Rakovnický historický sborník

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rakovnický historický sborník"

Transkript

1 Rakovnický historický sborník VII/2006 Státní okresní archiv Rakovník - Státní oblastní archiv v Praze

2 Obálka: Celkový pohled na Rakovník od jihozápadu. Fridrich Bernhard Werner, po roce 1726, perokresba Státní okresní archiv Rakovník ISBN ISSN

3 Obsah David Hubený Němečtí emigranti ve Mšeci v letech (1939)... 5 Luboš Smitka Kamila Spalová a její stopy na poli kulturně osvětové činnosti v Rakovníku ( ) Jan Černý Eva Volfová Historie, stavební vývoj a podoba novostrašecké Koňasovny Jan Krško Podíl trampů na kulturním dění Rakovníka za první republiky Bohdan Zilynskyj Senomatský Taras Bulba Jan Černý Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni sousedé a přátelé naši milí Recenze a anotace Zprávy Resumé Seznam zkratek

4

5 David Hubený Němečtí emigranti ve Mšeci v letech (1939) Úvod do problematiky německých emigrantů v československé první republice K jedné z méně zkoumaných otázek historie patří utečenecké komunity na území československého státu. Výzkum se pochopitelně nejvíce věnoval problematice české nebo československé a záležitosti emigrantů obvykle pouze okomentoval tím, že Československo poskytovalo útočiště německým a posléze i rakouských odpůrcům nacionálního socialismu a jeho nehumánní a nedemokratické ideologie. K prvním utečencům ze Třetí říše patřili po Hitlerově převzetí moci roku 1933 němečtí sociální demokraté, komunisté, Židé a jiné protinacisticky smýšlející osoby. Československá republika vyplynula pro mnohé Němce jako přirozená cílová stanice z mnoha důvodů. Její bezprostřední sousedství a jakési vklínění do tělesa německého státu zaručovalo dobré spojení s domovem. Navíc se zde nacházela německá menšina čítající tři miliony osob, i když k odpůrcům nacismu většinově nepřátelská. V Praze fungovala německá univerzita, opera, různé spolky a v minulosti patřily české země k Rakousku-Uhersku. To vše zmenšovalo pocit odcizení utečenců a připomínalo jejich domácí prostředí. Československo bylo navíc demokratickým státem vybudovaným v exilu, což poskytovalo naději, že vedoucí představitelé státu, prezident Masaryk a ministr zahraničních věcí Beneš, projeví přinejmenším blahovůli k usazení emigrantů v republice. Nemýlili se oba dokonce poskytovali finanční dary. Sociální demokraté a komunisté se mohli spolehnout na pomoc svých spolustraníků z Československa a Židé na své souvěrce. K emigraci se nepříznivě stavěli zejména agrárníci a nacionalističtí národní demokraté, jak o tom svědčí dobový tisk. Ministerstvo vnitra také nebylo přílivem emigrantů nadšeno, zejména pokud šlo o komunisty. Bálo se, že němečtí marxisté posílí domácí komunisty (do VII. kongresu kominterny v roce 1935 platilo, že dělník nemá vlast a musí svrhnout každou vládu buržoazie). Projevovala se snaha německé komunisty z Československa vyhostit, ale nikoliv do Německa, i když i k několika takovým případům došlo. Ale již velice brzy se postoj ministerstva liberalizoval a nevadil mu už ani vstup uprchlíka bez cestovních dokladů. V Československu se v souvislosti s utečeneckou otázkou zrodila sdružení, která měla za cíl pomáhat pronásledovaným emigrantům. Je třeba vzít v úvahu, že československé hospodářství se stále ještě nedostalo z krize. Mělo vlastní nezajištěné osoby z řad nezaměstnaných, a emigrantům z Německa a Rakouska mohlo proto poskytnout jen omezenou ekonomickou podporu. Podpůrné organizace vznikaly ještě stále na základě starého spolkového zákona z roku Zakladatelům těchto sdružení stačilo, aby příslušným orgánům pouze nahlásili ustavení nové organizace. Pokud ji úřad nezakázal,

6 byla organizace automaticky ustavena a uznána. Spolky pak pouze musely ohlašovat schůze a změny v představenstvu. 1) Takto vzniklo několik uskupení, například Komitét pro pomoc židovským uprchlíkům, Sociálně demokratická pomoc uprchlíkům, Demokratická péče o běžence (Demokratische Flüchtlingfürsorge) nebo Pomocný komitét pro německé uprchlíky, většinou nazývaný podle svého zakladatele F. X. Šaldy jako Šaldův komitét. To vše vedlo ke vzniku střechového Národního komitétu pro německé uprchlíky se dvěma zástupci z každého spolku a s cílem evidovat a kontrolovat (chránit) všechny emigranty. 2) Poslední dva zmíněné spolky nás budou zajímat nejvíce, protože se oba angažovaly i na území současného rakovnického regionu, a to v obci Mšec. Demokratická péče a Šaldův komitét Demokratická péče o běžence se ustavila v létě 1933 a v té době měla přibližně 50 členů ze všech společenských vrstev. Jejími příslušníky byly i osobnosti známé široké veřejnosti: sociální demokratka Marie Jurnečková, provdaná Vorlová, ve funkci druhé tajemnice, docent německé univerzity v Praze Pavel Nettl (zapisovatel) a dále Emanuel Rádl a Otakar Fischer. 3) Spolek si v dokumentu nazvaném Stanovy demokratické péče o běžence v druhém paragrafu stanovil následující cíl: Účelem spolku jest osoby, které musily opustiti místo svého pobytu pro přesvědčení, národní nebo rasovou příslušnost nebo z jiných důvodů, nikoliv nečestných, podporovati hmotně i morálně a ochraňovati jejich práva. A dále černým inkoustem stojí připsáno: Podporu uděluje pod podmínkou, že příjemce se zaváže, že se zdrží v tomto státě jakékoliv činnosti politické. 4) Jednalo se o úlitbu hostitelské zemi, aby se nedostávala do nežádoucích konfliktů se sousedním mocným státem. Československý stát se snažil regulovat emigrantskou otázku také příslušnými zákony. Konkrétně se jednalo o zákon číslo 52 ze dne 28. března 1935, o pobytu cizinců, s platností od 15. července Cizinci starší 14 let museli mít povolení k pobytu, jestliže se v republice nacházeli už dva měsíce, a pokud chtěli být výdělečně činní, musel být udělen souhlas úřadů i k tomu. V žádosti o povolení k pobytu musel být uveden účel, místo pobytu v ČSR (celá republika, její část) a údaje o všech cizích státních příslušnících, sdílejících s ním společnou domácnost. Přednosta domácnosti také musel do 6 dnů hlásit všechny změny trvalejšího charakteru. V době ohrožení republiky mohla být lhůta pobytu zkrácena až na jeden měsíc (maximum bylo 2 roky). Sankce za porušení některých těchto ustanovení se pohybovaly od finanční pokuty (ve výši až tehdejších 5000 korun) přes čtrnáctidenní uvěznění až po vyhoštění ze země. Tato opatření byla zavedena z důvodů ochrany Československé republiky před nacistickými agenty, pro které tíživá situace uprchlíků a dobromyslnost hostitelské země, budoucího cíle nacistické agrese, tvořila ideální možnost k proniknutí do republiky a k legálnímu usazení na jejím území. Zároveň šlo i o ochranu samotných uprchlíků, jejichž útěk z Německa vůbec neznamenal, že by se o ně nacistické bezpečnostní složky přestaly zajímat. 5) 1) Lašťovka, Marek a kol.: Pražské spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let Praha 1998, s. řím ) Černý, Bohumil: Most k novému životu. Praha 1967, s ) AMP, sign. SK XXII/ ) Tamtéž, Stanovy demokratické péče o běžence, s. řím. 2. 5) Více Černý, Most k novému životu, s. 18, 35-45,

