Verze 1.0 z

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Verze 1.0 z 23. 8. 2012."

Transkript

1

2

3 Znění tohoto textu vychází z díla Piktogramy tak, jak bylo vydáno sdružením nezávislých autorů SamiZdatní v roce 2004 (ČAGÁNEK, Michal. Piktogramy. Il. Kristýna a Jiří Beníčkovi. 1. vyd. Praha : SamiZdatní, s.). Text díla (Michal Čagánek: Piktogramy), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, je vázán autorskými právy a jeho použití je definováno Autorským zákonem č. 121/2000 Sb. Citační záznam této e-knihy: ČAGÁNEK, Michal. Piktogramy. [online]. Il. Kristýna a Jiří Beníčkovi. V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2012 [aktuální datum citace e-knihy př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z WWW: <http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/78/38/34/piktogramy.pdf>. Vydání (obálka a grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-nevyužívejte dílo komerčně- Zachovejte licenci 3.0 Česko. Verze 1.0 z

4 INFORMACE O KNIHÁCH Zajímavé informace o autorovi Michalovi Čagánkovi a jeho tvorbě naleznete na webových stránkách https://www.prameninspirace.cz. Všechny autorovy knihy lze objednat a zakoupit prostřednictvím webové adresy kde naleznete kompletní nabídku autorových děl. Dále je možné autorovy knihy zakoupit v Knihkupectví NEOLUXOR (Paláci knih Luxor na Václavském náměstí), kde autor své knihy křtil.

5

6

7 PIKTOGRAMY M i c h a l Č a g á n e k

8 Největšímu prevítovi na světě Standovi Bláhovi Ty ví š za co Michal Čagánek, 2004 Ilustrace Kristýna a Jiří Beníčkovi

9 Piktogram I. VŠECHNO JE V PRDĚLI Červenec 1969 Bylo parné léto... Z tetelícího se vzduchu odlité postavy přidržují se ústy, aby je nestrhl vír vesmíru, tak otevřený lásce. Ó, NASA! Ještě devět! Devět let a narodím se! Jak vzrušující je život! O, líbal bych! Mravenečci jehličku po jehličce, stébélko po stébélku staví pomník své píle, tak chatrný, jak nevinná je noha dítěte kopající do všeho. Sedmikráska prostírá se motýlím milencům připíchnutým k sobě paprskem léta. Osm minut letěl ze Slunce na Zem a teď je dostihl a poranil na hrudích a v klínech skal rezonuje volání kosmu: T h a ť s one sm all step fo r m an... Neil Armstrong se prochází po Měsíci

10 Je sobota večer, a tak co budu dělat. S Renatou jsem se rozešel, Irenu, co jsem s ní byl viděn dovádět v Discosvětě Ráj, jsem od toho osudného, či spíše ostudného, večera neviděl, no, a Evu, vysněnou holku, kterou se marně snažím potkat, stále ještě neznám. Jenom tuším, že existuje, že musí existovat, když já existuju a pořád na ni myslím. Standa je na svíci nějaké bývalé milenky. Když si ji nechtěl vzít, tak prý alespoň za svědka, že jí musí jít. Tak se dohodli. Standa se nechce nikdy ženit. Nejsem blázen, říká. Stejně se jednou ožení. Jednou některou /bouchne a bude to. Nějakou chvíli ještě můžu sedět s nohama na stole a poslouchat kazeťák, to mě ale za chvíli přestane bavit. Číst si? Ne, ty si čti, když tě to baví, já... No jo, ale co já? Měl bych chuť zahrát si na kytaru, tu novou písničku, co jsem napsal, doladit, máma ale před chvílí dala spát bráchu a to by byl zase křik, že ho budím. Byla by tu možnost jít hrát do sklepa nebo k babičce, která s dědou bydlí v domku hned vedle nás, ale ani jedno se mi nechtělo. Nejradši bych byl, kdybych mohl zůstat ve svém pokoji. Někdy hraju i přesto, že už šel brácha spát, ale teď, když je táta v nemocnici, jsem nechtěl mámě zbytečně navozovat další stresovou situaci, kterou by mé hraní určitě vyvolalo. Ticho. Dohrála kazeta, a tak je ticho. Nezvedám se, abych ji otočil, místo toho se zavrtávám do toho ticha. Je skutečně hluboké a chladí jako peřina v té počáteční vteřině ještě nevykoupené teplem slastně se choulícího těla. Snad bych mohl zavolat Renatě, jestli by se mnou někam nezašla (pořád to ještě nechápu, že už mě nechce vidět, že je 6

