Výtvarné dílo v podnikové praxi

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Výtvarné dílo v podnikové praxi Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Hana Kelblová, Ph.D. Igor Čuhel Brno 2013

2

3 Tímto bych chtěl poděkovat JUDr. Haně Kelblové, Ph.D. za cenné připomínky, náměty a rady při vedení této bakalářské práce.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Výtvarné dílo v podnikové praxi vypracoval sám, veškeré použité zdroje byly řádně citovány. V Brně dne 13. května 2013

5 Abstract Čuhel, I. The work of art in business. Bachelor thesis. Brno : MU in Brno, This work deals with the work of art as the subject of copyright protection. It analyses particular rights connected with the work of art, especially with economic rights, which can dispose other persons too. This work focuses on constituting the right with licence agreement and contract for work as basic instruments of business practice. It introduces the analysis of disposing with work of art in environment of advertising agency and her particular business. Next, it offers the recommendation for disposing with work in business practice. Keywords Work of art, copyrights, licence agreement, contract for work, business practice Abstrakt Čuhel, I. Výtvarné dílo v podnikové praxi. Bakalářská práce. Brno : MU v Brně, Tato práce se zabývá výtvarným dílem v podnikové praxi s ohledem na autorská práva, které jsou východiskem jeho právní ochrany. Rozebírá práva spojená s autorským dílem, především pak práva majetková, která mohou vykonávat i třetí osoby. Práce se zaměřuje na udělování oprávnění k užívání výtvarného díla formou licenční smlouvy a smlouvy o dílo jako základními nástroji podnikové praxe. Následně dochází k analýze úplatného nakládání z výtvarným dílem v prostředí reklamní agentury a její konkrétní zakázky a k formulaci vlastních doporučení pro nakládání s výtvarným dílem v podnikové praxi. Klíčová slova Výtvarné dílo, autorské právo, licenční smlouva, smlouva o dílo, podniková praxe

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika práce Vymezení základních pojmů a koncepce výtvarného díla Výtvarné dílo jako předmět autorského práva Kategorizace a definice výtvarného díla Přehled právní úpravy ve vztahu k výtvarnému dílu Ústavní základ duševního vlastnictví a autorský zákon Mezinárodní prameny autorského práva Související vnitrostátní předpisy Vztah výtvarného díla ke stávajícímu a novému občanskému zákoníku 16 4 Autorská práva spojená s výtvarným dílem Osobnostní autorská práva Majetková autorská práva Právo užívat dílo Jiná majetková práva Zaměstnanecké autorské dílo Spoluautorské dílo Kolektivní autorské dílo Školní autorské dílo Autorské dílo na objednávku a dílo soutěžní Převoditelnost autorských práv Autorskoprávní licence Autorskoprávní licenční smlouva Vznik autorskoprávní licenční smlouvy Podstatné náležitosti licenční smlouvy... 25

7 Obsah Pravidelné náležitosti licenční smlouvy Vedlejší náležitosti Formální náležitosti Subjekty autorskoprávní licence Známost způsobu užití díla Povinnost užít dílo Nevýhradní a výhradní licence Dispozice s licencí na straně nabyvatele Autorskoprávní odměna Zánik licence Smlouva o dílo v autorském právu Podstatné náležitosti smlouvy o dílo Další náležitosti smlouvy o dílo Formální náležitosti smlouvy o dílo Právní ochrana výtvarného díla Skutková podstata právní ochrany Nástroje právní ochrany Harmonizace ochrany výtvarného díla v Evropské unii Výtvarné dílo v podnikové praxi Zakázka Erdomed Smlouva o spolupráci mezi agenturou a klientem Smlouva o dílo s externím grafikem Diskuze Závěr Literatura Knižní zdroje Internetové zdroje Legislativa Jiné... 53

8 Obsah 8 A Smlouva o spolupráci mezi agenturou a klientem 55 B Revize smlouvy o spolupráci mezi agenturou a klientem 60

9 Seznam obrázků 9 Seznam obrázků Obr. 1 Logo společnosti Tiskárna Meral, s.r.o. 38 Obr. 2 Vnitřní struktura společnosti 38 Obr. 3 První oblast činnosti 39 Obr. 4 Druhá oblast činnosti 40 Obr. 5 Ukázka zadání brožury (strana č. 1) 41 Obr. 6 Ukázka logotypu Erdomed 42 Obr. 7 Výsledné grafické dílo 42

10 Úvod a cíl práce 10 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Výtvarná díla jsou všudypřítomná. Každý den se setkáváme s nejrůznějšími plakáty, billboardy, plastikami nebo třeba jen s reklamními obrázky, které nalezneme na graficky zajímavé internetové stránce. To vše působí na naše estetické vnímání, ale to vše lze také považovat za výtvarné dílo, které je výsledkem tvorby autora, jemuž náleží autorskoprávní ochrana. Tuto skutečnost je zapotřebí brát na zřetel při nakládání s těmito díly, aby nedošlo k zásahu do autorských práv. Zejména pak v případě podnikové praxe, kde jsou výtvarná díla předmětem úplatného nakládání. Je proto tedy nezbytné právní vztahy s autorem a zadavatelem díla dostatečně smluvně upravit, aby bylo jasné, kdo je oprávněn s dílem nakládat, aby nedošlo k neoprávněnému zásahu do autorských práv a vzniku případné škody. Tato bakalářská práce (dále jen práce ) se bude zabývat upravením smluvních vztahů z pozice reklamní agentury, jejímž předmětem podnikání je tvorba výtvarných děl a jejich rozmnoženin. Důvodem volby tohoto tématu bylo, že jsem majitelem výše uvedené agentury, takže výsledky dosažené touto prací poslouží k mé další podnikatelské činnosti a doufám, že povedou celkově ke zkvalitnění smluvních vztahů, které jsou nezbytným předpokladem při podnikání s výtvarnými díly. 1.2 Cíl práce Cílem práce je právně vymezit a zakotvit výtvarné dílo jako předmět ochrany autorského práva ve vztahu k podnikatelské praxi. To následně poslouží jako teoretické východisko k praktické části, která se zabývá analýzou úplatného nakládání s konkrétními výtvarnými díly. Přínosem práce je formulace právních doporučení na základě předchozí analýzy, která budou použitelná pro obdobné nakládání z výtvarnými díly v podnikové praxi. 1.3 Metodika práce Při zpracování práce budou využity zejména metody deskripce, analýzy a syntézy. Zkoumaný vzorek pak bude tvořen konkrétními subjekty podnikové praxe, jejichž činnost souvisí s výtvarnými díly.

11 Vymezení základních pojmů a koncepce výtvarného díla 11 2 Vymezení základních pojmů a koncepce výtvarného díla 2.1 Výtvarné dílo jako předmět autorského práva Výtvarné dílo je právem duševního vlastnictví označováno jako tzv. nehmotný statek, pro který je typické, že představuje myšlenku materializovanou v hmotném světě. Nehmotné statky se dělí na statické, které představují myšlenky materializované obrazem a dynamické, jejichž materializací je určitý postup (činnost, metoda, proces). Výtvarné dílo svým pojetím je nehmotný statek statický, protože se jedná o materializaci myšlenky obrazem. Nehmotné statky jsou chráněné právem duševního vlastnictvím, ale je třeba je odlišit od jejich nosičů (tj. hmotných předmětů jejich materializace), s kterými existenčně nejsou spjaty. Tedy práva nehmotného statku zničením jeho nosiče nezanikají ( 9 odst. 2 autorského zákona 1 ). V případě, že dojde k zachycení nehmotného statku v objektivně vnímatelné podobě, stávají se předmětem právních vztahů a je možné je neomezeně užívat bez ohledu na místo, čas a počet oprávněných osob. Tato vlastnost se nazývá všudypřítomnost (potencionální ubikvita) nehmotného statku. 2 Výtvarné dílo jako takové nemá v českém právním řádu definici. Je sice chráněno jako dílo autorské v rámci autorského práva, ale aby bylo možné poskytnout právní ochranu, je nezbytné přesně vymezit, co je výtvarným dílem. Autorský zákon poskytuje definici autorského díla obecně, která dle 2 odst. 1 zní: Výtvarné dílo je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam K tomu, aby výtvarné dílo bylo možné chápat jako dílo autorské je nutné kumulativní splnění níže uvedených podmínek, které nám také poskytnou východisko pro definici díla autorského, z kterého pak bude vycházet užší definice díla výtvarného. Dílo jako výsledek tvůrčí duševní činnosti tvůrčí činnost pak lze dle Telce a Tůmy chápat jako: činnost spočívající ve vytvoření nehmotného artefaktu s tím, že dosažení tohoto cíleného a necíleného výsledku závisí 1 Zákon č. 121/2000 Sb., Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2 Koukal, P. Právní ochrana designu průmyslové vzory, autorská díla. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer, s. ISBN

