6. května 2008 Školní vzdělávací program Globe

Transkript

1 Foto: Z. Pazdera KONFERENCE K PROJEKTU CZ / / května 2008 Školní vzdělávací program Globe Gymnázium Globe, s. r. o. Bzenecká 23, Brno

2 Projekt CZ / /0344 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM GLOBE JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Školní vzdělávací program Globe Ekologická konference 6. května 2008 PROGRAM SEKCE A: Předmluva: NIŽŠÍ STUPEŇ GYMNÁZIA Školní vzdělávací program Globe Blok 1: Energie a prostředí 1. Anna Matušková, Natália Slabá, Kamila Lacinová, Lucie Aulehlová: Projekt Globe a životní prostředí (Sekunda A) 2. Vít Sikora, Michal Kuba, David Klíčník: Metodika měření půdních teplot (Sekunda A) 3. Vojtěch Vinklárek, Petr Fejfuša: Vyhodnocení měření grafickou metodou (Sekunda A) 4. Zdenko Brandejs, Martin Mančík: Bioklimatologická stanice Bílý Kříž (Kvarta A - Sekunda B) 5. Simona Hlaváčková, Andrea Kopečná : Biofuels (Kvarta A - Sekunda B) 6. Jaroslav Fabeš, Tomáš Hynek:: Jaderné elektrárny (Tercie A Prima B) 7. Jakub Huňáček, David Fejfuša: Jaderný odpad (Kvarta A - Sekunda B) 8. Joshua Zrzavý, Lukáš Pivovarník: Biovýrobky (Prima A) 9. Tercie A Prima B: Pasivní domy 10. Tereza Fillerová, Kateřina Líbalová, Kateřina Suchánková: Ekologický dům Sluňákov (Tercie A Prima B ) 11. Ing. arch. Helena Chvílová: Nízkoenergetické domy (slovo odborníka na závěr sekce)

3 Školní vzdělávací program Globe Projekt CZ / /0344 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM GLOBE JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Moderátoři sekce A: Simona Hlaváčková a David Sigmund, Kvarty A-Sekundy B Blok 2: Environmentální výchova 12. Romana Hollá, Kamila Liedermannová: Práce dětí, adopce na dálku (Prima A) 13. Taras Romanchuk: Útulky pro zvířata (Prima A ) 14. Nikola Trenzová: Kosmetika testovaná na zvířatech (Kvarta B - 2.K) 15. Martin Hos: Panda (Kvinta B - 3.K), referát v angličtině 16. Jaroslava Sukeníková, Michl Šišák:: Kriminalita nezletilých (Kvinta B - 3.K) Jaroslava Sukeníková a Michal Šišák (Kriminalita nezletilých)

4 SEKCE B: VYŠŠÍ STUPEŇ GYMNÁZIA Blok 1: Černé zlato? 17. Tereza Fuxová: Esej o ekologii (Kvarta B - 2.K) 18. Marie Procházková: Biopotraviny (Kvarta B - 2.K) 19. František Leigeb, Barbora Aulehlová: Biofuels (Kvarta B - 2.K) 20. Mariana Ondrušová: Plasty (Kvarta B - 2.K) 21. Tomáš Řezníček: Odpady (Kvarta B - 2.K) 22. Pavel Hanák, Lukáš Fajtl: Radioactive waste (Kvarta B - 2.K) 23. David Luzar: Pollution in China (Kvarta B - 2.K) 24. Jakub Cerovský, Jan Vaculík: Ropa a její cena (Tercie B - 1.K) 25. Delana Ilieva Teodorova: Hot deep Biosphere (Tercie B - 1.K) 26. Pavla Holíková: Skleníkové plyny (Kvarta B - 2.K) 27. Jan Viktorín: Global warming (Kvarta B - 2.K) 28. Martin Meduna, Tomáš Řezníček: H 2 (Kvarta B - 2.K) 29. Milos Jeremic, Milica Lempic: Babin Zub (Gymnázium Knjaževac) 30. Jelena Dragicevic, Diana Todorovic : Ecological aspects of Knjazevjac 31. Nikola Stojanovic, Renata Corejl : Water resources of Knjazevjac 32. Nikola Stojanovic: Gaia (Gymnázium Knjaževac) 33. Pavel Jakš: Bulbs (Kvarta B - 2.K) 34. Marie Procházková: Biofood (Kvarta B - 2.K) Blok 2: Molekulární biologie a bioinženýrství 35. Tereza Kosová, Hana Cupáková: J. E. Purkyně, zakladatel cytologie (Kvinta B - 3.K) 36. Simona Dostálová, David Kubíček: Je mi 90 let, jsem zcela zdráv a stále plodný (Kvinta B - 3. K) 37. Barbora Klementová: Buněčná smrt (Apoptóza) (Kvinta B - 3.K) 38. Alexander Řepka: Telomeráza (Kvinta B - 3.K) 39. Adéla Gallová: Vznik nádorů (Kvinta B- 3.K) 40. Martin Hos: Lasery (Kvinta B - 3.K) 41. Tereza Rossi, Jana Ševelová: Upravili byste genetickou informaci svého dítěte? (Kvinta B - 3.K), statistické šetření

