duchamo chamoření 2. Kam jdeš na školu? Půjdu na polygrafickou školu v Rumburku a docela se tam těším.

Transkript

1 K A K A D U Kaleidoskop každodenního duchamo chamoření Noviny žáků Základní a Praktické školy G. Pelechové v Dolní Poustevně ROZHOVOR S MARKEM ÚVODNÍK KVĚTEN 2013 ROČNÍK VII / ČÍSLO 2 Ahojky lidičky, je tu další Kakadu! Tento měsíc je podle mě nádherný, venku konečně začalo být pěkně, stromy kvetou společně s rostlinami. Ach ta vůně. 1. Jak se ti tady líbilo? Líbilo se mi tady hlavně to, že jsou tu všichni sympatický a taky to, že ti každý poradí. Taky chci poděkovat učitelům, že to se mnou vydrželi. 2. Kam jdeš na školu? Půjdu na polygrafickou školu v Rumburku a docela se tam těším. 3. Proč? Ani nevím proč. 4. Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo? Řízek a buřty na ohýnku. 5. Na jaké seriály se pravidelně díváš? Pravidelně se na ně nedívám. Občas Gympl, Partičku, někdy Helenu. Byla tu tento měsíc taky super akce v Ústí, ale o té už budou psát jiní Začalo se jezdit na kole a kolečkových bruslích, procházky a výlety se prodlužují, zkrátka konečně se sluníčko směje. Když jdu ven, vidím samé aktivity a hry jako je badminton nebo hra na policisty atd Každý z nás si určitě víc času dává do her než do učení, když se tahle zima držela tak dlouho, ale nakonec nepřišel japonec, ba naopak přišlo jaro dlouho očekávané. Učení a hrám zdar!!! Tak si užijte krásné Kakadu a nádherné jaro/léto. Klárka 6. Jaký je tvůj nejoblíbenější film? Ani sám nevím, jaký je můj oblíbený film. 7. Jaké máš koníčky? Rád jezdím na svém Simpsonu, občas si zahraju na PC. 8. Máš rád nějaké zvíře? Psa i prasátka, hlavně když přijde na zabijačku. Otázky vymyslel a rozhovor uskutečnil Štěpán Šafránek PŘEČTĚTE SI V TOMTO ČÍSLE: 1 Úvodník; Rozhovor s Markem 2 Noc s Andersenem 3 Noc s fyziky 4,5 Den vědy a umění v Ústí nad Labem 6,7 Přednáška Martina Mikysky 8 Přednáška o stáří; Mezinárodní dny v dubnu a květnu 9 Básně; Noc s fyzikou 10 Antiperle; Hledání hračky 11 Moje kamarádka-sloh; Foto z bazénu 12 Výprava za tajemným rytířem 13,14 Křížovky 1

2 NOC S ANDERSENEM Naše Noc s Andersenem začala tím, že jsme se sešli všichni ve škole v 18 hodin večer. Když mě mamka přivezla, tak jsem šel za spolužáky do třídy, která se jmenovala Ťapkovi. Každá třída měla jiné jméno. Naše jména nám dala kočka Jáňa. Nejprve jsme šli všichni k hlavnímu vchodu a tam nám kočka Jáňa vyprávěla, co je zač a potom jsme šli připravit kočičí pelíšky na večer. Po přípravě pelíšků nám pošťák donesl zprávu, ve které bylo napsáno, že máme jít do prvního patra vlevo do modré. Tam nám kočka Jáňa vyprávěla příběh o kocourovi Modroočkovi. Dostali jsme papír a měli jsme hádat jméno osoby, která kreslila obrázky v knize. Vyšlo nám, že je to Helena Zmatlíková. Pak jsme dostali plyšovou kočičku, kterou jsme měli nakreslit. Dali jsme jí jméno Pepa Ťapkour. A přišla další zpráva. Přesunuli jsme se do modré, tam nám kočka Jáňa četla pohádku o Modroočkovi. Ve třídě jsme čekali na další zprávu. A takhle jsme se pořád přesouvali a tancovali jsme a poznávali podle vůně potraviny. V poslední zprávě stálo, že půjdeme koukat na pohádku Z deníku kocoura Modroočka, ta pohádka se mi nelíbila. Po pohádce jsme byli unavení, tak jsme zalezli do pelíšku. Ráno nás vzbudila kočka Jáňa, abychom se šli najíst. Pak přijel táta a jel jsem domů. Moc se mi to líbilo. (Patrik) KOČKA JÁŇA 2