12 Vymezení základních pojmů a koncepce výtvarného díla 12 v osobních vlastnostech tvůrce, bez nichž by tento výtvor nebyl vůbec dosažen. 3 Jedinečnost díla jako výsledek tvůrčí duševní činnosti dle Telce a Tůmy chápáno jako: kvantitativní kritérium objemu vynaložené tvůrčí individuality. 4 Není tedy možné, aby právní ochrany používala dvě totožná díla, novější dílo je pak vždy plagiátem díla staršího, případně postrádají znak individuality. Vnímání díla jako výsledek tvůrčí kategorie umění, v něm zvlášť umění literární nebo tvůrčí kategorie vědy to znamená, že po dílech je požadováno mít literární, jiný umělecký nebo vědecký účin. Tento účin spočívá ve schopnosti děl literárních a uměleckých působit na krasocit subjektu. V případě děl je vyžadován vědecký přesah působení, vyplývající z obsahu, bez ohledu na použitou formu (vědecké dílo nemusí být nutně dílem literárním, viz anatomický atlas). 5 Vyjádření díla v jakékoliv vnímatelné podobě musí dojít k určité materializaci díla (jeho zachycení není nutné), tak aby bylo smysly zachytitelné (stačí i podprahově) Kategorizace a definice výtvarného díla Dříve než definuji výtvarné dílo, tak je nezbytné se seznámit se samotným obsahem výtvarného díla a tento obsah kategorizovat. Zde použitá kategorizace výtvarného díla pochází od Telce a Tůmy 7, kteří jako vzor použili Schulzův komentář k německému obchodnímu zákoníku. 8 Základní druhy autorských děl jsou díla literární, umělecká a vědecká. Jednotlivé druhy se liší svou povahou a svým působením. Zatímco díla literární a umělecká působí na krasocit obecenstva (čtenáři, diváci, posluchači aj.), u děl vědeckých je pak třeba upřednostňovat obsah ve vědeckém slova smyslu nad 3 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 4 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 5 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s s. 6 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s s. 7 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 8 Schulz, G., Handbuch des Urherberrechts. 2. Vydání. Leinen: C. H: Beck 2010, 2135 s. ISBN

13 Vymezení základních pojmů a koncepce výtvarného díla 13 samotnou formou. 9 Dále se budu zabývat pouze díly uměleckými, protože do této kategorie patří výtvarné dílo, které je předmětem mého zájmu (dle autorského zákonu do této kategorie dále patří díla hudební, divadelní, fotografická, architektonická a užitného umění). Samotná výtvarná díla pak dle autorského zákona zahrnují: 1. Díla malířská dle Telce, Tůmy se jedná o: díla vyjadřující tvůrčí myšlenku prostřednictvím jejího statického vizuálního zachycení přímo na dvourozměrný podklad bez použití technických optických prostředků Díla grafická dle Telce, Tůmy se grafická díla liší od děl malířských tím, že: dochází k nepřímému zachycení myšlenky prostřednictvím grafických desek či obdobných podkladů a jejich následným vyjádřením pomocí tiskařských metod Díla sochařská dle Telce, Tůmy: je prostředkem k vyjádření tvůrčí myšlenky trojrozměrné zpracování hmotné masy Jiná díla výtvarná Na základě výše uvedeného lze tedy výtvarné dílo definovat jako jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti působící na krasocit vyjádřený v plošné nebo prostorové formě. 9 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 10 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 11 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 12 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s.

14 Přehled právní úpravy ve vztahu k výtvarnému dílu 14 3 Přehled právní úpravy ve vztahu k výtvarnému dílu 3.1 Ústavní základ duševního vlastnictví a autorský zákon Jak již bylo uvedeno, výtvarné dílo patří do oblasti autorského práva, které pak společně s právem průmyslového vlastnictví tvoří základ práva duševního vlastnictví. Základním předpisem je již výše zmíněný autorský zákon 13. Tento zákon vychází z Ústavou zaručených práv a svobod, především pak čl. 17 odst. 2, kde je založeno právo každého: vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. 14 Dále článkem 34 Listiny, který v odstavci 1 říká, že: Práva k výsledkům duševní činnosti jsou chráněna zákonem Mezinárodní prameny autorského práva Nový autorský zákon docílil harmonizace s Evropskou unií v oblasti autorského práva, zejména tím, že ve svém znění implementoval příslušné směrnice Rady EU. Ve vztahu k výtvarnému dílu se jedná o směrnici o harmonizaci ochranné doby práva autorského a některých práv autorských 16, o právu na pronájem a půjčování, jakož i o některých příbuzných právu autorskému v oblasti duševního vlastnictví 17, o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v Informační společnosti (Informační směrnice) 18, o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem 19. Zákon rovněž zohledňuje další mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána. Ve vztahu s výtvarným dílem se jmenovitě jedná o Bernskou úmlu- 13 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 15 Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR. 16 Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993, o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících. 17 Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992, o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem. 18 Směrnice 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady z 22. května 2001, o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. 19 Směrnice 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady z 22. května 2001, o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

15 Přehled právní úpravy ve vztahu k výtvarnému dílu 15 vu o ochraně literárních a uměleckých děl 20, Všeobecnou úmluvu o autorském právu 21, Mezinárodní úmluvu o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových snímků a rozhlasových organizací 22, Úmluvu o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů 23, Smlouva o založení Světové organizace duševního vlastnictví (TRIPS) 24, Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (WIPO) 25, Úmluva o mezinárodním zápisu audiovizuálních děl 26 a Ženevská protipirátská úmluva Související vnitrostátní předpisy Autorský zákon souvisí s dalšími předpisy českého právního řádu, zejména s občanským zákoníkem 28, obchodním zákoníkem 29, tiskovým zákonem 30, zákonem o ochraně spotřebitele 31, o oceňování majetku 32. Dále pak trestním zákoníkem 33 a zákonem o přestupcích 34, které představují nástroje trestněprávní ochrany. Konečně se uplatní i zákon o opatření týkající se vývozu a zpětného dovozu zboží porušující některé práva duševního vlastnictví Mezinárodní smlouva č. 286/1936 Sb. Bernská úmluva o ochraně děl literárních a uměleckých ze dne 9. září 1886, revidovaná v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a v Římě dne 2. června Vyhláška ministra zahraničí č. 2/1960 Sb., o Všeobecné úmluvě o autorském právu, ve znění pozdějších předpisů. 22 Vyhláška ministra zahraničí č. 192/1964 Sb., o Mezinárodní úmluvě o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací. 23 Vyhláška ministra zahraničí č. 32/1985 Sb., o Úmluvě o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů. 24 Sdělení č. 191/1995 Sb., o Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (WTO). 25 Vyhláška ministra zahraničí č. 69/1975 Sb., o Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsané ve Stockholmu 14. července 1967, ve znění pozdějších předpisů. 26 Sdělení č. 365/1989 Sb., o Úmluvě o mezinárodním zápisu audiovizuálních děl. 27 Vyhláška ministra zahraničí č. 32/1985 Sb., o Úmluvě o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů. 28 Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 29 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 30 Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 31 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 32 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 33 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 34 Zákon č. 200/1990 Sb., Zákon o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 35 Zákon č. 191/1999 Sb., Zákon o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

16 Přehled právní úpravy ve vztahu k výtvarnému dílu Vztah výtvarného díla ke stávajícímu a novému občanskému zákoníku Občanský zákoník v 118 odst. 1 vymezuje předmět občanskoprávních vztahů jako: věci, a pokud to jejich povaha věci připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Názory, zda je možné pod tuto definici podřadit autorská díla (vč. díla výtvarné) se značně liší. Telec a Tůma vychází z toho, že autorské dílo je předmětem autorského práva, jehož obsah tvoří jak práva majetková, tak výlučná nepřevoditelná práva osobní, vázáná na osobu tvůrce (tj. autora). Tato nemajetková hodnota způsobuje, že pro ně neplatí stejný právní režim jako pro předmět, který je vymezený ve výše citovaném 118 občanského zákoníku. 36 Švestka a kolektiv mají za to, že předmětem občanskoprávních vztahů je věc nehmotné povahy, tedy i výsledek tvůrčí duševní činnosti, kterým autorské dílo je. Podřadit toto dílo pod pozitivní výčet 118 občanského zákoníku se jim ale bohužel nedaří. 37 Kříž a kolektiv přichází s myšlenkou podřazení autorského díla pod věc movitou, ale stejně jako Švestka a kolektiv nejsou schopni se vypořádat s pozitivním výčtem 118 občanského zákoníku. Z výše uvedeného je možné dojít k závěru, že autorské dílo je samostatnou kategorií autorského práva, které nemá oporu v občanskoprávních vztazích. Nový občanský zákoník přichází v 489 s širší definicí věci jako předmětu občanskoprávních vztahů: Věc je vše, co je rozdílné od osoby a slouží k potřebě lidí. 38 Následně dělí v 496 věci na hmotné a nehmotné, ale nabízí pouze vyčerpávající definici věci hmotné v 496, věci nevyhovující definici jsou tedy a contrario věci nehmotnou. Dle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku 39 je věc chápána jako předmět vlastnictví, takže opět vyvstává problém s autorským dílem, které v sobě zahrnuje práva osobní, která jsou nepřevoditelná, tedy nemůže být předmětem vlastnictví. To má za následek tu skutečnost, že dílo autorské nelze podřadit pod definici nového občanského zákoníku. Lze ale dodat, že nehmotnou věcí jsou dle nového občanského zákoníku majetková práva, ke kterým je možné přiřadit autorskoprávní licenci, prostřednictvím které dochází k dispozici s užívacími právy, zatímco osobností práva zůstávají nedotčena. 36 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 37 Švestka, J., Hulmák, M., Škárová, M., Spáčil, J. a kol., Občanský zákoník, komentář, 2. Vydání. Praha : C. H. Beck ISBN str Zákon č. 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník. 39 Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku [online]. cit Dostupné z WWW:

17 Přehled právní úpravy ve vztahu k výtvarnému dílu 17 Souhlasím s názorem Valekové, že nehmotnou věcí dle nového občanského zákoníku budou jiná práva duševního vlastnictví než práva autorská, například předměty průmyslové vlastnictví Valeková, A., Věc v právním smyslu ve vztahu k autorskému právu [online]. cit Dostupné z WWW:

18 Autorská práva spojená s výtvarným dílem 18 4 Autorská práva spojená s výtvarným dílem Autorská práva jsou specifická práva z oblasti duševního vlastnictví, která náleží tvůrcům (tj. autorům) autorských děl, která jsem charakterizoval v předchozí kapitole. Předpokladem autorskoprávní ochrany díla je tedy jeho vyjádření ve smysly zachytitelné podobě. Samotná myšlenka tedy není předmětem ochrany. Práva autorská mají absolutní povahu, působí erga omnes a dle autorského zákona je lze rozčlenit do dvou základních skupin na práva osobnostní ( 11 autorského zákona) a práva majetková ( 12 autorského zákona). 4.1 Osobnostní autorská práva Osobnostní práva jsou nepřevoditelná, zanikají smrtí autora, který se jich ale za svého života nemůže vzdát ( 11 odst. 2 autorského zákona). Obsahem osobnostních práv je možnost autora rozhodovat, zda bude dílo zveřejněno či nikoliv ( 11 odst. 2 autorského zákona), dále nedotknutelnost díla, kdy zásahy jsou možné pouze s povolením autora ( 11 odst. 3 autorského zákona). Osobnostní práva sice zanikají autorovou smrtí, ale i po jeho smrti si nikdo nesmí osobovat autorství díla, stejně jako užívat způsobem snižující jeho hodnotu ( 11 odst. 5 autorského zákona). 4.2 Majetková autorská práva Majetková práva jsou obdobně jako práva osobní nepřevoditelná ( 26 autorského zákona), autor se jich nemůže vzdát (přestože je nemusí vykonávat), ale na rozdíl od práv osobnostních nezanikají autorovou smrtí, jsou předmětem dědění ( 26 odst. 2 autorského zákona). Dle autorského zákona majetková práva trvají za života autora a končí 70 let po jeho smrti ( 27 odst. 1 autorského zákona). Po uplynutí této lhůty, může každý bez dalšího dílo volně užívat, ale pouze za předpokladu, že jeho užitím nedojde ke snížení hodnoty, a že řádně uvede jméno autora ( 11 odst. 5 autorského zákona). Práva majetková jsou dvojího druhu. A to právo dílo užít a jiná majetková práva ( 24 a 25 autorského zákona) Právo užívat dílo Právo užívat dílo znamená právo s dílem nakládat. Autor sám rozhoduje o možnostech nakládání. Buďto jej užívá výhradně sám nebo může poskytnout oprávnění k užívání třetí osobě (typicky autorskoprávní licenční smlouvou, kterou se budu zabývat později v rámci této práce). Poskytnutím oprávnění autorovi užívací právo nezaniká, pouze se zavázal strpět zásah do svých majetkových práv. Tento převod práv se nazývá konstitutivní. Užití díla je vymezeno v 12 odst. 4 autorského zákona a jeho jednotlivé způsoby jsou upřesněny v 13 a 23. Autor

19 Autorská práva spojená s výtvarným dílem 19 dle zmíněných paragrafů může dílo užívat v jeho původní podobě, ale i ho dále zpracovávat. Autorský zákon ale stanovuje, že za užití díla se nepovažuje užití pro vlastní potřebu ( 30 až 30b autorského zákona), tedy k tomuto užití není třeba žádné povolení ze strany autora. Výjimky jsou uvedeny v 30 odst. 3 autorského zákona, jedná se zejména o počítačové programy, elektronické databáze aj. Povolení ze strany autora není potřebné ani u tzv. volných licencí, které autorský zákon vymezuje v 31 až 39. Zde se sice jedná o užití ve smyslu autorského zákona, ale povolení je zde uděleno přímo ze zákona. 41 Problematika licencí bude podrobněji řešena v následující kapitole Jiná majetková práva Mezi jiná majetková práva se řadí právo autora na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého (tzv. droit de suit dle 24 autorského zákona) a právo na odměnu při rozmnožování díla pro osobní potřebu ( 25 autorského zákona). U autorských děl lze toto právo uplatnit v případě, že hodnota opětovně prodávaného díla přesahuje 1500 eur. Problematické bývá také stanovit pojem originální dílo, proto nám autorský zákon poskytuje definici v 24 odst. Odst. 3: originálem jsou taková rozmnoženiny, která byla zhotovena v omezeném počtu samotným autorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem jinak řádně prohlášeny za pravé. Autorovi náleží odměna při každém opětovném prodání díla, jelikož se jedná o tzv. povinně kolektivně spravované právo ( 96 odst. 1 písm. a) bod 5) autorského zákona)může se ho autor domáhat pouze prostřednictvím kolektivního správce, kterým je v našem státě sdružení Gestor. Autor se musí u tohoto kolektivního správce zaregistrovat a odměnu dostává každoročně na základě vyúčtování kolektivního správce. O právo na odměnu při rozmnožování díla pro osobní potřebu se jedná, pokud dochází k dalšímu rozmnožování již zveřejněného autorského díla. Odměnu jsou povinni platit především výrobci kopírovacích zařízení, tiskáren nebo provozovatelé kopírovacích služeb za úplatu ( 25 odst. 2 autorského zákona). Tyto odměny jsou opět spravovaný kolektivním správcem. V tomto případě sdružením OOA-S (Ochranná organizace autorská Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl) Zaměstnanecké autorské dílo Rozsah autorských práv je do jisté míry upraven v případě zaměstnaneckých děl ( 58 autorského zákona). Osobnostní práva autora nejsou nijak dotčena, ale 41 Koukal, P. Právní ochrana designu průmyslové vzory, autorská díla. Praha: Wolters Kluwer ČR, s., ISBN , 101 s. 42 Koukal, P. Právní ochrana designu průmyslové vzory, autorská díla. Praha: Wolters Kluwer ČR, s., ISBN , 103 s.

20 Autorská práva spojená s výtvarným dílem 20 dochází k zásahu do jeho práv majetkových, které vykonává jeho zaměstnavatel. Dle 58 odst. 4 autorského zákona může zaměstnavatel například dílo zveřejnit, dělat na něm nezbytné úpravy, může jej dokončit, uvádět na veřejnosti pod svým vlastním jménem apod Spoluautorské dílo Jedná se o dílo, které vzniklo společnou činností dvou nebo více autorů jako dílo jediné ( 8 odst. 1 autorského zákona). Za spoluautora není považován ten, který přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět ( 8 odst. 2 autorského zákona). Osobnostní a majetková práva náleží každému z autorů, udělení oprávnění k užití díla třetí osobě je možné pouze na základě souhlasu všech autorů. 4.5 Kolektivní autorské dílo Kolektivním dílem je takové dílo, na kterém se podílelo dílčími úkony více autorů. Toto dílo je vytvořeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby, pod jehož jménem je na veřejnost uváděno ( 59 autorského zákona). Autorská práva v případě kolektivního díla odpovídají režimu zaměstnaneckého díla ( 59 odst. 3 autorského zákona). 4.6 Školní autorské dílo Školním dílem je dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností ( 35 odst. 3 autorského zákona). Studentovi (žákovi) jako tvůrci náleží bez omezení veškerá autorská práva. Škola (školské či vzdělávací zařízení) má však ze zákona nárok na uzavření licenční smlouvy s autorem k danému dílu ( 60 odst. 1 autorského zákona). Škola je také oprávněna požadovat, aby jim autor poskytl část odměny, kterou obdržel v souvislosti s užitím díla, a tím přiměřeně přispěl škole na úhradu nákladu, které vynaložili na vytvoření díla ( 60 odst. 3 autorského zákona). 4.7 Autorské dílo na objednávku a dílo soutěžní Jedná se o dílo vytvořené na základě autorské smlouvy, kterou se budu podrobněji zabývat později. Platí, že autor poskytl licenci k účelům vyplývajících ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K jakémukoliv užití nad rámec smluvně stanoveného účelu je třeba další oprávnění od autora. ( 61 odst. 1 autorského zákona). 43 Koukal, P. Právní ochrana designu průmyslové vzory, autorská díla. Praha: Wolters Kluwer ČR, s., ISBN , 101 s.

