Ve výpravném bookletu se mění lidské buňky na rostlinné. Album vychází na cd i na vinylu.

Transkript

1 Artist: Květy Album title: Bílé včely Cat. n. MAM524 + (P) 2012 Indies Scope EAN: hlasitá a nekompromisní imaginace Opět po roce vykvetly brněnské trvalky Květy, tentokrát hlasitě a bez okrasných lístků. Mezi ostny které škrábou a zadírají se pod kůži, můžete najít krásné originální Květy a písně Martina E. Kyšperského album Bílé včely. Květy tentokrát zvolili trochu jiný přístup a se snahou o maximální soustředění natočili album v základní čtveřici, záměrně zcela bez hostů, s důrazem na syrovost a autentičnost. Album Bílé včely bylo natočeno se zvukařem a producentem Ondřejem Ježkem, v létě 2012 v Praze. Skladby vznikaly několik let a kapela v nich ubrala na strukturovanosti písní, naopak melodie se rozepjaly více směry. Již předem bylo rozhodnuto, že takovýto materiál kapela nahraje sama bez hostů. Chtělo to jiný koncept. Jen energii nás čtyř. A pak jsem cítil, že ty písně nejlíp zazpívám všechny sám, protože vím, o čem jsou. Vysvětluje nepřítomnost jindy tak charakteristických hostujících zpěvaček Martin E. Kyšperský. Ale protože se nahrávalo u Ondřeje Ježka, nemohlo se to nepromítnout do výsledné nahrávky. Na desce se v písních objevují těžko identifikovatelné, většinou elektronické zvuky. To souvisí i s tím, že album vznikalo právě jen v základní sestavě. Ondra Ježek by se normálně neudržel a nahrál tam všelijaké nástroje (a on to umí!). My mu řekli, že nezveme hosty, ale on může, protože už je vlastně napůl v kapele, v rodině. Vyřešil to tak, že sice nedotáčel nástroje, ale zato nám přidal různá echa, pazvuky, skřípance i úplně sladké ozvěny. Vyrobil to ze střípků zvuku našich vlastních vyhrávek. Duchové ve stroji. V některých momentech zní kapela opravdu špinavě, ale vždy s něhou. Martin E. Kyšperský je výhradním autorem hudby i textu. Kde bere tolik inspirace, že každý roky může natočit nové album? Jedna skladba byla napsána podle zvláštního snu, jedna byla natočena, potom puštěna pozpátku a pak teprve nazpívána. Kalkulačka, dětská pokladna, ruční ždímačka a starý diktafon s málem úplně vybitými baterkami. Dávno kdesi ztracení spolužáci, starý a unavený lidi, který nikdo nechce poslouchat, les, špatní pastýři, kteří nabízí falešnou útěchu Svět tak jak ho vidí Martin E. Kyšperský je neobyčejný, fascinující a hodný zaznamenání. Pokud alespoň trochu se nebojíte, že se poškrábete o trny, dostane se vám při poslechu alba Bílé včely bohaté odměny. Ve výpravném bookletu se mění lidské buňky na rostlinné. Album vychází na cd i na vinylu. Aktuální koncerty: pá Tábor Orion st Brno Metro Společný koncert s kapelou Zrní, na kterém obě kapely pokřtí svá nová CD so Mariánské Údolí u Olomouce Muzika pro nezaujaté uši No.10 čt Ostrava Barrák Společný koncert s kapelou Ty Syčáci. so Valašské Meziříčí M klub

2 so Praha Akropolis Společný koncert s kapelou Zrní. Křest nového CD obou kapel. ne Brno Mersey Vánoční koncert Seznam skladeb: 1. My děti ze stanice Bullerbyn 4:52 2. Kámoši 3:46 3. Lesní duch 3:34 4. Kopýtka 4:09 5. Po zarostlém trávníčku 4:09 6. Tvůj dům 1:39 7. Kostra 3:47 8. Papoušek noci 4:05 9. Pole tráva a činžáky 3: A. Kurosawa 1: Na útěku /pa.at./ 3: Marko Polo 3:40 Hudba a slova Martin E. Kyšperský Květy: Martin E. Kyšperský zpěv, kytary, banjo, piano, el. varhany, sitár, vokály Albert Novák housle, vokály Ondřej Čech kontrabas, baskytara, fender piano, vokály Aleš Pilgr bicí, perkuse, klávesy, melodika, zvonkohra, vokály Natočeno v létě 2012 Studio Jámor, Ondřej Ježek Mix & Mastering Studio Jámor, Ondřej Ježek Bio: Skupina KVĚTY byla založena na úplném konci dvacátého století. Její první sestava (zpěvák a kytarista Martin E. Kyšperský, zpívající houslistka Marta Svobodová, bubeník Michal Navrátil a cellista Martin Růžička) připravila dva monotématické programy. Byly to hudební pohádky O Červené Karkulce (2000) a Palouček (2001). Obě pásma natočila na desky vydané vlastním nákladem, druhé z nich dostalo na freemusic.cz cenu Demo roku V roce 2002 přichází na místo Michala Navrátila nový bubeník a multiinstrumentalista Aleš Pilgr, a skupina točí album Daleko hle dům (2003 náklad vyprodán v průběhu let, reedice Amakvaré records 2009). Skupina začíná více koncertovat, a zredukovaná na chlapské trio vydává v roce 2004 své první oficiální album Jablko jejího peří (Indies records, «skrýt následující