5 Předmluva Školní vzdělávací program Globe Priority školního vzdělávacího programu Globe můžeme shrnout do několika základních bodů. Zjednodušeně můžeme říct, že odpovídají těm základním kompetencím, na které se škola prioritně soustřeďuje a které jsou plně uplatněny při pořádání naší Ekologické konference. Ta má na škole dlouhou tradici, konala se již 10. rok. Sekunda při prezentaci Projektu Globe Priority ŠVP Globe: Celkový rozvoj osobnosti žáka, který prostřednictvím environmentálního vzdělávání a výchovy rozvíjí jak kompetenci občanskou a sociální, tak vede studenty k chápaní světa v širokých globálních souvislostech. V realizovaných projektech podporuje pracovní kompetence, zapojuje děti do řešení problémů a vede je k podnikavosti. Vědomě je podpořen zájem o přírodovědné a technické obory, aby nenastal u mladých lidí jednostranný odklon k humanitním směrům. Užívání informačně komunikačních technologií ve výuce ale zejména v běžném životě žáků. Rozvíjení komunikativní schopnosti žáků v českém i v anglickém jazyce při prezentaci v projevu ústním i psaném. Prostředky na realizaci programu: Realizace ŠVP Globe v době do od do , proto i právě tato konference je podpořena z prostředků Evropských sociálních fondů, z obhájeného grantu s názvem Školní vzdělávací program Globe se zaměřením na rozvoj komunikativních kompetencí žáků a environmentální výchovu. Přímými účastníky školní konference bylo 9 hostů z partnerské srbské školy z Gymnázia Knjaževac. Účast partnerské školy na akci byla umožněna dotací z programu Do světa! 2008 z prostředků JMK. Jak vznikly příspěvky ve sborníku? Příprava konference Příspěvky sekce A jsou spojeny převážně se školními projekty a aktivitami podpořenými z dotace MŠMT Podpora EVVO na školách v roce 2007 Příspěvky v sekci B se opírají o seminární práce v předmětech Biologie, Blok předmětů v anglickém jazyce, Chemie, Fyzika a Zeměpis. Jsou to v podstatě rešerše referátů, které byly doplněny počítačovými prezentacemi na interaktivních tabulích. Příspěvky v anglickém jazyce jsou ponechány v původní autorské podobě studentů. Mohou obsahovat stylistické chyby, jde o jazyk, kterému se žáci na škole učí. Ohlédnutí na závěr akce: Ing. Pavel Máchal, ředitel Institutu celoživotního vzdělávání MZLU se o konferenci vyjádřil následovně. Nevěřil bych, že jsou toho schopni středoškoláci, kdybych to neviděl. Chceme poděkovat dětem, které se snažily a jejich zásluhou konference snesla porovnání s konferencemi odborníků. Byla jen veselejší a byla plná života. Dr. L. Bartková a PaedDr. E. Kršková

6 HOSTÉ KONFERENCE PhDr. Jiří Čejka, starosta MČ Brno-Vinohrady, moderátoři sekce B, Karel Starý a Karolína Nyitrayová Ing. P.Máchal, CSc., ředitel Institutu celoživotního vzdělávaní MZLU, Sergej Bulat (první řada) Vojislav Arandjelovic, ředitel Gymnázia Knjaževace a hosté z Knjaževace (druhá řada)

7 Projekt Globe a životní prostředí SVĚT PRÁCE VE TŘÍDĚ SEKUNDA A Lucie Aulehlová, Kamila Lacinová, Anna Matušková, Natálie Slabá, Sekunda A Globe je mezinárodní dlouhodobý vzdělávací projekt, zaměřený na sledování životního prostředí na místní i globální úrovni. Myšlenku Globe vyhlásil více prezident Al Gore v roce 1994 (tedy v roce, ve kterém se skoro všichni studenti Sekundy narodili) a o rok později byl při příležitosti Dne Země slavnostně zahájen. Dnes již projekt probíhá ve 134 zemích světa. Program Globe vede žáky k poznání a porozumění přírody kolem nás. Česká republika byla mezi prvními sedmi zeměmi zapojenými do projektu v roce Náš projekt probíhá s přestávkou 2 let od roku Naměřená data studenti odesílají prostřednictvím internetu do databáze USA. Data jsou prospěšná i pro místní obyvatele z okolí těch škol, kde projekt probíhá, protože je sledován vývoje počasí, srážek, škodlivin v ovzduší, provádí se hydrologická pozorování a sledování změn v krajině. Globe je praktický školní projekt, který si klade za cíl : vzbudit zájem studentů o své okolí a získat si k němu osobní vztah, zvýšit všeobecné povědomí o stavu životního prostředí člověka ve světovém měřítku, rozvíjet možnost sdílení poznatků a informací o stavu životního prostředí mezi studenty, rozvíjet znalosti cizích jazyků a další Každoročně se v ČR pořádá v rámci projektu GLOBE soutěž mezi českými i zahraničními školami pod názvem GLOBE GAMES. V letošním roce proběhnou GLOBE GAMES tento týden v Bystřici nad Pernštejnem a zúčastní se jich také žáci naší školy. Metodika měření v projektu Globe Vít Sikora, David Klíčník, Michal Kuba, Sekunda A Následující příspěvek je o metodice měření v rámci projektu Globe, který provádí naše třída společně s třídou Prima A. Takže, co se vlastně měří? Měříme půdní teplotu zahnutým půdním teploměrem. Spodní částí je teploměr v zemi, zahnutý je pro lepší čitelnost údajů a je rtuťový. Hloubkové půdní teploměry, které se používají na měření ve velkých hloubkách mají velký zásobník rtuti, aby byla větší setrvačnost a mohli jsme po jeho vytáhnutí údaje přečíst dříve než se změní. Měříme také přízemní minimální teplotu lihovým teploměrem, protože je to důležitý údaj zejména pro zemědělce a zahrádkáře. U tohoto teploměru se nachází rozdvojený receptor, aby měl teploměr vyšší citlivost na teplotu. V lihu je umístěn pohyblivý index, který je v místě vzdálenějším od receptoru rozšířen. Při poklesu teploty je index hladinou lihu stahován dolů, pří zvýšení teploty obteče líh kolem indexu a ten nezmění svoji polohu. Pro nastavení na nové měření otočíme teploměr receptorem vzhůru a počkáme až se index zastaví na úrovni okamžité teploty. Pro další měření ukládáme teploměr do vodorovné polohy. Dále měříme srážky srážkoměrem, odborně nazývaným ombrometr. Srážky jsou udávány v milimetrech, jeden milimetr odpovídá jednomu litru vody na metr čtvereční. V zimě se měří i výška sněhové pokrývky, sníh se ve srážkoměru rozpustí, abychom zjistili kolik je ve sněhu obsaženo vody. Celá meteorologická stanice musí směrovat směrem na sever aby na ni z jihu nesvítilo slunce. Měření probíhá o velké přestávce v 11:00, kdy jde jedna dvojice zapsat naměřené údaje do notýsku. A na základě těchto údajů pak žáci tvoří grafy vývoje teplot a srážek. Zdroje: 1