7 Demokratická péče se nespecializovala na nějakou konkrétní skupinu utečenců. Měla v úmyslu podporovat všechny potřebné. Mimo Mšec měla útulky v Záběhlicích (bývalý hotel Slatiny) a v Újezdě nad Lesy. Újezdský útulek byl kvůli špatné výbavě opuštěn a ti, kteří tam našli útočiště, byli přemístěni do Mšece. 6) Druhým význačným spolkem byl zmíněný Šaldův komitét, vzniklý také v létě Časová shoda vzniku obou spolků odpovídá tomu, že se Hitlerovi po jmenování říšským kancléřem v lednu 1933 dařilo během následujících šesti měsíců získávat převahu nad svými ideologickými odpůrci i nad pravicovými nacionalistickými koaličními partnery ve vládě. Bohužel, materiály obou spolků v Archivu hlavního města Prahy jsou velmi skromné. Dozvídáme se, že jednou ze členek Šaldova komitétu byla i spisovatelka Anna Marie Tilschová. 7) Naštěstí se však zachovaly vzpomínky některých účastníků, z nichž vyplývá jistá živelnost vzniku komitétu, zato oceníme bezprostřednost a štědrost zainteresovaných. Největším překvapením bylo, že se k tomuto podniku připojil Šalda, a že se dokonce ujal jeho vedení. Nešlo o jediný okamžitý čin při vzniku spolku: Karel Čapek vypsal šek, a Otokar Fischer dokonce svůj příspěvek zaplatil na místě. 8) Jak stručný popis vzniku Šaldova komitétu napovídá, i zde se angažovaly hlavně známé osobnosti a to vedlo na rozdíl od Demokratické péče k určité specializaci orientaci na německou inteligenci; později zde nabyli vlivu komunisté. Právě tento spolek získal k dispozici zámek ve Mšeci. 9) Nepříznivé reakce na příchod utečenců do mšeckého zámku V době, kdy již byli němečtí běženci ve Mšeci nastěhováni, žádal Národní komitét pro pomoc německým emigrantům o další budovu. Koncem června 1935 přišel na Ústřední ředitelství státních lesů a statků (dále ÚŘSLS), které mšecký zámek spravovalo, od komitétu dopis s žádostí o sdělení, zda by bylo možno, aby byl pro účely ubikace pro emigranty propůjčen nějaký prázdný objekt buď zdarma, neb za uznávací činži. ÚŘSLS bylo spolkům doporučeno na meziministerské poradě o emigraci konané 29. května Na okraji uvedeného dopisu stojí modrou pastelkou napsáno: Je dána už Mšec! 10) Zjevně se tedy poskytnutí mšeckého zámečku považovalo za dostatečný akt pomoci. Nebo snad mělo ředitelství s uprchlíky špatnou zkušenost? Co bylo příčinou odmítavé poznámky k uvedené žádosti? Jednalo se o mšecký zámek a s ním spojený velkostatek (původní panství), který patřil od roku 1662 Schwarzenberkům. V rámci pozemkové reformy po první světové válce nebyl sice uvedený majetek tomuto rodu vyvlastněn, avšak stát na něj uvalil správu a nutil Schwarzenberky k jeho prodeji s tím, že si vyhrazoval právo dohledu. Mšecký velkostatek se rozpadl a postupně byl rozprodáván nebo jeho části pronajímány. 11) Stát pronajímal také zpustlý zámek, několik málo sezón před příchodem emigrantů byl objekt využíván k letním prázdninovým ozdravným pobytům dětí sociálně slabých státních zaměstnanců. Díky tomu se zámku dostalo jisté péče a z dochovaných mate- 6) Tamtéž, s ) AMP, sign. SK II/934. 8) Hyršlová, Květuše: Česká inteligence a protifašistická fronta (K bojům a svazkům třicátých let). Praha 1985, s ) Černý, Most k novému životu, s ) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č Od slova nějaký do konce věty podtrženo modrou pastelkou. 11) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č. 194 a 705; tamtéž, f. Státní pozemkový úřad Praha vlastnické soubory majitelů velkostatků, sign. G3, kart. č a

8 Mšecký zámek krátce po odchodu německých emigrantů (SOkA Rakovník) riálů vyplývá, že příchod německých emigrantů nevyvolal u některých osob přílišné nadšení. Ve farní kronice Mšece je uvedeno, že se emigranti nastěhovali ke konci roku 1933 (což je mylná informace viz níže) a že šlo o komunisty vyhnané z Německa, které pisatel vnímal jako špiony pracující ve prospěch Třetí říše. V noci byla podle kroniky viděna německá auta a 76 povětšinou mužských emigrantů mělo plundrovat zahradu i zámek. 12) Jiný zápis pochází z kroniky Leopolda Zubra: Počátkem dubna 1934 přistěhovali se do mšeckého zámku němečtí emigranti prostřednictvím Šaldova komitétu ( ) a přihlásili děti ihned do školy, pět do školy obecné a 2 do měšťanské. Tři z nich přísluší do Československa. Tito komunisté byli podporováni vládou, kupovali u Říhů a u Bortů, kde našli úvěr. Podpora jim ovšem nestačila, proto se sháněli po zaměstnání. Rozjížděli se na všechny strany do okolí, a poněvadž nebyl tenkrát práce nadbytek, obdělali ředitelovi zahradu, pořídili si tam studnu a jali se zahradničit, takže se jim žilo snesitelně. Později navazovali vzdálenější styky. V lese byli jak doma. Vyznali se v nich líp než domácí lidi a zřídili si tu tajnou vysílačku v toku. Jednou je šli navštívit četníci a tu mnozí z návštěvníků prchli. Bylo zřejmé, že mezi ubohými uprchlíky byli němečtí špioni. 13) K údajné vysílačce a k špiónům se ještě vrátíme níže. Hlavním důvodem k nepřátelské atmosféře vůči nově příchozím bylo patrně to, že částečně znemožnili dosavadní letní pobyty českých dětí, organizované v letech 1932 a 1933 Československou obcí úřednickou. Ta předpokládala, že bude moci do Mšece vyslat děti i v roce 1934, a byla zaskočena žádostí pomocného komitétu o odprodej části nábytku pro uprchlíky. Na konci března 1934 zaslala Československá obec úřednická žádost na ÚŘSLS o finanční přispění na přestěhování svého inventáře do nově nabídnutého zámku v Bystré u Poličky, resp. do Ostrova, a také o proplacení úhrady za vybílení 13 pronajatých mšeckých místností, zasklení oken a za výměnu shnilých rámů. Vzhledem k tomu, že úředníci měli sjednán pronájem vždy pouze na dva měsíce pro jednu sezónu a jinak si ÚŘSLS nechávalo zámeček, nevázaný žádnou smlouvou, pro naléhavé případy potřeby, nenabyla žádost právní váhy. 12) FÚ Nové Strašecí, Farní kronika Mšece , zápis k roku ) SOkA Rakovník, Zubr Leopold osobní fond, neuspořádáno, sešit Prameny k dějinám Mšece a okolí I, s

9 Avšak jak stojí v důvodové zprávě: Vzhledem na skutečnost, že prázdninová osada Čsl. obce úřednické musila ustoupiti ze zámku ve Mšeci, ježto v něm byli ubytováni říšskoněmečtí uprchlíci, nastává poměr nový, a ač není závazku právního, přichází v úvahu stránka morální, již s ohledem na veřejnost. 14) Československá obec úřednická vyčíslila opravy na 1359,20 korun, stěhovací náklady na 2500 a cestovné na prohlídku zámku v Bystré na 500 korun. ÚŘSLS doporučilo uhradit za opravy v zámecké budově 1000 korun a zbývající částky nechat neproplacené. 15) Zejména nacionalisticky zaměřená Československá národní demokracie a její tiskové orgány, v našem případě regionální noviny Světlo, neprojevovaly pro pobyt německých emigrantů žádné nadšení. Už prvního prosince 1933 charakterizoval tento tisk v článku s názvem Političtí uprchlíci z Německa a z Rakous běžence jako žebráky a osoby bez dokladů. 16) O čtyři měsíce později, 30. března 1934, přineslo Světlo zápis z jednání obecního zastupitelstva ve Slaném z úterý 27. března. Mšeckých emigrantů se týkal střet obecních zastupitelů Hakena a Špičky. Haken se na zasedání vyslovil proti ubytování emigrantů na zámku místo českých dětí. Emigranty považoval za živly. Naopak Špička se jich horlivě zastal: prý jsou ubožáci, na něž čeká Hitlerova smyčka. Haken kontroval populistickým protiútokem na citovou a nacionalistickou strunu: Péče o ně mohla by býti prováděna někde jinde, rozhodně ne však na úkor vašich dítek dělnických a na úkor naší sociální péče. O to se béřu já. Jste-li, pane Špičko, toho názoru, aby ve mšeckém zámku byly ponechány tyto osoby a naše dělnické dítky slabého zdraví ponechány osudu pak prosím! Myslíte-li, že bude lépe, když se budou ve mšeckém zámku roztahovati tyto živly, nikoliv dělnické a vaše děti nebudou moci být vypraveny na prázdniny, tak to můžete nechat, jak to je. Radní Faltýn už jen poznamenal, že by většinou mělo jít o Židy a že brzy budou přesunuti někam ke Karlovým Varům. 17) K těmto výpadům vedla předně administrativně nezvládnutá situace kolem správy a užívání mšeckého zámku. Československá obec úřednická, po kladném vyplnění dotazníku, zda bude chtít pronajmout zámek i na rok 1934, obdržela z ničeho nic žádost o odprodej části svého inventáře pro běžence, kteří budou ubytováni ve Mšeci! Zodpovědní funkcionáři o těchto jednáních úřednickou obec zavčas neinformovali. Spíše však šlo o jisté nedorozumění, jak vysvětlíme níže. Od počátku roku 1934 spojily oba spolky, Demokratická péče a Šaldův komitét, svoje síly, aby získaly zámek k užívání. Situaci jim usnadňovalo členství několika významných osob; jednání proběhla v únoru a březnu. S jejich závěry nás seznamuje protokol ze dne 1. března ) Spolkům se podařilo získat místnosti v prvním a druhém poschodí severního křídla, které přicházely v úvahu. Současně však bylo zajištěno to, že pokoje, jež jsou v létě využívány pro dětské ozdravné pobyty, budou dětem k dispozici i nadále a spolkům budou v létě propůjčeny náhradní místnosti v přízemí a v prvním patře jihovýchodního křídla, avšak vše bez jakéhokoliv vybavení. Byly vyčleněny i prostory pro případný chov drobného hospodářského zvířectva. Emigranti získali přístup do parku a k užívání dostali také bývalou ředitelskou zahradu. Smlouva o používání zámku nebyla časově omezena, obě strany se pouze shodly na čtyřtýdenní výpovědní lhůtě. Výroba drobných předmětů mohla probíhat ve shodě se správou lesů ve Smečně. Spolky při té příležitosti vyslovily žádost o pomoc při obsta- 14) Od slova vzhledem až po Mšeci, dále říšskoněmečtí uprchlíci a morální podtrženo červenou pastelkou; slovo morální dokonce dvakrát. 15) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č ) Světlo. Orgán Československé národní demokracie 56, č. 23, , s ) Světlo 57, č. 7, , s ) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č

