Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let"

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 34: 31 49, 2018 Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Development of land cover in the Brdy Protected Landscape Area during the last 180 years Hana Skokanová a Marek Havlíček Výzkumný ústav Silva Taroucy, Lidická 25/27, Brno; hanka@skokan.net Abstract. This article describes development of land cover that was assessed for the last 180 years in the newly established Brdy Protected Landscape Area (PLA). The assessment was based on old topographic maps and aerial photographs. The assessment was done separately for former military training area (MTA) in the northern part of the PLA and for the rest of the PLA (area outside of the MTA in the south). Besides simple changes in land cover categories, main processes and transitions between adjacent periods as well as continuity of the land cover were assessed. Key words: Brdy Protected Landscape Area, military training area, land cover development Úvod Krajina Brd v současnosti působí jako jeden velký lesní celek, v němž nalezneme nejen pozůstatky přirozených smíšených lesů, ale také vzácnou a ohroženou faunu a flóru. Tento lesní celek je doplněn bezlesými enklávami, ať již se jedná o horská vřesoviště, či bezkolencové a pcháčové louky, rašeliniště a mokřady. I z tohoto důvodu zde byla v roce 2016 vyhlášená chráněná krajinná oblast (CHKO) Brdy. Geomorfologicky patří CHKO Brdy do celku Brdské vrchoviny s nejvyšší nadmořskou výškou 865 m n. m. (Tok), nejnižší nadmořskou výškou 405 m n. m. (údolí Litavky u Felbabky) a průměrnou nadmořskou výškou 639 m n. m. Typická jsou poměrně mělká rozevřená údolí úvalovitého tvaru, na něž navazují táhlé svahy s plochými hřbety. Často vystupují skalní hřebeny a sruby. Charakteristickým 31

2 BOHEMIA CENTRALIS 34 prvkem reliéfu jsou rovněž mohutná suťová pole. Geologicky je CHKO tvořená převážně neúživným a kyselým podložím kambrických slepenců a křemenců a proterozoickými buližníky. V oblasti Padrťských rybníků a v jižní části se vyskytují úživnější proterozoické břidlice a droby (Cílek a kol. 2005). Převažují kambizemě, na něž navazují pseudogleje. Relativně velká nadmořská výška má vliv na podnebí oblast je převážně chladná (s průměrnou roční teplotou pohybující se mezi 5 C a 8 C) a vlhká (průměrné roční srážky jsou mezi 600 a 800 mm). Území je odvodňováno mnoha toky jedná se o pramennou oblast Klabavé, Litavky, Skalice a jejich přítoků. Jak již bylo řečeno, pro brdské pohoří je typické chudé podloží, které neumožňuje vznik úrodnějších půd. Ty se soustředí pouze v údolí vodních toků a v pánvi Padrťských rybníků. I proto se v rámci středověké kolonizace, při které byly osídleny velké oblasti Čech a Moravy, sídla v oblasti Brd objevila pouze v těchto lokalitách a zbytek pohoří zůstal zalesněn (Cílek a kol. 2005). Významněji byla krajina Brd ovlivněna až ve dvacátém století díky vojenským aktivitám. Již v roce 1926 zde byla ustanovena dělostřelecká střelnice v Jincích, jako reakce na první světovou válku. Ta byla postupně ve 30. letech 20. století rozšiřována. Za války byl prostor využíván Němci, kteří jej rozšířili vysídlením vesnic v okolí Padrťských rybníků (Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín) a dalších obcí v údolí Skořického potoka. V roce 1950 byl v Brdech zřízen vojenský újezd Brdy o velikosti 260 km 2, čímž došlo k opětovnému vysídlení obcí v tomto prostoru. Vojenský újezd byl zrušen k , kdy bylo na jeho území a v přilehlém okolí vyhlášena CHKO Brdy. Tento článek mapuje vývoj krajinné pokrývky na území současné CHKO Brdy, a to od poloviny 19. století do současnosti. Cílem je zjistit, do jaké míry se lišil vývoj krajinné pokrývky odehrávající se v části CHKO, která byla součástí vojenského újezdu (dále uváděné jako "újezd"), od zbývající části CHKO (dále uváděné jako vně újezdu), které procesy zde převažovaly, které části současné CHKO vykazují vysokou dynamiku a které naopak vysokou stabilitu/kontinuitu krajinného pokryvu. Použité zdroje a metody Studium vývoje krajinné pokrývky/využití krajiny bývá založeno na mnoha typech zdrojů, ať už se jedná o statistická data, psané historické dokumenty a archívní údaje, či letecké a satelitní snímky nebo topografické mapy (Havlíček et al. 2012). Na rozdíl od statistických dat a dat z historických dokumentů letecké/satelitní snímky a topografické mapy ukazují přesnou prostorovou strukturu krajinného pokryvu/využití krajiny a nejsou vázána na jeden bod/plochu v podobě administrativních či jiných jednotek (Skokanová et al. 2008). I z tohoto důvodu byly pro analýzu vývoje krajinného pokryvu CHKO Brdy zvolené kartografické 32