3 NOC S FYZIKY V pátek jsme měli Noc s fyziky, začínala v 18 hodin. To jsme se všichni sešli v modré třídě a tam nám Radka řekla, co budeme dělat měli jsme najít zloděje. Dala nám papíry, na nich byly obrázky a slova, co patřila k obrázkům. My jsme měli všechny nastříhat a nalepit správně k sobě. Potom dala Radka na tabuli nějaké lidi a my jsme museli najít toho, kdo to byl. Rozdělili jsme se na skupinky a šli jsme do tříd. Na počítači jsme museli nakreslit toho, kdo jsme mysleli, že je zloděj. Ještě jsme museli vyrobit nástroje a zahrát nějakou písničku nebo melodii. Jeník nám pomohl a napsal písničku vymyšlenou a tak jsme jí zahráli. Potom jsme měli v knížkách najít nějaké pokusy a předvést je před ostatními. Když jsme udělali všechny úkoly, co nám Radka dala, tak jsme si šli připravit spacáky a šli spát. Ale my s Klárou jsme byly vzhůru do 4 hodin do rána, potom jsme usnuly a ráno jsme se probudily a šly se obléknout a čekaly jsme, až se vzbudí ostatní. My jsme se zatím nudily. Potom přišla Iva a dělala snídani a šli jsme všichni snídat. Potom jsme jeli domů, já autobusem. Bylo to docela dobrý (Edita) velitelka akce: Přijel jsem do školy ve 18:00, v tu dobu byla ještě přestávka, mohli jsme se trochu nasvačit a vypovídat. Myslím, že akce začala v půl osmé, tím pádem začaly i pokusy, nejdříve jsme skládali jakési hlavolamy z papíru, pak následovala pojmenování různých bizarních vynálezů, včetně lapače vody, u kterého jsme měli zjistit, kdo ho ukradl. Na počítači pomocí nějakého editoru jsme měli složit podobu tváře údajného Viníka, na výběr jsme měli z fotek, co byly rozvěšené po tabuli, nakonec to byla nějaká Asiatka, nebo něco takového. Také jsme se rozdělovali do družstev, které museli vymýšlet své vlastní pokusy, v našem případě to bylo cosi jako nějaké vyplnění sklenice inkoustem, přesněji si to nepamatuji. Dále následovalo vytvoření svého vlastního hudebního představení a po dalších věcech, jenž už jsem z únavy nepobíral, jsme šli na kutě, já spíš ve 4 ráno. Marek Jahoda 3

