Transkript

1

2

3

4

5 PROLOG Kaylo, moc tě prosím! Jde jenom o to, abys šla na tu večeři a několik hodin se za mě vydávala. Nemůžou na nic přijít. Nikdo z těch lidí netuší, že mám dvojče. Kaylo, když to pro mě uděláš, už po tobě nebudu nikdy nic chtít." Kayla McClurová hleděla do rozpáleného obličeje své sestry. Dívat se na Kristinu bylo jako dívat se do zrcadla. Jejich rysy byly naprosto shodné: veliké oříškové oči lemované tmavými řasami, lehce zdvižené nosy a plná, vznešená ústa. I účesy měly podobné - dlouhé a husté světle hnědé prstence vlasů, spadající z ramen. V tu chvíli měla Kristina sevřené rty a oči jí žhnuly známým odhodláním. Kayla vzdychla. Cestou z Washingtonu se těšila na klidný víkend, ale zdálo se, že Kristina má úplně jiné plány. Podívej, Kristino, když budu moct, pomůžu ti, ale na ten nápad s převlékáním zapomeň. Vyměňovat si role byla rozkošná školní zábava, ale vždycky, když jsme to zkoušely později, to skončilo katastrofou. Přísahala jsem, že už nikdy. Je nám osmadvacet, Kristino, a ne osm," dodala Kayla káravě. Kaylo, vysvětlím ti, proč to tak zoufale potřebuju." Kristina si kousala nehet na palci - zlozvyk, se kterým zápasila od dětství. 5

6 Volal mi Boyd. Je ve Filadelfii, předkládal konsorciu nějaký článek, a chce se mnou mluvit. Zítra se vrací do Atlanty..." Zmlkla a zahleděla se do země. Když Kayla zvedla hlavu, uviděla, že oči její sestry jsou plné slz. Já jsem toho tenkrát s Boydem tolik zkazila, Kaylo," zašeptala Kristina. Je to moje chyba, že jsme se rozešli. Celé ty dva roky na něj vzpomínám a lituju toho." I když Kristina nikdy nemluvila o podrobnostech svého rozchodu s Boydem Sawyerem, Kayla věděla, jak nesmírně byla její sestra do toho sympatického, pracovitého lékaře zamilovaná. Tu noc, kdy volala Kayle, že její románek skončil, byla Kristina na pokraji hysterie. Boyd si našel novou práci a stěhoval se do Atlanty. Je to moje chyba," říkala Kristina tenkrát - stejně jako teď, o dva roky později. Musím ho vidět, Kaylo," naléhala Kristina. Musím! Ale naneštěstí jsem slíbila, že půjdu na tu večeři k založení fondu. Kdyby od nás mohl jít někdo jiný, zařídila bych si to, ale nikdo takový prostě není. Musím se tam ukázat." Neboli dnes večer musíš být na dvou místech najednou." To zvládneme, Kaylo," řekla horlivě Kristina. Když odletím do Filadelfie za Boydem a ty půjdeš v Harrisburgu na večeři, vážně budu na dvou místech současně!" Kayla cítila, jak její odhodlání slábne. Co by se stalo, kdyby se pro jednou převtělila do Kristiny? Ušklíbla se nad odpovědí, která ji napadla; ta chvíle nebyla právě vhodná pro dvojsmysly. Co je to za fond?" zeptala se rezignovaně. Fond Matta Minteera, státního senátora z Johnstownu. Má nahradit jednoho přestárlého kongres- 6

7 mana ze Sněmovny Reprezentantů. Dnes večer rozjíždí kampaň, budou tam všichni důležití politici z jeho strany a taky spousta lobbistů." Jasně." Kayla se začínala bavit. Dobře věděla, že členové lobby - a Kristina k nim patřila - si podobnou akci nenechají ujít. Tak mám dojem, že dneska večer budu lobbistka," řekla zlomeně. Jestli pomůže sestře ke štěstí tím, že místo ní půjde na pracovní večeři, stojí to za trochu přemáhání. Nebo ne? Naposledy potlačila pochybnosti. Ty půjdeš!" vykřikla Kristina šťastně a popadla Kaylu do náruče. Děkuju ti, Kaylo! Děkuju!" 7