3 stejně jako všechny následující alba). Koncertů je stále více, kapela jede postupně do Srbska, Rakouska, Polska a Francie. Mění se i zvuk, a tak je pařížské vystoupení poslední s violoncellem, a do skupiny přichází nový člen baskytarista a kontrabasista Ondřej Čech. Skupina vystupuje velmi často v televizi a v rozhlase, má periodicky se objevující spolupracovníky, mezi kterými jsou fotograf a filmař Petr Hegyi, výtvarnice Pavla Kačírková, zpěvačky Marta Svobodová a Dorota Barová, programátor a výtvarník František Eliáš, zvukař Broněk Šmíd a manažer Petr Zavadil. V okruhu těchto lidí kapela velmi intenzivně koncertuje a také natáčí trilogii alb Kocourek a horečka (2006, oceněno cenou Anděl za Alternativní a nezávislou scénu) Střela zastavená v jantaru (2007) Myjau (2009). Třetí album točil s Květy nový člen, vynikající houslista Albert Novák, a také producent a zvukař Ondřej Ježek. Deska opět získala cenu Anděl. Mimo řadová alba jsou Květy často oslovováni pro jiné projekty. V roce 2007 složili skladbu "Malé proměny" pro kompilaci "Brno Město básníků". Podíleli se na tribute deskách "Oldřich Janota Ztracený ve světě" a "For Semafor" (se skladbami dvojice Suchý Šlitr). Na jaře 2009 vychází jejich verze skladby "Právě tady" od skupiny "E" na desce věnované brněnské alternativě 80. let (společně Midi lidi, Dva, Otk, Čoko voko aj.). Svoji účast přislíbili na nahrávce poctě kapely Mňága a Žďorp. Jednu skladbu Květů lze najít na desce "3B Bongo bonboniéra", jejíž druhý díl se už chystá. Zdaleka nejdůležitějším je však "V čajové konvici písně z projektu Svět podle Fagi", nabídka složit jednoduché písničky. Výzva, která se nakonec proměnila v nahrávku, a ta v plochu celého alba (vycházející u firmy Indies scope v dubnu 2011) a jeden sběratelský desetipalcový vinyl s šesti písněmi navíc. K této příležitosti vznikne i několik videoklipů a další související materiál. Vše se objeví postupně na facebooku a bandzone.cz. Promo rozhovor s Martinem E. Kyšperským: 1. Album zcela bez hostů a tím pádem i bez hostující zpěvačky. U Květů celkem nečekané. Proč ta změna? Chtělo to jiný koncept. Jen energii nás čtyř, soustředění. A pak jsem cítil, že ty písně nejlíp zazpívám všechny sám, protože vím, o čem jsou. Nakonec tam ale jednu skvělou zpěvačku máme. Když byla deska hotová, pozval jsem ji domů a ona tam zazpívala jednu jedinou větu a pak chřestila šperky. Nebudu říkat kdo to je, ale kdo si album pořídí, tomu to dojde. 2. Nahrávání bylo díky tomuto konceptu, kratší a intenzivnější nebo naopak zaměřené více na detail a tím pádem delší? Bylo kratší, ale přitom se to nezdá, když točíme s Ondrou, strávíme dost času povídáním, couráme na jídlo, válíme se, děláme vtipy..., základ se natočil za dvě odpoledne, velká část zpěvů se vzala z těch, co jsem zpíval ve studiu nanečisto. Když ty písně dostanou tvar, tak Ondřej navrhuje různé vychytávky... takhle jsem si třeba zahrál na sitár. Pochopitelně bych to nikdy nezvládl, kdyby se všechny struny nenaladily do jednoho akordu. Taky jsme tahali kartičky s instrukcemi co dál s nahrávkou. Díky tomu je jedna skladba puštěná pozpátku. 3. Vždy jste používali různé ruchy, na nahrávkách, zvláště od dob spolupráce s Ondřejem Ježkem. Je ale tato deska nejvíce elektronické ze všech alb Květů?