4 DEN VĚDY A UMĚNÍ V ÚSTÍ NAD LABEM Dne jsme jeli do Ústí nad Labem na Den vědy a umění. Když jsme dorazili do Ústí museli jsme čekat na autobus, který nás dovezl asi tak 1km od té školy. Pak nás už jenom čekala ta cesta Přišli jsme do areálu školy a najednou všichni volali PETRO TADY TO JE no a tak se Petra vrátila a byli jsme všichni pohromadě. Tam nás čekala hra jménem GPS a to se musí hledat poklad. Ten poklad byly bonbóny. Otočili jsme se a šli jsme se podepsat na nějaké papíry. Já byl moc pomalý a tak ta paní jak nás doprovázela si vzala nějakou jinou skupinu a my jsme museli čekat. Marek neměl ubrousek na rohlík a tak mi ho dal MŇAM s hermelínem, díííík Marku!! :D. Za pár minut jsme šli do druhé budovy a tam na nás čekaly chemické pokusy. Tam nás uvítala nějaká dívka a šli jsme se koukat na pokusy. Nevím přesně co bylo jako první, ale vím, že nám ukazovala pokus, který se jmenoval krvácení nebo nějak tak. Byl to takový pokus, že na ruku nám nakapala Cl (chlor) a Br (brom). Tohle jsem vyplnil sám Radko.. No a ono to udělalo takové zbarvení, jako by to byla krev, proto se to tak i jmenuje. Další ukázka byl pokus, který se jmenuje první hrnečku vař. Byl to pokus, kam dala JAR a mýdlovou pastu a ono to pak udělalo takovou pěnu, která se pořád zvedala a zvedala až nás to utopilo. Né kecám, Marek řekl hrnečku STOP a ono to přestalo. Pak tam byly i další pokusy, ale vybral jsem si jenom tyhle 2, protože. jsou na vyprávění asi nejlepší. Pak bylo na čase se prohodit s jinou skupinou a my jsme udělali pár kroků a byli jsme u kluka, kterého Marek pojmenoval PAVEL asi všichni víte proč. Tam nám ukazoval 2 nebo 3 pokusy, ale já si pamatuji jenom 2. A ani to si moc nepamatuju (nepamatuju si ty přísady). Pavel nám řekl, že nám ukáže, jak se dá vyrobit bomba pomocí soli. Pavel nasypal přísady do třecí misky a dal to do takové trouby s komínem,aby šel kouř pryč. Pavel to rozložil po délce té trouby, pozavřel dvířka a pak zapálil. BUUM, viděli jsme oheň a velký dým. Po pokusu uklidil všechen nepořádek a připravoval další pokus. To si nepamatuju vůbec nic co tam dával, ale vím že to byl menší ohňostroj. Po ukončení všech pokusů jsme šli na chodbu počkat na další než přijdou. Já jsem si dal malého šlofika. Když všichni byli u všech, tak jsme si mohli vzít svoje baťohy, které jsme měli uložené ve skříni, abychom nic nerozlili. Pak bylo na čase jít k nějakému šílenci ohledně počítačů. To nebavilo ani mě Jediný, který tam nespal, byl Marek Jahoda. Ani nebudu říkat, co jsme tam dělali, protože si nepamatuji skoro nic. Jo a ještě před tím pánem s počítačema naše třída byla u jednoho pána, který Po tom všem jsme šli k nějakým učitelům. Byla to paní a pán. Tam bylo hodně pokusů, takže když nějaký nenapíšu PROMIŇTE. Asi první pokus byl, že pán dal do vývěvy balónek a začal odebírat vzduch a vyměňoval ho za vakuum. Ten balónek se začal zvětšovat, protože.. víte sami.. A takhle dělali pokusy pořád, ale s něčím jiným. Třeba s indiánkem (šlehačkovým), šlehačkou, maršmelounama atd. A pak přišel na řadu dusík. Nejprve nám ukázali železnou kuličku, kterou dali do toho dusíku. Ta kulička tam byla kolem 15 minut. Mezitím jsme koukali na další pokusy. Třeba jak ten pán dal piškot do toho dusíku, pak ho vyndal a dal si ho do pusy. A pak dýchal jako drak. Ten pán řekl že si to může zkusit paní učitelka, tak jsme tam poslali Radku. No jó další drak :D. Po tomhle pokusu nechal nějakou kytku dát do toho dusíku a jak zmrzla, tak jí pan jenom maličko stiskl, tak se roztřepila a byla na malý kousíčky. Pak konečně vyndal tu železnou kuličku a říkal, že jí dá do vody a uvidíme, jak se na té kuličce tvoří vrstva ledu. To se taky stalo a bylo to krásné... A na konci říkal pán, že si to někdo může zkusit. Nejprve nechtěli nikoho zvolit, protože by šel ten a ten by chtěl taky, tak to je těžký, ale na konec řekl ať jde ten nestarší to byl Marek Jahoda, ale ten nechtěl, tak jsem mohl jít já. (Na tohle je dobrý být starší než ostatní ). To byl hezký pocit ;). To byl myslím konec a mohli jsme jít na nádraží do Ústí nad Labem. Cesta domů byla dobrá, protože Vojtovi a mě Marek Jahoda věštil z karet.. :DDDDD. No a to bylo vše ze dne Štěpán Šafránek 4