21 Autorská práva spojená s výtvarným dílem 21 Pokud není stanoveno jinak, je autor oprávněn dílo sám užívat a poskytovat licenci dalším osobám ( 61 odst. 2 autorského zákona). Výše uvedené platí i pro dílo vytvořené v rámci veřejné soutěže, tzv. soutěžní dílo ( 61 odst. 3 autorského zákona).

22 Převoditelnost autorských práv 22 5 Převoditelnost autorských práv Současná česká právní úprava je založena na konstitutivním (nepravém) převodu autorských práv, u kterých na rozdíl od transitivního převodu nedochází k zániku práv a povinností v jednom subjektu a jejich odvozenému nabytí v dalším subjektu, ale ke zřízení užívacího oprávnění. V souvislosti s převodem autorských práv je nutné řešit otázku převodu osobních a majetkových práv odděleně. Od převodu je ale nutné odlišit zásahy dle 12 občanskému zákoníku, které umožňují pořizování a užívání písemností osobní povahy, podobizen, obrazových snímků, obrazových a zvukově obrazových záznamů týkající se fyzické osoby nebo jejího projevu. V tomto případě nedochází ke zřízení užívacího oprávnění, pouze o závazek subjektu strpět zásah do svých osobnostních práv dle souhlasu, které oprávněné osobě udělil. Autorský zákon výslovně stanovuje v 11 odst. 4 nepřevoditelnost osobnostních práv, která jsou zcela spojená s osobou autora, jak jsem již podrobně rozebíral v předchozí kapitole. Situace ohledně majetkových práv je odlišná, autorský zákon sice opět stanovuje v 26 odst. 1 nepřevoditelnost majetkových práv, takže jakékoliv zcizení práv není možné. Autorský zákon musí ale poskytnout nástroj, který umožňuje disponovat s majetkovými autorskými právy, jinak by docházelo k faktickému znehodnocení hospodaření s autorskými právy. Tímto nástrojem je licence Autorskoprávní licence Licence je typickým vztahem z oblasti práva duševního vlastnictví. Je založena na výše citovaném konstitučním převodu, kdy poskytnutím autorskoprávní licence se autor zavazuje zdržet takového jednání, které je obsahem licence. Autor tak omezuje své užívací právo, které nezaniká, je pouze dobrovolně staveno. Předmětem licence jsou tedy výhradně užívací práva a to v rozsahu v jakém není zákonem omezeno ( 29 a n. autorského zákona), kdy autor na základě licenční smlouvy se zavazuje strpět zásahy do svých užívacích práv třetí osobou, které jsou smluvně vymezeny. 45 Dle způsobu užití lze licence dělit dle Tůmy následovně 46 : Se svolením svolení, které je uděleno autorem nabyvateli prostřednictvím licenční smlouvy ( 46 a n. autorského zákona) 44 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s. 45 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s. 46 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

23 Převoditelnost autorských práv 23 Bez svolení na rozdíl od předchozí kategorie není vyžadována licenční smlouva. Užití bez svolení v sobě zahrnuje již dříve rozebírané volné užití ( 30 autorského zákona), kde se užití pro osobní potřebu nepovažuje za užití dle autorského zákona. U bezúplatné licence se již o užití jedná, ale je zákonem dovolené ( 31 a n. autorského zákona), dotýká se pak převážně citování děl v odůvodněné míře, užití pro propagaci výstavy uměleckého díla a jeho prodeje, užití díla v rámci občanského nebo náboženského obřadu (nikoliv za účelem hospodářského prospěchu), zhotovování rozmnoženin pro zdravotně postižené, aby je bylo možné seznámit s obsahem díla, využívání výňatků z děl pro účely kritiky nebo využití děl pro výuku či studijní účely. Od bezúplatného užití je nutné odlišit díla, která vznikají ve zvláštním režimu, jedná se již o dříve rozebírané zaměstnanecké dílo (podkapitola 4.3 této práce), dílo kolektivní (podkapitola 4.5 této práce), školní dílo (podkapitola 4.6 této práce), dílo vzniklé na objednávku a díla soutěžní (podkapitola 4.7 této práce). V rámci těchto děl vznikají tzv. kvazilicence, pro které je charakteristické jejich stanovení pro soukromý záměr (např. investoři, zaměstnavatelé) oproti veřejnému zájmu, jak tomu je u bezúplatných licencí. Užívací dispozice nabyvatele zde nevzniká ze zákona, ale na základě smluvní akceptace omezení práv autora. Jedná se o úkon dispozitivní, autor tedy může toto užívací oprávnění smluvně vyloučit Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

24 Autorskoprávní licenční smlouva 24 6 Autorskoprávní licenční smlouva Současný autorský zákon stanovuje jako základní nástroj pro nakládání (obchodování) s licencemi licenční smlouvu ( 46 a n. autorského zákona). Podpůrně se užije, pokud autorský zákon nestanoví jinak, ustanovení občanského zákoníku pro smluvní závazky vztahy obecně a obchodní zákoník pro obchodní závazky. Licenční smlouva zahrnuje dva další podtypy, kterými jsou licenční smlouva nakladatelská ( 56 autorského zákona) a smlouva podlicenční ( 57 autorského zákona). 6.1 Vznik autorskoprávní licenční smlouvy Pro vznik licenčních smluv platí obecná úprava občanského zákoníku ( 43 a n.) s některými odlišnostmi, které jsou typické pro zvláštní povahu autorských děl. Zatímco občanský zákoník stanovuje, že oferta musí směřovat vůči jedné nebo více konkrétním osobám ( 43a), autorský zákon vychází z dříve rozebírané všudypřítomnosti autorského díla, která umožňuje návrh na uzavření licenční smlouvy směřovat i vůči neurčitému okruhu osob. To se dotýká uzavírání smluv v prostředí elektronické komunikace. Akceptace je v rámci autorského práva také upravena odchylně od práva občanského, které v případě uzavírání smluv pomocí prostředku umožňující komunikaci na dálku stanovují uzavření smlouvy na chvíli dojití akceptace oferentovi ( 45 občanského zákoníku). Autorský zákon naproti tomu umožňuje uzavření smlouvy učiněním úkonu bez vyrozumění navrhovatele ( 46 odst. 6 autorského zákona). Tato chvíle uzavření vychází z předpokladu, že při využití moderních elektronických komunikačních prostředků čas akceptace a jejího dojití splývá. Autorský zákon také připouští další zvláštní formy akceptace, pokud vyplývají z obsahu návrhu, obecných zvyklostí nebo zavedené praxe mezi stranami a to: shrinkwrap akceptace porušením obalu rozmnoženiny díla, clickwrap digitální akceptací v dialogovém okně s obsahem návrhu licenční smlouvy, browsewrap obdobné jako clickwrap s tím, že návrh licenční smlouvy je formou hypertextového odkazu Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