8 Zpracování výsledků měření Petr Fejfuša, Vojtěch Vinklárek, Sekunda A Pro každý měsíc (říjen až duben) jsme zpracovali dva grafy. V jednom je zaznamenán průběh srážek v měsíci. Druhý znázorňuje teplotu v jednotlivých dnech. Srážky měříme v milimetrech vodního sloupce, 1mm vodního sloupce představuje 1l vody na plochu 1m 2. Teploty měříme ve stupních celsia. Vzhledem k tomu, že byla extrémně teplá zima s nedostatkem sněhu, byl jediný měsíc, kdy jsme mohli měřit výšku sněhové pokrývky, prosinec. Celkový úhrn srážek byl 39,1 mm. Na grafu z prosince si můžeme ukázat jak reaguje půda na teplotní výkyvy vzduchu. Na prudký pokles teploty reagují pouze teploty v 0, 5, 10 cm pod povrchem země. V hloubce 20cm pod povrchem jsme za celou zimu nezaznamenali hodnoty pod nulou. Krátkodobé změny teplot se pod povrchem půdy vůbec neprojevily. Tyto údaje o promrzání půdy jsou důležité pro zoology i zahrádkáře, kteří mohou odhadnout stavy živočichů, kteří přezimují zahrabaní v půdě. Po těchto teplých zimách se vyskytuje velké množství hlodavců a hmyzích škůdců T min T 0 T 5 T 10 T 20 T Ukázka zpracování záznamu měření a prezentace Vojtěchem Vinklárkem 2

9 Experimentální ekologické pracoviště Bílý Kříž Zdenko Brandejs, Martin Mančík, Kvarta A Na podzim loňského roku jsme absolvovali exkurzi, kde jsme si prohlédli pracoviště na Bílém Kříži. Akce byla součásti environmentálního vzdělávání a výchovy na naší škole a byla hrazena z prostředků grantu, který škola získala od MŠMT ČR na tuto činnost v roce Lokalita Bílý Kříž byla vybrána evropskou komisí pro studium fyziologie smrkových porostů. Zkoumá zejména vliv vnějších podmínek na průběh fotosyntézy této dřeviny. Laboratoř zkoumá u lesních dřevin fyziologické procesy jako jsou : mikroklima smrkového porostu fotosyntéza smrku vodní režim smrku dýchání půdy a porostu smrku distribuce listové plochy a přírůst biomasy u smrku toky energie a látek mezi porostem a přízemní vrstvou atmosféry studium toků uhlíku a mechanismů kontrolujících jeho příjem a výdej EEP Bílý Kříž se nachází v Moravskoslezských Beskydách - 908m n. m. V oblasti je nejrozšířenější dřevinou smrk ztepilý, na kterém se též provádí výzkumy. Popis EEP Bílý Kříž : Lamelové kultivační sféry - pěstování pokusného smrkového porostu ve dvojnásobné vzdušné koncentraci oxidu uhličitého. Cílem tohoto výzkumu je zjistit jaké množství CO 2 je schopna zpracovat smrková monokultura. Experiment se provádí z toho důvodu, že se neustále zvyšuje koncentrace CO 2 v atmosféře. Celý projekt je pojmenován Atmosféra 2045, protože odborníci odhadují, že do roku 2045 se zvýší koncentrace tohoto skleníkového plynu na dvojnásobek oproti dnešku. (Základna 9x9m,výška 7m,plocha skla 300m²,hmotnost 8,5t) Výzkumný smrkový porost - sledování environmentálních a antropogenních vlivů na fyziologické procesy smrku ztepilého Klimatologická stanice a stanice měření čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu EEP Bílý Kříž obdrželo od Evropské komise finanční podporu a statut: Metodické a experimentální výzkumné centrum pro studie dopadů klimatické změny na lesy. Bílý kříž letecky Měření v korunách smrků Kultivační sféra Meteobudka Zdroje: Prospekty dovezené z EEP Bílý Kříž, obrázky viz web 3