5 VÝLET DO ÚSTÍ NAD LABEM Jeli jsme vlakem do Ústí Nad Labem na pokusy. Nejdřív jsme hledali poklady. Viděli jsme hrnečku vař! a sloní pasta Hráli si na draka a býka Štěpán Š. strčil ruku do ledového dusíku Robin Fridrich VÝLET DO ÚSTÍ - DNY VĚDY A UMĚNÍ Jeli jsme tam v 6:00. Jeli jsme dvě a půl hodiny dlouho. Dojeli jsme do Ústí v 11:30. Každý jsme měli velké svačiny, ale někdo nesnědl celou. Pak jsme šli hledat kešku, v které byl papír a sladkosti a v tom papíru jsme se měli podepsat. Tu kešku jsme hledali džípíeskou. Pak jsme šli do velké budovy na WC. Potom jsme šli se podívat na pokusy, tam nám ukazovali výbuchy, blesky a pěnu, pak nám ukazovali sopku, pak nám ukazovali pokus ze žlutý na modrou, ty výbuchy se dělaly z kyseliny sírové. A pak jsme šli se najíst. Potom jsme šli k pánovi, který se jmenoval Pavel a povídal o motorech. Pak jsme šli za pánem, který byl blázen do počítačů, který nám povídal o počítačích. Pak jsme šli k pánovi, co dělal s tekutým dusíkem, ukazoval nám, jak třeba strčí do dusíku jahodu nebo piškot a naše hrdinka Radka si dala ten piškot do pusy a vypadalo to jak když kouří. Pak dal do dusíku železnou kouli, pak jí tam nechal pět minutek a než byla zmrzlá, tak nám ukázal, když dáme do dusíku nafukovací balonek, tak bude z něj igelit, a když budete z ruky na ruku házet, tak se zase nafoukne. Pak nám ukázal tu kouli a byla celá zmrzlá a pak Štěpán Š. (barman) se otrkal a šáhnul do dusíku, ruka mu nezmrzla a kdyby jí tam nechal dlouho, tak by mu tam zmrzla Přijeli jsme do Poustevny v 19:13 Honzík Novotný 5

6 PŘEDNÁŠKA MARTINA MIKYSKY O NORSKU Tahali věci s bobama. Pak jeli autobusem a ten autobus hořel a pan řidič to uhasil. Nastoupili do dalšího autobusu. Měli venku ryby a na ně lítali krkavci. Do Norska letěli letadlem. Měli kompas a jeli autobusem, lanovkou. Nikdy nezabloudili. David Kaitman V pondělí šla celá škola na vyprávění pana Mykisky. Pan Mykiska cestuje všude možně. A tedˇ se vypravil do Norska. Já jsem si zapamatoval, že tam žilo docela spousta zvířat. Byl dokonce i v muzeu, kde byli vycpaní tuleni. Nejvíce se mi líbilo, jak Sámové postavili z ledu hotel. Počasí tam měli docela kruté, protože tam padal sníh tak hodně, že jemu to zasněžilo stan, nebo tam tak foukalo, že se museli zahrabat do sněhu. Ráno, když se vzbudili, tak se museli propíchat nějakou tyčkou. A stalo se jim, že jim hořel autobus, tak ho hasil řidič, nebo se stalo, že když jeden z nich fotil, tak měl omrzlinu... Mně se ta přednáška líbila. Jirka Klinger Mají venku pověšené ryby a létají na ně krkavci. V Norsku mají lišky obecné. V hotelu mají ledové sochy lidí a zvířat, postel, židle alkohol v sopce. Autobus jel a začal hořet. Řidič ho uhasil a čekali, až Rijece nový autobus. Robin Fridrich Mají tam ledoví sobi. Měli tam postel, jmenovala se sedmé nebe. Viděli jsme tam lišku obecnou. Měli tam harfu z ledu. Měli tam zimu pořad tam sněžil. Když jeli autobusem tak začal hořet. Byli teple oblečeni. Pak si udělali díru do sněhu a tam se skovali díry a čekali tam až do rána. Sníh je zafoukal pak to museli odstranit takovou tyči Nikola Lišková Viděla jsem lišku obecnou. Chodili v teplém oblečení, měli brýle, kožich, šálu přes obličej. Když jeli autobusem, tak jim začal ten autobus hořet, uhasil to pan řidič. Viděla jsem zmrzlou postel v hotelu. Tak si mi to moc líbilo. Maruška Tamlerová V pondělí 22.dubna jsme šli s celou školou do kostelíka na přednášku pana Mykisky o Norsku. Měl tam promítací plátno a na něm nám ukazoval fotky a videa. Nejdříve nám ukázal, jak letěl letadlem, a říkal, že to byl moc hezký pohled na norskou krajinu. V Norsku jsou i velké mrazy až -40ºC a proto si musel koupit velmi dobře zateplené boty. Hned po příletu chtěli vyjít na jednu horu, ale protože byly špatné podmínky, tak tam nedošli. Večer neměli kde spát, tak spali ve stanu. Měli prý velmi dobré spacáky. Také nám říkal, proč jsou tam takové rozbourané domy a ulice. Jelikož když byla 2.světová válka, tak tam přišla ruská armáda a odsunovala nacisty. Nacisti jim bourali přes cestu domy a vše, co mohli, aby je zpomalili. Když šli na další výlet do jiného města, tak měli přespat v nějakém hotelu. Ale jedna paní jim nezavolala. Potom šli na výlet, když strašně foukal vítr a sněžilo a tak si zase rozbalili stan a museli tam přespat. Když se probudili, stan byl zavátý sněhem a museli se prokopat. Ale jelikož počasí bylo stále špatné, tak tam museli přespat další den. Když už se zdálo, že počasí se zlepšilo, šli do dalšího města, tam byl hotel a v něm bylo všechno z ledu. Byla tam také postel z ledu a na ní jste mohli přespat. Dále už si nic nepamatuji. Byla to krásná přednáška a snad bude i příští rok. Vojta Válek 6