25 Autorskoprávní licenční smlouva Podstatné náležitosti licenční smlouvy Podstatné náležitosti jsou kogentní povahy a stanovené přímo zákonem, jejich absence má za následek absolutní neplatnost. K podstatným náležitostem se řadí následující: Určení díla řádné určení díla spočívající v určení autora, rozsahu a obsahu díla, datum zveřejnění díla a další identifikační údaje (minimální náležitosti vychází z 39 občanského zákoníku). Projev vůle k poskytnutí oprávnění k užití díla úkon ve smyslu 34 občanského zákoníku, který je učiněn osobou, které přísluší daná majetková autorská práva. Situace je komplikovanější v případě díla vytvořeného v režimu spoluautorství, kdy je nutný souhlas všech spoluautorů ( 8 odst. 4 autorského zákona). V případě díla zaměstnaneckého musí být úkon učiněn subjektem, který disponuje uživatelskými právy (zde záleží, zda zaměstnanec smluvně akceptoval omezení svých užívacích práv k dílu), podobně to bude také u kolektivního díla ( 59 autorského zákona). V případě výhradní licence může užívací oprávnění udělovat pouze tento nabyvatel ( 47 odst. 5 autorského zákona). Ujednání o odměně licenční smlouva je smlouvou úplatnou, lze ale dispozitivně sjednat bezúplatné použití licence. Licenční smlouvu je možné také sjednat i pro dílo dosud nevytvořené, ale v tomto případě je nutná konkretizace budoucího díla Pravidelné náležitosti licenční smlouvy Mezi pravidelné náležitosti se řadí následující: Způsoby užití díla konkretizace užití díla ve smyslu 12 odst. 4 autorského zákona. Rozsah užití díla lze dále vnitřně členit do následujících kategorií: o Uzemní rozsah licence konkretizace teritoria, v rámci kterého je nabyvatel licence dílo oprávněn užívat. Pokud není stanoveno jinak, má se za to, že licence byla udělena na území České republiky ( 50 odst. 3 písm. a) autorského zákona). o Časový rozsah tato skutečnost je odlišná od doby platnosti licenční smlouvy, protože část závazků přetrvává i po uplynutí užívacího práva. Pokud není doba užívání stanovena smluvně, má se za to, že časový rozsah je sjednán na dobu obvyklou pro dané dílo, nikoliv ale na dobu delší než jeden rok ( 50 odst. 3 písm. b) au- 49 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

26 Autorskoprávní licenční smlouva 26 o torského zákona). Nejdelší časový rozsah pak nesmí překročit dobu zániku majetkových práv, protože pak se dílo stává volným. Množstevní rozsah licence stanovuje se pouze, pokud je vzhledem ke způsobu užití díla možné (např. tvorba rozmnoženin). V případě absence ujednání se opět přistupuje k rozsahu (množství) obvyklému pro dané dílo (( 50 odst. 3 písm. c) autorského zákona). o Věcný rozsah licence jakékoliv další omezení vycházející z charakteristických rysů daného díla. V případě neuvedení ujednání se použije ustanovení 50 odst. 2 autorského zákona, které stanovuje rozsah licence k takovému rozsahu a způsobu užití nezbytném k dosažení účelu smlouvy. Čas užití díla určení počátku plnění. Součinnost autora spočívající převážně v předání vyjádření díla, které je nezbytné k jeho užívání. Takovéto vyjádření může být hmotné (zachycené na podkladu) nebo nehmotné (ústní předání). Součinnost autora může být ale i v dalších oblastech, například v propagaci díla Vedlejší náležitosti Licenční smlouva může v mezích kogentních ustanovení obsahovat i další ujednání upravující například způsob označení autorství, zajištění závazku poskytnout odměnu, stanovení způsobu ukončení smlouvy a další Formální náležitosti Autorskoprávní licenční smlouva vychází ze zásady bezformálnosti, která provází celou oblast soukromého práva. Písemná forma pro licenční smlouvy teda není vyžadována, plně postačí ústní dohoda nebo i uzavření s konkludentní akceptaci. Písemná forma je vyžadována u licenční smlouvy výhradní ( 47 a n. autorského zákona), což vychází z toho, že je třeba zvýšit právní jistotu nabyvatele výhradní licence ve vztazích s autorem, ale i s osobami třetími. Tato písemná forma ovšem nestanovuje žádné další specifické požadavky, není třeba kvalifikovaná forma veřejné listiny nebo podpisu na stejné listině (je tedy možný návrh licenční smlouvy na jedné listině a jeho akceptace na listině druhé). Nedodržení této formy vede k absolutní neplatnosti dle 40 občanského zákoníku. 50 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s. 51 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

27 Autorskoprávní licenční smlouva 27 Písemná forma je dále vyžadována u hromadné a kolektivní licenční smlouvy ( 101 autorského zákona). 6.6 Subjekty autorskoprávní licence Základními subjekty autorskoprávního vztahu je poskytovatel licence na jedné straně a nabyvatel licence na straně druhé. Poskytovatelem je za života autora on sám, po jeho smrti pak jeho právní nástupce (dědic). V zákonem stanovených případech může být poskytovatelem i jiná osoba: Zaměstnavatel v případě zaměstnaneckého díla ( 58 autorského zákona). Kolektivní správce při výkonu kolektivní správy ( 59 autorského zákona). Jiná osoba oprávněna uzavřít licenční smlouvu vlastním jménem na účet autora (např. komisionář). Nabyvatelem licence může být fyzická a právnická osoba. Určitá omezení nabyvatele pak mohou nastat v případě, kdy dílo má být použito k podnikatelské činnosti, pak předpokladem pro nabyvatele musí být jeho oprávnění k podnikání. Absence tohoto oprávnění ale v současné právní úpravě způsobuje pouze relativní neplatnost. Smluvní svoboda spočívající ve volbě stran, je omezena pouze v případě kolektivní správy ( 95 a n. autorského zákona), kdy zákon stanovuje povinné zastoupení při výkonu těchto práv kolektivním správcem Známost způsobu užití díla Jedná se omezení užití díla, které vychází z 46 odst. 2 autorského zákona, dle kterého autor nemůže poskytnout oprávnění k užití díla, které není známé v době uzavření smlouvy. Jedná se především o různé technologické postupy, které nejsou v době uzavření smlouvy známy. Toto omezení vychází ze zásady určitosti právního úkonu ( 34 občanského zákoníku) a nemožnosti se vzdát práv budoucích ( 574 odst. 2 občanského zákoníku), která platí pro celou oblast soukromého práva. Příkladem z historie bylo šíření audiovizuálních děl pomocí videokazet, které nebyly známy až do roku V současnosti může být příkladem šíření děl v rámci internetové sítě, konkrétně pak za pomocí internetových úložišť, která se zásadně rozvíjí, díky zlepšování dostupnosti internetového připojení a jeho kvality Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s. 53 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

28 Autorskoprávní licenční smlouva Povinnost užít dílo Z licenční smlouvy neplyne nabyvateli pouze oprávnění dílo použít, ale zároveň i povinnosti toto dílo užít (dle 46 odst. 3 autorského zákona). Užití nabyvatel provádí na svůj účet a na svoji zodpovědnost. Toto ustanovení je dispozitivní, tedy je možné ho smluvně vyloučit. To ale neplatí v případě smlouvy o výhradní licenci, kdy v případě nečinnosti má autor možnost od smlouvy odstoupit ( 53 autorského zákona). 54 licence 6.9 Nevýhradní a výhradní licence Z pohledu možnosti nakládaní s užívacím oprávněním poskytovatele licence je možné licence dělit na licence nevýhradní a licence výhradní. Pokud není stanoveno jinak, licence se považuje za nevýhradní ( 46 autorského zákona), vychází se z autonomie vůle autora, který může poskytnout licenci libovolné třetí osobě a jejich počet není nijak omezen. V případě nevýhradní licence není vyžadována písemná forma. V případě výhradní licence nesmí poskytovatel udělit shodnou licenci žádné třetí osobě a sám je povinen se užívání díla zdržet. V případě absence konkrétního vymezení výhradní licence se má za to, že výhradní licence je výlučná ( 46 odst. 2 autorského zákona). U výhradní licence je vyžadována písemná forma. V případě pozdějšího vzniku výhradní licence, které předchází udělení licence nevýhradní. Platnost licence výhradní nezpůsobuje zánik licence nevýhradní ( 47 odst. 4 autorského zákona) Dispozice s licencí na straně nabyvatele Autorský zákon stanovuje nabyvateli dvě základní možnosti dispozice s autorskoprávní licencí: Podlicence nabyvatel může se souhlasem autora (souhlas je možné poskytnout i předem v rámci licenční smlouvy) poskytnout licenci třetí osobě (tzv. podlicenčnímu nabyvateli) na základě podlicenčí smlouvy ( 48 odst. 1 autorského zákona). Rozsah užívacích práv nesmí být stanoven větší než v případě licenční smlouvy. Stejně jako v případě nevýhradní licenční smlouvy nejsou žádné požadavky na formu smlouvy, je tedy možné ji uzavřít i ústně. Obsahové náležitosti vychází z licenční smlouvy, je tedy nutné vymezit předmět smlouvy (tedy dílo), určitě projevit vůli směřující ke sjednání podlicence a stanovit odměnu. Zákon rovněž nevylučuje, aby nabyvatel podlicence udělil oprávnění k užívání třetí osobě (opět se souhlasem autora) na základě podpodlicence. 54 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s. 55 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

