BESKYDSKÉHO REHABILITAČNÍHO CENTRA

Transkript

1 Zpravodaj BESKYDSKÉHO REHABILITAČNÍHO CENTRA LÁZEŇSKÁ STOPA 2014 Do loňské fotosoutěže nám na téma PŘÍRODA poslalo své fotografie celkem 22 účastníků z řad pacientů, klientů i zaměstnanců BRC. Porota vybírala celkem ze 134 snímků, takže nebylo vůbec snadné určit ty nejlepší. Jak to nakonec dopadlo, se dozvíte na dalších třech stranách. Absolutní vítězkou se stala paní Alena Kanková. Snímek vpravo Střapatá od Stanislavy Slovákové zvítězil v kategorii Zima. 1 / 2015, ročník VII. Časopis ČELADENSKÁ FONTÁNA je vydáván pro zaměstnance, klienty a partnery Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné. Cílem Fontány je přinášet informace všem, kteří se chtějí dozvědět více o tom, jak zde, na úpatí Ondřejníku, pomáháme těm, kteří potřebují upevnit zdraví. Je to jednoduché: díky zdejším mimořádně příznivým klimatickým podmínkám a vysoké úrovni rehabilitační péče je BRC vyhledávaným zdravotnickým zařízením s výbornou pověstí. Za neopakovatelnou a dnes velmi vzácnou atmosférou rodinného prostředí k nám jezdí pacienti z celé republiky. Tímto zveme i Vás. Všechna vydání Čeladenské fontány najdete také na Pan Samuel Londák (na snímcích vpravo) byl rehabilitací v léčebném domě Polárka natolik unesen, že svoje zážitky zveršoval a svázané je osobně přijel předat těm, kteří se o něj po dobu léčby starali. Pokračování na s

2 má letos jednoznačnou absolutní vítězku Lenka Machálková V úterý 20. ledna 2015 vybrala pětičlenná porota, složená ze zaměstnanců Beskydského rehabilitačního centra, nejhezčí nebo nejzajímavější fotografie na téma Příroda ve čtyřech kategoriích - jaro, léto, podzim a zima. Autoři z řad klientů, personálu (Ilona Galatíková a Radka Uličníková) či návštěvníků BRC mohli v průběhu celého loňského roku poslat do každé kategorie až 5 snímků. Porota hodnotila fotografie zcela anonymně, o to překvapivější pak byla identifikace autorů vítězných fotografií - naprosto jednoznačnou absolutní vítězkou se v roce 2014 stala paní Alena Kanková z Velkých Albrechtic, která získala celkem 6 umístění na bedně. Vybrat vítězné fotografie nebylo vůbec jednoduché - porota hodnotila celkem 134 fotografií, z nichž mnohé byly srovnatelné se snímky profesionálních fotografů. Hodnocení proto proběhlo pro každou kategorii zvlášť a ve dvou kolech, o vítězných záběrech porotci hlasovali a samozřejmě, že rozhodovali především srdcem. Dva snímky v kategorii léto tak dostaly stejný počet hlasů, takže v této kategorii byla vyhlášena třetí místa dvě. Letos jsme udělili také dvě zvláštní ceny poroty: jednu za kreativní nápad a druhou za pohotovost záběru. Za nápadité fotografie děkujeme všem 22 účastníkům soutěže. Mimořádně nás těší, že jsou nejen z různých koutů naší republiky, ale i ze Slovenska: Anna Benišová (Příbor) Marie Carbolová (Ostrava) Jiří Czechovicz (Šenov) Ing. Pavla Dudysová (Český Těšín) Ludmila Ďurická (Ostrava) Ilona Galatíková (Frenštát pod Radhoštěm) Ing. Marie Hartmannová, MBA (Praha) Tomáš Horák (Praha) Mirka Chamrazová (Piešťany) Lubomír Jančura (Staré Hamry) Alena Kanková (Velké Albrechtice) Klára Konečná (Ostrava) Josef Konečný (Ostrava) Pavla Olšerová (Ostrava) Břetislav Olšer (Ostrava) Božena Petřeková (Valašské Meziříčí) Pavel Rosík (Bystřice pod Hostýnem) Helena Rusková (Vrbno pod Pradědem) Stanislava Slováková (Příbor) Kamil Titz (Moravice) Radka Uličníková (Frenštát pod Radhoštěm) Zdenka Urubová (Otrokovice) První tři účastníci v každé kategorii obdrží permanentku nebo poukázku na některou z wellness procedur podle vlastního výběru, případně hmotnou cenu v podobě lázeňského vína a různých propagačních předmětů. Všechny naše klienty, zaměstnance či návštěvníky zveme k účasti v letošní fotosoutěži Lázeňská stopa 2015, v níž půjde o objevování málo známých Beskyd. V roce 2015 se mimořádně můžete stát zároveň spoluautory připravované knihy O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech. Více uvádíme na stranách 4 a 5. KATEGORIE ZIMA: 1. místo: Stanislava Slováková, Střapatá (fotografie na titulní straně) 2. místo: Alena Kanková, Velký Javorník 3. místo: Radka Uličníková, Východ slunce 2