7 V pondělí jsme měli přednášku. Jeden pán nám vyprávěl o Norsku, jak tam byl s kamarádem. Ten pán se jmenoval cestovatel Mykiska. Když nám vyprávěl, tak přitom ukazoval obrázky. Nejvíc se mi líbil zimní hotel, jak v něm byly sochy a taky polární záře. Edita V pondělí jsme byli na přednášce v kostelíku. Přednáška byla o Norsku. Cestovatel nám přednášel o Norsku. V Norsku je hodně sněhu, prošli celé Norsko. Poznali tam lidi, viděli tam lišky, ptáky. Pořád tam padal sníh. Nakonec i viděli polární záři. Moc se mi to líbilo, nejvíc se mi líbila polární záře. Míša Třetí a čtvrtou hodinu jsme šli společně s jinými žáky ze základní školy na přednášku o Norsku. Přednášel pán, který Norsko procestoval. Norsko je podle něj velmi studená země, kde je stále spousta sněhu a velký mráz. Proto je pro obyvatele velmi těžké chodit nakupovat pěšky. Nejčastějším dopravním prostředkem jsou sáně. Také jsme si prohlíželi fotografie, které nám pán popisoval. Říkal, že tam strávil ještě společně s kamarádem 2 měsíce v roce Celá přednáška byla velice zajímavá a nejvíce se mi líbilo, když nám ukazoval fotku polární záře. Moc se mi to líbilo. Chtěl bych být také cestovatel. Patrik + maminka pomáhala V pondělí jsme jeli na přednášku do Dolní Poustevny v Přednáška se konala v kostelíku. Čekali jsme až přijde pan Mikyska. Přednáška začínala v Pan nám povídal o Norsku. První povídání bylo o Mehamu. Bylo hodně sněhu postavil si stan ve sněhu. Pak vyšel na velikánský kopec. Viděli jsme polární zář. Pak jsme se zastavili v muzeu kde byli skleněné sochy. Také mu zapadl stan pod sníh.bylo tam 40 pod nulou. Foukal silný vítr. Pak tam byl hotel celý z ledu. Ta přednáška se mi moc líbila. Vašek Janeček 7