29 Autorskoprávní licenční smlouva 29 Postoupení licence v případě postoupení dochází k faktické změně osoby nabyvatele licenčního oprávnění. Děje se tak na základě postupní smlouvy mezi postupitelem a postupníkem, která je smlouvou inominátní v rámci autorského práva, tedy ji zákon nestanovuje žádné zvláštní formální náležitosti. Licenci lze postoupit pouze s písemným souhlasem autora ( 48 odst. 2 autorského zákona). Absence souhlasu je možná pouze v případě, že dochází k postoupení licence v zájmu ochrany podniku. Postupitel má dále vůči poskytovateli licence informační povinnosti Autorskoprávní odměna Odměna jako podstatná náležitost licenční smlouvy musí být vždy sjednána. Autorský zákon v 46 odst. 3 umožňuje různé podoby ujednání této odměny: Výslovné ujednání o autorské odměně tato možnost je autorským zákonem upřednostňována, lze ji stanovit v konkrétní výši nebo lze určit způsob, kterým bude konkrétní výše později určena. I zde platí, že způsob určení musí být dostatečně konkretizován, aby se jednalo o určitý právní úkon dle 37 občanského zákoníku. Jiné ujednání zájmu zachování platnosti je možné konkludentní ujednání, které vyplývá z jednání stran a poskytuje se ve výši obvyklé. Vůli stran může být také výslovně sjednáno bezúplatné poskytnutí licence. Odměna nemusí být určena pouze pevnou částkou, lze sjednat i například i výnosově, na základě určitého podílu z výnosu, které nabyvatel získal užíváním díla na základě hospodářské činnosti. Obvykle se jedná o odměnu peněžitou, ale zákon nevylučuje ani odměnu naturální, případně pak formu kombinovanou, která v sobě spojuje peněžitou, ne naturální odměnu. Určení lhůty, místa a způsobu placení bývá pravidelnou obsahovou náležitostí licenční smlouvy. Pohledávka na autorskou odměnu se chová jako jiné pohledávky, takže může být předmětem občanskoprávních vztahů. V případě, že je odměna stanovena výnosově, vzniká poskytovateli licence kontrolní oprávnění a nabyvateli naopak ediční povinnost v rozsahu nezbytném pro přesné určené předmětného výnosu a následně pak odměny. Informace, které poskytovatel obdrží, jsou zákonem chráněné jako důvěrné. Pokud poskytovatel licence nedodrží povinnosti vyplývající z důvěrného charakteru těchto informací, zakládá to jeho odpovědnost za škodu porušením této povinnosti dle 420 a n. občanského zákoníku. Jestliže je odměna sjednána v pevné výši a ta je příliš nízká vzhledem k zisku, který obdržel nabyvatel v souvislosti s využíváním díla a jeho významu pro dosažení tohoto zisku, autorský zákon obsahuje tzv. bestselerovou doložku 56 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s

30 Autorskoprávní licenční smlouva 30 ( 49 odst. 6 autorského zákona), dle které má poskytovatel nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu. Při stavování výše této dodatečné odměny je vždy nutné vyhodnotit význam díla pro dosažení zisku vzhledem k významu hospodářskému (např. reklamní nebo marketingová činnost) Zánik licence Pro zánik licencí platí obecné důvody zániku dle 599 a n. občanského zákoníku a 324 a n. obchodního zákoníku. Autorskoprávní licenční smlouva se ale odlišuje v tom, že není vypověditelná, což vyplývá z toho, že je sjednána na dobu určitou ( 582 občanského zákoníku). Časové omezení licenční smlouvy vychází ze samotného omezení autorských práv majetkových, která jsou také omezena na dobu určitou ( 27 autorského zákona). V případě smrti právnické nebo fyzické osoby na straně nabyvatele, nedochází k zániku autorskoprávní licence, ale jejímu přechodu na právního nástupce ( 55 autorského zákona). V případě fyzické osoby může být licence předmětem dědění (pokud licenční smlouva nestanovuje jinak). Pokud se ruší právnická osoba bez právního nástupce, může licenci likvidátor postoupit v rámci úkonů, které probíhají při likvidaci společnosti (( 72 obchodního zákoníku). V úvahu také připadá přechod licence v rámci odprodeje podniku při rušení společnosti. Smrtí autora k zániku licence nedochází. Bylo by tomu tak pouze v případě, kdy by plnění bylo omezeno pouze na osobu autora. V rámci ochrany autora jako slabší smluvní strany je mu umožněno ze zákonem stanovených důvodů od licenční smlouvy odstoupit. Těmito důvody jsou nečinnost nabyvatele licence ( 53 autorského zákona) a při změně přesvědčení autora ( 48 autorského zákona). V těchto případech dochází k zániku ex nunc, okamžikem doručení nabyvateli Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s. 58 Tůma, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha : C. H: Beck, s. ISBN s.

31 Smlouva o dílo v autorském právu 31 7 Smlouva o dílo v autorském právu Smlouva o dílo se využívá v případě vytvoření díla na objednávku, jak již bylo rozebíráno dříve (podkapitola 4.7). V současném znění autorského zákona není typově smlouva o dílo upravena, je tedy nutné vycházet z obecné soukromoprávní úpravy obsažené v 631 a n. občanského zákoníku a 536 a n. obchodního zákoníku. V rámci smlouvy o dílo je třeba rozlišit dva nezávislé právní vztahy, které vznikají. První vztah je obecně soukromoprávní a spočívá ve vytvoření díla. Druhý vztah je autorskoprávní, zabývající se oprávněním k užití takto vytvořeného díla. V rámci smlouvy o dílo získává objednavatel zákonnou kvazilicenci k užití díla, která vyplývá z účelu smlouvy. Nad rámec tohoto účelu je oprávněn dílo užívat pouze na základě licenční smlouvy Podstatné náležitosti smlouvy o dílo Kogentní zákonem stanovené náležitosti, jejichž absence má za následek absolutní neplatnost smlouvy. Mezi podstatné náležitosti se řadí: Určení a identifikace stran smluvně vymezit osobu zhotovitele, který se zavazuje, že provede zadané dílo na své nebezpečí. Dále vymezit osobu objednavatele, který dané dílo zadává. Určení předmětu smlouvy určení díla, které má být na základě smlouvy o dílo vytvořeno. Určení ceny smlouva o dílo je úplatná, musí být tedy dohodnuta odměna, která přísluší tvůrci. Odměna nemusí být sjednána v konkrétní výši, pokud z vůle stran vyplývá vůle uzavřít smlouvu bez určení ceny. Určení věcí, které má opatřit objednavatel. 7.2 Další náležitosti smlouvy o dílo Vzhledem ke zvláštní povaze autorskoprávní smlouvy o dílo, je vhodné sjednat další náležitosti smlouvy: Účel smlouvy vzhledem k tomu, že užívací oprávnění vzniká na základě účelu smlouvy, je vhodné ho správně vymezit. Licence sjednání práv a povinnosti z poskytnutí licence. V rámci této smíšené smlouvy bývá také sjednaná dvojí odměna. První náležící zhotoviteli za provedení díla, druhá pak autorovi za poskytnutí licence. 59 Telec, I. Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck s. ISBN s.

32 Smlouva o dílo v autorském právu Formální náležitosti smlouvy o dílo Smlouva o dílo vychází ze zásady bezformálnosti, tedy není vyžadována žádná kvalifikovaná forma. Smlouvu je možné uzavřít i ústně. Je ale možné, že obsahem smlouvy bude i poskytnutí výhradní licence, pro kterou je písemná forma vyžadována, tím pádem se analogicky použije písemná forma i na tuto smíšenou smlouvu o dílo.