11 konec). Když nebude chtít, tak s ní aspoň chvíli pokecám. Všechno je lepší, než tady sedět s nohama na stole. A nebo, napadne mě najednou a vzrušení rozechvěje mé tělo ozvěnou čehosi dávného a zase tak přítomného, div nespadnu ze židle. Ticho je rázem plné barevných tónů, vystřelují mi v hlavě i celé bytosti. Co kdybych zkusil zavolat Evě? Chvíli čekám, snad na názor noci spojující naše osudy jako pohádkový most, jenom se odvážit toho prvního kroku; a už je slyším, tiché, ale zřetelné Ano. Ano, to udělám," umínil jsem si a odhodlaně začal spouštět nohy ze stolu, že jí vážně půjdu volat, když jsem si uvědomil hrůznou skutečnost pravdy. A jo, sakra, když já ji vlastně ještě neznám. Skoda * * * Tak je to všechno v prděli, Michale," začala babička, když trochu popadla dech, těch šestnáct schodů z přízemí do patra ji pokaždé ohromně vyčerpá. Bylo nedělní dopoledne a Michal seděl s nohama na stole, na klíně položenou kytaru, na kterou ani po babiččině příchodu nepřestal brnkat. Babička se posadila. Ve chvíli nabyla výrazu jakési posvátné agónie, tvářila se nesmírně vážně, připomínajíc těžkopádného maratónského běžce, který právě dorazil se zprávou o vítězství řeckých vojsk. Teď po svém výkonu sbírala sílu. Seděla a napjatě se dívala na Michala, který se 7

12 ale nedíval na ni. Snažila se v jeho tváři objevit stopu zájmu, žádnou ale nalézt nemohla, a tak se nadechla a řekla: Máš po randění." Vyřkla svoji větu a zapomněla dýchat. No?" To ji popudilo. Řekl to tak klidně, až lhostejně. Co no!? vykřikla. Neběžela přece celý maratón, aby jí řekl nol A požol, polož tu kytaru, když s tebou mluvím...!" Michal poslechl. Odložil kytaru, sundal nohy ze stolu a natáhl je před sebe. No, tak mám po randění," připomněl jí. Renata už s tebou nechodí!" To vím taky," nenechal se Michal vyvést z míry. Ruka s trsátkem mu zase ujíždí po strunách. Babička mlčky sleduje pohyb jeho dlaně. Michal se po ní ohlédne a opět skloní zrak, aby pokračoval v hraní, když si uvědomí, že v jejích očích zahlédl slzy. Nadechne se, aby řekl: Ale no tak, babi, tak se rozešla se mnou nebo s tebou?" Ale nestačí to říct, protože se v tu chvíli otevřou dveře a do pokoje se horní polovinou těla nakloní jeho sestra. Oběd," řekne stručně a zmizí. * * * Oběd ale ještě nebyl. Alespoň na stole jsem nic neviděl. Máma pořád ještě kroužila kolem sporáku. Najednou se sklonila a trhnutím za dvířka vypustila z trouby sálavou vůni připravované dobroty.

13 Sedl jsem si za stůl. Stejně tak babička Čtrnáctého jde taťka na operaci," připomněla mi tiše, aby to máma neslyšela. Nechala to na mě působit a pak přidala: To není jenom kýla, co m á..." Aspoň příbory bys mohl nachystat, když celý den nic neděláš!" rozkřikla se máma. Před chvílí vyndala z trouby brutvan s pečeným králíkem, tedu dřezu, zahalena obláčkem řídké páry, slévala brambory. Vstal jsem a udělal to. A talířky podá kdo? Petro, oběd!" Podal jsem tedy i talíře. Máma je ode mě brala a plné kouřící polévky mi je vracela, abych je odnesl na stůl. Petro!" Za chvilku!" ozvalo se z koupelny. Hned!" přikázala máma. Máš to nachystané!" Za chvilku!" smlouvala sestra. Stála ve dveřích, v ruce po vzoru barmanského šejkru protřepávajíc sprej na vlasy. Já nechcu polévku," oznámila. Pod a nekecaj! Máš toho trochu. A nestříkaj s tím tady." Nestříkám," odpověděla sestra otráveně napůl cesty do koupelny. Ozvalo se syčení spreje. Naskládal jsem talíře na stůl a sedl si zpět na své místo. Babička počkala, až uchopím lžíci a namočím ji do polévky. Na to se ke mně naklonila a důvěrným hlasem mi začala sdělovat: Maminka taky není dvakrát zdravá, vidíš, jak je štíhlá." Foukám polévku. Hubená," opravuje se babička a mluví další slova. 9

14 Jak mladá byla paní Hlávková, když..." Schválně nedopoví. Myslím si: Paní Hlávkovou sem netahej, o ní vůbec nemíním psát, o babě jakési. Aby se nestalo, že bys musel živit rodinu sám." Tohle opravdu miluju, tyhle babiččiny řeči, kdy jsou všichni živí a zdraví a ona je vidí nemocné a pod drnem. Kolikrát jenom, kdyby se naplnila je jí proroctví, by mě skolil zdivočelý auťák nebo vlak. O další životy by mě připravily smrtelné nemoci, hromy, blesky a jiné kalamity, které člověka na každém kroku neúnavně pronásledují. Ještě o něčem mě chtěla babička přesvědčovat, to už se ale ke stolu posadila také máma, navíc si vzpomněla, že už děda doma jistě šílí hlady, a tak to odložila na neurčito. Beze slova odešla. * * * Jedli jsme mlčky, sestra to do sebe rychle naházela a vypařila se na rande. Kdy přijdeš?" chtěla vědět máma. Nevím, večer." Kdy přijdeš!" V deset," upřesnila sestra otráveně. Ahoj." Nikdo j í neodpověděl. Ze záchodu se ozval zpěv. Malý bráška má potíže s kakáním, tak ho tam zavírají, aby se snažil. Většinou se mu to nepovede a on tam musí zas. A zas. 10