3 KATEGORIE JARO: 1. místo: Alena Kanková, Sepetný potok 2. místo: Alena Kanková, Štramberk - Moravský Betlém 3. místo: Alena Kanková, Ráno pod Ondřejníkem KATEGORIE LÉTO: 1. místo: Ludmila Ďurická, Cesta 2. místo: Tomáš Horák, Velká Stolová - Na Pekliskách 3. místo: Pavla Olšerová, Duha nad golfovým hřištěm 3 3. místo: Tomáš Horák, Vodní nádrž Šance od starohamerského hřbitova

4 KATEGORIE PODZIM: 1. místo: Klára Konečná, Mohelnický potok 2. místo Alena Kanková, Přírodní rezervace Skalka 3. místo: Alena Kanková, Ondřejník ZVLÁŠTNÍ CENY POROTY: Za pohotovost záběru: Ilona Galatíková, Slunce v pyramidě Za kreativní nápad: Ing. Pavla Dudysová, Stromeček (fotografie na další straně nahoře) 4

5 POMOZTE NÁM OBJEVIT MÁLO ZNÁMÉ BESKYDY V. ročník soutěže pro amatérské fotografy právě začal, vítězové se mohou stát spoluautory knihy Tradiční a oblíbená soutěž amatérských fotografů Lázeňská stopa, jejíž pátý, jubilejní ročník připravil na rok 2015 tým pracovníků marketingu Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné, dostane letos poněkud náročnější podobu. Formální podmínky zůstávají v podstatě stejné. Účastníky soutěže mohou být pacienti a zaměstnanci BRC, hosté AD Lara, návštěvníci areálu a všichni příznivci beskydské přírody. Přihlašované snímky musí být pořízeny v roce 2015 a do soutěže je možné zaslat nanejvýš 10 snímků. Soutěžní období je tentokrát o něco kratší. Od 1. ledna 2015 do 30. září 2015; vyhlášení vítězů proběhne v říjnu (Další informace jsou uvedeny v letáku na předchozí straně.) Tématem letošní soutěže jsou pozoruhodné a trvalé přírodní zajímavosti Beskyd. Je to proto, že vítězné snímky budou zveřejněny v připravované publikaci O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech Beskyd, která vyjde v listopadu Účastníci soutěže se tak mohou stát spoluautory této publikace. Jde o zajímavou výzvu a šanci. Ze zkušenosti víme, že zejména amatérští fotografové neponechají stranou sebemenší zajímavost, což nijak nesnižuje fotografy profesionální. Nyní tak dostávají možnost ukázat něco, co jsme ještě neviděli a navíc pomoci zapsat vše navěky do reprezentační publikace. Kniha O lidech v Beskydech... je třetím, volným pokračováním knih kolektivu autorů (Cestami lesními od Lysé až po Radhošť a Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech), které v uplynulých dvou letech vydal Okrašlovací spolek Rozhledna v Čeladné. Dva z připravovaných medailonů na str. 9 až 12. (aa) Jaroslav Kozel Starý rok už je za námi, vstoupili jsme do nového, rád bych ale ještě zavzpomínal na oslavu Vánoc. Po první neděli adventní jsem opět, tak jako jiná léta, sestavil betlém. Zase trochu jinak, protože je nové prostředí restaurace U Sestřiček. Byl jsem zvědavý, jak bude betlém vypadat a jak zapadne. Jsem rád, že hostům se Betlém líbil, v restauraci slavilo 20 našich pacientů štědrovečerní večeři, obsluhoval je kolega Václav Heczko. Další novinkou byla půlnoční bohoslužba na Štědrý den ve tři odpoledne v naší kapličce. Očekával jsem s napětím, jaká bude účast, protože by se z bohoslužby mohla v případě zájmu našich klientů stát nová tradice. S Otcem Slávkem (P. Jaroslav Marek) jsme byli velmi mile překvapeni účastí asi 15 osob. Ve vánočně vyzdobené kapličce (na snímku vpravo) jsme tak prožili velmi krásné duchovní setkání díky povzbuzení Otce Slávka. Při této příležitosti bych chtěl za naše pacienty i za sebe Otci Jaroslavu Markovi poděkovat za jeho nevšední zájem o nás ohledně pastorace. Dojíždí k nám sloužit bohoslužby, je vynikající kazatel a dovede vysvětlit složité věci přijatelným způsobem, tak, aby všichni rozuměli, co je obsaženo v jednotlivých lekcích a evangeliu, které se čte při bohoslužbě. Dovede nemocné povzbudit a vlévat jim novou naději do života. Všichni cítíme Boží blízkost při bohoslužbách, které nám všem hodně