33 Právní ochrana výtvarného díla 33 8 Právní ochrana výtvarného díla Právní ochrana výtvarného díla vychází z již výše rozebíraného autorského zákona, konkrétně pak z 40, který má povahu generální klauzule. V úvahu je třeba také vzít směrnici Evropského parlamentu a Rady o dodržování práv duševního vlastnictví pro oblast autorského práva 60, která harmonizuje právní ochranu výtvarného díla na úrovni Evropské unie. Zmíněnou směrnicí se budu zabývat v závěru této kapitoly. 8.1 Skutková podstata právní ochrany K tomu, aby bylo možné uplatnit některý z nástrojů právní ochrany, jejichž demonstrativní výčet je v tomto paragrafu obsažen, musí nejdříve dojít k naplnění skutkové podstaty, která zakládá její působnost. Konkrétně se jedná o neoprávněný zásah do práv autorských (označován také jako pirátství 61 ), jehož jednotlivé skutkové podstaty mohou být značně rozmanité, autorský zákon neobsahuje jejich vymezení. Budu tedy vycházet z dělení dle Telce a Tůmy, které zásahy dělí na ohrožující právo autorské a porušující právo autorské, nebo dále dle obsahu autorského práva, které je vymezeno v 10 autorském zákoně, zasahujícím do výlučných práv majetkových a zasahujících do výlučných práv osobních. 62 Dle prostředku, kterým byl zásah způsoben, se tradičně zásah dělí na plagiáty a kotrafikcie, což jsou a contrario jakékoliv další zásahy vyjma plagiátu. Plagiát nemá v českém právním řádu definici, ale Telec a Tůma z kontextu autorského zákonu přichází s definicí vlastní, dle které je plagiátem dílo, které je v zásadních prvcích, jež charakterizují konkrétní autorskoprávní ztvárnění, shodné s jiným dílem, které ho svým vznikem předchází Nástroje právní ochrany Autorský zákon v 40 stanovuje žalobní nároky, které náleží autorovi nebo jeho právnímu nástupci vůči osobě, která zasáhla do jeho autorských práv (tj. rušiteli). Nároku se domáhá u věcně příslušného soudu, kterým je v první instanci dle 60 Směrnice Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004, o dodržování práv duševního vlastnictví Text s významem pro EHP. 61 Tento neoprávněný zásah bývá také často označován jako pirátství, původem z francouzského piraterie. Daný význam vznikl v padesátých letech minulého století, kdy docházelo k vysílání radiových relací z lodí, které byly zakotveny mimo teritoriální vody jednotlivých států. Tím se tyto pirátské vysílače vyhýbaly placení autorských odměn za užití hudebních děl. 62 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 63 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s.

34 Právní ochrana výtvarného díla 34 9 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu krajský soud. Důvodem proč v prvním stupni rozhoduje krajský soud, je zvýšený zájem na kvalitu rozhodnutí v dané věci. Jednotlivé žalobní nároky lze podle účelu členit následovně: 1. Určovací nárok slouží k určení autorství, případně k uznání práva autorského. Rozdílem oproti určovací žalobě je, že nemusí být prokázaný naléhavý právní zájem na daném uznání. Nic ale nebrání tomu, aby byla podána určovací žaloba dle občanského soudního řádu vedle určovací žaloby dle autorského zákona, pokud je nutné zjistit samotnou existenci autorského práva Nárok zápůrčí (negatorní) účelem je vynucení zákazu jednání, kterou osoba rušitele zasahuje do autorských práv. Autorský zákon poskytuje demonstrativní výčet negatorních nároků, příkladem uvádím zákaz neoprávněné výroby, obchodního odbytu, zákaz inzerce a jiné reklamy aj Nárok informační spočívá v povinnosti poskytnout zákonem stanovené informace, které jsou taxativně vymezeny autorským zákonem: způsobu a rozsahu neoprávněného užití díla, původu neoprávněného zhotovené rozmnoženiny a napodobeniny díla, ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, totožnosti osob, které se neoprávněného užití díla účastní, totožnost osoby, již byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem poskytnutí třetí osobě. Z hlediska povinných osob nevzniká informační povinnost pouze rušitelům, ale i dalších osob, které jsou demonstrativně určeny autorským zákonem: držitel neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla po obchodnicku, uživatel rušební služby po obchodnicku, poskytovatel služeb používaných při činnostech porušujících nebo ohrožujících autorské právo osobami označených uvedenými osobami za účastníky pořízení, výroby, distribuce rozmnoženiny nebo napodobeniny díla nebo poskytované služby Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 65 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 66 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s.

35 Právní ochrana výtvarného díla Nárok odstraňovací (restituční) účelem tohoto nároku je odstranění protiprávního stavu a návrat do stavu původního. Tento nárok se dle autorského zákona dotýká především: neoprávněných rozmnoženin a jiných napodobenin, zařízení, výrobky, součástky sloužící k obcházení technických prostředků ochrany práv, materiály a nástroje použité k výrobě uvedených předmětů. Obsahem jednotlivých nároku je pak zejména: stažení uvedených předmětů z obchodování stažení uvedených předmětů z obchodování a jejich zničení zničení uvedených předmětů Odstranění protiprávního stavu vždy probíhá na náklady rušitele Nárok na přiměřené zadostiučinění ve formě omluvy, či peněžité náhrady. Jedná se o nárok satisfakční s upřednostněním morálního zadostiučinění, kterým je v prvním řádě omluvou (různé druhy veřejná ústní, např. protokolová omluva před soudem, prostřednictvím sdělovacích prostředku aj.). Peněžité zadostiučinění nastupuje až teprve za předpokladu, že předchozí nepeněžité zadostiučinění se nejeví jako dostačující vzhledem k autorskoprávní újmě, která hrozí nebo vznikla (např. snížení umělecké, literární hodnoty díla). Přesná výše peněžitého zadostiučinění není zákonem určena, pouze demonstrativně stanovuje skutečnosti, ovlivňující jeho výši: závažnost vzniklé nemajetkové újmy, okolnosti, za nichž k neoprávněnému autorskoprávnímu zásahu došlo, jiné skutečnosti. Při určování peněžitého zadostiučiní je pak soud vázán návrhem poškozeného (jedná se o sporné řízení). Pouze výjimečně může soud uložit větší peněžité zadostiučinění ( 153 odst. 2 občanského soudního řádu), pokud jde o škodu způsobenou při výkonu státní moci nebo způsobenou nesprávným úředním postupem Zvláštní nárok zápurčí jedná se o nároky vůči třetím osobám, kterými jsou poskytovatelé služeb. Tyto osoby přímo neporušují autorská práva, pouze prostřednictvím nich dohází k danému zásahu. V praxi se nejčastěji 67 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 68 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s.

36 Právní ochrana výtvarného díla 36 jedná například o dopravce právně závadného zboží, provozovatele internetových kaváren a kopírovacích služeb aj. 69 Tento právní nárok vznikl implementací směrnice o harmonizaci určitých aspektů práva autorského a práv souvisejících v informační síti Jiné nároky. 8.3 Harmonizace ochrany výtvarného díla v Evropské unii Základem pro sjednocení úpravy v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví v Evropské unii je směrnice o dodržování práva pro oblast autorského práva 71, která byla do českého právního řádu provedena novelou autorského zákona 72. V následujícím textu se pak budu zabývat rozdíly mezi citovanou směrnicí a její implementací v rámci autorského zákona. Zásadním rozdílem je absence peněžitého vyrovnání jako alternativy k zákazu a odstranění z trhu či zničení. Toto opatření je upraveno v článku 12 citované směrnice. Tento institut nemá zákonnou oporu, jeho použití tedy závisí na dispozitivním ujednání mezi autorem a rušitelem, kdy je možné využít dohodu o narovnání. Komplikace také nastávají s vymezením škody v rámci směrnice, jejíž existence je nezbytná k využití majetkových nároku z porušení práv. Škoda je chápána jako výraz nadřazený ztrátě zisku, neoprávněným ziskům porušovatele práv a jiné než hospodářské důsledky. Český právní řád využívá jinou terminologii, kdy dle obsahu výše uvedených výrazů lze ztrátu zisku chápat jako ušlý zisk, neoprávněný zisk porušovatele práv jako bezdůvodné obohacení a jiné než hospodářské důsledky jako nemajetkovou újmu. Vztahy mezi následujícím výrazy jsou také v rámci českého řádu odlišné, vychází se z újmy jako obecného výrazu újma (ekvivalent škody v rámci směrnice), která se člení na majetkovou újmu, což je škoda a nemajetkovou újmu, kam patří újma na pověsti. Český právní řád ale stejně jako směrnice zakládá možnost domáhat všech tří nároků, tedy náhrady škody, na vydání bezdůvodného obohacení i na přiměřené zadostiučiní za nemajetkovou újmu. Z výše popsaného důvodu, ale vztahy mezi následujícím nároky nejsou zcela jasné a možnost současného uplatnění všech tří nároků také nebyla směrnicí řešena. Problematický je také článek 13 směrnice, který vychází z principu subjektivní odpovědnosti. Zatímco odpovědnost v autorském právu vychází 69 Telec, I., Tůma, P., Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2007, 989 s. ISBN s. 70 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. 71 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES, o dodržování práv duševního vlastnictví Text s významem pro EHP. 72 Novela č. 215/2006 Sb. ze dne 25. dubna 2006.

