SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Transkript

1 SPEKTRUM časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky České firmy chtějí stavět Temelín Co nového v legislativě i Parlamentu Svaz organizoval úspěšnou misi do Turecka Úspornější rozpočet Evropské unie požaduje i ČR

2 Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem: BUSINESSEUROPE Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996) 1600 subjektů 113 členských firem 31 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu Asociace inovačního podnikání České republiky Asociace leteckých výrobců ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Asociace spotřební elektroniky Asociace strojních inženýrů Asociace výzkumných organizací Asociace zemědělské a lesnické techniky CECED CZ Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Česká manažerská asociace Česká plynárenská unie Českomoravská elektrotechnická asociace Český svaz zaměstnavatelů v energetice ICT UNIE, o. s. Odvětvový svaz Hutnictví železa Sdružení automobilového průmyslu Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz dopravy České republiky Svaz chemického průmyslu ČR Svaz kovohutnického průmyslu Svaz plastikářského průmyslu ČR Svaz sléváren ČR Svaz strojírenské technologie SST Svaz výrobců cementu ČR Svaz výrobců vápna České republiky Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky Unie středního stavu České republiky Partner Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: Grafická úprava a sazba: studio pixl e Tisk: Tiskárna Macík, Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a. s., ŠKODA AUTO a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a. s., OKD, a. s.; VÍTKOVICE, a. s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP 3285/99 P ze dne Vychází měsíčně Registrace: ISSN

3 Vážení členové Svazu průmyslu a dopravy ČR, dovolte mi několik poznámek ke spojené nádobě vzdělávání a trhu práce. Všichni víme, že chronická nemoc a vleklá krize našeho školství by mohla vést až k tomu, že kvůli nedostatku technicky vzdělaných lidí se prosperující zahraniční společnosti zvednou a přestěhují výrobu jinam. Příkladů, že investoři nemohli naplnit své záměry právě z důvodu chybějících kvalifikovaných lidí, je už řada. I nyní, v době poměrně značné míry nezaměstnanosti, mají u nás mnohé firmy obrovské problémy, aby sehnaly inženýry i absolventy středních průmyslových škol a učilišť. Jejich zástupci stále důrazněji varují před tím, že pokud se trend nezájmu o technické obory nezastaví, zmizí nám z pracovního trhu řada pro průmysl nepostradatelných oborů. Je tu i další vztyčený ukazovák a tím je kvalita vzdělání a projení s praxí. Strašlivě se snížila úroveň průmyslovek a omdlívám z toho, jaké základní věci neznají inženýři po ukončení vysoké školy. K tomu šetření Svazu potvrzují, že i absolventi vysokých škol technického a ekonomického směru sotva přičichli k podnikové praxi. Nehledě na tuto kritiku si státní technické školství udržuje poměrně slušnou kvalitu, ba se postupně zlepšuje. O těch soukromých bych raději nemluvil, v tomto směru musí nastat nějaká katarze. Je faktem, že návrhů na řešení se popsaly stohy a s politiky se debatovalo stovky a stovky hodin. Přesto si dovolím shrnout některé návrhy. Počet vysokých škol je třeba omezit, zvýšit jejich kvalitu a zejména směřovat peníze na podporu kvality. Cestou je sledování úspěšnosti uplatnění absolventů a zda je to v jejich oboru. V zahraniční to není nic neobvyklého. Ohromným mínusem je, že z řady oborů odejdou absolventi pracovat jinam. To je ztracená investice. Považuji za nezbytné, aby se na všech vysokých školách zavedly přijímací zkoušky. Nutné je, nehledě na odpor rodičů i žáků, opětovné zařazení matematiky mezi maturitní předměty a návrat předmětu Polytechnická výchova (dříve takzvané Dílny) na základní školy. Něco se již daří, ale spíše snahami a tlakem soukromého sektoru, než iniciativou státu a jeho skutečně promyšlenou politikou. Vzdělání je vstupenka do života, která umožňuje při správné volbě lepší možnosti uplatnění. Pokud ovšem naše země stále produkuje disproporce mezi zaměřením vzdělávacího systému a poptávkou trhu práce, je dopředu naprogramované, že mnohem větší počet lidí nenajde na trhu práce uplatnění, než když by stát nerezignoval na roli zadavatele vzdělávání. Veškerá další opatření, jako je zejména požadavek Svazu na zavedení kurzaerbeitu v časech ekonomicky nepříznivých a v dobách propouštění pracovníků, je z tohoto pohledu spíše pomocí při hašení požáru než systémově dlouhodobá prevence. Pavel Juříček, viceprezident SP ČR pro zaměstnavatelskou oblast a kolektivní vyjednávaní, spolupráci se sociálními partnery Úvodní slovo

4 Úvodní slovo...03 Téma České firmy chtějí stavět Temelín, ale narážejí na legislativu EU...05 Vyjádření Svazu k českým zakázkám při dostavbě Temelína...07 Podpora exportu Turecko je otevřené českým podnikatelům Dobrá zpráva Bovdeny byly pro Obzor živou vodou...36 Manažer roku Nominovaní v soutěži MANAŽER ROKU zvládají krizový management: Vývoj krize opisuje dvojité W...38 Události, stanoviska, lobby Trestní odpovědnost právnických osob...08 Fotopohlednice BRANO a.s. si letos připomíná 150. výročí...21 Klubový večer...22 Setkání s novináři Pohled médií Média se zaměřila zejména na sociální témata Otázky pro Rekvalifikace nabírají tempo Co vás může zajímat MSV 2012: brněnské výstaviště zaplní sedm průmyslových veletrhů...40 Regionální zastoupení Optimalizace profesní struktury...27 Změny v zákoně o veřejných zakázkách Co nového v Parlamentu?...12 Nákladní doprava směřuje ze silnic na koleje, měla by tomu pomoci i nová legislativní úprava Finální verze fiskální smlouvy proč ji podepsat Současnost a budoucnost kohezní politiky EU...20 Globální a evropský rozměr Co přináší evropské programy Horizont 2020 a Erasmus...28 Rozpočet EU aneb co spojuje a rozděluje tzv. Skupinu stejně smýšlejících...31 Jarní summit EU mezník v hodnocení evropského semestru...32 Na webu Sociálního dialogu sledují čtenáři nejvíce téma předdůchodů...35 Kulatý stůl o pracovně lékařských službách...42 Inzerce: ČEZ, a. s.; Czech Coal, a. s.; Linet spol. s r.o., XII. Fórum Zlaté koruny, topvision, Pár ekonomických zpráv z jednání BusinessEurope Nový zástupce SP ČR v CEBRE

5 České firmy chtějí stavět Temelín, ale narážejí na legislativu EU Zadávací dokumentace pro dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně má tisíce stran. Podpora českého průmyslu v ní ale nemůže být. Tuzemské podniky proto hledají vlastní cestu. Největší byznys století se otevírá před českými firmami. Ve hře je zhruba 200 miliard korun, které půjdou na výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Do jaké míry si z tohoto obrovského investičního koláče české firmy ukousnou, zůstává ale stále otevřené. Karty miliardových investic drží v rukou především elektrárenská společnost ČEZ, i když konečné slovo bude mít vláda. O tom, komu se rozdají trumfy a kdo získá zakázku na výstavbu jaderných bloků v Temelíně, případně v Dukovanech, se intenzivně jedná. Už dnes je jisté, že to bude jeden z tria zahraničních účastníků tendru. Jedná se o americkou firmu Westinghouse, francouzskou Arevu nebo ruský Atomstrojexport. Temelín by měla stavět společnost, která zapojí co nejvíce českých firem, uvedl nedávno na semináři Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Český ministr by se neměl stydět, že chce, aby tuto práci dělaly české firmy, dodal. Vystihl tak přání šéfů mnoha tuzemských firem a také dlouhodobě prosazovaný postoj Svazu průmyslu a dopravy ČR. Problémem je, že toto přání se nemůže promítnout do zadávací dokumentace pro výstavbu jaderných bloků, kterou vypracoval ČEZ. Ta má sice 6000 stran, ale ani řádku o tom, že něco z toho by měly dodávat domácí podniky. Odporovalo by to legislativě Evropské unie. Přitom je veřejně známo, že v zahraničí se při Svaz průmyslu a dopravy ČR 05