3 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let zdroje v podobě starých topografických map a leteckých snímků. Tyto zdroje zachycují krajinný pokryv v osmi časových obdobích a jejich specifika jsou uvedena v Tab. 1. Tab. 1. Informace o kartografických zdrojích využitých pro analýzu krajinného pokryvu. Tab 1. Information about cartographic sources used for land cover analyses. zdroj měřítko zachycené období vojenský újezd zachycené období vně újezdu 2. rakouské vojenské mapování 1: rakouské vojenské mapování 1: prozatímní vojenské mapování letecké snímky československé vojenské topografické mapy letecké snímky 1: : : : československé vojenské topografické mapy 1: československé vojenské topografické mapy 1: základní mapy Československa 1: základní mapy České republiky 1: ortofoto 1: Kartografické zdroje byly manuálně zvektorizovány v programu ArcGIS, verze Kombinace použití topografických map a leteckých snímků by mohla způsobit určité odchylky v interpretaci krajinného pokryvu. To je způsobeno především různým typem zpracování, různými legendami i různým měřítkem kartografických zdrojů. Zatímco ortofoto poskytuje nejpřesnější dokumentaci současného krajinného pokryvu, neboť ukazuje negeneralizovaný obrázek současné krajiny (Skaloš et al. 2011), topografické mapy ukazují již nějakým způsobem interpretovaný obraz krajiny v daném období. I z tohoto důvodu je nutné na základě pečlivého rozboru jednotlivých legend map vytvořit jednotnou mapovou legendu a stanovit si minimální mapovací jednotku s ohledem na měřítko vstupních zdrojů, abychom riziko nepřesné interpretace co nejvíce eliminovali. V našem případě byla minimální mapovací jednotka stanovena na 0,8 ha. Bylo vylišeno devět kategorií krajinného pokryvu: orná půda, travinobylinná vegetace, sady a zahrady, dřevinná vegetace, vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy, rekreační plochy a ruiny budov. Do kategorie orná půda se řadí velkoplošná a maloplošná pole a mozaiky polí, stromů a drobných vinic. V kategorii travinobylinné vegetace nalezneme louky (včetně zamokřených), pastviny, stepi, vřesoviště, a travinobylinné porosty s roztroušenými dřevinami do 70 % celkového zastoupení. V kategorii sady a zahrady se nacházejí intenzívní i extenzívní sady, velké zahrady navazující na 33

4 BOHEMIA CENTRALIS 34 intravilán, zelinářské zahrady a okrasné zahrady. Do dřevinné vegetace je zařazena lesní i nelesní dřevinná vegetace, souvislé porosty keřů (včetně kleče), lesní školy a liniové porosty dřevin (např. větrolamy, aleje podél cest, apod.). Ve vodních plochách jsou rybníky, umělé vodní nádrže, tůně, jezera a další přirozené vodní útvary a zaplavené těžební areály. V kategorii zastavěných ploch se jedná o souvislou i rozptýlenou zástavbu, vojenské, průmyslové, zemědělské a komerční areály a technické objekty. Mezi ostatní plochy se řadí především těžební útvary (lomy, výsypky), skládky odpadu a volné rozvojové plochy. Do rekreačních ploch spadají chatové kolonie i rozptýlené rekreační objekty, koupaliště, hřiště, tábory a golfová hřiště. Zvektorizované mapy krajinného pokryvu byly sloučeny do jedné vrstvy. Tím vznikla geodatabáze, která poskytla informace nejen o celkové dynamice krajiny, ale dokázala i identifikovat konkrétní plošky, kde došlo ke změnám krajinného pokryvu. Díky této databázi bylo možné identifikovat např., jak se měnila celková rozloha jednotlivých kategorií krajinného pokryvu v daných časových horizontech, jestli došlo k jejímu nárůstu nebo k poklesu, či se naopak celková rozloha nezměnila. Zároveň umožnila postihnout i prostorovou variabilitu změny mezi dvěma časovými horizonty, tj. kde se která změna mezi kategoriemi krajinného pokryvu odehrála, v co se kategorie změnily mezi dvěma následujícími horizonty (a tedy jaké procesy v takto definovaných obdobích probíhaly) a jaká byla míra této změny. Pro postižení celkové dynamiky krajiny byl využit výpočet indexu změny, tzv. turnover (viz. Swetnam 2007, Skokanová 2009). Tento index bere v potaz všech osm časových horizontů a ukazuje, kolikrát se krajinný pokryv v dané plošce změnil mezi dvěma po sobě následujícími obdobími (maximálně sedmkrát), resp. které plošky zůstaly po všechna sledovaná období neměnné (tj. index změny se rovná nule). Způsobem výpočtu se liší od indexu změny, jak jej počítají např. Kabdra et al. (2006), kteří jej počítají pouze pro změnu mezi dvěma časovými obdobími. Mezi hlavní procesy, které jsou sledovány, patří přeměna na ornou půdu, zkráceně rozorání či zemědělská intenzifikace, přeměna na travinobylinnou vegetaci, zkráceně zatravňování (tento proces v sobě může zahrnovat i důsledky přírodních kalamit, díky nimž došlo k vzniku holin a mýtin, které následně zarostly travinobylinnou vegetací), přeměna na dřevinnou vegetaci, zkráceně zalesňování ať již účelové výsadbou, či samovolné sekundární sukcesí (jsme si vědomi toho, že při sekundární sukcesi je pojem zalesňování nešťastný, bohužel z použitých podkladů nelze jasně vyčíst, které plochy byly zalesněny účelově a které zarostly "samy od sebe"), a přeměna na zastavěné plochy, zkráceně urbanizace. Krajinný pokryv v polovině 19. století Ve druhé polovině 19. století byla pro krajinu uvnitř újezdu typická určitá monotónnost daná vysokým stupněm zalesnění. Dřevinná vegetace tak pokrývá 34