8 PRVNÍ KAPITOLA Kristinino spontánní poděkování dalo Kayle sílu ignorovat mrzutý hlas v její hlavě, který vytrvale opakoval jednu z oblíbených průpovídek jejich nevlastní matky: Žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán."' Když krátce před sedmou dorazila do centra k Hiltonu, snažila se myslet na nějaké jiné, pozitivnější přísloví; pokud možno na něco o dobrých skutcích, které jsou si samy odměnou. V luxusně zařízeném sále se už shromáždil pěkný dav. Kayla si po vzoru ostatních připevnila na svůj ústřicově zbarvený kostým štítek, který ji identifikoval jako Kristinu McClure, PITA - Pensylvánská nezávislá telefonní asociace. Lidé k ní přicházeli, aby si popovídali. Kayla četla jejich jmenovky a předstírala, že je zná. Jedinou konverzací, která se v té hlučné, přeplněné místnosti dala očekávat, byly ty nejpovrchnější poznámky a odpovědi, které Kayla zvládala hravě. Byla si jistá, že v ní nikdo nebude hledat vetřelce. Kolem prošel číšník sbírající objednávky pití. Když Kayla odmítla, nabídl se, že jí dojde alespoň pro sklenici punče. Vděčně přijala a pokračovala v konverzaci s Donem Exnerem, holohlavým lobbistou středního věku, který s ní vlídně rozprávěl. 8

9 Podívej, támhle je Matt," vykřikl najednou Exner. Matte!" Kayla potlačila zasténání. Smůla, že byla s Exnerem právě ve chvíli, kdy se objevil Matt Minteer. Ale Kristina tvrdila, že ho viděla dvakrát v životě a vždycky ve společnosti jiných lidí, takže by nemělo být těžké tuhle známost simulovat. Dav se rozestupoval před jeho mohutnou postavou. Kayla zaraženě stála. Ten člověk vypadal, jako by měl monopol na trhu s přirozenou autoritou. Jasně z něho vyzařovala tato nedefinovatelná kvalita: dar k nezaplacení pro politika i pro muže. Kayla těžce polkla. Mattovi Minteerovi nechyběla ani přitažlivost. Byl hodně vysoký - měřil asi metr devadesát - a jeho svalnatá ramena v námořnickém saku, to byla mužnost sama. Měl husté černé vlasy a jeho hluboké modré oči zářily živou inteligencí. Úsměv jeho pevných rtů, odhalující dokonale bílé zuby, přetékal přátelstvím a působil dojmem nepředstírané upřímnosti. V tom okamžiku k nim Minteer dorazil. Lobbista mu nadšeně potřásl rukou. Matte, to je dobře, že tě vidím! Dnes večer tu máme skvělé publikum. Bude se ti líbit." Jsem rád, žes to stihl, Done," odpověděl Matt. Jeho pohled se setkal s Kayliným a vyvolal v ní podivný palčivý záchvěv. Dobrý den, Kristino," řekl hlubokým zvučným hlasem, který na ni zapůsobil tak mocně, že ji to až uvedlo do rozpaků. Kayla automaticky uchopila velikou ruku, kterou jí nabídl. Z tepla jeho prstů a síly jeho stisku se jí zatočila hlava. Snažila se vymáčknout ze sebe něco duchaplného. Jsem ráda, že vás zase vidím, pane senátore." To nebylo moc originální, a už vůbec ne takové, aby se 9

10 tím člověk někomu vtiskl do paměti. Kdyby chtěla být záměrně nudná a odtažitá, nemohlo se jí to podařit lépe. Kayla se přikrčila. Příliš přemýšlela o tom, co řekla, a neuvědomila si proto, že Malt Minteer sám zakouší jisté nepohodlí. Donutil svůj pohled klesnout od přitažlivých oříškových očí k její jmenovce. Kristina McClure, PITA, stálo tam - což ostatně věděl předem. Díky daru fenomenální paměti na jména a tváře si okamžitě vybavil každého, s kým se kdy seznámil. Pro politika to bylo nenahraditelným požehnáním; dar, který se nedal ničím nahradit. Vzpomínal si na dřívější setkání s Kristinou Mc- Clurovou, ale ne na divokou touhu, která v něm náhle procitla, když se na ni díval. Rozhodně nikdy předtím, když vzal její ruku do své, necítil v bocích to neuvěřitelně příjemné teplo. Do podivné mlhy, která je zahalila, proniklo netrpělivé nadechnutí Dona Exnera, uraženého, že senátor věnuje tolik pozornosti jinému lobbistovi. Kayla i Matt si současně uvědomili, že se ještě drží za ruce, a rychle se pustili. Vypadali jako školáci přistižení při lumpárně. Pak se k Mattově úlevě objevil jeden z těch úslužných číšníků. Pane, mohu vám donést něco k pití?" Dám si pivo," řekl Matt zmateně. Pivo?" zopakovala Kayla bez přemýšlení. Už dávno si zvykla na atmosféru panující mezi washingtonskými politiky, kde výběr nápojů úzce souvisí s politickým postavením. Pivo neodpovídá úrovni senátora na počátku úspěšného vzestupu. Víš, Matte, na takovéhle akci se od tebe čeká, že budeš chtít něco víc nóbl. Třeba mražené ovocné daiquiri," ozval se Exner. 10

