Postoje veřejnosti ke dřevu. Zpráva z kvantitativního výzkumu pro Lesy ČR, s.p. Praha, červen 2003

Transkript

1 Postoje veřejnosti ke dřevu Zpráva z kvantitativního výzkumu, s.p. Praha, červen 2003 Taylor Nelson Sofres Factum, s.r.o. Obsah METODIKA 3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ 4 PODROBNÉ VÝSLEDKY 5 Využívání dřeva jako materiálu 5 Nakupování předmětů ze dřeva 9 Hodnocení dřeva jako materiálu a jeho preference 13 Hodnocení pozitivních a negativních vlastností dřeva jako stavebního materiálu 26 Zdroje informací o dřevu 28 DOTAZNÍK 31 TABULKOVÁ PŘÍLOHA 3 2

2 Metodika Firma, s.r.o., vedla ve dnech května 2003 exkluzivně potřeby státního podniku šetření týkající se postojů veřejnosti ke dřevu. Výzkum byl realizován v rámci omnibusového šetření, které vedli školení tazatelé firmy, s.r.o. Zkoumanou populací byli obyvatelé České republiky starší 15 let. Výzkum byl veden tzv. kvótním výběrem. Výběr 1061 respondentů byl uskutečněn na základě porcionálního zastoupení podle sociodemografických kvótních znaků. Byly určeny kvóty podle pohlaví, věku, úrovně dosaženého vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Data přenesená na počítačová média byla věřena systémem logických a statistických kontrol, který používá odhalení nesrovnalostí a nekonzistencí údajů v primárních dokumentech. Statistické výpočty byly vedeny souborem gramů SPSS for Windows. Šetření volně navazovalo na kvantitativní výzkum Názory občanů na hospodaření s lesy v ČR, vedený firmou, s.p., na podzim roku 2001, a zejména na kvalitativní výzkum Psychologická analýza postojů veřejnosti ke dřevu a lesům, realizovaný v lednu a únoru Z výzkumu se vydává tato závěrečná zpráva, jejíž součástí je tabulková příloha, obsahující tabulky třídění druhého stupně odpovědí na všechny uzavřené otázky. 3

3 Hlavní zjištění Téměř v každé české domácnosti lze nalézt kuchyňské předměty ze dřeva, dřevěná okna, dveře, podlahy nebo vnitřní obklady a rovněž dřevěný nábytek. Časté jsou i dekorační předměty ze dřeva nebo dřevěné hračky. Zatímco sotva každý dvacátý člověk bydlí v domě ze dřeva, mezi rekreačními objekty je téměř polovina převážně ze dřeva. Ve třetině chat a chalup se topí výhradně dřevem, jen v každé desáté dřevo k topení vůbec nepoužívají. Z výrobků ze dřeva se nejčastěji nakupují kuchyňské potřeby. Alespoň jednou za rok je koupí každá druhá domácnost. O něco méně často se nakupují dřevěné dekorační předměty a hračky. Vybavení bytu a nábytek ze dřeva se pochopitelně kupují méně často, nejčastěji buď jednou za 5-10 let nebo, v případě dovybavení bytu, ještě méně často. Dřevo je nejlépe hodnoceno jako materiál na nábytek. Velmi dobrého hodnocení se dostalo dřevu i jako materiálu na okna, podlahy apod. Poměrně podobně je dřevo hodnoceno jako materiál na výrobu hraček, dekoračních a uměleckých předmětů, kuchyňských potřeb a rovněž jako palivo. Relativně nejblematičtěji je dřevo vnímáno jako stavební materiál. Při koupi nebo stavbě rodinného domu by většina občanů preferovala jako hlavní materiál cihly, dřevo je na druhém místě, ale s velkým odstupem. Jednoznačně nejpreferovanějším materiálem je dřevo zejména v případě nábytku, dále i dveří a podlah. Pokud jde o okna, je dřevo preferováno sice nejvíce, ale plastová okna jsou velkou konkurencí. Nejvíce je na dřevu jako na stavebním materiálu pozitivně hodnoceno to, že jde o přírodní materiál a že působí dobře esteticky. Dále se oceňuje, že dřevo je obnovitelnou ekologickou surovinou, že je dobře opracovatelné a že má dobré tepelné vlastnosti. Relativně nejméně, ale stále významně se oceňuje dostupnost dřeva v našich podmínkách a konstrukční vlastnosti dřeva jako pevnost a pružnost. Negativní vlastností dřeva, která lidem nejvíce vadí, je jeho vysoká cena, dále hořlavost a to, že jeho používání ničí lesy. Méně už vadí to, že u nás není k dispozici kvalitní dřevo, že dřevo vyžaduje vnitřní izolace a má nižší životnost. Jen velmi nízké cento poukazuje na to, že dřevo se nehodí do našich povětrnostních podmínek a že u nás nemá tradici. Výzkum ukazuje, že občané nejčastěji získávají informace o dřevu jednak od příbuzných a známých a jednak z odborných časopisů, resp. časopisů o bydlení. Zdrojem, který část populace využívá poměrně intenzivně, jsou i odborníci architekti a stavaři. Obecná média slouží jako zdroj informací o dřevu méně často, což platí zvláště o rozhlase a o internetu. Za nejdůvěryhodnější považují lidé ty zdroje, které mají punc odbornosti odborníky z oblasti stavebnictví a odborné časopisy Hodně lidé dají i na své příbuzné a známé, od nichž rovněž často informace získávají. Obecná média jsou hodnocena hodně neutrálně. Za nejméně důvěryhodný z nabízených zdrojů informací o dřevu lidé považují populární osobnosti jako umělce a sportovce apod. 4