dávají. A cítí to i Otec Slávek, protože i on se vyjádřil, že k nám jezdí rád a že je mezi námi v kapličce při bohoslužbě vynikající atmosféra. Bohoslužby v roce 2015 budou opět každé druhé pondělí v Informace jsou vyvěšeny na nástěnce v kapličce, mohu je sdělit i osobně, pracuji v restauraci. V neděli jede při minimálním počtu pěti osob na bohoslužbu do kostela Sv. Jana Nepomuckého v Čeladné služební minibus. Odjezd je v 7.30 od Léčebného domu Dr. Storcha a v 7.45 z Polárky. Prosím, aby se zájemci o účast na nedělní bohoslužbě hlásili u staniční sestry na oddělení, kde jsou ubytováni. Všem našim pacientům i otci Slávkovi přeji do Nového roku hojnost Božího požehnání, pevné zdraví a ochranu Panny Marie. 5

6 NA LETOŠNÍ ROK JE JIŽ DLOUHO VYPRODÁNO GALERIE LARA VSTOUPILA DO PÁTÉHO ROKU SVÉ EXISTENCE Andrea Adamová Galerie Lara vznikla na jaře roku 2011 speciální úpravou prostoru chodby, vedoucí ke konferenčnímu salonku v přízemí Apartmánového domu Lara v areálu Beskydského rehabilitačního centra. Rozlohou poměrně skromný prostor poskytuje právě tímto zdánlivým omezením zajímavou intimitu a jeho uzavřená celistvost v podstatě vtahuje návštěvníka přímo mezi vystavovaná díla. Díky tomu a stálou péčí organizátorů se galerie stala vyhledávaným místem, které zejména regionální výtvarníci i fotografové rádi využívají k prezentaci svých děl. Plán výstav se daří naplňovat s téměř ročním předstihem, a tak za dobu své existence představila galerie klientům BRC i občanům okolních obcí přes tři desítky různých autorů. Ti zpravidla nejsou profesionály ve výtvarných oborech a tvoří jen tak - pro radost. Čeladenské výstavy přirozeně doplňují kulturní nabídku okolních měst a obcí, aniž by jí konkurovaly, a představují díla autorů, kteří jsou často spojeni svým původem, tvorbou, nebo životními okolnostmi (někteří byli, nebo jsou našimi pacienty) s místem sídla galerie. PROGRAM VÝSTAV V ROCE ledna 2015 začala výstava sportovního fotoreportéra Frýdeckomísteckého a třineckého deníku Zdeňka Šrubaře z Kunčic pod Ondřejníkem s názvem Kouzelný svět sportu. Přes šedesát unikátních sportovních záběrů většinou z prostředí kolektivních sportů je k vidění až do 19. února, následovat bude výstava obrazů z cyklu Venuše (na snímku vlevo) Sylvy Hankeové z Pržna, která o sobě říká: Maluji svět, o kterém jsem sem přišla v barvách vyprávět, a svou metodu nazvala krasoterapií. Od 3. dubna do 15. května proběhne již tradiční výstava fotografií s názvem Strom roku. Tu organizuje galerie každoročně na jaře ve spolupráci s Nadací Partnerství a na výstavě představí dvanáct velkoplošných fotografií nejkrásnějších či nejoblíbenějších stromů, které zvítězily v předchozím roce ve stejnojmenné anketě. Od 15. května do 25. června bude vystavovat obrazy ostravská výtvarnice Jana Pavelková, od 26. června do 6. srpna pak bude k vidění abstraktní grafika a asambláže Jiřího Javorka z Raškovic. Následovat budou obrazy Mileny Kantorové (7. srpna až 17. září). DVĚ PODZIMNÍ VÝSTAVY PODPOŘÍ VYDÁNÍ KNIHY Celý podzim - od 18. září do 3. prosince - dostanou prostor fotografie z Beskyd. Nejprve představí svá díla Josef Konečný z Hošťálkovic a po něm (od 30. října) Pavla Rechtenbergová z Frýdlantu nad Ostravicí. Oba pojí nejen láska k Beskydám a k fotografování, ale také významný podíl na knihách Cestami lesními od Lysé až po Radhošť a Osady a samoty Zadních hor, které vydal Okrašlovací spolek Rozhledna. Dvě po sobě jdoucí výstavy těchto autorů budou na podzim organizovány na podporu třetí, nyní připravované knihy O lidech v Beskydech, a některé z vystavovaných fotografií se jistě opět objeví také v této knize (její vydání je plánováno na podzim 2015). Výstavy v tomto roce uzavřou smalty a reliéfy od ostravské výtvarnice Kateřiny Gavlasové (4. prosince 2015 až 7. ledna 2016). 6