11 Jestlipak mají tyhlety břečky v Minteerově baru?" V Minteerově baru si můžeš vybrat," odpověděl Matt suše. Pivo, whisky nebo obojí. Nic jiného si nedávej, protože jestli tě nevyrazí barman, udělá to někdo ze štamgastů." Otočil se ke Kayle. Nevím, jestli znáte Johnstown, ale Minteerův bar je tam pověstný. Podle mého dědečka je stejně proslulý jako Johnstownská záplava. Podle místní legendy ho v roce 1889 odnesla povodeň, zatímco zákazníci pokračovali v pití a barman dál obsluhoval, dokud nepřistáli o pětasedmdesát mil dál na pobřeží v Pittsburghu." Kayla ani nevěděla, proč jí ta viditelně otřepaná báchorka přišla tak zábavná, ale najednou ji přepadl záchvat smíchu. Matt se také smál. Pohled Kristiny McClurové ho dnes večer vyváděl z míry a její smích a vitalita ho ničily. Pokud mohl soudit, ten smích nebyl nucený. Něco takového by dokázal předstírat jedině zkušený herec. Potom to ale znamenalo, že jí připadal zábavný. Matta to potěšilo. Jeho mladší bratr John byl velký vypravěč, který svými dokonale načasovanými nápady neomylně vyvolával salvy upřímného smíchu, ale Matta všichni považovali za příliš seriózně založeného na to, aby byl zábavný. A i když se snažil vsunout do svých proslovu pro oživení tu a tam humornou poznámku, obvykle vyzněla vážně a naléhavě, spíš jako téma k zamyšlení než jako vtip. Jeho bavičské úsilí vyvolávalo zpravidla úsměvy nebo zdvořilé pokašlávání. Přesně takové zvuky vydal Exner v odpověď na historku o plovoucích barech. Jeho zmatený úškle- 11

12 bek nad neustávající veselostí mladého páru se pomalu měnil v pobouřenou grimasu, až nakonec zamumlal nějakou omluvu a vytratil se. Panebože!" Kayla se statečně snažila vzpamatovat. Nechtěla jsem ho zahnat! To ta vaše historka mě tak vzala." Vzala. Matt ucítil, jak jím projela další mrazivě horká vlna. V okamžiku, kdy to slovo uslyšel, zatoužil udělat to: vzít Kristinu McClurovou, vzít ji do náruče. Pohladit ji. Uvědomil si, že po ní nesmírně touží. Co se to se mnou děje? divil se zoufale. Je to lobbistka! Nikdy se s lobbisty nestýkal jinak než pracovně, a jednal s nimi profesionálním, korektním způsobem. A najednou, zrovna dnes večer, zrovna s Kristinou McClurovou, má zvrácenou chuť na bezprostřední, intimní vztahy. Já, ehm, jsem rád, že se vám to líbilo," zamumlal. Měl by odejít. Okamžitě! Tím, že s ní tráví tolik času, riskuje, že urazí ostatní lobbisty. A navíc je tu druhá, ještě nebezpečnější hrozba - ten otřesný sexuální vliv, který na něj Kristina má. Vrátil se číšník, podal Mattovi vysokou napěněnou sklenici a Kayle další ovocný punč. Poděkovali mu a napili se. Znovu stáli před nutností pokračovat v rozhovoru anebo se rozejít. Tentokrát se chopila iniciativy Kayla. Těšíte se na stěhování své základny z Harrisburgu do Washingtonu?" Mojí základnou vždycky bude obvod, ve kterém jsem byl zvolen," odpověděl rázně Matt. Ať sloužím v pensylvánském senátě nebo v Kongresu, mé záměry a priority zůstanou soustředěny na ty, kteří mi dali důvěru." No výborně!" řekla Kayla obdivně. Moc dobře. 12

13 Trefil jste i rytmus. A voliče nic nepotěší víc než vědomí, že kandidát je jejich a nemůže se dočkat, až jim začne sloužit." Mattův úsměv vyhasl. Mluvíte jako jeden z těch odporných politických manipulátorů, kteří žijí z kibicování druhým." Ajaj. Kayla ztuhla. Vy neschvalujete najímání tiskových mluvčích a politických manažerů? Může to být docela prospěšné pro kandidáty i lidi ve funkci," dodala nervózně. Měla by o tom něco vědět; byla jednou z nich; a doufala, že není ani odporná, ani nekibicuje. Sama to viděla tak, že umožňuje kandidátům využít jejich přirozené nadání a pomáhá jim předávat myšlenky voličům. A od té doby, co si přede dvěma lety otevřela vlastní poradenskou agenturu, zásadně odmítala pracovat pro někoho, koho by sama nevolila, bez ohledu na finanční stránku věci. Tihle poradci pro styk s veřejností ve skutečnosti jenom vydělávají hromady peněz radami, jak veřejnost oblafnout," odporoval Matt opovržlivě. Podle mě je ta prohnaná smečka odborníků na veřejné mínění a na masmédia z valné části zodpovědná za všechnu špínu v politice. Voliči nevěří těm, které zvolili, a není divu, když tihle chamtiví šarlatáni dělají z kandidátů fotogenické panáky bez tvaru a obsahu." V některých bodech s vámi souhlasím," hlesla Kayla. Sama opustila známé kouzelníky z Dillonovy a Wardovy konzultační společnosti, zklamaná a znechucená jejich nedostatkem etiky. Ve vlastní agentuře mohla pracovat bez kličkování. Měla byste se mnou souhlasit ve všech bodech, pokud jde o obranu proti těmhle mazaným supům." Matt nedokázal téma opustit. Minteerové milovali 13