10 rání vnitřního inventáře. Ústřední ředitelství pak zjišťovalo, zda by mohlo získat bez vlastních dodatečných výloh nějaký nábytek z hostinců či z jiných obdobných zařízení (postele, slamníky, stoly, židle), a nějaký inventář skutečně dodalo. Palivo však Ústřední ředitelství odmítlo poskytnout zdarma. Spolkoví aktivisté oslovili Československou obec úřednickou s žádostí o pomoc ohledně vybavení zámku. Zřejmě špatně zvolená nebo nepochopená slova pak vedla k výše uvedenému zmatku a k vytvoření nepříjemné atmosféry. České děti však nepřišly zkrátka. Světlo ještě v roce 1935 uvádělo, že se asi 80 dětí chystá na odjezd do Mšece a že se tam mají skvěle. 19) Ovšem totéž Světlo emigranty přesto nebralo na milost komentovalo, že obec ozývá se již jejich hlaholem. Dalším hříchem, kromě samotné přítomnosti utečenců, bylo to, že emigranti používali německého názvu obce Mšece, totiž Kornhaus. Navíc se mezi utečenci nacházeli také Židé, kteří byli zřejmě svými souvěrci bohatě podporováni a nakupovali v Praze, alespoň podle údajů Světla, které si neodpustilo jedovatou poznámku: Řada lidí, kteří trávili ve Mšeci své letní dovolené, ovšem řekla, že do místa takto cizáky okupovaného letos nepojede. 20) O osoby takového smýšlení by nestáli ani spolky, ani samotní emigranti. Život emigrantů na mšeckém zámku Ještě v dubnu navštívil Mšec Vysoký komisař pro uprchlíky z Německa MacDonald. Mšecké kolonii se díky tomu dostalo i poměrně značné mezinárodní publicity. Krátkou zprávu o návštěvě vysokého komisaře (viz Příloha I) přinesl časopis Aufruf (Výzva) s podtitulem Streitschrift für Menschenrechte (Polemický spis pro lidská práva). K dostání byl kromě Československa ještě v Dánsku, Spojeném království, Francii, Holandsku, Jugoslávii, Rumunsku, Švédsku a ve Švýcarsku. 21) Otázkou zůstává, v jakém stavu se mšecký zámek nacházel a zda vůbec stál za všechny ty výpady a hádky. Již dlouhou dobu byl neobydlen a chátral. Částečná a skromná péče Československé obce úřednické nemohla napravit předchozí úpadek, zaviněný především nevyjasněnou majetkovou situací, neboť dosavadní majitel objektu Jan Schwarzenberk nemohl se svou nemovitostí volně nakládat a československý stát ji pouze užíval. Emigranti našli zborcené podlahy, vybitá okna, kamenitou a zaplevelenou zahradu. O samotném životě uprchlíků na zámku máme jen několik obecných informací. Všechny zmínky, které popisují stav zámku nebo činnost emigrantů, pochází z jediného periodika, a to ze Zpráv Šaldova komitétu / Nachrichtenblätter des Šalda-Komitees, resp. z jeho šestého čísla, které vyšlo v prosinci Toto číslo nese název Mšec, a jak název časopisu napovídá, bylo psáno dvojjazyčně, česky a německy. Samotný název textu byl přesto jediný, český, německá varianta Kornhaus, které městečko i panství užívaly od středověku, v názvu nefiguruje. Emigranti i jejich přátelé se rychle naučili, že místní občané nemají německé pojmenování rádi. Díky tomuto propagačnímu číslu, které se snažilo život emigrantů ve Mšeci ukázat v co nejpříznivějším světle, víme, že si v areálu zámku vše potřebné sami opravili a pro- 19) Světlo 58, č. 14, , s. 3; č. 15, , s ) Světlo 57, č. 8, , s ) Vysoký komisař pro uprchlíky z Německa nebyl oficiálním údem Společnosti národů, protože Německo protestovalo proti jeho vzniku. Tento úřad existoval pouhých pět let, od roku 1933 do r První komisař MacDonald z USA setrval ve funkci pouze do prosince 1935, kdy se jí vzdal kvůli naprosté bezmocnosti. Po něm nastoupil Brit Neill Malcolm (Aufruf: Streitschrift für Menschenrechte. 4, Nr. 15, 1. Mai 1934, s. 420; Černý, Most k novému životu, s. 23). 10

11 story zařídili darovaným nábytkem. Využili práva na zahradu osázeli ji zeleninou (cibule, rajská jablíčka) a pěstovali zde ovoce, i když první sezónu se jim vůbec nic neurodilo. Kromě toho chovali již zmiňované drobné domácí zvířectvo (vepře, králíky a drůbež). Koncem roku 1937 pomýšleli na rozšíření chovu drůbeže a hodlali si pronajmout menší kus půdy a chovat tu kozy, aby děti měly pravidelně mléko. Také vykopali studnu. Počet emigrantů se pohyboval od 70 do 100 osob. Zprávy Šaldova komitétu představily i některé z utečenců, konkrétně maličkou Margot, která se narodila v německém žaláři a záhy byla přesunuta do sirotčince. Slovo sirotčinec však bylo pouhým eufemismem, protože se dále píše: Křičela, když do pokoje vstoupil někdo v bílém plášti, křičela a plakala, dotkl li se jejího sluchu hluk, spatřila-li lidi. Německé děti Titulní list 6. čísla Zpráv Šaldova komitétu z prosince 1937 chodily do české školy a naučily se obstojně i českému jazyku. Nejmenším dětem emigranti ručně vyrobili malinké postýlky. Osmičlenná omladina ve věku od 14 do 18 let nezahálela, i když pracovní zákaz pro uprchlíky platí rovněž pro přijímání učednických míst. Lenošit jim nebylo dovoleno. Kromě účasti na správě zámečku získávali dovednosti u místních řemeslníků, ale nemohli se vyučit řádně. Vyráběli hračky pro 35 dětí a drobné předměty pro své příznivce. Získali stav na tkaní koberců, a dokonce i odběratele pro své produkty. O Vánocích se konala nadílka pro děti běženců i místních chudých, kterou pravidelně zahajoval svým proslovem mšecký starosta. V zámku dokonce fungovala samospráva a lékařská péče. Předpokládáme, že děti celkem se zármutkem nesly přítomnost německého učitele, protože co se dopoledne naučily v české škole, pak s ním odpoledne opakovaly. 22) S jistotou víme, že se dcera komunistického dělníka Kausche, Johanna Kauschová, narozená roku 1923 v Leobschütz v Německu, čechizovala, resp. že se přinejmenším podepisovala na úřední doklady jako Jana Kaušová, ačkoli se její rodiče stále psali německými jmény. 23) Mezi obyvatele zámku patřila také mladičká Lona Porstová. Utekla z říše kvůli své lásce kolidující s nacistickými tzv. norimberskými rasovými zákony. Opovážila se totiž zasnoubit se se Židem, a poskvrnit tak árijskou rasu. Patrně se jednalo o zubního lékaře dr. Kurta Nadla (oba žádali o povolení k pobytu ve stejný den). Jinou uprchlicí byla Käthe Wilbergová, vdaná žena, povoláním stenotypistka. Mezi uprchlíky byla i rodi- 22) Černý, Most k novému životu, s ) SOkA Rakovník, f. OkÚ Slaný, expozitura v Novém Strašecí (dále jen Expozitura NS), kart. č