15 Ticho tam! okřikla ho máma. A tlač! Nebo nedostaneš oběd." Zpívání utichlo, za chvíli se ale ozvalo znovu. Máma přestala jíst a naslouchala, pak prudce vstala a rozběhla se k němu. Co sem ti řekla!? Tys neslyšel! Neslyšels, co sem ti řekla!" Bylo slyšet, jak mu dlaní masíruje prdýlku. Vrátila se, naštvaně zapadla za stůl a rukama začala obírat kost. Brácha na záchodě hlasitě plakal. Chtěl jsem trochu rozptýlit dusnou atmosféru a řekl jsem: Ještě nic? Co? odpověděla máma otráveně. Brácha" Hovno." Co? použil jsem pro změnu já. Odpovědi jsem se ale nedočkal. Místo toho mi začala vyčítat: Vy ste hrozné děcka Dřív ste aspoň neco pomohly, ale teď akorát kytara, Petra zas celé dny v trapu s Tomášem. Kdybyste aspoň neco pomohly, když su teď sama. Honza pořád plače kvůli tomu kakání, babka otravuje..." Už to vážně vypadalo, že se rozpláče, když se rozezněl zvonek. Babička se přišla zeptat, jestli se už brácha vykakal. Sdělil jsem jí, žene. Šla se za ním podívat na záchod, uviděla, že pláče, a našpulila pusu, aby k němu mohla mazlivým hlasem promlouvat: Ale copák se stalo Honzíčkoví?! Alé no ták, no tááák, přece bys neplakál, takový veliký chlapečééék. A kde máš to hovínkó? Ještě se mu nechcé vén? No, to jé zlobidlóóó." 11

16 O chvíli později opět brousila po kuchyni. Pořád nic? zeptala se mámy, jako bych jí na tu samou otázku před chvílí neodpovídal. A protože předem znala odpověď, nečekala, až něco řekne, a pokračovala sama: Aby tak měl zauzlované střeva..., bla-bla. Napadlo mě umýt nádobí. Třeba bych tím mámě udělal radost. To bych si ale namočil prsty a odpoledne má přijít Standa zkoušet. S mokrýma rukama se nedá hrát, kůže na prstech změkne a struny se do ní nepříjemně zařezávají, a tak jsem se vytratil do svého pokoje. * * * Standa měl přijít ve dvě hodiny, bylo už ale skoro půl třetí a on nikde. Seděl jsem s nohama na stole a pohledem těkal mezi hodinkami, plakáty a obrázky přilepenými průhlednou izolepou po stěnách i nábytku. Obrázky maloval brácha a zaujaly mě svou abstraktností, naprostou nespoutaností a svobodou, jaké může dosáhnout jedině dítě. Z plakátů se střídavě usmívala Marilyn Monroe a členové kapely The Beatles. Jednou někdo o Marilyn řekl, že je vakuum s bradavkami". Nicméně moc pěkné vakuum, říkám já. Při pohledu na plakát The Beatles jsem si zase vzpomněl na jejich autogramy do klína", čímž myslím onu věc mezi mužem a ženou, no, jak to slušně říct. Třeba jako ten lord, který měl svému dospívajícímu synovi objasnit základy pohlavního života Jeho lady mu poradila, ať to vysvětlí 12

17 například na motýlech. Lord přišel za synem a zeptal se ho, jestli pamatuje, jak spolu byli loni v létě v Paříži a jak tam navštívili ten Moulin Rouge, jak on měl tu švarnou blondýnu a on pro změnu tu roztomilou brunetu. Když přikývl na souhlas, tak mu významně sdělil: Tak to, co jsme tam prováděli, dělají i motýli." Prostě, vždycky se našla spousta holek, které si to s Beatlesmany rády rozdaly. Ať už před koncertem nebo v průběhu něj. Grupírs, jak se to přesně píše, nevím, se říká těm holkám, co cestují spolu s kapelou a za ubytování a stravu se od ní nechají obšťastňovat. Už možná chápete, proč chci být slavným zpěvákem. * * * Ani po třetí hodině Standa nepřišel. Místo toho na mě začal pod oknem vyvolávat děda Co prý dělám, jestli už přišel Standa Dobře věděl, že nepřišel, to by mu neuniklo, potřeboval pomoct skácet jeden strom. Proto volal. Vůbec se mi nechtělo. Ne že bych mu nechtěl píchnout, to ne, nějak mě ale nebaví dělat věci, o jejichž významu nejsem dostatečně přesvědčený. A kácet strom, který je zdravý a každý podzim rodí spoustu dobrých jablek, jenom proto, že roste v zahrádce před domem a ne předpisově v sadu za ním, což už nikdo nemá, jak děda jeho likvidaci zdůvodnil, se mi příliš smysluplné nezdá. Navíc jsem po něm k smrti rád šplhal a už jsem si zvykl, že před tím domem roste, a co můj život sahá, vždycky rostl. Nicméně jsem se nasoukal do 13