6 podobných gigantických investicích toto pravidlo často obchází a národní zájmy se dostávají do popředí. Pro výstavbu třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně se vybírá dodavatel formou veřejné soutěže, což neumožňuje preferenci místních subdodavatelů. Soutěžitel tak rozhoduje sám o podílu českých firem, upozorňuje ředitel finanční divize ČEZ Martin Novák. jaderného bloku v elektrárně v Novovoroněži. Přitom tamní reaktor měl být referenčním zařízením pro tendr na Temelín. Do ukončení soutěže nebude však stát. Letos v červenci chce ČEZ nabídky vyhodnotit, v polovině příštího roku pak vybrat vítěze tendru. Stavět by se v Temelíně mělo začít v roce Patrně ani Američané nebo Francouzi nebudou mít ale včas dokončeny referenční elektrárny pro tendr ČEZ. Každá země podporuje své firmy, přestože je to proti zákonům EU, dodává svůj postřeh do diskuse k účastí českých firem velvyslanec pro energetiku v Bruselu a vládní zmocněnec pro výstavbu Temelína Václav Bartuška. Podporu pro svou účast na výstavbě jaderných bloků by domácí podniky měly získat u české vlády, říká předseda hospodářského výboru Milan Urban. Vláda by za tímto účelem měla přijmout deklaraci. Pokud by se tak zdráhala učinit, měl by to udělat parlament. Parlament to udělat může, aniž by porušil pravidla hospodářské soutěže, tvrdí Urban. Zakázka pro Temelín má význam pro český průmysl i z dlouhodobého hlediska. Nejedná se pouze o výstavbu atomové elektrárny koncentrované asi do šesti let. Její životnost může být až desetinásobná. Ve hře je servis zařízení, jak upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislav Kázecký. Z toho by také měly profitovat české firmy. Podle stanoviska Svazu je za českou firmu považována společnost, která působí v České republice a platí zde daně. Tuzemské společnosti se musí dostat do hledáčku generálních dodavatelů jaderných bloků nezávisle na ČEZ. Podle Martina Nováka mají proti zahraniční konkurenci velkou přednost ve znalosti místních norem. Účastníci tendru je proto potřebují. Zatím se o podílu domácích firem spíše jedná v kuloárech, napilno mají lobbisté, tlak vyvíjejí samotné firmy. Výhodou je, že domácí podniky mají co nabídnout. Jejich předností není však pouze znalost prostředí. Česko se řadí mezi pouhých deset států na světě, které jsou schopny vyrobit jaderná zařízení. Ředitel energetické divize Vítkovic Martin Pecina potvrdil, že jednání mezi domácími podniky a možnými zahraničními generálními dodavateli již začala. Konkrétně Vítkovice jednají se všemi účastníky tendru. Naproti tomu plzeňská Škoda JS se přímo zapojila do česko-ruského konsorcia vedeného Atomstrojexportem. Toto konsorcium bylo považováno za favorita soutěže, ale jeho pozice byla nedávno oslabena po oznámení Rusů, že se o dva roky odkládá dokončení prvního Jde nám o dlouhodobý byznys, tvrdí Pecina o záměrech Vítkovic a řady dalších českých podniků. Nechtějí se podílet pouze na výstavbě domácích jaderných elektráren. Cílem českých firem je dostat se s velkými dodavateli jaderných zařízení i na chystanou výstavbu jaderných elektráren v zahraničí. Například se chtějí uplatnit v Rusku nebo na perspektivních trzích Indie a Číny. Proto se minulý měsíc uskutečnilo setkání zástupců ruského jaderného konsorcia s 60 manažery českého průmyslu. Nejednalo se zde pouze o případné spolupráci na Temelínu, ale také při výstavbě jaderných elektráren v Rusku a ve světě. Máme zakázek dost a potřebujeme pro ně kvalitní dodavatele, prohlásil viceprezident společnosti Rusatom Overseas Leoš Tomíček. Ocenil kvalitu českého jaderného průmyslu a také jeho orientaci na ruskou technologii danou historicky. V Rusku se plánuje v nejbližších letech výstavba 13 jaderných elektráren. Další zakázky má konsorcium v zahraničí. Rovněž Francouzi a Američané slibují vysoký podíl českých firem v Temelíně. ZVVZ Group v Milevsku například úspěšně zvládlo audit Arevy. Následně s dalšími 13 podniky podepsala milevská firma počátkem března s francouzskou společností memorandum o porozumění. To by se mělo stát odrazovým můstkem pro spolupráci nejen při dostavbě Temelína, ale také na projektech Francouzů v zahraničí. Všichni tři uchazeči říkají, že podíl českých firem bude vysoký až 70 procent, upozorňuje Václav Bartuška. Osobně nemá rád sliby, raději by sázel na písemné dohody. Největší šanci na získání podílu ze zakázky mají tuzemské stavební firmy. Každý, kdo umí stavět, tam najde svůj díl práce, zhodnotil možnou účast tuzemských stavebních firem na dostavbě Temelína generální ředitel firmy Skanska Dan Ťok. Společnost Metrostav již uzavřela s americkou Westinghouse dohodu o budoucí spolupráci při dostavbě atomové elektrárny. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace vsmrcka@pcr.cz 06 Téma

7 Vyjádření Svazu průmyslu a dopravy ČR k českým zakázkám při dostavbě Temelína Svaz průmyslu a dopravy ČR zastřešuje velkou část průmyslových firem a ve své činnosti neprosazuje zájem některé z nich proti zájmům ostatních. Hájíme zájmy průmyslu jako celku. To jsme prokázali při přípravě aktualizace Státní energetické koncepce. V našich připomínkách a požadavcích jsme preferovali obecný zájem s důrazem na zájem zákazníků spotřebitelů, kteří oprávněně požadují ekonomicky dostupné, bezpečné a spolehlivé dodávky energií. Nejinak postupujeme v případě rozhodování o dodavateli historické investice, kterým je nepochybně dostavba JE Temelín. Nepřejeme si, aby vláda porušila pravidla hospodářské soutěže a ani to není možné. Chceme, aby jako majoritní akcionář investora velmi vážně vnímala, o jak historickou příležitost pro průmysl a stavebnictví se jedná a využila všechny možnosti, které má k dispozici. Je nutné vzít v úvahu, jaké důsledky bude mít rozhodnutí o přidělení mimořádné zakázky, kterou výstavba JE představuje na zaměstnanost v ČR. Dále jaký význam to bude mít pro daňové inkaso. Jde o realizaci zakázky s vysokou náročností na kvalitu jejího provedení. Odvětví energetického strojírenství v ČR patří mezi absolutní světovou špičkou, a mohlo by prostřednictvím tohoto projektu opětovně prokázat svoji vysokou úroveň. Významný bude i efekt referencí vyplývající z účasti na dodávce. Je samozřejmé, že české firmy ucházející se o účast na projektu dostavby 2. a 3. bloku JETE musí nabídnout kvalitní, časově, termínově a technicky konkurenceschopné produkty a práce. Takových nabídek od svých tradičních, vyzkoušených, již certifikovaných subdodavatelů bude mít vítěz tendru ale více. Proto je nutno ze strany vládních představitelů zajistit pro české firmy zvýhodnění, které umožňuje pozice investora. Představte si, že americký, francouzský nebo ruský investor s majoritním vlastnickým podílem státu by se takto rozsáhlou investici ve vlastní zemi nesnažil ovlivňovat ve prospěch firem zaměstnávajících své občany a platících daně doma. I z důvodu přenosu know-how by se na akci měla podílet česká inženýringová organizace. Průmyslu a stavebnictví, které prožívá jedno ze svých nesložitějších období, je potřeba jít naproti. Vyjádření Svazu průmyslu a dopravy ČR přednesl 22. února 2012 na semináři Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký. Přinášíme zkrácenou verzi Svaz průmyslu a dopravy ČR 07