7 VERNISÁŽE JSOU TAKÉ HUDEBNÍM ZÁŽITKEM Na vernisáže a jednotlivé výstavy budeme samozřejmě upozorňovat v průběhu celého roku, výše uvedený výčet berte tedy jako předběžnou ochutnávku. Tajemstvím vždy zůstává hudební doprovod vernisáží. Stalo se již tradicí, že každý autor si na zahájení výstavy pozve někoho ze svých hudebně nadaných přátel, a tak je atmosféra každé vernisáže jedinečná a neopakovatelná. Video reportáže z vernisáží poté pravidelně zveřejňujeme na našem kanále YouTube Ke dvěma posledním výstavám se vracíme fotografiemi Josefa Konečného na této dvoustraně. Galerie Lara je volně přístupná z recepce Apartmánového domu Lara denně od 9 do 21 hodin, výtvarná díla jednotlivých autorů vystavujeme po dobu 6 až 8 týdnů, většina výstav je prodejních. Srdečně Vás zveme k návštěvě. Vernisáž fotografa Zdeňka Šrubaře doprovodil na saxofon jeho brněnský kamarád Antonín Paravan z kavárny Špilas. Kavárnu a galerii rozezvučela skvělá swingová klasika i populární melodie, a tak si každý mohl prohlídku fotografií vychutnávat tak dlouho, jak chtěl - nikomu se ani domů odejít nechtělo. Otevření předvánoční výstavy mandal Marty Havranové proběhlo za doprovodu bubenické skupiny BRC Drums. Skupinu příležitostně tvoří lektoři relaxačního bubnování, které rehabilitační centrum pravidelně organizuje pro své klienty. Naše lektory přišli hrou podpořit i jejich kamarádi a muzikoterapeut René Gavlas (vlevo) z Palkovic. Na závěr dostali možnost přidat se ke hře bubeníků také účastníci vernisáže, a tak si sedm našich pacientů společnou hru nenechalo ujít. 7 Na zahájení výstavy sportovních fotografií PaeDr. Zdeňka Šrubaře přišli v hojném počtu i jeho bývalí žáci z kunčické základní školy, kde desítky let vyučoval. Sportovní expert Ing. Aleš Milata (vpravo) popřál oblíbenému učiteli k prosincovému životnímu jubileu a přidal i originální a vtipné dárky. Na školní léta, svého oblíbeného učitele i jeho nápadité učební postupy poté zavzpomínal dokonce ve verších. Připomněl i unikátní Galerii Karla Svolinského v Základní škole v Kunčicích pod Ondřejníkem, která vznikla zásluhou pana učitele.

8 1. SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA k výročí založení lázní Skalka Petr Andrle V roce 2017 si připomeneme, že uplynulo již 115 let od doby, kdy čeladenské lázně Skalka založil MUDr. Jan May. Chceme jejich historii připomenout postupným otiskováním medailonů zajímavých a známých lidí, kteří jsou s lázněmi spojeni. Proč užíváme v titulku název Sanatorium a vodoléčebné valašské lázně Skalka? Činíme tak proto, že první krásnou knihu o těchto lázních napsala spisovatelka Miloslava Marie Procházková, rozená Kramářová (21. července 1844, Vysoké nad Jizerou dubna 1923, Olomouc), která se zde několikrát také úspěšně léčila. Autorčina kniha NAŠE BEZKYDY je uvedena mimo jiné tím, že jejím nakladatelem bylo v letech 1905 Sanatorium a vodoléčebné valašské lázně Skalka. Předtím vyšly úryvky této knihy v olomouckém týdeníku Pozor. V knize je také podrobný popis provozu lázní, který na žádost spisovatelky napsal MUDr. Bohumil Müller, švagr zakladatele lázní MUDr. Jana Maye. Miloslava Procházková také jako první přináší ve své knize Naše Bezkydy svědectví o tom, že při své návštěvě lázní byl jejich okolím značně uchvácen náš světový cestovatel Stanko Vráz, který prohlásil, že jest jen málo míst na světě, kde by bylo nakupeno tolik půvabů a krás přírodních jako v tomto koutku Valašska, jenž bezdůvodně nezove se Rájem moravským. Miloslava Marie Procházková byla známa jako česká redaktorka, vlastenka, autorka společenskovědních prací a také překladatelka z francouzštiny. Svými knihami se zasloužila o rozvoj turistiky na Moravě. Měla na co navazovat. Její otec PhMr. Josef Kramář (23. června 1814, Vysoké nad Jizerou února 1895, Olomouc), jehož dvousté výročí narození jsme si loni připomněli, byl znamenitým českým vlastencem, jedním z prvních propagátorů české turistiky (Krkonoše), všestranně vzdělaný historik, spisovatel, knihovník, chemik a tiskař. Byl starostou ve Vysokém nad Jizerou a v Libáni, v Praze pracoval jako knihovník, v Přerově vedl po bratrovi Františkovi lékárnu a v roce 1870 založil v Olomouci