8 PŘEDNÁŠKA O STÁŘÍ Ráno jsem jel do Poustevny na přednášku o stáří. První jsme si posedali, potom jsme čekali až přijde paní. Paní byla příjemná. První věc byla fotografie jejího manžela a děti. Pak jsme viděli herce Jana Wericha a jeho názor o stáří. Potom tam byl snímek jak třeba babička je osamělá a má citové problémy. Pak tam bylo video o stáří. Moc to bylo hezký. Václav Janeček Přednáška o starých lidech byla velice poučná a zajímavá. Přednášela nám paní Pencová, která věděla, jak vzbudit pozornost. Říkala, že staří lidé nechtějí být na obtíž, jsou většinou osamělí, smutní a ztrápení, mají třeba strach ze smrti či ze samoty. Říkala, že někteří staří lidé jsou na všechno sami, rodina jim nepomáhá, nevšímá si jich a oni jsou samotincí a třeba ještě děti si od nich berou nebo jako půjčují peníze. Mají strach že, když třeba upadnou, tak jim nikdo nepomůže a oni tam zůstanou sami. A jen oni si můžou pomoci. Učila nás, jak bychom se měli zachovat, když třeba stará/ý pán/í nese těžký nákup měli bychom nabídnout svou pomoct. Měli bychom jim ukazovat naši náklonnost a lásku k nim, aby věděli, že nám nejsou lhostejní, že nejsou jenom pouhý vzduch v našem životě, právě že naopak nám na nich záleží, že jsou pro nás moc důležití. Některé paní Pencová naučila, jiné popostrčila, jiným však připomněla ke starým lidem NÁKLONNOST, LÁSKU, RESPEKT, POCHOPENÍ a ÚCTU. Měli bychom si užívat každou vteřinu s nimi, i když nás třeba občas vytočí, jak rodiče, sourozenci, prarodiče, tety a strýcové, nebo i naši kamarádi. Některá dnešní mládež to nezná k nikomu. Ale měla by, jednou budou také staří a budou na tom úplně stejně. Přednáška se mi moc a moc líbila (kéž bych měla prarodiče). Klára Dinnbierová MEZINÁRODNÍ DNY V DUBNU A KVĚTNU 1. dubna Den ptactva 7. dubna Světový den zdraví 21. dubna Den proti hluku 22. dubna Den Země 24. dubna Den laboratorních zvířat 1. května Mezinárodní den ptačího zpěvu 24. května Evropský den parků 31. května Světový den bez tabáku 31. května Den otevírání studánek 8

9 BÁSNĚ A je tu jaro Na louce létá muška, je to velká fuška. Slunce svítí hezky, kouká na dva mezky. Ptáci zpívaj denně, mohli by už méně. Strom je samý pupen, Na oslavu hrajeme na buben. Kočka leze na strom, blíží se bouřka jako hrom. Všichni to přežijem a pak zas půjdeme ven. (Martin Schmalz) Jaro Slunce hřeje sníh taje, kos letí, běží děti, květiny rostou, stromy se radujou. (Patrik Sivák) Jaro Milý Járo, brzy bude jaro. Ráno se probudím a hned svítí sluníčko, ale někdy se zatáhne maličko. Vyjdu ven a cítím vůni jarních květin k večeru i k ránu, vidím včely poletovat kolem květin a stromů, vidím prostě jarní dobu. (Edita) Příběh ze slov, začínajících na M: Maruška moc marodila. Maruška mě miluje. Maruška mi moc meilovala. Maruška mohla malinko mlčet. Meily mě minuly. Místo Marušky mám Michalu. (M. Jandus) Příběh ze slov, začínajících na B: Býk babičky Boženy byl bit bičem. Býka bolel bok. Bystrá bylinářka běžela býkovi balit byliny. Býk byl brzy bez bolesti. (M. Schmalz) NOC S FYZIKOU Noc s fyzikou byla úžasnější než minulý rok. Tenhle rok jsme hledali zloděje, který ukradl vynález za několik miliónů korun a tento vynález se nazývá Lapač vody. Nejdříve jsme našli deník zločince (tedy hned potom co jsme vypátrali co zmizelo),v něm bylo napsáno, že jde za pár minut na koncert a my jako správná policejní vyšetřovatelská banda jsme se museli vetřít do představení s nějakým hudebním výstupem a tak jsme hráli na fazole, hrášek, kelímky, oříšky, ale stále tam bylo pár podezřelých (více méně jich tam bylo docela dost). Poté co hudební koncerty skončily, bylo v deníku napsáno, že jde na kouzelnické představení a my zase museli vymyslet, jak se tam vetřít a tak jsme šli jako kouzelníci. Všechna kouzla byla hezká, i když nějaká (jenom moje ) nepovedená. Bylo tam krásné kouzlo s inkoustem, další s telefonem a alobalem aj. Tam byli jiní, ale i nám dobře známí. Nakonec jsme tipovali, která ze dvou podezřelých je zlodějem lapače vody za milióny korun. A měli jsme to kreslit na počítači. Spoustu velmi úžasných a velkolepých podobizen. A tím jsme vyřešili případ a my, my holky, jsme se šly mrknout na film a potom spát (jak řekla Péťa), nakonec usnuli všichni až na mě a Editu, s tou jsme spaly jen půl hoďky, takže jsme ráno vypadaly jako Zombie. Ještě, že Péťa ochránkyně dobra spravedlnosti a krásy měla make up! Zachránila nás a my s Editou jí dodnes uctíváme. K snídani byly rohlíky s marmeládou, čajem, máslem, paštikou. Potom se už uklízely spacáky a šlo se domů. Tímto skončila nejbožejší Noc s fyzikou. Ahoj příště. Děkujeme. P.S. Následoval 14ti denní zánět dutin. Klára Dinnbierová 9