5 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let 93 % celkové rozlohy újezdu (Tab. 2). Souvislé lesní porosty jsou jen zřídka narušeny nelesními plochami, které se soustředí do okolí sídel na severu to jsou Hrachoviště, Felbabka a Velcí, na jihu pak Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín, Padrť a Teslíny. Menší nelesní enklávy jsou také typické pro Skelnou Huť a myslivnu Bor na jihovýchodě. Nelesní pozemky jsou reprezentovány ornou půdou nebo travinobylinnou vegetací, která nad ornou půdou mírně převažuje. Zatímco orná půda se soustředí do těsné blízkosti zastavěných ploch, travinobylinná vegetace může být od sídel vzdálenější a nemusí na ně vůbec navazovat, jako tomu je v jižní části újezdu. V újezdu se také nacházejí tři největší vodní plochy Horní a Dolní Padrťský rybník a Lázský rybník, a další menší rybníčky na Obecnickém, Ohrazenickém, Červeném a Skořickém potoce. Tab. 2. Vývoj procentuálního podílu rozlohy jednotlivých kategorií krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období , zvlášť pro část, která bývala součástí vojenského újezdu Brdy (uvnitř újezdu), a pro zbývající část CHKO (vně újezdu). Tab. 2. Development of proportion of individual land cover classes in the Brdy PLA between 1844 and 2015, separately for former military training area (MTA) Brdy (inside of the MTA) and for the rest of PLA (outside of the MTA). kategorie krajinného pokryvu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu orná půda 2,3 6,2 2,4 7,5 2,0 6,9 1,8 6,4 0,1 5,2 0,3 5,1 0,2 4,6 0,0 0,6 sady a zahrady 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 bylinná vegetace 3,5 15,0 3,5 13,3 3,0 11,9 9,7 11,5 10,2 12,3 8,8 9,9 6,8 10,1 5,6 13,1 dřevinná vegetace 92,9 78,1 92,8 78,4 93,8 80,5 87,3 81,3 88,6 81,7 89,8 83,8 91,8 84,1 93,1 84,9 vodní plochy 0,8 0,4 0,8 0,4 0,6 0,2 0,6 0,2 0,5 0,2 0,6 0,2 0,6 0,2 0,6 0,2 zastavěné plochy 0,2 0,3 0,2 0,5 0,2 0,4 0,2 0,5 0,2 0,5 0,2 0,6 0,2 0,7 0,2 0,8 ostatní plochy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 rekreační plochy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,3 0,0 0,4 ruiny 0,1 0,1 0,0 0,0 Také krajina vně újezdu vykazuje v tomto období vysoký podíl dřevinné vegetace, i když stupeň zalesnění není tak velký jako v újezdu (pouze 78 %). Travinobylinná vegetace (15 % celkové rozlohy) výrazně převyšuje ornou půdu (6 %) a koncentruje se u Hutí pod Třemšínem, v pásu mezi Železným Újezdem, Novými Mitrovicemi, Planinami a Borovnem a v okolí Míšova. Orná půda se ve větší míře vyskytuje v okolí Chynína, Mítova a Bělehradu. Vtroušená je pak mezi Železným Újezdem a Novými Mitrovicemi. Z větších vodních ploch lze v tomto vně újezdu 35

6 BOHEMIA CENTRALIS 34 období zmínit rybník u Železného Újezdu, rybníky u Nových Mitrovic a soustavu rybníků na Skalici a Bradavě. Krajinný pokryv na konci 19. století Na konci 19. století rozloha dřevinné vegetace uvnitř újezdu zůstává víceméně stejná. Stromy jsou káceny především v okolí Přední a Zadní Záběhlé a Padrtě, v menší míře pak při západních hranicích újezdu. Druhou nejrozšířenější kategorií zůstává travinobylinná vegetace, jejíž rozloha se také nemění. Dochází k mírnému nárůstu rozlohy orné půdy, opět hlavně v okolí obcí na jihozápadě. Vznikají malé plochy sadů a zahrad. Rozšiřují se vodní plochy o nově založený Pilský rybník na Pilském potoce, naopak zanikají rybníčky na Červeném potoce. Poprvé se objevují ostatní plochy v podobě lomů, které do újezdu přesahují z jeho okolí. Rozloha dřevinné vegetace vně újezdu se nepatrně zvyšuje. Významněji narůstá rozloha orné půdy na úkor travinobylinné vegetace, a to především mezi Novými Mitrovicemi a Planinami a v oblasti severně od Hutí pod Třemšínem (obr. 1). Dochází k růstu zastavěné plochy zvětšují se Chynín, Míšov, Bělehrad a vznikají nové zastavěné plochy východně od Planin (hájenka v lokalitě Dvůr a Na Pile). Krajinný pokryv ve 20. a 30. letech 20. století Kartografické podklady pro oblast uvnitř újezdu zachycují krajinu v letech , tedy těsně po rozhodnutí zřídit zde vojenskou střelnici. I proto je vojenský újezd stále téměř celý pokrytý dřevinnou vegetací. Dřevinná vegetace má v tomto období maximální rozšíření ze všech sledovaných časových horizontů. Přesto se zde oproti konci 19. století vyskytuje více drobných nelesních enkláv, což může být mimo jiné i důsledek rozsáhlé kalamity způsobené bekyní mniškou, která území zasáhla v letech Dochází k mírnému úbytku travinobylinné vegetace. To se projevuje jak při jižních tak severních hranicích újezdu. Část travinobylinné vegetace je zalesněna či rozorána, jinde se však tato kategorie rozšiřuje (nejvíce v okolí Padrťských rybníků). Také celková rozloha orné půdy mírně klesá. Stále mírně narůstá rozloha zastavěných ploch v okolí Padrtě a jižně od Jinců zde se již projevují důsledky výstavby vojenské střelnice. Klesá rozloha vodních ploch díky částečnému vysušení Padrťských rybníků. Vně újezdu je stav krajiny zachycen pro rok 1938, tedy o deset let později, než je v případě vojenského újezdu. Nicméně také mimo újezd dochází k nárůstu rozlohy dřevinné vegetace, která se rozšiřuje např. jižně od Hutí pod Třemšíněm či v údolí Bradavy. Travinobylinná vegetace je rozorávaná, čímž dochází k poklesu její rozlohy a nárůstu rozlohy orné půdy. Ta se rozrůstá především v oblasti jižně od Nových Mitrovic a také v okolí Chynína. Zastavěná plocha všech obcí narůstá. Naopak klesá rozloha vodních ploch zanikají rybníky na Bradavě a v pramenné části Mítovského potoka. 36

7 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Obr. 1. Ukázka struktury krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období A, B oblasti uvnitř újezdu, C, D oblasti vně újezdu. Fig. 1. Example of landscape structure in the Brdy PLA in A, B areas inside of the MTA, C, D areas outside of the MTA. 37