18 montérek (kraťasy, které jsem si dal původně, jsem musel v důsledku mámina křiku svléknout) a šel za ním. Měl už kmen dokola obrytý a bušil pantokem do obnažených kořenů. Z koruny viselo zoufale bezvládné lano, kterým jsme měli milou jabloň strhnout k zemi. Na, podal mi děda zadýchaně pantok a ustoupil stranou, daj mu." Přesekal jsem všechny viditelné kořeny a odhodil je za sebe. Pak jsem přehmátl rýč. Výkop chtěl ještě trochu prohloubit, abychom se dostali k hlubším kořenům. Dobry, počkaj, dobry," brzdil děda mé úsilí. Oběma rukama visel za lano uvázané v koruně stromu a vší silou za ně potahoval. Přiskočil jsem, abych mu pomohl. Jabloň se ale nechtěla dát, kývala se sice, ale to bylo všechno. Děda začal rýčem zvětšovat kruh odebrané zeminy kolem kmene stromu. Naklonil jsem se k němu, abych od něj rýč převzal, on ale zarputile pokračoval v rytí. Prudce zabodával špici do hlíny snaže se přeseknout tenké kořeny. Najednou ustal a rýč mi podal. To už není na mňa, povzdechl si. Kdybych byl aspoň trochu mladší, v sedmdesáti už je ale člověk akorát na hovno." Michale! Telefon!" rozkřikla se ve stejnou chvíli máma z okna. Pohni si. Volal Standa Samozřejmě. Oslava se kapánek protáhla, přijede až večer. Když tak bysme si mohli dát zkoušku pak. To určitě, už ho vidím, jak celý nadšený jde, po takové akci, aby si se mnou zahrál. Řekl jsem mu to. Vlastně jsem řekl: Tak jo. A nebo, že to můžeme nechat na zítra. S obojím souhlasil. 14

19 To už pude, ukaž," řekl děda, když jsem přeťal jeden obzvlášť silný kořen. Trvalo ale ještě další půl hodiny, než si strom dal konečně říct a svalil se na zem. Bylo skoro pět. Do půl šesté jsme ořezávali větve, abychom si pak mohli sednout na zmrzačený kmen a odpočinout si. Si nějaký smutný," všiml se děda Pořád eště kvůli Renatě?" Kdo?" unikla mi jeho otázka. Přemýšlel jsem nad Standou, co to mohlo být za věci, co ho tak zdržely, že nemohl přijít na zkoušku, že vůbec poslední dobou nějak málo chodí na zkoušky, a kdybych mu to pořád nepřipomínal, že by na ně možná nechodil vůbec. Sáms jí měl dat kopačky," pokračoval děda, taková koza Puberťačka jakási pubertální. Ani pozdravit to neumělo." Najednou změnil tón: A jaká byla?" řekl a v očích mu mladistvě blýsklo. Co?" byl jsem stále myšlenkami jinde. Aspoň prstíčkem okoštovals? No tak, na každého chlapa sú čtyři ženské. A eště jedna kulhavá." Měl jsem ten strom rád." Dědku!" ozvalo se od branky, Nekaz vnuka!" Babička přicházela okopávat růže. Co bych ho kazil!" bavil se děda Není malý. Hlavně si dobře vybrat, a dobře ju prozkúšat!" Dědku!" Teď tady deš okopávat! Prosím ťa, zvýšil hlas. Chceš, abys dostala infarkt?" 15

20 To spíš z tebe dostanu..." zabručela babička, upustila motyčku a pajdala k brance. Právě ji otevřela a opatrně, přidržujíc se plotu, se začala spouštět na chodník snížený pod úroveň zahrádky, když ji dostihl rozjařený mužský hlas: Ahojte, teto! Jak se máte!?" Nečekal na je jí odpověď a začal volat na dědu: Čau, strýců! Vidím, že nezahálíte! Taky bych to měl trochu probrat." Ahoj, ahoj, Staníku," ožila rázem babička Tak už po svatbě? A kde to vůbec měli? Dobře to dopadlo?" To víš," zapojil se děda. Mám sedět doma u televize? Dokud člověk može, tak má dělat, dokud može pomoct." To je pravda, hlavně pořád něco dělat," odsouhlasil mu to Standa, načež se obrátil k babičce: Svíca, teto, ne svatba, svatbu mají až za měsíc, potom vás budu informovat." Teprve teď se začal zabývat také mou maličkostí. Oběma rukama se zapřel o plůtek zahrady a řekl: Co děláš večer?" Eště sme chtěli pořezat ten strom," odpověděl děda za mě. A jak?" zpozorněl Standa. No, pilou." Motorovou?" Motorovú nemáme," přiznal děda nerad. Tak vydržte," řekl Standa. Odpružil se od plůtku a běžel domů, aby se za několik okamžiků vrátil s motorovou pilou, celý strom pořezal a sdělil mi, že v devět vyrážíme na lov. A kam pudete, kluci?" zajímal se děda. Do Bojkovic, asi... odpověděl Standa přehlížeje polena, jestli by některé ještě nechtělo rozřezat. Jedno se mu zdálo příliš velké, a tak znovu nahodil pilu a rozřezal ho na 16