10 ANTIPERLE Kdo jsou savci? Savci jsou mláďata dává mateřské mléko. Kdo to je vořech? To vim, to je brácha. Jak se jmenuje poslední část trávicí soustavy končetník. Jak se jmenuje samice od berana? Beranice. Co je demokracie? To je vláda lidu, lid vládne tak, že udělají skupinky po 10 a čekají ve frontě a pak se střídají. Nejdůležitější zákon demokratického státu je? Ústavák. Zástupci lidu, které volíme v parlamentních volbách jsou? Vyběrači Jakou nemoc přenáší veš šatní? Tyfan (tyfus) Kdo tvoří včelstvo?královna, dělnice a truhláři. Jakou úlohu mají trubci ve včelstvu? Trubci se pářou. Při vaření: Kam mám vyhodit ty šlupky od vajíčka? Jé, povedla se mi palačinka, ani se mi neupálila. Oprav správně přísloví: Nenávist hory přenáší Nervy hory přenáší. Kdo utrácí, má za tři Kdo nadává, má za tři. Pravda má krátké nohy Pravda má dlouhé nohy. Dominiko, kdo byl upálen na hranici za svoje názory, které byly namířeny proti bohatým (Jan Hus) odpověď: Husák! Opět naše modelka: učivo o elektrické energii - K čemu slouží elektrické dráty na sloupech (rozvádí el. proud) - Aby si na ně mohli sednout ptáci! Geometrická terminologie - Inovace 2013, Marek Jahoda pravý úhel - zobák hyperbola - rampa krychle - kostka kvádr - kostka úsečka - taková ta kravina (ochranná známka) HLEDÁNÍ HRAČKY Jednoho dne šel bráška Vojta hledat svojí oblíbenou hračku, což je dětský telefon. Tak jsem mu pomáhal hledat. A nakonec byl pod postelí. A já mu říkám: Vojto, zasekneš se tam. Ale on neposlechl, tak tam vlezl. A jak tam lezl, tak bouchnul do kýblu s hračkami. Vojtu to zasypalo a já jsem byl v kuchyni, on volal o pomoc, ale já ho neslyšel. Pak přišla máma a zeptala se: Kde je Vojta? a já jí řekl, že je pod postelí a hledá tam svojí hračku. Pak asi po pěti minutách jsem tam šel a vidím, že Vojta má potíže. Takže ho vytáhnu a podám mu hračku já. Za to mi poděkoval. Jirka Klinger 10

11 MOJE KAMARÁDKA Osnova I. Úvod- seznámení s osobou,vztah k osobě a stručný vnější popis II. Stať- a) temperament b) vztah k lidem c) vztah k práci d) zájmy dovednosti e) další vlastnosti III. Závěr - obecné zhodnocení, co se mi na dané osobě líbí a vážím si a naopak co mě na dané osobě mrzí Popis S touto kamarádkou se z nám ze školy, kde jsme si hrály na nějaké šelmy či co. Mám ji moc ráda, protože je úžasná. Mluví česky a chodí jako člověk, chová se velice vstřícně. Jak jsem už říkala, je vstřícná, milá, přátelská a ochotná (úžasný človíček). Nebojí se zeptat, zda někdo nepotřebuje pomoct. K práci, která se jí dělat moc nechce, se vůbec nehrne, ale když se nakopne nebo jí to baví (akrobacie,tancování), tak vymyslí miliardu, ba možná i triliardu výborných nápadů. Velmi jí baví akrobacie a tancování, je také velmi ohebná a praštěná, také ráda sportuje. Je samostatná, sebejistá a cílevědomá. Vážím si jí, protože co má na jazyku, tak řekne, avšak se mi nelíbí, že někdy nepochopí srandu a hned se urazí a nedá si vysvětlit, že to byla jen legrace, když jí to po nějaké době dojde. Klára Dinnbierová FOTO Z BAZÉNU 11