12 na Bartlových. Tito manželé, Josef a Pavla, se sice narodili na Loketsku, ale jednalo se o německé státní příslušníky. Do emigrace je doprovázeli i jejich dva synové, Waltr (nar. 1922) a Kurt (nar. 1926). Jak je zřejmé, na zámku vedle sebe žili dělníci i lidé ze střední společenské vrstvy. Projevilo se tak i zaměření obou podpůrných spolků na komunisty, inteligenci a na jakoukoliv oběť xenofobie. 24) Více poznatků o každodennosti života uprchlíků ve Mšeci přinesla Květa Hyršlová v úvodní studii ke své knize Česká inteligence a protifašistická fronta (K bojům a svazkům třicátých let), kde uvedla i některé vzpomínky českých obyvatel na zámecké hosty, zaznamenané v 70. letech 20. století: vzájemné návštěvy jak na zámku, tak u českých rodin nebo československo-německé fotbalové zápasy, které nepřestaly ani tehdy, když jakýsi oblíbený Willy a jeho kamarád odešli bojovat do Španělska. Bývalá hostinská z hostince Na Knížecí vzpomínala na milou osmičlennou německou kapelu, která v jejím lokále hrávala a vždy dostala najíst. Ještě dlouho pak Němci Na Knížecí psali, dokonce až od Bajkalu. Jeden pamětník si také vybavil scénu, která na něj udělala dojem, totiž když německé děti ze zámku jdou se svou opatrovatelkou na procházku a vyzpěvují si Až já budu velká. Mládež každé národnosti a doby se chce bavit, a tak se běžně chodilo na tancovačky a z jedné česko-německé dvojice se stal manželský pár. Kromě toho pořádali emigranti také kulturní a diskusní večery. Časem získali kontakty na další utečence a navzájem se navštěvovali. 25) Dalším zdrojem vzpomínek je publikace Rakovnicko v letech (Vzpomínky a archivní dokumenty) z poloviny šedesátých let 20. století. 26) V této práci je připomenuto, že na Rakovnicku a Novostrašecku se vytvořila nejhustší koncentrace běženců. Emigranti byli z valné většiny ubytováni u jednotlivých rodin komunistů nebo sociálních demokratů, kteří je podporovali finančně i politicky. 27) Obavy ministerstva vnitra, že dojde k posílení KSČ členy KPD, 28) byly oprávněné. Antonín Ruh, emigrant pobývající v Rakovníku a pozdější velvyslanec Německé demokratické republiky v Rumunsku, uvedl, že ilegální vedení KPD sídlilo v tehdy rudém Kladně a strana KDP se skládala z okresních organizací. Jejími členy byli i bezpartijní antifašisté. Každých 14 dní se prý konala schůze a politické školení. 29) Zajímavá je i vzpomínka Marie Laitnerové: Emigranti nesměli pracovat, a tak na obědy chodili každý den do jiné rodiny. Byly to rodiny sociálních demokratů a komunistů. Neprohlašovali se za komunisty, protože sociální demokraté by je nebyli podporovali, ačkoliv byli na tom finančně lépe než komunisté, kteří byli buď bez práce, nebo jen částečně zaměstnáni a málo vydělávali, přičemž museli vzdorovat šikanování čs. buržoasie. 30) Sociální demokraté však neměli jediný důvod německé komunisty podporovat, neboť ti je dlouho označovali za sociálfašisty. Jako poslední uvedeme vzpomínku Václava Nádeníka, už přímo zaměřenou na mšeckou emigrantskou komunitu: Snažili se navázat styky s místními nezaměstnanými občany, hlavně soudruhy, zvali je na své kulturní večery. Chodilo nás tam několik i s manželkami, svo- 24) Tamtéž. 25) Hyršlová, Květuše: Česká inteligence a protifašistická fronta (K bojům a svazkům třicátých let). Praha 1985, s Vzpomínky mšeckých obyvatel zaznamenala v rozhovorech s pamětníky při svých návštěvách Mšece ve dnech 18. a 25. srpna 1973 (tamtéž, s. 345, pozn. 27). 26) Cikánek, Antonín Laitner, František (ed.): Rakovnicko v letech (Vzpomínky a archivní dokumenty). Rakovník ) Tamtéž, s ) Komunistische Partei Deutschlands Komunistická strana Německa. 29) Cikánek Laitner, Rakovnicko v letech , s ) Tamtéž, s

13 Lona Porstová musela opustit Německo, protože její snoubenec byl Žid (SOkA Rakovník) bodní hledali kamarády a děvčata. Někteří občané přicházeli tak, aby je nikdo neviděl. V obci se vyskytli i šovinisté... 31) Jestliže se po válce v růžových barvách a téměř idylicky vzpomínalo na pomoc Československa německým uprchlíkům, o odpůrcích této pomoci se hovořilo podstatně méně, pokud jejich hlasy vůbec někdo připomínal. Avšak v polovině třicátých let slyšet byly. Periodikum Světlo na nové mšecké obyvatele nezapomínalo a občas se k nim vracelo, nikdy však v přátelském duchu. Už v srpnu si podle těchto novin emigranti již zvykli a chovají se naprosto jako doma. Všude jest jich plno, všude ozývá se po obci podivná hrdelní němčina, hlučná německá píseň, znící provokačně. Na ulici, v obchodě, ve styku s českým obecenstvem není u nich nejmenší snahy přiučit se řeči země, která jim poskytla pohostinství. Redaktoři Světla otloukali uprchlíkům o hlavu vše možné. Běženců bylo několik desítek, tudíž jich muselo být plno. Stěží jim lze vyčítat, že český jazyk je pro Němce velmi náročný. Emigranti sami věřili, že nacisté se v Německu dlouho u moci neudrží a oni se brzy vrátí domů. Světlo ale k tomu mělo vlastní vysvětlení, které do jedné skupiny řadilo jak demokraticky smýšlející Němce a antinacistické internacionální komunisty německého původu, tak jejich pronásledovatele, nacisty: Němci z říše věří, že jim patří celý svět. [ ] Jedí, pijí, s fotografickými přístroji se procházejí a fotografují. [!] Všecko možné, zdá se, že někteří mají i určité poslání. Nejeden vzdálí se na několik dní a přijede se zásobou peněz. Štědrými podporovateli jejich jsou zejména pražští němečtí Židé, kteří je vybavili nábytkem, šatstvem, prádlem. Avšak i jiní souvěrci v našem okolí neváhají dáti průchod sympatiím svým souvěrcům. Bývá to břitce kritizováno a odsuzováno. 32) Počet utečenců židovského původu se mi nepodařilo zjistit a ani to nepovažuji za důležité. Podstatné je to, že emigranti byli chápáni jako celek z hlediska jejich potřeb a antinacistického smýšlení. Výborně to vystihl již několikrát zmiňovaný Bohumil Černý, který ve své citované práci napsal: Zájmy ČSR se ztotožňovaly se zájmy a osudy emigrantů i odpůrců nacismu v říši. 33) O tom, že mezi utečenci se nacházeli i agenti nacistických tajných služeb, není pochyb. Kdyby této možnosti nevyužili, neměli by ostatně nárok na svůj plat. K rejdům nacistů na československém území se ještě vrátíme. Koncem září, v den svatého Václava, se Světlo opět věnovalo emigrantům. V příznačně nazvaném článku Pěkné nadělení informovalo, že spolu s emigranty zavlečena byla do Mšece 31) Tamtéž, s ) Světlo 57, č. 15, , s ) Černý, Most k novému životu, s

14 z Hitlerlandu spála. Onemocnělí jsou dopravováni do slánské všeobecné nemocnice, ostatní je nutno pečlivě izolovat, aby nezamořili celou obec, ba snad i kraj, neboť libují si velice v návštěvách okolních obcí. Zpráva škodolibě končí: Navštěvují zejména své ochránce. 34) Zámek Mšec zřejmě pravidelně navštěvovali četníci. Zpočátku to bylo pro emigranty překvapením, ale brzy si zvykli. Žádná podvratná činnost nebyla odhalena. Významnější návštěvy, o nichž informoval tisk, proběhly v letech 1934 a Ústřední ředitelství státních lesů a statků se zajímalo především o druhou medializovanou prohlídku, která pátrala po údajné tajné vysílačce. Veškeré pátrání bylo bezvýsledné a tři zadržení emigranti byli pro absenci jakýchkoli důkazů propuštěni. 35) Pravděpodobně se jednalo o Willyho Löschnera (snad týž Willy, který později odešel bojovat do Španělska), Adolfa Sachse a Friedricha Karla Kruse, zadržené v rozpětí 18. až 22. února 1935 na území tehdejšího kladenského okresu. Přestože byli zproštěni obžaloby, jejich vazba se prodlužovala, a dokonce jim hrozilo vyhoštění. V jejich věci interpeloval v květnu 1936 poslanec Rudolf Dölling spolu s dalšími, např. Karolem Šmidkem, Bruno Köhlerem, Janem Švermou, Rudolfem Slánským a Viliamem Širokým. Ze složení zastánců těchto utečenců vyplývá, že se s jistotou jednalo o německé komunisty, kteří snad i vykonávali jistou činnost buď zakázanou politickou (ale v této době už bylo Československo spojencem Sovětského svazu), nebo dokonce špionážní. S určitostí šlo ale o aktivity směřující proti říši. 36) Četnické návštěvy ve Mšeci se staly jakýmsi rituálem. Spolehlivé doklady o tom máme sice až od roku 1937, ale není pochyb, že tomu bylo zvykem již dříve. Dohra dobrodružné epizody ve Mšeci 37) Ač hostitelské Československo požadovalo, aby ti, kteří získali právo azylu, nevyvíjeli žádnou politickou činnost, muselo si být vědomo, že to bude zcela jistě a ve značné míře porušováno, zvláště když utečenci věřili v konec nacismu a chtěli se co nejdříve vrátit domů. Splnění těchto svých tužeb byli pochopitelně ochotni pomoci i přímou akcí, třebaže nelegální a životu nebezpečnou. Následující epizoda začala již v Německu v květnu Týkala se dvou mladíků a jejich manželek. Gerhard Berthold, kreslič reklam, narozený v roce 1913 v Drážďanech, spolu s Manfreden Lieberwirthem, nar. v Drážďanech r. 1912, se nejprve stali příslušníky německé sociální demokracie a později přešli ke KPD, v jejíchž řadách setrvali i po uchopení moci nacisty. Berthold pro stranu vybíral příspěvky a zajišťoval místnosti pro schůze. V květnu 1935 byl po sérii výhrůžek ze strany nacistů zverbován pro gestapo. Bertholda nasadili nacisté i na československém území. Pronikl do komunistického sekretariátu v Teplicích-Šanově a jednoho soudruha vylákal do svých rodných Drážďan, kde jej tajná policie zadržela. Pro spolupráci s gestapem se nechal zverbovat i Lieberwirth, který byl rovněž vyslán do Československa. Gerhard Berthold se stal osudným i dalším třem svým krajanům. Čtvrtého července 1935 došlo k přestřelce na československo-říšské hranici, resp. už na území nacistického státu. Ten den se měl Berthold sejít s několika nosiči ilegálních tiskovin, které byly z Československa pašovány do Třetí říše. Jeden gestapák si vynutil, že půjde s Bertholdem 34) Světlo 57, č. 19, , s ) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č ) Černý, Most k novému životu, s ) Zpracováno na základě kapitoly Zrádce z citované knihy Černý, Most k novému životu, s