10 Biopotraviny Lukáš Pivovarník, Josua Zrzavý, Sekunda A Stručně řečeno biopotraviny, nebo bioprodukty jsou vypěstovány nebo vyrobeny ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství. Hlavním rozdílem mezi alternativním a klasickým zemědělstvím je přísný zákaz používání umělých hnojiv, chemických postřiků (pesticidů) či geneticky modifikovaných organismů. GMO jsou na českém trhu v prodeji již 10 let, nejčastěji se můžeme setkat s geneticky modifikovanou sójou nebo kukuřicí. Jedná se o produkty genové manipulace v rostlinném organismu, která spočívá v přenesení genu s charakteristickou vlastností z jednoho organismu na druhý. Např. se může přenést gen z pšenice mezi geny kukuřice a tím se zajistí odolnost kukuřice proti některým škůdcům nebo chorobám. Jaký dopad to vše má na přírodu a zdraví člověka,je doposud velkým sporem na světových, nejen ekologických, konferencích. Všechny tyto již známé informace a touha po zdravém stravování vedou ke stále zvyšujícímu se zájmu právě o biopotraviny. Přestože vysoké nároky na vypěstování a zpracování takovéhoto produktu mají vliv na jeho výslednou cenu, jsou spotřebitelé ochotni připlatit za ekologicky čistou potravinu více. Ze zkušeností můžeme říci, že biopotraviny jsou nejen zdravější, protože tělo nezatěžují zbytečnými chemickými látkami, ale jejich ekopůvod můžeme ocenit i v samotné chuti. Navzdory vyšší ceně těchto potravin, která je ovlivněna zejména větším podílem manuální práce při pěstování plodin, obliba mezi spotřebiteli stále stoupá. Ve většině obchodů s potravinami se dnes už běžně setkáváme s oddělením biopotravin Biopotraviny musí mít na svém obalu nápis produkt ekologického zemědělství a označeny bioznačkou, tzv.biozebrou. Biofuels Simona Hlaváčková, Andrea Kopečná, Kvarta A - Sekunda B All world is dependant on oil, but the sources are rapidly depleted. So people are looking for some other types of fuels. One of them is biomass. Biomass is organic material made from plants and animals. Biomass contains stored energy from the sun. Biomass is a renewable energy source because we can always grow more trees and corps, and waste will always exist. Some examples of biomass fuels are wood, corps, manure and some garbage. When burned, the chemical energy in biomass is released as heat. Wood waste or garbage can be burned to produce steam for making electricity, or to provide heat to industries and homes. Biomass can be also converted to other usable forms of energy like methane gas or transportation fuels like ethanol and biodiesel. Types of alterative fuels used in cars include: biodiesel, natural gas( methane), ethanol, methanol(wood alcohol), propane, hydrogen gas and p-series fuels. The primary goal of biofuels is to produce fewer emissions, which not only are harmful to the air we breathe but also damage our planet in general.biofuels are transportation fuels like ethanol and biodiesel that are made from biomass materials. These fuels are usually blended with petroleum fuels-gasoline and diesel fuel, but they can also be used on their own. The question is, whether production of biofuels has negative impact? Answer is: Yes, it has. Especially economic - the production of biofuels depends on state money, on state subsidies.the other impact is social-economic - higher prices of food and next impact is ecological for example depleting forests. Zdroje: 4

11 Jaderné elektrárny Jaroslav Fabeš, Tomáš Hynek, Tercie A Prima B Dějiny lidstva jsou spojeny s dějinami využití energie. V současné době, kdy se silně snižují zdroje klasických energií, je nutno využít energie ukryté ve hmotě - to znamená využití štěpení jádra atomu v elektrárnách. Jaderná elektrárna, někdy nazývaní atomová, je výrobna elektrické energie resp. technologické zařízení, sloužící k přeměně vazebné energie jader těžkých prvků na elektrickou energii. Skládá se obvykle z jaderného reaktoru, parní turbíny s alternátorem a z mnoha dalších pomocných provozů. V principu se jedná o parní elektrárnu, ve které se energie získaná jaderným reaktorem používá k výrobě páry v parogenerátoru. Tato pára pohání parní turbíny, které pohání alternátory pro výrobu elektrické energie. Současné jaderné elektrárny využívají jako palivo převážně obohacený uran, což je přírodní uran, v němž byl zvýšen obsah izotopu.podle odhadů geologů vydrží předpokládané zásoby uranu nejmíň 270 let. Jaderné elektrárny jsou z energetického hlediska vhodné především pro výrobu energie v režimu základního zatížení (je snaha, aby vyráběly energii pokud možno nepřetržitě). Ve světě pracuje v současné době (2005) v jaderných elektrárnách kolem 440 energetických reaktorů. Dalších 30 reaktorů je ve výstavbě (zvláště v asijských zemích, v Rusku a Finsku) a řada zemí (USA, Bulharsko, Slovensko, Litva) rozhodly o jejich nové výstavbě. Nejvíc energie z jaderných elektráren se vyrábí ve Francii (kolem 80 %), Německu, USA, Japonsku a Rusku. V Rusku však přežívají staré jaderné elektrárny, některé z nich podobného typu jako Černobyl a se zastaralou technologií. K zastavení některých z nich je Rusko tlačeno mezinárodním společenstvím. Díky provozu jaderných elektráren ročně nemusí být vypuštěno 1,8 miliard CO 2 [oxidu uhličitého] a dalších škodlivých látek (oxid siřičitý,oxidy dusíku, popílek, těžké kovy), naopak nevýhodou jaderných elektráren je velká finanční nákladnost a doba likvidace jaderného odpadu. České Republice máme dvě jaderné elektrárny, jadernou elektrárnu Dukovany a jadernou elektrárnu Temelín s celkovým výkonem 3760 Mega Wattů, které dohromady pokrývají přibližně 31 % jeho celkové spotřeby elektřiny. Zdroje:

12 Jaderný odpad Jakub Huňáček, David Fejfuša, Kvarta A - 2. B Ve všech odvětvích, kde se pracuje s radioaktivními látkami, vznikají radioaktivní odpady. Jednu skupinu radioaktivních odpadů tvoří odpady vznikající v jaderné energetice. Jedná se o všechny kapaliny, pomůcky a materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radionuklidy a v budoucnu také o vyhořelé jaderné palivo. Druhou skupinu tvoří takzvané institucionální odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Mohou to být např. staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečistěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky atd. Vyhořelé jaderné palivo nebo jiné vysoce aktivní odpady je však třeba izolovat od životního prostředí po dobu nesrovnatelně delší, než umožňuje izolace v povrchových úložištích, řádově desetitisíce let. Vyhořelé jaderné palivo je v současné době bezpečně skladováno v tzv. meziskladech (v České republice je to mezisklad vyhořelého jaderného paliva v jaderné elektrárně Dukovany). Vzhledem k tomu, že vyhořelé palivo obsahuje prvky schopné uvolnit ještě značné množství energie, může se v budoucnu stát cennou surovinou. Jaderná elektrárna Dukovany: Úložiště Dukovany bylo vybudováno pro zneškodnění nízko a středně aktivních radioaktivních odpadů, které vznikají v jaderné energetice. Je to největší a nejmodernější úložiště radioaktivních odpadů v České republice a svou konstrukcí i bezpečností odpovídá standardům platným v západoevropských zemích. Úložiště je tvořeno 112 železobetonovými jímkami uspořádanými do dvou dvouřadů po 56 jímkách viz obrázek. Ukládání radioaktivních odpadů je konečným krokem v dlouhé posloupnosti pečlivě kontrolovaných činností, kam patří sběr a třídění odpadů, jejich skladování, zpracování, úprava a doprava. Smyslem všech těchto činností je ochrana člověka a životního prostředí. Radioaktivní látky, které by při špatném nakládání mohly znamenat ohrožení pro živé organismy, nelze zničit. Proto je třeba radioaktivní odpady izolovat od životního prostředí na tak dlouhou dobu, dokud se v důsledku samovolných procesů radioaktivní látky nerozpadnou na látky jiné, stabilní. Zdroje:

13 EKOLOGICKÝ DŮM Kolektiv Tercie A Primy B Proč ekologie? Příroda je nevyhnutelnou součástí našich životů. Je tvořena z živých ale i zejména neživých složek přírody, do kterých zatím nijak podstatně nezasáhl člověk. Na Zemi máme proto vyčerpatelné i nevyčerpatelné zdroje energie a na nich závisí naše civilizovaná budoucnost. Mezi vyčerpatelné zdroje, které pomalu ale jistě mizí, patří uhlí, ropa, zemní plyn, uran aj. Trvalo miliony let než tyto suroviny vznikly ve velkém množství a jakmile budou vytěženy (a to se předpokládá již brzy), bude trvat opět miliony let, než se tyto suroviny obnoví. Naštěstí také existují nevyčerpatelné zdroje energie: slunce, vítr, voda. Ty můžeme využívat nejen jako nekonečnou zásobu energie, ale navíc v jejich využití neničí přírodu a proto ani neškodí zdraví. Jak šetřit energie při bydlení? Jednoduše. Postavte si ekodům! Pojem ekodům lze najít ve spojení s nízkoenergetickými domy, tedy ekologicky nezávadné. Abychom mohli svůj příbytek nazývat ekodům!, měli bychom zajistit co nejzdravější životní prostředí, minimalizovat spotřebu energie a vody, zajistit recyklaci výstupních látek, kompostování. Také bychom se měli snažit využít odpadní energii. Vlastnit (a provozovat) ekodům vždy nemusí být finančně lehké, ale v závěru výsledek rozhodně stojí za to. Ekodům Postavit si ekodům je v současné době velice populární. Jeho výhody můžeme zařadit do následujících bodů: minimální ztráty energie a velká tepelná setrvačnost, proto vysoká úspora na vytápění domu maximální prosvětlenost (využití solární architektury) minimální potřeba externí energie či úplná energetická soběstačnost, slunce bohatě postačí k výrobě tepla a elektřiny pokud použijeme solární kolektory a fotovoltaické články ekologická likvidace biologického odpadu ekologické stavební materiály minimální spotřeba vody i produkce odpadních vod řízená výměna vzduchu a udržení vhodné vzdušné vlhkosti (mikroklimatu), požadované parametry hlídány automatickou regulací Pasivní dům Je ideální dům pro šetřílky. Nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na obsluhu.tepelná ztráta pasivního domu je tak nízká, že nepotřebujete běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů Vám pohodlně vytopí celý dům po většinu roku. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžné ho rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Hostěnice - Centrum pasivních domu Charakteristika ekologického pasivního domu: Jeho stavba je o 10-25% dražší, ale náklady se vrátí na úsporách při jeho provozování Má nižší nároky na obsluhu Roční spotřeba energie je max 15KW/h na m 3 7