21 dvě menší, teprve potom dořekl:... do Ráje a tak. Chcete jít s náma?" To víš, že půjdu!" odpověděl děda, nadšený, že se to tak rychle zvládlo. Tak my vás vyzvednem," vydechl Standa, přehazuje pilu přes plot. Tak sa stavte," hrál s ním děda tu hru, ať vám ukážu, jak na ně!" Tak fajn, strýců, beru vás za slovo," ukončil Standa rozhovor, přeskočil plot, vzal pilu a se stručným zatím" se odporoučel domů. * * * V osm jsme vyrazili. Byli jsme sice domluvení až na devátou, Standa se ale chtěl ještě zastavit u jakési kamarádky, kterou dlouho neviděl. Ujistil mě, že to bude jenom chvilička, tak jsem řekl, že počkám v autě. Netrvalo to ani pět minut, když přiběhl zpátky. Konečně někdy dodržel slovo, pomyslel jsem si. On ale nezamířil ke dveřím řidiče, nenasedl, nenastartoval..., nýbrž docela prostě otevřel dveře spolujezdce, za kterými jsem se tísnil já. Pod, máš jít dál," sdělil mi, jsou samy doma." Z jeho dechu byl cítit alkohol. Kdo?" zděsil jsem se. S hrůzou jsem pozoroval, jak vystupuju z auta, jdu po chodníku k domu. Pak jsem najednou stál v obýváku cizího, mně zcela neznámého bytu, na gauči seděly dvě ci 17

22 zí holky, mezi nimi Standa. Všichni se smáli a vůbec si mě nevšímali, až konečně Standa zvedl hlavu, a uviděl mě postávat ve dveřích. Tak pod dááál! vybídl mě rozverně. Ahoj," pozdravil jsem. Holky se začaly smát. Mohly se smát čemukoliv na světě, já měl ale vítr z toho, že se smějí mně. Bylo mi vážně trapně, ostatně jako pokaždé, když se octnu v blízkosti cizí holky, u které je nebezpečí, že se s ní budu nějak sbližovat (a to hrozí vždy). Srdce se mi úplně sevře, stejně tak žaludek, střeva, ledviny, plíce, slinivka, žlučník, žaludek už jsem říkal? Všechno se mi to natlačí až úplně nahoru do krku, že málem přestanu dýchat, jenom póry co profiltruju, jazyk mi úplně zdřevění. Panák fernetu trochu pomohl, druhý pomohl víc, nejvíc ale pomohlo, že se Standa zvedl a zmizel se svou obdivovatelkou někam, no, nejspíš do ložnice, nad tím jsem ale vážně nepřemýšlel. Vždycky se mi s někým lip sbližuje, když ho nemám za zády, jeho šarmu ani vtipu nemůžu samozřejmě konkurovat. Chvíli jsem počkal a pak jsem se přisunul ke zbylé z dívek. Jmenovala se... nějak se určitě jmenovala, byla to mladší sestra té druhé holky a zdálo se, že se jí líbím. Líbilo se mi (a zároveň jsem se z toho mohl zbláznit), jak se na mě dívá, líbil se mi je jí úsměv (to mě na holce vždycky dostane, když se usmívá) a taky měla hezký kozy. Ty jo, říkal jsem si, k těm se tak dostat, to by bylo něco. Najednou mě vzala kolem ramen. S hrůzou jsem si uvědomoval, jak mi tuhne péro. Teď aby 18

23 ji hlavně nenapadlo pokládat mi ruku na stehno, to by mohla být docela překvapená, modlil jsem se. Nevím, co měl v tu chvíli pánbůh na práci, že mě neslyšel, protože ona mi tam tu ruku skutečně dala. Naštěstí se trefila vedle. Přišlo mi, že musím rychle něco říct, jinak že tou rukou pohne a já budu definitivně ztracen, a tak jsem vyhrkl: A- Kdy- Začala se smát. Promiň, promiň," smála se, zakrývajíc dlaní sklenku vína, kterou ani při prohmatávání mých nohavic neodložila, aby mi ho nerozbryndala na kalhoty, dříve než šije znečistím z vlastních zdrojů. To nic, to nic, přesvědčoval jsem ji horlivě, cos chtěla říct?" Ale nic, tys měl něco na jazyku." Ne, řekni," trval jsem na svém, napjatý jakou důvěrnou informaci nebo snad vyzvání lásky mi chtěla sdělit. Ale ne. Řekni." Kdy budete mít koncert?" Standa už ji zřejmě stačil informovat. Co všechno jí ale řekl? Mluvil s ní o mně? A jak mě vylíčil? Měl jsem chuť (kromě toho samozřejmě) dát si dalšího panáka, potřeboval jsem se nějak uvolnit, ale neměl jsem odvahu o něj požádat. A tak jsem začal líčit, že sice hrajeme, že zkoušíme a máme už dvacet písniček, že je to ale pořád teprve začátek, že by to chtělo zkoušet častěji, taky elektrickou kytaru že bych si chtěl koupit a bubeníka že nemáme, jestli náhodou o nějakém neví. 19