15 této skupině vstříc. Soudruzi však při setkání pojali podezření, že s uvítacím výborem není něco v pořádku, protože měl přijít jen samotný Berthold. Při krátké přestávce se jeden z nosičů vydal na kratičkou obchůzku, ale narazil ihned na příslušníky nacistické bezpečnosti. Došlo k přestřelce, během které se Berthold ukryl v příkopu a pak utekl. Dva nosiči, Niklas a Tiermann, byli zastřeleni, ale do ruky raněný Richter, než také padl, postřelil tři nacisty (dva do nohy a jednoho do obličeje). Čtvrtý z ilegální skupiny, Lehmann, utekl a podal zprávu o průběhu střetnutí. Tento zážitek ukončil působení Bertholda a Lieberwirtha ve službách gestapa. Oba dostali strach a rozhodli se prchnout i s manželkami z Německa zvolili Československo. Po příchodu na naše území sdělili své osudy Sdružení pro podporu německých emigrantů. To se obávalo pronikání nacistických agentů, a proto informovalo policii. Na Bertholda navíc vydala říše zatykač. Druhý den prohledali českoslovenští strážci zákona byt v Dlouhé ulici na Starém Městě pražském, kde se Berthold z Lieberwirthem zdržovali, a zatkli jejich manželky, neboť neměly žádné průkazy. Policie slíbila, že je propustí, až všichni obdrží evidenční list od některého z podpůrných komitétů. To se posléze stalo a ženy byly propuštěny z vazby. Lieberwirthovy pak Sdružení vyslalo na konci srpna 1935 s falešnými jmény Peter a Vera Götzovi do Mšece. Cestovní doklady jim pro jistotu byly zabaveny. Bertholda se 29. srpna kdosi pokusil u Olšanských hřbitovů v Praze unést nebo zabít (pravděpodobně mstící se gestapo, i když pomstu komunistických odbojářů nelze zcela vyloučit). Podařilo se mu utéci a o několik dní později, 2. září, vše vypověděl na policejním ředitelství. Události se sice okrajově, ale přece jen dotkly Mšece. Nejdůležitější bylo, že v jejich důsledku došlo ke zvýšení dozoru nad německou utečeneckou komunitou. Byla zavedena povinnost hlásit každý příchod a odchod, což pochopitelně noviny Světlo hned zaregistrovaly a vyjádřily znepokojení nad tím, že k tomu došlo až nyní: Nepochopitelná neopatrnost! 38) Avšak spíše to byl důsledek přitvrzování boje na výzvědné frontě. Oba mladé německé páry nakonec zatkla československá policie. Na konci ledna 1936 sice upustilo vrchní státní zastupitelstvo od podezření ze špionáže, ale dále Lieberwirthovy stíhalo pro používání falešných jmen... Přestože tyto události k popularitě utečenců nepřispěly, fungovali emigranti jako příklad k vymezení se demokratického Československa vůči nacistické říši: Němečtí emigranti (vystěhovalci) žijící na Kladensku počtem 46 a volně se zde pohybují, kdežto náš krajan Frant. Vinařický ze Slaného, který se pustil pěšky přes Německo, byl zde uvězněn celkem 16 dní a obrán o všechen svůj majetek. V tom je také rozdíl mezi demokracií a diktaturou. 39) 1937 poslední rok emigrantů ve Mšeci Z archivního fondu Demokratické péče, dochovaného jen v torzu, se dovídáme, že v lednu 1937 se rozběhla akce na získání finančních prostředků potřebných pro vystěhování čtyř německých rodin do jihoamerické Kolumbie. Zda se to týkalo někoho ze Mšece a zda se záležitost nakonec vůbec realizovala, nevíme. Naproti tomu se ze Mšece téhož roku odhlásil německý dělník Pavel Raasch, aby vyrazil do Anglie. 40) V každém 38) Světlo 58, č. 19, , s. 3. Viz také VSS 13, , s ) VSS 13, , s ) Expozitura NS, kart. č

16 Typizovaný formulář patrně jednoho z podpůrných spolků vyplněný na jméno Käthe Wilbergová (SOkA Rakovník) 16

17 případě to vypovídá o aktivitách emigrantského spolku a o záležitostech, které museli řešit i uprchlíci ve Mšeci. 41) V dubnu 1937 jeden z členů zámecké omladiny, student Herbert Pütters, odevzdal jménem emigrantů v Lánech T. G. Masarykovi k narozeninám album fotografií ze života utečenců na zámku ve Mšeci. Na titulní desce stálo napsáno: Dem Herrn Präsident Befreier T. G. Masaryk dankbarst gewidmet von den deutschen Flüchtlingen in Mšec. Prezidentovo poděkování pak úřady vyřídily tehdejšímu vedoucímu emigrantů Rudolfu Blankovi. 42) V červnu a červenci začalo být naznačováno, že by se utečenecká komunita měla přesunout ze Mšece jinam. Emigrantům se doporučovalo, aby změnili okres (tyto rady se pak opakovaly v září). Právě z tohoto období máme dokumenty svědčící o poměrně častých návštěvách četníků, kteří kontrolovali početní stav běženců i to, co právě dělají. Uprchlíci poctivě hlásili své odchody i příchody a mšečtí četníci je pečlivě evidovali, i když některé jejich úřední zprávy měly komický ráz, když například hlásily, že menší děti, školou nepovinné, byly v jedné místnosti s 2 dozorkyněmi, resp. vychovatelkami při koupání dětí přistiženy. 43) Prezidium zemského úřadu telefonicky povolilo 31. července nemocným emigrantům, kterým nebyl povolen další pobyt v obvodu, že mohou ve Mšeci zůstat. 44) Jmenovitě se jednalo o komunistu Josefa Bartla, Henny Jacobyovou, která se starala o děti, a o některé další. Šaldovu komitétu se plány na přestěhování uprchlíků pochopitelně nelíbily. V srpnu 1937 měl komitét na starosti 29 mužů, 22 žen a 32 dětí a většina z nich se nacházela ve Mšeci. Komitét argumentoval tím, že měsíčně vydává na zajištění svých svěřenců korun. Právě kolektivní ubytování snižuje pro dobrovolnickou organizaci již tak vysoké náklady a relativní blízkost Prahy umožňuje snadné spojení a kontrolu, zvláště když se přes léto přijímají uprchlíci i z jiných podpůrných organizací. Poměr mšeckých obyvatel k emigrantům líčil Šaldův komitét jako bezproblémový. Okresní hejtmanství i místní četníci nevěděli o žádných stížnostech na běžence. V září ministerstvo rozhodlo, že se provedení tohoto odsunu až na další pouští. Mělo se vyčkat do ukončení adaptace tábora ve Svatobořicích u Kyjova. 45) Tlak na přesun komunity z důvodů bezpečnosti země přesto trval. Například koncem října napsal Šaldův komitét okresní politické správě o zjištění, že celá řada našich svěřenců [ ] má co nejdříve opustiti svůj dosavadní domov. Dále spolek informoval, že intervenuje u ministerstva vnitra, aby své rozhodnutí změnilo. Z těchto důvodů komitét prosil, aby proti vypovězeným emigrantům nebylo zakročováno. 46) Návrhy na přestěhování emigrantů ze Mšece byly zdůvodňovány nedaleko probíhající výstavbou opevnění proti rozpínavému nacistickému sousedovi. 47) Pro nacistic- 41) AMP, sign. SK XXII/ ) V překladu: Panu prezidentovi Osvoboditeli T. G. Masarykovi věnují vděční němečtí uprchlíci ve Mšeci (Expozitura NS, neuspořádaná část fondu, kart. č. 1). 43) Expozitura NS, kart. č. 28. Ostatně důslednost mšeckých četníků ocenil i velitel okresní četnické stanice ve své zprávě ze 16. prosince 1937: Bylo zjištěno, že evidence cizinců ve Mšeci provádí se tamním četnictvem velmi pečlivě a svědomitě a že každá změna cizinců jest veliteli tamní četnické stanice hlášena a známa. Ovšem v téže zprávě byl jeden z podpůrných spolků přejmenován na Šaldový komitét, přičemž však háček není téměř vidět, a tudíž se zdá, že se jedná o Saldový komitét... (tamtéž). 44) Expozitura NS, kart. č. 28; neuspořádaná část fondu, kart. č ) Hyršlová, Česká inteligence a protifašistická fronta, s ) Expozitura NS, kart. č ) Poblíž Mšece se stavěla linie Vnější obrany Prahy, která v oblasti běžela zhruba po čáře Slaný Smečno Kačice Srby (k tomu např. Lášek, Radan: Pražská čára. Československé opevnění z let Vnější obrana Prahy. Dvůr Králové n. L. 1995). 17