14 Průřez vícekomorovými okny Solární panely Solární panely Získávání tepelné energie solárními panely je velmi jednoduché. Černý a matný povrch solárních panelů je ideálně uzpůsoben k pohlcování maximálního množství dopadající energie a tím se co nejvíce zahříval. Teplo, které je takto získáno, je poté předáváno vodě, která je využívána jako otopná nebo teplá užitková voda.samotné solární panely nestačí k vytápění nebo k ohřevu vody sluneční energií. Aby přenos energie probíhal bez zbytečných ztrát, je třeba použít ucelený solární systém. Velmi často se využívána kombinace s jinými zdroji energie, jako jsou plynové kondenzační kotle či tepelná čerpadla. Návratnost investice se blíží k hodnotě 6 let, co je však důležité - budete citelně méně zatěžovat životní prostředí. Živostnost solárních panelů počítána na let. Shrnutí: Energeticky výhodným domem může být každá stavba (domek i škola, činžák i fabrika), pokud bude dobře postavena a nebude docházet ke ztrátám dodaného tepla. Tomu mohou zabránit nebo napomoct: dobrá izolace - těsnost stavby, vhodné stavební materiály, správný výhřevný systém kotelna vícekomorová okna (viz obr.) solární panely (ohřev a vytápění) a fotovoltaické články na výrobu elektřiny Dům Podolí u Brna se solárními panely Energetické chyby v budově naší školy Problém Možné řešení Zastaralá, netěsnící okna Kompletní výměna za nová okna (plastová) Nekvalitní vstupní vnější dveře Výměna za nové těsnící Světla (resp.žárovky) Výměna za úsporné žárovky Protékání kohoutků a záchodů Výměna za nové (kvalitní) Úniky tepla střechou, zdí Kompletní zateplení majitelem objektu z dotací Nedostatečná regulace vytápění Zangažovanost provozovatele na provozu Vysoké náklady na teplo Získání dotací na solární panely pro ohřev vody Nevhodné větrání, zbytečné svícení, nezavírání vody Každý v budově bude hospodařit, bude odpovědnější k celku a šetrnější kvýdajům školy 8

15 Tercie A-Prima B při společné prezentaci práce EKOLOGICKÝ DŮM Simona Hlaváčková (moderátorka), Ing. Miroslava Florianová (organizátor konference) a Milica Sedláčková ze sdružení Rezekvítek 9

16 Sluňákov - centrum ekologických aktivit Tereza Fillerová, Kateřina Líbalová, Kateřina Suchánková Tercie A - Prima B Na podzim loňského roku jsme se spolu s primou a sekundou zúčastnili exkurze do Centra ekologických aktivit, které se nachází v nízkoenergetickém domě v Horce nad Moravou, blízko města Olomouc. Budova je navržena tak, aby i ona sama mohla být považována za součást ekologické výchovy tedy jako nízkoenergetický objekt respektující místní podmínky, s převahou recyklovatelných a přírodě blízkých materiálů, s nízkými provozními náklady a pokrytím potřeby provozní energie téměř výlučně z obnovitelných zdrojů. Obvodový plášť se skládá z několika částí, které svou konstrukcí a uspořádáním reagují na orientaci ke světovým stranám a potřebám světla v interiéru. Budova má tvar vlny navazující na modelovaný terén v okolí. Přízemí je zdviženo nad úroveň hladiny možných záplav nedalekých ramen řeky Moravy. Architekt orientoval stavbu prosklenými plochami na jih. Vstupy (hlavní a technický vchod) jsou na východě a na částečně i severu vnořeny jako dva zářezy do oblého křivky objektu. Od severu je přisunut zemní násyp, který plynule přechází až na zatravněnou střechu objektu s prosvětlovacími vypoulenými příklopy. Použité materiály jsou vesměs tradiční a byly voleny s ohledem na ekologickou přijatelnost. Na fasádách se uplatňuje dřevo, sklo a kámen a zatravněná plocha. Budova je navržena pro trvalý celoroční provoz. Díky zvolenému stavebnímu řešení se topné období v podstatě zkracuje na čtyři nejchladnější měsíce v roce. Větrání a zároveň vytápění je převážně zajištěno nucenou cirkulací vzduchu a zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu. Objekt je rozdělen na sedm samostatně řízených větracích zón. V násypu za domem jsou zemní výměníky tepla, které slouží zejména k letnímu předchlazení větracího vzduchu. Díky nim mohlo být vynecháno jinak zřejmě potřebné strojní chlazení víceúčelového sálu. Zemní výměníky tepla významně přispívají také ke snižování potřeby tepla na vytápění (předehřátí vstupujícího vzduchu v zimě) a jsou současně účinnou ochranou vzduchotechnických jednotek proti mrazu. Ohřev vody j zajištěn řadou solárních panelů za objektem. Pozoruhodné je, že splachování na hygienických zařá ízeních je zabezpečenou užitkovou nepitnou (dešťovou ) vodou. Ekocentrum Sluňákov lze kdykoli po předchozí domluvě navštívit. Pořádají se zde jednodenní i týdenní programy a semináře pro děti, mládež i dospělé. V těch denních (takový byl i náš pobyt) se můžete dozvědět o rozdílech mezi běžnými a nízkoenergetickými domy, pří týdenním pobytu je možné seznámit se s krajinou kolem i krásným městem Olomouc. Zdroj: Ekocentrum Sluňákov Horka nad Moravou 10