8 BOHEMIA CENTRALIS 34 Krajinný pokryv na počátku 50. let 20. století V tomto období se naplno projevují důsledky vzniku vojenského újezdu, kdy bylo vytvořeno šest výcvikových ploch pro dělostřelectvo a tankisty Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna (Přední a Zadní) a Kolvín. Zároveň území postihly v letech sněhové a větrné kalamity. Tyto události zcela ovlivnily charakter krajiny vojenského újezdu. Plochy s dřevinnou vegetací mají minimální rozlohu a jsou protkány ostrůvky bezlesí/travinobylinné vegetace. Jsou vysídleny všechny obce a velká část zastavěných ploch je zdemolována. Úplně zanikají Přední a Zadní Záběhlá a z větší části i Kolvín, zatímco domy v Padrti, Hrachovišti a Velkých jsou zatím stále zachovány. Celková rozloha orné půdy mírně klesá; orná půda je dochována v okolí Kolvína, obou Záběhlých, Hrachoviště i Velkých. Zůstává i plocha sadů a zahrad u Kolvína, které začínají pomalu zarůstat náletovou vegetací. Rovněž se nemění rozloha vodních ploch. Krajina vně újezdu se téměř nemění. Pokračuje nárůst rozlohy dřevinné vegetace (oproti polovině 19. století dosahuje již 81 %), která se rozšiřuje mimo jiné mezi Novými Mitrovicemi a Planinami a severně od Hutí pod Třemšínem. Mírně klesá rozloha orné půdy i travinobylinné vegetace, které jsou zalesňovány. Rozloha zastavěných ploch ani vodních ploch se nemění. Krajinný pokryv na konci 50. let 20. století Na konci 50. let 20. století se nadále konsoliduje přítomnost vojska uvnitř újezdu a zároveň dochází k odstraňování škod po přírodních kalamitách z přelomu 30. a 40. let 20. století a z roku To se projevuje v zalesňování holin, mimo jiné v oblasti severně od Kolvína, v okolí dopadové plochy Tok či v okolí Tří Trubek. Rozloha dřevinné vegetace se tak zvětšuje. Zcela zanikají Kolvín a Padrť (obr. 2), zatímco rozloha Hrachovišť a Velkých se nemění. U Velkých je postaven nový zemědělský areál. Vojenský areál je vybudován u Kolvína a Valdeku. Pomalu mizí z krajiny ruiny po bývalých sídlech, které jsou v rámci vojenského výcviku využívány jako střelecké terče. Stále narůstá rozloha travinobylinné vegetace, a to zatravněním pozůstatků orné půdy. Orná půda tak téměř mizí. Mírně klesá rozloha vodních ploch snižuje se zatopená část Padrťských rybníků, zanikají rybníky na Červeném a Ohrazenickém potoce. Krajina vně újezdu je opět téměř neměnná. Pokračuje nárůst dřevinné a travinobylinné vegetace. V případě dřevinné vegetace se nové zalesněné plochy objevují severně od Hutí pod Třemšínem, v údolí Mítovského potoka a jižně od Chynína. Travinobylinná vegetace se rozšiřuje na úkor orné půdy, jejíž rozloha celkově klesá. Přesto vznikají nová větší pole v okolí Planin. Rozloha zastavěných ploch a vodních ploch se nemění. 38

9 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Obr. 2. Ukázka struktury krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období A, B oblasti uvnitř újezdu, C, D oblasti vně újezdu. Fig. 2. Example of landscape structure in the Brdy PLA in A, B areas inside of the MTA, C, D areas outside of the MTA. 39

10 BOHEMIA CENTRALIS 34 Krajinný pokryv na konci 80. let 20. století V tomto období je vojenský újezd plně využíván k účelům, pro které byl zřízen. Dochází k rozšiřování dřevinné vegetace, což je způsobeno především sekundární sukcesí probíhající na některých dopadových plochách, jako jsou Jordán (severní a jižní část) a Tok (východní část), v menší míře i Brda (severní a jižní část) a dále plochy severně od Kolvína. I z tohoto důvodu klesá rozloha travinobylinné vegetace, a to i přes mírné rozšíření výcvikových ploch Přední Bahna a Kolvín. V okolí Kolvína je zaznamenána orná půda. Jsou zachovány zastavěné plochy Hrachovišť a Velkých a vojenské ubytovací objekty u Kolvína a Valdeku. Nové vojenské objekty jsou vybudovány u hranic s Jincemi, kde se nacházejí i ostatní plochy. Narůstá rozloha vodních ploch rozšiřuje se plocha Horního Padrťského rybníka a vodní nádrže na Obecnickém potoce. Také vně újezdu se výrazněji rozšiřuje dřevinná vegetace, a to hlavně severně od Hutí pod Třemšínem, méně pak mezi Železným Újezdem a Chynínem. Rozloha orné půdy zůstává stejná, naopak významně klesá rozloha travinobylinné vegetace, a to přesto, že se mnohé plochy zatravňují rozdrobené travinobylinné porosty se tak zcelují, což je patrné v okolí Míšova a dále mezi Borovnem a Planinami a mezi Mítovem, Novými Mitrovicemi a Železným Újezdem. Orná půda se rozšiřuje v okolí Planin, Bělehradů a v údolí Skalice. Ve větší míře se poprvé objevují rekreační plochy v údolí Skalice, Bradavy, Mítovského potoka a v okolí Teslín. Mírně narůstá rozloha zastavěných ploch, zatímco rozloha vodních ploch se nemění. Krajinný pokryv na počátku 21. století Uvnitř újezdu nadále dochází k rozšiřování dřevinné vegetace, hlavně sekundární sukcesí v podobě náletů břízy. Nejvýrazněji to je patrné v prostoru dopadových ploch Brda a Jordán a ve výcvikovém prostoru Bahna, méně pak na Toku a Kolvíně. Dřevinná vegetace se rozšiřuje i v okolí Velkých a u Zadní Záběhlé. Dochází k poklesu travinobylinné vegetace, která je zarůstána dřevinami. Rozloha orné půdy zůstává víceméně stejná. Jsou zachovány vojenské objekty u Kolvína a Valdeku a rozrůstá se zastavěná plocha u Velkých. Zvyšuje se i rozloha ostatních ploch vznikají nové plochy u Felbabky, Velkých a Bahen. Rozloha vodních ploch se nemění. V krajině vně újezdu se největší změny týkají orné půdy, která je převáděna na travinobylinnou vegetaci severně od Hutí pod Třemšínem a v okolí Teslínů. Na druhou stranu travinobylinné porosty jsou rozorávány u Nových Mitrovic a Borovna. Plocha dřevinné vegetace mírně stoupá. Stoupá i rozloha zastavěných ploch rozrůstají se Míšov a Teslíny. Zvyšuje se rovněž rozloha rekreačních ploch v údolí Skalice a Mítovského potoka. Stejně jako v případě vojenského újezdu, i mimo újezd se rozloha vodních ploch nemění. 40