4 To souvisí i s tím, že album vznikalo právě jen v základní sestavě. Ondra Ježek by se normálně neudržel a nahrál tam všelijaké nástroje (a on to umí!). My mu řekli, že nezveme hosty, ale on může, protože už je vlastně napůl v kapele, v rodině. Vyřešil to tak, že sice nedotáčel nástroje, ale zato nám přidal různá echa, pazvuky, skřípance i úplně sladké ozvěny. Vyrobil to ze střípků zvuku našich vlastních vyhrávek. Zní to krásně, je dobrej. 4. Řada samplů zní velmi originálně, je tam něco, co jste nahrávali opravdu obtížně? My do studia žádné samply ani zvuky nepřinesli, kromě jednoho. Tím zvukem deska začíná.. dělali jsme si doma demo k písni My děti ze stanice Bullerbyn a Albert si zapojil k houslím efekty nějak obráceně a tím docílil nekonečného echa.. A něco možná zní elektronicky, ale není. V jedné skladbě hraje Aleš Pilgr na pilu smyčcem, zní to kupodivu příjemně. 5. V poslední době to vypadalo, jako by ses obracel trochu k písničkářům, ale nové album je až téměř nekompromisně rockové. Konec písničkaření? Když před téměř padesáti lety Bob Dylan poprvé připojil ke svému hraní na kytaru navíc rockovou kapelu, tak jeho obdivovatelé prý vzteky rozbíjeli židle v zákulisí.. hehe.. ale právě z té doby zůstali nejlepší písničky v pravém slova smyslu. Možná se časem posuneme k elektronice, možná vypneme elektřinu a budeme jen mlátit na hrnce. Nevím, ale teď nás baví takový zvuk, jaký jsme si našli. 6. Jedna skladba je inspirována Tvým snem, co bylo inspirací pro ty ostatní? Dávno kdesi ztracení spolužáci, starý a unavený lidi, který nikdo nechce poslouchat, les, špatní pastýři, kteří nabízí falešnou útěchu, vztek, bolestně krásná nenaplněná láska, indiáni, anatomie člověka, nespavost, holky, bolestně krásná prožívaná láska, závislost, samostatnost, naděje, panické poruchy a moře. 7. Tvoje texty jsou plné imaginace. Dovedeš si představit, že uděláš texty a písničky, které budou např. až realisticky současné a konkrétní? Narážím tím na vlnu tzv. písničkářské angažovanosti. Tu míru konkrétnosti nebo porozumitelnosti moc neřeším. U každé písně vím o čem je, ale záleží na posluchači, jestli to k němu bude mluvit nebo ne. Lze být i úplně adresný, aniž by se to někoho dotklo a naopak velmi abstraktní a promlouvat spíš citově. Třeba Tomáš Klus má jeden politický hit, ale mně se to strašně nelíbí... písničkářská angažovanost mne asi nezajímá. Kdybych chtěl zpívat text o tom, jak mne něco štve, proč ne... Jen mne dosud taková věc sama nenapadla. 8. Album má bílý obal a název Bílé včely. Bude to Vaše White album? Ne, naopak. Tohle by mohl být Klub opuštěných srdcí seržanta Peppera! Je to černá deska s bílým bookletem. A když ji posloucháte vícekrát, vyplouvají barvy. To slavné Bílé dvojalbum je jako velikej žulovej kvádr.. nádherný písně, ale je tam toho moc. My nastoupili na cestu střídmosti, 42 minut hudby je maximum, musí se to vejít na jednu gramodesku. Kdyby Beatles vybrali z Bílého dvojalba půlku, bylo by to silnější (jakkoliv to miluju, jsou to sakra Beatles!). My vyhazovali, zůstalo jen to nejdůležitější. 9. Protože nemáte producenta, je rozhodnutí o tom co vypadne na Tobě? Rozhoduješ se na základě toho, jak dopadlo nahrávání? Kluci písničky dotáhli, a hodně jsme je hráli na koncertech. Už před tím, než jsme šli do studia, jsem měl tu desku promyšlenou. A je taková, jaká byla v hlavě, jen Ondra Ježek proházel pořadí. Já mu věřím, on je napůl zvukař, napůl producent... když s ním točíme. Doteď jsem napsal vždycky o hodně skladeb víc. Některé se na album nehodí, ale myslím, že

5 jsou silné. jiné se mi nepovedly. Je to ale boj se jich vzdát, protože často o nich přemýšlím týdny a piplám je. 10. Chystáte společné koncerty se Zrní. Je to delší spolupráce? Budete na křtech hrát společně nějaké písničky? My je máme moc rádi, i jako lidi. Kdybychom si to navrhli, tak asi něco takového bude. Nevím.. uvidíme. Label Indies Scope: Přemysl Štěpánek Indies Scope Records Dolni Loučky Czech Republic premysl@indies.eu