17 Nízkoenergetické domy Ing. Miroslav Vyhňák, Ing. arch. Helena Chválívá Ing. Miroslav Vyhňák a Ing. arch. Helena Chválívá projektant a architektka - optimální spojení Projektant a architekta nízkoenergetických domů pronesli doprovodné slovo odborníků na závěr sekce o energiích. Stručně lze shrnout výrok projektanta takto: Stavět lze z čehokoliv. My uživatelé si jen můžeme přát, aby náš dům či škola vypadaly taky tak hezky jako dům na fotce. Třeba i nám jednou vyprojektují tito odborníci takový dům. w ww.rigi.cz Zdroj: 11

18 Dětská práce Romana Holá a Kamila Liedermannová, Prima A V ČR se každý rok sní několik kilogramů čokolády na osobu. Málokdo z nás se však zamýšlí nad její relativně nízkou cenou. Avšak, v oblasti Ghany a Pobřeží Slonoviny je úplně jiná situace. Děti pracují na kakaových plantážích v hazardních podmínkách. Při práci s mačetou, kterou se odsekávají velké plody kakaovníku, jsou velmi častá zranění.na kakaových plantážích pracují i více než 10 hodin denně bez odpočinku. Pro tyto děti je čokoláda nedosažitelný luxus, který nikdy neochutnali. Majitelé plantáží dostávají za kakao tak nízké ceny, že zaměstnávají levné dětské pracovníky a děti jsou nuceny pracovat, protože na tom závisí jejich vlastní přežití nebo přežití celé jejich rodiny. Koloběh chudoby a negramotnosti se tak opakuje po celé generace. V Africe je každým rokem prodáno do otroctví dětí, které ztrácejí kontakt se svou rodinou, nechodí do školy, a často jsou krutě bity a sexuálně zneužívány, pokud nesplní normu nebo se pokusí o útěk. Jejich život má cenu pár dolarů. Když se však hodně snaží a pracují víc jak 12 hodin denně každý den, vydělají si necelých 1000 Kč na měsíc. Mnozí z nás jistě zaregistrovali výrobky označené fair trade (spravedlivý obchod). Právě čokoláda, káva a kakao jsou velmi častým produktem těchto firem. Výrobky jsou sice dražší, ale jejich nákupem podpoříme společnosti, které nezaměstnávají děti a dospělým za jejich práci spravedlivě zaplatí. V Indii je situace mnohem horší,než v Africe. I když byl roku 2006 schválen zákon,který dětskou práci zakazoval, byl tak kritizován, že i když stále platí, v praxi se téměř neujal. Téměř každá rodina má doma sluhu nebo pomocníka, většinou jsou to právě děti. Problém je, že spousta Indů si myslí, že pro děti je čest hodně pracovat a živit rodinu. Dalším problémem je kastovní systém. Některé komunity, hlavně nedotknutelní (nejnižší kasta), nemají právo na vzdělání, nesmí chodit do školy, takže jim nezbývá nic jiného než pracovat. Nyní ústava naštěstí zaručuje stejná práva pro všechny, která opět nejsou vždy dodržována. V některých průmyslových odvětvích dětská práce sice klesá, v jiných však stále roste. Těmto dětem můžete pomoct ADOPCÍ NA DÁLKU. Znamená to, že se dětem posílají peníze (většinou 4000 Kč ročně), za které se jim koupí školní potřeby a uniforma. Je to ta nejlepší cesta jak dětem pomoci. Téma našeho příspěvku jsme si nevybraly náhodně. V naší třídě má polovina žáků sourozence adoptované na dálku, ať už z Indie nebo z různých zemí Afriky. Takovou pomoc nejchudším zemím považujeme za nejefektivnější, protože lidé se vzděláním budou schopni najít si odpovídající práci nejen pro sebe, ale mohou pomoci také druhým, které budou zaměstnávat. Útulky pro zvířata Taras Romanchuk, Prima A V České republice existuje celá řada útulků pro opuštěná a zatoulaná zvířata. Jejich počet se pohybuje kolem 40 a jsou zde umísťováni především psi a kočky. V Brně jsou 2 útulky, nejoblíbenější je mezi lidmi útulek patřící městské policii, který se nachází v Brně Bystrci. V tomto útulku je trvale zaměstnán i veterinární lékař, takže se nikdo nemusí obávat, že by si z útulku mohl přinést domů mazlíčka ve špatném zdravotním stavu. Co dělat, když najdeme v našem městě toulavého psa nebo kočku? Stačí zavolat na bezplatnou linku 156 a pracovníci z útulku se o zvíře okamžitě postarají. Stejně postupujeme v případě, že se nám ztratí naše zvíře. A pokud si chceme pořídit nového člena rodiny, není nic jednoduššího, než se podívat na internetu na stránky městské policie Brno a zde nalezneme fotografie všech současných obyvatel útulku. U každého zvířete kromě fotky najdeme i údaje o věku, datum a místo odchytu, váhu atd. Každý, kdo někdy poskytl domov a péči zvířeti z útulku, jistě potvrdí, že tato zvířata patří k těm nejvděčnějším. Zdroj: 12