24 Nevěděla, nahnula se nad stůl, aby si dolila víno a mně fernet. Podala mi ho a obě ruce položila na moje stehno. Zoufale jsem zíral na je jí sklenku, která zůstala na stole. Cekal jsem, kdy se na mě vrhne. Nevrhla, pouze se zeptala, proč jsem tak napjatý Chceš ještě jednu?" Vzala mi prázdnou sklenku a znovu ji dolila: Na," řekla. A neboj se." Já se nebojím," přesvědčoval jsem ji statečně. Všechno bude." Na chvíli se zamyslela. Také jsem přemýšlel, čekal jsem, co bude. Standa říkal, že hledáte zpěvačku," sdělila mi opatrně. To pro mě byla novina Rozhodl jsem se ale toho prevíta, který už si dobrou čtvrt hodinu s druhou z dívek užíval ve vedlejším pokoji, podržet (hlavně jsem teda myslel, že bych z toho mohl vytěžit něco pro sebe) a, ačkoliv jsme nikdy o ženské posile do skupiny neuvažovali, jsem řekl, že je to pravda Ty neumíš zpívat?" Chvíli jakože váhala a pak - přišel Standa. Čau děcka!" pozdravil hlučně. Jdete s náma do Ráje nebo budete vrkat tady!?" Samozřejmost, s jakou nás dal dohromady, mě vyděsila. Co když bude v Ráji nějaká pěknější holka, které se budu líbit? Zatím jsem ale o žádné pěknější holce nevěděl, a tak jsem ji vzal za ruku, kterou ke mně natáhla, abych jí pomohl vstát z pohodlného gauče. Jedním hltem vypila víno, které si předtím nachystala na stůl, zapila ho několika doušky ferne 20

25 tu přímo z lahve, načež nám oznámila, že je připravená, že můžeme jít. * * * V Ráji bylo plno, a tak jsme zakotvili na Hvězdě. Taky tam bylo řádně narváno, Standa se ale znal s vyhazovačem, který nás byl ochotný pustit zadarmo. Zatímco si holky na záchodě pudrovaly nosy, vydali jsme se hledat místo k sezení. Hledáme tak, když tu se od jednoho stolu zvedne tlustá ruka a položí se Standovi na stehno. K tlusté ruce patří tlusté tělo, vypasený buzerant rozlévající se s bohorovným úsměvem na židli vedle nás. Povídá: Vy ste teplouši?" Automaticky se začnu smát, protože to je přece náramná legrace, aby o nás dvou někdo takto přemýšlel, když máme hlavy plné holek. Standovi to tak nepřišlo. Pevně se do něho zabodl očima a jednoznačně odpověděl: Ne. Buzerant se culil dál: Tak rychle vypadněte, nebo vás vojedu." Po tomto setkání klesla Standova nálada na bod mrazu. Se svou dívkou, která už ho ale přestala zajímat, se soustředil k baru, my dva jsme vyrazili na kulečník. Potřebovali jsme se nějak sblížit a kulečník mi připadl jako vhodný způsob, jak toho dosáhnout. Tanec při jejím stavu (sotva stála na nohou) nepřipadal v úvahu, šipky by byly sebevraždou. Koupil jsem žeton a strčil ho do přístroje, potáhnutí za kovový výčnělek a koule se hrnuly k otvoru. Trvala na tom, že je vybere a uloží do trojúhelníkového rámu, nechal jsem 21

26 ji. Snažila se, co jí síly stačily, hlavně se u toho náramně bavila, jen asi tři koule jí spadly na zem, jen jedno tágo (zato opakovaně). Děsil jsem se, aby nás nikdo nepozoroval, jaké divadlo tu předvádíme, a raději se pohledem vyhýbal cedulce visící významně nad stolem. Stálo na ní: Upadnutí tága na zem: 500,- Upadnutí koule: 300,- Ve chvíli, kdy začala tágem po stole posouvat koule, mi v hlavě přibyla další významná starost týkající se ceny protrženého plátna. Styl mojí přítelkyně byl prostě unikátní. Pro samý smích se do koule trefila třeba až na desátý pokus, přemisťovala ji pak nikoli horizontálně, nýbrž k je jímu posunu užívala jakýchsi zvláštních skoků, které nezřídka končily mimo vymezený prostor hrací plochy. Rozhodl jsem se, že si toho nebudu všímat, a raději se pokusím, no, víte o co. A tak jsem se na ni přilepil, abych jí vedl ruce při jejích neobratných pohybech, dotýkal se jí a třel se o ni, což jaksi vůbec nevnímala, jedině, že se smála, což ale dělala i předtím. Zkusil jsem ji vzít kolem pasu, políbit ji. Zase nic. Jako bys objímal nějakou horu, která ti sice dovolí, abys po ní chodil, a přece se nepohne ani o píď tvým směrem. Byl jsem z toho úplně zoufalý, vyčítal jsem si svou neschopnost a měl chuť přinejmenším tím tágem spáchat harakiri, tak bezmocný jsem se cítil. Vtom se vedle mě zjevil Standa. Zcela v duchu okřídleného hesla Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem" vzal moji drahou přítelkyni kolem ramen. 22

27 lehce ji políbil na ucho, načež, stále bez jediného slova, s ní zmizel v davu. Krutě jsem osaměl. Když jsem Standu o něco později našel stát u baru, tvářil se jako čerstvě vytočený sud piva. Na košili měl krev. Máš na košili krev!" upozornil jsem ho. Co?" zíral nepřítomně na své oblečení. Jsi od krve!" A jo," vzpomněl si Standa. Nějaký vtipálek ho zamkl v kabince na záchodě, kde si to právě rozdával s... to jméno. Když to zjistil, přelezl vrchem a natankoval mu do držky. Byl to ten buzerant," dozvídal jsem se cestou k autu. Už jsme seděli uvnitř, když ještě poznamenal: A s tou Martou (jo, tak takhle se jmenovala, kurva jedna) si nic nedělej, o nic nepřišels, bylo to o ničem. Napoprvé ti najdem něco lepšího." A bylo to. * * * Podělaný psaní. Jak já ho nesnáším! Abyste tomu rozuměli, já nikdy nechtěl psát žádný přiblblý knížky. Chtěl jsem blbnout s kytarou po světových pódiích zasypaný výkřiky roztoužených fanynek a ne se inkognito zašívat někde za psacím stolem. Odjakživa jsem měl odpor ke všem nažehleným intelektuálům v brejličkách vedoucích duchaplné debaty o ničem. To se Standou mě ale deptalo víc a deptalo mě to tolik, že jsem to jednoho krásnýho dne prostě nevydržel, sedl si na zadek a úplně proti svýmu přesvědčení začal sepisovat svý myšlenky, který jsem už v hlavě neměl kam dávat. Abych se nezbláznil, dal jsem to na papír. 23

28 Jenom malá ukázka toho, co se mi v ní odehrávalo: Debil jeden podělaný debilský, vymatlanec podělaný, kurva převlečená za kamaráda. Co vlastně chce! Pořád se mi snaží najít holku a když se mi nějaká jenom trochu zalíbí, tak ji sám ojede, to je logika? Nebo s tím hraním. Přece sám chtěl, ať hrajeme, ať jsme známí a teď, sotva se do toho trochu víc opřem, tak... Konec ukázky. Nebo ne, počkejte, ještě tohle tam chci mít: A víte, co je na tom nejhorší? Na tom našem hraní myslím? Nejvíc mě na tom celým štve, že ten parchant parchantovič ve skutečnosti žádný zkoušky nepotřebuje. Jednou si poslechne melodii, a už ji prsty, přizdobenou o různý kudrlinky a jiný čáry, vyzvání do kláves (což je jeho dominantní nástroj, ale zahraje vám klidně taky na kytaru, nebo na bicí). Štve mě to, protože já se s tou mojí kytarou tak morduju a výsledek pořád ne a ne se dostavit, kdežto jemu to jde tak snadno. Vůbec si toho neváží. Kdyby si toho aspoň vážil! On ale bude radši lítat za ženskýma a dělat si ze všech dobrý den. Dobrý den, povídám. Dobrý. Dobrý? Mně už vážně hrabe. Tak, teprve teď konec ukázky. Venku začíná znít z amplionů řízná, z folklórních důvodů uchovávaná melodie budovatelské písně. Zní jednou, dvakrát a pak už je slyšet starostu (alias Standova tátu, jo, Standův táta je starosta, to jsem vám neříkal?), jak vlídně říká: Hlášení místního rozhlasu. Chtěl jsem se trochu uklidnit a vzal jsem knížku Bohyně od Anthony Summerse, abych listoval ve fotografické příloze nabité fotografiemi slavné herečky, idolu století. Marilyn Monroe. 24

29 Ihned po hlášení bude u obecního úřadu probíhat prodej textilu a obuvi soukromé orientální firmy z B ojkovic..." Bože, proč prostě neřekne Vietnamské, nechal jsem problesknout hlavou a definitivně se ponořil do knížky. Žádné nové ponožky nepotřebuju. Začíná to fotkou pětiletého děvčátka a pokračuje svůdnými fotografiemi z nejrůznějších natáčení, filmů, zájezdů po světě. Nechybí svatební fotografie ze svatby s Arthurem Millerem následovaná snímkem nahé herečky z filmu Něco musí povolit..." Trička za padesát korun, halenky osmdesát korun. Vždy se nad těmi obrázky tak zasním, že se zapomenu a v rozrušení přetočím na poslední stranu přílohy, což si před každým prohlížením pokaždé umiňuju, že nesmím udělat. Udělal jsem to zas. Přetočil jsem na poslední stranu a s hrůzou zůstal civět na květinami ozdobenou rakev. To by se ještě dalo snést, co mě pokaždé dokonale zmrazí a vrátí z Olympu snění zpět mezi prosté smrtelníky, je je jí posmrtná fotografie. Leží na ní okoralá se splihlými vlasy a vůbec se nepodobá té slavné nivě se vším, po čem muži touží. Ponožky, jeden pár deset korun, a další zboží. Prodejci se zdrží asi jednu hodinu." Kniha putuje zpět do police, místo ní přehmatávám důmyslně ukrytý erotický časopis. Všechny ženy v něm vypadají víc než živě. Opakuji hlášení:" 25

