pouze projíţdím Graf č. 2: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu/ městě? 51

52 Tato otázka je určena pro obyvatele města Olomouc kvůli zjištění jejich délky pobytu v tomto městě. Nejvíce obyvatel zde ţije let a v zápětí hned za nimi 26% oslovených obyvatel uvedlo, ţe ve městě bydlí let. Dalšími, velmi vyrovnanými skupinami, jsou obyvatelé, kteří ve městě pobývají déle jak 30 let a 6 10 let. Nejméně zastoupenou skupinou obyvatel, ţijících v tomto městě, je skupina do jednoho roku. Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte? do 1 roku 28% 17% 3% 10% 26% 16% 1-5 let 6-10 let let let nad 30 let Graf č. 3: Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte? Z grafu uvedeného níţe (graf č. 4) lze vyčíst, ţe 39% respondentů navštěvuje zoologickou zahradu asi jednou ročně. Jednalo se hlavně o návštěvníky z blízkého okolí Olomouce. 15% návštěvníků zde bylo poprvé, 13% potřetí a 12% podruhé. Nejmenší skupinu tvořili respondenti, kteří zoologickou zahradu navštěvují více neţ 5 krát a 3 krát za rok. Do této skupiny patří převáţně obyvatelé Olomouce. Většinou maminky nebo prarodiče, kteří sem jezdí s malými dětmi a bydlí do vzdálenosti 20 kilometrů od města Olomouc. 11% návštěvníků uvedlo jinou četnost, jako například jednou za dva roky, jednou za tři roky, nebo jednou za pět let. 52

53 Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu? poprvé 7% 3% 11% 15% 12% podruhé potřetí 39% 13% asi 1 ročně asi 3 x za rok více neţ 5 x ročně jinak Graf č. 4: Jak často navštěvujete tento tuto zoologickou zahradu? Dále nás zajímalo, ve kterém ročním období návštěvníci nejčastěji navštěvují zoologickou zahradu Olomouc. Necelá polovina respondentů bez velkého přemýšlení zvolila jarní měsíce a to hlavně období kolem velikonočních svátků. Další, nejčastější odpovědí, byla návštěva během letních prázdnin. 14% respondentů zavítá do zoologické zahrady za předpokladu hezkého počasí i v podzimních měsících. Tuto odpověď volili převáţně místní anebo návštěvníci z nedalekého okolí. Pouhá 3 % lidí navštěvují zoologickou zahradu v zimě a spíše se jedná o místní obyvatele, kteří sem chodí po celý rok. Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete? jaro 49% léto 35% podzim 14% zima 3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Graf č. 5: Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete? 53

54 Na otázku týkající se získání informací o zoologické zahradě téměř tři čtvrtiny respondentů odpověděly, ţe čerpaly z vlastní zkušenosti. Téměř 20% dotazovaných dalo na reference od známých. Početně nejméně zastoupenými informačními zdroji byly rozhlas, televize, tištěné informace, internet a infocentra. Kde jste zákal informace o této zoologické zahradě? vlatní zkušenost 2% 19% 2% 3% 2% rozhlas, televize reference od známých 72% infocentrum internet tištěné informace Graf č. 6: Kde jste zákal informace o této zoologické zahrad ě? Prostřednictvím marketingového výzkumu jsme zjistili, ţe návštěvníci v areálu zoologické zahrady stráví v průměru 4 hodiny. Respondenti s trvalým pobytem mimo město Olomouc, kteří se vydali do zoologické zahrady na výlet a nenocují zde (65%), zůstanou v tomto regionu či městě v průměru dalších 5,2 hodin. Zbylých 35% návštěvníků zoologické zahrady bylo v tomto regionu či městě ubytováno převáţně u známých nebo příbuzných (66%). 12% respondentů vyuţilo sluţby hotelů, 8% kempů a tábořišť, 6% penzionů a zbylí nocovali v chatách, chalupách a v soukromí. V průměru zde strávili necelé 3 dny. 78% dotazovaných svou návštěvu plánovalo ještě před zahájením svého výletu či pobytu. Návštěvníků, kteří se rozhodli, aţ v den návštěvy zoologické zahrady, bylo pouhých 22%. Do této skupinu patřili spíše místní nebo návštěvníci z blízkého okolí. 54

55 Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? hotel 6% 12% 8% 4% 4% kemp/tábořiště ubytování v soukromí 66% chata/chalupa u známých/příbuzných penzion Graf č. 7: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? Graf výše (graf č. 8) znázorňuje, ţe 64% respondentů mělo v úmyslu navštívit jen zoologickou zahradu. Dalších 15% dotazovaných chtělo kromě zoologické zahrady vidět i poutní baziliku Navštívení Panny Marie, jeţ se nachází nedaleko areálu ZOO. Kromě zoologické zahrady 10% respondentů navštívilo také památky města Olomouc a blízkého okolí. Mimo jiné byla pro návštěvníky lákadlem kaţdoročně pořádaná výstava Flóra Olomouc a zbylých 5 % dotazovaných zavítalo do obchodních center. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil(a)? chci navštívit jen ZOO 10% 6% 5% ZOO a baziliku Navštívení Panny Marie 15% 64% ZOO a památky města Olomouc a okolí ZOO a výstaviště Flóra Olomouc ZOO a obchodní centra v Olomouci Graf č. 8: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil(a)? 55

56 Nejčastější doprovod návštěvníků tvořila rodina, přesněji spíše děti a to ve výši 41%, kamarádi a známí 34%. Téměř o polovinu menší kategorií byly protějšky a 7% respondentů navštívilo zoologickou zahradu prostřednictvím účasti na zájezdu. Nejméně zastoupenou skupinu tvořili jednotlivci. S kým jste přišel(a) do zoologické zahrady? sám/sama 34% 3% 15% s partnerem/partnerkou s rodinou (dětmi) 7% 41% se skupinou/ se zájezdem s kamarády/ se známymi Graf č. 9: S kým jste přišel(a) do zoologické zahrady? Jak je patrné z grafu č. 10, více jak polovina návštěvníků přijíţděla do zoologické zahrady osobními automobily. Následujících 14 % respondentů, jeţ jsou obvykle obyvatelé města Olomouc, vyuţilo městskou hromadnou dopravu. Jako další variantu dopravy jsme zařadili kombinaci MHD a vlaku nebo autobusu, jelikoţ se ZOO nachází cca 11 km od Olomouce. Proto návštěvníci, kteří do města přijeli vlakem či autobusem, museli dále pokračovat městskou hromadnou dopravou. Kombinaci městské hromadné dopravy a linkového autobusu vyuţilo 9% a variantu s vlakem 8% návštěvníků. Obyvatelé Svatého Kopečku přišli samozřejmě do zoologické zahrady pěšky. Velké skupiny návštěvníků přijely autobusem (4%) a zbylé 2% motocyklem. Překvapující bylo, ţe ani jeden oslovený respondent nepřijel na kole. Přitom do obce Samotišky, která se nachází v těsné blízkosti Svatého Kopečku, vede z města nedávno vybudovaná cyklostezka. 56

57 Jaký dopravní prostředek jste pouţil(a)? automobil 60% MHD autobus + MHD vlak + MHD pěšky autobus motocykl 14% 9% 8% 5% 4% 2% -20% 0% 20% 40% 60% Graf č. 10: Jaký dopravní prostředek jste pouţil(a)? Na uzavřenou otázku, která zněla S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)?, 60% návštěvníků odpovědělo, ţe jim nic nevadilo a byli se vším spokojeni. Druhou nejvíce zastoupenou kategorií byli respondenti, kteří přijeli do zoologické zahrady autem a měli problémy s parkováním (22%). Tato odpověď se vyskytovala hlavně během velikonočních svátků a víkendů provázených pěkným počasím. Dále 8% návštěvníků shledávalo malou nabídkou sluţeb, 7% uvádělo jiné důvody, 2% si stěţovala na neochotný personál a pouhé 1% respondentů bylo nespokojeno s městkou hromadnou dopravou. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)? 22% 7% nic doprava (MHD) 8% 2% 1% 60% neochotný personál malá nabídka sluţeb problémy s parkováním jiné Graf č. 11: S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)? 57

58 V dotazníku se objevila ještě jedna podobná otázka, která byla zaměřená na to, co se návštěvníkům v zoologické zahradě nelíbilo. Oproti výše uvedené, tato otázka byla otevřená a dávala respondentům moţnost volného vyjádření. Stejně jako v předchozí otázce, 60% návštěvníků neshledalo vůbec nic, co by se jim v zoologické zahradě nelíbilo. Z těch respondentů, kteří se k této otázce vyjádřili, 11% bylo nespokojeno se záchody v areálu. Více jak polovina z nich uvedla, ţe je jich v areálu málo a ve spodní části prohlídky museli s dětmi chodit do lesa. Dále byli pohoršeni z mobilního záchodu TOI TOI, který se právě nachází ve spodní části prohlídkové trasy, je určen pouze pro návštěvníky lanového centra Lanáček a do zoologické zahrady se nehodí. Druhá, nejvíce zastoupená kategorie návštěvníků, byla zklamána, ţe v areálu chybí sloni, lední medvědi a tučňáci. 7% návštěvníků mělo výhrady k občerstvení, nejčastěji uváděli omezený a malý výběr z jídel, nedostatečné mnoţství a dlouhou dobu přípravy. Dalších 5% návštěvníků bylo vystrašeno hlavně z agresivních opic v průchozím výběhu makaků červenolících, 5% bylo znepokojeno z velkých front jak na záchodech, tak u občerstvení a 4% návštěvníků mělo výhrady k rozhledně. Nejvíce uváděli, ţe je v neudrţovaném stavu a potřebovala by kompletně celá natřít. Co se vám v této zoologické zahradě nelíbilo? spokojeni 60% málo toalet chybý zvířata občerstvení strach ze fronty rozhledna 11% 10% 7% 5% 5% 4% 0% 20% 40% 60% Graf č. 12: Co se vám v této zoologické zahradě nelíbilo? 58

59 Následující dvě otázky byly opět otevřené a zaměřovaly se na to, co se návštěvníkům zoologické zahrady líbilo a která expozice či pavilón je nejvíce zaujala. Jelikoţ respondenti měli velice podobné odpovědi, proto byly rozděleny do pěti kategorií, které znázorňuje graf č. 13. Necelá polovina respondentů (49%) na tuto otázku odpovídala stejně jak v otázce, která se zaměřovala spíše na jednotlivé expoziční celky či pavilóny. Nadšeni byli také z počtu chovaných druhů zvířat. Dalších 23% návštěvníků hodnotilo velmi pozitivně areál zoologické zahrady. Byli potěšeni, ţe se zde neustále něco buduje, zlepšuje, a přitom to nenarušuje celkový přírodní ráz. Několika respondentům se dokonce líbil i nový vstup, který bude hotov na jaře příštího roku. Necelé čtvrtině návštěvníků se líbilo v zoologické zahradě vše a 8% uvedlo spokojenost s komentovaným krmením. Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? zvířata 49% areál 23% vše 20% komentovaná krmení 8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Graf č. 13: Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? Návštěvníky nejoblíbenějšími pavilóny byly pavilón ţiraf a pavilón šelem s mořským akváriem, kde se nacházejí ţraloci. Mezi třetí nejoblíbenější patřil pavilón opic a 9% návštěvníků uvedlo pavilón netopýrů a průchozí výběh makaků červenolících. Zejména návštěvníci s malými dětmi byli nadšeni z volného vstupu ke kozám kamerunským a lamám, které zde mohli krmit (10%). 13% respondentů nebylo schopno vyčlenit pouze jeden pavilón či expozici, jelikoţ se jim líbily všechny. Mezi 5% dotazovaných patří návštěvníci, kteří uváděli spíše jednotlivé druhy zvířat. Zajímavé bylo, ţe pouhých 7% dotazovaných uvedlo novou a moderní expozici společného výběhu pro vlky arktické a medvědy baribaly. 59

60 Která expozice (pavilon, část) zoologické zahrady se vám líbila nejvíce? pavilon ţiraf a terária pavilon šelem a akvária pavilón opic vše volný vstup ke kozám a lamám pavilon netopýrů průchozí výběh makaků společný výběh pro vlky a ostatní 5% 7% 9% 9% 10% 16% 16% 15% 13% 0% 5% 10% 15% Graf č. 14: Která expozice/ pavilón v zoologické zahradě se vám líbila nejvíce? Jedna z posledních otázek v dotazníkovém šetření, byla zaměřena na úroveň kvality sluţeb poskytovaných návštěvníkům zoologickou zahradou. Respondenti měli za úkol pomocí školní stupnice ohodnotit sluţby, se kterými se v zoologické zahradě setkali. V případě, ţe s nimi neměli ţádnou zkušenost, zvolili odpověď nevím. Známky od dotazovaných byly vyhodnoceny, zprůměrovány a zpracovány do grafu č. 15. Nejlepší hodnocení od respondentů dostala otázka, která byla zaměřena na dojem návštěvníků z celkové atraktivity zoologické zahrady. Druhá, nejlépe hodnocená otázka, se soustředila na to, zda návštěvníci v areálu ZOO mají dostatek místa pro odpočinek, relaxaci a zábavu dětí. Třetí příčku obsadila vstřícnost obsluhy v pokladně objektu a čtvrtou celková spokojenost s úrovní sluţeb. Nejhůře návštěvníci hodnotili nabídku zboţí v prodejnách uvnitř zoologické zahrady. To bylo hlavně způsobené tím, ţe návštěvníkům připadlo, ţe mají malý výběr z občerstvení, jak uţ teplých jídel tak i pochutin. Nebo také malým zásobám občerstvení v pracovní dny, které na konci května a června vyuţívaly různé školy a krouţky pro pořádání školních výletů. Překvapením bylo, ţe výška vstupného nebyla od respondentů hodnocena nejhorší známkou. Celkově zoologickou zahradu návštěvníci hodnotili na výbornou, coţ svědčí o její kvalitě a oblíbenosti u lidí. 60

61 Můţete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu sluţeb v této ZOO, pokud s nimi máte zkušenost? Celkový dojem z atraktivity ZOO Místo pro odpočinek a zábavu pro Vstřícnost obsluhy v pokladně Celková spokojenost s úrovní sluţeb Srozumitelnost informací pro Srozumitelnost expozic pro děti Výška vstupného Úroveň informací pro návštěvníka Nabídka zboţí v prodejnách ZOO 1,13 1,16 1,19 1,27 1,36 1,37 1,49 1,50 1,60 0 0,5 1 1,5 2 Graf č. 15: Hodnocení kvality sluţeb v ZOO Na otázku, zda by návštěvníci doporučili svým přátelům a známým návštěvu zoologické zahrady Olomouc, 71% respondentů odpovědělo s určitostí ano. 23% respondentů spíše ano, 2% si nebyla jistá a pouhé jedno 1% zvolilo odpověď spíše ne. Ţádný z dotazovaných návštěvníků však nezvolil odpověď určitě ne, kterou by dal najevo svoji celkovou nespokojenost a nelibost k této zoologické zahradě. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? 23% 2% 1% určitě ano spíše ano 74% nevím spíše ne Graf č. 16: Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? 61

62 Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech? 19% 8% 46% 27% Ano, kdykoliv mám moţnost a čas Jen občas je návštěva ZOO součástí výletu nebo dovolené Navštěvuji další ZOO jen výjimečně Chodím jen do této ZOO Graf č. 17: Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech? Z grafu číslo 17 je patrné, ţe 49% respondentů zoologické zahrady moc často nezařazuje do svého programu dovolené či výlety, 27% navštěvuje zoologické zahrady i v jiných městech pokud to dané okolnosti dovolí. 19% dotazovaných navštěvuje ostatní zoologické zahrady jen zřídkakdy a 8% návštěvníků chodí jen do zoologické zahrady Olomouc. Návštěvníci zoologické zahrady z České republiky tvořili převáţnou většinu, a to necelých 95% a z toho 29 % byli obyvatelé města Olomouc. Zbylých 66% návštěvníků přijíţdělo do zoologické zahrady z různých koutů České republiky. Nevětší podíl dotazových (53%) byl, jak se dalo předpokládat z Olomouckého kraje, 17% z Jihomoravského, 8 % z Moravskoslezského a 7% z Pardubického kraje. Vzdálenost přes 250 km neodradila ani návštěvníky z hlavního města Prahy, Jihočeského a Středočeského kraje 62