11 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Krajinný pokryv v současnosti V současnosti (myšleno roky , tj. před vyhlášením CHKO) patří krajina uvnitř újezdu k nejstabilnějším. Vliv na to má útlum činností armády a její opuštění větší části újezdu. Probíhá sekundární sukcese, především bříz, která přispívá k rozšiřování dřevinné vegetace v okolí Bahen, Jordánu, Toku (obr. 3 A) a Kolvína, méně pak u Padrtě, Hrachoviště a Velkých. Díky tomu dochází k úbytku travinobylinné vegetace. I přes celkový úbytek travinobylinné vegetace se vyskytují plochy, kde se tato kategorie znovu objevila jedná se o bývalé plochy s ornou půdou, která tak téměř mizí. Jsou zachovány zastavěné plochy vojenských objektů u Kolvína, Valdeku a Velkých. Rozšiřuje se zastavěná plocha u Jinců. Naopak se výrazně snižuje rozloha ostatních ploch. Rozloha vodních ploch se nemění. Krajina vně újezdu prochází většími změnami. Asi nejvýznamnější je rozšíření travinobylinné vegetace na úkor orné půdy (obr. 3 D). To může být vnímáno jako důsledek evropských dotačních titulů na podporu agri-environmentálních opatření a zavádění ekologického zemědělství. Orná půda tak téměř mizí a je zachována v malých ostrůvcích v okolí Bělehradu, Planin a jižně od Nových Mitrovic. Zvyšuje se rozloha dřevinné vegetace (na 85 % celkové rozlohy), která dosahuje maxima ze všech zkoumaných časových horizontů. Mírně se rozrůstají Míšov a Mítov, které tak přispívají k celkovému nárůstu zastavěné plochy. Dynamika krajiny Pokud bychom chtěli vyjádřit dynamiku krajiny uvnitř a vně újezdu jako celkový počet změn, které se v průběhu sledovaného období odehrály, zjistili bychom, že krajina uvnitř újezdu i přes veškeré vojenské aktivity byla méně dynamická než krajina vně újezdu. Plochy s neměnným krajinným pokryvem pokrývají uvnitř újezdu 85 % celkové rozlohy, zatímco vně újezdu to je 82 % celkové rozlohy. Hlavní příčinu můžeme vidět ve vyšším zastoupení dřevinné vegetace, jejíž rozloha (i přes dílčí odstraňování pro vojenské účely) se příliš neměnila. Zde je potřeba zdůraznit, že se jedná o dřevinnou vegetaci jako obecnou kategorii krajinného pokryvu, ne o vnitřní strukturu a druhovou skladbu, která se v průběhu staletí měnila z původních smíšených lesů se staly převážně smrkové monokultury. Pozitivním jevem je, že pomalu začíná docházet k částečné obnově lesů smíšených. Mezi nejdynamičtěji měnící se oblasti patřilo uvnitř újezdu okolí bývalých obcí (obě Záběhlé, Kolvín, Padrť, Hrachoviště), okolí Velkých, a pak oblasti zvýšených vojenských aktivit Bahna, Stříbrný kámen, Kobyla, Tři Trubky, Tok, Jordán a Brda. Vně újezdu se vysoká dynamika soustředila na otevřenou krajinu severně od Hutí pod Třemšínem, okolí Míšova Bělehradu Borovna, a pásu od Chynína přes Železný Újezd a Nové Mitrovice po Mítov a Planiny. 41

12 BOHEMIA CENTRALIS Obr. 3. Ukázka struktury krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období A, B oblasti uvnitř újezdu, C, D oblasti vně újezdu. Fig. 3. Example of landscape structure in the Brdy PLA in A, B areas inside of the MTA, C, D areas outside of the MTA.

13 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Podíváme-li se na podrobnější dynamiku krajiny mezi dvěma po sobě následujícími časovými horizonty, dokážeme rozklíčovat nejen, které procesy v daném srovnávaném období převládaly a jak velká byla celková dynamika v tomto období, ale také jak se jednotlivé kategorie krajinného pokryvu měnily (obr. 4, obr. 5). Je nutno upozornit na to, že srovnávací období jsou různě dlouhá (od šesti do 53 let), tudíž intenzita změn může být tímto ovlivněna. Nicméně obecné trendy jsou zachovány. Obrázky 4 a 5 přehledně ukazují rozdíly ve vývoji krajinného pokryvu uvnitř a vně újezdu. Uvnitř újezdu byla největší dynamika krajiny zaznamenána v období , tj. v době, kdy byly započaty vojenské aktivity. Na této dynamice se podílely především změny mezi třemi kategoriemi krajinného pokryvu dřevinnou a travinobylinnou vegetací a ornou půdou; velice malé změny zaznamenala přeměna zastavěných ploch na ruiny. Vně újezdu se největší dynamika krajiny odehrála v období na přelomu 19. a 20. století a s výjimkou rekreačních a ostatních ploch se na ní podílely všechny kategorie krajinného pokryvu, přičemž hlavní roli zde opět sehrály změny mezi ornou půdou, travinobylinnou a dřevinou vegetací (obr. 4). Obr. 4. Podíl stabilních ploch krajinného pokryvu uvnitř a vně vojenského újezdu Brdy. Fig. 4. Proportion of stable land cover plots inside and outside of the Brdy MTA. 43

14 BOHEMIA CENTRALIS 34 Obr. 5. Přeměny kategorií krajinného pokryvu mezi dvěma po sobě jdoucími časovými horizonty uvnitř a vně vojenského újezdu Brdy. Kategorie krajinného pokryvu: OrP orná půda, TBV travinobylinná vegetace, SaZ sady a zahrady, VoP vodní plochy, DřV dřevinná vegetace, ZaP zastavěné plochy, OsP ostatní plochy, Rui ruiny, ReP rekreační plochy. Fig. 5. Transitions of land cover classes between two adjacent periods inside and outside of the Brdy MTA. Land cover classes: OrP arable land, TBV grassland, SaZ orchards and gardens, VoP water areas, DřV woody vegetation, ZaP bulit-up areas, OsP other areas, Rui ruins, ReP recreational areas. 44