14 polemiky a tahle začínala nabírat obrátky. Rozeberme si to, co jsem řekl před chvílí. Jestli jsem, jak říkáte, trefil rytmus, tak ne proto, že bych si nacvičil uhlazená slovíčka, která mi napsal sekretář s obchodními zkušenostmi a citem pro reklamu, ale proto, že mám vlastní myšlenky a ty říkám. A taky vím, co je pro mě prvořadé, to je přesně ono - prvořadé - ne co potěší davy." Kdyby bylo víc politiků jako vy, poradci pro styk s veřejností by brzo zmizeli," řekla Kayla zastřeným hlasem. A to by bylo požehnání!" Na druhou stranu, ti nejpoctivější politici kolikrát takového poradce potřebují ze všech nejvíc," zdůraznila Kayla. V současném veřejném životě si nikdo nemůže dovolit být příliš otevřený. Vy žijete v relativním politickém závětří - oblíbený rodák, člen většinové strany v místní i státní politice. Na národní úrovni se věci změní." Mohl bych kandidovat na prezidenta a stejně bych žádného televizního gurua neposlouchal, drahoušku." Kayle se hrůzou rozšířily oči. Nikdy, nikdy neříkejte ženě 'drahoušku'. To znamená skoro jistou politickou smrt." Matt se zamračil. To nebyla dotěrnost, to byla... ironie." Nejste dost citlivý, abyste mohl být ironický. S ironií jsou mimochodem vůbec potíže. V tisku obvykle neúčinkuje a ve vysílání se dá špatně pochopit." Takže vy jako znalec styků s veřejností byste své klienty zbavila ironie a otevřenosti?" Matt potřásl hlavou. Držte se PITy, Kristino. Vaše manažerské rady jsou dost ubohé." 14

15 Kayla myslela na své klienty; kdyby sdíleli jeho názory, byly by ubohé její obchody. Místo toho se pohodlně živila v oboru, který ji fascinoval. A měla divnou potřebu podělit se o něco z něj s tímhle cizím odmítavcem, Mattem Minteerem. Než odsoudíte všechny poradce bez výjimky, uvažte tohle, začala naléhavě. Političtí nováčci potřebují pomoc při nabourávání uzavřených vládnoucích kruhů, a přitom může znalec dobře posloužit. Začátečník musí někdy nadřít takové základy jako gramatiku a výslovnost, a dobrý trenér dokáže-" Trenér!" houkl Matt. Tak moment! Trenéry mají fotbalisti, házenkáři a hokejisti." Ale princip je stejný," namítla Kayla. Trenér pro sdělovací prostředky poskytuje vedení a instrukce, stejně jako trenér sportovního týmu. Ne každý má vrozenou schopnost správně se chovat, oblékat a mluvit před kamerou." Matt pokrčil rameny. Je potřeba být sám sebou, před kamerou nebo mimo ni," řekl prostě. Co je na tom tak těžkého?" Kayla ho pozorovala se směsicí podrážděnosti a úcty. Byl svým způsobem dokonalý, jeho talent a sebejistota nevyžadovaly trénink". Jak mu vysvětlit, že existují jiní - lidé s dobrými úmysly, ale méně sebevědomí, plní inspirace, ale neinspirující - kteří doopravdy potřebují zvláštní péči? Zdálo se, že je to marné, zkusila tedy jinou cestu. Z důvodů, nad kterými raději nepřemýšlela, ho toužila přesvědčit, že není odporná, prohnaná ani chamtivá. Dobrý nezávislý poradce může také úřadujícího politika včas odvrátit od přehnané samolibosti a izolace od voličů. Někdy je konzultant jediný, kdo se odváží říkat pravdu politikům obklopeným patolízaly, kteří se můžou usouhlasit k smrti." 15