8 Trestní odpovědnost právnických osob Firma může být nyní trestně odpovědná stejně jako fyzická osoba. Zdaleka ne všechny společnosti si to uvědomují. Od nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., kterým byla do právního řádu České republiky zavedena trestní odpovědnost právnických osob. Vzhledem k tomu, že tento zákon se netěšil takovému zájmu médií, jako jiné právní normy, mohlo se stát, že ne všechny společnosti jsou si vědomy dopadu této právní úpravy. Tento článek se zaměřuje na nejdůležitější aspekty právní úpravy a hrozící rizika pro společnosti. Odpovědnost podle zákona postihuje všechny právnické osoby, které na území ČR: mají sídlo podnikají mají svůj majetek mají svoji pobočku nebo organizační složku. Trestní odpovědnosti tedy podléhají např. i nadace a sdružení dle zákona o sdružování, příspěvkové organizace, obce při výkonu ekonomické činnosti (viz 2 až 6 zákona). Trestné jsou jen skutkové podstaty, které jsou taxativně uvedené v zákoně 7. Trestné jsou např. činy (výčet je opravdu jen demonstrativní, je nutno se podívat, co vše je v 7 uvedeno): Majetkové (např. podvody daňové, dotační, úvěrové, pojistné; podílnictví, praní špinavých peněz, trestné činy souvisící s informačními systémy poškození záznamu na počítači, zásah do vybavení počítače) Hospodářské (např. zkreslování údajů o stavu hospodaření, pletichy při zadávání veřejných zakázek, sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek, poškozování finančních zájmů EU např. při čerpání dotací) Daňové (např. nesplnění oznamovací povinnosti, neodvedení daně, krácení daně) u těchto trestných činů funguje účinná lítost, tzn. např. pokud do vynesení rozsudku dlužnou částku zaplatí, společnost nebude potrestána 11 zákona Porušování autorských práv (např. užití nelegálního SW) Ekologické (např. poškození životního prostředí, poškození vodního zdroje, neoprávněné nakládání s odpady, poškození chráněných částí přírody) ke vzniku trestní odpovědnosti stačí, že došlo k ohrožení, nemusí vzniknout škoda Korupční (např. úplatky, podplácení, neoprávněné zaměstnávání cizinců bez platného víza, bez pracovního povolení, křivá výpověď, padělání veřejné listiny). Společnost je trestně odpovědná, pokud se jí může přičíst k tíži jednání jednotlivce, který k ní má vztah ( 8 zákona). Přímá odpovědnost nastává v případech, kdy jde o osobu, která je: jejím statutárním orgánem/ členem statutárního orgánu oprávněna za společnost jednat jejím jménem a na její účet (na základě plné moci, smlouvy o zastoupení, mandátní smlouvy aj.) vedoucím zaměstnancem (dle organizační struktury společnosti) nebo členem dozorčí rady majoritním akcionářem nebo ovládací osobou (mateřské společnosti u holdingu a koncernu). Pokud jde o řadové zaměstnance, společnost je trestně odpovědná pouze v případě, že se prokáže, že zaměstnanec jednal při plnění pracovních 08 Události, stanoviska, lobby

9 úkolů na základě pokynu, schválení nebo rozhodnutí společnosti. Pokud zaměstnanec jedná tzv. z vlastní iniciativy, musí společnost, aby se zbavila své trestní odpovědnosti, prokázat, že má nastavena interní preventivní opatření (interní předpisy, systém školení, kontrolní mechanismy), aby k nežádoucímu jednání nedocházelo. Je třeba si uvědomit, že trestní odpovědnost právnických osob přechází na všechny její právní nástupce, např. při přeměnách 32 zákona. Při prokázané trestní odpovědnosti je možno společnosti uložit tyto tresty ( 15 až 23): pokuta (peněžitý trest) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty propadnutí majetku zákaz plnění veřejné zakázky, zákaz účasti ve veřejné soutěži SP_inzerat.pdf 1 3/1/2012 6:24:51 PM zákaz přijímání dotací a subvencí (už poskytnuté dotace se musí vrátit) zákaz činnosti až na 20 let zrušení společnosti (pouze společnost se sídlem v ČR, nelze zrušit společnost zřízenou zákonem) uveřejnění rozsudku. Od 1. ledna 2012 existuje trestní rejstřík právnických osob. Výpis z tohoto rejstříku se nově předkládá např. při účasti ve veřejné soutěži či žádosti o dotaci. Co by měla společnost učinit, aby minimalizovala riziko vzniku její trestní odpovědnosti? Vyhodnotit rizika v organizační struktuře společnosti Revidovat podpisová oprávnění ve společnosti a vystavené plné moci Prověřit nastavení systému odpovědnosti ve společnosti Provést inventuru interních předpisů a nadále nastavit pravidla pravidelné revize předpisů, zda odpovídají potřebám praxe (poznámka na okraj, to, že je ve společnosti např. ISO, neznamená, že je vůči vzniku trestní odpovědnosti chráněna) přijmout potřebné předpisy, např. směrnici o zákazu braní úplatků zavést evidenci proškolení zaměstnanců ke správnému chování zavést efektivní systém kontroly. Důležitá informace na závěr. Zákon platí od , takže nedopadá na to, co se stalo v minulosti. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské jhlavackova@spcr.cz C M XII. Fórum Zlaté koruny Distribuce finančních produktů aneb Výchova klientů v Čechách Pod záštitou ministra financí ČR Miroslava Kalouska 27. března 2012, 9:30 hod., TOP HOTEL Praha, Blažimská 1781/4, Praha 4 Generální partner: Hlavní partneři: Y CM MY CY CMY K Diskutovaná témata: Dopady regulace finančního trhu na budoucí ekonomický vývoj Finanční poradenství Ochrana spotřebitele Ing. Radek Urban Přednášející: prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Ing. Petr Zahradník, M.Sc. Ing. Pavel Řehák, MBA Ing. Aleš Michl V diskusi vystoupí další významní ekonomové, zástupci akademické sféry, podnikatelé. Účastnický poplatek za 1 osobu: 3.900,- Kč bez DPH (4.680,- Kč s DPH) Více informací a příhlášku najdete na Odborní partneři: Partneři: Hlavní mediální partneři: Mediální partneři: Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Česká manažerská asociace, Asociace pro kapitálový trh ČR, Unie společností finančního zprostředkování a poradenství, Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Vysoká škola finanční a správní, Klub finančních ředitelů. Organizátor:

10 Změny v zákoně o veřejných zakázkách Nově se zavádí institut významné veřejné zakázky. Snižují se také finanční limity pro zakázky malého rozsahu. Dne nabude účinnosti novela zákona o veřejných zakázkách č.55/2012 Sb., která do procesu zadávání a realizace veřejných zakázek v České republice přináší úpravy, které by měly vést k efektivitě a transparentnosti procesu a omezit možnost korupce. Novelou dochází mimo jiné k těmto zásadním změnám, které se dotknou jak zadavatelů veřejných zakázek, tak uchazečů o ně: Změna definice dotovaného zadavatele ( 2 odst.3 zákona) dotovaným zadavatelem je nově právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté z těchto zdrojů přesahují 200 mil. Kč. Nový pojem veřejné zdroje je definován v 17 písm. u) zákona. Možnost volby rozhodného práva v rámci práva členských států EU, pokud zadává veřejnou zakázku sdružení zadavatelů zahrnující zahraniční osoby a alespoň jeden z nich má sídlo v členském státě EU. Snížení zákonných limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu dodávek a služeb 1 mil. Kč bez DPH malého rozsahu u stavebních prací 3 mil. Kč bez DPH na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení 10 mil. Kč bez DPH Zavádí se nový institut významná veřejná zakázka ( 16a zákona) od 300 mil. Kč, je-li zadavatelem ČR, státní příspěvková organizace od 50 mil. Kč, je-li zadavatelem kraj, obec, město Tyto zakázky podléhají přísnějšímu režimu povinné prodloužení zákonných lhůt, povinné zpracování odůvodnění veřejné zakázky, které podléhá schválení vlády/příslušného orgánu, složení hodnotící komise. Upřesnění vymezení profilu zadavatele ( 17 písm. x) zákona) požadavky stanoví prováděcí předpis. Povinnost uveřejňovat na profilu zadavatele ( 147a zákona) smlouvu včetně všech změn a dodatků do 15 dnů od uzavření smlouvy, u rámcových smluv do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Zákon stanoví výjimky z této povinnosti. Pozor povinnost uveřejnit smlouvu i u zakázek s cenou od 500 tis. do 1 mil. Kč, které jinak režimu veřejných zakázek nepodléhají. Povinnost uveřejnit smlouvu se netýká sektorového zadavatele. výši skutečně uhrazené ceny do 90 dnů od splnění smlouvy, u víceletých smluv vždy k následujícího roku cenu uhrazenou v předchozím roce seznam subdodavatelů do 90 dnů od splnění smlouvy, u víceletých smluv vždy k následujícího roku stav předchozího roku. Povinnost dodavatele předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, kterým za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (u významných VZ více než 5 %) z celkové ceny, do 60 dnů od splnění smlouvy, u víceletých smluv vždy k následujícího roku. K seznamu subdodavatelů, kteří jsou a.s., musí být přiložen seznam akcionářů vlastnících více než 10 % základního kapitálu (nesmí být starší 90 dnů). Nové správní delikty Zadavatel nesplní povinnost uveřejnění nebo nedodrží způsob uveřejnění Dodavatel nepředloží seznam subdodavatelů Nová povinnost veřejného zadavatele odůvodnit veřejnou zakázku a uveřejnit odůvodnění na profilu zadavatele do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení/odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení Účelnost veřejné zakázky Přiměřenost požadavků na technické kvalifikační předpoklady Vymezení obchodních a technických podmínek ve vztahu k potřebám zadavatele Stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Tato povinnost se nevztahuje na sektorového zadavatele. Předběžné oznámení ( 86 zákona) povinnost uveřejnit u všech veřejných zakázek alespoň 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení. Lhůty ( 39 zákona) 10 Události, stanoviska, lobby

11 Zrušení možnosti zkrácení lhůty pro žádost o účast a podání nabídky z naléhavých objektivních důvodů Povinnost prodloužit minimální lhůty u významných veřejných zakázek Povinnost prodloužit lhůtu při úpravě/změně zadávacích podmínek. Povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdrží jen 1 nabídku nebo zůstane k hodnocení jen 1 nabídka. To neplatí pro jednací řízení s uveřejněním/bez uveřejnění. Dosavadní způsob prokázání splnění ekonomických a finančně kvalifikačních předpokladů je nahrazen čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele splnit veřejnou zakázku, ale nelze je nahradit čestným prohlášením subdodavatele. Smluvní podmínky, jejichž součástí je zajištění povinností dodavatele (smluvní pokuty), a platební podmínky nemohou být dílčím hodnotícím kritériem ekonomické výhodnosti nabídky. Reference od privátních zadavatelů nelze doložit čestným prohlášením, ale smlouvou a dokladem o plnění. Nelze požadovat prokázání kvalifikace prostřednictvím certifikace ISO, OHSAS a jiné. To neplatí pro sektorové dodavatele. Doklady ke splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší než 90 dnů ke dni podání nabídky. Uchazeč je povinen oznámit změny v kvalifikaci (tj. i změna ve složení představenstva) 58 odst.1 zákona novelou prodlouženy lhůty pro oznámení změn 7 pracovních dnů, a předložení potřebných dokumentů 10 pracovních dnů. Nové povinné součásti nabídky ( 68 zákona) Čestné prohlášení, že neuzavřel a neuzavře v souvislosti s veřejnou zakázkou zakázanou dohodu Seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech byli v pracovněprávním, funkčním či jiném poměru k zadavateli Seznam akcionářů vlastnících akcie, jejichž souhrnná hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské jhlavackova@spcr.cz member of NÁŠ RŮST 3. dubna 2012 Hotel Akademie Naháč, Chocerady Tomáš Čupr, zakladatel, Slevomat.cz Jakub Havrlant, CEO, Allegro Group Jan Harant, předseda představenstva, AGRO CS Josef Hušek, generální ředitel, INEKON GROUP Tomáš Klápště, výkonný ředitel, Patria Corporate Finance Eduard Kučera, zakladatel a předseda představenstva, AVAST Software Wiktor Mokrzycki, viceprezident a spolumajitel, Mobruk Leoš Novotný, předseda představenstva, LEO Express Pavel Přikryl, manager, Grant Thornton Advisory Karel Žďárský, generální ředitel, předseda představenstva, FARMET Moderace: David Pirner, managing partner, Grant Thornton Advisory Jak to vidí podnikatelé a majitelé společností? top vision s. r. o. U Půjčovny 952/2, Praha 1 tel.: zc@topvision.cz Partneři akce Odborní garanti akce Mediální partneři Svaz průmyslu a dopravy ČR 11

12 Co nového v Parlamentu? Z únorové schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu vybíráme: A. z prvních čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Jde především o technickou, nicméně velmi nezbytnou novelu pro důvěryhodnost veřejné sféry a schopnost jejího řízení. Má dohonit zpoždění kvality účetnictví státní správy za sférou privátní.nejvýznamnější změnou je schvalování účetních uzávěrek ve veřejné sféře. To se týká jak organizačních složek státu, tak krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí. Ministerstvo financí v tuto chvíli finalizuje vydání prováděcí vyhlášky k zákonu, která by měla vzniknout v úzké spolupráci s metodiky krajů a ministerstev. Novela z. o územním plánování a staveb. řádu (stavební zákon) Tento zákon byl od doby své účinnosti již několikrát novelizován drobnými novelami, ale teprve tato novela je zásadní změnou. Klade si za cíl zjednodušit některé procesy a zlepšit fungování stavebního zákona na základě zkušeností, které jsme získali z praxe. Podle slov pana ministra nejdůležitějšími změnami v této novele je přispět k zásadě «jedna stavba, jeden úřad, jedno rozhodnutí». Dále je to snaha omezit regulaci povolování staveb na nezbytně nutnou míru a touto novelou navrhnout opatření směřující ke zpřesnění podmínek pro účast veřejnosti v řízení při povolování staveb veřejné a dopravní infrastruktury, tak aby měla možnost se zúčastnit v počátečních stadiích rozhodování, ale aby nebyl vytvářen prostor pro obstrukční jednání. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), Předkládaný návrh zákona mění zákon o živnostenském podnikání a další související zákony. Byl vypracován s cílem pokračovat v plnění vládního plánu snižování administrativní zátěže pro české podnikatele. Administrativní zátěž podnikatelů se snižuje zejména tím, že se ruší povinnost označovat provozovnu identifikačním číslem provozovny. Dále se rozšiřuje funkce živnostenského úřadu jako centrálního registračního místa tak, že podnikatel může živnostenský úřad využít i v případě, že oznamuje změnu údajů pouze jiným úřadům, například finančnímu nebo správě sociálního zabezpečení, tedy i v případě, že živnostenskému úřadu v podstatě žádnou konkrétní změnu jeho se týkající neoznamuje. Nově se podnikateli umožňuje, aby kdykoliv sdělil živnostenskému úřadu, že adresa jeho místa podnikání bude do budoucna vždy totožná s adresou jeho bydliště. Změnu 12 Události, stanoviska, lobby

13 bydliště již podnikatel není povinen oznamovat, protože živnostenský úřad se o ní dozvídá z jiných registrů veřejné správy. Podnikatel nemusí nově chodit na živnostenský úřad změnu místa podnikání oznamovat. Dalším záměrem této novely je odstranit z úpravy živnostenského zákona neodůvodněné odchylky od obecné procesní úpravy dané správním řádem. Návrh rovněž odstraňuje dílčí nepřesnosti právní úpravy zjištěné z aplikační praxe. Navazující novela zákona o správních poplatcích reaguje na skutečnost, že podnikatel již v živnostenském úřadu neoznamuje změny údajů zaznamenané v obchodním rejstříku nebo v jiných registrech veřejné správy. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ prvé čtení (přikázán) To, co je předloženo, je skutečně technická novela. V dosavadním znění zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je totiž ustanovení o úhradě nákladů na správní řízení ve věci akreditace, které se hradí před vlastním zahájením tohoto řízení. Ty poplatky, které tam jsou předepsány, jsou v podstatě nevybíratelné, protože velmi těžko lze před zahájením řízení stanovit, jaké budou náklady na správní řízení ve věci akreditace. Proto tato novela navrhuje převzetí standardního způsobu, jakým jsou vypočítávány správní poplatky, a navrhuje stanovení jednotné výše za jednotlivé úkony při akreditaci dotčených subjektů. podnikatelů v silniční dopravě. Tím pádem se nahrazuje i centrální registr vozidel, respektive dopravců. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Cílem první, tedy implementační části, je zapracovat do českého právního řádu v nezbytném rozsahu úpravu obsaženou v právním předpisu Evropské unie, konkrétně se jedná o zcela nově navrženou právní regulaci evropské služby elektronického mýtného a poskytovatele této služby a dále o rámcovou úpravu provozování inteligentních dopravních systémů. V té druhé části, neimplementační, předloženého vládního návrhu se zabývá zpřísněním a zpřesněním právní úpravy zřizování a provozování reklamních zařízení na pozemních komunikacích a podél nich a účelem navržených změn právní regulace reklamních zařízení je v zásadě zamezit umísťování reklamních zařízení podél pozemních komunikací mimo souvisle zastavěná území obcí kromě opodstatněné výjimky reklamních zařízení sloužících k označení provozovny nacházející se u této komunikace a těch reklamních zařízení, jež nejsou viditelná uživateli dané pozemní komunikace. Dále z dalších dílčích změn obsažených v navrhovaném zákoně lze pak zmínit kupříkladu zakotvení zákonného rámce umožňujícího zavést systém slev na mýtném nebo dílčí změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny a o zákonu o dráhách, které mají zpřesnit současnou obtížně aplikovatelnou úpravu povolování kácení dřevin rostoucích podél pozemních komunikací nebo drah. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces lnutilova@spcr.cz B. návrhy projednané ve třetím čtení Vládní návrh zákona o ochraně ovzduší Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Předložený vládní návrh se soustředí zejména na úpravu zákona o silniční dopravě ve vztahu ke třem nařízením Evropské unie, takzvaný silniční balíček. Co se týče samotných tří nařízení Evropské unie, zde se jedná zejména o zavedení společných pravidel za prvé pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě, za druhé pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, za třetí pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy. Samotná transpozice také upravuje podmínky pro získání koncesí. Nová je podmínka řádného a trvalého usazení v České republice, podnikání s velkými vozidly a nově zavedení rejstříku Svaz průmyslu a dopravy ČR 13

14 Nákladní doprava směřuje ze silnic na koleje, měla by tomu pomoci i nová legislativní úprava Překladiště se dostanou na úroveň silnicím a železnici. Stát do nich bude moci investovat s podporou evropských peněz. Pavel Dobeš, ministr dopravy, Petr Kašík, výkonný ředitel Svazu dopravy ČR foto zdroj: European Leadership & Academic Institute v.o.s. Přelomová změna v systému české dopravní infrastruktury čeká nyní na tuzemské dopravce. Překladiště pro kombinovanou dopravu se mají stát součástí veřejné dopravní infrastruktury. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo Ministerstvo dopravy ČR, a to i ve spolupráci se Svazem dopravy ČR. Terminály pro překládání zboží z kamiónů na vlaky a opačně budou patřit mezi dopravní cesty stejně jako železnice nebo silnice. Nová právní úprava by přitom měla usnadnit výstavbu těchto terminálů v Česku a tím urychlit přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici. Tak to požaduje i Evropská unie, která v nové Bílé knize pro dopravu zvyšuje úlohu železnice na přepravním trhu. Do roku 2030 chce EU přesunout na železnici třetinu všech silničních přeprav nad 300 kilometrů. Změna zákona umožní financovat výstavbu překladišť z evropských peněz, řekl Spektru Vít Sedmidubský z Ministerstva dopravy ČR. Překladiště čeká rozvoj Nová legislativní úprava připravuje půdu k rozvoji kombinované dopravy pro další programové období evropských fondů, které začne platit od roku Doposud překladiště patřila do země nikoho a financovat jejich výstavbu z veřejných prostředků nebylo možné. Nyní začlenění překladišť do dopravní sítě umožní Státnímu fondu dopravní infrastruktury stavět tyto terminály. O výši prostředků se zatím nejedná, dodal Sedmidubský ke skutečnosti, že v současnosti se připravuje pouze legislativní podpora kombinované dopravy. Významný podíl na změně měl Svaz dopravy ČR. Nadřeli jsme se na tom jako koně, vzpomněl složitou přípravu nové právní normy jeho výkonný ředitel Petr Kašík. Komise odborníků se střídaly, zanikaly staré a vznikaly nové. Sám Petr Kašík pracoval v několika z nich. Je to kardinální otázka, bez toho se nemůže rozvíjet kombinovaná doprava, dodal k očekávanému zvýšení počtu veřejných překladišť, kvůli nimž nové předpisy vznikají. Princip veřejnosti je podle Petra Kašíka velice důležitý, neboť terminály postavené ze soukromých peněz a vlastněné soukromými operátory až tolik nelákají dopravce. Vysvětlení je nasnadě, neboť operátor vlastnící terminál dostává do rukou dokumentaci dopravce, zná jeho ceny a adresy zákazníků. To se dá v konkurenčním prostředí zneužít a dopravní firmy se toho bojí. Potřebujeme, aby stát nahlížel na překladová místa jako na dopravní infrastrukturu. Zákon zatím zná pouze silnice a železnice, ale styčné plochy již za ně nepovažuje, říká Vladimír Fišer, ředitel společnosti Bohemiakombi. Zároveň vítá, že Ministerstvo dopravy společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími partnery na změně pracuje. Stavělo se jen za vlastní peníze Doposud ten, kdo chtěl provozovat kombinovanou dopravu, si musel postavit terminál za vlastní peníze. Přitom v Německu přes 80 procent finančních prostředků na výstavbu překladišť pochází ze státní pokladny. Podobná situace je v řadě států Evropské unie. Postavení překladišť není levné. Ta největší v Německu vycházejí v přepočtu až na miliardu korun. 14 Události, stanoviska, lobby

15 Například v Paskově otevřela společnost AWT překladiště, které pomáhá převádět dopravu ze silnice na železnici v oblasti Ostravska. Jenom počáteční investice přišla na 30 milionů korun. Překladiště lze však postavit poměrně rychle, za rok může být v provozu. Největší terminál pro kombinovanou dopravu se u nás nachází v Lovosicích. Postavily ho České dráhy. Stejně velká a výkonná překladiště však v Česku chybí. Podstatně menší se kromě Paskova nacházejí ještě v Brně a ve Zlíně. Urychlit výstavbu nových terminálů by mohla chystaná oprava dálnice D1. Na dobu deseti let omezí dopravu po hlavním silničním spoji České republiky. Denně mezi Prahou a Brnem projede až kamionů. Při opravách a částečném rozšíření dálnice dojde k omezení provozu. Má začít letos v létě a už nyní se situace dopravní firmy obávají. Překládat kamiony na železnici se vyplatí jen pro větší vzdálenosti, minimálně na 600 až 700 kilometrů. Například pro vzdálenost 300 kilometrů jako je z Brna do Ústí nad Labem se to nevyplácí. Tady se uplatňují přednosti silniční přepravy. Podle spolumajitele společnosti M+L a viceprezidenta ČESMAD Josefa Mezery kombinovaná přeprava musí nabízet výhody, jinak se dopravci pro ni nerozhodnou. Především cena by měla být přijatelnější než mají kamiony na silnici. Dále při soutěži mezi silnicí a železnicí rozhodují spolehlivost, rychlost a přesnost dopravy. Třetí podmínkou je spokojenost konečného zákazníka. Přeložit vlak již lze za 10 minut Očekávanému přechodu nákladní dopravy ze silnice na železnici by měly pomoci nové technologie. Kombinovaná doprava startovala v 90. letech pod názvem RO-LA právě mezi Lovosicemi a Drážďany. Tehdy se nakládaly na vagóny celé kamiony a vozy doprovázeli řidiči jedoucí v lehátkových vozech. RO-LA byla nákladná a proto dotovaná z veřejných prostředků ročně 250 miliony korun. Dopravci ji využívali pouze z důvodů, aby získali povolenky na provoz kamionů v SRN. Po začlenění České republiky v roce 2004 do Unie tato motivace padla a RO-LA zanikla. Začal se ale uplatňovat nový způsob tzv. nedoprovázené kombinované dopravy. V Lovosicích ho rozvíjí bývalý provozovatel Roly společnost Bohemiakombi. Na vagóny se nakládají obřími překladači z kamionů pouze návěsy. Řidič i vozidlo zůstávají na místě. V cílovém překladišti se kontejner naloží na jiný kamion a ten ho doveze na místo určení. Nový způsob kombinované dopravy se zatím rozšiřuje pomalu, slouží pouze malému počtu dopravců. Především proto, že dopravce musí přizpůsobit návěs, aby ho mohly bez problémů zvednout drapáky překladače. Upravené návěsy se vyskytují zatím pouze u jednoho ze sta. Na okraji Lipska se nyní zkouší vzorový terminál, kde nové technologie umožňují zkrátit přeložení celého vlaku z hodiny a půl na deset minut. Pozitivní zkušenosti Podíl kombinované dopravy na celkové nákladní železniční dopravě se zvyšuje. Před dvěma roky poprvé překonal hranici 10 procent. Roste počet vlaků v kombinované přepravě. V roce 2010, z kterého jsou známa poslední data, se jednalo o vlaků, rok předtím o méně. Zvyšuje se i počet firem, které si nechávají přepravovat kamionové návěsy po železnici. Tento trend stát podporuje různými finančními zásahy. Jednou z nich je zvyšování sazeb elektronického mýtného pro nákladní auta, které od počátku loňského roku poskočily o čtvrtinu. Na dálnicích se tak platí v průměru pět korun za kilometr. Ministerstvo dopravy ČR přitom snížilo ceny nákladním vlakům za využívání kolejí, byť nedostatečně vzhledem k cenám v ostatních zemích EU. O rostoucí oblibě kombinované dopravy svědčí i první ročník soutěže Volná cesta, pořádaný loni Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí. Soutěž vyhrála společnost Bohemiakombi, která po železnici přepravuje návěsy mezi Lovosicemi a Duisburgem. Na tuto trať vysílá již pět párů vlaků týdně. Provozuje i přepravu návěsů mezi Lovosicemi a Hamburkem. Linku plánuje prodloužit dále na jihovýchod, aby vyhověla společenské poptávce po odlehčení dálnici D1. Na začátku letošního roku zahájila rovněž provoz kombinované dopravy z Ostravy do italské Verony. V praxi se tak ukazují výhody kombinované dopravy. Železnice je pro delší tratě a těžké materiály nejlevnějším druhem nákladní dopravy. Dalšími přednostmi jsou spolehlivost, rychlost, ohleduplnost k životnímu prostředí a také bezpečnost. Vlaky nikde nestaví a nedávají příležitost zlodějům. Výhodou železnice je, že může přepravovat velké objemy zboží s velkou váhou. Na jednu vlakovou soupravu se vejde 40 návěsů. Na našem území jezdí vlaky kombinované dopravy bez zpoždění a dodržují časové harmonogramy. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace vsmrcka@spcr.cz Svaz průmyslu a dopravy ČR 15

16 Finální verze fiskální smlouvy proč ji podepsat Český byznys se nechce vyčleňovat z fiskální smlouvy eurozóny. SP ČR proto vyjádřil podporu této smlouvě a požádal vládu o kladný přístup k tomuto dokumentu. Nejen v českých médiích mnohokrát zazněla diskuse nad tématem, proč česká delegace vedená premiérem Nečasem si vzala čas na promyšlení a vyjádřila tím pochybnosti nad Smlouvou o stabilitě, koordinaci a řízení v Hospodářské a měnové unii, neboli zkráceně fiskální smlouvou eurozóny. V minulém díle Spektra vám byly představeny základní momenty a cíle smlouvy. Svaz průmyslu a dopravy ČR se již vyjádřil na podporu této smlouvy a požádal vládu ČR o kladný přístup. Ve své tiskové zprávě uvedl nezbytnost aktivní účasti ČR na formulování budoucí podoby eurozóny a Evropské unie. Vyčleňovat se z důležitých jednání, jako jsou summity členů eurozóny a signatářů paktu, nepovažuje tuzemský byznys za účelné. Ještě jednou se k tématu smlouvy vracíme. Co je třeba vzít v úvahu otázky k zamyšlení První otázkou je vnímání ze strany ostatních států EU. Kdokoliv, kdo tuto smlouvu podrobněji četl, tak si mohl položit otázku, proč se žádná jiná země neozvala? To ostatní země EU vnímají tuto smlouvu opravdu tak pozitivně? Opravdu jenom ČR si všimla nedostatků smlouvy, nebo tuto smlouvu nepochopila? Vždyť řada článků smlouvy nepřináší často nic jiného, než co v určité podobě existuje již dnes v jiných právních normách EU. Vždyť některá vymezení jsou příliš obecná, chcete-li vágní. Vždyť konkrétní implementace a vynucení stále v dané smlouvě nastavena nejsou. Navíc, pokud nefungovaly některé mechanismy a sankce u dosavadního vymezení, jak jejich další, v mnoha oblastech vágní vymezení, bude fungovat dle nové smlouvy? Co je tou silnější zbraní? Je to opravdu onen závazek zabudovat související mechanismy do národní legislativy? Druhou oblastí otázek může být hledání článků týkajících se oné stability a koordinace. Které články řeší ostatní makroekonomické nerovnováhy, onu proklamovanou sníženou konkurenceschopnost evropské unie se stále častěji zmiňovanou hrozbou velmi chabého vývoje EU v následujících letech? Setkáte-li se ale s představiteli těchto států, tak vám neformálně sdělí, že vědí o mnoha nedokonalostech smlouvy. Ale smyslem je právě ona veřejná deklarace a ukázání zájmu o danou problematiku. Dát signál, že se jedná o klíčový problém, který bude jednotně a systematicky řešen. Jednotlivé dílčí kroky se teprve v průběhu dopracují. Právě nestát stranou, mít možnost něco říct s argumenty (i když samozřejmě bez hlasovacího práva), je tím argumentem pro podpis, ukázat ochotu řešení a spolupráce. A co otázka veřejného deficitu a dluhu? Pro připomenutí, kromě odvolání na Maastrichtská kritéria smlouva obsahuje i závazek vyrovnaných či přebytkových rozpočtů, přičemž strukturální deficit by neměl přesáhnout 0,5 % nominálního HDP či jasné vymezení uvalování sankcí. Zde nám může například chybět konkrétní vymezení výpočtu strukturálního deficitu. Dáme-li stranou technické a právní připomínky, tak tato ustanovení nejsou v rozporu s cílem vlády ČR dosáhnout vyrovnaného rozpočtu do roku 2016, cílem uvedeným v její konsolidační strategii. Ani ustanovení o překročení 60% hranice ukazatele zadluženosti by nemělo vládu znepokojovat, pokud bude jednat v souladu s uvedenou konsolidační strategií. V neposlední řadě se jedná o otázku Co přináší smlouva významněji nového? Novým přínosem smlouvy, kromě posílení role Evropského soudního dvora, je i snaha jejích tvůrců o zabudování principů fiskální rovnováhy do národní legislativy, tedy aby státy nejprve narazily při porušování pravidel na instituce na národní úrovni. Myšlenka, která za tímto návrhem stojí, vychází zřejmě z neúčinných mechanismů v rámci Paktu stability a růstu na evropské úrovni. Jejich zabudování do národní legislativy by vzhledem k výše řešenému vládě vadit nemělo. Bezpochyby ve smlouvě nalezneme mnoho otazníků nad reálnými možnostmi aplikace jednotlivých ustanovení, nad jasným mechanismem směřování k hospodářské stabilitě, nad další federalizací či de-federalizací a podobně. Evropa se ale snaží jít určitou cestou a stát stranou pro otevřenou ekonomiku, však vnáší rizika. Podnikatelé chtějí stabilitu. Stabilní vývoj vnějšího prostředí a veřejných financí. Pokud jsme se jako nečlen eurozóny mohli účastnit některých summitů v rámci fiskální smlouvy, tak její nepodepsání by znamenalo účast nulovou, s rizikem neformálního projednávání i některých jiných bodů v rámci EU25. Při tvorbě pravidel pro EU nechceme stát stranou a chceme mít možnost zabránit krokům, které by nás mohly poškodit. Bohuslav Čížek Sekce hospodářské politiky bcizek@spcr.cz 16 Události, stanoviska, lobby

17 Svaz průmyslu a dopravy ČR 17

18 Podnikatelská delegace v Adaně (foto J. Drda) Turecko je otevřené českým podnikatelům Obrat vzájemné obchodní bilance s Tureckem stále roste. Pomůže tomu i obchodní mise zorganizovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR. Zástupci 47 firem doprovázeli v polovině února prezidenta České republiky Václava Klause a ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu během čtyřdenní státní návštěvy Turecka. Měli tak možnost setkat se svými stávajícími i potenciálními tureckými partnery během tří business seminářů v Ankaře, Mersinu a Adaně v jihovýchodní části země. Celkem se uskutečnilo kolem 500 individuálních schůzek. Byla to v pořadí již třetí podnikatelská mise, kterou jsme organizovali do Turecka jako doprovod našich ústavních činitelů (2006 taktéž prezident Václav Klaus, 2008 tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek), tato více než šedesátičlenná delegace byla ale zdaleka největší. Je to důkaz rostoucího zájmu českých i tureckých firem o spolupráci. Turecko je velmi perspektivní partner, jeho ekonomický růst v posledních letech (kolem 9 %) je v kontrastu s evropskými zeměmi obdivuhodný. Vláda, ale i soukromý sektor investují především do odvětví Adana, podpis dohody SP ČR a ADASO, pánové Sadi Sürenkök a Jaroslav Hanák (foto J. Drda) jako je energetika, těžební průmysl, dopravní infrastruktura, petrochemický průmysl a plynárenství, zpracovatelský průmysl, telekomunikace a IT, ochrana životního prostředí. To jsou oblasti, kde působí celá řada českých firem na špičkové úrovni. Obrat vzájemné obchodní bilance roste (je předpoklad, že rekordní 2,7 mld. USD obrat z roku 2011 bude překonán) úměrně rostoucímu počtu uzavřených kontraktů a společných projektů. I proto se v první polovině roku 2010 zařadila společnost Vítkovice Machinery Group, a s. na první místo v žebříčku TOP 10 zahraničních investorů v Turecku, díky projektu komplexu tepelné elektrárny Yunus Emre poblíž Ankary. Během podnikatelských jednání bylo podepsáno i několik důležitých kontraktů a dohod o spolupráci: 1. Česká exportní banka uzavřela úvěrovou smlouvu se společností Ronesans Gayrimenkul Yatirim na financování výstavby obchodního centra v Petrohradu. 2. ČEB se stejnou společností uzavřela také mandátní smlouvu o financování výstavby přístavní infrastruktury a obchodního centra v Istanbulu. 3. PSG International uzavřela dohodu o strategické spolupráci v Turecku, Rusku, Iráku a Turkmenistánu s firmou Ronesans Holding. Spolupráce se týká dodávek investičních celků v sektoru energetiky a stavebnictví. 4. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podepsal memorandum o spolupráci v oblasti technické normalizace s Tureckým normalizačním institutem. 5. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno uzavřela smlouvu o vzájemné spolupráci ve vědě, výzkumu a pedagogické činnosti s Univerzitou Ankara. 18 Podpora exportu