se svým zetěm Karlem Procházkou ( ) Národní tiskárnu Kramář a Procházka. Miloslava Procházková vydala například v roce 1886 u Karla Šolce v Kutné Hoře národopisnou knihu O důležitosti kroje národního, v roce 1892 nádherné Illustrované pověsti Moravské. Ty vyšly v otcově a manželově tiskárně s krásnými ilustracemi Mikoláše Alše (kapitoly O Radhošti, O Kotouči, O původci jména Kravařova aj.) V roce 1900 vydala životopisnou knihu o moravském vlastenci a buditeli P. Ignáci Wurmovi (P. Ignát Wurm ve svém životě) a konečně v roce 1905 vydává půvabnou knihu Naše Bezkydy, jejímž ústředním tématem je mimo jiné činnost léčebného ústavu Skalka v tehdejších Velkých Kunčicích pod Radhoštěm, který tehdy nesl název Sanatorium a vodoléčebné valašské lázně Skalka. Jako zralá třiašedesátiletá žena vydává v roce 1907 zajímavou disputaci na téma Manželství a jeho reforma. Jedna kapitola knihy Naše Bezkydy nese název Lázně Skalka nejvýhodnější východiště do Beskyd. Tento překrásný, dodnes aktuální text je tedy obsahem prvního medailonu, věnovaného památce spisovatelky Procházkové. Poukázali-li jsme takto, třebas jen stručně k nejzajímavějším bodům v Bezkydách, které tím nikterak nejsou vyčerpány, jak také dále se ještě přesvědčíme, jest rovněž naší povinností, abychom upozornili na nejvýhodnější bod, odkud výpravy do Bezkyd s prospěchem mohou se podnikati. 8

9 Že to nemůže být ani Frýdlant, ani Frenštát, východiště to do Bezkyd u nás obyčejně odporučovaná, snadno sami posoudíme, uvážíme-li, že tato místa od sebe 2 1/2 hodiny jsou vzdálena. Nabyvše jisté výhody např. volbou pro partie tomuto místu blíže položené, jsme opět v nevýhodě, pokud se týče partií blíže Frenštátu ležících a nejinak jest tomu, zvolili-li jsme Frýdlant. Nejvýhodnějším východištěm do Bezkyd může být proto jediné místo, které ve středu těchto dvou východišť jsouc položeno, připouští, abychom výpravy své do Bezkyd na obě strany stejně pohodlně mohli podnikati. A takový výhodný bod poskytují nám Bezkydy ve svém středu, který již sám o sobě svou čarokrásnou polohou skvostným jest cílem turistickým. Jest to jižní svah Ondřejníkův, nad nímž hrdě do výše se pne nejvyšší jeho vrchol Skalka. Zde, v rozkošné, bujnou horskou zelení oplývající kotlině, v níž v polích a lukách semotam potroušené domky a sličné vily s půvabnými lesíky neb drobnějšími skupinami stromů malebně se vystřídávají - tváří v tvář čarokrásné mohutné skupině horské, v níž největší naši velikáni bezkydští svými rozhlehlými zelenými hřbety aneb různotvarnými vrcholy svorně k sobě se kupí, brzy přímo se dotýkajíce aneb spolu splývajíce aneb půvabné kotlinky, tajůplné úžlabiny a utěšená zákoutí tvoříce, v nichž tak milo jest spočinouti na hebkém mechu aneb svěžím pažitu, když vůkol obepíná vás posvátné ticho velechrámu lesního - ano zde, v tomto skutečném, často již opěvovaném ráji moravském, vlevo mající spanilé údolí čeladnické, vpravo malebnou kotlinu velkokunčickou a za sebou mohutný hřbet bájeplného Ondřejníku se Skalkou, můžete se pohodlně usaditi v hotelu Skalce, abyste na obě strany stejně výhodně podnikati mohli nejkrásnější vycházky do Bezkyd. Hotel Skalka umístěn jsa právě ve středu dříve uvedených dvou městeček, na rozhraní obcí Čeladné a Velkých Kunčic, jest zároveň hotelem lázní, které sedí tu uprostřed té velkolepé krásy přírodní tak půvabně, jako krásný obrázek ve skvostném zarámování. A nad tím pak nejkrásnější rozhled otevírá se nám nad tím vším, se Skalky. Odtud přehlédneme k východu rozkošné údolí Čeladné s drahou, jím se jako had vlnící na západ údolí velkokunčické, zříceniny hradu hukvaldského, štramberského a starojičínského a celou tu malebnou pahorkatinu, která tím směrem vyššími výběžky bezkydskými půvabně jest vystřídána. Před námi pak majestátně ve velkolepém polokruhu seřazeny jsouce, vypínají se přední velikáni bezkydští od severozápadu Javorníky počínaje a na východě královskou staruchou Lysou končíce, zahrnují v sobě posvátný Radhošť, vrch Noříčí se