16 Ne všichni politici se obklopují servilními přikyvovači," protestoval Matt. Ve svém týmu bych nesnesl nikoho, kdo by neměl vlastní názory nebo odvahu se mnou nesouhlasit." Potom jste výjimka, která potvrzuje pravidlo. Upřímně řečeno, můj názor na většinu politiků je zrcadlovým obrazem toho, co si vy myslíte o konzultantech. Ale já na rozdíl od vás aspoň uznávám, že existují výjimky." Matt nadzvedl hnědé obočí. Jste velice otevřená. U lobbistů jsem zvyklý na nasládlé úsměvy, a ne na upřímné slovo." Kayla unaveně přešlápla. Takže vy neuznáváte politické konzultanty nebo lobbisty?" Matt se zamračil. Náhle pocítil výčitky. Copak nedokáže vést jednoduchý rozhovor s příjemnou ženou bez toho, aby se nad něčím rozčiloval? Najednou v duchu uslyšel svou mladší sestru Anne Marie: Uvolni se, Matte. To si neumíš jen tak popovídat bez těch přednášek o dobru a zlu podle evangelia Svatého Matthewa Minteera?" Přejel pohledem Kristinu McClurovou. Její překrásný, přitažlivý úsměv byl pryč. Uvažoval, jestli není pozdě na nápravu, a rozhodl se, že to ještě zkusí. Usmál se na ni pověstným Minteerovským úsměvem, který lehce dobýval srdce i hlasy. Pojďme zakopat válečnou sekyru a začít o něčem jiném. Třeba o tom, na čem se může politik ze stáje shodnout s nekompromisně střílející lobbistkou." To zní jako z Divokého západu," řekla Kayla suše. Zvláštní výběr přirovnání pro člověka z Pensylvánie." Čekala byste spíš nějaké železo a koks a uhlí a ocel?" 16

17 Potěšilo ho, když se znovu usmála. A i když ho děsilo, že dialog sklouzává na hranici flirtu - flirtu! Na politické akci! - nedokázal se ubránit logickému pokračování. Co byste řekla zákusku? Nemyslím to jako metaforu, ale jako reálnou věc," dodal rychle. Vynechme moučník, který se tu bude podávat - je to gumový pudink bez chuti se symbolickým náznakem čokoládové pěny, urážka všech, kdo mají rádi čokoládu nebo šlehačku. Zajdeme do Rilla na některou jejich domácí zmrzlinu. Co vy na to, Kristino?'' Kayla nezaváhala ani chviličku. Ráda bych." Později se na sebe zlobila za ten bláznivý nápad - vyjít si v přestrojení s politikem, který odsuzuje její živnost. V tom okamžiku však jednala impulzivně - což u ní byla vzácnost - a vychutnávala to. Přijďte k čelnímu stolu, hned jak skončí projevy," řekl Matt. Jeho hluboké modré oči jiskřily. Pak se ztratíme." Kayle se zatočila hlava. Vyznělo to tak tajemně, jako by se chystali na dobrodružnou romantickou schůzku a ne na zmrzlinu. Ano," řekla chraplavě. Oba dva zatajili dech a dlouhou chvíli se dívali jeden druhému do očí, dokud k Mattovi nepřistoupil nenápadný kongresman a neuvedl ho na jeho místo u čelního stolu. Jak si razili cestu davem, Mat otočil hlavu. Viděl, že Kristina ho stále sleduje. Vypadala stejně omámená a oslněná jako on. Usmál se, a i když byl na půl cestě místností, usmála se také. Důvěrným, výmluvným úsměvem, který je spojoval a sliboval tak mnoho. 17

18 Kayla cítila, jak v ní plane teplý sladký žár, jak lehké má srdce, jak je vnímavá a svobodná, tak vzdálená svému běžnému já, že i jí samé by ta náhlá změna měla připadat podezřelá. Ale dnes večer byla jiná, byla z ní hravá, šťastná Kayla, která nedokázala myslet na nic jiného než na Matta Minteera. Asi budu zamilovaná, rozhodla se Kayla a usrkla čerstvě nalitého bílého vína. I když si myslela, že se to stává jen v písních, ve filmech a v knihách, teď se to přihodilo jí. Zamilovala se na první pohled. A doutnající, toužebné pohledy, které k ní Matt nepřestával vysílat, ji nádherně ujišťovaly, že i on se zamiloval do ní. 18

19 DRUHÁ KAPITOLA Ještě nikdy jsem se na politickém večírku tolik nebavila," zavolala Kayla na svých devět sousedů. Ačkoli si byli cizí, když usedali k večeři - Kristinu znali od vidění jen dva z nich - nad zákuskem už Kayle připadali jako staří přátelé. Během večeře si vyměňovali historky a vtipy; i nejmenší náznaky humoru odměňovaly salvy smíchu. I u ostatních stolů bylo veselo. Smích a družnost prostupovaly sál, odstraňovaly zábrany a všechno prozařovaly štěstím. Zanedlouho se začalo zpívat; jen kapela scházela. Zpívali všichni včetně koryfejů u čelního stolu. Když přinesli zákusek, Kyla si vzpomněla na Mattovo pozvání. Tohle nebudu," řekla a odstrčila misku. Jsem pozvaná na zákusek do..." Nemohla si vzpomenout. Mají tam domácí zmrzlinu." Její spolustolovníci zaburáceli smíchem. Tou dobou už se smáli všichni všemu. Jdeš na zmrzlinu, hmm? To vypadá spíš na rande," řekl rozjareně asi čtyřicetiletý muž ze střední Pensylvánie. Kdopak je ten šťastlivec, Kristino?" Kayla neviděla důvod tajit šťastlivcovu" totožnost. Kývla hlavou k čelnímu stolu. Támhle je," řekla. Jelikož - až na jednoho - jsou všichni pánové 19