12 VÝPRAVA ZA TAJEMNÝM RYTÍŘEM Jednoho dne šli Kuba s Aničkou do magického domečku. Anička ukázala na rytíře. Řekla zaklínadlo a ocitli se v době rytířů. A pak uviděli hrad za mlhou. Anička se chtěla kouknout do hradu. Kuba jí to zakázal, ale Anička ho neposlechla. Utekla, Kuba utíkal za ní. Tak nakonec dorazili k hradu. Kuba s Aničkou uviděli, jak se v tom hradu jedlo, pilo a tancovalo. Pak je někdo zahlídl, tak museli utíkat. Schovali se ve zbrojnici. Kuba shodil brnění, meče a štíty. Anička viděla, jak tam někdo jde. Anička řekla Kubovi: Kubo, pojď, někdo sem jde! Kuba řekl: Počkej jenom minutku, já si chci vyzkoušet rytířskou přilbu. Tak si ji Kuba zkusil. Ta přilba byla tak těžká, že mu hlava spadla na zem, nemohl se vůbec zvednout. Pak je strážní našli a dali Kubu s Aničkou do vězení (do žaláře). Byli tam pěkně dlouho, pak si Kuba vzpomněl na svůj batoh. Řekl Aničce, ať mu podá batoh. Vytáhl z něj baterku. Dal ji Aničce a ona posvítila na stráže. Stráže ztuhnuli, nevěděli, co to je, tak Anička řekla, ať je pustí nebo je vymažou nelítostně ze světa. Pak kolem nich proklouzli. Utíkali až k pytlům mouky. Našli tajnou chodbu a šli do ní se schovat. Pak tam našli malá dřevěná dvířka. Otevřeli je a šli dovnitř. Baterka už jim zhasínala, Kuba jí dal do batohu. Šli po tmě a neviděli, kam jdou. Rukama hmatali po zdech. Kuba narazil do dvířek, otevřeli je a cítili vlhko. Anička Kubu spustila dolů. Kuba si zacpal dech. Anička už ho neudržela, protože byl na ní moc těžký. ŽBLUŇK a Kuba byl ve vodě. Anička zavolala: Kubo! Kubo, jsi v pořádku? Kuba odpověděl: Ano, jsem. ŽBLUŇK a Anička tam byla také. Plavali spolu čubičku. Kuba slyšel, jak někdo šplouchl za ním. Pak zase znovu ŠPLOUCH a ŠPLOUCH. Kuba řekl: Možná, že to je krokodýl nebo Anička. Anička ho chytla za ruku a doplavali na břeh. V mlze viděli černého koně, jak na něm sedí rytíř v brnění. Podal jim ruku. Anička řekla: Asi nám chce pomoci. Anička k němu šla a rytíř jí vzal do náruče. Anička řekla Kubovi: Kubo, pojď na koně. Tak tam Kuba šel. Rytíř je svezl. Anička ukázala na magický domeček, rytíř tam zajel, dal je dolů a šli do domečku. Anička ukázala na knížku o Pensylvánii a už byli doma. Rychle utíkali do domu. Převlékli se. Kuba si chtěl vzít tužku. A místo toho tam našel měkkou záložku. další dárek pro Morganu. Tak takhle si Jiřík Klinger zapamatoval další příběh z magického domečku. Knížku pozorně a velmi rychle přečetl a s chutí si její děj zapsal. Jirka Klinger 12

13 KŘÍŽOVKA x Šplhavý pták s červenou čepičkou 2. Pohádkové zvíře s více hlavami 3. Papoušek (nebo jeden známý školní časopis) 4. Zvyk 5. Narozeninové pečivo 6. Největší suchozemský savec 7. Díl 8. Vtip 9. Druh uzeniny 10. Šatní motýl 11. Opak noci VTIP: Učitelka před písemkou říká žákům: "Doufám, že nikoho neuvidím opisovat." Z prostřední řady se ozve:..! 13

14 Správně přiřaď, doplň do křížovky: TAJENKA:.. OLEJ OCET OVOCE OKO NOS PIJE VODA LEPIDLO JEDE LEŽÍ 14