15 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Nejméně změn, a tedy nejvíce stabilních ploch, bylo v újezdu zaznamenáno v období (a také ), vně újezdu to bylo v období a na ně navazujícím období Mezi nejvýraznější procesy patřila přeměna na travinobylinnou vegetaci/ /zatravňování na straně jedné a přeměna na dřevinnou vegetaci/zalesňování na straně druhé. Míra těchto procesů se lišila v různých obdobích. Rovněž záleželo na tom, jestli se odehrávaly uvnitř nebo vně újezdu. Obr. 6. Přeměna na travinobylinnou vegetaci/zatravňování mezi jednotlivými obdobími v CHKO Brdy. Fig. 6. Transition to grassland/grassing between adjacent periods in the Brdy PLA. Zatravňování převládalo v újezdu v období a pak , tj. po ustanovení vojenské střelnice a vojenského újezdu (obr. 6). Zatímco na konci 19. století byla převaha zatravňování nad zalesňováním téměř nepatrná, v polovině

16 BOHEMIA CENTRALIS 34 století zatravňování výrazně dominovalo (mezi lety 1928 a 1953 to bylo o více než 6 %). Jak již bylo řečeno, tento fakt byl způsoben jak vykácením stromů pro vojenský výcvik, tak také přírodními kalamitami z této doby. Mimo vojenský újezd bylo zatravňování výraznější rovněž na konci 19. století, a poté od roku 1953 do současnosti. Největší míru zatravňování vykazuje období (téměř 4 % ploch byla zatravněna a rozdíl oproti zalesňování byl více než 3 %), což bylo způsobeno již zmiňovanou podporou agri-environmentálních opatření a zavádění ekologického zemědělství. Jednou z příčin výraznějšího rozšíření travinobylinné vegetace na konci 19. století jak uvnitř tak vně újezdu mohly být přírodní kalamity větrem a následně kůrovcem smrkovým či bekyní mniškou, díky nimž v souvislých dřevinných porostech vznikly holiny a mýtiny, které zarostly na určitou dobu travinobylinnou vegetací, než byly opětovně zalesněny. Obr. 7. Přeměna na dřevinnou vegetaci/zalesňování mezi jednotlivými obdobími v CHKO Brdy. Fig. 7. Transition to woody vegetation/afforestation between adjacent periods in the Brdy PLA. 46

17 Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Proces přeměny na dřevinnou vegetaci/zalesňování byl v újezdu nejsilnější v období , kdy bylo zalesněno více než 2 % újezdu. Tento proces byl podobně intenzívní i v následujících obdobích až do roku Jak již bylo několikrát zmiňováno a jak je patrné z obr. 5, zalesňovány byly především plochy s travinobylinnou vegetací. V oblasti vně vojenského újezdu se zalesňování nejvíce uplatnilo v období , kdy bylo zalesněno více než 2,5 % celkové plochy. Druhým obdobím s největší mírou zalesňování se stalo období (obr. 7). Paradoxně v tomto období byly i relativně silné procesy zatravňování a rozorávání pozemků. Tento fakt můžeme přičítat socialistickému myšlení maximální exploatace krajiny. V území vně vojenského újezdu se kromě zatravňování a zalesňování významněji uplatňovalo i rozorávání pozemků, které můžeme do jisté míry označit jako intenzifikaci zemědělství. Tento proces byl nejsilnější mezi lety 1844 a Jednalo se o nejvýznamnější proces ze všech, neboť se dotkl více než 3 % celkové rozlohy této části. Mezi hlavní příčiny můžeme zařadit nárůst počtu obyvatelstva, změnu typu obhospodařování, či pozemkové reformy zaváděné Františkem Josefem I. a jeho předchůdci (Skokanová et al. 2016). Relativně významný, i když ne tak rozšířený, byl proces zemědělské intenzifikace také v období (důsledek meziválečné československé pozemkové reformy) a v již zmiňovaném období (socialistické zemědělství). Uvnitř újezdu se intenzifikace zemědělství projevila v menší míře pouze v prvních dvou srovnávacích obdobích, tj a Logicky po vzniku vojenského újezdu se tento proces vytratil, a pokud se dochoval, objevoval se jen při hranicích s újezdem. Shrnutí Jak je vidět z předchozího textu, přestože se oblast CHKO Brdy na první pohled zdá neměnná, prodělala v průběhu minulých skoro dvou století mnoho změn. Tyto změny se týkaly nejen změn dřevinné skladby rozsáhlých brdských lesů, ale především nelesních částí v okolí sídel, ať již současných/stále existujících, či bývalých/zaniklých. Nejvíce se na změnách podílel vznik vojenské dělostřelecké střelnice ve 20. letech 20. století a posléze ustanovení vojenského újezdu v 50. letech 20. století, díky nimž byla nejen narušena souvislá dřevinná pokrývka brdského masívu, ale také zanikly obce v oblasti Padrťských rybníků a na ně navázané zemědělské aktivity. Oproti tomu část CHKO, která se nachází mimo bývalý vojenský újezd, vykazuje prvky změn krajiny podobné jiným oblastem v České republice, jak byly popsány v literatuře (např. Skokanová et al. 2009, Štych 2010). V tuto chvíli, kdy oblast z větší části vojsko opustilo, a vznikla CHKO, se může zdát, že krajina zůstane zakonzervovaná. Dřevinná vegetace sice může postupně samovolně ukrajovat z otevřených ploch, které zbyly po armádě, nicméně díky plánu péče o tyto lokality bude vyvíjena maximální snaha o jejich zachování. 47