20 u toho stolu tak trochu ženatí, musíš jít s tím jediným, který je svobodný," hádala mladá žena přibližně jejího věku. Matt?" Matt," potvrdila Kayla, načež celý stůl zabouřil smíchem nad tou ozvěnou. Nevěřím," vložil se někdo do hovoru. Minteer se s lobbisty nestýká. Jestli s ním vážně máš schůzku, dokaž to. Jdi a sedni si mu na klín." Stolovníky okamžitě rozdělil hlasitý spor. Polovina Kayle věřila, ta druhá se dožadovala důkazu. Kayla měla tak dobrou náladu, že se rozhodla vyhovět. Půjdu se s ním pozdravit, ale na klín si mu sedat nebudu." Vstala a místnost se s ní zakymácela. Copak jsem opilá?" zamumlala a zavrtěla hlavou. Měla jsem jen sklenku vína." Všichni se znovu rozesmáli a Kayla se vydala na cestu, provázena úsměvy a povzbuzováním. Nezdálo se jí, že by tam vpředu nebyla vítána. Všichni v sále se chovali tak přívětivě, že se mezi nimi Kayla cítila opravdu jako doma. U čelního stolu ji přijali přátelsky. Haló, krásná dámo," zahalekal kdosi. Nechtěla byste se k nám připojit?" Matt vstal. Bušilo mu srdce, byl plný předtuch a nedočkavý jako chlapec, který si na školním plese přišel pro dívku svých snů. Připadalo mu dokonale přirozené vzít obě její ruce do svých. Ještě jednou dobrý večer," řekl měkce. Hřejivě se usmála. Ahoj." Uneseně hleděli jeden na druhého. Znovu se začalo zpívat a Kayla se zasmála. Víte, politické akce jsou obvykle k smrti nud- 20

21 né. Tohle je ta nejveselejší, na které jsem kdy byla." U nás v Pensylvánii umíme slavit," vychloubal se viceguvernér a ostatní souhlasně zamručeli. Asi bych se měla vrátit," řekla Kayla Mattovi. Někteří z mých přátel nechtěli věřit, že spolu dnes večer jdeme na zmrzlinu, a chtěli po mně, abych to dokázala tím, že s vámi promluvím. Někteří vyžadovali ještě konkrétnější důkaz." Váhavě tlumočila výzvu - a Matt přijal. Posadil se na své místo a přitáhl si Kaylu na klín. U Kaylina stolu se zvedl souhlasný povyk. Matt spojil ruce okolo jejího pasu. Teď všichni vědí, že jste moje děvče," řekl s přivřenýma očima. Žena," opravila jej automaticky. Je politická chyba mluvit o ženách nad osmnáct jako o děvčatech." Jedna ze zásad, které neustále zdůrazňovala novým klientům i těm, kteří využívali jejích služeb delší čas. Co na tom." Matt nebyl v tom okamžiku schopen ocenit její lekce. Byl příliš zaměstnán oceňováním jí samé, vyzařující teplo, vláčnost a ženství. Neschopen ubránit se pomalu zdvihl jednu ruku a nechal ji spočinout těsně pod Kristininými ňadry. Konečky prstů cítil, jak se chvěje. Kdyby se jen trochu pohnula, celá její měkká tíha by se ocitla v jeho dlani. Touha překlenout tu vzdálenost - uchopit a polaskat její ňadra, zmocnit se jejích měkkých zralých rtů v polibku stejně hladovém a divokém jako jeho tělo - byla zdrcující. Matt si téměř neuvědomoval, že se nechová jako obvykle. Na veřejnosti byl v přítomnosti žen vždy naprosto korektní. Jsi tak studený - uvolni se!" zněl věčný refrén jeho bývalé skorosnoubenky Debry Wheelerové. 21

22 Mattovou zmatenou myslí proběhla myšlenka na Debru a na to, že kdyby ho teď viděla, jak na tomhle hvězdném politickém shromáždění drží na klíně Kristinu McClurovou, myslela by si, že ho někdo zaklel. Nebo opil. Ale on sám dobře věděl, že je to nemožné. Měl jenom jedno pivo a sklenici vína. Dobrá, opilý není, tedy snad zakletý? Myslím, že jste mě omámila nějakým kouzlem." Matt vyslovil své myšlenky nahlas, zahleděný do Kayliných průzračných oříškových očí. Pohnula se a sevřela jeho ruku. Cítila, jak je silný. Bolestivě si uvědomovala puls v jeho zápěstí, zběsilou životní sílu, vedle které jí teplý proud v jejích vlastních žilách připadal jako medová řeka. Myslím si o vás totéž," řekla měkce. Nikdy jsem nic takového necítila. S nikým. A - nebývám vždycky takhle upřímná," přiznala. Takhle se otevřít je riskantní, ale cítím, že vám můžu říct všechno, nač pomyslím, a zapomenout na všechny ty strategické hry mezi muži a ženami." Láska k Mattu Minteerovi nebyla mlhavá možnost, ale jistá věc. Matt zaúpěl. Její sladké vyznání ho zbavilo posledních zbytků sebevlády. Chtěl tuto ženu tak jako nikdy nikoho. Chtěl ji líbat, dotýkat se jí, zmocnit se jí navždy. Přítomnost desítek lidí ho k jeho vlastnímu úžasu vůbec neodrazovala. Matt sklonil svou hlavu k její. Kayla ho sledovala neskrývaně hladovýma očima. Chystal se ji políbit a ona to zoufale chtěla. Co záleželo na tom, že jsou u čelního stolu v sále plném politické elity, lobbistů a lidí od novin? Byli do sebe zamilovaní, a jak říká stará píseň - Lásce každý rád odpustí." Někdo se dnes večer tu píseň pokoušel zpívat. Pane senátore!" Do hluboce soukromé chvíle 22

23 pronikl ostrý nosový hlas vrchního a Matt i Kayla zůstali podivně dezorientováni. Pane, chcete rozkopat celou planetu Zemi?" Matt, už tak dost otřesený nenadálým vyrušením, jen otevřel ústa a zahučel: E?" Omámená Kayla neřekla ani slovo. Existuje přirozená cesta k získání energie bez znečišťování naší mateřské planety..." pokračoval vrchní. Jeho hlas jim mizel a zase se objevoval. Ale bezpochyby mluvil o- Větrné elektrárny?" opakovala Kayla nevěřícně. Sál se znovu roztočil. Nebo možná sama vířila mezi světly, stoly a rozesmátými lidmi. Já - připadám si jako na křídle větrného mlýna, lítám pořád kolem dokola." Zmateně hleděla na Matta. Všechno je v pořádku, miláčku," konejšil ji a vstal. Je tu moc lidí a málo vzduchu. Pojďme pryč." Opustili sál ruku v ruce. U posledního stolu je oslovil uniformovaný poslíček. Následujte mě, prosím." Kayla a.matt si vyměnili spiklenecké úsměvy, potěšeni pomocí toho bystrého mladíka. Šli za ním ztichlou chodbou s podlahou pokrytou kobercem, několikrát se zastavili a vyměnili si kradmé, hladové polibky. Poslíček trpělivě vyčkával, ukazoval jim cestu se zdvořilým Tudy, prosím." Putovali za ním, až se zastavili přede dveřmi. Váš pokoj," řekl poslíček a otevřel dveře. Pokoj," zopakovala Kayla a vstoupila. Ocitla se v hlubokém šeru. Zaslechla tiché Dobrou noc," dveře se za ní zavřely a zahradily cestu světlu z chodby. Byla úplná tma. Nevidím na krok," řekla Kayla. Držím si ruku před očima a nevidím ji." Slyšela, jak se někdo za- 23

24 chichotal, a s úžasem si uvědomila, že to byla ona sama. Ten zvuk ji zmátl stejně jako tma. Nebesa, ona se přece takhle nikdy nesměje! Kde to jsme?" zeptala se a udělala krok do černé nicoty. Lehce přitom zakolísala. Potřebovala bych slepeckého psa," zamumlala. Nerozsvítíme?" Ne." To byl Mattův hlas, hluboký, chraplavý, sametový. Jestli je to sen, je to ten nejhezčí sen, jaký se mi kdy zdál, a já se nechci probudit. Pojď ke mně, miláčku." Vztáhl k ní ruce, nahmatal ji pár kroků před sebou a sevřel její ramena. Její hebkost a vůně mu stoupaly do hlavy jako čistá whisky. Točila se mu hlava; jeho tělo, dávno napjaté vzrušením, ztuhlo rozkoší hraničící s bolestí. Najednou stála tváří k němu, její tělo se dotýkalo jeho, teplý tlak jejích prsou na jeho hrudníku, její stehna otírající se o jeho. Neviděl ji, ale dotýkal se jí a cítil její parfém, slyšel její rychlý dech a věděl, že je stejně vzrušená jako on. Jsi moje dívka ze sna," zašeptal. Jeho rty se dotkly jejích vlasů. Tedy moje žena ze sna," opravil se s úsměvem. Výborně! Vzpomněl sis," řekla Kayla a zasmála se. Připadalo jí tak samozřejmé, snadné a správné přitisknout se k němu. Cítila se s ním tak vnitřně spřízněná, že fyzická blízkost byla nutným a přirozeným vyjádřením mystického setkání jejich duší. Ale já nejsem sen," dodala měkce. Jsem stejně skutečná jako ty." Tak skutečná jako chvění jejích údů a sžíravý, vlhký žár v jejích nejtajnějších místech. Touhy a city, které dlouho držela pod zámkem, se probouzely k životu. Jakoby z jejich společné vůle se její ruce ovinuly okolo jeho krku a přitiskly ji k němu ještě blíž. Zdá- 24

25 lo se nemožné, aby v jeho objetí zůstala klidná. Vzepjala se proti němu. Matt zasténal, sevřel její zadeček a přitáhl ji k sobě ještě výš a pevněji. Visela na něm s myšlenkami divoce vířícími a on jí šeptal do ucha přerývaná slova lásky - smyslná, vášnivá slova. Divoká, temná touha ji opájela. Obklopil ji stejný zvláštní opar neskutečna, jaký zakusila před chvílí. Možná že je to sen," ozvala se zmateně. Ale jak bychom mohli mít oba stejný sen? Zdá se to mně nebo tobě?" Zmocňovala se jí závrať. To ty musíš být v mém snu, protože kdybych byla já ve tvém, tak-" Já vím jenom to, že tě zoufale chci," přerušil ji Matt měkce, hluboce a naléhavě. Nedokázal přemýšlet s ní. Myšlení i mluvení vyžadují koncentraci, které v tom okamžiku nebyl schopen. Jeho tělo bylo přemoženo; toužil po ní a ta touha vymazala všechno ostatní. Je mi jedno, jestli jsi skutečná nebo vysněná," vydechl. Chci tě, miláčku." Kayla ucítila na svém citlivém ušním lalůčku jeho rty, jemné kousnutí jeho zubů. Jeho tělo se pevně přimklo k jejímu, jeho rostoucí mužská touha byla zřetelná. Ano, lásko," slyšela se říkat hladovým, smyslným tónem, který ještě nikdy nepoužila. Ještě nikdy neoslovila muže lásko", ale dnes to bylo přirozené. On byl její láska, muž, na kterého po všechny ty roky čekala. Věděla to od chvíle, kdy se zadívala do jeho oslnivě modrých očí, a vše, co se teď mezi nimi dělo, jen potvrzovalo její prvotní předtuchu. Mattovy rty se zmocnily jejích v divokém polibku, který se stával stále divočejším a hlubším. Jazykem vnikl do sladké hlubiny jejích úst, zkoumal ji, procházel a zmocňoval se jí v panovačném projevu ryzí 25

26 mužské nadvlády. Kayla odpovídala zuřivými protiútoky, jak se v ní rodila a rostla vášeň. Matt jí vklouzl rukou pod kabátek a pohladil ji po ňadrech. Přes hedvábné vrstvy prádla cítil pevně vztyčenou bradavku. Prsty sledoval její tvar a citlivě, lehce ji sevřel. Kaylu zaplavila ohnivá vlna. Z hrdla jí uniklo tiché šepotavé zasténání. Rozechvělýma rukama si stáhla kabátek a pak slepě zatápala po jeho saku. V pokoji byla úplná tma, ještě zesilující nadskutečnost toho, co se zdálo být spojením fantazie a snového naplnění dlouho předvídaného osudu. Strhávali ze sebe vlastní šaty, šaty toho druhého, zbavovali se jich šílenými pohyby, přerušovanými horce intimními polibky a doteky, každou vteřinou prudšími a žádostivějšími. A pak najednou leželi. Kayla mlhavě vnímala, že je nahá, a že také Matt je nahý. Na odhalené kůži cítila hrubý povrch postele, další podnět pro její dávno zahlcené smysly. Chci se na tebe dívat, chci tě vidět," vydechl Matt ostře, ale za nic na světě by se teď nedokázal pohnout pryč od ní a hledat světlo, které určitě muselo být někde blízko. Příště," slíbil s ústy na jejích rozevřených rtech. Příště. Ano, takových chvil bude mnoho, mnoho, pomyslela si Kayla. Byla taková tma, že nevěděla, má-li oči otevřené nebo zavřené, ale to vůbec nevadilo. Byla hluboce pohlcená vjemem jeho mužné tíhy, která ji nádherně tiskla na matrace a pod kterou se cítila malá, měkká a ženská. Jeho velké ruce neomylně nalezly její prsy, horké, plné a dokonale hebké. Něžně je hladil a tiskl, učil se znát po hmatu jejich tvar. 26