19 Business Forum Mersin (foto J. Shejbal) Přivítání v Tarsu (foto J.Shejbal) 6. Svaz průmyslu a dopravy podepsal dohody o spolupráci s Obchodní a průmyslovou komorou v Mersinu a Průmyslovou komorou v Adaně. Návštěva jihovýchodní části Turecka byla pro mnohé z nás příjemným překvapením. Tento region se díky strategické poloze mezi Evropou, Asií a Středním Východem, podpoře vlády a rostoucímu zájmu zahraničních investorů dynamicky rozvíjí. Místní obchodní a průmyslové komory pro nás připravily velmi kvalitní program a jednání. Návštěvě českého prezidenta byla věnována mimořádná pozornost (v Adaně se údajně jednalo vůbec o první návštěvu hlavy státu). Prezident Václav Klaus slavnostně otevřel Honorární konzulát ČR v Adaně, českým honorárním konzulem je pan Ufuk Bozkaya (ubozkaya@hasmak. com.tr). Velmi zajímavou částí programu byla návštěva zóny volného obchodu v Mersinu MESBAS. Funguje od roku 1987 na ploše m 2 s přímým přístupem do mersinského přístavu, s napojením na dálnici i železnici, nejbližší mezinárodní letiště v Adaně je vzdáleno 65 km. V současné době je celá plocha zóny téměř plně obsazená firmami s výrobním či skladovacím programem a proto je plánováno její rozšíření (více na www. mesbas.com.tr). V rámci nabitého pracovního programu jsme měli možnost alespoň chvilku času věnovat také historii a památkám: při krátké zastávce v Tarsu, městě ležícím na cestě z Adany do Mersinu, které bylo v době římského impéria centrem kultury a vzdělanosti východních římských provincií, jsme měli možnost seznámit se s historií tohoto místa rodiště svatého Pavla, jednoho z biblických apoštolů. Zachovala se původní studna s léčivou vodou a obnovený kostel nesoucí apoštolovo jméno. Někteří odvážní členové delegace se z připraveného poháru napili a vzhledem k tomu, že to zůstalo bez následků, je voda z této studny asi opravdu zdravá. Doufáme, že tato cesta i díky výborné spolupráci s českou ambasádou v Ankaře splnila svůj hlavní cíl výrazně podpořit spolupráci českých a tureckých firem. Turecko je bezpochyby stále důležitějším hráčem i na zahraničně-politické scéně, a to nejen v regionu Středomoří a Blízkého a Středního Východu. Jeho zájem o vstup do Evropské unie sice trvá, ale již zdaleka není tak naléhavý jako v předchozích letech dlouhého čekání v pozici kandidátské země. I v tomto ohledu jsme si s určitým českým euroskepticismem blízcí. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů zástupkyně generálního ředitele dkuchtova@spcr.cz Blanka Jakubcová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů bjakubcova@spcr.cz Adana Business Forum 16.2.(foto J. Drda) Svaz průmyslu a dopravy ČR 19

20 Současnost a budoucnost kohezní politiky EU Vznikl expertní tým, jehož úkolem je upřesnit hlavní požadavky zaměstnavatelů pro budoucí programové období. Tým působí při sekci hospodářské politiky Svazu. Koheze je zvláštní slovo, pod nímž si většina čtenářů nejspíše nic nevybaví. Ale uvedeme-li spojení jako operační programy, evropské fondy, regionální rozvoj, globální granty apod., bude asi zkušenost čtenářů vyšší a představí si pod nimi i konkrétní stavby, či akce, ve spojení s dnes již obligátním textem podpořeno z fondů Evropské unie. Pod pojmem Fondy Evropské unie se skrývá souhrn fondů s různými cíli určení sociální fond ESF, investiční fondy ERDF, zemědělské a rybářské fondy EAFRD, EFF a další. Obecným cílem všech fondů je odstraňovat rozdíly mezi jednotlivými regiony Evropy a zmírňovat negativní dopady strukturálních změn (úpadek průmyslových odvětví, dlouhodobá nezaměstnanost osob nebo zaostalost regionů). Evropské fondy může využívat Česká republika regulérně od svého vstupu do EU od roku 2004 (i když už od poloviny 90. let jsme mohli čerpat z tzv. předvstupních fondů PHARE) a nyní se nacházíme ve druhé polovině programovacího období (jakési sedmiletky ) Témata, která chceme na národní úrovni řešit, jsou popsána v Operačních programech. Těch je celkem 24 a dělí se na tematické (též sektorové), regionální, operační programy pro Prahu a na programy evropské územní spolupráce. Celková částka, kterou můžeme v současném období z fondů čerpat, přesahuje v přepočtu 700 mld. Kč (mění se neustále vzhledem k vývoji kursu koruny) a může znamenat výraznou pomoc na cestě ke zlepšení hospodářství a lepším životním podmínkám občanů naší republiky. Použití podmiňovacího způsobu je plně na místě, protože tyto prostředky nejsou nárokové, můžeme je vyčerpat jen prostřednictvím kvalitních projektů na národní a regionální úrovni. A Evropská unie bude dobře hlídat, zda jsou tyto prostředky vynaloženy na předem stanovené cíle a podle předem daných (zejména finančních) podmínek. V opačném případě hrozí, že požadované výdaje (o které žádáme zpětně po jejich zaplacení) nám Brusel neproplatí a ztráta půjde k tíži státního rozpočtu ČR. Jak ukazují některé aktuální případy, takovéto riziko je reálné a Česká republika bude muset v roce 2012 vynaložit zvýšené úsilí, aby k němu nedošlo. Jinak by se totiž mohla dostat (i přes rozdílnou hospodářskou situaci např. oproti Německu) do pozice tzv. čistého plátce, který více peněz do evropské kasy odvádí, než získává. Aby zmíněná situace nenastala, je nutné již v současné době velmi intenzivně jednat o podmínkách a možnostech období následujícího. Brusel na podzim loňského roku zveřejnil sadu návrhů šesti nařízení, podle nichž by se mělo řídit budoucí programové období v letech Obsahuje celkem širokou škálu podmínek, kterými se musí členské státy řídit, aby mohly získat nové prostředky z evropských fondů. Jedná se např. o centrální stanovení hlavních témat pomoci ( tématická koncentrace ), stabilní ekonomické prostředí státu ( makroekonomické kondicionality ), či povinnost mít předem zpracovány strategie v těch oblastech, kde chceme pomoc čerpat (ex-ante kondicionality). Jinými slovy, Brusel chce vydávat své peníze jen na předem definované cíle a za jasně stanovených a dodržovaných podmínek pro jejich využití. V současné době probíhá boj na dvou frontách. Na evropské úrovni jsou projednávána a připomínkována zmíněná nařízení, vyjednává se i celkový finanční rámec a do konce roku budou známy též souhrnné částky, ze kterých budou moci čerpat jednotlivé členské státy EU. Na národní úrovni připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které koordinuje všechny aktivity v oblasti evropských fondů, jakýsi převodník cílů mezi bruselskými nařízeními a národními strategiemi. Dále též zpracovává návrhy na zjednodušení administrativní náročnosti a spolu s ostatními resorty pracuje na definování nových operačních programů. Poodkryjeme-li roušku tajemství, poněkud halící přípravu budoucích operačních programů, můžeme uvést, že se budou vytvářet na základě hlavních potenciálních cílů (nazývaných tematické okruhy ), které MMR navrhlo následovně: Efektivní trh práce cíle: efektivní trh práce, vzdělávání, celoživotní učení, zvyšování kvalifikace, udržení zaměstnanosti osob nad 55, zvýšení zaměstnanosti žen s dětmi, aj. Funkční výzkumný a inovační systém efektivní řízení aplikovaného výzkumu a vývoje, propojení poptávky podnikatelů s nabídkou VaV institucí, aj. Konkurenceschopné podniky zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky s důrazem na aktivity, ne přímo vázané na VaV, aj. 20 Podpora exportu