18 ké agenty byla obranná linie cílem velice lákavým a hlavně snadno zjistitelným (utajit výstavbu bunkrů v demokratické zemi a zejména v mírových dobách je nemožné), a proto bylo nutno z důvodu holé opatrnosti odstraniti odtud všechny cizí živly, o nichž není nikterak jisto, že jsou vesměs z hlediska bezpečnosti našeho státu loajální a spolehliví. Námitky komitétu týkající se ekonomických a bezpečnostních záležitostí byly vyvráceny právě blízkost velkoměsta prý umožňuje snadnější špionážní aktivity, navíc ani údajná zdravotní slabost nebrání přemístění utečenců. 48) Bezpečnostní složky si nemohly dovolit žádnou benevolenci či ohleduplnost ve chvíli, kdy se zhoršovala mezinárodní situace, což se projevovalo i zvýšenou agresivitou nacistických tajných služeb a zostřováním boje s nimi. Mšečtí emigranti chtě nechtě představovali jisté bezpečností riziko pro stát. Koneckonců existoval také zákon na obranu státu, jehož prováděcí nařízení číslo 155 z 19. června 1936 v jedenáctém paragrafu prohlašovalo desetikilometrové území před i za opevněným pásmem nebo místem za jeho součást. Mšec se nacházela přibližně 8-10 km před obrannou čárou Prahy. V takovém prostoru se mohla stavební, hoteliérská, turistická nebo podnikatelská činnost vykonávat jen se souhlasem vojenské správy. Právě s ohledem na toto nařízení trvaly úřady na přestěhování německých emigrantů ze Mšece, přičemž si interně sdělovaly, že se k novému pobytu doporučují okresy Humpolec, Kamenice n. L., tehdejší Německý Brod a Pelhřimov. 49) Dne 24. listopadu 1937 vydalo prezídium zemského úřadu v Praze oběžník, který informoval, že se nacisté obzvláště zaměřují na utečence v pohraničí, jimž se pochopitelně stýská po domově, a proto s ním udržují jistý korespondenční kontakt. Ze sledování tohoto styku nacisté vědí, kde se emigranti nacházejí. Chtějí rozrušit německý domácí i zahraniční odboj a využít stesku uprchlíků k jejich zverbování pro své cíle. Na toto nebezpečí byla o týden později, 3. prosince, upozorněna zejména četnická stanice ve Mšeci. 50) Třicátého listopadu zavolal na Ústřední ředitelství státních lesů a statků major Kalab ze Zemského vojenského velitelství, že by ministerstvo národní obrany potřebovalo ihned ubytovat vojsko ve mšeckém zámku, a jelikož v tomto zámku jsou ubytováni němečtí emigranti, jest potřeba, aby nepřišli ve styk s vojskem, tyto vypověděti. 51) A protože Demokratická péče měla zámek v užívání podle dohody z března 1934 pouze do odvolání a s určitou výpovědní lhůtou, nebránilo nic tomu, aby úřad okamžitě armádní žádosti vyhověl. Bylo rozhodnuto, že doporučené dopisy oznamující Demokratické péči a Šaldovu komitétu výpověď emigrantů ze mšeckého zámku musejí být doručeny 3. prosince Nekompromisní závěr říká: Kdyby dne 1. ledna 1938 nebyly místnosti volné, zakročte neprodleně u finanční prokuratury v Praze o soudní, resp. exekuční vyklizení jejich. 52) Oba dopisy byly odeslány prvního prosince Důvodem byl přesun 1. cyklistického praporu z Jaroměře do Slaného, kde však tamější kasárny nebyly ještě dostavěné. Slánský městský úřad se 26. listopadu obrátil na ministerstvo s návrhem, že by se útvar mohl dočasně ubytovat ve mšeckém zámku, jehož ½ jest prázdná a druhá polovina obývána říšskoněmeckými emigranty. Městský úřad ve Slaném také upozornil ministerstva vnitra 48) Expozitura NS, neuspořádaná část fondu, kart. č ) Expozitura NS, kart. č. 28. Nejblíže se opevnění tzv. Pražské čáry dostalo ke Mšeci v oblasti vsí Přelíc Ledce Nová Ves, což je asi 8 km vzdušnou čarou od mšeckého zámku (Lášek, Pražská čára, zvl. mapa na s ). 50) Expozitura NS, neuspořádaná část fondu, kart. č ) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č Od slova aby až po vojskem červeně zatrženo. Dále tyto vypověděti dvakrát červeně podtrženo. 52) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č

19 a národní obrany, že by z důvodů výstavby opevnění bylo vhodné běžence přestěhovat. 53) Spolkům nezbývalo nic jiného než se podřídit. Podmínky dohody o užívání zámku emigranty mluvily jasně. V listě přiloženém do již uvedeného mšeckého čísla Zpráv Šaldova komitétu si však neodpustily postesk nad tímto rozhodnutím: Uznáváme, že mohou existovati důvody opravňující provedení uvedeného nařízení. Pociťujeme však jako zbytečnou tvrdost, že o tom jsme vyrozuměni teprve tři týdny před Vánoci. 54) A tak v době, kdy uvedené propagační číslo Zpráv týkající se života emigrantů ve mšeckém zámku vyšlo, bylo už jisté, že pobyt německé komunity ve Mšeci skončí. Šaldův komitét aspoň požádal o prodloužení výpovědní lhůty na tři měsíce, z důvodu složitosti nového ubytování téměř stovky osob, z toho 35 dětí. Poukazoval na to, že svátky zkracují dobu na hledání jejich náhradního umístění. Navíc si stěžoval, že přesun živého i mrtvého inventáře výrazně zatíží rozpočet spolku. 55) V polovině prosince se ve Slaném sešla komise s cílem dojednat podmínky ubytování vojáků a vymezit přesně jejich prostory. Komise toho dne také zavítala do Mšece a vyčlenila pro vojsko severní křídlo zámku. Státní správa také požádala vojáky o vyjádření, zda budou chtít zámek používat dlouhodobě, a to z důvodů jednání o prodeji zámku obci. Armáda měla případně nejméně měsíc dopředu oznámit, kdy prostory ve Mšeci opět uvolní. Branná síla mohla provádět stavební úpravy, avšak pouze na své vlastní náklady, stejně tak mohla instalovat i vlastní kamna, lampy a umyvadla, která by si při odchodu zase vzala zpět. Komise konstatovala absenci elektřiny. Město Slaný bylo vojenskou správou pověřeno vykopat latríny, vybílit místnosti a snad vybourat i příčky. 56) V době návštěvy komise její členové nezaznamenali, že by se běženci chystali k odchodu. Naopak si velmi dobře povšimli, že místnosti vyzdobeny jsou obrazy Lenina, Stalina a nápisy chválícími režim ve Španělsku [předpokládáme, že nikoli frankistický pozn. D. H.] a v Rusku. Celkový dojem byl ten, že emigranti jsou 57) příslušníci komunismu. Okresní úřad i vojáci požádali, aby se přikročilo k případnému použití zákona o pobytu cizinců (52/1935 Sb. z. a n.), pokud by se němečtí utečenci do 1. ledna 1938 nevystěhovali. Při přemísťování Němců mělo být nápomocno četnictvo. Počítalo se s tím, že emigranti budou po tři měsíce ubytováni v zámku v Přerově. 58) Ve dnech 18. a 19. prosince se německé děti na Dětském dni rozloučily se svými českými kamarády a spolužáky a zarecitovaly dojemnou báseň (viz Příloha II). 59) Dne 21. prosince se sedmnáct německých dětí přišlo do školy naposledy rozloučit s českými spolužáky. Toho dne se zámečtí obyvatelé odstěhovali do Přerova. Leopold Zubr to líčí slovy: Plakaly a děkovaly za všecko, co jsme jim poskytli. I mšecké děti byly dojaty. Žák Bartl z (?) 53) Tamtéž. 54) Zprávy Šaldova komitétu / Nachrichtenblätter des Šalda-Komitees 12, 1937, č. 6, vložený list. 55) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č ) Tamtéž, protokol z 15. prosince ) Perem připsána vsuvka asi. 58) NA Praha, f. ÚŘSLS, kart. č ) SOkA Rakovník, Zubr Leopold osobní fond, neuspořádáno, sešit Prameny k dějinám Mšece a okolí I, s. 66. Květuše Hyršlová uvádí, že se tato báseň recitovala až o dva dny později, tedy 21. prosince, při odjezdu emigrantů ze Mšece. Odkazuje se přitom na Zubrův rukopis Mšecké kroniky. Mnou použitý citovaný sešit Prameny k dějinám Mšece a okolí I. na straně 66 říká: Při Dětském dni 18. a 19. prosince měly jejich děti také své vystoupení a recitovaly společně. Ihned následuje citovaná báseň, z čehož usuzuji, že byla přednesena už na dětských dnech. Snad ji děti při svém odjezdu zopakovaly (Hyršlová, Česká inteligence a protifašistická fronta, s. 40). 19

20 Walter Bartl snad tento ze dvou sourozenců Bartlových se při odjezdu emigrantů ze Mšece chytil ředitele Fr. Valenty a řekl, že nikdy nezapomene na českou školu (SOkA Rakovník) roč. přitiskl se k řediteli Frant. Valentovi, chytil jej za ruku a řekl s pláčem: Nikdy nezapomenu na českou školu. 60) Téhož dne přišel příkaz z ministerstva vnitra zjistit počet emigrantů, včetně jejich svršků, drůbeže a dobytka. Jednalo se o 11 rodin (28 mužů, 25 žen, 17 dětí školou povinných a 12 maličkých). V té chvíli mohl mšecký zámek pojmout 90 osob (tolik měl postelí, slamníků a podhlavníků). Každý uprchlík měl 2 cestovní kufry nebo odpovídající vaky, 3 garnitury prádla a dva obleky. S tímto skromným majetkem opravdu nemuseli při balení spěchat. 61) Místní tisk odchod běženců uvítal a suše konstatoval, že žili u nás několik let a požívali úplné volnosti, s českým prostředím se nesžili, a proto nebude na škodu, odstěhují-li se zas do jiné krajiny. 62) Odchod emigrantů svérázně zaznamenalo i Večerní České Slovo ze čtvrtka 20. ledna V názvu lživého článku účelově spojilo dvě různé události: Dva říšskoněmečtí příslušníci odsouzeni za vojenskou zradu. Za asyl se odměnili pácháním alotrií. Chodby a pokoje zámku ve Mšeci pomalovány bolševickými hesly. O mšeckých běžencích Večerní České Slovo pak napsalo: Překvapení způsobili také němečtí emigranti, kterým byl blahovolně poskytnut útulek na zámku ve Mšeci na Kladensku. V těchto dnech zámek opustili. Dělníci, kteří zámek opravují, vypravují s rozhořčením, v jakém stavu emigranti zámek zanechali. Stěny jsou pomalovány nejen bolševickými hesly a symboly, ale také počmárány neslušnými obrázky. Zničena je tak malba na schodištích i ve světnicích. Lidé, kteří prosili, aby jim z lidskosti byl poskytnut asyl, když jim otrnulo, se odměnili pácháním alotrií. 63) Celý článek byl vytištěn tučně a zvýrazněn orámováním. V titulu uvedení špióni neměli se mšeckou komunitou vůbec nic společného, ač název článku napovídal něco jiného. Při zběžném přečtení takových novin musel čtenář získat dojem, že stát poskytuje útočiště vlastním nepřátelům. Pravicovým čtenářem musely být údaje o bolševických heslech považovány za těžký hřích (o tom, že mezi uprchlíky bylo množství komunistů, víme), a pokud byl čtenář vůči extrémní levici smířlivý, třeba díky spojenecké smlouvě se Sovětským svazem, jistě ho musela nadzvednout zmínka o nemravných piktogramech na zdech starobylého zámku. 60) SOkA Rakovník, Zubr Leopold - osobní fond, neuspořádáno, sešit Prameny k dějinám Mšece a okolí I, s ) Expozitura NS, neuspořádaná část fondu, kart. č ) VSS 15, , s ) Večerní České Slovo 20, č. 16, , s

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. --------

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie II. Označení materiálu: Datum vytvoření: 6.9.2013

Více

Hostivické pamětní knihy a kroniky

Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivice, březen 2009 Pamětní knihy a kroniky představují zajímavý zdroj informací o historii Hostivice, i když k některým tvrzením je třeba přistupovat obezřetně. V

Více

Textové přílohy. V Novém Rousínově 1. února 1919

Textové přílohy. V Novém Rousínově 1. února 1919 Textové přílohy V Novém Rousínově 1. února 1919 Ministru vnitra v Praze. Přežilým anachronismem nynější doby jsou dosud existující četné židovské obce na Moravě, které byly zřízeny pro pohodlnější germanisaci

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

8. Výkon činnosti dítěte................................

8. Výkon činnosti dítěte................................ Obsah Úvod.................................................... 17 Seznam zkratek.......................................... 18 I II Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy..............................................

Více

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18 Úvod..................................................... 17 Seznam zkratek........................................... 18 I. Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy... 19 1. Obecné...........................................

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

PRAHA 2. Vinohrady. Lublaňská 666/44

PRAHA 2. Vinohrady. Lublaňská 666/44 PRAHA 2 Vinohrady Lublaňská 666/44 Dům postavil stavitel Buldra roku 1879. Nacházela se zde ubytovna IV. správy MV (Správa sledování), využívaná plocha činila 544 m 2. FMV objekt uvolnilo v roce 1991.

Více

Československý odboj, Heydrichiáda

Československý odboj, Heydrichiáda Československý odboj, Heydrichiáda ODBOJ a) zahraniční b) domácí A) Zahraniční odboj - byl tvořen prvorepublikovými politiky a emigranty (hlavně vojáci) CÍL uznání neplatnosti Mnichovské dohody FORMY ODBOJE

Více

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní

Více

Název: Ravensbrück Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 9. ročník ZŠ Časová dotace: 45 min. Ověření: 19.1.2012 Metodické poznámky:

Název: Ravensbrück Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 9. ročník ZŠ Časová dotace: 45 min. Ověření: 19.1.2012 Metodické poznámky: Název: Ravensbrück Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 9. ročník ZŠ Časová dotace: 45 min. Ověření: 19.1.2012 Metodické poznámky: Prezentaci je vhodné použít při probírání látky o životě

Více

3. 12. 1992 Československé státní občanství dr. Josefu Colloredo-Mannsfeldovi potvrzeno MV ČR.

3. 12. 1992 Československé státní občanství dr. Josefu Colloredo-Mannsfeldovi potvrzeno MV ČR. Žalovaná strana: I. Národní památkový ústav právní zástupce: JUDr. Miloš Hošek, advokát Žalující strana: II. Colloredo-Mannsfeldové Dědicové: 1) Kristina Colloredo-Mansfeldová nemovitosti po dr. Josefu

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

ŽIDŮM VSTUP ZAKÁZÁN! Klíčové otázky. Úvod

ŽIDŮM VSTUP ZAKÁZÁN! Klíčové otázky. Úvod ŽIDŮM VSTUP ZAKÁZÁN! Nikdo však tehdy netušil, že od zákazů pěstovat holuby, rybařit, chovat papouška a kanárky, povede cesta ke komínům pecí osvětimských krematorií. Nakonec směli židé jen zemřít. Karel

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV

VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV 1882 1950 INVENTÁŘ Číslo listu NAD: 742 Evidenční číslo pomůcky: 822 Kateřina Fryaufová Beroun

Více

Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety. pohled na Děkov od hřbitova (podzim 2015)

Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety. pohled na Děkov od hřbitova (podzim 2015) Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety pohled na Děkov od hřbitova (podzim 2015) Rainer Kreissl (13. 4. 1924 Děkov 23. 6. 2005 Mnichov) Syn německého statkáře a obchodníka s chmelem z Děkova. Absolvent hospodářské

Více

I. Zajištění ochrany a bezpečnosti diplomatických misí

I. Zajištění ochrany a bezpečnosti diplomatických misí Ministerstvo zahraničních věcí ČR Diplomatický protokol listopad 2012 www.mzv.cz/protokol I. Ochrana a bezpečnost diplomatických misí II. III. IV. Policejní asistence během recepce konané u příležitosti

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Uprchlíci ve vlastní zemi

Uprchlíci ve vlastní zemi Uprchlíci ve vlastní zemi Mnichovská dohoda a odtržení pohraničí vyvolaly dosud největší jednorázovou vlnu uprchlíků v českých dějinách. Podle oficiální statistiky z pohraničních oblastí připojených k

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : POSLEH Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Mgr. Jitka Svobodová nj9-kap-svo-pos-06 Z á k l a d o v ý t e x t : Kathi: Hallo Julian, kann ich mir bitte von dir ein paar Sachen ausleihen?

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_SPRÁVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Živanský Bohdan, Dr.

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Živanský Bohdan, Dr. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Živanský Bohdan, Dr. (1900-1947) Inventář NAD č. 434 evidenční pomůcka č. 155 Čakrtová Eva Praha 1955 Dr. Bohdan Živanský Narodil se v Brně

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči

110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči 1 110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči Historie hasičských sborů se odvíjí od doby rakousko-uherské monarchie jejíž součástí byly naše země až do roku 1918. Profesionální sbor hasičů měla

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953. Inventář

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953. Inventář Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 090400/03 NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953 Inventář (NAD č.: 2653) (Č. pomůcky: 530) Petra Krátká Praha 2012 I Národní škola

Více

Pracovní list - nacismus

Pracovní list - nacismus Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

Založení spolku VZOROVÝ, z. s.

Založení spolku VZOROVÝ, z. s. Založení spolku VZOROVÝ, z. s...., nar...., bytem...,..., nar...., bytem..., a..., nar...., bytem... (dále jen zakladatelé ), vedení společným zájmem...naznačte společný zájem..., tímto k naplnění tohoto

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

Pan Ing. Pavel Horálek Podací razítko starosta Úřad Městské části Praha 4 Městská část Praha 4 Došlo dne 23-07-2010 Č.j. 081705

Pan Ing. Pavel Horálek Podací razítko starosta Úřad Městské části Praha 4 Městská část Praha 4 Došlo dne 23-07-2010 Č.j. 081705 OPIS Pan Ing. Pavel Horálek Podací razítko starosta Úřad Městské části Praha 4 Městská část Praha 4 Došlo dne 23-07-2010 Č.j. 081705 Vážený pane starosto, 26. července 2010 pro mne a mojí manželku končí

Více

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary)

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Od konce 18. století se do Karlových Varů přijížděli pravidelně léčit také židé. Ve městě se tehdy židům ještě nedovolovalo natrvalo

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_05

Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_05 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_05 Název materiálu: Dopisy osobní x úřední Tematická oblast: Český jazyk 1. ročník Anotace: Porovnání osobního dopisu s dopisem úředním se zřetelem k

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Z Á P I S č. 18. z 18. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 17. 12. 2012 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68

Z Á P I S č. 18. z 18. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 17. 12. 2012 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Z Á P I S č. 18 z 18. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 17. 12. 2012 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Program: 1. Technický bod (schválení ověřovatelů zápisu, programu

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 EL NAD 416 209 I. Vývoj původce archivního souboru Před zřízením školy byl Terešov přiškolen k Drahoňově Újezdu, zdejší škola byla založena v roce 1845

Více

ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem

ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

140/1996 Sb. ZÁKON. ze dne 26. dubna 1996. Účel zákona. Výklad pojmů

140/1996 Sb. ZÁKON. ze dne 26. dubna 1996. Účel zákona. Výklad pojmů Změna: 107/2002 Sb. Změna: 107/2002 Sb. (část) Změna: 342/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 227/2009 Sb. 140/1996 Sb. ZÁKON ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní

Více

Sokolov. Michal 18 let

Sokolov. Michal 18 let Sokolov Michal 18 let Michal studuje na střední škole maturitní obor. V posledním půl roce u něho došlo k výraznému zhoršení prospěchu. Vyučující ho do té doby považovali za nadprůměrného žáka. V posledním

Více

Pavel MÁCHA, nar. 26. 4. 1968, trvale bytem v okrese Praha IV

Pavel MÁCHA, nar. 26. 4. 1968, trvale bytem v okrese Praha IV Městský soud v P r a z e Žalobce: Jiří DODAL, generální tajemník Aeroklubu ČR Žalovaný: Pavel MÁCHA, nar. 26. 4. 1968, trvale bytem v okrese Praha IV o ochranu osobnosti D v o j m o Úvodem sděluji, že

Více

Z Á P I S č. 10. z 10. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 8. 9. 2011 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68

Z Á P I S č. 10. z 10. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 8. 9. 2011 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Z Á P I S č. 10 z 10. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 8. 9. 2011 v 19,00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Program: 1. Technický bod (schválení ověřovatelů zápisu, programu zasedání

Více

Stanovy. LT U SMRKU o.s.

Stanovy. LT U SMRKU o.s. Stanovy LT U SMRKU o.s. Článek 1 Název, sídlo, symboly 1) LT U SMRKU o.s. je suverénním a dobrovolným občanským sdružením (o.s.) na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších

Více

ROEDL & PARTNER ERSTES BÜRO IN PRAG MATERIÁLY PRO UČITELE

ROEDL & PARTNER ERSTES BÜRO IN PRAG MATERIÁLY PRO UČITELE ROEDL & PARTNER ERSTES BÜRO IN PRAG MATERIÁLY PRO UČITELE Roedl & Partner: Erstes Büro in Prag A: So und Sie haben sich vorgestellt, dass Sie hier in Prag ein Büro haben werden, ist das richtig? B: Wir

Více

451/1991 Sb. ZÁKON ze dne 4. října 1991,

451/1991 Sb. ZÁKON ze dne 4. října 1991, Systém ASPI - stav k 17.5.2007 do částky 42/2007 Sb. a 20/2007 Sb.m.s. Obsah a text 451/1991 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2009 451/1991 Sb. ZÁKON ze dne 4. října 1991, kterým se

Více

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy

Více

Období totality. Od roku 1948 po Sametovou revoluci. Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.0938

Období totality. Od roku 1948 po Sametovou revoluci. Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.0938 Období totality Od roku 1948 po Sametovou revoluci Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.0938 Název: Škola hrou Základní škola a mateřská škola Hrubý Jeseník, okres Nymburk Hrubý Jeseník 123, 289 32 Oskořínek

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1. Dokumenty ve správním řízení trvalý pobyt

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1. Dokumenty ve správním řízení trvalý pobyt Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Název Téma hodiny Předmět Ročník /y/ CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_12_CZSŘ_4.12_ Správní řád v oblasti evidence obyvatel Střední odborná škola a

Více

Ing. Zdeněk Burda, daňový poradce BD Consult, s.r.o. web.iol.cz/monet

Ing. Zdeněk Burda, daňový poradce BD Consult, s.r.o. web.iol.cz/monet Doručování v daních Ing. Zdeněk Burda, daňový poradce web.iol.cz/monet Doručování Doručování DŘ dává přednost elektronickému doručování (popř. osobnímu, tomu ale pouze při ústním jednání či při jiném úkonu)

Více

VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY 12 VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Na mapě vykresli státy spadající pod nadvládu Německa a SSSR do pol. roku 1940 VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY v letech 1938 1939 se snaží Fr. a V. B. odvrátit válku vedou

Více

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932.

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Českoslovenští politikové a především ministr zahraničních věcí s obavami sledovali vývoj

Více

Československá filmová společnost I

Československá filmová společnost I Československá filmová společnost I 1936 1938 Inventář NFA 2009 Název archivu: Název archivní pomůcky: Národní filmový archiv, Praha Československá filmová společnost I Časový rozsah pomůcky: 1936 1938

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175, 377 01 Jindřichův Hradec II, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175, 377 01 Jindřichův Hradec II, Česká republika DOTAZNÍK

Více

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz SLAVNOSTI SVOBODY Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz PLZEN OSLAVUJE Tati, co vlastně dneska slavíme? Připomínáme si konec 2. světové války.

Více

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava Arizace v Protektorátu Čechy a Morava VY_32_INOVACE_DEJ_25 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: České země za druhé světové války Předmět: dějepis,

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce Údaje o stříkačce SDH Žamberk Ani Žamberk nebyl ušetřen zkázy způsobené ohněm, a proto se jeho občané snažili vytvářet ochranu proti tomuto živlu. Staré kroniky zaznamenávají rok 1572, kdy město lehlo

Více

170/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 9. dubna 2002. o válečných veteránech

170/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 9. dubna 2002. o válečných veteránech 170/2002 Sb. ZÁKON ze dne 9. dubna 2002 o válečných veteránech Změna: 190/2005 Sb. Změna: 70/2007 Sb. Změna: 308/2008 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Preambule Maje na zřeteli morální ocenění mužů a žen, kteří

Více

listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013

listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 AKTUÁLNÍ TÉMA Možnost přezkumu rozhodčích doložek i v probíhajících exekucích Stanovisko občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR

Více

Pobyt v Sušici Besuch in Sušice 20. 5. 2015 21. 5. 2015

Pobyt v Sušici Besuch in Sušice 20. 5. 2015 21. 5. 2015 Projekt 325: Spolupráce škol SOŠ a SOU Sušice a VHS im Landkreis Cham e. V. Motto projektu: Společně žít, učit se a pracovat v oblastech Sušice a Chamu. Zusammenarbeit der Schulen SOŠ a SOU Sušice und

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Peča Václav, JUDr. (1869-1945) Prozatímní inventární seznam NAD č. 640 evidenční pomůcka č. 198 Honzáková Valerie Praha 1971 JUDr. Václav Peča

Více

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice.

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Jednací řád Soutěž o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Ministerstvo kultury České republiky s ohledem na Rozhodnutí č. 1622/2006/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Profil aktualizovaného znění:

SBÍRKA ZÁKONŮ. Profil aktualizovaného znění: SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Titul původního předpisu: Profil aktualizovaného znění: Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Citace pův. předpisu: 238/2000 Sb. Částka:

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA pro jednání se zájemcem o poskytnutí sociální služby v Sociálních službách, p.o. pro službu domov se zvláštním režimem

Více

Výbor pro výstavbu a rozvoj Zastupitelstva Městské části Praha Řeporyje

Výbor pro výstavbu a rozvoj Zastupitelstva Městské části Praha Řeporyje Výbor pro výstavbu a rozvoj Zastupitelstva Městské části Praha Řeporyje ZÁPIS č. 3/2007 Zápis z jednání Výboru pro výstavbu a rozvoj Zastupitelstva Městské části Praha Řeporyje ze dne 7.4.2007 Přítomni:

Více

Stanovy spolku. Čl. I. Název a sídlo. Čl. II. Účel spolku. Čl. III. Hlavní činnost spolku

Stanovy spolku. Čl. I. Název a sídlo. Čl. II. Účel spolku. Čl. III. Hlavní činnost spolku Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Sportovní klub Nýrov, z.s. (dále jen SK Nýrov ) se sídlem Nýrov 56, 679 72 Kunštát. Čl. II Účel spolku Účelem spolku je pořádání a organizace sportovních, tělovýchovných

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Základní škola Mochov Na Dolejšku 287, 250 87 Mochov

Základní škola Mochov Na Dolejšku 287, 250 87 Mochov Základní škola Mochov Na Dolejšku 287, 250 87 Mochov Základní škola Mochov Na Dolejšku 287, 250 87 Mochov ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č. j.: 59/13 Skartační znak: S 5 Spisový znak:

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922)

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) (1865-1921 [1977]) INVENTÁŘ NAD č. 756 evidenční pomůcka č. 306 PhDr. Zdeněk Vácha Praha 2008-2009 Obsah:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Generální tajemník

EVROPSKÝ PARLAMENT. Generální tajemník EVROPSKÝ PARLAMENT Generální tajemník SDĚLENÍ ČLENŮM PŘEDSEDNICTVA Věc : Potřeba kanceláří a skladovacích prostor v Bruselu Budova 30/50 rue Wiertz pronájem dvou poschodí Podzemní skladovací prostory koupě

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně.

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. OPIS SOKOL - 1945 Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. Tak zahájena znovu činnost naší jednoty po čtyřleté nucené přestávce za doby německé okupace, strašného utrpení

Více

Pracovní list Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. - 28. 12. 2014

Pracovní list Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. - 28. 12. 2014 Pracovní sešit Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. 28. 12. 2014 V tomto pracovním listě tě čeká příběh, který mohla prožít jedna z vyškovských rodin za 1. světové války. Některé informace však chybí

Více

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Pobyt cizinců SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince ČR Trvalý pobyt je pobytový status pro cizince, který splní zákonné podmínky. Může být umožněn na základě: Povolení k pobytu pro občany ze zemí

Více