Zamrzlým a Tanečnicí, tajůplnou Kněhyni s Čertovým mlýnem, Velkou a Malou Stolovou a velikána Smrk se všemi svými malebnými výběžky, což tvoří vespolek přeskvostnou horskou skupinu. V mlhavé pak dálce zjevují se nám jemné obrysy Fatry s Rozhudcem nad Váhem a pohoří Jesenické. Pohled na božské to panoráma, jímž Ondřejník jest obepnut, ruší arci namnoze ještě zalesněnosť temene Ondřejníkova. I jest nezbytno, abychom si k rozhledu výhodnější pozici vždy teprve vyhledali. Jakmile však dojde ke zbudování projektované rozhledny, bude rozhled s Ondřejníku jeden z nejskvostnějších v Bezkydách. Tolik tedy Miloslava Procházková před více než před sto lety. V minulém roce jsme si připomněli 160. výročí jejího narození. Zmíněnou knihu Naše Bezkydy dedikovala takto: Krásným valašským lázním SKALCE u vděčné paměti opětovaného svého tam ozdravění připisuje spisovatelka. Poznámka: Většina z plánovaných medailonů bude následně otištěna ve třetí publikaci Okrašlovacího spolku Rozhledna, která vyjde v listopadu 2015 pod názvem O LIDECH V BESKYDECH a také o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech. 9

10 2. SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA k výročí založení lázní Skalka Petr Andrle V roce 2017 si připomeneme, že uplynulo již 115 let od doby, kdy čeladenské lázně Skalka založil MUDr. Jan May. Chceme jejich historii připomenout postupným otiskováním medailonů zajímavých a známých lidí, kteří jsou s lázněmi spojeni. Spisovatel Libor Knězek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, uvádí v životopisné knize o čeladenském básníkovi a učiteli Josefu Kalusovi, která vyšla v roce 2005 pod názvem Z hor mne nikdo nevyláká, mimo jiné toto: Krásy čeladenského údolí nepřitahovaly pouze literáty. Kalus ve svých Vzpomínkách cituje svého přítele - malíře a grafika Bohumíra Jaroňka: Zavolej sem třeba padesát malířů - krajinářů a všichni budou mít dosti motivů a každý odlišných a jiných a tolik, aby z nich poříditi mohl celou výstavu. Oba bratři Jaroňkové začali do této části Beskyd jezdit v prvních letech dvacátého století - v době rozkvětu lázní na Skalce Ke koncertům tam byli zváni vynikající hudebníci a z lázeňských hostů občas též někdo předvedl hudební a pěvecká čísla. Majitelé lázní - lékař dr. May a jeho švagr dr. Müller - sem na léto pozvali i významné výtvarníky a poskytli jim ubytování i stravu, aby mohli v klidu malovat. VALAŠŠTÍ MALÍŘI V ČELADENSKÝCH LÁZNÍCH Bohumír Jaroněk ilustroval mnohé Kalusovy knihy, avšak výtvarníků, kteří přijížděli do údolí mezi Ondřejníkem na straně jedné a Smrkem, Kněhyní a Radhoštěm na straně druhé, bylo daleko více. V lázních Skalka neviděli pouze místo k odpočinku, ale těšili se zde z výborného tvůrčího prostředí, umocněného krásami přírodními. A tak sem přijížděli moravští malíři a ilustrátoři Jan Michna, Jan Knebl, Břetislav Bartoš, Ferdiš Duša, Leopold Parma, Jaroslav Kučera, Antoš Frolka, Oldřich Lasák, Jožka Baruch, Josef Hladký a mnozí další. Současníkům jejich jména již dnes moc neříkají, ale na přelomu 19. a 20. století svou uměleckou tvorbou patřili mezi výrazné představitele umění Valašska a Slovácka. Zároveň jejich mnohá díla zobrazovala i krásu Beskyd. Josef Kalus sám takto vzpomíná: Na Skalku byla svolána schůze moravských spisovatelů, které se zúčastnili i Vilém Mrštík, Edvard Sokol, Jeřábek, Uher, Tůma-Sokol, Jahn, František Karas, Karel Kálal a jiní. Na celé léto byli pozváni i oba Jaroňkové, Bohumír a Alois, a mimo byt měli vykázanou místnost pro ateliér Tehdá mladší Alois Jaroněk zakolísal ve svém životním povolání - v uměleckém průmyslu - a klonil se k bratrovu umění. Počal malovati krajinky za dozoru staršího bratra Bohumíra, tehdá již na slovo vzatého umělce, bylť Dubrovník a Štramberk jméno jeho učinil proslulým a slavným. BRATŘI JAROŇKOVÉ Tím Štramberkem měl Josef Kalus na mysli výstavu, kterou Bohumír Jaroněk uspořádal v roce 1903 ve Štramberku. Šlo o výstavu zajímavých grafik - plakátů s častým motivem štramberské