37 Právní ochrana výtvarného díla 37 z obchodněprávní úpravy, kde je stanovena odpovědnost objektivní, která zavinění rušitele nevyžaduje a ani ji nijak nepředpokládá. S tímto problémem pak dále souvisí nepromítnutí čl. 13 odst. 2 směrnice do autorského zákoníku, který stanovuje, že v případě zavinění založené na subjektivní odpovědnosti mohou členské státy stanovit náhradu vzniklé újmy paušálně. 73 Když zhodnotím úspěšnost implementace směrnice do českého právního řádu, především pak ve vztahu k autorskému zákonu, tak je možné implementaci považovat za úspěšnou. Zákonodárci se podařilo vypořádat s použitou terminologií směrnice. Úspěšně implementoval veškeré nástroje vymáhání, které jsou ve směrnici obsaženy (s výše popsanou výjimkou peněžitého vyrovnání), přestože je autorský zákon přísnější, co se týče odpovědnosti rušitele, kdy je dána objektivní odpovědnost, která nepřipouští exkulpaci. 73 Boháček, M. kol., Duševní vlastnictví a vymáhání práv k němu Jiný úhel pohledu. 1. Vydání, Praha: TROAS s.r.o., ISBN , 42 s.

38 Výtvarné dílo v podnikové praxi 38 9 Výtvarné dílo v podnikové praxi Tato část se zabývá aplikací teoretických autorskoprávních znalostí z předchozí části v podnikové praxi. Konkrétním subjektem zájmu je Tiskárna Meral, s.r.o (dále jen agentura ). Logo společnosti je zobrazeno na obr. 1. Obr. 1 Zdroj: Logo společnosti Tiskárna Meral, s.r.o. Tiskárna Meral [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Tato agentura byla založena jako obchodní společnost s ručením omezením, kdy jediným zakladatelem a společníkem byla má osoba. Tato společnost se zabývá polygrafickou činností, tvorbou reklamy a grafických děl. V současnosti má dva stálé zaměstnance, pracující na pozici tiskař a knihař. Veškeré další činnosti jsou řešeny pomocí externích pracovníků. Především se jedná o brigádníky, na kompletační knihařské práce dle specifikací zakázek. Grafiků pro tvorbu grafický děl dle zakázky. Účetního pro vedení veškerého účetnictví společnosti. Vnitřní struktura je znázorněna na obr. 2. Obr. 2 Vnitřní struktura společnosti Cílem tohoto modelu je minimalizace fixních nákladů společnosti, kdy jsou zaměstnáni jen odborní zaměstnanci potřební ke každodenní činnosti. Ostatní práce dle specifikací zakázky je řešena vždy v souvislosti s konkrétní zakázkou, tedy je možné najímanou pracovní sílu chápat jako variabilní náklady. Vzhle-

39 Výtvarné dílo v podnikové praxi 39 dem k rozložení fixních a variabilních nákladů je tedy možné náklady vždy optimalizovat vzhledem ke konkrétní zakázce. Činnost společnosti je možné rozdělit do dvou základních oblastí, které charakterizuji na následujících řádcích. První oblast činnosti je prostý vysokonákladový tisk, kdy zákazník dodá konkrétní tisková data a činností společnosti je následně tvorba rozmnoženin grafického díla dle požadavků zákazníka (např. náklad, druh papíru, následné knihařské práce). Činnost je graficky znázorněna na obr. 3. Obr. 3 První oblast činnosti Tato oblast dle autorského práva je nezajímavá, protože zde z pohledu agentury nedochází do žádného zásahu do autorských práv. Vycházím z předpokladu, že zákazníkem je přímo autor grafického díla, kterému náleží v rámci majetkových práv veškerá užívací práva spojená, tedy i nepochybně tvorba rozmnoženin daného díla. Zákazníkem může být také zaměstnavatel autora díla, které je pak dílem zaměstnaneckým (viz podkapitola 4.2 této práce), ke kterému je zaměstnavatel vykonavatelem majetkových práv. Zákazníkem ovšem může být jakákoliv jiná osoba, která na základě licenční smlouvy nabyla povolení užívat dílo za účelem tvorby rozmnoženin. Právní vztah, který vzniká mezi společností a zákazníkem odpovídá smlouvě o dílo (viz kapitola 7 této práce). V případě smlouvy o dílo je zákazník objednavatel, agentura je pak zhotovitelem, které se zavazuje zhotovit dílo dle zadání objednavatele. Druhá oblast činnosti spočívá v tom, že agentura obdrží od zákazníka zadání grafického díla a požadavek na zhotovení rozmnoženin daného díla. Agentura tedy dílo vytvoří pomocí externího grafika a následně vytvoří jeho rozmnoženiny. Situace je zachycena na obr. 4 na následující straně. V tomto případě tedy dochází k tvorbě zcela nového autorského díla, jehož autorem není agentura (pozn. agentura jako právnická osoba ani autorem být nemůže), ale externí grafik. V případě, že by grafik byl zaměstnancem společnosti, byla by situace podstatně jednodušší, protože by se jednalo o zaměstnanecké dílo, ke kterému vykonává zaměstnavatel majetková práva. V případě agentury, dílo vytváří externí grafik, který není zaměstnancem společnosti, tedy je nutné smluvně udělené povolení ze strany autora společnosti pro oprávnění k výkonu majetkových práv.

40 Výtvarné dílo v podnikové praxi 40 Obr. 4 Druhá oblast činnosti Smlouva, na základě které dílo vytváří, odpovídá autorskoprávní smlouvě o dílo (viz kapitola 7 této práce). Tato smlouva ale musí navíc obsahovat další náležitosti, vzhledem k tomu, že společnost potřebuje dílo rozmnožovat, případně měnit vzhledem k formě, ve které je dílo zachyceno (např. grafické dílo může být zachyceno na letáku, ale stejně třeba na kartonové krabičce, kde je potřeba vzhledem k prostorovému ztvárnění učinit jisté změny). Do smlouvy je vhodné také zahrnout ustanovení, které brání tvůrci, aby poskytoval dílo přímo zákazníkovi nebo jiné osobě, čehož se docílí udělením výhradní licence. Výše uvedenou problematikou se nyní dále zabývat na konkrétní zakázce, kterou společnost zpracovala.

41 Zakázka Erdomed Zakázka Erdomed Dříve než se začnu zabývat zakázkou Erdomed, je třeba uvést, že tato zakázka vznikla na základě smlouvy o spolupráci mezi agenturou a klientem (viz příloha A této práce), která ve své částí 5. stanovuje zákaz poskytovat bez souhlasu třetím osobám informace o strategiích a produktech klienta, jakož i o spotřebitelském výzkumu jako informace přísně důvěrné. Informace, se kterými budu pracovat v této bakalářské práci, nespadají pod tento taxativní výčet, takže jejich používáním se nedopouštím porušením smlouvy, kterou je společnost Tiskárna Meral s.r.o. vázána. Dne agentura obdržela zakázku od společnosti Medicom International s.r.o. (dále jen klient ), která představuje jednu z největších světových farmaceutických společností zabývající se výrobou a distribucí farmaceutických přípravků. Konkrétně se jednalo o zakázku od její české pobočky, která spočívala v grafickém návrhu propagační brožury k přípravku Erdomed sloužícímu k léčbě chronické obstrukční bronchitidy (dále pouze brožura ). Tato zakázka dle obsahu spadá do druhé oblasti činnosti, protože v sobě obsahuje jak tvorbu grafického díla, tak následných rozmnoženin. Od zákazníka společnost obdržela zadání grafického díla, které spočívalo v poskytnutí zdrojových textů s návodem k jejich přesnému rozvržení v rámci brožury (viz obr. 5). Obr. 5 Ukázka zadání brožury (strana č. 1) Dále byl poskytnut neúplný logotyp 74 přípravku (znázorněno na obr. 6), pro jejich zakomponování v rámci brožury. Neúplnost spočívala v tom, že společnosti bylo poskytnuto pouze grafické znázornění (logo) v otevřeném vektorovém formátu 75, který rozhodně neposkytuje vyčerpávající informace pro správné využití loga. 74 Logotyp je označení pro grafické znázornění názvu společnosti, firmy, výrobku, značky apod. Toto znázornění v sobě zahrnuje informace o rozmístění objektů, barevnost, určení velikosti a dalších parametrech, pro správné znázornění (Rybička, Talandová, 2009, 13 s.). 75 Vektorový formát je způsob ukládání grafických dat založený na tom, že celý obraz je popsán na základě bodů, přímek, křivek, mnohoúhelníků a dalších základních geometrických útvarů.

42 Zakázka Erdomed 42 Obr. 6 Ukázka logotypu Erdomed K celkové grafické prezentaci byla společnosti poskytnuta volnost za podmínky následného schválení výsledného díla. Část výsledného grafického díla (strana č. 1) je zachyceno na obr. 7. Obr. 7 Výsledné grafické dílo Zakázka byla realizována na základě smlouvy o spolupráci mezi agenturou a klientem, jejíž podepsání předcházelo realizaci zakázky. Předností tohoto formátu je pak především to, že je možné libovolně měnit velikost obrazu bez ztráty kvality a možnost práce odděleně s každým objektem obrazu. Otevřenost formátu spočívá v možnosti neomezené úpravy obrazu (Rybička, Talandová, 2009, 14 s.).