19 Testování kosmetiky na zvířatech Nikola Trenzová, Kvarta B - 2. K Testování kosmetiky na zvířatech je aktuální téma, které by se mělo řešit v zájmu lidí a hlavně zvířat. Jsme na tolik vyspělí, že jsme schopni se testování vyhnout a použít alternativní možnosti, případně kosmetiku vyrábět z ingrediencí, jejichž účinky nám jsou již známy. Existuje pět základních testovacích způsobů Draizův oční test, test na kožní dráždivost, test na akutní toxicitu, test teratogenity a test toxicity na celé tělo. Draizův oční test slouží ke stanovení akutní dráždivosti substance po přímé aplikaci do oka. Na tento test jsou používáni minimálně tři albínští králíci, kteří jsou znehybněni. Králíci nemají reflex mrkání, což usnadňuje aplikaci látky. Látka se dává pouze do jednoho oka, druhé oko slouží jako kontrolní. Substance pak vyvolává rudnutí, otoky víček, mokvání očí a tvorbu vředů. Všechny tyto projevy jsou popisovány po dobu 21 dnů. Test na kožní dráždivost se používá ke stanovení toxicity substance aplikované na kůži morčatům nebo králíkům. Látka se aplikuje na oholená nebo oškrábaná záda. Po hodinách, dnech či týdnech se začne objevovat zarudnutí, otoky, vředy, praskání kůže a jiné bolestivé reakce. Zvířatům obvykle nejsou poskytnuty žádné tlumící prostředky. Dalším testem je test na akutní toxicitu. Tento test slouží ke stanovení stupně toxicity. Obvykle se používá potkanů, kterým je podána látka injekčně, inhalačně nebo orálně. Zvířata jsou potom několik dnů pozorována, objevuje se krvácení z očí, nosu, konečníku, naježení chlupů, průjem, zvracení, křeče a jiné nepříjemné zdravotní problémy, kterým někdy zvířata podlehnou. Po pokusu jsou všechna zvířata utracena kvůli pitvě. Test teratogenity je prováděn na březích samicích, aby se zjistila reakce látky na plod. Látka jim je podávaná po dobu 10 dnů. Po skončení testu jsou všechny samice zabity a na vyňatém plodu se pozorují změny ve vývoji. Test toxicity na celé tělo je snad nejbrutálnější. Používají se i kočky a psi. Zvířatům různého druhu jsou podávané různé látky tak dlouho, než se zjistí dávka, při které zahyne polovina testovaných zvířat. Alternativních způsobů je hned několik, např. růst libovolné lidské buňky in vitro (ve zkumavce), počítačové modely, studie na lidských dobrovolnících a mnoho dalších.také je schváleno asi samostatných ingrediencí, které jsou pro lidi neškodné, společnostem vyvíjející kosmetiku by naprosto stačily. Závěry vyvozené s většiny testů jsou podle mého názoru člověku vlastně k ničemu, protože zvířata mají jiný organismus, který často reaguje na chemické látky jinak než lidské tělo. U nás je testovaní kosmetických výrobků včetně jednotlivých ingrediencí na zvířatech od roku 2004 zakázáno (Zákon na ochranu zvířat proti týrání č.246/92 Sb.). Podobné zákony platí i v dalších zemí Evropy (např. v Německu, Holandsku či Rakousku). Problém vidím v tom, že zákon nezakazuje prodávat kosmetiku testovanou na zvířatech. Většina kosmetiky k nám dovážena je na zvířatech testována. České firmy si také zcela běžně nechávají jednotlivé ingredience testovat v jiných zemích, kde je testování kosmetiky na zvířatech legální. Většina ingrediencí je také používaná v jiných odvětí chemického průmyslu a na to se zákon nevztahuje. Pokuste se proto, prosím, kupovat kosmetiku, která nemá žádné oběti krásy. Zdroje:

20 Endangered species - Giant panda Martin Hos, Kvinta B - 3.K Today, the giant panda's future remains uncertain. This peaceful member of the bear family faces a number of threats. Its forest habitat, in the mountainous areas of southwest China, is fragmented and giant panda populations are small and isolated from each other. Today, many pandas are isolated in these small sections of forest, because they will cross into areas where humans live. The result is that the giant pandas cannot connect with one another to mate and have babies. The wild population of giant panda is about 1000 individuals, with around 100 individuals in zoos in China and around the world. Pandas unfortunately do not have many offspring during their lifetime. Another problem is their diet! Bamboo grows in large patches, and different types of bamboo flower in different years. After it flowers, the bamboo dies back, leaving nothing behind to be eaten. Pandas must travel from one good patch to another to find food. Pandas have to travel to find new patches, and sometimes human-built villages are in the way as they mover from patch to patch. What is being done to protect giant pandas? To save panda habitat, the Chinese government has set aside 12 nature preserves where bamboo flourishes. Efforts are being made to introduce pandas to new areas not currently occupied by it in order to expand its habitat. Strips of land, called bamboo corridors, have been created to help pandas migrate or move from one area to another. This technique opens more habitat to pandas. When pandas move greater distances to find mates, they can spread their genes further in the population. I believe that together, we can make a difference! Sources: