Transkript

1 PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 4 PRAVIDLA PRO PARALELNÍ PROVOZ ZDROJŮ SE SÍTÍ PROVOZOVATELE

2

3 strana 3 Obsah 1 OZNAČENÍ A POJMY ROZSAH PLATNOSTI VŠEOBECNÉ PŘIHLAŠOVACÍ ŘÍZENÍ TECHNICKÉ KONZULTACE ŽÁDOST O PŘIPOJENÍ POSOUZENÍ ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PŘECHODNÉ OBDOBÍ PŘIPOJENÍ K SÍTI ELEKTROMĚRY, MĚŘICÍ A ŘÍDÍCÍ ZAŘÍZENÍ SPÍNACÍ ZAŘÍZENÍ OCHRANY ŘÍZENÍ JALOVÉHO VÝKONU PODMÍNKY PRO PŘIPOJENÍ ZVÝŠENÍ NAPĚTÍ ZMĚNY NAPĚTÍ PŘI SPÍNÁNÍ PŘIPOJOVÁNÍ SYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ PŘIPOJOVÁNÍ ASYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ PŘIPOJOVÁNÍ VÝROBEN SE STŘÍDAČI, EV. MĚNIČI KMITOČTU ZPĚTNÉ VLIVY NA NAPÁJECÍ SÍŤ ZMĚNA NAPĚTÍ FLIKR PROUDY HARMONICKÝCH VÝROBNY V SÍTI NN VÝROBNY V SÍTI VN OVLIVNĚNÍ ZAŘÍZENÍ HDO UVEDENÍ DO PROVOZU ZKUŠEBNÍ PROVOZ SCHVÁLENÍ VÝROBNY K TRVALÉMU PROVOZU, UZAVŘENÍ SMLOUVY O PŘIPOJENÍ PROVOZOVÁNÍ PŘÍKLADY PŘIPOJENÍ VÝROBEN DODATEK VYSVĚTLIVKY LITERATURA PŘÍKLADY VÝPOČTU MEZNÍ VÝKONY GENERÁTORŮ PŘIPOJITELNÝCH DO SÍTĚ NN PODLE ZMĚN NAPĚTÍ MEZE PRO HARMONICKÉ MEZE PRO VLIV NA HDO FORMULÁŘE... 44

4 strana 4 Předmluva Následující pravidla shrnují hlavní hlediska, na která je zapotřebí brát zřetel při připojování výrobny elektřiny do sítě nn, vn nebo 110 kv provozovatele distribuční soustavy (PDS). Slouží proto stejně pro provozovatele distribučních soustav i pro výrobce elektřiny jako podklad při projektování a pomůcka při rozhodování. V jejich rámci je možné se zabývat pouze všeobecně běžnými koncepcemi zařízení, vycházejícími ze současných zvyklostí, dostupných zařízení i současně platných předpisů. V části "Označení a pojmy" jsou krátce vysvětleny nejdůležitější pojmy. K jednotlivým bodům pravidel jsou poskytnuty další informace pro vysvětlení jejich určitých požadavků, popř. záměrů. Pro omezení vlastního textu pravidel na to nejpodstatnější jsou tato vysvětlení shrnuta v dodatku po jednotlivých částech. Dále se nachází v dodatku stručný seznam literatury, příklad výpočtu a formuláře "Základní údaje" a "Protokol o uvedení do provozu". 1 OZNAČENÍ A POJMY S kv zkratový výkon ve společném napájecím bodu (pro přesný výpočet S kv viz [7]) ψ kv fázový úhel zkratové impedance U n jmenovité napětí sítě P lt, A lt dlouhodobá míra vjemu flikru, činitel dlouhodobého rušení flikrem [7], [9]; míra vjemu flikru P lt v časovém intervalu dlouhém (lt = long time) 2 h Pozn.: P lt =0.46 je stanovená mez rušení pro jednu výrobnu. Hodnota P lt může být měřena a vyhodnocena flikermetrem. Kromě míry vjemu flikru P lt se používá i činitel rušení flikrem A lt,, mezi kterými platí vztah A lt = P 3 lt. U změna napětí Rozdíl mezi efektivní hodnotou na začátku napěťové změny a následujícími efektivními hodnotami. Pozn.: Pro relativní změnu u se vztahuje změna napětí sdruženého napětí U k napájecímu napětí sítě U n. Pokud má změna napětí U význam úbytku fázového napětí, pak pro relativní změnu napětí platí u = U/U n / 3. c činitel flikru zařízení Bezrozměrná veličina, specifická pro dané zařízení, která spolu s dvěma charakteristickými veličinami, tj. výkonem zařízení a zkratovým výkonem ve společném napájecím bodu, určuje velikost flikru vyvolaného zařízením ve společném napájecím bodu. 1 1 Norma [7] rozlišuje mezi činitelem flikru pro ustálený provoz (u větrných elektráren), který závisí na vnitřním úhlu zkratové impedance sítě a činitelem flikru pro spínání připojování a odpojování. Protože dosud nejsou tyto činitele od všech typů k dispozici, nejsou v této versi Přílohy 4 PPDS odvozené požadavky v části 10 a 11 uplatněny.

5 strana 5 S A jmenovitý zdánlivý výkon výrobny S Amax maximální zdánlivý výkon výrobny S ne jmenovitý zdánlivý výkon výrobního bloku S ng jmenovitý výkon generátoru ϕ i fázový úhel proudu vlastního zdroje cos ϕ cosinus fázového úhlu mezi základní harmonickou napětí a proudu λ účiník podíl činného výkonu P a zdánlivého výkonu S k poměr mezi rozběhovým, popř. zapínacím proudem a jmenovitým proudem generátoru I a rozběhový proud I r proud, na který je zdroj dimenzován (obvykle jmenovitý proud I n ) k k1 zkratový poměr, poměr mezi S kv a maximálním zdánlivým výkonem výrobny S ramax Flikr Subjektivní vjem změny světelného toku. Harmonické Sinusové kmity, jejichž kmitočet je celistvým násobkem základní frekvence (50 Hz). Meziharmonické Sinusové kmity, jejichž kmitočet není celistvým násobkem základní frekvence (50 Hz). Poznámka: Meziharmonické se mohou vyskytovat i ve frekvenčním rozsahu mezi 0 a 50 Hz. OZ Zapnutí obvodu vypínače spojeného s částí sítě, v níž je porucha, automatickým zařízením po časovém intervalu, umožňujícím, aby z této části sítě vymizela přechodná porucha. PDS

6 strana 6 Fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny; na částech vymezeného území provozovatele velké regionální DS mohou působit provozovatelé lokálních DS (PLDS) s vlastním vymezeným územím a napěťovou úrovní. Společný napájecí bod Nejbližší místo veřejné sítě, do kterého je vyveden výkon vlastního zdroje, ke kterému jsou připojeni, nebo ke kterému mohou být připojeni další odběratelé. Střídače řízené vlastní frekvencí Samostatné střídače nepotřebují pro komutaci žádné cizí napětí, pro paralelní provoz se sítí ale potřebují odvodit řízení zapalovacích impulsů od frekvence sítě. Jsou schopné ostrovního provozu, pokud mají vnitřní referenční frekvenci (např. krystal) a přídavnou regulaci pro trvalý ostrovní provoz, na který se při výpadku sítě přechází buď automaticky nebo ručním přepnutím. Střídače řízené sítí Střídače řízené sítí potřebují ke komutaci cizí napětí, které nepatří ke zdroji střídače. Tyto střídače nejsou ve smyslu této směrnice schopné ostrovního provozu. Výrobna Část zařízení zákazníka, ve které se nachází jeden nebo více generátorů k výrobě elektřiny, včetně všech zařízení potřebných pro její provoz. Vztahy, které se vztahují k výrobně, obsahují index A. Výrobní blok Část výrobny, zahrnující jeden generátor včetně všech zařízení, potřebných pro jeho provoz. Hranicí výrobního bloku je místo, ve kterém je spojen s dalšími bloky nebo s veřejnou distribuční sítí. Vztahy týkající se jednoho bloku výrobny obsahují index E. Generátor Část výrobního bloku vč. event. střídače, ale bez event. kondenzátorů ke kompenzaci účiníku. Ke generátoru nepatří ani transformátor, přizpůsobující napětí generátoru napětí veřejné sítě. Vztahy týkající se jednoho generátoru obsahují index G.

7 strana 7 2 ROZSAH PLATNOSTI Tato pravidla platí pro plánování, zřizování, provoz a úpravy výroben elektřiny, připojených k síti nn, vn nebo 110 kv PDS. Takovýmito výrobnami jsou např.: - vodní elektrárny - větrné elektrárny - generátory poháněné tepelnými stroji, např. blokové teplárny - fotočlánková zařízení. Minimální výkon, od kterého je nutné připojení k síti vn nebo 110 kv a maximální výkon, do kterého je možné připojení do sítě nn, resp. vn závisí na druhu a způsobu provozu vlastní výrobny, stejně jako na síťových poměrech PDS. 3 VŠEOBECNÉ Při zřizování vlastní výrobny je zapotřebí dbát na platná nařízení a předpisy, na to, aby byla vhodná pro paralelní provoz se sítí PDS a aby bylo vyloučeno rušivé zpětné působení na síť nebo zařízení dalších odběratelů. Při zřizování a provozu elektrických zařízení je zapotřebí dodržovat: - současně platné zákonné a úřední předpisy, především [1], [2] a [3] - platné normy ČSN, PNE, případně PN PDS - předpisy pro ochranu pracovníků a bezpečnost práce - nařízení a směrnice PDS. Projektování, výstavbu a připojení vlastní výrobny k síti PDS je zapotřebí zadat odborné firmě. Připojení k síti je třeba projednat a odsouhlasit s PDS. PDS může ve smyslu zákona [1] požadovat změny a doplnění na zřizovaném nebo provozovaném zařízení, pokud je to nutné z důvodů bezpečného a bezporuchového napájení, popř. též z hlediska zpětného ovlivnění distribuční soustavy. Konzultace s příslušným útvarem PDS by proto měly být prováděny již ve stadiu přípravy, nejpozději při projektování vlastní výrobny. 4 PŘIHLAŠOVACÍ ŘÍZENÍ Pro přihlášení je zapotřebí předat PDS včas podklady podle části PPDS a dále: - situační plán, na kterém jsou vyznačeny hranice pozemku a místo výstavby včetně širších vztahů - přehledové schéma celého elektrického zařízení s jmenovitými hodnotami použitých zařízení (jednopólové schéma postačí) vč. údajů o vlastních přípojných vedeních a rozvodném zařízení výrobce elektřiny - údaje o zkratové odolnosti předávací stanice - elektrická data napájecího/ch transformátoru/ů, tzn. výkon, převod, napětí nakrátko, spojení vinutí, ztráty naprázdno a nakrátko atd. - popis ochran s přesnými údaji o druhu, výrobci, zapojení a funkci - příspěvek vlastní výrobny k počátečnímu zkratovému proudu v místě připojení k síti

8 strana 8 - popis druhu a způsobu provozu pohonu, generátoru a případně střídače stejně jako způsob připojení k síti včetně technických dat a zkušebních protokolů - u střídačů, měničů frekvence a synchronních generátorů s buzením napájeným usměrňovači: zkušební protokoly k očekávaným proudům harmonických a meziharmonických - u větrných elektráren: osvědčení a zkušební protokol k očekávaným zpětným vlivům (jmenovitý výkon, činitel flikru, kolísání činného a jalového výkonu, vnitřní úhel zdroje, meze pro řízení účiníku - kapacitní/induktivní). Především je zapotřebí přiložit dotazník s technickými údaji o zařízení, jehož vzor je přiložen v části TECHNICKÉ KONZULTACE Na základě obecného požadavku poskytne PDS žadateli informace o možnostech a podmínkách připojení výrobny k DS a o podkladech, které musí žádost o připojení výrobny k DS obsahovat (viz.4.2.). Poskytnuté informace o možnosti připojení výrobny jsou pouze orientační, nejsou závazné a písemné vyjádření není možné použít pro účely územního a stavebního řízení. Vyjádření nemá vymezenou časovou platnost. 4.2 ŽÁDOST O PŘIPOJENÍ Základní náležitosti žádosti výrobce o připojení zařízení k DS jsou uvedeny v Příloze č.3 vyhlášky [2] a v PPDS č Součástí podkladů dále jsou: souhlas vlastníků nemovitostí dotčených výstavbou souhlas obce a příslušného stavebního úřadu s realizací výrobny studie připojitelnosti výrobny k DS - v těch případech, kdy to PDS vyžaduje (viz. bod. č.4.3) V případě, že žádost neobsahuje všechny uvedené náležitosti, nebude ze strany PDS přijata jako odpovídající a žadatel bude vyzván k doplnění žádosti. Na základě neúplné žádosti lze vystavit pouze vyjádření dle bodu č.4.1. V odůvodněných případech může PDS požadovat doplnění dalších údajů, nezbytných k posouzení žádosti. Žadatel je povinen tyto údaje PDS poskytnout. Za termín přijetí žádosti se považuje datum doložení všech úplných uvedených náležitostí žádosti o připojení výrobny. 4.3 POSOUZENÍ ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY PDS po obdržení žádosti rozhodne dle charakteru výrobny a navrhovaného místa připojení, zda je nutné, aby žadatel nechal možnost připojení výrobny k DS ověřit studií PDS vyžaduje studii připojitelnosti V případě, že je požadováno zpracování studie dle bodu č. 4.4, vystaví PDS žadateli do 30-ti dnů vyjádření s předběžným určením místa (míst) připojení, pro které je možné připojitelnost výrobny ve studii posuzovat. Součástí vyjádření je upozornění PDS na související provozované, odsouhlasené a dříve požadované výrobny (v době platnosti příslušných závazných vyjádření). Tyto informace budou pouze obecné a budou upřesněny při předávání podkladů pro zpracování studie. Termín pro předložení studie je určen na 90 dnů. Po tuto dobu je požadavek žadatele evidován. Uvedený termín lze na žádost žadatele 1 x prodloužit za předpokladu doložení zadání zpracování studie a uvedení konečného závazného termínu jejího předložení. V případě požadavku na nezdůvodněné prodloužení termínu je PDS oprávněna žádost zamítnout, resp. navrhovaný termín odpovídajícím způsobem zkrátit. Po předložení studie s kladným výsledkem je do 30-ti dnů žadateli vystaveno vyjádření dle bodu č Pozn.: Vyjádření dle bodu (4.3.1) nelze použít pro účely územního nebo stavebního řízení V případě, že není předložení studie připojitelnosti výrobny nutné a nebo již byla žadatelem studie se souhlasnými výsledky dle bodu č předložena, je žadateli do 30-ti dnů vystaveno závazné vyjádření, které obsahuje určení místa a podmínek připojení výrobny k DS včetně předběžného stanovení oprávněných nákladů PDS vyvolaných připojením výrobny k DS. Součástí vyjádření jsou požadavky na předložení platného územního rozhodnutí a prováděcí projektové dokumentace výrobny včetně jejího připojení k DS. Platnost tohoto vyjádření je omezena na 180 dnů. Lze ji prodloužit pouze v případě doložení probíhajícího územního řízení. 4.4 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Požadovaná prováděcí projektová dokumentace, předložená PDS k odsouhlasení musí obsahovat tyto základní podklady: - realizaci požadavků PDS dle vyjádření (bod č ) - délky, typy a průřezy vedení mezi výrobnou a místem připojení k DS, parametry použitých transformátorů

9 strana 9 - situační řešení připojení výrobny k DS - typy, parametry a navržené hodnoty nastavení el. ochran výrobny souvisejících s DS - návrh provedení obchodního měření - potřebné údaje k rozhraní pro dálkové přenosy a dálkové ovládání (bylo-li požadováno) K projektové dokumentaci vystaví PDS do 30 dnů vyjádření, jehož součástí bude požadavek na předložení výchozích revizních zpráv výrobny, jejího připojení k DS, ochran souvisejících s DS a dále místních provozních předpisů. V případě, že připojení výrobny vyvolává v DS oprávněné náklady související s výstavbou nebo úpravami DS, budou oprávněné náklady účtovány žadateli a PDS uzavře s žadatelem smlouvu o připojení. 4.5 PŘECHODNÉ OBDOBÍ Evidované žádosti, přijaté před datem platnosti výše uvedených ustanovení PPDS jsou dále posuzovány následujícím způsobem : PDS vyzve evidované žadatele k předložení chybějících podkladů - souhlasu obce, souhlasu vlastníka dotčené nemovitosti a studie připojitelnosti v termínu do 180-ti dnů ode dne doručení výzvy. 5 PŘIPOJENÍ K SÍTI Vlastní výrobny, popř. zařízení odběratelů s vlastními výrobnami, které mají být provozovány paralelně se sítí PDS, je zapotřebí připojit k síti ve vhodném bodě. Způsob a místo připojení na síť stanoví PDS s přihlédnutím k daným síťovým poměrům, výkonu a způsobu provozu vlastní výrobny, stejně jako k oprávněným zájmům výrobce. Tím má být zajištěno, že vlastní výrobna bude provozována bez rušivých účinků, neohrozí napájení dalších odběratelů. Posouzení možností připojení z hlediska zpětných vlivů na síť vychází z impedance sítě ve společném napájecím bodě (zkratového výkonu, resonance), připojovaného výkonu, stejně jako druhu a způsobu provozu vlastní výrobny. Připojení k síti PDS se děje ve spínacím místě s oddělovací funkcí, přístupném kdykoliv personálu PDS. Příklady připojení jsou uvedeny v části 14 této přílohy. Pro zdroje s nízkou dobou využití, na jejichž provoz není vázána výrobní technologie a výrobce nepožaduje obvyklou zabezpečenost připojení k soustavě (např. pro větrné elektrárny), lze připustit uvedená zjednodušená připojení k soustavě, pokud splňují ostatní požadavky na bezpečný provoz soustavy (např. selektivita ochran a u venkovních vedení provoz s OZ). výrobce s licencí, který chce uplatňovat cenové zvýhodnění výroby pro část spotřebovanou (očištěnou o vlastní spotřebu zdroje) a část dodanou do DS musí zajistit připojení podle části 14, obr. 1a, obě měření musí být průběhová výrobce s licencí, který chce uplatnit celou výrobu jako dodanou do DS musí zajistit připojení podle části 14, obr. 1b. Pro farmy větrných elektráren, připojovaných do sítí 110 kv jsou jako možné další varianty připojení uvedena zapojení pro připojení VTE do vedení 110 kv zasmyčkováním, přímým vedením do rozvodny 110 kv i připojené transformátorem umístěným v rozvodně 110 kv PDS, uvedené v části 14 na obr..12 až ELEKTROMĚRY, MĚŘICÍ A ŘÍDÍCÍ ZAŘÍZENÍ Druh a počet potřebných měřicích zařízení (elektroměrů PDS) a řídících přístrojů (přepínačů tarifů) se řídí podle smluvních podmínek pro odběr a dodávku elektřiny příslušného PDS. Proto je nutné projednat jejich umístění s PDS již ve stadiu projektu. Elektroměry pro účtování a jim přiřazené řídící přístroje jsou uspořádány na vhodných místech udaných PDS. Měření se volí podle napěťové hladiny, do které výrobna pracuje a podle jejího výkonu typicky nízké napětí: podle výkonu výrobny buď přímé (do 80 A) nebo polopřímé vysoké napětí: do výkonu transformátoru 630 kva včetně - měření na straně nn, polopřímé od výkonu 630 kva měření na straně vn - nepřímé 110 kv: měření na straně 110 kv, nepřímé.

10 strana 10 Elektroměry pro polopřímé a nepřímé měření se volí elektronické, čtyřkvadrantové. Dodávku a montáž elektroměrů zajišťuje PDS, náklady na jejich instalaci hradí výrobce. Přístrojové měřicí transformátory napětí či proudu jsou součástí zařízení výrobny. Přístrojové měřicí transformátory musí být schváleného typu, požadovaných technických parametrů a úředně ověřeny (podrobnosti jsou v Příloze 5 PPDS: Obchodní měření). V případě oprávněných zájmů PDS musí výrobce vytvořit podmínky pro to, aby přes definované rozhraní mohly být na příslušný dispečink PDS přenášeny další údaje důležité pro bezpečný a hospodárný provoz, např. hodnoty výkonu a stavy vybraných spínačů. Pozn.: Podrobnosti k měření je zapotřebí upřesnit při projednávání připojení výrobny s PDS. 7 SPÍNACÍ ZAŘÍZENÍ Pro spojení vlastní výrobny se sítí PDS musí být použito spínací zařízení (vazební spínač) minimálně se schopností vypínání zátěže (např. vypínač, odpínač s pojistkami, úsekový odpínač), kterému je předřazena zkratová ochrana podle části 8. Tento vazební spínač může být jak na straně nn, tak i na straně vn nebo 110 kv. Pokud se nepředpokládá ostrovní provoz, lze k tomuto účelu použít spínací zařízení generátoru. Spínací zařízení musí zajišťovat galvanické oddělení ve všech fázích. U vlastních výroben se střídači je třeba spínací zařízení umístit na střídavé straně střídače. Při společném umístění ve skříni střídače nesmí být spínací zařízení vyřazeno z činnosti zkratem ve střídači. Při použití tavných pojistek jako zkratové ochrany u nn generátorů je zapotřebí dimenzovat spínací zařízení minimálně podle vypínacího rozsahu předřazených pojistek. Výrobce musí prokázat zkratovou odolnost celého zařízení. K tomu mu PDS udá velikost příspěvku zkratového ekvivalentního oteplovacího proudu a velikost nárazového zkratového proudu ze sítě. Způsobí-li nová výrobna zvýšení zkratového proudu v síti PDS nad hodnoty, na které je zařízení sítě dimenzováno, pak musí výrobce učinit opatření, která výši zkratového proudu z této výrobny nebo jeho vliv patřičně omezí, pokud se s PDS nedohodne jinak. Některé příklady připojení vlastních výroben jsou uvedeny v části OCHRANY Opatření na ochranu vlastní výrobny (např. zkratovou ochranu, ochranu proti přetížení, ochranu před nebezpečným dotykem) je zapotřebí provést podle části PPDS. U zařízení schopných ostrovního provozu je třeba zajistit chránění i při ostrovním provozu. K ochraně vlastního zařízení a zařízení jiných odběratelů jsou potřebná další opatření využívající ochran, které při odchylkách napětí a frekvence vybaví příslušná spínací zařízení podle části 7. Je zapotřebí zajistit ochrany s následujícími funkcemi: Funkce rozsah nastavení Příklad nastavení Časové zpoždění Příklad nastavení Podpětí 1.stupeň U< 0.70 U n až 1.0 U n 90 % Un t U< 0,5 s Podpětí 2.stupeň U<< 0.70 U n až 1.0 U n 80 % Un t U<< 0,1 s Přepětí 1.stupeň U> 1.0 U n až 1.2 U n 110 % Un t U> 0,5 s Přepětí 2.stupeň U>> 1.0 U n až 1.2 U n 120 % Un t U>> 0,1 s Podfrekvence 1.stupeň f< 48 Hz až 50 Hz 49,8 Hz t f< 0,5 s Podfrekvence 2.stupeň f<< 48 Hz až 50 Hz 49,5 Hz t f<< 0,1 s Nadfrekvence f> 50 Hz až 52 Hz. 50,2 Hz t f> 0,5 s Po dohodě s PDS lze upustit od 2. stupně uvedených ochran.

11 strana 11 V některých případech může být s ohledem na síťové poměry třeba jiné nastavení ochran. Proto je jejich nastavení vždy nutné odsouhlasit s PDS. Vhodným podkladem pro tato nastavení jsou studie dynamického chování zdrojů v dané síti. Podpěťová a přepěťová ochrana musí být trojfázová 2. Podfrekvenční a nadfrekvenční ochrana může být jednofázová. Při připojení výroben k síti PDS provozované s OZ, které mohou tyto výrobny ohrozit, je zpoždění vypínání přípustné jen tehdy, když je pro nezpožděné odpojení výrobny při OZ k dispozici zvláštní ochrana. Na rozpoznání stavu odpojení zdroje od sítě PDS může být použita též ochrana na skokovou změnu vektoru napětí nebo relé na výkonový skok. Pozn.: Pro ochranu na skok vektoru zatím není k dispozici metodika pro určení nastavení. K provádění funkčních zkoušek ochran je zapotřebí zřídit rozhraní (např. svorkovnici s podélným dělením a zkušebními svorkami). Výrobce je povinen si zajistit sám, aby spínání, kolísání napětí, krátkodobá přerušení vč. OZ nebo jiné přechodové jevy v síti PDS nevedly ke škodám na jeho zařízení. S PDS je zapotřebí dohodnout, které ochrany budou případně zaplombovány. 9 ŘÍZENÍ JALOVÉHO VÝKONU Zdroje s výkonem 5 MW a vyšším (ve zdůvodněných případech 1 MW a vyšším) musí být vybaveny pro některý z následujících režimů řízení jalového výkonu: udržování zadaného účiníku udržování zadané hodnoty jalového výkonu (odběr/dodávka) v rámci provozního diagramu stroje (PQ diagramu) udržování napětí v předacím místě (na výstupu generátoru, za blokovým transformátorem nebo v pilotním uzlu DS) v rámci omezení daných PQ diagramem stroje. Způsob řízení jalového výkonu závisí vždy na konkrétním místě distribuční soustavy a určuje ho PDS po konzultaci s výrobcem. Obdobně potřeba jalového výkonu závisí na poměrech v konkrétním místě DS. Účiník zdroje, dodávaný jalový výkon či výše regulovaného napětí se proto řídí podle pokynů nebo povelů PDS. Automatické řízení jalového výkonu výrobny podle napětí v pilotním uzlu DS je podpůrnou službou pro provozovatele DS. O její potřebě rozhoduje podle místních podmínek PDS. Generátor musí být schopen dodávat jmenovitý činný výkon v rozmezí účiníků cos ϕ = 0,85 (dodávka jal.výkonu induktivního charakteru) až cosϕ =- 0,95 (chod generátoru v podbuzeném stavu) při dovoleném rozsahu napětí na svorkách generátoru ±5 % U n a při kmitočtu v rozmezí 48,5 až 50,5 Hz. Při nižších hodnotách činného výkonu se dovolené hodnoty jalového výkonu zjistí podle tzv. Provozních diagramů alternátoru, které musí být součástí provozně-technické dokumentace bloku. Pokud technologie vlastní spotřeby elektrárny a zajištění napájení vlastní spotřeby neumožňuje využití výše uvedeného dovoleného rozsahu (napětí vlastní spotřeby by se dostalo mimo dovolené meze), lze zvýšit regulační rozsah generátoru např. použitím odbočkového transformátoru napájení vlastní spotřeby s regulací pod zatížením. Uvedený základní požadovaný regulační rozsah jalového výkonu může být modifikován, tedy zúžen nebo rozšířen. Důvodem případné modifikace může být např. odlišná (nižší/vyšší) potřeba regulačního jalového výkonu v dané lokalitě DS nebo zvláštní technologické důvody (např. u výrobny s asynchronními generátory). Taková modifikace předpokládá uzavření zvláštní dohody mezi provozovatelem výrobny a PDS. U výrobců 2. kategorie musí účiník celého zařízení při odběru i dodávce činného výkonu odpovídat uzavřené smlouvě o dodávce. Není-li dohodnuto jinak, musí být účiník celého zařízení v intervalu 0,95-0,98 induktivní (dle [16]). 2 V sítích s isolovaným uzlem vn nebo s kompenzací zemních kapacitních proudů může být v dohodě s PDS použita přepěťová ochrana jednofázová, připojená na sdružené napětí.

12 strana 12 U kompenzačního zařízení zdrojů je zapotřebí přihlížet ke způsobu provozu vlastní výrobny a z toho vyplývajících zpětných vlivů na síťové napětí. Při silně kolísajícím výkonu pohonu (např. u některých typů větrných elektráren) musí být kompenzace jalového výkonu automaticky a dostatečně rychle regulována. Kompenzační kondensátory nesmějí být připínány před zapnutím generátoru. Při vypínání generátoru musí být odpojeny současně. Provoz zdrojů může vyžadovat opatření k omezení napětí harmonických a pro zamezení nepřípustného zpětného ovlivnění HDO. S PDS je proto zapotřebí odsouhlasit výkon, zapojení a způsob regulace kompenzačního zařízení, případně i hrazení harmonických nebo frekvence HDO vhodnými indukčnostmi. 10 PODMÍNKY PRO PŘIPOJENÍ K zabránění zavlečení zpětného napětí do sítí PDS je zapotřebí zajistit technickými opatřeními, aby připojení vlastní výrobny k síti PDS bylo možné pouze tehdy, když jsou všechny fáze sítě pod napětím. K připojení může být použit jak spínač, který spojuje celé zařízení odběratele se sítí, tak i spínač, který spojuje generátor popř. více paralelních generátorů se zbylým zařízením odběratele. Zapnutí tohoto vazebního spínače musí být blokováno do té doby, dokud není na každé fázi napětí minimálně nad rozběhovou hodnotou podpěťové ochrany. K ochraně vlastní výrobny se doporučuje časové zpoždění mezi obnovením napětí v síti a připojením výrobny v rozsahu minut. Časové odstupňování při připojování více generátorů v jednom společném napájecím bodu je zapotřebí odsouhlasit s PDS ZVÝŠENÍ NAPĚTÍ Zvýšení napětí vyvolané provozem připojených výroben nesmí v nejnepříznivějším případě (přípojném bodu) překročit 2 % pro výrobny s přípojným místem v síti vn a 110 kv ve srovnání s napětím bez jejich připojení 2 %, ( 1 ) uvn, 110 pro výrobny s přípojným místem v síti nn nesmí překročit 3 %, tedy u nn 3 %. ( 2 ) Pokud je v síti nn a vn jen jedno přípojné místo, je možné tuto podmínku posoudit jednoduše pomocí zkratového poměru výkonů k S kv k1 =, ( 3 ) ΣSA max kde S kv je zkratový výkon v přípojném bodu a ΣS Amax je součet maximálních zdánlivých výkonů všech připojených/plánovaných výroben. K vyšetření S Amax u větrných elektráren je zapotřebí vycházet z maximálních zdánlivých výkonů jednotlivého zařízení S Emax : PnG SE max = SE max 10 min = SnG P1min = P10 min, ( 4 ) λ přičemž hodnotu P 10 min (maximální střední výkon v intervalu 10 minut) je zapotřebí převzít ze zkušebního protokolu. U zařízení se speciálním omezením výkonu je zapotřebí dosadit tyto omezené hodnoty. V případě jediného přípojného bodu v síti bude podmínka pro zvýšení napětí dodržena vždy, když zkratový poměr výkonů k k1 je pro výrobny s přípojným místem v síti vn k 50 k1vn, ( 5 ) podobně pro výrobny s přípojným místem v síti nn

13 strana 13 k 33 k1nn. ( 6 ) Pokud je síť nn a vn silně induktivní, pak je posouzení pomocí činitele k k1 příliš konzervativní, tzn., že dodávaný výkon bude silněji omezen, než je zapotřebí k dodržení zvýšení napětí. V takovém případě je zapotřebí provést výpočet s komplexní hodnotou impedance sítě s jejím fázovým úhlem ψ kv, který poskytne mnohem přesnější výsledek. Podmínka pro maximální výkon pak je pro výrobny s přípojným místem v síti vn S 2% S cos( ψ S = kv +ϕ) 50 cos( ψ kv A max, ( 7 ) kv kv +ϕ) pro výrobny s přípojným místem v síti nn S 3% SkV S = kv cos( ψ +ϕ) 33 cos( ψ A max nn, ( 8 ) k k +ϕ) kde ϕ je fázový úhel mezi proudem a napětím výrobny při maximálním zdánlivém výkonu S Amax. Pokud pro cos vychází hodnota menší než 0,1, pak se se zřetelem na nejistoty tohoto výpočtu odhaduje 0,1. V mnoha případech je v praxi udán maximální připojitelný výkon S Amax, pro který je pak zapotřebí určit zvýšení napětí v přípojném bodu. K tomu je používán následující vztah: S cos( ψ +ϕ) A max kv uav =. ( 9 ) SkV V propojených sítích, v sítích 110 kv a/nebo při provozu více rozptýlených výroben v síti je zapotřebí určovat zvýšení napětí s pomocí komplexního chodu sítě. Přitom musí být dodržena podmínka pro u v nejnepříznivějším přípojném bodě ZMĚNY NAPĚTÍ PŘI SPÍNÁNÍ Změny napětí v přípojném bodu, způsobené připojováním a odpojováním jednotlivých generátorů nebo zařízení, nevyvolávají nepřípustné zpětné vlivy, pokud největší změna napětí pro výrobny s přípojným místem v síti vn a 110 kv nepřekročí 2 %, tj. u 2 %. ( 10 ) max vn Pro výrobny v síti 110 kv platí pro změnu napětí mez 2 % za předpokladu, že četnost spínání není větší než desetkrát za hodinu, pro větší počet sepnutí je dovolená mezní změna 1,5 %. Pro výrobny s přípojným místem v síti nn platí u 3 %. ( 11 ) max nn Toto platí, pokud spínání není častější než jednou za 1,5 minuty. Při velmi malé četnosti spínání, např. jednou denně, může PDS připustit větší změny napětí, pokud to dovolí poměry v síti. V závislosti na zkratovém výkonu S kv v síti PDS a jmenovitém zdánlivém výkonu S ne jednotlivé výrobny lze odhadnout změnu napětí S ne umax = kimax. ( 12 ) SkV Činitel k imax se označuje jako největší spínací ráz a udává poměr největšího proudu, který se vyskytuje v průběhu spínacího pochodu (např. zapínací ráz I a ) ke jmenovitému proudu generátoru nebo zařízení, např. Ia k imax =. ( 13 ) I ng Výsledky na základě tohoto největšího zapínacího rázu jsou na bezpečné straně. Pro činitel zapínacího rázu platí následující směrné hodnoty:

14 strana 14 k imax = 1 synchronní generátory s jemnou synchronizací, střídače k imax = 4 asynchronní generátory, připojované s 95 až 105 % synchronních otáček, pokud nejsou k dispozici přesnější údaje o způsobu omezení proudu. S ohledem na krátkodobost přechodového jevu musí přitom být dodržena dále uvedená podmínka pro velmi krátké poklesy napětí k imax = I a /I ng asynchronní generátory motoricky rozbíhané ze sítě k imax = 8 pokud není známo I a. Asynchronní stroje připojované přibližně se synchronními otáčkami mohou vlivem svých vnitřních přechodových jevů způsobit velmi krátké poklesy napětí. Takovýto pokles smí dosáhnout dvojnásobku jinak přípustné hodnoty, tj. pro sítě vn 4 %, pro sítě nn 6 %, pokud netrvá déle než dvě periody a následující odchylka napětí od hodnoty před poklesem napětí nepřekročí jinak přípustnou hodnotu. Pro větrné elektrárny platí speciální činitel spínání závislý na síti, který musí výrobce prokazovat, jímž se hodnotí jejich spínání a který také respektuje zmíněné velmi krátké přechodové jevy. Tento činitel respektuje nejen výši, ale i časový průběh proudu v průběhu přechodového děje a udává se jako funkce úhlu impedance sítě ψ pro každé zařízení ve zkušebním protokolu. Jeho pomocí lze vypočítat fiktivní náhradní změnu napětí, S u ne ers = kiψ, ( 14 ) SkV která rovněž (jako u max ) nesmí překročit hodnotu 2 % pro výrobny s přípojným místem v síti vn a 3 % pro výrobny s přípojným místem v síti nn. S ohledem na minimalizaci zpětného vlivu na síť PDS je zapotřebí zamezit současnému spínání více generátorů v jednom přípojném bodu. Technické řešení je časové odstupňování jednotlivých spínání, které je závislé na vyvolaných změnách napětí. Při maximálním přípustném výkonu generátoru musí být minimálně 1,5 minuty. Při zdánlivém výkonu generátoru do poloviny přípustné hodnoty postačí odstup 12 s PŘIPOJOVÁNÍ SYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ U synchronních generátorů je nutné takové synchronizační zařízení, se kterým mohou být dodrženy následující podmínky pro synchronizaci: - rozdíl napětí U < ± 10 % U n - rozdíl frekvence f < ± 0.5 Hz - rozdíl fáze < ± 10 o. V závislosti na poměru impedance sítě k výkonu generátoru může být nutné k zabránění nepřípustných zpětných vlivů na síť stanovit pro spínání užší meze PŘIPOJOVÁNÍ ASYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ Asynchronní generátory rozbíhané pohonem musí být připojeny bez napětí při otáčkách v mezích 95 % až 105 % synchronních otáček. U asynchronních generátorů schopných ostrovního provozu, které nejsou připojovány bez napětí, je zapotřebí dodržet podmínky spínání jako pro synchronní generátory PŘIPOJOVÁNÍ VÝROBEN SE STŘÍDAČI, EV. MĚNIČI KMITOČTU Střídače smějí být spínány pouze tehdy, když je jejich střídavá strana bez napětí. U vlastních výroben se střídači, schopných ostrovního provozu, které nejsou spínány bez napětí, je zapotřebí dodržet podmínky zapnutí platné pro synchronní generátory. 11 ZPĚTNÉ VLIVY NA NAPÁJECÍ SÍŤ Aby nebyla rušena zařízení dalších odběratelů a provozovaná zařízení PDS, je zapotřebí omezit zpětné vlivy místních výroben. Pro posouzení je třeba vycházet ze zásad pro posuzování zpětných vlivů a jejich přípustných mezí [8], [9], [10]. Bez další kontroly zpětných vlivů mohou být výrobny připojeny, pokud poměr zkratového výkonu sítě S kv ke jmenovitému výkonu celého zařízení S ra je větší než 500.

15 strana 15 Pokud výrobce nechá své zařízení ověřit v uznávaném institutu, pak lze do posuzování připojovacích podmínek zahrnout příznivější činitel S kv /S rg (<500). Pro větrné elektrárny je zapotřebí předložit certifikát, zkušební protokol apod. o očekávaných zpětných vlivech (viz Dodatek - Vysvětlivky). Pro individuální posouzení připojení jedné nebo více vlastních výroben v jednom společném napájecím bodu je třeba vycházet z následujících mezních podmínek: 11.1 ZMĚNA NAPĚTÍ Změna napětí U 3 % U n (pro společný napájecí bod v síti nn) U 2 % U n (pro společný napájecí bod v síti vn a 110 kv- viz též část 10) FLIKR DLOUHODOBÝ FLIKR Pro posouzení jedné nebo více výroben v jednom přípojném bodu je zapotřebí se zřetelem na kolísání napětí vyvolávající flikr dodržet v přípojném bodě mezní hodnotu P lt 0,46 ( A lt 0, 1). ( 15 ) Dlouhodobá míra flikru P lt jednoho zdroje může být určena pomocí činitele flikru c jako P S ne lt = c, ( 16 ) SkV S ne je jmenovitý výkon zařízení (pro větrné elektrárny je to hodnota S ng ). Pokud je hodnota vypočtená podle předchozí rovnice větší než 0,46, je možné do výpočtu zahrnout fázové úhly a počítat podle následujícího vztahu P lt S = c ne cos( ψkv + ϕi). ( 17 ) S kv U výrobny s více jednotlivými zařízeními je zapotřebí vypočítat P lt pro každé zvlášť a výslednou hodnotu pro flikr v přípojném bodě určit podle následujícího vztahu P = P. ( 18 ) lt res i 2 lt i U zařízení s n stejnými jednotkami je výsledný činitel pro flikr P S ne lt res = n Plt = n c. ( 19 ) SkV 11.3 PROUDY HARMONICKÝCH Harmonické vznikají především u zařízení se střídači nebo měniči frekvence. Harmonické proudy emitované těmito zařízeními musí udat výrobce, např. zprávou o typové zkoušce Výrobny v síti nn Za předpokladu, že do sítě nn nemohou být připojeny více než dvě větší vlastní výrobny s maximálním výkonem po 10 % jmenovitého výkonu distribučního transformátoru, mohou být pro posouzení proudů vyšších harmonických (I ν ) použita následující jednoduchá kritéria: Přípustný proud I νnn = vztažný proud i ν S sinψ kv kv. ( 20 ) vztažný proud i ν je uveden v TAB.1. sin ψ kv =X k /Z k ( 1, když je přípojné místo blízko transformátoru vn/nn).

16 strana 16 TAB.1 řád harmonické ν vztažný proud i ν : (A/MVA) Tento výpočetní postup nemůže být použit, pokud je společný napájecí bod v síti vn (např. větrná elektrárna) Výrobny v síti vn Pro pouze jediný přípojný bod v síti vn lze určit celkové v tomto bodě přípustné harmonické proudy ze vztažných proudů i ν přl z TAB.2 násobených zkratovým výkonem v přípojném místě I υ př = i υ př SkV. ( 21 ) Pokud je v přípojném bodě připojeno několik zařízení, pak se určí harmonické proudy přípustné pro jednotlivá zařízení násobením poměru zdánlivého výkonu zařízení S A k celkovému připojitelnému nebo plánovanému výkonu S AV v přípojném bodu I S S A A υ př = Iυpř = iυpř SkV. ( 22 ) SAV SAV U zařízení sestávajících z jednotek stejného typu lze za S A dosadit ΣS ne. To platí též pro větrné elektrárny. U zařízení z nestejných typů jde pouze o odhad. Celkově přípustné harmonické proudy pro síť vn, vztažené na zkratový výkon, které jsou vyvolány zařízením přímo připojeným do této sítě, jsou uvedeny v TAB.2. Pro harmonické s řády násobků tří platí hodnoty v TAB.2 pro nejbližší řád, a to pouze, pokud se nulová složka proudů z výrobny neuzavírá do sítě. Řád harmonické ν,µ TAB.2 Přípustný vztažný proud harmonických i ν,µpř [A/MVA] síť 10 kv síť 22 kv 0,115 0,058 0,082 0,041 0,052 0,026 0,038 0,019 0,022 0,011 0,016 0,009 0,012 0,006 0,010 0,005 >25 nebo sudé 0,06/ν 0,03/ν µ < 40 0,06/µ 0,03/µ µ > 40 0,16/µ 0,09/µ Pro sčítání proudů harmonických, pocházejících jak od různých odběratelů, tak i výroben platí následující pravidla usměrňovače řízené sítí (6- nebo 12 pulsní) Harmonické typické pro usměrňovače (řádu 5., 7., 11., 13., atd.) i pro netypické nízkých řádů (ν < 7) se sčítají aritmeticky

17 strana 17 n I υ = Iυi. ( 23 ) i= 1 Pro netypické harmonické vyšších řádů (ν > 7) je celkový harmonický proud určitého řádu roven odmocnině ze součtu kvadrátů harmonických proudů tohoto řádu n υ = 2 I I i= 1 υ. ( 24 ) i pulsně modulované střídače Pro řád µ, který v zásadě není celočíselný, ale pro hodnoty µ > 11 také obsahuje celočíselné hodnoty, je celkový proud rovný odmocnině ze součtu kvadrátů pro jednotlivá zařízení n µ = 2 I I i= 1 µ. ( 25 ) i Pokud se vyskytují u těchto střídačů netypické harmonické proudy řádu µ < 11, pak se tyto sčítají aritmeticky. Jsou-li překročeny přípustné hodnoty harmonických proudů (nebo přípustné proudy meziharmonických), pak jsou zapotřebí podrobnější posouzení. Přitom je třeba mít na paměti, že hodnoty přípustných harmonických proudů jsou voleny tak, aby platily i při vyšších frekvencích pro induktivní impedanci sítě, tj. např. pro čisté venkovní sítě. V sítích s významným podílem kabelů je ale síťová impedance v mnoha případech nižší, takže mohou být přípustné vyšší proudy harmonických. Předpokladem je výpočet a posouzení napětí harmonických v přípojném bodu při uvažování skutečné (frekvenčně závislé) impedance sítě v přípojném bodu podle [8]. Navíc k dosavadním požadavkům je zapotřebí dodržet podmínku, že v rozsahu frekvencí 2000 Hz až 9000 Hz nepřekročí v přípojném bodě napětí 0,2 %. Je-li v síti několik přípojných bodů, musí být při posuzování poměrů v jednom přípojném bodu brány v úvahu též ostatní přípojné body. Podle toho jsou poměry v síti vn přípustné, pokud v každém přípojném bodu nepřekročí harmonické proudy emitované do sítě hodnotu I S AV υ V př = i υ př SkV, ( 26 ) Ss kde S AV je součet napájecích zdánlivých výkonů všech zařízení v daném přípojném bodě a S s je celkový výkon, pro který je síť navržena. Pokud podle tohoto výpočtu dojde k překročení přípustných harmonických proudů, pak v zásadě připojení není možné, pokud podrobnější výpočet neprokáže, že přípustné hladiny harmonických napětí v síti nejsou překročeny. Pro jiná síťová napětí, než jaká jsou udána v TAB. 2, lze přepočítat vztažné harmonické proudy z hodnot v této tabulce (nepřímo úměrně k napětí). Pokud jsou překročeny přípustné proudy harmonických, pak je zapotřebí provést podrobnější výpočet harmonických (viz část 15 - Vysvětlivky) OVLIVNĚNÍ ZAŘÍZENÍ HDO Zařízení hromadného dálkového ovládání (HDO) jsou obvykle provozována s frekvencí mezi cca 180 až 1050 Hz. Místně použitou frekvenci HDO je zapotřebí zjistit u PDS. Vysílací úroveň je obvykle mezi 1 % až 4 % U n. Zařízení HDO jsou dimenzována na zatížení, které odpovídá 50 Hz zatížení sítě, kterou napájí svým signálem. Výrobny ovlivňují HDO přídavným zatížením vysílačů HDO: - vlastním zařízením výrobny - příp. zvýšeným zatížením části sítě, do které pracuje výrobna. Tento vliv může způsobit nepřípustné změny hladiny signálu HDO v přípojném bodu, kterým je obecně zapotřebí zamezit odpovídajícími technickými opatřeními, která musí být odsouhlasena mezi provozovatelem výrobny a PDS. Přitom je zapotřebí vycházet z toho, že hladina signálu HDO v žádném bodu sítě nesmí klesnou o více než 10 až 20 % pod požadovanou hladinu ( v závislosti na podmínkách, jako jsou frekvence HDO, druh sítě, druhy přijímačů apod.), přičemž je zapotřebí uvažovat odpovídající impedance odběrů i výroben. U poklesů hladiny signálu HDO výrobnami je zapotřebí uvažovat následující hlediska:

18 strana 18 - Zdroje připojené statickými střídači bez filtrů zpravidla nezpůsobují významné snížení hladiny signálu HDO. Pokud jsou vybaveny filtry nebo kompenzačními kondenzátory, pak je zapotřebí přezkoušet sériovou rezonanci s reaktancí nakrátko transformátoru výrobny. - Zdroje, jejichž synchronní nebo asynchronní generátory jsou připojeny do sítě přes transformátor, vyvolávají tím nižší pokles signálu, čím je vyšší zkratová reaktance generátoru a transformátoru, čím je vyšší frekvence HDO a zkratový výkon sítě. V některých případech může být nutná instalace zádrže pro tónovou frekvenci. Kromě omezení poklesu hladiny signálu HDO nesmí být též produkována nežádoucí rušivá napětí. Obecně platí: - výrobnou vyvolané rušivé napětí, jehož frekvence odpovídá místně použité frekvenci HDO nebo leží v bezprostřední blízkosti, nesmí překročit 0.1 % U n - napětí produkovaná výrobnou, jejichž frekvence je do 100 Hz pod nebo nad místně použitou frekvencí HDO, nesmějí v přípojném bodu překročit 0.3 % U n. Výše uvedené hodnoty 0.1 % U n resp. 0.3 % U n vycházejí z předpokladu, že v síti nn nejsou připojeny více než dvě vlastní výrobny. Jinak jsou zapotřebí zvláštní výpočty. Pokud vlastní výrobna nepřípustně ovlivňuje provoz zařízení HDO, je zapotřebí, aby její provozovatel učinil opatření potřebná k odstranění ovlivnění, a to i když ovlivnění je zjištěno v pozdějším čase. 12 UVEDENÍ DO PROVOZU 12.1 ZKUŠEBNÍ PROVOZ Po realizaci výrobny a předložení podkladů dle bodu č. 4.5 povolí PDS na základě požadavku výrobce zkušební provoz výrobny. Tento provoz bude časově omezen a bude povolen pouze za účelem uvedení výrobny do provozu, provedení potřebných zkoušek a měření. Zkušební provoz probíhá bez instalovaného obchodního měření dodávky do DS. Před uvedením do provozu je zapotřebí, aby zřizovatel potvrdil, že vlastní výrobna je provedena podle předpisů, norem a zásad uvedených v části 3, stejně jako podle PPDS a této přílohy a předložil protokol o provedení výchozí revize. První paralelní připojení k síti je zapotřebí provést v přítomnosti zástupce PDS. Před připojením je zapotřebí: - prohlídka zařízení - porovnání vybudovaného zařízení s projektovaným - zkontrolovat přístupnost a funkce spínacího místa v předávacím místě - zkontrolovat provedení měřicího a účtovacího zařízení podle smluvních a technických požadavků. Dále je zapotřebí uskutečnit funkční zkoušky ochran podle části 8. Ochrany se ověřují buď za skutečných podmínek, nebo simulací pomocí odpovídajících zkušebních přístrojů. Dále je zapotřebí odzkoušet náběh ochran a dodržení udaných vypínacích časů pro následující provozní podmínky: - třífázový výpadek sítě (u sítě nn i jednofázový) - OZ (u asynchronních generátorů a synchronních generátorů od jmenovitého výkonu stanoveného PDS) - odchylky frekvence (simulace zkušebním zařízením). Obdobně je zapotřebí provádět tyto zkoušky i u zařízení se střídači. U elektroměrů pro dodávku i odběr je zapotřebí provést kontrolu správnosti chodu. Pokud je výrobna vybavena dálkovým ovládáním, signalizací a měřením, je zapotřebí ověřit jejich funkce z příslušného rozhraní. Je zapotřebí kontrolovat podmínky pro připojení podle části 10. Dále je zapotřebí kontrolovat, zda kompenzační zařízení je připojováno a odpojováno s generátorem a zda u regulačních zařízení odpovídá regulace výkonovému rozsahu.

19 strana 19 Doporučuje se body zkoušek provádět podle seznamu. Uvádění do provozu, zejména funkční zkoušky ochran, je zapotřebí dokumentovat, např. zkušebním protokolem (viz 15.5). Ochrany mohou být PDS plombovány SCHVÁLENÍ VÝROBNY K TRVALÉMU PROVOZU, UZAVŘENÍ SMLOUVY O PŘIPOJENÍ Na základě výzvy výrobce provede PDS v průběhu nebo po ukončení zkušebního provozu výrobny její kontrolu zahrnující potřebné zkoušky a měření. Z této kontroly vyhotoví PDS protokol o uvedení výrobny do provozu, který bude podkladem pro uzavření smlouvy o připojení zařízení výrobce k DS. Smlouvu PDS uzavírá pouze na základě souhlasných výsledků uvedené kontroly, popř. doložení odstranění zjištěných závad. Další navazující smlouvy (výkup vyrobené el. energie, systémové služby) jsou uzavřeny až po uzavření smlouvy o připojení zařízení výrobce k DS. 13 PROVOZOVÁNÍ Zařízení potřebná pro paralelní provoz vlastní výrobny se síti PDS musí výrobce udržovat neustále v bezvadném technickém stavu. Spínače a ochrany musí být v pravidelných lhůtách funkčně přezkoušeny odborným pracovníkem. Výsledek je zapotřebí dokumentovat zkušebním protokolem. Tento protokol má chronologicky doložit předepsané zkoušky a být uložen u zařízení vlastní výrobny. Slouží též jako důkaz řádného vedení provozu (viz část 15.5). PDS může v případě potřeby požadovat přezkoušení ochran pro oddělení od sítě a ochran vazebního spínače. Pokud to vyžaduje provoz sítě, může PDS zadat změněné nastavení pro ochrany. Výrobce je povinen z nutných technických důvodů na žádost PDS odpojit vlastní výrobnu od sítě. PDS je při nebezpečí nebo poruše oprávněn k okamžitému odpojení výrobny od sítě. Odpojování výroben k provádění provozně nutných činností v síti jsou zpravidla jejich provozovateli oznamována. Vlastní výrobna smí být - zejména po poruše zařízení PDS nebo výrobce - připojena na síť PDS teprve tehdy, když jsou splněny spínací podmínky podle části 10. Pověřeným pracovníkům PDS je zapotřebí umožnit v dohodě s výrobcem přístup ke spínacímu zařízení a ochranám podle částí 7 a 8. Pokud je ke spínání potřebný souhlas, pak uzavře PDS s provozovatelem výrobny odpovídající (dohodu) smlouvu o provozování, ve které jsou vyjmenovány osoby oprávněné ke spínání. Do této dohody je zapotřebí zahrnout i ujednání o poruchové signalizaci, signalizaci odpojení a časech připojování zařízení vlastní výrobny. PDS vyrozumí provozovatele výrobny o podstatných změnách ve své síti, které mohou ovlivnit paralelní provoz, jako je např. zvýšení zkratového výkonu. Provozovatel výrobny musí s dostatečným předstihem projednat s PDS zamýšlené změny zařízení, které mohou mít vliv na paralelní provoz se sítí, jako např. zvýšení nebo snížení výkonu výrobny, výměnu ochran, změny u kompenzačního zařízení.

20 strana PŘÍKLADY PŘIPOJENÍ VÝROBEN síť nn 400/230 V trvale přístupné spínací místo podle části 5 (může být vypuštěno, pokud je domovní skříň pracovníkům PDS neomezeně přístupná ) domovní přípojková skříň hranice vlastnictví měření dodávka - odběr - podle části /230 V rozváděč spínač podle části 7 ochrany podle části 8 G 3~ generátor Příklad 1 Paralelně provozovaná výrobna v síti nn bez možnosti ostrovního provozu síť nn 400/230 V trvale přístupné spínací místo podle části 5 (může být vypuštěno, pokud je domovní skříň pracovníkům PDS neomezeně přístupná ) domovní přípojková skříň hranice vlastnictví DS/zákazník měření odběr měření dodávka - odběr 400/230 V rozváděč vlastní spotřeba spínač podle části 7 ochrany podle části 8 G 3~ generátor Příklad 1a Paralelně provozovaná výrobna v síti nn bez možnosti ostrovního provozu Společné připojení, možnost vykázat výrobu a částečně ji spotřebovat. Průběhové měření.