4 Podrobné výsledky Využívání dřeva jako materiálu Výzkum se nejprve zaměřil na zjištění informací popisujících využívání dřeva jako materiálu k různým účelům, zejména pokud jde o domácnost a bydlení. Na základě výpovědí respondentů lze dovozovat, že téměř v každé české domácnosti lze nalézt kuchyňské předměty ze dřeva, dřevěná okna, dveře, podlahy nebo vnitřní obklady a rovněž dřevěný nábytek. Dvě třetiny občanů mají doma dřevěné dekorační nebo umělecké předměty a více než třetina dřevěné hračky. Palivové dřevo používá přibližně čtvrtina. Dřevěný dům deklaruje přibližně každý dvacátý respondent. Penetrace využívání dřeva v domácnosti k různým účelům kuchyňské předměty 90,6 v nitřní obklady, okna, dv eře, podlahy 86,4 dřev ěný nábytek 85,7 dekorační a umělecké předměty 65,6 hračky 37,1 palivo 27,6 dům 4, Pozn.: Dopočet do 100 % tvoří odpovědi nevím. 5

5 Kuchyňské předměty ze dřeva jsou rozšířeny univerzálně v jednotlivých sociodemografických skupinách nejsou v jejich penetraci rozdíly. Totéž platí o dřevěném nábytku i o vnitřních, obkladech, oknech apod. Poněkud jiné je to s dekoračními a uměleckými předměty ze dřeva. Jejich přítomnost v domácnosti stoupá se vzděláním (z 55,5 % u lidí se základním vzděláním nevyučenými až na 74,5 % u vysokoškolsky vzdělaných), rovněž tak s příjmem domácnosti. Nejčastěji je doma mají lidé ve věku od 30 do 44 let (71,5 %). Výskyt dřevěných hraček je samozřejmě vázán na přítomnost dětí v domácnosti. V domácnostech, kde děti (do 18 let) žijí, jsou hračky ze dřeva v 60,5 %. Pokud jde o věk, nejvíce je jich u lidí od 30 do 44 let (57,1 %). Využívání dřeva jako paliva záleží především na velikosti obce, resp. na venkovském a městském charakteru. V jednotlivých velikostních kategoriích obcí je dřevo jako palivo rozšířeno následovně. Využívání dřeva jako paliva podle velikosti obce Velikost (poč. obyv.) do a více % 67,8 45,6 37,5 28,0 10,4 14,2 6

6 Další dotazy se týkaly rekreačního objektu. Celkem 18,7 % respondentů uvedlo, že chatu nebo chalupu má 1. Odpovídali pak na další otázky. Jak ukazuje následující graf, bezmála polovina (46,1 %) má rekreační objekt převážně ze dřeva a pouze asi každý osmý z majitelů chaty nebo chalupy uvedl, že na stavbě jeho rekreačního objektu nebylo dřevo vůbec použito. Podíl dřeva na materiálu rekreačního objektu v ůbec ne 12,3% v ýhradně 13,8% z menší části 41,6% přev ážně 32,3% (údaje za všechny, kteří uvedli, že mají rekreační objekt, n=198 respondentů) 1 Nepřekvapí, že vlastnictví rekreačního objektu je tím pravděpodobnější, čím vyšší je příjem domácnosti a čím větší je obec, v níž bydlí. V domácnostech s příjmem do ,- Kč měsíčně má rekreační objekt méně než 10 %, zatímco v domácnostech s celkovým příjmem nad ,- Kč je to 37 %. V obcích do 1999 obyvatel je to kolem 6 %, ve městech nad obyv. 36 %, v Praze 39 %. 7

7 Prakticky ve třetině rekreačních objektů se topí výhradně dřevem, v další bezmála polovině dřevo jako palivo převažuje. Jen v každém desátém dřevo k topení nepoužívají. Podíl dřeva na palivu používaném v rekreačním objektu v ůbec ne 9,6% z menší části 14,1% v ýhradně 34,8% přev ážně 41,5% (údaje za všechny, kteří uvedli, že mají rekreační objekt, n=198 respondentů) Vzhledem k relativně nízkým absolutním četnostem, v nichž se při sociodemografické analýze v těchto otázkách pohybujeme, nelze žádné statisticky významné rozdíly uvést. 8

8 Nakupování předmětů ze dřeva Ve frekvenci nákupu předmětů vyrobených ze dřeva vedou kuchyňské potřeby. Alespoň jednou za rok je koupí každá druhá domácnost. Bezmála třetina alespoň jednou ročně koupí nějaký dřevěný dekorační nebo umělecký předmět. Dřevěnou hračku koupí nejméně jednou za rok asi čtvrtina. Vybavení bytu a nábytek ze dřeva se pochopitelně kupují méně často, nejčastěji buď jednou za 5-10 let nebo, v případě dovybavení bytu, ještě méně často. Frekvence nákupu předmětů ze dřeva kuchyňské předměty 9,3 40,6 21,7 17,6 10,6 dekorační a 3,9 umělecké předměty 27,6 20, ,4 dřev ěné hračky 5,5 19,5 8,5 18,8 47,7 dřev ěný nábytek0,45,5 37,1 37,1 19,9 dřev ěné dov ybav ení 0,8 4,5 bytu 28,7 40,7 25, alespoň 1x za čtv rt roku asi j ednou ročně asi jednou za 5-10 let méně často nikdy 9

9 Na doplňkovou otázku, zda kupují i jiné věci ze dřeva, odpovědělo 95,5 % respondentů záporně. Ostatní nejčastěji uváděli zahradní nářadí (1,2 %), dále zahradní nábytek, stavební dřevo, palivové dřevo, lisované brikety, řezivo, hudební nástroje a zcela ojediněle i sportovní potřeby a elektronické doplňky. Frekvence nákupu kuchyňských potřeb ze dřeva i dekoračních dřevěných předmětů stoupá především v závislosti na příjmu domácnosti. Rozdíly jsou patrné při porovnávání nákupů alespoň jednou za rok, kdy např. dekorační předměty kupuje kolem 40 % domácností s hrubým příjmem alespoň Kč měsíčně a kolem 20 % domácností s příjmem do Kč měsíčně. Tendence podle příjmu platí i u dřevěného nábytku a dovybavení bytu, ale je zjevná až při srovnání nákupů nejméně jednou za 5-10 let. Z domácností s příjmem do Kč si takto často nábytek kupuje %, z domácností s příjmem nad je to více než 50 %. 10

10 Zajímalo nás, jaké jsou bariéry častějšího nákupu dřevěných předmětů. Zjištěné odpovědi obsahují následující tabulky. Důvody ti častějšímu nákupu dřevěných předmětů 1. dřevěné hračky nemá děti, není komu 45,4 děti jsou velké, už si nehrají 22,9 není třeba, není nutné, nezájem 17,3 cena jsou drahé 3,8 nelíbí se, není to můj styl 1,7 líbí se jiný materiál 1,0 jiné důvody (vč. odpovědí nevím ) 7,9 (odpovědi v %, n=705 respondentů) 2. dekorační a umělecké předměty ze dřeva není třeba, není nutné, nezájem 34,4 nelíbí se, není to můj styl 12,4 cena, jsou drahé 10,0 máme vše již zařízeno 8,9 málo místa v bytě 5,0 byly by to zbytečnosti na prach 4,4 stačí to, co máme 2,9 dostáváme je jako dárek 2,8 líbí se jiný materiál 2,2 nerozhoduji o tom kupuje manželka, rodiče, 1,8 nehodí se 1,4 jiné důvody (vč. odpovědí nevím ) 13,8 (odpovědi v %, n=513 respondentů) 3. kuchyňské předměty a potřeby ze dřeva není třeba, není nutné, nezájem 36,9 máme vše již zařízeno, vybaveno 23,5 stačí to, co máme, staré slouží dobře 4,1 líbí se jiný materiál 4,1 dlouhá trvanlivost, životnost 3,5 cena jsou drahé 3,3 malý byt, není místo 3,3 nerozhoduji o tom kupuje manželka, rodiče, 2,3 plastové jsou lepší omyvatelné, hygienické 1,9 nelíbí se, není to můj styl 1,5 nejsou praktické 1,2 všeho moc škodí, byly by to zbytečnosti 1,1 jiné důvody (vč. odpovědí nevím ) 13,3 (odpovědi v %, n=299 respondentů) 11

11 4. dřevěný nábytek máme vše již zařízeno, vybaveno 30,2 není třeba, není nutné, nezájem 23,6 cena je drahý 13,2 stačí to, co máme, starý slouží dobře 10,0 dlouhá trvanlivost, životnost 7,7 malý byt, není místo 3,4 nehodí se 1,0 jiné důvody (vč. odpovědí nevím ) 10,9 (odpovědi v %, n=603 respondentů) 5. dřevěné dovybavení bytu obklady, okna, dveře, podlahy není třeba, není nutné, nezájem 32,4 máme vše již zařízeno, vybaveno 21,3 bytové důvody nájemní byt, malý byt, 9,8 cena drahé 9,2 stačí to, co máme, staré slouží dobře 8,4 dlouhá trvanlivost, životnost 8,3 jiné důvody (vč. odpovědí nevím ) 10,6 (odpovědi v %, n=701 respondentů) 12

12 Hodnocení dřeva jako materiálu a jeho preference Poté, co byly zjištěny faktické záležitosti používání a nákupu dřevěných předmětů, se výzkum zaměřil blíže na postojové otázky na hodnocení dřeva jako materiálu. Z následujícího grafu vysvítá, že nejlépe je dřevo hodnoceno jako materiál na nábytek. Téměř osmdesát cent lidí ho považuje buď za nejlepší materiál nebo alespoň spíše lepší než jiné materiály. Velmi dobrého hodnocení se dostalo dřevu i jako materiálu na okna, podlahy apod. z tohoto hlediska ho pozitivně hodnotí téměř sedmdesát cent. Poměrně podobně je dřevo hodnoceno jako materiál na výrobu hraček, dekoračních a uměleckých předmětů, kuchyňských potřeb a rovněž jako palivo. Pro tyto účely hodnotí dřevo pozitivně přibližně polovina respondentů. Relativně nejblematičtěji je dřevo vnímáno jako stavební materiál. Pozitivně ho hodnotí více než třetina. i v tomto případě však příznivé odpovědi převažují nad negativními (neboť bezmála polovina hodnotí dřevo neutrálně stejně jako jiné materiály). Hodnocení dřeva jako materiálu různé účely 2,3 0,1 materiál na nábytek 48,8 28,8 17,6 2,4 3,7 0,5 materiál na v nitřní obklady, okna, dv eře, podlahy 30,8 37,9 24,2 2,9 materiál na kračky a zařízení děti 23,2 31,5 33,2 5,61,4 5,2 materiál na dekorační a umělecké předměty 18,9 29,6 38,9 5,30,9 6,5 materiál na kuchyňské předměty 18,2 33,5 37 7,71 2,6 palivo 19,9 29,1 31,7 12,6 1,8 4,9 stavební materiál 11,2 25,8 45,5 11,7 0,3 5, nej lepší možné lepší než j iné stej ně dobré j ako ostatní horší než j iné nej horší možné neví 13

13 V otázce hodnocení dřeva na různé účely nelze hovořit o žádných významnějších závislostech na sociodemografických znacích. Jedinou výjimkou jsou kuchyňské potřeby v jejich případě je dřevo hodnoceno tím lépe, čím vyšší je příjem domácnosti a čím větší je místo bydliště. Dotázaným byla položena i jektivní otázka na preference materiálu při stavbě nebo koupi rodinného domu. Není překvapením, že v českých podmínkách nejpoužívanější materiál cihly je i nejpreferovanější. Zvolilo by ho šedesát cent občanů. Dřevo je sice na druhém místě, nicméně s velkým odstupem. Preferoval by ho asi každý sedmý. Preference hlavního materiálu při stavbě nebo koupi rodinného domu neví 19,9% beton 2,4% kámen 3,0% dřev o 14,1% cihly 60,6% Rozdíly v preferenci dřeva podle sociodemografických skupin nejsou významné. Lze jen upozornit na menší cento těch, kdo by dřevo zvolili, mezi lidmi nad 60 let (8,3 %) a rovněž v obcích s obyvateli (9,4 %). Zároveň se naznačuje mírně vyšší preference u zaměstnanců v nedělnických fesích (18,4 %) a u podnikatelů a živnostníků (18,2 %). 14

14 Předmětem zkoumání byly i podrobné důvody preferencí jednotlivých materiálů. V následujících tabulkách uvádíme ty důvody, které uvedlo alespoň jedno cento z těch respondentů, kteří daný materiál preferovali. Důvody preferencí materiálu rodinný dům (údaje jen za ty respondenty, kteří příslušný materiál preferují) 1. dřevo drží teplo, zatepluje, tepelně izoluje 20,2 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 17,1 přírodní materiál 16,6 ekologický materiál 4,7 dřevo je dřevo mám ho rád 4,5 dobře izoluje 3,6 osvědčený materiál, dobré zkušenosti 2,8 moderní materiál 2,0 kvalita a spolehlivost 1,8 tradiční, klasický materiál 1,5 dobře se zpracovává, tvárné 1,2 jiné důvody 5,8 neví 8,2 (odpovědi v %, n=150 respondentů) 2. kámen pevný, odolný materiál 31,0 líbí se, estetické kvality 22,1 trvanlivý materiál, dlouhá životnost 20,3 cenově dostupný 6,8 praktický, univerzální 4,0 dobré statické vlastnosti, stabilita 3,4 jiné důvody 7,0 neví 5,4 (odpovědi v %, n=32 respondentů) 15

15 3. cihly tradiční, klasický materiál 19,5 trvanlivý materiál, dlouhá životnost 13,7 osvědčený materiál, dobré zkušenosti 10,9 cihla je cihla, cihla je základ 9,7 cenově dostupný 6,1 je nejlepší 5,8 drží teplo, zatepluje 4,8 kvalita a spolehlivost 4,2 dobře izoluje 3,5 praktický, univerzální 1,3 dobré statické vlastnosti, stabilita 1,2 líbí se, estetické kvality 1,1 dobrá údržba 1,0 jiné důvody 10,4 neví 6,8 (odpovědi v %, n=643 respondentů) 4. beton pevný, odolný materiál 26,2 trvanlivý materiál, dlouhá životnost 23,1 chtěl by bydlet v paneláku 15,7 vydrží i povodně 10,0 cenově dostupný 7,6 moderní materiál 3,8 jiné důvody 6,0 neví 7,6 (odpovědi v %, n=25 respondentů) 16

16 Na rozdíl od domu, v případě nábytku je dřevo jednoznačně nejpreferovanějším materiálem. Vybralo si ho téměř devadesát cent respondentů. Preference materiálu u nábytku jiný materiál 2,8% plast 1,0% kov 1,8% neví 8,9% dřev o 85,5% Jako jiný preferovaný materiál nábytek byla nejčastěji uváděna dřevotříska (68 % těchto odpovědí, tj. 1,9 % všech respondentů), dále kombinované materiály (5,7 %) aj. Dřevo je jako preferovaný materiál na nábytek uváděno prakticky univerzálně, nelze najít žádnou závislost na sociodemografických znacích. Přehled důvodů preference materiálů na nábytek viz následující tabulky. 17

17 Důvody preferencí materiálu nábytek (údaje jen za ty respondenty, kteří příslušný materiál preferují) 1. dřevo líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 25,2 tradiční, klasický materiál 12,1 přírodní materiál 11,1 je nejlepší 6,3 drží teplo, zatepluje, tepelně izoluje 3,8 osvědčený materiál, dobré zkušenosti 3,6 jiný si nedovedu představit 3,3 trvanlivé, dlouhá životnost 3,1 přirozený vzhled 2,5 praktické, univerzální 2,2 dřevo je dřevo, mám ho rád 1,6 dekorativní 1,5 moderní materiál 1,3 pevný, odolný materiál 1,0 hezky voní 1,0 jiné důvody 13,9 neví 6,5 (odpovědi v %, n=907 respondentů) 2. plast lehký materiál 27,4 snadná údržba 18,2 praktický, univerzální 17,9 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 7,2 dekorativní 6,3 cenově dostupný 5,6 neví 17,4 (odpovědi v %, n=11 respondentů) 3. kov moderní materiál 59,1 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 20,6 pevný, odolný materiál 10,4 dekorativní 5,3 neví 4,6 (odpovědi v %, n=19 respondentů) 18

18 4. jiný materiál (nejčastěji dřevotříska) lehký materiál 27,4 snadná údržba 18,2 praktický, univerzální 17,9 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 7,2 dekorativní 6,3 cenově dostupný 5,6 neví 17,4 (odpovědi v %, n=11 respondentů) V případě oken je sice dřevo nejčastěji preferováno (téměř polovinou), ale musí o své prvenství soupeřit s plasty; plastová okna preferují dva lidé z pěti. Preference materiálu u oken jiný materiál 0,2% neví 11,9% kov 1,2% dřevo 47,1% plast 39,8% Zajímavé je, že preference dřevěných oken klesá s rostoucím vzděláním a zejména příjmem. V domácnostech s příjmem do Kč by dřevěná okna chtěla více než polovina, zatímco v domácnostech s příjmem nad Kč je to kolem 40 %. Opačnou závislost vykazují plastová okna s růstem příjmu roste i jejich preference.. 19

19 Důvody preferencí materiálu na okna (údaje jen za ty respondenty, kteří příslušný materiál preferují) 1. dřevo tradiční, klasický materiál 14,6 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 13,4 osvědčený materiál, dobré zkušenosti 10,4 přírodní materiál 10,1 kvalita, spolehlivost 8,0 je nejlepší 7,1 trvanlivé, dlouhá životnost 4,8 vzdušné, dyšné (plastová okna nedýchají) 3,8 pevný, odolný materiál 3,0 jiný si nedovedu představit 2,4 dřevo je dřevo, mám ho rád 2,1 drží teplo, zatepluje, tepelně izoluje 1,9 praktické, univerzální 1,6 přirozený vzhled 1,2 dobré izolační vlastnosti 1,2 zdravé bydlení 1,2 ekologický materiál 1,1 neví 5,1 (odpovědi v %, n=500 respondentů) 2. plast trvanlivost, dlouhá životnost 19,3 snadná údržba 15,6 nemusí se natírat, nelakují se 8,7 lépe těsní, nefukují 8,5 moderní materiál 8,1 dobře izoluje 6,3 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 5,0 praktický, univerzální 4,6 drží teplo, zatepluje 4,5 kvalita, spolehlivost 3,5 pevný, odolný materiál 2,8 dekorativní 6,3 lehký materiál 1,4 je nejlepší 1,4 osvědčený, dobré zkušenosti 1,2 cenově dostupný 1,0 neví 4,6 (odpovědi v %, n=422 respondentů) 20

20 3. kov trvanlivý, dlouhá životnost 52,6 moderní materiál 21,2 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 9,0 lépe těsní, nefukují 9,0 neví 8,3 (odpovědi v %, n=11 respondentů) V případě dveří je dřevo nejpreferovanější materiál, uvádí ho sedm z deseti respondentů. Plastové dveře nejsou tak silnou alternativou jako plastová okna. Preference materiálu u dveří jiný materiál 0,7% neví 10,9% kov 2,5% plast 16,8% dřevo 70,9% Jako jiný materiál byla uvedena kombinace dřeva a skla, dřevotříska a samotné sklo. Významnější rozdíly podle sociodemografických skupin se nevyskytují, kromě tendence nárůstu preference plastových dveří s tím, jak stoupá příjem domácnosti. Dřevo má však preference vyrovnané. Důvody preferencí materiálu na dveře ukazují následující tabulky. 21

21 Důvody preferencí materiálu na dveře (údaje jen za ty respondenty, kteří příslušný materiál preferují) 1. dřevo líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 27,4 tradiční, klasický materiál 13,9 přírodní materiál 9,1 osvědčený materiál, dobré zkušenosti 7,3 kvalita, spolehlivost 5,9 je nejlepší 5,7 jiný si nedovedu představit 3,6 trvanlivé, dlouhá životnost 3,1 přirozený vzhled 2,4 dekorativní 2,3 pevný, odolný materiál 2,0 dřevo je dřevo, mám ho rád 1,9 praktické, univerzální 1,7 snadná údržba 1,0 neví 4,3 (odpovědi v %, n=753 respondentů) 2. plast trvanlivost, dlouhá životnost 21,6 snadná údržba 15,3 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 8,9 nemusí se natírat, nelakují se 8,4 moderní materiál 6,1 dobře izoluje 6,0 pevný, odolný materiál 5,7 praktický, univerzální 4,5 lépe těsní, nefukují 3,7 lehký materiál 3,6 drží teplo, zatepluje 3,3 kvalita, spolehlivost 3,5 cenově dostupný 1,9 osvědčený, dobré zkušenosti 1,1 neví 5,5 (odpovědi v %, n=159 respondentů) 3. kov bezpečný, nezávadný materiál 22,5 pevný, odolný materiál 20,0 moderní materiál 8,6 kvalita, spolehlivost 7,5 trvanlivý, dlouhá životnost 6,6 neví 3,2 (odpovědi v %, n=27 respondentů) 22

22 V případě podlah je dřevo rovněž nejpreferovanější, volily by ho dvě třetiny lidí. Preference materiálu u podlah neví 15,0% jiný materiál 12,1% plast 5,8% dřevo 67,1% Jako jiné materiály byly nejčastěji uváděny: dlažba, keramika 2,8 % koberec 1,5 % linoleum 1,4 % laminát 1,4 % beton 1,3 % korek 0,9 % kombinace beton a koberec 0,8 % Analýza odpovědí podle sociodemografických charakteristik neukazuje na významnější odlišnosti. Důvody preferencí materiálů viz následující tabulky. 23

23 Důvody preferencí materiálu na podlahy (údaje jen za ty respondenty, kteří příslušný materiál preferují) 1. dřevo drží teplo, zatepluje - nestudí 24,8 líbí se, pěkný vzhled, estetické kvality 16,7 tradiční, klasický materiál 6,5 přírodní materiál 6,2 osvědčený materiál, dobré zkušenosti 5,6 dobře izoluje 4,3 je nejlepší 4,0 jiný si nedovedu představit 3,3 kvalita, spolehlivost 3,1 lépe těsní, dobrá přizpůsobivost 1,8 trvanlivé, dlouhá životnost 1,5 přirozený vzhled 1,4 zdravé bydlení 1,3 dekorativní 1,0 neví 5,0 (odpovědi v %, n=712 respondentů) 2. plast snadná údržba 57,5 trvanlivost, dlouhá životnost 15,7 praktický, univerzální 6,6 moderní materiál 5,0 cenově dostupný 4,4 pevný, odolný materiál 3,5 neví 5,5 (odpovědi v %, n=62 respondentů) 24

24 Jedním z důvodů převažující preference dřevěného nábytku je bezpochyby jeho odolnost (i když, jak ukazuje analýza důvodů preferencí materiálu na nábytek, nejde o jeden z rozhodujících důvodů).. Výzkum ukazuje, že sedm z deseti obyvatel se domnívá, že nábytek z masivního dřeva je nejodolnější. Jiné materiály zdaleka tak hodnoceny nejsou. Hodnocení odolnosti nábytku: který je nejodolnější? neví 15,1% z jiného materiálu 6,9% z dřevotřísky 7,1% pouze z masivního dřeva 70,9% V hodnocení odolnosti nábytku z masivního dřeva jsou jednotlivé sociodemografické skupiny zajedno, za zmínku stojí jen to, že mladí lidé do 29 let častěji nevědí, jak odolnost posoudit (19,6 %) a méně často uvádějí jako nejodolnější právě nábytek z masivu (64,3 %). 25

25 Hodnocení pozitivních a negativních vlastností dřeva jako stavebního materiálu V předchozí kapitole jsme uvedli, že vnímání a hodnocení dřeva jako stavebního materiálu je v kontextu ostatních účelů využití dřeva nejblematičtější. Výzkum se koncentroval i na otázku podrobnějšího zhodnocení dřeva jako stavebního materiálu z různých stránek. Nejvíce je na dřevu jako na stavebním materiálu pozitivně hodnoceno to, že jde o přírodní materiál a že působí dobře esteticky obě tyto vlastnosti velmi oceňují přibližně tři čtvrtiny lidí. Bezmála dvě třetiny velmi oceňují, že dřevo je obnovitelnou ekologickou surovinou, že je dobře opracovatelné a že má dobré tepelné vlastnosti. Přibližně polovina pak velmi oceňuje dostupnost dřeva v našich podmínkách a konstrukční vlastnosti dřeva jako pevnost a pružnost. Vnímání pozitivních vlastností dřeva jako stavebního materiálu přírodní materiál 80,8 14,2 2,6 2,4 74,4 19,8 2,7 3,1 obnovitelná ekologická surovina 64,5 26,3 4,4,9 62,8 27,9 3,5,8 tepelné vlastnosti 62,3 28,4 4,4,9 54,5 34 4,5 7 konstrukční v lastnosti, pev nost, pružnost 49,8 36,1 6, v elmi oceňuj e oceňuj e středně neoceňuj e v ůbec neví Rozdíly v hodnocení mezi jednotlivými skupinami se jevují jen u některých vlastností. Jde zejména o konstrukční vlastnosti, které velmi oceňují spíše muži (53,4 %) než ženy (46,4 %). Na druhé straně ženy spíše velmi oceňují estetické kvality dřeva (76,3 % : 72,3 %). 26

26 Negativní vlastností dřeva, která lidem nejvíce vadí, je jeho vysoká cena (velmi vadí dvěma z pěti). Dále hořlavost (velmi vadí přibližně třetině) a to, že jeho používání ničí lesy (čtvrtině). Méně už vadí to, že u nás není k dispozici kvalitní dřevo, že dřevo vyžaduje vnitřní izolace a má nižší životnost. Jen velmi nízké cento poukazuje na to, že dřevo se nehodí do našich povětrnostních podmínek a že u nás nemá tradici. Vnímání negativních vlastností dřeva jako stavebního materiálu příliš drahé 42 36,3 15,6 6,1 hořlav é 35,5 36,6 25,2 2,7 použív ání ničí lesy 26, ,5 18,4 není tu k dispozici kvalitní 15,8 37,6 27,3 19,3 v yžaduj e v nitřní izolace 12,6 44,3 27,7 15,4 má nižší živ otnost 12,7 46,3 32,1 8,9 nehodí se do našich pov ětrnostních podmínek 9 33,8 39,5 17,6 nemá u nás tradici 5,3 26,9 55,4 12,5 velmi vadí v adí středně v ůbec nev adí neví Ani v tomto případě nelze hovořit o větších rozdílech v názorech sociodemografických skupin. Ukazuje se, že cena dřeva velmi vadí zejména lidem ve věku let (46,2 %) a starším 60 let (46,6 %). Mladší střední generace (30-44 let), z věkových skupin asi největší potenciál stavebníků, je citlivá i na to, že dřevo vyžaduje vnitřní izolace (velmi vadí 17,5 %, vadí středně 44,3 %). 27

27 Zdroje informací o dřevu Výzkum ukazuje, že občané nejčastěji získávají informace o dřevu jednak od příbuzných a známých a jednak z odborných časopisů, resp. časopisů o bydlení. Zdrojem, který část populace využívá poměrně intenzivně, jsou i odborníci architekti a stavaři. Obecná média slouží jako zdroj informací o dřevu méně často, což platí zvláště o rozhlase a o internetu. Frekvence získávání informací o dřevu z jednotlivých zdrojů příbuzní a známí 18,2 51,9 29,9 odborné časopisy, časopisy o bydlení 15,9 50,4 33,7 odborníci - architekti, stav aři 12,5 37,4 50,1 televize 6,7 54,8 38,5 j iné časopisy a noviny 6,1 55,1 38,8 rozhlas 2,5 32,5 65 internet 2,9 20,8 75, často občas v ůbec ne 28

28 Lidé se středním vzděláním o něco častěji než ostatní získávají informace od příbuzných a známých, vysokoškolsky vzdělaní od odborníků. Se vzděláním stoupá i frekvence čerpání informací z odborných časopisů a časopisů o bydlení a rovněž z jiných časopisů a novin; totéž platí o příjmu domácnosti, ale s tím, že od příjmové hranice ,- Kč už frekvence neroste. Čerpání informací z internetu roste významně se vzděláním i s příjmem domácnosti (mezi vysokoškolsky vzdělanými a mezi lidmi z domácností s příjmem nad ,- Kč z něj alespoň občas získává informace o dřevu 35,6 %, resp. 38,5 % občanů). Je vcelku logické, že za nejdůvěryhodnější považují lidé ty zdroje, které mají punc odbornosti odborníky z oblasti stavebnictví a odborné časopisy. Hodně lidé dají i na své příbuzné a známé, od nichž rovněž často informace získávají. Obecná média jsou hodnocena hodně neutrálně. Za nejméně důvěryhodný z nabízených zdrojů informací o dřevu lidé považují populární osobnosti jako umělce a sportovce apod. Důvěra zdrojům informací o dřevu odborníci - architekti, stav aři 29,1 35,2 19,7 4,52,4 9,1 odborné časopisy, časopisy o bydlení 21,8 37,4 25,8 5,12,5 7,4 příbuzní a známí 24,6 31,6 27,9 6,72,56,6 j iné časopisy a noviny 5,1 20,4 40,7 17,1 7,5 9,1 televize 6,2 18,7 40,7 16,1 8,4 9,9 internet 5 13,7 22,1 9,2 9,5 40,6 rozhlas 4,9 14,6 34,5 18,3 10,8 17 populární osobnosti - umělci, sportov ci 3,6 9 21,3 25,7 27, zcela dův ěřuj e spíše dův ěřuj e ani tak, ani tak spíše nedův ěřuj e zcela nedův ěřuj e neví 29

29 Respondenti měli možnost uvést i další zdroje. Nejčastěji to byla vlastní zkušenost (uvedlo 1,4 % ze všech respondentů), dále výstavy, reklamní letáky, obchody, ale objevily se i odpovědi na pile, v realitní kanceláři atd. Se vzděláním a zejména s příjmem roste důvěra jevovaná odborníkům a odborným časopisům, se vzděláním na druhou stranu klesá důvěryhodnost populárních osobností. S věkem a příjmem narůstá důvěra jevovaná internetu. Rozdíly v názorech jednotlivých vzdělanostních a příjmových skupin ovšem nejsou dramatické. Populárním osobnosti méně často považují za nedůvěryhodný zdroj ženy (zcela jim nedůvěřuje 22,2 %, zatímco mezi muži 32,9 %). Jak zjistil už letošní kvalitativní výzkum, jednou z podstatných bariér v myšlení lidí, které brání ještě většímu využívání dřeva, je názor, že používání dřeva škodí lesům. Speciální otázka byla tedy věnována tomu, zda podle názoru veřejnosti nákup výrobků z tuzemského dřeva spívá nebo škodí zdravotnímu stavu našich lesů. Největší část občanů se sice domnívá, že nakupování dřevěných výrobků nemá na zdravotní stav našich lesů žádný vliv, nicméně odpovědi, že mu to škodí, převažují nad těmi, že mu to spívá (přibližně v poměru 3:2). Názory na vliv nákupu výrobků z tuzemského dřeva na zdravotní stav lesů % rozhodně spívá 4,7 spíše spívá 14,5 nemá vliv 37,4 spíše škodí 22,6 rozhodně škodí 7,6 neví 13,2 Ukazuje, že muži o něco častěji než ženy sdílejí názor, že spotřeba dřeva zdravotnímu stavu lesů spívá (21 % : 17,5 %). Mírně zastoupení tohoto názoru stoupá s věkem (ze 16,5 % u lidí do 29 let na 23,6 % u 60letých a starších) a klesá s velikostí obce. Výše vzdělání na tuto otázku nemá téměř žádný vliv. 30