18 BOHEMIA CENTRALIS 34 Z hlediska zemědělství byla téměř veškerá orná půda převedena na travinobylinné porosty, které sice mohou být opětovně rozorány, ale vzhledem k jejich menší kvalitě je tato možnost méně pravděpodobná. Víc pravděpodobné je jejich postupné převádění do ekologického režimu, obzvláště dokud budou existovat dotace na podporu ekologického zemědělství. Jednou z potenciálních hrozeb by mohlo být rozšíření rekreačních oblastí v jižní části území a tlak na zřízení rekreačních areálů uvnitř vojenského újezdu. Tuto hrozbu lze částečně eliminovat domluvou mezi Správou CHKO a dotčenými obcemi o vymezení oblastí výstavby případných rekreačních objektů (např. vně CHKO, ve III. a IV. zóně) a preferováním tzv. měkké turistiky, což mimo jiné upravuje Plán péče o CHKO Brdy na období Poděkování Článek je jedním z výstupů projektu TAČR č. TD "Vojenské újezdy jako transformační území scénáře dopadů jejich optimalizace na společnost a krajinu" a vznikl s pomocí institucionální podpory (VUKOZ-IP ). Summary Article describes development of land cover that was assessed for the last 180 years in the newly established landscape protected area (PLA) Brdy. The Brdy PLA has always been predominantly forested landscape woody vegetation nowadays covers more than 90 % of the region and during the 19th century it approached 90 %. Woody vegetation cover was at its lowest during the 1950s when the military training area (MTA) was established in the northern part of the PLA which lead to cutting down trees for impact areas from artillery shooting. Open landscape can be found namely in the southern and central part of the region where the settlements are. Settlements in the central part were abandoned after the MTA establishment resulting in decrease of arable land. Despite this fact the former MTA shows slightly higher proportion of areas with continuous land cover, namely woody vegetation, than the part outside of MTA. The main processes in the MTA were transition to grassland or woody vegetation. Outside the MTA, also transition to arable land played significant part. Extent of these processes differed during different periods. For instance, transition to grassland in the MTA was highest between 1929 and 1953, corresponding to establishing impact areas for artillery, while outside of the MTA it was highest between 2006 and 2015 caused by massive support by EU subsidies for organic farming and other agri-environmental schemes. The highest rate of transition to woody vegetation in the MTA occurred during 1950s, i.e. directly after its establishment. Outside of the MTA it was between 1879 and 1938, i.e. after the WWI. 48

19 Literatura Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Cílek V. et al. (2005): Střední Brdy. MZE, MŽP, ČSOP Příbram, Kancelář pro otázky ochrany přírody a krajiny Příbram, Příbram. Havlíček M., Krejčíková B., Chrudina Z. et al. (2012): Long-term land use development and changes in streams of the Kyjovka, Svratka and Velička river basins (Czech Republic). Moravian Geographical Reports, 20: Kabrda J., Bičík I. & Šefrna L. (2006): Půdy a dlouhodobé změny využití ploch Česka. Geografický časopis 58: Skaloš J., Webre M., Lipský Z., Trpáková I., Šantrůčková M., Uhlířová L., Kukla P. (2011): Using old military survey maps and ortophotograph maps to analyses long-term land cover changes Case study (Czech Republic). Applied Geography, 31: Skokanová H. (2009): Application of methodological principles for assessment of land use changes trajectories and processes in South-eastern Moravia for the period Acta Pruhoniciana, 91: Skokanová H., Falťan V. & Havlíček M. (2016): Driving forces of main landscape change processes from past 200 years in Central Europe differences between old democratic and post-socialist countries. Ekológia (Bratislava), 35: Štych P. (2010): Hodnocení dlouhodobých změn využití krajiny ve vybraných modelových územích středních Čech. Bohemia centralis, Praha, 30: Swetnam R. D. (2007): Rural land use in England and Wales between 1930 and 1998: Mapping trajectories of change with a high resolution spatio-temporal dataset. Landscape and Urban Planning, 81: Recenzoval: RNDr. Přemysl Štych 49

Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy

Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy Preventivní hodnocení krajinného rázu Zpracováváno jako standardní příloha všech plánů péče o CHKO dle metodických listů AOPK ČR Pro

Více

ZMĚNY VE VYUŽITÍ KRAJINY V BRNĚ A OKOLÍ. Marek Havlíček

ZMĚNY VE VYUŽITÍ KRAJINY V BRNĚ A OKOLÍ. Marek Havlíček ZMĚNY VE VYUŽITÍ KRAJINY V BRNĚ A OKOLÍ Marek Havlíček Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i, Lidická 25/27, 602 00, Brno, Česká republika Marek.Havlicek@vukoz.cz Abstrakt.

Více

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť

Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Markéta Šantrůčková, Katarína Demková, Jiří Dostálek, Tomáš Frantík Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy

Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Pavel Richter prof. Ing. Jan Vymazal,

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park?

Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 matejka@infodatasys.cz V souvislosti s diskusí nad ochranou přírody na Šumavě (KINDLMANN

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Aktuální využití krajiny jako podklad pro analýzu rizikovosti

Aktuální využití krajiny jako podklad pro analýzu rizikovosti Soubor map se specializovaným obsahem Aktuální využití krajiny jako podklad pro analýzu rizikovosti KAŠPAROVÁ Ivana, JUSTOVÁ Helena, PECHAROVÁ Emilie a kol. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 28 Obec: ZDISLAVA DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 Kód obce 564541 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.

Více

(in quadrate network)

(in quadrate network) Krosklasifikační analýza indexů struktury zemědělské půdy v okresech UŽIVATELSKÁ FRAGMENTACE České republiky ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR (v mapovacích jednotkách kvadrátů síťového mapování) Crossclasification

Více

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.

Více

Transect analysis of reconstructed georelief of the Lake Most area in the years 1938, 1953, 1972, 1982 and 2008

Transect analysis of reconstructed georelief of the Lake Most area in the years 1938, 1953, 1972, 1982 and 2008 Analýza profilů rekonstruovaného reliéfu v oblasti Mosteckého jezera z let 1938, 1953, 1972, 1982 a 2008 Transect analysis of reconstructed georelief of the Lake Most area in the years 1938, 1953, 1972,

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

CORINE LAND COVER. Jana Bašistová CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 3. české uživatelské fórum Copernicus.

CORINE LAND COVER. Jana Bašistová CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 3. české uživatelské fórum Copernicus. CORINE LAND COVER Jana Bašistová CENIA, česká informační agentura životního prostředí Jana Bašistová 3. české uživatelské fórum Copernicus Praha, 10. 6. 2014 CENIA Oddělení mapových služeb 1 Osnova prezentace

Více

Jan Miklín Úbytek travních porostů v NPR Děvín-Kotel-Soutěska a NPR Tabulová, Kočičí vrch a Růžový kámen v uplynulých dvou stoletích

Jan Miklín Úbytek travních porostů v NPR Děvín-Kotel-Soutěska a NPR Tabulová, Kočičí vrch a Růžový kámen v uplynulých dvou stoletích Jan Miklín Úbytek travních porostů v NPR Děvín-Kotel-Soutěska a NPR Tabulová, Kočičí vrch a Růžový kámen v uplynulých dvou stoletích Úvod Travnaté porosty, často nazývané také stepi, jsou jedním z klíčových

Více

Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin

Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Pechanec V. 1, Purkyt J. 2,3*, Cudlín P. 2 1 Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17.