Trúby, dále pak o kresby a oleje, dodnes velice Alois Jaroněk, porcelánová váza. žádané a ceněné. Při této příležitosti je třeba poznamenat, že v té době byl Bohumír Jaroněk jako první Čech členem prestižního vídeňského uměleckého spolku Hagenbund. O pár let později se členem tohoto spolku stal i Max Švabinský. Ale nechme pokračovat Josefa Kaluse: Vnímavý duch Aloisův se však rychle osamostatňoval, podle vlastního vkusu a záliby vyhledával si význačné kouty malebné krajiny a zachycoval různé nálady dne barvami na napjaté plátno. Měl jsem k nim na Skalku jen malou půlhodinku a po vyučování jsem byl hned u nich. Přátelství jejich mi bylo vždy velice milé a vzácné a na mé tehdejší poustevnické samotě v prostřední Čeladné obzvláště mne vzpružovalo, sílilo a hřálo, dávajíc hlubšího smyslu a nové krásy a půvabu celému mému životu. Většina životopisných textů, týkajících se bratrů Jaroňkových, začíná tím, že jsou iniciátory a zakladateli unikátního Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. To je nesporná pravda, oba bratři od roku 1909 spojili své další životní osudy s tímto valašským městem. 10

11 Malíř a grafik Bohumír Jaroněk ( ) a malíř a keramik Alois Jaroněk ( ) pocházejí z Malenovic u Zlína. V roce 1895 je na pražské Národopisné výstavě československé velice zaujal soubor roubených valašských chalup. Tu zde jako exponát postavil vsetínský stavitel Michael Urbánek s asistentem Dušanem Jurkovičem. Snad tehdy, nebo následně v různých uměleckých diskusích v lázních Skalka, se začal rýsovat námět budoucího přírodního muzea. Muselo to tak být, protože již v roce 1909 podnikl Alois Jaroněk nikoli náhodou studijní cestu po skandinávských zemích. Předmětem jeho zájmu byl skanzen ve Stockholmu, založený v roce 1891 významným švédským badatelem Arturem Hazeliem. Ten v Královské oboře, která je vstupním místem do Stockholmu, původně soustředil na ploše 22 hektarů osmdesát lidových staveb. Brzy poté, v roce 1913, přicházejí bratři Jaroňokové s návrhem výstavby muzea v přírodě. Jejich návrh byl však realizován až v roce V ROZKVĚTU TVŮRČÍCH SIL V době, kdy malovali v čeladenském údolí, byli oba znamenití umělci v rozkvětu svých tvůrčích sil. Bohumír předtím pracoval několik let v Pešti, posléze cestoval po Egyptě, Palestině, Sýrii, Malé Asii, Turecku, Řecku, Itálii, Francii, Holandsku a Německu. V době jeho čeladenského pobytu začaly vznikat i jeho charakteristické barevné dřevoryty, současně se také věnoval výtvarné výzdobě knih Josefa Kaluse. Patří k nejplodnějším malířům Valašska. Alois zase absolvoval studijní cesty po Dánsku, Švédsku, Norsku a Itálii. Věnoval se keramice, řezbářství i tvorbě gobelínů, které dle jeho návrhů tkala také sestra obou bratří Julie Jaroňková ( ). Ta vedla i dílnu vyrábějící gobelíny a podobné interiérové doplňky. Alois později tvořil rovněž v duchu secese a lidového ornamentu dekorativní nástěnné talíře, porcelánové vázy a keramické soubory. Na snímku zleva Bohumír Jaroněk, Methoděj Jahn a Alois Jaroněk. Metoděj Jahn ( ), absolvent brněnského učitelského ústavu, byl později dlouholetým učitelem v Rožnově pod Radhoštěm. Znamenitý básník a spisovatel, přítel obou bratří, byl také častým hostem v lázních Skalka. V té době měl za sebou nejen mnohé básně, ale i romány Z temných i světlých cest, Údolím života, Kruhy na vodách, Tiché světy, Večerní stíny a Polní růže. Ve všech popisuje drsný život v podhůří Beskyd a samozřejmě také valašský folklor. Oba bratři byli v roce 1907 mezi zakladateli Sdružení výtvarných umělců moravských. Mezi zakladatele patřili také bratři Joža a Franta Úprkové, Antonín Frolka, Alois Kalvoda, Adolf Kašpar, Stanislav Lolek, Max Švabinský, Cyril Mandel, Antonín Hudeček, Ludvík Ehrenhaft, František Pečírka a Martin Benka, F. B. Zvěřina, Roman Havelka a jiní umělci. Ke spolku se ze zahraničí přihlásili i Alfons Mucha a František Ondrůšek. Oba umělci se také podíleli na rozvoji kopřivnické firmy rodiny Rašků, která začala počátkem devatenáctého století s původním fajánsovým zbožím, když se později orientovala na výrobu kachlí, kachlových kamen, kachliček a obkládaček. I na této výrobě (umělecká keramika) se bratři Jaroňkové tvořivě podíleli. OPĚT ČELADENSKÉ ÚDOLÍ Josef Kalus seznámil s dílem Bohumíra Jaroňka i spisovatelky Růženu Svobodovou a Boženu Benešovou, a to právě v době, kdy Jaroňkové tvořili v Čeladné. Kalus píše: V lázeňském místě Skalka u samé Čeladné prodlela jednou paní Svobodová čtrnáct dní. Občas jsem ji tam navštívil. Byli tam i jiní hosté z Prahy, také paní Šm. s dcerou, choť vynikajícího herce z Národního 11

12 Mám krásný olej od Jaroňka, horskou krajinu s plujícími oblaky a dřevoryt Štramberk, vzácné, jedinečné krásy, který byl poctěn i cenou Hagenbundu ve Vídni a který založil popularitu a slávu Jaroňkovu. Přimhuřujíc oči, dívala se zkoumavě na obrazy, ale neřekla pochvalného slova, jež jsem očekával, ale také nepronesla žádné hany, aby mne nezarmoutila. To její přítelkyně, spisovatelka Božena Benešová, jedním popatřením na dřevoryt Štramberku byla tak stržena, že si ihned u Jaroňka objednala obraz, aby se s ním mohla doma těšit... Co nestihli malíři namalovat, stačil Josef Kalus popsat slovy. Ta vysvětlují, proč přišli do čeladenského údolí, jehož jakýmsi společenským centrem se staly lázně Skalka, samozřejmě díky vstřícnosti a pochopení MUDr. Jana Maye. Onen výrok Jaroňkův o práci pro padesát malířů předcházejí v Kalusových Vzpomínkách tato slova: Čeladenské údolí je jedním z nejkrásnějších koutů našeho Valašska, hlavně v červnu, když omládlé jedle, smrky, borovice a modříny zvyšují barevnou pestrost zelených odstínů, jimiž krajina zrovna hýří, kdy nejrozmanitější skupiny lip, bříz, osyk, javorů, olší, jasanů objevují se oku vždy jinak seřaděny a za každým krokem mění scenerii krajinnou v jiné a jiné obrazy. K tomu přimyslete si louky sytě zelené, plny kopretin, jestřábníků a zvonečků. Hrčivé potůčky, půvabné lesíky a háje a všechno to zarámováno do překrásné obruby hor Smrku, Kněhyně, Stolové Malé i Velké, Ondřejníka a Lysé hory Ne nadarmo každou neděli a svátek valí se sem procesí turistů a ne nadarmo říká náš Bohumír Jaroněk: Zavolej sem třeba padesát malířů Z DOPISŮ REDAKCI A VEDENÍ PODNIKU Bohumír Jaroněk: Štramberk, olej na plátně. Převzato z Samuel Londák: Vo víru procedúr Jak dokládají fotografie na první straně, své 14ti stránkové, veršované líčení zážitků z průběhu léčby v BRC s názvem Vo víru procedúr přijel pan Londák z Valašského Meziříčí osobně předat personálu na Polárce. A protože nám sdělil, že to ještě není všechno, vrátíme se určitě k jeho veršům v některém z příštích čísel. Děkuji kolegům z údržby za perfektně odvedenou práci při reorganizaci skladu Příprava přestavby LD Dr. Maye se dotkla také sousední budovy skladu, jeho prostor a uspořádání. V tom všem kolegyni Pavle Minaříkové pomohli zejména kluci z údržby, kterým tímto děkuje za jejich práci a úsilí. Smutná zpráva z Vlkoše Personál v Léčebném domě Dr. Storcha si jistě vzpomene na paní Ing. Marii Sečkovou, která se od roku 2006 v BRC opakovaně léčila i se svým manželem, který se o ni obětavě staral po celou dobu její těžké nemoci. Nyní nás zarmoutil zprávou o úmrtí své manželky. K vyjádření upřímné soustrasti celé rodině se připojujeme. Tito zaměstnanci a kolegové slaví svá životní výročí v únoru: Kamila Astrová - R8 Adéla Halagačková - R1 Prim. MUDr. Kateřina Jurová Petra Liďáková, DiS. - R3 Svatava Syptáková - lázně Barbora Ševčíková - restaurace Lucie Uhlářová - R2 Zuzana Zichová - R4 Čeladenská FONTÁNA. Nepravidelný zpravodaj Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné. Redakce: Mgr. Andrea Adamová. Redakční rada: Dobroslava Havránková, Mgr. Lenka Machálková, Věra Machálková. Adresa redakce: BRC, Čeladná 42. Grafická úprava: A. Adamová. Tisk ME a René Daubner - APRO Bruntál. Distribuce dle rozdělovníku, v PDF ke stažení na adrese Zájemcům zašleme každé vydání na . Toto číslo vyšlo v lednu 2015 v nákladu 700 výtisků. 12