30 Pantok prosvištěl vzduchem a měl se zaseknout do dřeva, místo toho se od něj odrazil, odkroje jen nepatrný kousek kůry, který odletěl kdo ví kam. Také sekera se chtěla vydat tím směrem, protože ji ale Michal pevně držel, opsala jenom malý půloblouk a ustálila se mu u boku. A dobře, že ji držel, protože jinak by ji měl děda v koleně. Děda se začal smát. No to sa nedivím, že ťa žádná holka nechce, když sa ani trefit neumíš!" vyprskl pobaveně a začal se natahovat po pantoku: Ukaž, daj to sem, ať ti to předvedu!" Michal se nemínil nechat zahanbit. Stručně ho odstrčil, upravil si na špalku pokoušené poleno, napřáhl se... V zuřivém tempu a za dědových štiplavých poznámek odrovnal asi desítku menších krásně do běla pukajících polen a znovu - z jednoho kusu dřeva rozpukl se špalek na dva menší, dva menší každý na další dvě, tři i čtyři polínka, podle toho, jak se mu zdály být způsobilé k naplnění svého osudu topiva v kamnech. Michal měl dost důvodů rozštípat celou fůru na nepatrné třísky. Předně to bylo lepší než porcovat jistého člověka, do kterého chtěl pantok zatít prve, a jen slušné vychování a dostatek sebezapření mu pomohlo od toho úmyslu upustit (i když kdesi v nejtajnějších zákrutech mysli nápad stále živě pulzoval). Neméně pádným důvodem byl nastřádaný testosteron, ještě víc rozbouřený prohlížením erotického magazínu, který bohužel musel předčasně odložit, když na něj pod oknem začal vyvolávat děda, ať mu jde pomoct poštípat ty 26

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest?

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest? Rozhovor s... Zajímá nás i to, co se děje na prvním stupni. Proto jsme vyzpovídali paní učitelku Janásovou a paní učitelku Drštičkovou. Chtěli jsme hlavně vědět, jak se daří jim a jejich prvňáčkům. PANÍ

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce:

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Někteří se ptají, co by dělali s knihou. Já se spíš ptám, co bych dělal bez knihy. Ivo Ondráček SPgŠ Znojmo Jaro, léto, podzim, zima, číst si knížku

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika 1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k

Více

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou.

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou. 40.V Ý S T U P Eva, Bára (EVA s BÁROU stojí na lávce, hraje Bářin magnetofon) Mami, byla jsi taky někdy takhle zamilovaná? Nemyslím do táty, myslím úplně poprvé? První láska! Když jsi cítila, že je to

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit. KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi. Básničky pro holky Malujeme vajíčka, pro bratrance, pro strýčka. To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi. Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky. Však vajíčka z čokolády, máme i my holky rády

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Kdo by si v obchodě vybral shnilý pomeranč nebo banán namísto zdravého? Kdo by si koupil nakřáplé vajíčko nebo prasklý hrnek? Vždycky raději sáhnu vedle a vezmu si to lepší. A je to tak správně, je to

Více

Následovala malá chvíle ticha. Pak ze mě vypadlo: Sáro? Kdy má vlastně Libor přijít? Za 10 minut, řekla Sára. Čekání na Libora jsme si krátily tím, že jsme probíraly takové typické holčičí věci. Najednou

Více

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy:

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy: POMÓC, OBLUDA!!! Úvod: Toto dobrodružství je určeno pro začínající hráče mezi 1-2 úrovni. Text psaný takto: je určen jen pro PJ. Text psaný takto: je určen pro hráče. Příchod do vesniničky Cilkular: Družina

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala 2. Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala z postele. Když měla špatné dny, musel jsem jí nosit

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv.

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv. Znění tohoto textu vychází z díla Knihy veršů tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Český spisovatel v roce 1995 (ORTEN, Jiří. Knihy veršů. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1995. 301 s. Spisy Jiřího Ortena,

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č.

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č. PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání Pracovní list č. 2 Křížovka Pracovní list č. 3 Text O Červené kšiltovce Pracovní list č. 1 Před

Více

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně O Klárce Rivel Arosis Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně Po nebi se již zas prohánějí oblační beránci a spásají modř, řekla by určitě Klářina milovaná

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová Také miluješ dinosaury jako Matěj z téhle knížky? Pak je tento neuvěřitelný příběh právě pro tebe! S Matějem a jeho dinosauřím kamarádem tě čtení bude bavit jako procházka po dinoparku. Některé knihy mají

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více