Více

Přírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,

Přírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2, KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,

Více

Legislativa v oblasti ochrany krajiny

Legislativa v oblasti ochrany krajiny Legislativa v oblasti ochrany krajiny - Ochrana životního prostředí (složky = voda, půda, les, živá příroda, krajina, ovzduší a atmosféra, geologické prostředí, řeší též následky činnosti lidí - odpady)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Funkční změny krajiny Sokolovska v období 1842 a Soubor specializovaných map s odborným obsahem

Funkční změny krajiny Sokolovska v období 1842 a Soubor specializovaných map s odborným obsahem Funkční změny krajiny Sokolovska v období 1842 a 2010 Soubor specializovaných map s odborným obsahem Pohled z Prezidentské vyhlídky na současnou sokolovskou pánevní krajinu (autor: RNDr. Ivana Trpáková)

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)

Více

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1921 2011 Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice 1. Popis změny Katastrální území Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) m 2

Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice 1. Popis změny Katastrální území Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) m 2 Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) 10674 m 2 Druh pozemku Orná půda Požadavek na změnu Bydlení s přidruženou zemědělskou výrobou Vlastnictví pozemku

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM) Plánování města Územní

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová Vedoucí práce: Ing. Jitka Elznicová, PhD. CÍLE PRÁCE rešerše odborné literatury týkající se řešené

Více

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Živá voda VLS. Program pro zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Vojenské lesy a statky ČR s.p.

Živá voda VLS. Program pro zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Vojenské lesy a statky ČR s.p. Živá voda VLS Program pro zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Vojenské lesy a statky ČR s.p. Vojenské lesy a statky ČR, s.p. (VLS) Spravujeme šest rozsáhlých lesních lokalit, které stále

Více

Historický vývoj krajiny České republiky

Historický vývoj krajiny České republiky Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu

Více

VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010

VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010 VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010 Soubor map se specializovaným obsahem k projektu NAZV QH82106 Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Na květen je sucho extrémní

Na květen je sucho extrémní 14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách

Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost. Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava výsledky roku 2012 v kontextu let minulých tisková konference 19.2.2013 letecké snímkování celého NP probíhá každoročně od roku 2006, (dříve

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech. Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl

Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech. Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl Antropogenní bariéry pro migraci volně žijících živočichů Výstavbou dopravní, průmyslové

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 3 Obec: CETENOV Kód obce 563943 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-15) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. I. ZAMĚSTNANOST Od roku 2012

Více

LAND COVER V ČR SLUŽBA COPERNICUS PRO MONITOROVÁNÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ DATOVÁ SADA KRAJINNÉHO POKRYVU

LAND COVER V ČR SLUŽBA COPERNICUS PRO MONITOROVÁNÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ DATOVÁ SADA KRAJINNÉHO POKRYVU LAND COVER V ČR SLUŽBA COPERNICUS PRO MONITOROVÁNÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ DATOVÁ SADA KRAJINNÉHO POKRYVU Zbyněk Stein CENIA, česká informační agentura životního prostředí ISSS, HRADEC KRÁLOVÉ, 1. 4. 2019 1 Služba

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

Základní charakteristika území

Základní charakteristika území NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Podle údajů získaných od Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2016 rozvedeno 25,0 tisíce manželství, o 1,1 tisíce méně než v předchozím roce a nejméně od roku 2000. Úbytek rozvodů byl

Více

JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ

JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ Zpracoval(a): Dagmar Saktorová Datum: 3. 5. 2018 JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ TYPY VENKOVSKÉHO OSÍDLENÍ NA ÚZEMÍ

Více

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

Metodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy

Metodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy Metodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy Vyhledávání segmentů předindustriální krajiny vychází z komparace kartografických podkladů různého

Více

Vývoj využívání krajiny

Vývoj využívání krajiny Vývoj využívání krajiny 1836-2006 Východiska Autoři studují trendy změn využívání krajiny a stabilních ploch krajiny za celé území ČR. Mapy 1:200 000 Zdroje dat a informací Zdroje informací o změnách využívání

Více

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1

Více

Hrnčířská rybniční soustava [ S ] STABILITA : stabilizovaná / K 0/2.5/4 Z 13 Z 01 Z 05 Z 06 N 15 Z 07 N 19 Z 08 Z 09 N 14 Z 10 N 16 Z 02 N 18

Hrnčířská rybniční soustava [ S ] STABILITA : stabilizovaná / K 0/2.5/4 Z 13 Z 01 Z 05 Z 06 N 15 Z 07 N 19 Z 08 Z 09 N 14 Z 10 N 16 Z 02 N 18 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 STRUKTURA KRAJIY : zemědělsko-rybniční krajina Hrnčířská rybniční soustava - 816 MĚSTSKÁ ČÁST: Praha-Kunratice, Praha-Šeberov KATASTRÁLÍ ÚEMÍ:

Více

FG metody výzkumu malé oblasti

FG metody výzkumu malé oblasti FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická

Více

Ministerstvo obrany Tychonova 221/1, Praha 6 - Dejvice, datová schránka hjyaavk

Ministerstvo obrany Tychonova 221/1, Praha 6 - Dejvice, datová schránka hjyaavk Ministerstvo obrany Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 - Dejvice, datová schránka hjyaavk Čj. MO 51134/2017-1150 SpMO 12519/2017-1150 Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo obrany jako ústřední orgán státní

Více

Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.

Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Štícha Mapa struktury porostu na TVP 1 v NPR Velká Pleš v CHKO Křivoklátsko

Více

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

Více

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis

Více

Přílohy. Seznam příloh

Přílohy. Seznam příloh Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září

Více

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape

Více

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková

Více

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více